Jakou měnou se platí v Chorvatsku

• Z hlediska bezpečnosti je Chorvatsko bezproblémovou­ zemí.
• V některých vnitrozemských oblastech jsou vyznačena místa, kde by se mohly vyskytovat nebezpěčné pozůstatky z války.
• Naléhavě se doporučuje nepodceňovat přírodní podmínky při pobytech u Jaderského moře, a zejména nepřeceňovat své síly při plavání, sledovat aktuální předpověď počasí a nevydávat se na moře za bouře či za větrného počasí.

Doprava

• Na území Chorvatska platí všechny národní řidičské průkazy.
• Povolená hranice obsahu alkoholu v krvi řidiče je 0,5 ^o/oo,ale pro následující kategorie řidičů je limit 0.00% : řidiči vozidel nad 3.5 t , profesionální řidiči, řidiči do 24 let. Nicméně v případě dopravní nehody je alkohol v krvi považován za zásadní přitěžující okolnost. Doporučujeme proto českým řidičům, aby se konzumace alkoholu před jízdou nebo během jízdy vyvarovali.
• Povolená rychlost na dálnici je 130 km/hod, na komunikacích pro motorová vozidla 110 km/hod, mimo osady 90 km/hod, v osadách 50 km/hod – pokud není místní úpravou stanoveno jinak. Pro řidiče mladší 24 let platí maximální rychlostní limity o 10 km/h nižší, stejně tak pro začínající řidiče s řidičským průkazem do dvou let od vydání. Tyto osoby rovněž mohou řídit motorová vozidla pouze o síle motoru do 75 Kw.
• Pravidla silničního provozu jsou téměř shodná jako v ČR, včetně povinnosti používání tlumených světel i ve dne, povinnosti používání bezpečnostních pásů a dětských zádržných systémů (děti do 12 let věku nesmějí sedět na předních sedadlech) a povinnost bezp. helem pro řidiče i spolujezdce motocyklu (spolujezdec nesmí být mladší 12 let).
• V Chorvatsku se dálniční poplatky platí podle délky použitého úseku dálnice a podle typu vozidla ( dělí se do čtyř kategorií ) Na mostech nebo v tunelech a na kratších úsecích dálnice se používá tzv. otevřený způsob placení. Při tomto způsobu zaplatíte mýtné v plné výši ihned  při vjezdu.
• Informace o aktuální výši poplatků je možné nalézt na http://hac.hr/ .
• Mýtné na dálnici nemusí být vaším jediným výdajem, zejména pokud nebudete dodržovat předepsanou rychlost. Pokuty jsou citelné. Již za překročení o 10km/hod ve městě je za pokutu 300 HRK.
• Pohonné hmoty se vyplatí nakoupit v Chorvatsku, jsou levnější než na rakouských a slovinských čerpacích stanicích.Informace o cenách pohonných hmot a seznam plynových stanic lze najít na: www.hak.hr a na: www.ina.hr nebo na českých stránkách http://www.uamk.cz/cs/index.php?option=com_content&view=article&id=79:ceny-pohonych-hmot-v-evrope&catid=55:infoservis&Itemid=88

