Zhodnotit pobyt v hotelu není pro mne jednoznačné. Vlastní ubytování, jídlo a úklid byl pro nás jednoznačně naprosto v pořádku. Dostali jsme domek hned v první řadě u moře, což někteří lidé nechtějí, protože je ruší hluk vln, nám (= já a manželka) to naopak velmi vyhovovalo. I chování naprosté většiny zaměstnanců bylo skvělé. Problém jsem měl s místním dialektem angličtiny a s tím, že někteří zaměstnanci, např. dívka na recepci nereagovala na mé "please slowly", nebo "repeat it", takže jsem měl občas problémy porozumět. V tomto ohledu by se mohli poučit i u místního zástupce cestovky Neckermann na letišti (přímo na hotelu nebyl), který měl v telefonu nahranou aplikaci a hovořil na nás přes telefon, byť šroubovanou, ale přeci jen češtinou!
Příjemným zjištěním pro mne bylo, že se v tomto hotelu výrazně omezilo používání jednorázových věcí - ubrousky na stole byly plátěné, některé pohárky na pití byly sice plastové, ale z tvrdého plastu opakovaně používaného atp. Jednorázová byla snad jen brčka.
Rozporuplná pro nás byla zábava pořádaná místními "anymáky". Chyběla nám zde obyčejná "tancovačka" na rytmy klasických tanců bez toho, aniž by to bylo prošpikované soutěžemi. Navíc byla hudba, řekněme dost jednotvárná, tancovat se na ni rozhodně nedalo, spíše přešlapovat z nohy na nohu.
Pro mne osobně v dnešní době naprosto neuvěřitelné bylo, že je v hotelovém komplexu zpoplatněné připojení k wifi (5 dolarů za hodinu, 20 za 24 hodin). Ale kdyby jenom to. Připojení stále padalo. Zkoušel jsem psát na tabletu zprávy, ale než jsem zprávu napsal a odeslal, připojení se přerušilo, zprávu jsem musel psát znovu a tak pořád dokola. Za hodinu se mi podařilo z mnoha pokusů odeslat jedinou zprávu!
Zcela zásadním nejméně příznivě vnímaným jevem pro mne bylo trávení dovolené na malém prostoru vymezeném hotelovým komplexem. Na Dominikáně jsme také žili v hotelovém komplexu, ale na rozdíl od této dovolené a nejspíše obecně od poměrů na Jamajce, bylo vlastní pobřeží na Dominikáně volné a bylo možné se mezi mořem a ohrazením hotelových komplexů po něm volně procházet. Na našem místě v Salemu byly ploty až do moře. Zkoušel jsem dojít za vesnici a dostat se k pobřeží tam, tam jsem ale vždy narazil na ploty, či na cedule zákazu vstupu. Procházet se po místní rušné ulici nebylo to pravé, nehledě na ne úplně spolehlivou bezpečtnostní situaci. Takže zbývaly "procházky" po pobřeží vymezeném oplocením areálu, tedy cca 300 m tam a 300 zpátky.
S tím souvisí mé zdravotní problémy - mám náběh na astma, věděl jsem, že sa na Jamajce kouří tráva, ale že to bude přímo v hotelovém komplexu a v takovém množství, s tím jsem nepočítal. Kouřil kdekdo a pořád a všechno co hořelo (jak zpívají "Visáči" ve Známce punku). V malém ohrazeném prostoru nebylo před kouřem z cigaret, z čibuků, z elektronických cigaret, z marihuany a podobně kam uniknout. Lidé kouřili i na pláži, i vnoci, takže jsme byli čoudu vystaveni prakticky 24 hodin denně. Od čtvrtého dne jsem musel začít užívat léky na astma - ne preventivní, ale ty používané při akutních projevech. A musím je užívat ještě teď - týden po návratu. Doposud mé problémy trvaly vždy max. 1 - 2 dny. Zásadní varování tedy ode mne je: Jamajku rozhodně nedoporučuji lidem s problémy s dýcháním!
Zakoupili jsme si 2 výlety - do Ocho Rios na delfíny a do místní botanické zahrady a do Blue Mountains na farmu a podívat se do kopců Bylo to s obvyklým místním omezením - všude jen s průvodcem. Jamajčani berou odpovědnost za bezpečnost "svěřených" turistů velmi vážně. Oba výlety mohu všem doporučit - návštěva v Dolphin cave je spíše něco mezi zoo a cirkusem, ale vlastní kontakt s delfíny je opravdu příjemná zkušenost. Výlet do hor se mi zase líbil z toho důvodu, že jsme při něm viděli velkou část Jamajky včetně relativně zachovalé přírody na kopcích.
Dále ještě varování nesouvisející s hotelem, ale s dopravou na Jamajku: ve Frankfurtu jsme měli na přestup 1 hodinu a 10 minut a bylo to málo - letadlo mělo zpoždění, "nestihli" jsme přípoj (u brány jsme byli "pouze" 15 minut před odletem) a ztrávili jsme 1 den v hotelu u letiště. Němečtí úředníci jsou často striktní a mezi jejich klady nepatří pomoc lidem v nouzi. Jako nedostatečné se ukázalo také 2 hodiny 40 minut na přestup v Miami, kde jsme ztrávili hodinu a půl jen v první frontě k imigračnímu úředníkovi. Kdyby nám (na rozdíl od Frankfurtu) nepomohl jiný úředník u odbavení, nestihli bychom ani přípoj v Miami.
Podrobné hodnocení
Chuť a kvalita jídel a nápojů Hotelová restaurace a bar Čistota v restauraci a u stolu
Nákupní možnosti v blízkosti Další možnosti trávení volného času Restaurace a bary v blízkosti Dopravní spojení a možnost výletu
Znalost oboru, znalost cizích jazyků Vstřícnost a ochota personálu
Doporučili byste tento hotel?
Koupelna, toaleta, hygiena
Jak jste byli spokojeni s námi? Pojedete s námi i v budoucnu?
Jak jste byli s touto CK spokojeni? Doporučili byste tuto CK i ostatním?
