Doprava na Mauriciu

• Kriminalita na Mauriciu je velice nízká. Nejsou zde ani povoleny střelné zbraně.
• Ani tak se však nedoporučuje nechávat cennosti v autě nebo na pláži bez dohledu.
• Mnoho hotelů má svého nočního hlídače, díky čemuž zde zřídkakdy dochází ke vloupání.
• Všude, kde se ve větší míře pohybují turisté, působí i mauricijská turistická policie.

Doprava

K řízení motorových vozidel na Mauriciu je nezbytné vlastnit tyto dokumenty:

• technický průkaz vozidla
• mezinárodní řidičský průkaz

Povolená rychlost je na Mauriciu v obci 50 km/h, mimo obec 80 km/h.

Odlišnosti a zajímavosti v dopravních předpisech:

• jezdí se vlevo
• značení je většinou nedostačující, doporučuje se kvalitní mapa
• na silnici se mohou vyskytovat domácí zvířata, opilci nebo děti s míčem
• výjimkou nejsou ani autobusy, které na úzkých silničkách nelze předjet
• nedoporučuje se řízení v noci

Místní doprava

• Z mezinárodního letiště na Mauriciu se můžete dostat takřka po celém ostrově autobusem, taxi nebo pronajatým autem.
• Nejlevnější možnost je cestovat autobusem. Cesta z letiště do Port Louis vychází přibližně na 1 €. Jinak se dá cestovat téměř po celém ostrově za podobné ceny.
• Taxi si zde můžete pronajmout na celý den v přepočtu za 600 – 1000 Kč. Ani jako jednorázový dopravní prostředek taxi nevychází draze.
• Existuje zde také možnost pronájmu automobilu. Auto si můžete pronajmout již na letišti nebo kdekoli ve městech. Cena se odvíjí od věku řidiče, doby a délky pronájmu a typu auta. Obecně se dá mluvit o cenách mezi 30 – 100 € za den. 
• Vzhledem k tomu, že silnice na Mauriciu jsou poměrně ve špatném stavu a jezdí se zde vlevo, je lepší si spíše najmout taxi než si půjčovat auto vlastní.
• Železnice na ostrově není.

Náboženství a historie

Historie ostrova Mauricius

Ačkoliv se dá předpokládat, že Mauricius objevily již dříve jiné národy (např. Féničani), první historická stopa vede k Arabům. Kdy ostrov objevili, není jisté, ale určitě to bylo před rokem 1500, jak o tom svědčí arabské jméno ostrova Dina Harobi (přepisuje se také Dina Arobi nebo Dina Robin) figurující na mapách z počátku 16. stol.

První blíže datované „objevování“ ostrova je pak to portugalské, k němuž docházelo kolem roku 1510. První Portugalce do oblasti zřejmě zavál z jejich původního kurzu cyklon. Jména portugalských námořníků připomínaných v této souvislosti jsou Domingo Fernandez Pereira a později Don Pedro Mascarenhas. Ten druhý dal jméno celé oblasti (Maskarenské ostrovy) v Indickém oceánu s dnešními ostrovy Mauriciem, Réunionem a Rodriguesem. Ani Portugalci – stejně jako předtím Arabové – nejevili o ostrovy přílišný zájem (ležely daleko od jejich výnosnějších držav v Asii).

A tak jsou prvními osidlovateli Mauricia až Holanďani. Ti připluli na ostrov prvně roku 1598 (zřejmě sem byli taky zahnáni počasím) a ostrovu dali dnešní jméno na počest nizozemského místokrále, Maurice z Nassau, prince oranžského. Trvalé osídlení založili Holanďané na ostrově až roku 1638 (v té době se o ostrov již začínají zajímat také Britové a Dánové). Hlavním vývozním artiklem za holandské kolonizace bylo ebenové dřevo, ale Holanďané na Mauricius také dovezli cukrovou třtinu (z Jávy) a první otroky.

