Létat se v Salcburku začalo již na počátku 19. století, a to v horkovzdušném balonu. Motorové létací stroje nastoupily o století později, roku 1910. Po první světové válce začala být v oblasti pociťována potřeba dopravního letiště, jež byla nakonec roku 1926 uspokojena letištěm (tenkrát ještě s trávníkem a dřevěnými boudami), jež dodnes stojí a od roku 1996 nese také jméno nejslavnějšího salcburského rodáka Wolfganga Amadea Mozarta. V prvních letech se létalo do Mnichova, Vídně, Londýna, Bruselu, Berlína, Prahy i Benátek. Doba nacismu a druhé světové války přinesla další výstavbu a modernizaci letiště, kde se tehdy objevily i stíhačky typu Messerschmitt Me 262. Spojenecké bombardování se letiště nedotklo. Během poválečného obsazení Američany se letiště záhy začlenilo zpět do mezinárodní sítě letišť a podílelo se také na opětovném vybudování rakouského letectva. Po modernizaci v 60. a 70. letech bylo salcburské letiště schopno přijímat postupně i letouny typu Boeing 737, Airbus A300, Douglas DC-10, Boeing 767 a Concorde. Roku 1988 došlo na letišti ke kolizi dvou letadel, při níž zahynuli čtyři lidé. Významnou událostí z nedávné historie letiště bylo to, že do Salcburku začali létat nízkonákladoví dopravci (Ryanair). Sezonní zimní turistice do lyžařských oblastí, k nimž je letiště jakousi branou, má sloužit i nově otevřený ("amadeus") terminál 2. Je třeba ještě podotknout, že veškerý uvedený rozvoj a výstavba i spolu s nárůstem počtu přepravených pasažérů se dějí s ohledy k obyvatelům okolního území (omezená provozní doba, zejména u hlučnějších strojů) a životnímu prostředí.
Letiště v Salcburku má mezinárodní kód SZG.
Pozoruhodný byl vývoj počtu pasažérů - od necelého půl milionu z poloviny 80. let k více jak milionu z roku 1995 a v posledních letech k číslům těsně pod dvěma miliony. Údaj z roku 2008 (1,8 milionu) staví Salcburk hned za (ovšem mnohem rušnější) Vídeň na druhé místo v Rakousku.
Do centra Salcburku je to z letiště 4 km na východ (ještě blíž, jen 2 km, je to na hranici Rakouska a Německa).
Na salcburském letišti jsou dva terminály. Kromě prvního z roku 1966 je to ještě výše zmíněný terminál 2 ("amadeus terminal 2") z roku 2003. Kromě toho, že slouží především charterovým letům v zimní sezoně, je v létě využíván k různým kulturním akcím. Ještě jedna stavba stojí za zmínku, a to hangár (ve skutečnosti moderní multifunkční budova) číslo 7 (2003), významný jak svou výjimečnou architekturou, tak tím, co hostí ve svých útrobách (ukázky historických letounů, formulí, restauraci a příležitostně i výstavy a jiné akce).
Na salcburskou městskou a rakouskou vnitrozemskou dopravu napojuje letiště trolejbusová (Obus) linka č. 2 (na hlavní nádraží za 23 minut, do centra za zhruba půlhodinu).
Významnými společnostmi na letišti jsou vedle národního leteckého dopravce Austrian Airlines a společnosti Air Berlin také nízkonákladové aerolinky (Ryanair, Niki, Thomson Airways, TUIfly).
Z letiště W. A. Mozarta v Salcburku, případně - v zimní lyžařské sezoně - spíše na ně, se létá do/zmnoha německých měst, na hlavní rakouská letiště, z Británie i Irska a letiště má spojení také se Skandinávií. Za sluncem se odsud létá především na španělské a řecké ostrovy.
Cookies používáme k provozování našich webových stránek, k jejich optimalizaci a neustálému zlepšování, k zobrazování reklam v souladu s vašimi zájmy.
Kliknutím na tlačítko „Přijmout“ souhlasíte s jeho použitím. Pomocí tlačítka „Změnit nastavení cookies“ můžete vybrat, které soubory cookie chcete přijmout.
Pro více informací klikněte zde.