Místní doprava

• Přímé letecké spojení s Chorvatskem zajišťují České aerolinie (www.csa.cz) ve spolupráci s chorvatskou leteckou společností Croatia Airlines (http://www.croatiaairlines.com/hr/) v létě do Záhřebu a do Splitu. Další přímé letecké spojení s jadranským pobřežím uskutečňují v sezóně některé nízkonákladové letecké společnosti, např. SmartWings, která létá z Prahy do Splitu. Pokud jde o letecké spojení s Chorvatskou republikou v zimním období, obstarávají je letadla obou leteckých společností až třikrát týdně, podle zájmu a poptávky veřejnosti, a to na lince Praha – Záhřeb a zpět. Let trvá přibližně 1.30 hod. Pobřeží v té době nemá žádné přímé spojení. Pro lety do míst na pobřeží je tedy nutné přesedat v Záhřebu na vnitrostátní linky. Civilní mezinárodní letiště jsou v současné době na těchto místech na jadranském přímoří:
• ve Splitu (Split – Kaštela): http://www.split-airport.hr/index.php?lang=hr,
• v Dubrovníku (Dubrovnik – Čilipi): http://www.airport-dubrovnik.hr/index.php/hr/,
• v Zadaru: www.zadar-airport.hr,
• v Pule: www.airport-pula.hr,
• v Rijece (Rijeka – Omišalj, na ostrově Krku): www.rijeka-airport.hr,
• na ostrově Brači (jen pro menší letadla): http://airport-brac.hr/wordpress/.
• Chorvatská silniční síť, a to především přístupové cesty na Jadran, byla po dlouhá léta slabým článkem v rozvoji cestovního ruchu v Chorvatsku. Byl vypracován komplexní plán a v souladu s ním se s největším urychlením postupně budovaly a stále budují nové dálnice, především z chorvatského vnitrozemí na Jadran . V současnosti jsou zbudovány dálnice ze Záhřebu do Rijeky a ze Záhřebu do Splitu, která byla prodloužena na jih až do Ravče. V Chorvatské republice se mýtné ( dálniční poplatek ) platí podle délky použitého úseku dálnice a podle typu vozidla. Na silničních objektech jako je most nebo tunel a na kratších úsecích dálnice se používá otevřený způsob placení. Při tomto způsobu je mýtnice, kde se silniční poplatek platí, současně vstupní i výstupní, takže se mýtné platí ihned, a to podle typu vozidla. Na dálnicích s větším počtem nájezdů a výjezdů (exitů) je zaveden uzavřený způsob placení. Řidič dostane při vjezdu na dálnici kartu, na jejímž podkladě pak při opouštění dálnice zaplatí mýtné.
• Autobusová síť v Chorvatsku je poměrně hustá. Především pobřeží má linek mnoho a spojení mezi jednotlivými městy a letovisky je velmi dobré. Je škoda, že turisté velmi málo využívají autobusovou dopravu na ostrovech (např. na Cresu, Krku, Ugljanu, Pašmanu, Brači a dalších), přestože je velmi slušná. Časté spoje (s návazností na trajekty) umožňují turistům bez aut pohybovat se poměrně snadno po ostrově. Informace o jízdních řádech mohou podat místní turistická sdružení či místní provozovatel autobusové dopravy.
• Taxislužba je k dispozici v městech a ve větších rekreačních střediskách. Uvádíme přibližné ceny:
• nástupní taxa: 20 – 35 kun,
• cena za 1 km jízdy ve městě: 5 – 7 kun,
• cena za 1 km jízdy v noci, v neděli a o svátcích: + 20 %,
• čekání 1 hod.: 60 – 80 kun,
• cena za 1 ks zavazadla: 5 kun.
• Železniční doprava. České dráhy provozovaly devět let (s výjimkou přestávky v roce 2006) v letní sezóně přímé vlakové spojení s možností přepravy auta mezi Prahou a Splitem s názvem „Jadran“, ale v roce 2010 vlak nevyjede. Do Záhřebu lze cestovat přímým rychlíkem R 207 Matthias Braun z Prahy do Záhřebu, přes Linec, Salzburg a Lublaň (čas jízdy přes 15 hodin). V Záhřebu je možno přestoupit na vnitrostátní vlakové linky do Rijeky nebo do Splitu. Ze Záhřebu do Rijeky je spojení poměrně časté. Chorvatské železnice (Hrvatske željeznice) poskytují informace na stránkách http://www.udaljenosti.com/vozni-red-vlakova/

