Tipy na výlety na Krku a ostatních ostrovech

Sport a zábava

Sport

• Nabídka sportovních možností na Jadranu je velmi pestrá – od typicky „suchozemských“ sportů (tenis, fotbal, minigolf, turistika, cyklistika atd.) až po ty nejatraktivnější, vodní sporty (jachting, potápění, windsurfing, rybolov a další). V každém větším letovisku je možno hrát volejbal, plážový volejbal, košíkovou, házenou, malou kopanou nebo tenis. Na několika místech mají rekreanti k dispozici fotbalová hřiště . Některá letoviska nebo města se zaměřují na komplexní sportovní vyžití návštěvníků a jejich nabídka sportování je velmi široká.
• Také Dubrovník je centrem sportů, zejména vodních, především na poloostrově Lapadu západně od starého města, kde je velká hotelová a rekreační oblast. Jsou zde dva potápěčské kluby, několik tenisových kurtů a v obou marinách máte možnost pronájmu jachty nebo motorového člunu. Jsou zde půjčovny sportovního vybavení a v parku je možnost provozování dalších sportů. Pořádají se i panoramatické lety nad Dubrovníkem.
• Příznivci bungee-jumpingu jsou omezeni na několik málo míst, kde skoky organizují. , kde mohou seskoky uskutečňovat. Z istrijských letovisek je to Poreč, za bungee-jumpingem se zájemci mohou vypravit do sousedního Slovinska, kde jsou v lázních Portorož pro tento sport vybaveni. V Dalmácii se již několik let skoky uskutečňují z Šibenického mostu (u Šibeniku) a nově i z Dubrovnického mostu (v Dubrovníku). Cena jednoho skoku se pohybuje kolem 200 kun.
• Počet vyznavačů jízdy na kajaku po moři stále stoupá. Vodáci navštěvují především odlehlé zátoky a mořské jeskyně, učí se zvládat kajak i ve vlnobití. Nadšenci tohoto sportu by měli absolvovat nádhernou plavbu z Dubrovníka na ostrov Mljet, toulky mezi Brijunskými ostrovy, stejně jako mezi Kornatskými ostrovy. Pozor! Obě ostrovní skupiny jsou národní parky – platí se vstupné, přísné předpisy. Půjčení kajaku na 1 hod. stojí přibližně 3,75 EUR, na půl dne za 10 EUR, na 1 den za 15 EUR, na 1 týden 80 EUR.
• Novinkou jsou stále lepší terény pro cykloturistiku. Na kole se bez problémů vydáte do pohoří Učka na Istrii, na Gorský Kotar, přes Vinodol do pohoří Velika Kapela, projezdíte Velebit nebo vnitrozemskou část Biokova. Do popředí se dostává vysokohorská turistika stejně jako free climbing. Podle obtížnosti se ceny za jednodenní výlet pohybují mezi 45 – 58 EUR.
• Přímoří Jadranu má své věrné návštěvníky i mezi horolezci a vysokohorskými turisty, kteří s oblibou kombinují pobyt v horách s pobytem na pláži. V jižní polovině chorvatského pobřeží je nejpopulárnějším a horolezci a vysokohorskými turisty nejčastěji navštěvovaným horstvem Biokovo. Na poloostrově Pelješac bývá cílem hora Sveti Ilija.
• Ideální podmínky k provozování windsurfingu jsou v průlivech mezi ostrovy, kde vanou stálejší větry. Vody na vnějších stranách ostrovů se nepokládají za vhodné a bezpečné pro začátečníky nebo málo zdatné surfaře (proudy, často se měnící větry aj.). Mezi nejatraktivnější lokality patří Viganj na poloostrově Pelješac
• Jako hub po dešti přibývá každým rokem v přímoří možností provozování velmi atraktivního jezdeckého sportu, včetně jezdeckého výcviku. Jedna hodina jezdeckého kurzu stojí 16 EUR, 1 hodina terénní jízdy na koni rovněž 16 EUR. Při celodenním trekkingu zajišťuje organizátor podle zájmu i stravování v průběhu výletu.
• Atraktivní aktivitou je raft na řece Cetina (http://www.raft.hr/Html/English/cetina1.htm).
• Příklady cen vybraných sportovních aktivit:
• zapůjčení šlapadla cca 50 kun/hod
• jízda na banánu  cca 50 HRK/hod
• zapůjčení člunu na 1/2 dne pro 5 osob  90 Euro
• zapůjčení sportovních člunů většinou pro max 6 osob 160 až 300 Euro/den podle výkonu .
• parasailing   300 – 400 kun. Tandem 560 – 720 kun, záleží i na délce letu
• zapůjčení kola  100 – 150 HRK/den, u kvalitního horského kola může být cena vyšší.
• jízda na koni – 13 EUR/hod,  kurz ( 25 hod.) – 185 EUR, jízda v terénu 15 EUR/hod.
• jízda na vodních lyžích 80 – 150 HRK
• jízda na vodním skútru  150 HRK/hod
• lezecké kurzy – 40EUR/den

