Příroda v Costa del Sol

Praktické informace

O lokalitě

Povrch Španělska je převážně hornatý. Pohoří Sierra Nevada se rozkládá na jihu země v Andalusii a je druhým nejvyšším pohořím v západní Evropě. Nejvyšší hora kontinentálního Španělka Mulhacén dosahuje výšky 3478 m n. m. Na hoře Valeta se nachází lyžařský areál, nejvýše položený ve Španělsku a zároveň nejjižnější v Evropě.
Dalším významným pohořím jsou Pyreneje, které oddělují poloostrov od zbytku Evropy a tvoří hranici mezi Francií a Španělskem. Nachází se zde také stát Andorra. Nejvyšším vrcholem je Pico de Aneto (3404 m n. m.), který je pokryt ledovcem. Horské pásmo je 435 km dlouhé a najdeme zde tři národní parky. Hory jsou tvořeny množstvím masivů, mezi nimiž se rozkládají úzká údolí.
V severní části se rozkládá horský systém Kantaberské pohoří, které je tvořeno mnoha drobnými pohořími. Dominantou je atraktivní pohoří Picos de Europa s nejvyšším bodem Torre de Cerredo (2648 m n. m.). Díky různorodému terénu je Kantaberské pohoří vhodné především pro vysokohorskou turistiku a horolezectví.
Iberské pohoří se táhne od severozápadu k jihovýchodu Španělska. Nejvyšším vrcholem je hora Moncayo (2313 m n. m.). Toto pohoří vytváří rozvodí řek mezi Atlantským oceánem a Středozemním mořem.
V centrální části poloostrova severně od Madridu se nachází Kastilské pohoří. Nejvyšší hora Pico Almanzor dosahuje výšky 2592 m n. m.
Zbytek vnitrozemí pokrývá rozlehlá a suchá náhorní plošina Meseta.
Nížin je ve Španělsku velmi málo. Na jihu podél řeky Guadalquivir se rozprostírá nejúrodnější Andaluská nížina. Řeku Ebro obklopuje Eberská nížina. Podél středomořského pobřeží se táhne úzká a úrodná nížina (huerta).

Východní pobřeží Španělska omývá Středozemní moře, západní břehy až po Gibraltar obklopuje Atlantský oceán a na severu se nachází Biskajský záliv.

Zhruba 200 km západně od provincie Malaga se nachází hranice Španělska s Portugalskem, 200 km jižně přes Středozemní moře leží Maroko.
Nejbližší turistické lokality sousedních zemí jsou portugalská centra Faro a Lisabon a oblast Lisabonského pobřeží, popř. marocký Fes a Casablanca.

Přirozenou severní hranici Andalusie tvoří horský hřeben Sierra Morena, k jihu hranice spadá do zeleného údolí řeky Guadalquivir, v jejíž deltě se nachází první národní park na území Andalusie – chráněné bažiny Coto de Doñana. Tvoří jej systém pramenů, potoků a bažin, písečných dun, pahorků a křovisek, která jsou útočištěm hlavně vodního ptactva a dravců. Podél jižního pobřeží se táhnou horské hřbety Bétického masivu, jehož součástí je i nejvyšší pohoří Španělska Sierra Nevada. Ještě nedávno bývaly vrcholy celoročně zasněžené. V posledních letech trpí lidé i příroda nedostatkem vláhy, a to je prý příčinou ubývání zeleně i v některých horských oblastech. Z biosferické rezervace zahrnuté do programu UNESCO vznikl v roce 1989 přírodní park a o deset let později byla celá oblast vyhlášena za Národní park Sierra Nevada. Nejvyšší partie pohoří nesou stopy ledovcové činnosti. Mezi nejvyšší a nejnavštěvovanější vrcholy patří Mulhacén (3482 m n. m.), Veleta (3394 m n. m.) a Alcazaba (3371 m n. m.). V této oblasti byste neměli vynechat renesanční Antequeru s proslulými dolmeny Enga a Viera a blízkou přírodní rezervaci El Torcal s bizarními vápencovými útvary. Když už jste vyrazili na jih Španělska, zajeďte na návštěvu Gibraltarské skály, která je provrtána mnoha otvory, jež plnily funkci střílen.
Arabové, kteří Andalusii ovládli po roce 711, zde rozvinuli dnes tradiční zemědělství, zavedli např. pěstování rýže a jiných subtropických plodin. Ve vnitrozemí se táhnou nekonečná pole oliv a slunečnic, zapomenout nesmíme na vinnou révu, jsme v kraji sherry (Ronda, Jerez de la Frontera). Na zavlažovaných půdách a v údolích řek se hojně pěstují citrusy, bavlna, fíkovníky, mandloně. Lepší zavodňování a zemědělská technika společně s rozvojem výrob křemíkových čipů přispěly k tomu, že se této oblasti dnes říká Španělská Kalifornie.
Pobřeží Costa del Sol je poseto palmami, jasmínem a bougainvilleou. Typickými dřevinami jsou korkové duby a jedlé kaštany.
Jižní Španělsko je zastávkou mnoha druhů ptáků na migračních trasách mezi Evropou, Afrikou a Asií. Na vodních plochách vnitrozemí lze spatřit migrující plameňáky a jeřáby, zatímco na březích řek a v lesích se vyskytují dudci, kukačky, datlové, včelojedi a žluvy hajní. V nižších polohách hor mezi buky, duby, lipami a jasany se objevují jeleni, divočáci a kamzíci, v horách na severu a západě medvědi a vlci. Do horských oblastí se také uchylují dravci, kterých lze ve Španělsku najít asi 25 druhů včetně luňáka červeného, supa bělohlavého a ohroženého orla královského. Na jihu země se objevují také zástupci severoafrické zvířeny, jakými jsou dikobraz, lasička, šakal a křepelky či velké druhy ještěrek. Na Gibraltarské skále najdete jediný druh opice žijící v Evropě – magota bezocasého.