Náboženství a historie

• V dobách před naším letopočtem žily v dnešním Chorvatsku illyrské kmeny, které se později stáhly na území dnešní Albánie. Zvlášť vynikal kmen Dalmatů, proslulý svými sady, vinohrady a především získáváním solí. Vhodné pobřeží jim záhy umožnilo, aby se stali dovednými mořeplavci. Své zboží prodávali Italikům, Keltům a dalším kmenům. Značný rozkvět Ilýrie vzbudil obavy Říma, a tak roku 233 před naším letopočtem sem poslali svá vojska. Houževnatý odpor proti římské expanzi kladli nejen Dalmatové, kteří úspěšně bránili svoji nezávislost až do roku 23. před naším letopočtem. Římská nadvláda připravila Ilyry o veškerý majetek, půdu zabrali římští velkostatkáři a z původních obyvatel se stali otroci a nevolníci. Istrie se však stala natolik provázenou Římem, že v Poreči, Pule, Novigradu a Koperu byly zřízeny první křesťanské diecéze. Říše římská se po smrti císaře Theodosia roku 395 rozdělila na východní a západní část, kam patřila i Istrie.
• Od 7.století se zde začali usazovat Slované, kteří později v 9.století vytvořili jednotný chorvatský stát. Prvním chorvatským králem byl Tomislav I. z dynastie Trpimírovců. V Chorvatsku se v té době již rozšířila slovanská abeceda – hlaholice, dochovaly se i některé písemné památky. Významných úspěchů dosáhla architektura, pevnostní i církevní stavby vynikaly monumentalitou a krásou. Roku 1102 bylo chorvatské království spojeno personální unií s uherským státem. Někteří historici se však domnívají, že šlo spíše o anexi. Jen Dubrovnická městská republika nadále zůstala samostatnou.
• Za dob Rakouska-Uherska byla země pod uherskou nadvládou, a byla jediným přístupem Uherska k moři. Na spravovaném území byla úřední řeč pouze němčina a latina, ani ve školách se nesmělo vyučovat jiným jazykem. Správa země se uskutečňovala podle rakouských zákonů, na které dohlíželi dosažení úředníci z Vídně. Přesto došlo k reformě a rozvoji celé oblasti. Stavěli se školy, přístavy, loděnice, průmyslové továrny, silnice a železniční tratě. Na místní obyvatelstvo vzhledem k jejich negramotnosti zbyli jen podřadné práce, přesto hospodářská revoluce 19. století příznivě ovlivnila život městského i venkovského obyvatelstva. V té době ale také čelila výbojům z Osmanské říše.
• Po první světové válce získává Itálie jako jedna z vítězných mocností v dané oblasti rozhodující vliv, aby se předešlo k italskému zisku dalších území, vzniká ukvapeně nový stát. V roce 1918 se stává větší část dnešního Chorvatska součástí mnohonárodnostního státu Království Srbů,Charvátů a Slovinců /Kraljevina SHS/. Po převratu roku 1929 dochází k přejmenování Kraljeviny SHS na Království Jugoslávie, kde byla nastolena vojensko-monarchistická diktatura. Stát se ve své zahraniční politice orientoval na Francii a Československo.
• V rámci královské Jugoslávie získalo roku 1939 Chorvatsko jistou autonomii vytvořením Chorvatské bánoviny. Po faktické likvidaci Jugoslávie nacistickým Německem 1941 vyhlásili chorvatští ustašovci Nezávislý stát Chorvatsko, obsahující větší část chorvatských zemí a rovněž Bosnu a Hercegovinu. V poválečném období je Chorvatsko lidovou (1945–1963), resp. socialistickou (1963–1990) republikou v rámci Federativní lidové, resp. socialistické federativní republiky Jugoslávie. V období 1945–1990 bylo Chorvatsko po Slovinsku druhou nejrozvinutější jugoslávskou republikou.
• V roce 1990 byl oficiální název změněn na Republiku Chorvatsko a v červnu 1991 vyhlásilo Chorvatsko spolu se Slovinskem nezávislost, což rozpoutalo válečný konflikt, který se s přestávkami vlekl až do roku 1995. Chorvatsko dnes usiluje o vstup do Evropské unie.
• Chorvatsko se nepyšní jen velikou historií, ale i velkými osobnostmi. Od renomovaného středověkého filozofa Hermana Dalmatina, původem z Istrie, světoběžníka a průzkumníka Marca Pola, rozeného Korčulana, chorvatského Michelangela – miniaturisty Julia Kloviće, svého času nejznámějšího fyzika, matematika a astronoma – Dubrovčana Ruđera Boškoviće až po Nikolu Teslu – jednoho z nejbrilantnějších vynálezeckých mozků světa, původem z Liky.