 Zábava

• Rozšíření zábavy se zejména v posledních letech věnuje velká pozornost. Není sebezapadlejší místo na pobřeží či na ostrovech, aby neuspořádalo v průběhu léta alespoň několik zajímavých akcí, od maškarních průvodů přes poutě k místním svatým, aby tu nehrála hudba k tanci, nekonaly se lidové veselice pojící se k místní tradici.
• Ve větších městech a letoviscích může mladší generace zavítat do celé řady místních klubů s bohatým programem diskoték a koncertů. Hitem posledních let jsou „beach party“, které se konají na mnoha jadranských plážích. Dubrovník má velkou řadu zábavních možností. V mnoha hotelech jsou diskotéky nebo taneční terasy. Diskokluby jsou i mimo hotely, většinou na poloostrově Lapad. Ve starém městě jsou spíše podniky ke klidnému posezení – konoby (vinárničky), restaurace aj. Mezi nejvýznamnější centra noční zábavy v oblasti patří v Dubrovníku kluby Lazaretti ( http://www.lazareti.com/ ), Orlando (www.klub-orlando.com ), Orka nebo Revelin. Na ostrově Vis Aquarius v letovisku Komiža ( www.myspace.com/…riuskamenica ).
• Stále větší počet návštěvníků chce zkusit své štěstí v hazardních hrách v kasinech, která dříve v jejich podvědomí patřila do světa bohatých, do světa společenské smetánky a jiných celebrit. Dnes k návštěvě stačí jen dost peněz. Významné casino je v letovisku Cavtat jižně od Dubrovníku.
• Snad ještě rychleji stoupá počet kulturních událostí, které byly po desetiletí úplnou popelkou. Mnohé z nich se již staly tradičními, mají své věrné návštěvníky a staly se i pro umělce, kteří při nich vystupují, prestižními. Festival Dubrovnické letní hry (Dubrovačke ljetne igre) 10.7. – 25.8. je nejvýznamnější a nejprestižnější kulturní akce na pobřeží s kvalitní mezinárodní účastí, v jejich rámci divadelní hry, pěvecká a jiná koncertní vystoupení, vše v historickém prostředí starého Dubrovníka (např. „Hamlet“ na pevnosti Lovrijenac, „Sen noci svatojánské“ v parku Gradac, koncerty v atriu Knížecího paláce a v křížové chodbě františkánského kláštera, divadelní představení na náměstí Marina Držiće a na Gundulićově náměstí atd).
• V Dubrovníku je také stálé divadlo – Divadlo Marina Držiće, dále symfonický orchestr, několik komorních těles, folklorní soubory Lindjo a Lado.

• Chorvatské pobřeží tvoří převážnou část pobřeží východního Jadranu. Je mimořádně členité, což přispívá k jeho půvabu a malebnosti.Tam, kde je pobřeží vápencové, jsou břehy vysoké, strmé, skalnaté a zkrasovělé, v oblastech flyše je pobřeží nízké a písčité (chorvatsky se takovému pobřeží říká žalo). Právě tam jsou nejkrásnější pláže, např. na Makarské riviéře. Tam, kde došlo v dávné minulosti k nejvýraznějšímu poklesu pevniny a k jejímu zatopení mořem, vznikly dlouhé zálivy (chorvatsky zaljev), jimiž moře vniklo hluboko do pevniny ( např. zálivy Zavratnica, Bakarski zaljev, Plominski zaljev a další).
• S výjimkou koupališť ve velkých městech na pobřeží, v hlavních přímořských lázních a u několika vybraných luxusních hotelů v přímoří jsou pláže a koupání v Jadranu volně přístupné a bezplatné. Přitom i tam, kde jsou placená koupaliště, tedy ve velkých přímořských městech a lázeňských střediscích, je vždy možno najít bezplatnou příjemnou možnost koupání. Na většině pláží v letoviscích jsou bezplatně k dispozici sprchy a jednoduché kabiny na převlékání, ale za půjčení lehátka či slunečníku se už musí platit. Často se lze setkat s vybíráním parkovacíh poplatků u pláže, na které má právo majitel okolních pozemků.
• Při koupání na plážích Jadranu je třeba pamatovat na to, že podle chorvatských předpisů je zakázáno:
• plavat vně ohrazeného prostoru (např. bójemi) na upravených plážích,
• plavat ve vzdálenosti větší naž 100 m od břehu přírodní pláže,
• koupání a plavání v přístavech a úzkých průplavech plavebního prostoru.
• Dnešní moderní hotely střední a vyšší kategorie, které byly buď nově postaveny nebo po generální úpravě nahradily staré ubytovací prostory, jsou již  vybaveny bazény a nepostrádají patřičný komfort spojený s jejich užíváním.

