Náboženství a historie

Historie Jamajky

Původní obyvatelé připluli na Jamajku už před několika tisíci lety z Jižní Ameriky a byli to Arawakové (či Taínové). Ostrovu také dali jeho první jméno Xaymaca („země dřeva a vody“), z něhož se vyvinulo to současné. Tito indiánští obyvatelé žili v malých společenstvích, živili se rybolovem a drobným zemědělstvím (pěstováním manioku, sladkých brambor, kukuřice, bavlny – z níž tkali oděvy i houpací sítě, tabáku atd.). Náraz do tohoto života na ostrově Jamajka představovalo připlutí Kryštofa Kolumba v roce 1494 (3. května). Ten pravděpodobně přistál v místě dnešní Discovery Bay. Místem, jež Kolumbus poprvé z Jamajky spatřil, byla St. Ann's Bay („svatá Gloria“). Arawačtí obyvatelé Jamajky nové návštěvníky ostrova příliš nevítali, což vedlo k prvnímu konfliktu, během nějž Evropané poštvali na indiány i prvního psa, kterého na Jamajce vůbec kdy viděli. Nedaleko odtud byla také Nová Sevilla, první španělská osada, která na Jamajce vznikla. Jméno, které Kolumbus ostrovu dal, bylo jako i v případě okolních ostrovů podle světce – Santiago (svatý Jakub). Jamajka se pak stala i dědičným majetkem Kolumbových potomků. Hlavním městem Jamajky se v roce 1534 stala tehdejší Villa de la Vega (současné Spanish Town). Příchod Evropanů byl pro Arawaky fatální – nemoci zavlečené sem z Evropy, špatné zacházení ze strany Španělů, kteří domorodce zotročovali, a boje s nimi dohromady způsobily, že v dosti krátké době byli Arawakové takřka vyhlazeni. Pozitivním přínosem prvních evropských osadníků bylo uvedení hospodářských zvířat a některých plodin (mj. citronů a pomerančů) na ostrov Jamajka. Španělé se nicméně o ostrov, kde nenašli očekávané nerostné bohatství, příliš nezajímali. Asi i proto také záhy dobývají Jamajku Angličané vedení admirály Pennem a Venablesem (definitivně 1655), pro které to byla vlastně nahrážka za neúspěšně dobývaný ostrov Hispaniolu. Před svým odchodem na Kubu Španělé, po kterých tu zbyl hlavně architektonický styl patrný na některých budovách, osvobodili otroky dovezené z Afriky (ty první sem importovali už v roce 1517). Ti pak prchli do vnitrozemí, kde hájili svou svobodu, nazývali se Marooni. Angličané objevili obrovský ekonomický potenciál Jamajky v pěstování cukrové třtiny, k jejímž největším producentům ostrov patřil (dále zde byla pěstována třeba káva nebo kakao). Brzy se ostrov s Jamajkou rozproudil, a to se všemi průvodními jevy, jako byl např. život v přístavu Port Royal, popisovaném jako doupě neřesti a Sodoma Nového světa. V 17. století byla Jamajka totiž také základnou pirátů (nebo přesněji bukanýrů), kteří útočili na kolonisty na okolních ostrovech (asi nejslavnějším z nich byl Henry Morgan, který se pak stal také guvernérem Jamajky). Pracovní sílu obstarávali přirozeně otroci, kteří posléze početně mnohonásobně předčili bělochy (za celé 18. století, kdy byla Jamajka největším producentem cukru na světě, jich sem například doputovalo 700 000 – nemluvě o těch mnohých, kteří plavbu ani nepřežili – na počátku 19. století, v předvečer zrušení otroctví, jich zde bylo zhruba 320 000). Otroci se ovšem počínali bouřit (jejich velká vzpoura přišla např. v roce 1831, tzv. „vánoční“) a i v Británii se veřejné mínění začalo obracet proti otroctví, a to tak bylo ve 30. letech 19. století zrušeno (v roce 1834, jamajští otroci definitivně osvobozeni v roce 1838). Aby byl nahrazen pociťovaný výpadek pracovní síly, začali sem být dováženi sezonní dělnící, především z Asie. V roce 1872 se stal hlavním městem ostrova Kingston

