Náboženství a historie

• Na území Thajska se rozvíjela civilizace již v době bronzové. Postupně sem migrovala etnika z jihu Číny, Monové (dnes žijící v Myanmaru), Khmerové (obyvatelé dnešní Kambodži) a Malajci, která zde zakládají své státy.
• Samotní Thajci přicházejí do oblasti v prvním tisíciletí našeho letopočtu. Rokem, od nějž se datuje počátek thajského národa, je rok 1238, kdy se dva thajští náčelníci vzbouřili a vymanili se z nadvlády Khmerů. Založili království Sukhothaj. Toto období je považováno za zlatý věk Thajska a thajské kultury. Asi nejvýznamnějším králem tohoto období byl Ramkhamhaeng (zvaný Veliký). Ten pěstoval vztahy s Čínou, bývá s ním spojován i systém písma, z nějž se vyvinula dnešní thajská abeceda. Království Sukhothaj vykonávalo svůj vliv na území, jehož rozloha předčila dnešní Thajsko (sahalo až na území dnešního Myanmaru a Laosu). Sukhothajští vládci přijali théraváda buddhismus za oficiální náboženství a státu vládli jako otcové svého národa. Každý směl zazvonit na zvon před jejich palácem a přednést králi svou stížnost. Postupně se však od království začala odštěpovat různá území, jeho význam pak poklesl na lokální stát. Jako samostatný státní útvar skončilo na přelomu 14. a 15. stol. Záznamy z jeho historie i nápisy připisované králi Ramkhamhaengovi nám zůstaly zachovány v podobě tzv. silajaruek (nápisů vrytých do kamene). Zhruba v téže době jako Sukhothaj se na severu Thajska rozvíjelo jiné království, Lanne. Založeno bylo roku 1296 a přetrvalo – byť již v postavení závislého státu – až do 20. století.
• Delší a významnější historii mělo období Ajutthaja, pojmenované podle hlavního města království severně od Bangkoku, ustaveného kolem roku 1350. Státním náboženstvím byl théraváda buddhismus. Důležité je z té doby sebrání zákoníku založeného na hindských pramenech a tradičním thajském zvykovém právu, tzv. Dharmašastry. Thajským nástrojem práva byla Dharmašastra až do 19. století. Éra Ajutthaja skončila roku 1767, kdy se Barmánci zmocnili hlavního města, vypálili je, zničili jeho chrámy, náboženské sochy a cenné literární a historické rukopisy.

Záhy byli však Barmánci poraženi generálem Taksinem, který za tím účelem sestavil vlastenecké vojsko. Ten přesunul hlavní město ze zpustošené Ajutthaji do Thon Buri (i kvůli poloze blízko moře, výhodné pro zámořský obchod a ozbrojování) a stal se králem Siamu (jak bylo Thajsko dříve nazýváno), jejž znovu sjednotil po období chaosu způsobeném barmskou invazí. Vláda generála Taksina trvala 15 let, vyznačovala se navazováním diplomatických vztahů se sousedy (zejména Čínou) a prosperitou. Generál však skončil neslavně – ve starostech o vlast přišel o duševní zdraví (považoval se dokonce za budoucího Buddhu) a nakonec byl uvězněn a popraven.