• Posledních pár let se jadranská letoviska mění k nepoznání. Vyrůstají úplně nové luxusní hotely špičkové úrovně, stovky hotelů procházejí komplexní rekonstrukcí, při níž se jejich komfort zvyšuje o jednu až dvě hvězdičky. Zatímco před několika málo lety nebyl na pobřeží žádný pětihvězdičkový hotel, dnes se mohou ty nejrenomovanější letoviska pochlubit hotely nejvyšší úrovně. V současné době jich je na pobřeží 18 (nejvíce v Dubrovnicko-neretvanské župě), ve vnitrozemí má pětihvězdičkové hotely pouze Záhřeb. A staví se další.
• Mezi nejnavštěvovanější turistické lokality dlouhodobě patří Západoistrijské přímoří, které je největší, nejnavštěvovanější a nejživější oblast cestovního ruchu na celém chorvatském Jadranu a v celém Chorvatsku vůbec. Na druhou stranu je však třeba přiznat, že Západoistrijské přímoří není oblast pro ty, kdo dají přednost klidným liduprázdným zátokám, vycházkám přírodou, kde „nezakopávají o další rekreanty“.
• Pod pojmem Kvarnerská riviéra se zahrnují letoviska východního pobřeží istrijského poloostrova, omývaného vodami Rijeckého a Kvarnerského zálivu. Většina míst Kvarnerské riviéry jsou stará věhlasná lázeňská střediska, sahající svou tradicí do druhé poloviny 19. století. Nevýhodou letovisek v severní části Kvarnerské riviéry je omezenost prostoru. Riviéru totiž převážně tvoří úzký pruh pobřeží, v jehož bezprostřední blízkosti se zdvihají zalesněné svahy pohoří Učka.
• Chorvatské přímoří patřilo od počátku 20.století u české veřejnosti k nejoblíbenějším na Jadranu, ale po 2.sv.válce ztrácelo na významu, především díky prudkému rozvoji průmyslu v této oblasti. Skutečný průlom do této situace nastal až za samostatného chorvatského státu, který si byl vědom významu cestovního ruchu pro ekonomiku země, a začal postupně vystěhovávat průmyslové podniky mimo pobřeží. Nový rozkvět zažila letoviska na tomto přímoří od Kraljevice na jih, především Crikvenica, která si zachovala a stále zachovává primát v této oblasti.
• Většina rekreačních míst Severní Dalmácie jsou dodnes spíš menší letoviska, která si své místo vydobyla svými dobrými podmínkami především pro vodní sporty, svým klidem, svou atmosférou starých rybářských osad. Žádná jiná oblast se však nemůže pochlubit hned dvěma národními parky, národním parkem Paklenica a Krka. Jsou to velmi často navštěvované jedinečné přírodní fenomény (k tomu je třeba vzít v úvahu u Severodalmatských ostrovů národní park Kornati).
• Mnohá z letovisek Střední Dalmácie mají starou tradici přímořských rekreačních pobytových míst, sahající většinou do období po první světové válce. Právě čeští turisté byli i v této oblasti pionýry cestovního ruchu a některé ubytovací objekty přežily po přestavbě až do dnešní doby. Kromě Splitu a Omiše tu nebyl téměř žádný znečišťující průmysl, a tak mohla být v 60. letech minulého století tato oblast využita při stoupajícím zájmu o pobyty na Jadranu k poměrně rozsáhlé výstavbě nových ubytovacích zařízení. Jedním z významných aspektů půvabu a obliby Střední Dalmácie je její vegetace. Středodalmatská letoviska nedosahují zdaleka kapacity a někdy ani úrovně západoistrijských, nevznikly tu žádné turistické aglomerace s mnoha desítkami hotelů, dependancí, vil a apartmánů, i když v několika středodalmatských letoviscích je koncentrace ubytovacích zařízení značná a zejména oblast Makarské riviéry v nejvyšší sezóně „praská ve švech“. To, co bylo uvedeno u oblasti Střední Dalmácie, platí, pokud jde o přírodní krásy, v neztenčené míře i pro středodalmatské ostrovy Brač a Hvar.
• Jižní Dalmácie je oblast, kterou lze charakterizovat jako kraj velkých protikladů, jako oblast, rozpadající se na několik úplně odlišných různorodých částí, které vzájemně nemají mnoho společného. Jiná je delta Neretvy, poloostrov Pelješac, Dubrovnické přímoří, kde samostatnou kapitolu představuje sám Dubrovník, či kraj Konavle s luxusním letoviskem Cavtat.