Náboženství a tradice

• Většina obyvatel Jamajky se hlásí podobně jako Britové k protestantské větvi křesťanství ( 61,3 % ). Katolíci tvoří 4% a ostatní náboženství včetně spiritistických kultů 34%.
• Minulost bohatá na příběhy a kulturní pestrost vedla k vzestupu náboženských forem, jako je Rastafari a Pocomania, široce vnímaná v tradičních náboženských kruzích jako prostředek rebelie za koloniálních časů a proti současnému stavu. Na nákladných oslavách a hostinách se pokaždé stoly nebo oltáře prohýbají pod ovocem, sladkým chlebem, potravinami a barevnými svíčkami. Často se konají k díkůvzdání nebo k prosbě o požehnání ve formě ochrany, uzdravení nebo dodání síly k množení. Rastafariáni považují za svojí svatou zemi (Zion) kromě Jamajky také Afriku. Rastafariánství se dále vyznačuje například vegetariánstvím, odporem k pohanské medicíně a mírumilovností. Dredy na jejich hlavách symbolizují hřívu Lva z Judeje (další jméno vládce Haile Selassie) a nesmí být nikdy ostříhány.

Historické lokality

• I pro milovníky historie je Jamajka připravena. Najdete zde stará historická města, muzea zobrazující historii ostrova a vývoj plantážnictví.
• Falmouth na severozápadním pobřeží je městem, kde se psala jamajská historie. Centrem města je Water Square, náměstí situované na východním konci městského centra. Zde také většina návštěvníků začíná svou prohlídku. Pokud se vydáte z Water Square po Seaboard Street, dojdete k nejimpozantnější budově města, soudnímu dvoru, postavenému v gregoriánském stylu. Škola Fort Barcarres a policejní stanice stojí kousek od náměstí. Policejní stanice byla postavena v roce 1814 a původně sloužila jako vazební věznice. Na konci Market Street najdete zajímavý Barett House, nedaleko je také Knibb Memorial High School a baptistická kaple. Nejstarší budovou ve městě je St. Peter´s Anglican Church, která byla postavena v roce 1785 a leží v Duke Street nedaleko Market Street.
• Spanish Town je třetím největším městem na ostrově a v letech 1534–1872 bylo také hlavním městem země. Mnoho zdejších památek a historických budov však bylo zničeno ohněm, hurikány, ale i vandalstvím. Na náměstí, pro které místní obyvatelé nemají jméno – je to prostě náměstí, najdete především Rodney Memorial, památník, který postavil v roce 1782 admirál Rodney, poté co Jamajku osvobodil od francouzsko-španělské invaze. Hned za památníkem se nachází Jamaica Archives and Record Office, archiv, ve kterém jsou uchovány veškeré dokumenty jamajské historie a kultury. Ve východní straně náměstí si nezapomeňte prohlédnout House of Assembly, zajímavou budovu, postavenou v koloniálním stylu. Dříve zde zasedal místní parlament a konaly se tu volby. Ve Spanish Town můžete navštívit jednu z nejkrásnějších katedrál na Jamajce – St. Jago de la Vega Cathedral postavenou v roce 1714. 3 km východně od města najdete White Marl Arawak Museum, ve kterém se dozvíte mnoho informací o místní historii a zvycích. Prohlédnout si tu můžete i archeologické nálezy ze 40. let. Muzeum bylo v roce 1998 zrekonstru­ováno. (Je otevřeno každý všední den od 10 do 16 hod).
• Historie se v Kingstonu nachází všude – od Farního kostela, v němž je nejstarší hrob z roku 1699 až k Parade, přeplněnému náměstí, na němž se kdysi cvičili britští vojáci. Na konci poloostrova Palisadoes, který se rozkládá kolem kingstonského přístavu, leží Port Royal. V 17. století býval doupětem nejznámějších pirátů. Zbytky prostopášné minulosti města najdete v Muzeu historické archeologie, Námořním muzeu či ve Vrtkavém domě.
• V Montego Bay je nejznámější Růžová síň, ve které údajně straší pověstná Annie Palmer, která úkladně zavraždila tři manžely po sobě. Greenwood Great House (Velký lesní dům) postavený bratrancem básnířky Elizabeth Barett Browningové před více než třemi staletími je dalším nádherným pozůstatkem historie. Na největším místním náměstí Sam Sharpe Square se nachází tradiční památník The Cage. Jedná se o budovu z tesaného kamene z roku 1806. Také tu najdete soudní dvůr, a mnoho dalších zajímavých budov. Dva bloky na východ od náměstí stojí kostel Burchell Memorial Baptist Church, červená budova z roku 1835, která hrála důležitou roli v místní historii. Samuel Sharpe, vůdce Vánočního povstání otroků v roce 1831 tu působil jako duchovní. Asi 150 metrů na sever se nachází The Dome House, další zajímavá ukázka zdejších staveb, ve které dnes sídlí divadlo. Od této budovy pokračuje další známá ulice – Dome Street. Na ní navazuje Church Street. Na ní najdete policejní stanici, St. James Parish Church a Town House – budovu radnice.