Náboženství, historie a kultura na Maledivách

• Kriminalita je na Maledivách minimální.
• V okolí mešit je třeba vyvarovat se nevhodného chování a oblečení. Nudismus je zakázán (včetně „nahoře bez“ u žen). Osamělé turistky mohou být někdy terčem provokací domorodců.
• Fotografovat místní ženy se nedoporučuje.
• Je dobré mít na paměti všeobecný nedostatek vhodných veřejných toalet.
• Na Maledivách je zakázáno ulamovat korály a rybařit bez povolení. Lov želv a některých druhů ryb je na Maledivách trestný.

Doprava

• Ne celých Maledivách je jen málo míst, kde mohou turisté využít k cestování automobil. Vzhledem k velikosti ostrovů zde tato doprava ztrácí význam.

Místní doprava

• Z mezinárodního letiště na ostrově Hulhule se na ostatní ostrovy včetně Male můžete dostat lodí nebo hydroplánem. Mezi jednotlivými ostrovy jezdí místní lodě, tzv. dhoni, motorové čluny a jachty, které jezdí podle jízdních řádů. Využít lze také letadla a helikoptéry.
• Hydroplány zajišťují jak dopravu přímo z terminálu, tak vyhlídkové lety. Ceny se různí podle doby letu, orientačně se dá mluvit o ceně 8 $ za 30 minut letu.
• Speciální lodě dhoni jezdí mezi jednotlivými ostrovy, z letiště na ostrov Male stojí lístek méně než 1 $.
• Na ostrově funguje i klasické taxi, jízda přes celý ostrov stojí okolo 1 $.
• Vzhledem k velikosti ostrova je zbytečné si půjčovat automobil. Většina známých společností zde tyto služby ani neprovozuje. Celý ostrov lze bez problémů projít pěšky.
• Železnice ani dálnice na ostrově nejsou.

Náboženství a historie

Historie Malediv

První osadníci (Dravidové) přišli na Maledivy několik století před počátkem našeho letopočtu ze sousedních oblastí Srí Lanky a jihozápadu Indického subkontinentu. V tomto období je do oblasti také uveden buddhismus, náboženství, které pak na ostrovech vzkvétalo téměř půl druhého tisíciletí a jež dokládají četné archeologické nálezy uměleckých předmětů. Vliv tohoto raného období a dotyků s různými etniky a kulturami Srí Lanky a Indie (Árijců, Sinhálců, Tamilů…) se projevuje ještě dnes skrze jazyk (i jméno ostrova pochází podle jedné teorie ze sanskrtu – „mālādvīpa“, což znamená „věnec ostrovů“), architekturu, tradice a zvyky.

Později došlo ke kontaktům i se vzdálenějšími národy obchodujícími po moři (Číňany, Féničany, Římany, Peršany atd.). Nejvyhledávanějším artiklem na Maledivách (jež těžily i ze své výhodné polohy na významné námořní obchodní trase) byly kokosové ořechy a kokosová vlákna, porcelánové mušle, sušené ryby, později ambra (významná přísada do parfémů).

Velký význam pak měl hlavně obchod s Araby, kteří do této oblasti začali pronikat v 10. a 11. století. S nimi je spjat významný předělový bod – konverze k islámu, k níž došlo s největší pravděpodobností roku 1153. Zhruba v této době začíná být také zaznamenávána historie na měděné desky (lōmāfānu) vázané do tvaru vějíře. Nepředstavují přesný výklad dějin, ale jakousi tresť pověstí, legend a skutečných událostí.

Z tohoto okruhu je vyprávění o prvním králi (Radun) vládnoucím nad celým územím Malediv, Koimalovi. Ten měl – ještě jako princ – připlout na jeden z ostrovů z dnešní Srí Lanky (podle jiných pramenů z Indie) i se svou chotí, dcerou srílanského krále. Když se ostrované dověděli o vznešeném původu vzácného hosta, vyzvali ho, ať se stane jejich králem, což Koimale přijal a za své sídlo si později zvolil dnešní hlavní město Male. Legenda se váže i k přijetí islámu na Maledivách a je spojena se jménem arabského učence Abula Barakáta Jusúfa Al Barbariho. Na ostrově prý bydlel v rodině, již postihla tragédie – dcera z toho domu byla vybrána losem jako panenská oběť mořskému démonu zvanému Rannamaari. Abul Barakat se pak dověděl celý příběh – aby byla příšera usmířena a nepřivodila zkázu pro všechen lid, bylo nutno ji uspokojit. A tak vesničané vždy na konci měsíce zavřeli jednu pannu do chrámu na pobřeží, kterou druhého dne ráno našli její příbuzní zneuctěnou a zavražděnou. Učenec se rozhodl dívku zachránit – převlékl se za dívku a setrval v chrámu při hlasitém recitování koránu. Když ho tak nalezli živého i na druhý den ráno, byli všichni udiveni. Dověděl se o tom samotný král a z úcty k moci svaté knihy se sklonil před novým náboženstvím, jež přijal. Jeho příkladu pak následovali i jeho poddaní.