S touto dobou je spojen i vyhynulý druh bezkřídlého ptáka blbouna nejapného (správný název je dronte mauricijský, v jiných jazycích je často zvaný jen dodo). Vlivy holandského osidlování (kácení lesů na ebenové dřevo, uvedení nepůvodních druhů, jako bylo prase, pes apod., i lov, jehož byl krotký a nelétavý pták snadnou kořistí) přivodily vyhynutí blbouna nejapného koncem 17. století. Tento fakt je tak známý, že se tento živočich stal přímo symbolem vyhynulých druhů a druhů ohrožených (je i symbolem ostrova Mauricius). Ve známost vstoupil dodo i díky faktu, že vystupuje v oblíbené knize Lewise Carrolla Alenka v kraji divů.

Nepříznivé podnebí s častými cyklony, obdobími sucha a povodněmi, nedostatek jídla i epidemie nakonec přiměly Holanďany ostrov opustit roku 1710 (dali přednost pro ně atraktivnější jihoafrické oblasti).

Ostrov ale nezůstal dlouho nepovšimnut – již roku 1715 se zde vyloďují Francouzi (se samotnou kolonizací začínají až ve 20. letech), v té době vlastnící i jiných území v regionu. Ostrov se nyní nazývá Île de France, vzkvétá na něm zemědělství (plantáže cukrové třtiny), za tím účelem jsou importováni otroci z Afriky a Madagaskaru, je budována infrastruktura. Francouzi také založili hlavní město, pojmenované podle fr. krále Ludvíka XV. „Port Louis“. Nejslavnějším francouzským guvernérem ostrova byl Mahé de La Bourdonnais. S jeho jménem a vládou je spojen rozkvět ostrova, rozvoj přístavu a stavba mnoha významných budov (např. domu guvernéra) a loděnic. Pozdější správce Pierre Poivre zase založil známou botanickou zahradu v Pamplemousses. Za Revoluce a napoleonských válek Francouzi ostrov Mauricius využívali jako základnu pro korzáry, kteří škodili britským obchodním lodím. To Brity podnítilo k útoku na Mauricius. První útok, v srpnu 1810, Francouzi ještě odrazili (v bitvě u Grand Portu, bylo to jediné francouzské námořní vítězství za válek), ale 3. 12. 1810 Francouzi nakonec kapitulovali.

Oficiálně Britové ostrov, jemuž se vrátilo jméno Mauricius, převzali Pařížskou dohodou z roku 1814. Zavázali se ctít dosavadní zvyky, zákony (Napoleonův zákoník), náboženství, jazyk (stále převládající francouzštinu) i tradice obyvatel ostrova. Vojáci i kolonizátoři, kteří se nechtěli podrobit britské nadvládě, směli v pokoji odejít. Převratnou událostí britské nadvlády nad ostrovem bylo – především pro své důsledky – zrušení otroctví, k němuž definitivně došlo roku 1835. Tento výpadek pracovní síly byl kompenzován dovozem sezonních dělníků z Indie (kuli). Jejich potomci dnes tvoří většinu obyvatel na Mauriciu. Podmínky těchto indických zemědělských dělníků se zpočátku příliš nelišily od podmínek otroků a dlouho jim byla přiznávána jen minimální práva. O zlepšení jejich postavení usilovala dělnická strana (založená roku 1936), která vyhrála volby po druhé světové válce roku 1947, což bylo považováno za první krok k sebeurčení ostrova (dosavadní frankofonní elita byla poprvé odstavena od moci). Další krok – vedoucí již k nezávislosti – byl učiněn roku 1967, kdy volby vyhrála koalice vedená labouristickou stranou.

Nezávislým se Mauricius stal 12. března 1968. Prvním ministerským předsedou nezávislého Mauricia byl Sir Seewoosagur Ramgoolam. Roku 1982 byl vystřídán Aneroodem Jugnauthem, vůdcem socialistické strany a současným prezidentem. Mauricius, který se 12. března 1992 stal republikou v rámci britského Commonwealthu, je dnes – na rozdíl od mnoha jiných afrických zemí – stabilní demokracií, zachovávající lidská práva, a rozvinutou ekonomikou s významnými příjmy, jež své původně jednostranně zemědělské zaměření rozšířila také na textilní a turistický průmysl.

Kultura na Mauriciu

V mauricijské kultuře se mísí nejrůznější vlivy – asijské, africké i evropské. Typickým hudebním projevem na ostrově je sega, při níž muži hrají na tradiční nástroje (jako je určitý druh trianglu nebo ravane, buben z kozí kůže) a zpívají o svém těžkém životě, zatímco ženy provozují svůdné tance.

