Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s podmínkami použití cookies. Rozumím
-
Zobrazovat ceny v Euro

Náboženství, historie a kultura na Maledivách

Bez letenek
S letenkami
Objevte zájezdy, ubytování či letenky.
Dovolená na Maledivy od německé cestovní kanceláře.

Zpřesněte si hledání

Řadit podle:

Praktické informace

  • Náboženství a historie Zobrazit Zavřít

    Náboženství a historie

    Historie Malediv

    První osadníci (Dravidové) přišli na Maledivy několik století před počátkem našeho letopočtu ze sousedních oblastí Srí Lanky a jihozápadu Indického subkontinentu. V tomto období je do oblasti také uveden buddhismus, náboženství, které pak na ostrovech vzkvétalo téměř půl druhého tisíciletí a jež dokládají četné archeologické nálezy uměleckých předmětů. Vliv tohoto raného období a dotyků s různými etniky a kulturami Srí Lanky a Indie (Árijců, Sinhálců, Tamilů…) se projevuje ještě dnes skrze jazyk (i jméno ostrova pochází podle jedné teorie ze sanskrtu – „mālādvīpa“, což znamená „věnec ostrovů“), architekturu, tradice a zvyky.

    Později došlo ke kontaktům i se vzdálenějšími národy obchodujícími po moři (Číňany, Féničany, Římany, Peršany atd.). Nejvyhledávanějším artiklem na Maledivách (jež těžily i ze své výhodné polohy na významné námořní obchodní trase) byly kokosové ořechy a kokosová vlákna, porcelánové mušle, sušené ryby, později ambra (významná přísada do parfémů).

    Velký význam pak měl hlavně obchod s Araby, kteří do této oblasti začali pronikat v 10. a 11. století. S nimi je spjat významný předělový bod – konverze k islámu, k níž došlo s největší pravděpodobností roku 1153. Zhruba v této době začíná být také zaznamenávána historie na měděné desky (lōmāfānu) vázané do tvaru vějíře. Nepředstavují přesný výklad dějin, ale jakousi tresť pověstí, legend a skutečných událostí.

    Z tohoto okruhu je vyprávění o prvním králi (Radun) vládnoucím nad celým územím Malediv, Koimalovi. Ten měl – ještě jako princ – připlout na jeden z ostrovů z dnešní Srí Lanky (podle jiných pramenů z Indie) i se svou chotí, dcerou srílanského krále. Když se ostrované dověděli o vznešeném původu vzácného hosta, vyzvali ho, ať se stane jejich králem, což Koimale přijal a za své sídlo si později zvolil dnešní hlavní město Male. Legenda se váže i k přijetí islámu na Maledivách a je spojena se jménem arabského učence Abula Barakáta Jusúfa Al Barbariho. Na ostrově prý bydlel v rodině, již postihla tragédie – dcera z toho domu byla vybrána losem jako panenská oběť mořskému démonu zvanému Rannamaari. Abul Barakat se pak dověděl celý příběh – aby byla příšera usmířena a nepřivodila zkázu pro všechen lid, bylo nutno ji uspokojit. A tak vesničané vždy na konci měsíce zavřeli jednu pannu do chrámu na pobřeží, kterou druhého dne ráno našli její příbuzní zneuctěnou a zavražděnou. Učenec se rozhodl dívku zachránit – převlékl se za dívku a setrval v chrámu při hlasitém recitování koránu. Když ho tak nalezli živého i na druhý den ráno, byli všichni udiveni. Dověděl se o tom samotný král a z úcty k moci svaté knihy se sklonil před novým náboženstvím, jež přijal. Jeho příkladu pak následovali i jeho poddaní.

    Skutečná historie byla asi mnohem prozaičtější – přijetím nového náboženství se Maledivy začlenily do sítě obchodních vztahů, jež sa táhla od Pyrenejského poloostrova až do jihovýchodní Asie. Ani přijetí ze strany obyvatelstva asi nebylo tak spontánní a vděčné, jak tvrdí legenda, neboť se nám dochovaly zprávy o popravě buddhistických mnichů, kteří se islámu vzpírali. Ačkoliv nová víra zcela nezahladila starší, byť třeba zapomenuté, náboženské vrstvy a pověry (zejména víru v nejrůznější, nejčastěji zlé, duchy) a v některých ohledech byla přejímána dosti volně (mešity jsou např. orientovány nikoliv k Mekce, ale ke slunci, jako byly buddhistické chrámy, na jejichž základech byly nové svatyně budovány, a to zřejmě v důsledku nedostatku stavebního materiálu), dnes se k islámu hlásí takřka všichni obyvatelé – je to dokonce podmínkou občanství – a zřetelem k víře se řídí i běžný život včetně zavíracích dob v obchodech a na úřadech v posvátné muslimské dny a měsíce. Od 12. století přijali maledivští vládci také muslimský titul sultána (bylo jich v dějinách Malediv již celkem 84 v 6 dynastiích, z toho několik žen sultánek).

    S jinou námořní velmocí, Portugalskem, je naopak spjato temné patnáctileté období nadvlády (vlastně jediné skutečné nadvlády v historii Malediv) v letech 1558 – 1573. Tato doba násilného prosazování křesťanství však také zrodila národního hrdinu Mohameda Thakurufaana, který spolu se svými bratry a krajany postupně přepadával ostrovy a vraždil portugalské okupanty, až nakonec zpátky dobyl celé území a stal se sultánem. Událost vyhnání Portugalců je dnes připomínána jako Národní den a Mohamed Thakurufaan je stále uctíván (má zde muzeum i památník).