Náboženství a tradice

• Většinu věřících tvoří z 88% římští katolíci ( Chorvaté ), pravoslavné církve 4,4 % a muslimové přes 1%.
• Největšími svátky jsou samozřejmě křesťanské Velikonoce a Vánoce, dále mezi náboženské svátky patří 15.červen – Boží tělo( pohyblivý ), 15.srpen – Nanebevzetí Panny Marie – Velika Gospa, 1.listopad – Svátek Všech svatých

Historické lokality

• Bohaté kulturní dědictví Chorvatska se nenachází pouze uvnitř četných muzeí, galerií a kostelů, které dnes jako památníky tvoří nevyhnutelnou kapitolu seznamu světového dědictví UNESCO, ale naopak, právě zde je mnoho kouzelných míst, kde se i malá procházka mění v pravý sestup tisíciletým schodištěm bohatých a slavných dějin. Ať již sledujete spleť bílých kamenných uliček a kalet do veselých přístavů pobřežních měst Istrie, Kvarneru i Dalmácie, nebo stoupáte zelenými serpentinami středního Chorvatska k pohádkovým pevnostem a zámkům.
• Na prostoru Chorvatska se setkávají dokonce 4 kulturní okruhy – západ a východ, středoevropský a jižní středozemní okruh, Chorvatsko je zemí urbánní kultury, která čítá více měst, než jakákoliv jiná část Středozemí. Pokud vás zajímá antika, vydejte se od velebných památek římské Puly, přes největší prozkoumané fórum na východní straně Jadranu v Zadaru až do velkolepého Diokleciánova paláce ve Splitu. Pokračujíce v cestě časem, od předrománského sv. Donáta z 9. stol., vejděte do světa románského umění kouzelného města-památníku Trogiru nebo na ostrov Krk a Rab. Po gotické kapitole v Záhřebu, Pazinu nebo případně ve Stonu na Pelješci, objevte renesanci Osoru na Lošinji, Šibenickou katedrálu, ostrovy Hvar a Korčulu, neopakovatelný a jedinečný Dubrovník. Barokní lesk najdete ve Varaždinu, Bjelovaru a Vukovaru a dědictví 19. stol. v Rijece, Osijeku a nevyhnutelném Záhřebu.

• Úředním jazykem je chorvatština. V přímořských turistických letoviscích se v hotelu a na infocentrech domluvíte anglicky, německy, velice často italsky a v některých lokalitách i česky.

• Počet obyvatel Chorvatska je 4,5 mil. V etnickém složení převažují Chorvaté 89%, Srbové toří 5% , zbytek jsou Bosňáci, Slovinci, Maďaři aj. evropské národnosti.

• Chorvatskou měnou je 1 kuna (HRK), která se dělí na 100 lipa
• Všude platí národní měna kuna, ale na řadě míst lze zaplatit eurem. Cizí měny lze v Chorvatsku měnit za místní měnu zcela bez problémů.
• Z kreditních karet jsou akceptovány American Express, Diners Club, Visa, Mastercard, Eurocard a Sport Card International. Většina hotelů, restaurací a obchodů tyto karty uznává. Ve městech a hlavních turistických centrech návštěvníci mohou použít své debetní nebo kreditní karty k výběru hotovosti z bankomatů. Nicméně návštěvníci by si měli dát pozor na to, že může být vybrán poplatek za výběr, který může dosahovat 5% z vybírané částky.
• Cestovní šeky mohou být vyměněny ve směnárnách a bankách. Směnný kurs je výhodnější než při směně měny.
• Aktuální kurzy najdete na http://www.cnb.cz/…nni_kurz.jsp