K mauricijským kořenům své rodiny se hrdě hlásí francouzský spisovatel Jean-Marie Gustave Le Clézio, laureát Nobelovy ceny za literaturu z roku 2008.

Pošta na Mauriciu začala vydávat známky jako jedna z prvních (už roku 1847). Jak jednopencová známka (červený mauricius), tak dvoupencový modrý mauricius si získaly ve světě filatelistů legendární postavení, druhá jmenovaná je zřejmě nejslavnější známkou na světě.

Náboženství a tradice

• Hlavní náboženství: hinduismus (51 %), katolické náboženství (27 %), islám (16 %)

• Státní svátky na Mauriciu

Nový rok – 1. leden

čínský jarní festival (pohyblivé) – 29. leden

svátek na památku zrušení otroctví – 1. únor

Thaipoosam Cavadee (pohyblivé) – věřící očišťují svá srdce a duše od nenávisti, závisti – 11. únor

Maha Shivaratree (pohyblivé) – oslava boha Šivy – 26. únor

státní svátek – 12. březen

Ougadi (pohyblivé) – lidé obědvají nebo večeří se svými příbuznými, na ulicích se neslaví – 30. březen

Velký pátek (pohyblivé) – 6. duben

Svátek práce – 1. květen

Nanebevzetí Panny Marie – 15. srpen

Ganesh Chathurthi (pohyblivé), oslavy boha se sloní hlavou Ganeshe – 28. srpen

Divali (pohyblivé) – „Svátek světel“, vítězství boha Rámy nad démonem Ravanou – 21. říjen

Eid-Ul-Fitr (pohyblivé) – muslimský svátek – 24. říjen

svátek na památku příjezdu prvních otroků – 2. listopad

Vánoce – 25. prosinec

• Náboženská a posvátná místa
  • Port Louis
    • kostely St. Louis Cathedral, St. James Cathedral, Holy Sacrament Church, svatyně Père Laval´s Shrine, mešita Jummah
  • Beau Bassin – Rose Hill – kostel Notre Dame de Lourdes, klášter Thabor, židovský hřbitov
  • Ganga Talao – posvátné místo pro hinduisty
  • Triolet – Maheswarnath, největší hinduistický chrám na ostrově

Historické lokality

Hlavní město Mauricia

• Port Louis – pevnost Fort Adelaide a mešita Jummah v čínské čtvrti jsou doklady islámské architektury. Kolem hlavního náměstí Place d´Armes se nacházejí francouzské koloniální budovy. Za návštěvu jistě stojí přírodovědné muzeum a Mauritius Postal Museum se sbírkou poštovních známek.

Historické lokality

• Mahébourg – v této rybářské vesnici naleznete zbytky koloniálních budov, např. Raultovu továrnu na sušenky. Můžete také navštívit národní historické muzeum se svědectvím o historii ostrova Mauricius.
• Vieux Grand Port – nejstarší osídlené místo na ostrově. Nacházejí se zde zbytky holandského opevnění a muzeum Frederika Hendrika.
• Pamplemousses – se chlubí nejstarší botanickou zahradou na jižní polokouli.
• Moka – najdete zde univerzitu, lidové indické přistěhovalecké muzeum a významné historické domy.

• Úředním jazykem na Mauriciu je angličtina, která se používá především ve formální komunikaci. Více se však setkáte s francouzštinou, a to v běžné komunikaci, televizi i tisku.
• Mateřským (nikoliv oficiálním) jazykem místních obyvatel je kreolština, jež se používá spíše v běžné mluvě. Tento jazyk je odvozen od francouzštiny a malgaštiny. Dále zde obyvatelé mluví orientálními jazyky, např. bhojpurštinou, urdštinou, tamilštinou, hindštinou a jinými, jež pocházejí z oblastí jižní Asie.