Skutečná historie byla asi mnohem prozaičtější – přijetím nového náboženství se Maledivy začlenily do sítě obchodních vztahů, jež sa táhla od Pyrenejského poloostrova až do jihovýchodní Asie. Ani přijetí ze strany obyvatelstva asi nebylo tak spontánní a vděčné, jak tvrdí legenda, neboť se nám dochovaly zprávy o popravě buddhistických mnichů, kteří se islámu vzpírali. Ačkoliv nová víra zcela nezahladila starší, byť třeba zapomenuté, náboženské vrstvy a pověry (zejména víru v nejrůznější, nejčastěji zlé, duchy) a v některých ohledech byla přejímána dosti volně (mešity jsou např. orientovány nikoliv k Mekce, ale ke slunci, jako byly buddhistické chrámy, na jejichž základech byly nové svatyně budovány, a to zřejmě v důsledku nedostatku stavebního materiálu), dnes se k islámu hlásí takřka všichni obyvatelé – je to dokonce podmínkou občanství – a zřetelem k víře se řídí i běžný život včetně zavíracích dob v obchodech a na úřadech v posvátné muslimské dny a měsíce. Od 12. století přijali maledivští vládci také muslimský titul sultána (bylo jich v dějinách Malediv již celkem 84 v 6 dynastiích, z toho několik žen sultánek).

S jinou námořní velmocí, Portugalskem, je naopak spjato temné patnáctileté období nadvlády (vlastně jediné skutečné nadvlády v historii Malediv) v letech 1558 – 1573. Tato doba násilného prosazování křesťanství však také zrodila národního hrdinu Mohameda Thakurufaana, který spolu se svými bratry a krajany postupně přepadával ostrovy a vraždil portugalské okupanty, až nakonec zpátky dobyl celé území a stal se sultánem. Událost vyhnání Portugalců je dnes připomínána jako Národní den a Mohamed Thakurufaan je stále uctíván (má zde muzeum i památník).

Národy, které uplatňovaly později vliv na Maledivy (Holanďani a později Britové), se již do vnitřních záležitostí správy země nevměšovaly a respektovaly její tradice a náboženství (sledovaly především své ekonomické či strategické zájmy). Období britského vlivu započalo na přelomu 18. a 19. století, oficiální podobu dostalo roku 1887, kdy byla podepsána smlouva o protektorátu. Britové měli Maledivy chránit před vnějším nebezpečím v období nestability a Maledivy se zase zavázaly odvádět poplatek a neuzavírat spojenectví s jinou zemí. V době Britů mj. vznikaly první mapy a popisy historie vedené zájmem o archeologické nálezy (H. C. P. Bell).

Postupně vše spělo k omezování výkonné moci sultánů, již postupně přebírali předsedové vlád (první maledivská ústava je z roku 1932). Republika byla nakrátko ustavena již roku 1953 s prezidentem Aminem Didim. Ten se pokoušel o reformy školství a rozvinutí práv žen, již předtím znárodnil obchod se sušenými rybami. Po několika měsících byl však svržen a sultanát byl ještě obnoven. Dne 26. července roku 1965 získávají konečně Maledivy nezávislost a o tři roky později je na základě referenda zrušen sultanát.

Prvním prezidentem byl Ibrahim Násir, jedna z vůdčích politických postav té doby, který se potýkal s řadou ekonomických problémů (kolaps obchodu s rybami, uzavření britské letecké základny) a nakonec uprchl, údajně s několika miliony dolarů ze státní kasy. Jeho zásluhy o získání nezávislosti byly však později uznány. Násira vystřídal roku 1978 prezident Maumún Abdul Gayúm, jenž setrval v úřadě třicet let, jež byla převážně ve znamení stability a hospodářské prosperity (rozvíjející se turistický ruch, který na Maledivy přišel roku 1972). Obraz těch let narušilo jen několik pokusů o svržení vlády (ten nejnebezpečnější z roku 1988 s účastí Tamilů byl zažehnán s indickou pomocí), potlačování opozice a v prosinci 2004 pohroma tsunami. Ve svobodných volbách roku 2008 Gayúma nahradil jeho někdejší odpůrce Mohamed Našíd.