Nejdůležitější řekou oblasti i celé provincie Malaga je 166 km dlouhá Guadalhorce. Pramení v národním parku Sierra de Alhama v provincii Granada a do Středozemního moře se vlévá na jihozápadním okraji města Malaga.
Mezi dvěma rameny tvořícími deltu řeky se nachází významná přírodní ptačí rezervace.
Zhruba 45 km od Malagy protéká Guadalhorce 7 km dlouhou roklinou El Chorro, která byla v roce 1921 využita ke stavbě vodní přehrady.
Součástí rokliny El Chorro je také via ferrata Caminito del Rey, v současné době v havarijním stavu a oficiálně uzavřená. To však naopak ještě více láká vyznavače extrémních zážitků, několik jich zde již bohužel tragicky zahynulo… Rekonstrukce cesty by měla proběhnout do roku 2012.

Nákupy a gastronomie

Před cestou

Zábava a volný čas

Costa del Sol a Costa Tropical

Příroda

Přirozenou severní hranici Andalusie tvoří horský hřeben Sierra Morena, k jihu hranice spadá do zeleného údolí řeky Guadalquivir, v jejíž deltě se nachází první národní park na území Andalusie – chráněné bažiny Coto de Doñana. Tvoří jej systém pramenů, potoků a bažin, písečných dun, pahorků a křovisek, která jsou útočištěm hlavně vodního ptactva a dravců. Podél jižního pobřeží se táhnou horské hřbety Bétického masivu, jehož součástí je i nejvyšší pohoří Španělska Sierra Nevada. Ještě nedávno bývaly vrcholy celoročně zasněžené. V posledních letech trpí lidé i příroda nedostatkem vláhy, a to je prý příčinou ubývání zeleně i v některých horských oblastech. Z biosferické rezervace zahrnuté do programu UNESCO vznikl v roce 1989 přírodní park a o deset let později byla celá oblast vyhlášena za Národní park Sierra Nevada. Nejvyšší partie pohoří nesou stopy ledovcové činnosti. Mezi nejvyšší a nejnavštěvovanější vrcholy patří Mulhacén (3482 m n. m.), Veleta (3394 m n. m.) a Alcazaba (3371 m n. m.). V této oblasti byste neměli vynechat renesanční Antequeru s proslulými dolmeny Enga a Viera a blízkou přírodní rezervaci El Torcal s bizarními vápencovými útvary. Když už jste vyrazili na jih Španělska, zajeďte na návštěvu Gibraltarské skály, která je provrtána mnoha otvory, jež plnily funkci střílen.
Arabové, kteří Andalusii ovládli po roce 711, zde rozvinuli dnes tradiční zemědělství, zavedli např. pěstování rýže a jiných subtropických plodin. Ve vnitrozemí se táhnou nekonečná pole oliv a slunečnic, zapomenout nesmíme na vinnou révu, jsme v kraji sherry (Ronda, Jerez de la Frontera). Na zavlažovaných půdách a v údolích řek se hojně pěstují citrusy, bavlna, fíkovníky, mandloně. Lepší zavodňování a zemědělská technika společně s rozvojem výrob křemíkových čipů přispěly k tomu, že se této oblasti dnes říká Španělská Kalifornie.
Pobřeží Costa del Sol je poseto palmami, jasmínem a bougainvilleou. Typickými dřevinami jsou korkové duby a jedlé kaštany.
Jižní Španělsko je zastávkou mnoha druhů ptáků na migračních trasách mezi Evropou, Afrikou a Asií. Na vodních plochách vnitrozemí lze spatřit migrující plameňáky a jeřáby, zatímco na březích řek a v lesích se vyskytují dudci, kukačky, datlové, včelojedi a žluvy hajní. V nižších polohách hor mezi buky, duby, lipami a jasany se objevují jeleni, divočáci a kamzíci, v horách na severu a západě medvědi a vlci. Do horských oblastí se také uchylují dravci, kterých lze ve Španělsku najít asi 25 druhů včetně luňáka červeného, supa bělohlavého a ohroženého orla královského. Na jihu země se objevují také zástupci severoafrické zvířeny, jakými jsou dikobraz, lasička, šakal a křepelky či velké druhy ještěrek. Na Gibraltarské skále najdete jediný druh opice žijící v Evropě – magota bezocasého.

Nenašli jste přesně to pravé?Nenašli jste přesně to pravé?

Napište nám vaši představu. Společně najdeme dovolenou přesně podle vašich představ. Stačí nám napsat, co hledáte a my zařídíme zbytek.

Zadat poptávku

Příroda v Costa del Sol

Příroda v Costa del Sol

Nejvíce vyhledávaná místa v Costa del Sol

Hotely v Costa del Sol

Více o Costa del Sol

Nejvíce vyhledávaná místa v Costa del Sol

Příroda

Proč s námi?