• Na Mauriciu žije 1 125 000 obyvatel.
• Národnostní složení: 68 % obyvatel je indického původu – tzv. Indomauricijci, 27 % obyvatel je kreolského původu – tzv. Mauricijci-kreolové, zbytek tvoří Číňané (3 %) a Evropané (2 %)

• Oficiální měnou je mauricijská rupie (MUR), bankovky jsou v hodnotách 25, 50, 100, 200, 500 a 1000 rupií.
• Kreditní karty jsou běžně akceptovány ve většině hotelů, restaurací a duty free obchodů (především karty VISA, MasterCard, American Express a Diners Club).
• Měna je volně směnitelná, je možno ji vyměnit za euro, americký dolar a další měny, nejvhodnější měnou s sebou je však euro.
• Banky jsou otevřené pondělí až čtvrtek od 9.15 do 15.15, v pátek od 9.15 do 17.15, v sobotu je zavřeno.
• V případě, že upřednostňujete výběr z bankomatu, máte možnost v jakémkoliv větším městě v bance.
• Cestovatelé mohou mít při příletu 700 MUR, při odletu 350 MUR. Množství cizí měny přivážené do země, a to jakoukoliv formou (hotovost, kreditní karty, šeky či cestovní šeky), není omezeno. Na Mauriciu jsou akceptovány především kreditní karty VISA, MasterCard, American Express a Diners Club.
• Aktuální kurz

• Podnebí na Mauriciu je převážně tropické, vlhké a velmi teplé. Díky tomu, že je ostrov obklopen oceánem, má jen velmi malé sezonní i denní teplotní výkyvy. Vliv na podnebí má i nadmořská výška a vzdálenost od pobřeží. Léto je tu tehdy, když je u nás v Evropě zima, a naopak.
• Mauricius můžete navštívit prakticky po celý rok. Nedá se říci, kdy je na Mauriciu vrchol sezony. Turisticky nejrušnějším obdobím jsou Vánoce a přelom roku. V srpnu jsou francouzské prázdniny, což rovněž zvyšuje návštěvnost a samozřejmě také ceny, jež mohou být o dost vyšší než v ostatních měsících.
• Od listopadu do května panuje na ostrově horké a vlhké léto s teplotami nad 30 ^oC, slunečním svitem 8 – 9 hodin a vlhkostí nad 70 %. Moře je teplé 27 ^oC. Nepříjemný je v tomto období výskyt hurikánů, s čímž byste měli počítat. V centrální plošině je o něco chladněji, využijte toho k turistickým výletům za mnohdy aktivními vulkanickými útvary.
• Období nejsilnějších dešťů je od ledna do března, intenzita roste směrem do centrální oblasti.
• Od května do listopadu je na Mauriciu nejpříjemnější období, teploty jsou stále vysoké (okolo 26 ^oC), srážkový úhrn – a tím i vlhkost vzduchu – klesá, moře má příjemných 23 – 25 ^oC.
• Potápění je nejlepší od prosince do března, voda je v tomto období neprůzračnější. Od června do srpna jsou nejlepší podmínky pro surfování. Pro rybolov je ideálním obdobím září až březen.

Telefon

• Každý z našich mobilních operátorů, O2, T-Mobile i Vodafone, má na ostrově Mauricius alespoň jednoho roamingového partnera.
• Pokud voláte do České republiky, použijte předvolbu +420 (00420), pokud voláte na Mauricius, je nutné zadat předvolbu +230 (00230).
• Při cestování do této destinace si ověřte, zdali vlastníte třípásmový mobil. Druhou variantou je zapůjčení mobilního telefonu přímo od místní společnosti CELLPLUS.
• Telefonních budek je na ostrově málo. Místní hovor stojí přibližně 1 MUR. Hovor z mobilního telefonu do České republiky často přesahuje 90 Kč, vyplatí se tedy vyhledat telefonní budku nebo si zavolat z hotelového telefonu.

Internet

• Internet je na Mauriciu běžně dostupný v turistických lokalitách a větších městech.
• Jednu z možností připojení zde tvoří internetové kavárny. Ceny se pohybují okolo 2 $ za hodinu. Rychlost připojení bývá slušná.
• Některé hotely nabízejí možnost internetového připojení po dobu pobytu, ať už na recepci, nebo přes Wi-Fi.

Elektřina, zásuvky

• 220 V
• zásuvky anglického typu
• adaptér je nutný