• Rokem 1782 se pak počíná další éra v historii Thajska, zvaná Rattanakosin (podle hlavního města založeného na druhém břehu řeky Čao-Praja, než stál Thon Buri, dnešního Bangkoku) či Čakri (podle zakladatele vládnoucí dynastie). Tato éra trvá díky kontinuitě zajišťované vládnoucí dynastií až dosud. První vládce přijal jméno Rama I. Veliký. Nová říše pokračovala v obchodování se sousedy a státy, s nimiž měla styk přes moře. Důležitou kapitolu zahraniční politiky tvořily vztahy s evropskými velmocemi, které se datují již od styků s Portugalci v 16. století. Vliv velmocí (nyní už britský a francouzský) se pak mocně uplatňoval především v 19. století. Obratnou diplomacií a vládcovskými schopnostmi se siamským králům, kteří v té době začali prosazovat modernizující reformy, podařilo dosáhnout pozoruhodného úspěchu – jako jediná země v jihovýchodní Asii se Siam nestal britskou nebo francouzskou kolonií. (Odtud také lidová etymologie názvu země odvozující jej od slova „tai“ (svobodný, volný) – a odtud Thajsko jako „svobodná země“.)
• Roku 1932 došlo k nekrvavé revoluci, kdy elitní skupina důstojníků a státních úředníků se zahraničním vzděláním požadovala konstituční monarchii. Tehdejší král Prijadhipok (Rama VII.) se podvolil a podepsal ústavu (jeho vlastní politika směřovala ostatně k témuž cíli, odlišný byl jen jeho názor na způsob a rychlost provedení změn). Později však zklamaně abdikoval a emigroval. Roku 1939 byl název země oficiálně změněn na Thajsko (důvodem bylo to, že název Siam byl příliš spojen s absolutistickou minulostí, na druhou stranu název Thajsko preferuje jedno dominantní etnikum, Thajce, před ostatními).
• Přes změny směřující k demokracii následovalo v dějinách Thajska několik desetiletí s mnoha převraty a vládami vojenských režimů, které vždy jen nakrátko střídaly demokratičtější doby. Za druhé světové války Thajsko lavírovalo mezi spojenectvím s Japonskem a odporem vůči němu (hnutí Seri Thaj). Po válce se pak stalo významným spojencem Spojených států, které je vnímaly jako hradbu proti komunismu, jehož režimy zaplavovaly oblast.
• Trvaleji se demokracie začala rozvíjet od 80. let, definitivně po roce 1992 (souvisí s tím i postupné snižování vlivu armády). Negativně tento pokrok ovlivnilo několik nedávných událostí – asijská finanční krize z roku 1997 (přivodila zavření finančních institucí a sociální problémy), tsunami po zemětřesení v prosinci roku 2004 (těžká rána turistickému ruchu) a protivládní protesty rozpoutané roku 2008. Během těchto složitých událostí – ale i v dřívějších bouřlivých dobách – se projevuje mimořádné postavení krále Bhumibola Aduljadeje (Ramy IX.). Ten se těší obrovské, téměř náboženské, autoritě, která mu umožňuje zasahovat do konfliktů v roli zprostředkovatele hledajícího řešení či urovnání sporů, věnuje se rovněž řadě projektů rozvoje thajského venkova.

Thajská kultura

• Zčásti je thajská kultura ovlivněna mnoha kulturami, jež územím přešly nebo s nimiž zdejší obyvatelé přicházeli do styku. Lze tak vystopovat indické, čínské, indonéské, kambodžské a další kořeny kultury v Thajsku, k nimž se od 19. a pak zejména ve 20. století přidružují západní vlivy.
• Nejdůležitějším duchovním prvkem prostupujícím tradičním uměním i způsobem života a zvyky je nicméně buddhismus. Nejvýznamnějšími thajskými výtvarnými projevy jsou v sochařství sochy Buddhy, v malířství vedle Buddhových vyobrazení ornamentální výzdoba paláců a chrámů. Tradičními žánry thajské hudby, pro niž je typické užívání specifických strunných a především bicích nástrojů (obdoby houslí, cimbálu; různé druhy bubnů, činelů apod.), jsou luk thung a mor lam, vyprávějící o starostech a trápeních chudých vesničanů. Svižná lidová skladba k tanci se nazývá kantrum. V kultuře v širším významu se buddhistický vliv projevuje i v thajském boxu (muaj), oblíbeném bojovém umění, jež předávali a jemuž vyučují buddhističtí mniši.
• Spíše k starším animistickým tradicím patří uctívání domácích duchů, již údajně obývají malé dřevěné domečky, jež pro ně Thajci staví. Předmětem uctívání jsou v Thajsku taky předkové.