• Jadranské pobřeží má klasické středomořské podnebí s teplým, slunečným létem a mírnou zimou. Je jednou z nejslunečnějších destinací v Evropě (na Jadranu zaujímá druhé místo těsně za Hvarem). Délkou slunečního svitu mohou místa na chorvatském Jadranu směle soutěžit s většinou míst na francouzské Riviéře. Ve všech ročních obdobích stoupají teploty vzduchu na pobřeží od severozápadu k jihovýchodu. Vzhledem ke své poloze mají ostrovy v létě relativně poněkud nižší teploty než pobřeží pevniny. To je také jeden z důvodů, proč jsou ostrovy tak oblíbené: vedra tu nejsou nikdy tak únavná jako na pevnině. Např. letní teploty na Hvaru se pohybují v průměru od 20,2 do 24,9°C, kdežto ve Splitu vystupují až na 25,9°C. Nejteplejším měsícem v celém přímoří je červenec. Průměrné měsíční teploty nejchladnějšího měsíce, ledna, nikdy neklesají pod 5°C.
• Dobrou alternativou jsou květnové a zářijové pobyty, které zajišťují stále příjemné počasí, teplé moře a méně lidí. Podzim bývá o 2 až 4°C teplejší než jaro. Mořská voda se totiž v létě poměrně značně ohřeje, akumulované teplo se pak z ní postupně uvolňuje do ovzduší a zpomaluje pokles podzimních teplot vzduchu. 
• Nejméně vodních srážek mají ostrovy, 500 až 1 000 mm ročně. Na pobřeží se množství vodních srážek pohybuje od 1 000 do 1 700 mm ročně; roční množství srážek je ale rozděleno na jednotlivé měsíce velmi nerovnoměrně. Bouřky nejsou v přímoří ničím neobvyklým. V létě jsou častější v severní části, v zimě na jihu.
• Teplota mořské vody se v Dalmácii pohybuje od června do září v rozmezí 22 – 24^oC.
• V Dalmácii běžně rozeznávají čtyři druhy větru. Bura vzniká nad balkánskou pevninou za vysokého tlaku. Dostane se přes hřebeny hor a s ničivou silou se vrhne dolů, na pobřeží. Je to vítr obávaný pro svou záludnost a nevypočitatelnost. V létě zpravidla trvá jen několik hodin, ale v zimě to mohou být dny, dokonce i týdny. Když hrozí bura, všichni kapitáni míří do přístavu. Jugo přichází z jihu až z Afriky. Je horký a vlhký, mnohdy přichází neočekávane podobně jako bura. Osvěžujícím věterm je maestral, který vane od severozápadu a přináší hezké počasí. Nevera nepřichází příliš často. Je to silný západní vítr, zpravidla doprovázený bouřkou. Trvá jen krátce a v létě přináší vítané ochlazení.

Telefon

• Mezinárodní volací číslo pro Chorvatsko je 00385 (z mobilních telefonů možno ve tvaru +385. Následuje národní směrové číslo (bez 0 na začátku), např. Dubrovník: 20, Pula: 52, Rijeka: 51, Split: 21, Záhřeb: 1 atd. Pak se vytáčí účastnické číslo.
• V Chorvatsku můžete využít volání z telefonních automatů. Zakoupit si můžete telefonní karty v hodnotě 15,30,50 a 100 HRK. V Chorvatsku do pevné sítě budete volat za 0,8 HRK, do mobilní sítě za 2 HRK, do ČR do pevné sítě za 3 HRK, do mobilní sítě za 3,40 HRK. Ceny jsou za minutu volání, včetně DPH. Více naleznete na www.ht.hr
• Naši mobilní operátoři nabízejí různé zvýhodněné balíčky pro volání ze zahraničí. Podrobné informace o rozsahu služeb, výhodných nabídkách a podrobných cenách najdete na stránkách českých mobilních operátorů.
• O2 http://www.o2.cz/…hranici.html
• T-Mobile http://www.t-mobile.cz/…-v-zahranici
• Vodafon http://www.vodafone.cz/…fy/index.htm
• Důležitá místní telefonní čísla
• policie 92
• hasiči 93
• první pomoc 94
• pomoc na cestě 987
• Hak info autoklub  415 800
• všeobecné informace 981
• záchranná pátrací služba na moři 9155 ( DAN), VHF kanály 16,10,74

Internet

• Internet je dostupný ve všech větších, ale i v mnoha menších letoviscích. Lze se bez problémů připojit v internetových kavárnách (internet caffe), které jsou také v řadě hotelů. Jejich počet stále roste.
• Ceny se pohybují většinou mezi 10 a 20 kunami za 1 hodinu. V luxusnějších hotelech se lze připojit k internetu přímo v hotelových pokojích a lze najít i ubytování v soukromí s možností internetu. Některé kempy, které jdou s dobou, mají svá kempovací místa a parcely vybaveny nejen přípojkami k vodě a elektřině, ale i přípojkami k internetu.

Elektřina, zásuvky

• Elektrický proud na celém území Chorvatska je 220 V, 50 Hz