K novým tématům, jimiž se Maledivy, země otevřená cizím vlivům (kromě již zmiňovaných uveďme ještě ten africký, který zprostředkovávali dovážení otroci a který se projevuje zejména v místní hudbě), ale hající zároveň svou jednotu a identitu, zabývají, patří globální změny klimatu a s nimi související hrozba stoupání hladiny oceánu (nejvyšší bod Malediv se nachází jen 2,5 metrů nad mořem!). Jedním z uvažovaných řešení je stěhování obyvatel, nejspíše do geograficky i kulturně blízkých Srí Lanky a Indie.

Historie Male

Jméno hlavního města (a také ostrova) Malediv je z původního slova mahaalay, což v sanskrtu znamená „velký dům“ („maha“ je „velký“, „veliký“ a „aalay“ česky „dům“). Vztahuje se to zpravidla na sídlo krále, na královský palác. Ze jména Male pak nejspíš vznikl i název celého souostroví Maledivy – jako ostrovů („dives“) pod (správou) Male. Prvotní podobu dali městu rybáři, za prvního krále pak bývá považován Koimala. Starý palác vládců i s opevněním a branami je však dnes již zbořen – a tak jsou nejvýznamnějšími turistickými atrakcemi hlavního města především ty muslimské – mešity a islámská centra.

Náboženství a tradice

• Hlavní náboženství: sunnitský islám (100 %)

• Svátky na Maledivách
  • Svátky s pevným termínem
    • 1. leden – Nový rok
    • 26. červenec – Den nezávislosti
    • 3. listopad – Den vítězství
    • 10. listopad – Rybářský den
    • 11. listopad – Den republiky
    • 25. prosinec – První svátek vánoční
  • Pohyblivé svátky
    • ramadán
    • Kuda Id – konec ramadánu
    • Bodu Id – slavnosti Obětování připomínající oběť vlastního syna uloženou Abrahámovi (Ibráhímovi)
    • Národní den (připomíná vítězství nad Portugalci roku 1573)
    • Prorokovy narozeniny
    • Huravee den – oslava národního hrdiny, jenž zemi zbavil indických nájezdníků
    • Mučedníkův den (památka sultána Ali VI., zabitého v bojích s Portugalci v 16. století)

• Náboženská a posvátná místa na Maledivách
  • Male
    • Velká páteční mešita se zlatou kupolí a vysokými minarety
    • mešita Hukuru Miskiiy

Historické lokality

Hlavní město Malediv

• Male – v hlavním městě můžete obdivovat jednu z architektonicky nejcennějších mešit světa Hukuru Miskiiy, prezidentský palác Mulee-aage či hrobku Abu Barakáta, který na Maledivách rozšířil islám.

Historické lokality

• atol Haa Alifu – nachází se zde palác sultána Mohammeda Thakurufaana a mešita ze 17. století.
• atol Kaafu – obdivovat můžete buddhistický chrám s mincovnou.
• atol Jižní Male – k nejznámějším památkám patří bílé islámské centrum, Velká páteční mešita a národní muzeum.

• Na Maledivách je úředním jazykem divehi (maledivština). Tento jazyk je indoevropského původu a podobá se sinhálšině, jíž se mluví na Srí Lance.
• Obyvatelé ovládají také angličtinu, se kterou se setkávají už ve školách. Nebudete mít tedy problém domluvit se anglicky.

• Maledivy zaujímají s rozlohou 300 km² celkem 1196 ostrovů. Obydleno jich je však jen něco kolem dvou set.
• Celkový počet obyvatel na Maledivách je 329 684. K nejvíce obydleným ostrovům patří hlavní město Male (65 000 obyvatel), dále Hithadhoo, Fuvammulah, Thinadhoo a Kulhudhuffushi.
• Národnostní složení: Maledivci (99 %)

• Měna: maledivská rupie (rufiyaa) – 1 Rf = 100 lárí. Bankovky jsou v hodnotách 2, 5, 10, 20, 50, 100 a 500 Rf. Mince jsou v hodnotách 10, 25 a 50 lárí a 1 a 2 Rf. Moc na ni nespoléhejte, některé resorty prakticky místní měnu neakceptují, raději mějte hotovost v US dolarech nebo využijte platbu kartou.
• V bankách lze bez problémů vyměnit USD, přijímají také cestovní šeky a platební karty všech velkých finančních institucí (American Express, VISA, MasterCard, Diners a EuroCard). Doporučujeme uschovat si potvrzení o směně, umožní Vám to později při odjezdu ze země zpětný odkup maledivských rupií.
• Při platbě kartou je nutno počítat s 5% přirážkou.
• Otevírací doba bank je od neděle do čtvrtka od 8 do 13.30 hod.
• Na Maledivách je pouze 1 bankomat, z nějž lze vybírat ze zahraničních bank. Nachází se v Male před budovou banky HSBC. Několik dalších bankomatů ATM je ve městě Male v místní bance Bank of Maldives. Mohou je ale využít pouze ti klienti, kteří si zde založili vlastní konto.
• Dovoz a vývoz cizí měny není nijak limitován. Povinná výměna valut neexistuje.
• Aktuální kurz