Historie Krabi

Oblast Krabi má podle názoru historiků snad nejstarší historii lidského osídlení z celého Thajska. Tento názor se zakládá na archeologických nálezech, jež zahrnují kamenné nástroje, náhrdelníky, korále, hliněné nádoby, kosterní pozůstatky nebo jeskynní malby, které se zde ukrývaly v jeskyních a vápencových útesech. Na základě různých objevů se uvádí, že člověk a jeho předkové tu žili už nějakých 30 000 let před naším letopočtem. Z historie se pak Krabi vynořuje někdy na počátku 2. tisíciletí našeho letopočtu jako Ban Thai Samo, které spolu s 11 dalšími městy používalo jako svůj emblém opici (kterých tu údajně žilo velké množství). Město bylo tehdy podřízeno království Ligor (dnes Nakhon Si Thammarat) a při tom zůstalo až do druhé poloviny 19. století. Ve druhé polovině století osmnáctého zde byl zřízen sloní kraal (obora), aby odtud bylo dodáváno dost slonů na práci do Bangkoku. V důsledku toho se sem přistěhovalo mnoho lidí, kteří se usadili ve třech osadách: Pakasaj, Khlong Pon a Pak Lao. Tyto osady byly nakonec v roce 1872 povýšeny na město jménem Krabi, krátce nato (1875) také začala historie Krabi jako samostatné provincie. Význam a původ názvu Krabi není vykládán jednoznačně – uvádějí se zpravidla dvě teorie. Ta romantičtější hovoří o starém meči, někdy dokonce o dvou, jednom velkém a jednom menším, které tady byly nalezeny a darovány guvernérovi (a pak putovaly ještě překřížené do městského znaku a na městskou pečeť). Krabi je údajně thajský výraz pro meč. Druhé podání, jak město a provincie získaly název, připisuje klíčovou roli malajským a čínským kupcům, kteří prý zkomolili jméno místního stromu „Lumphi“. Krkolomná cesta od „Lumphi“ ke „Krabi“ prý vedla přes prostřední fázi „Ka-lu-bi“/„Kho-lo-bi“. Původně zemědělsky založené hospodářství ostrova (jehož plodinami byly kaučukovníky, palmy, mango, kávovníky atd. a vývozním artiklem také sloni) bylo vystřídáno průmyslem zaměřeným především na cestovní ruch. Z nedávné historie bývá zaznamenána událost, kdy státní úředníci, obchodníci a lidé z Krabi a okolí zorganizovali stavbu rezidence na Laem Hang Nak Cape na andamanském pobřeží 30 km od Krabi jako dar pro krále.

Náboženství a tradice

• Náboženské složení – thajským národním náboženstvím je théraváda buddhismus, známý též jako hínajána („malý vůz“), k němuž se hlásí 94,6 % obyvatel. 4,6 % obyvatel vyznává islám (jih země), 0,7 % obyvatel tvoří křesťané. V horských kmenech je stále rozšířena animistická víra (víra v existenci nesmrtelné, samostatné duše a duchovních bytostí).

• Státní svátky v Thajsku:
  • 1. leden – Nový rok
  • 11. březen – den Magha Puja – slaví se za úplňku 3. lunárního měsíce, oslava Buddhova učení
  • 6. duben – den Čakri (z dynastie Čakri pochází současný král)
  • 13. – 15. duben – thajský Nový rok neboli Songkran Festival
  • 5. květen – Den korunovace
  • 10. květen – den Wisakha Bucha – slaví se tři významné události v životě Buddhy – jeho narození, osvícení a přenesení do parinirvány (stavu „vyvanutí“)
  • 8. červenec – den Asalha Pucha – den zrození buddhismu, předchází buddhistickému půs­tu
  • 9. červenec – Buddhist Lent – buddhistický půst
  • 12. srpen – narozeniny královny
  • 23. říjen – den Chulalongkorn – připomenutí úmrtí krále Ramy V.
  • 5. prosinec – narozeniny krále
  • 10. prosinec – Den ústavy
  • 31. prosinec – novoroční svátky

Některé svátky mají pohyblivý termín. V případě, že svátek připadá na sobotu nebo neděli, se den volna přesouvá na nejbližší pracovní den (pondělí).