    Národy, které uplatňovaly později vliv na Maledivy (Holanďani a později Britové), se již do vnitřních záležitostí správy země nevměšovaly a respektovaly její tradice a náboženství (sledovaly především své ekonomické či strategické zájmy). Období britského vlivu započalo na přelomu 18. a 19. století, oficiální podobu dostalo roku 1887, kdy byla podepsána smlouva o protektorátu. Britové měli Maledivy chránit před vnějším nebezpečím v období nestability a Maledivy se zase zavázaly odvádět poplatek a neuzavírat spojenectví s jinou zemí. V době Britů mj. vznikaly první mapy a popisy historie vedené zájmem o archeologické nálezy (H. C. P. Bell).

    Postupně vše spělo k omezování výkonné moci sultánů, již postupně přebírali předsedové vlád (první maledivská ústava je z roku 1932). Republika byla nakrátko ustavena již roku 1953 s prezidentem Aminem Didim. Ten se pokoušel o reformy školství a rozvinutí práv žen, již předtím znárodnil obchod se sušenými rybami. Po několika měsících byl však svržen a sultanát byl ještě obnoven. Dne 26. července roku 1965 získávají konečně Maledivy nezávislost a o tři roky později je na základě referenda zrušen sultanát.

    Prvním prezidentem byl Ibrahim Násir, jedna z vůdčích politických postav té doby, který se potýkal s řadou ekonomických problémů (kolaps obchodu s rybami, uzavření britské letecké základny) a nakonec uprchl, údajně s několika miliony dolarů ze státní kasy. Jeho zásluhy o získání nezávislosti byly však později uznány. Násira vystřídal roku 1978 prezident Maumún Abdul Gayúm, jenž setrval v úřadě třicet let, jež byla převážně ve znamení stability a hospodářské prosperity (rozvíjející se turistický ruch, který na Maledivy přišel roku 1972). Obraz těch let narušilo jen několik pokusů o svržení vlády (ten nejnebezpečnější z roku 1988 s účastí Tamilů byl zažehnán s indickou pomocí), potlačování opozice a v prosinci 2004 pohroma tsunami. Ve svobodných volbách roku 2008 Gayúma nahradil jeho někdejší odpůrce Mohamed Našíd.

    K novým tématům, jimiž se Maledivy, země otevřená cizím vlivům (kromě již zmiňovaných uveďme ještě ten africký, který zprostředkovávali dovážení otroci a který se projevuje zejména v místní hudbě), ale hající zároveň svou jednotu a identitu, zabývají, patří globální změny klimatu a s nimi související hrozba stoupání hladiny oceánu (nejvyšší bod Malediv se nachází jen 2,5 metrů nad mořem!). Jedním z uvažovaných řešení je stěhování obyvatel, nejspíše do geograficky i kulturně blízkých Srí Lanky a Indie.

    Historie Male

    Jméno hlavního města (a také ostrova) Malediv je z původního slova mahaalay, což v sanskrtu znamená „velký dům“ („maha“ je „velký“, „veliký“ a „aalay“ česky „dům“). Vztahuje se to zpravidla na sídlo krále, na královský palác. Ze jména Male pak nejspíš vznikl i název celého souostroví Maledivy – jako ostrovů („dives“) pod (správou) Male. Prvotní podobu dali městu rybáři, za prvního krále pak bývá považován Koimala. Starý palác vládců i s opevněním a branami je však dnes již zbořen – a tak jsou nejvýznamnějšími turistickými atrakcemi hlavního města především ty muslimské – mešity a islámská centra.

    Náboženství a tradice

    • Hlavní náboženství: sunnitský islám (100 %)
    • Svátky na Maledivách
      • Svátky s pevným termínem
        • 1. leden – Nový rok
        • 26. červenec – Den nezávislosti
        • 3. listopad – Den vítězství
        • 10. listopad – Rybářský den
        • 11. listopad – Den republiky
        • 25. prosinec – První svátek vánoční
      • Pohyblivé svátky
        • ramadán
        • Kuda Id – konec ramadánu
        • Bodu Id – slavnosti Obětování připomínající oběť vlastního syna uloženou Abrahámovi (Ibráhímovi)
        • Národní den (připomíná vítězství nad Portugalci roku 1573)
        • Prorokovy narozeniny
        • Huravee den – oslava národního hrdiny, jenž zemi zbavil indických nájezdníků
        • Mučedníkův den (památka sultána Ali VI., zabitého v bojích s Portugalci v 16. století)
    • Náboženská a posvátná místa na Maledivách
      • Male
        • Velká páteční mešita se zlatou kupolí a vysokými minarety
        • mešita Hukuru Miskiiy

    Historické lokality

    Hlavní město Malediv

    • Male – v hlavním městě můžete obdivovat jednu z architektonicky nejcennějších mešit světa Hukuru Miskiiy, prezidentský palác Mulee-aage či hrobku Abu Barakáta, který na Maledivách rozšířil islám.

    Historické lokality

    • atol Haa Alifu – nachází se zde palác sultána Mohammeda Thakurufaana a mešita ze 17. století.
    • atol Kaafu – obdivovat můžete buddhistický chrám s mincovnou.
    • atol Jižní Male – k nejznámějším památkám patří bílé islámské centrum, Velká páteční mešita a národní muzeum.

  • Bezpečnost Zobrazit Zavřít

  • Doprava Zobrazit Zavřít

  • Jak se domluvit Zobrazit Zavřít

  • Obyvatelstvo Zobrazit Zavřít

  • Měna Zobrazit Zavřít

  • Počasí Zobrazit Zavřít

  • Elektřina a komunikace Zobrazit Zavřít

O lokalitě

Nákupy a gastronomie

Před cestou

Zábava a volný čas

Přejít nahoru