• Podnebí na Maledivách je tropické, s dvěma ročními obdobími, jež jsou dána monzuny. Po celý rok přesahují průměrná maxima teplot vzduchu 30 ^oC, minima neklesnou pod 23 ^oC. Moře je teplé 27 ^oC. Mění se délka slunečního svitu, úhrn srážek a s ním spojená vlhkost vzduchu. Jih souostroví je obecně vlhčí oblastí.
• Hlavní sezona je od listopadu do dubna, kdy převládá vliv severovýchodního suchého monzunu “iruvai“. V celém regionu panuje ustálené počasí s mírnějšími teplotami. Déšť může přijít, ale nebývá častý. Nejsušší jsou leden a únor. Počasí je téměř dokonalé, doba slunečního svitu je až 9 hodin. Vlhkost je něco málo přes 70 %. Absence bouří a větru má za následek to, že moře je klidnější, jasnější, a proto ideální pro potápění.
• Jihozápadní monzun „hulhangu“ dorazí většinou v květnu a trvá obvykle do října. Přináší na Maledivy silné deště, od června do srpna také vítr. Na severních ostrovech můžete pociťovat i dopady tropických cyklonů. Nejsilnější bývají v květnu, při nástupu monzunu. Pokud vyjedete v tomto období, se sluncem se setkáte velmi často, protože bouřky s dešti obvykle nebývají dlouhé, ale jsou vydatné. Nepříjemná je vlhkost vzduchu, která překračuje 80 %. Mnoho turistů si vybírá toto období pro nižší ceny a menší nápor návštěvníků. Bouřlivé počasí může však znepříjemnit cestování mezi ostrovy, také podmínky pro potápění nejsou ideální.

Telefon

• Dostupnost mobilní sítě pro české turisty zajišťují na Maledivách tamní sítě Dhiraagu a Wataniya. Největší pokrytí je na atolech Severní Male, Jižní Male a Ari. Všechna telefonní čísla mobilních telefonů na Maledivách začínají předčíslím 78.
• Pokud voláte do České republiky, použijte předvolbu +00420 + regionální kód + účastnické číslo. Pokud voláte na Maledivy, je nutné zadat mezinárodní předvolbu +960.
• V hlavním městě Male jsou k dispozici 24 hodin denně telefonní stanice, fax, telefax a telegraf. Mezinárodní hovory zprostředkovává spojovatel na telefonním čísle 190. Pro volání na Maledivách je to telefonní číslo 110. Telefonní hovor v rámci hlavního města Vás vyjde na 30 lárí za 51 sekund. Do jiných částí země zaplatíte za odchozí hovor přibližně 3,25 Rf za 51 sekund.
• Další možností, odkud si můžete zavolat, jsou telefonní budky, které najdete na nejrušnějších místech ostrova. Telefonní budky jsou na karty a jsou očíslovány. Karty jsou běžně k dostání.
• Vzhledem k ostrovnímu charakteru země není třeba znát telefonní čísla první pomoci, policie a hasičů. První pomoc Vám poskytne každá recepce hotelu nebo půjčovna potápěčského náčiní, popřípadě Vám zajistí příjezd lékaře či převoz do nemocnice.
• Zde jsou k dispozici odkazy na stránky mobilních operátorů O2, T-Mobile a Vodafone, kde naleznete bližší informace pro volání ze zahraničí:

Internet

• Maledivy se k internetu připojily až v roce 1996.
• Internet na Maledivách je sice relativně dobře dostupný, ale poměrně drahý.
• V internetových kavárnách je připojení vcelku rychlé, ceny se velmi liší. Některé kavárny požadují za hodinové připojení více než 10 USD, jinde je cena o poznání nižší. Je potřeba ptát se na ceny předem.
• O možnosti připojení je dobré se informovat přímo v hotelu – některé nabízejí levnější připojení než kavárny.

Elektřina, zásuvky

• 240 V/ 50 Hz
• zásuvky plochého typu
• nutný adaptér