• Thajská náboženská a posvátná místa:
• největší: Buddhův obraz (provincie Chonburi), ležící Buddha (provincie Ang Thong), stojící Buddha (provincie Roi Et), sedící Buddha (provincie Sing Buri), kráčející Buddha (provincie Nakhon Pathom), kovový Buddha (provincie Suphan Buri), socha Buddhy ze zlata (provincie Bangkok), nejstarší Buddhova stopa (provincie Prachin Buri)
• nejvyšší buddhistická stavba na světě – Chedi Phra Pathom (127 m)
• největší chrámy – Wat Phra Dammakaya, Wat Pha Nam Thip Thep Prasit Wanaram (největší čedi – sakrální stavba k poctě Buddhy)
• největší chrám z bílého mramoru na světě – Wat Sothon Wararam Woravihan
• katolický kostel (provincie Chanthaburi)

Historické lokality

Hlavní město Thajska

• Bangkok – historické jádro města tvoří staré královské město, v němž se nachází královský palác s chrámem Wat Phra Kaeo (a také třeba královská loděnice s bohatě zdobenými čluny, které se používají při královských plavbách po řece Čao-Praja), dále palác Vimammk, čínské město s barevnými uličkami, národní muzeum a mnoho náboženských chrámů (jejich počet se uvádí nad 300) a buddhistických soch.

Historické lokality

• Ban Chiang – město se řadí k nejdůležitějším archeologickým nalezištím v jihovýchodní Asii, proto je zapsáno na seznamu UNESCO.
• Ajuthaja – pozůstatky tohoto historického města jsou zapsané na seznamu UNESCO a je možné si je prohlédnout v několika zachovalých areálech.
• Sukhothai – historické město s několika chrámovými komplexy je také památkou UNESCA.

• Vzhledem k hrozbě teroristického útoku varuje ministerstvo zahraničních věcí české občany před cestováním do muslimských provincií Yala, Pattani a Narathiwat. Riziko představuje také cestování do pohraničních oblastí, kde občas dochází k ozbrojeným střetům.
• Vysoké tresty hrozí turistům za obchodování s jakoukoli drogou, za držení nebo převážení drog.
• Thajsko je buddhistická země, návštěva chrámů je povolena pouze v patřičném oblečení. Nejsou povoleny minisukně a krátké kalhoty. Před vstupem je potřeba se vyzout. V chrámu se usedá s nohama do strany či pod sebe. V žádném případě nesmějí být nohy směrem dopředu ve směru k zpodobení Buddhy. Ženy se nesmějí dotýkat buddhistických mnichů. Není slušné se dotýkat hlavy Thajce ani někomu prohrabávat nebo cuchat vlasy.
• Doporučuje se nepřijímat nabídky zlata a drahých kamenů. V mnoha případech jde o pouhé padělky.

Doprava

K řízení motorových vozidel v Thajsku je nezbytné vlastnit tyto dokumenty:

• technický průkaz vozidla
• mezinárodní řidičský průkaz
• doklad o zaplacení povinného ručení pro zahraničí (zelená karta)

• Povolená rychlost je v Thajsku v obci 60 km/h, mimo obec 80 km/h, na dvouproudé silnici 90 km/h.
• Maximální povolené množství alkoholu v krvi je 0,5 promile.

Odlišnosti a zajímavosti v dopravních předpisech:

• jezdí se vlevo
• pravý pruh na dvouproudých silnicích neoficiálně patří velkým vozidlům

• největší problém je obrovské množství různých vozidel – od starých, velkých kamionů po tuk-tuky a povozy
• na vesnicích budete běžně na silnicích potkávat různou zvěř, hlavně drůbež a dobytek
• po celém Thajsku je množství čerpacích stanic s levným benzinem a naftou

Místní doprava

• Většina mezinárodních letů do Thajka končí v Bangkoku, ale za rozumné peníze se dostanete vnitrostátní linkou do Krabi. Pokud se rozhodnete pro let na místě, musíte počítat s čekáním na volnou kapacitu i tři dny. Tyto lety provozuje Thai Airways International, let trvá 1h 20min. Pokud přiletíte do Pukhetu, pak můžete pokračovat do Krabi stejně dlouhým letem.
• Z Bangkoku z jižního autobusového nádraží na Borommaratcha Chonnani Road do Krabi odjíždí několik autobusových společností a cena lístku se pohybuje okolo 500 BTH za osobu. Cesta trvá přibližně 9 hodin, ale jezdí se v noci a vozy jsou pohodlné. Cesta autobusem z Pukhetu trvá 3– 4 hodiny, vzdálenost 185 km.
• Vlakem z Bangkoku trvá cesta cca 15 hodin a jízdenka vyjde cca 220 bahtů na osobu, přesto nedojete až do Krabi. Poslední možnou zastávkou je Trang nebo Nakhon Si Thammarat, a poté využijte taxík nebo nebo minibus do Krabi. Rychlík vyjíždí z Bangkoku denně v 17.05 a v Trngu je druhý den v 9:40, spěšné vlaky jsou pomalejší, vyjíždí v 18:20 a dorazí druhý den ve 12:20. Do Nakhon Si Thammarat odjíždí rychlík z Bangkoku v 17:35 a přijíždí v 10:45 a expresní vlak odjíždí denně v 19:15 a přijíždí ve 12:00.
• V Krabi se nachází autobusový terminál 4 km severně od města na Thalat Kao, odkud odjíždějí spoje do nedalekých provincií. Autobusy se dělí do třech tříd podle vybavenosti. Příklady cen do jednotlivých oblastí v pořadí obyčejný spoj, 2.třída,1.třída :
• Hat Yai – 96/130/173 bahtů
• Nakhon Si Thammarat – 67 bahtů obyčejný bus
• Phuket – 65/91/117 bahtů
• Phang – Nga – 46/64/82 bahtů
• Ranong – 106 bahtů obyčejný bus
• Su-Nagi Kolok – 335 bahtů 1.tř.
• Surat Thani – 61/126 bahtů
• Trang – 50/70/90 bahtů
• Pro cestování po okolí si můžete zapůjčit auto nebo motocykl. Několik agentur, ale i penzionů zapůjčuje motocykl cca za 150 bahtů/den, pronájem jeepu může vyjít od 800 do 1200 bahtů za den.
• Z nábřeží v centru Krabi odjíždějí malé čluny na několik nejpopulárnějších pláží v okolí. Cesta na většinu z nich by neměla přesáhnout 100 BTH, ale je třeba naplnit loď alespoň 8 osobami. Příklady cen a doba jízdy od Ao Nang na různé pláže ( ceny se mohou měnit bez předchozího upozornění):
• Le Rai – 50 bahtů, 10 min
• Tham Phra Nang – 50 bahtů, 15 min
• Ko Poda – zpáteční 200 bahtů, 25 min
• Ko Kai – zpáteční 250 bahtů, 25 min
• Mu Ko Hong – 1500 bahtů na charterových lodích, 60 min.
• Minibusy společnosti Song Thaeo spojují provinční Krabi s destinací Ao Nang. Cesta trvá cca 45 min a jízdné je 50 bahtů. Můžete využít i lodní dopravu , jízdné stojí 70 bahtů a cesta vám potrvá také 45 min.
• Na ostrovy Phi Phi je nejlepší z Krabi dojet se společností Song Thaeo Service za 12 bahtů do Pak Khlong Chilat Pier a odtud odjíždějí trajekty denně v 10:00 a v 15:00 hodin, zpět z ostrovů v 9:00 a ve 14:00. Dvouhodinová jízda stojí 350 bahtů za osobu.

• V Thajsku je úředním jazykem thajština, která má čtyři dialekty. Základem spisovné thajštiny je centrální dialekt.
• Dalšími jazyky jsou čínština, používaná místní čínskou komunitou, a ostatní místní dialekty.
• V turistických destinacích a větších městech se domluvíte anglicky.

• Počet obyvatel Thajska je 68 414 135. V hlavním městě Bangkoku, přezdívaném také „město andělů“, žije 8 000 000 obyvatel.
• Národnostní složení: 75 % tvoří Thajci, ti se dále dělí do několika skupin. První skupinou jsou centrální Thajci, kteří žijí kolem řeky Čao-Praja. Druhou skupinou, žijící v severovýchodním Thajsku, jsou Thai Lao. Třetí skupinou jsou Thai Pak Tai. Ti obývají jižní Thajsko. Poslední skupinou jsou severní Thajci. Zbylá procenta tvoří Číňané a míšenci.

• Oficiální měnou je thajský baht (THB). Thajský baht se dále dělí na méně běžné drobné mince v hodnotě 25 a 50 satangů. 1 THB = 100 satangů. Bankovky jsou v oběhu v hodnotách 20, 50, 100, 500 a 1000, mince pak v hodnotě 1, 5 a 10 THB.
• Banky mají otevřeno od pondělí do pátku 8.30 – 15.30. Největší jsou Bangkok Bank, Thai Farmes Bank a Siam Commercial Bank.
• Používání kreditních karet i vybírání peněz z bankomatu je ve velkých městech běžné, ale v odlehlých částech země je nezbytné mít u sebe potřebné množství hotovosti. Bankomaty bývají zřetelně označeny nápisem ATM. Běžně se přijímají karty Visa a Mastercard/Eu­rocard.
• Cestovní šeky jsou bezpečnou variantou na cestách, peníze si na ně lze vybrat v bankách, směnárnách i větších hotelech, ale opět jen ve velkých městech či turistických centrech.
• Směnárny jsou většinou otevřené cca od 7 do 21 hodin.
• Nejběžnější měnou pro směnu v Thajsku jsou americké dolary a libry. Pro výměnu peněz jsou zpravidla nejjistější a nejvýhodnější banky, nejméně výhodné kurzy pak nabízejí hotely. Pro směnu je nutný pas. Doklad si uschovejte, při odletu z Thajska si můžete peníze vyměnit zpátky.
• Kurz neustále kolísá. Doporučujeme ho během Vašeho pobytu sledovat a vyměnit si peníze ve správný čas. Kurzy si můžete přečíst denně kromě pondělí v obchodní rubrice Bangkok Post a v novinách Nations.
• Aktuální kurz

• Klima provincie Krabi je tropické, a proto zaručeně teplé po celý rok, průměrné minimální teploty neklesají pod 23^oC. Také teplota moře se v průběhu roku téměř nemění, neustále se pohybuje mezi 27 a 29^oC, a tak pro osvěžení budete unikat k hotelovému bazénu. Počasí je však zásadně ovlivněno monzunovými větry, které přinášejí sezónní změny.
• Nejpopulárnějším obdobím pro návštěvu je prosinec až březen, kdy severovýchodní monzun přináší krásné modré nebe a převážně slunečné počasí s průměrnou teplotou 25 – 32^oC. I vlhkost vzduchu klesne po 80% a slunce vás bude těšit 9 až 10 hodin denně. Rezervace těchto termínů je mnohdy nutná i rok dopředu.
• V dubnu a květnu nastává období obrovských veder, kdy průměrná teplota může vystoupat až ke 36^oC a je umocňována vysokou vlhkostí vzduchu. Podobně horké období je mezi zářím a říjnem, ale úlevu přinášejí častější srážky.
• V průběhu května vrcholí jihozápadní monzun, který přináší domácími obyvateli dlouho očekávané deště. Prší v průměru 25 dní v měsíci, ale jedná se o prudké tzv. hodinové lijáky, které jsou prokládány slunečnou oblohou.

Telefon

• Mobilní operátoři O2, T-Mobile a Vodafone mají v Thajsku své roamingové partnery. Pokrytí signálem je velmi dobré. Ztráta signálu Vás může potkat pouze v odlehlejších lokalitách.
• Pokud voláte do České republiky, použijte předvolbu +420 (00420), pokud voláte do Thajska, je nutné zadat předvolbu +66 (0066).
• V Thajsku si můžete zatelefonovat z telefonních budek, které se dělí na národní a mezinárodní. U mezinárodních telefonních budek je třeba mít mezinárodní telefonní kartu (v ceně od 300 THB). Kartu je možno zakoupit na každé poště a v některých obchodech. Hovor do České republiky Vás vyjde na přibližně 50 THB za minutu.
• Telefonování do zahraničí přímo z hotelového pokoje nedoporučujeme z důvodu účtování zvláštního příplatku hotelem.
• Nejlevnější variantou telefonování je návštěva internetové kavárny, kde je možnost použití skypu a Vy zaplatíte pouze připojení k internetu.

Internet

• Internet je v Thajsku běžně dostupný ve městech a v turistických letoviscích.
• Internetové kavárny jsou v Thajsku dost využívané a opravdu četné, příznivá je jak jejich cena, tak otevírací doba (většina kaváren má otevřeno 10.00 – 0.00). Rychlost připojení bývá vysoká.
• Některé hotely nabízejí možnost internetového připojení po dobu pobytu, ať už na recepci, nebo přes Wi-Fi. Ceny jsou však o dost vyšší než v kavárnách.

Elektřina, zásuvky

• 220 – 230 V
• některé zásuvky a zástrčky mají odlišné rozměry – je nutné použít redukci