Doprava ve Vietnamu

• Celková bezpečnostní situace v zemi je dobrá, nedoporučují se individuální cesty do odlehlých oblastí. Pohyb po většině území VSR je volný, výjimkou jsou zakázané vojenské zóny a horské oblasti obydlené menšinami (přístupné pouze s vietnamským průvodcem nebo s povolením).
• Počet kapesních krádeží vzrůstá v Hanoji, Ho Či Minově Městě a Nha Trangu.
• Přechovávání, šíření a výroby drog jsou trestné (v r. 98 bylo 57 osob odsouzeno k trestu smrti za pašování drog).

Doprava

• Ve Vietnamu se jezdí vpravo a pravidla silničního provozu jsou hodně benevolentní.
• Řidičský průkaz ani mezinárodní průkaz na území Vietnamu neplatí. Půjčování aut zde není běžné a vzhledem k dopravní situaci se ani nedoporučuje.Ve Vietnamu neexistuje povinné ručení, při dopravní nehodě to většinou odnese cizinec, proto doporučujeme využívat taxíky nebo si pronajmout auto s řidičem. Na motocykl do 50 ccm3 nemusíte vlastnit řidičské oprávnění.
• Cizincům připadá místní doprava jako neuvěřitelný zmatek, nicméně je nutné si uvědomit, že pokud chcete ve Vietnamu jezdit, musíte se místním zvyklostem přizpůsobit, nikoli se snažit je předělat. Počítejte s tím, že budete mnohem více používat klakson, který je tady důležitým prostředkem bezpečnosti. Co se týče přednosti v jízdě, uplatňuje se tu pravidlo silnějšího fungující na ose náklaďák – autobus – auto – motorka – jízdní kolo. Jezděte opatrně a nepříliš rychle, vzhledem k přeplněným silnicím ve městech a stavu vozovek. Semafory na křižovatkách se rozšiřují v Ho Či Minově Městě, ale červená se opět většinou nedodržuje.
• Rychlostní limity jsou 30 – 40 km/h v obci, mimo obec 40 – 60 km/h, ale jsou mnoha řidiči ignorovány.

Místní doprava

• Mezinárodní letiště Tan Son Nhut leží necelých 6 km severně od Ho Či Minova Města ( HCMC ) a je největším v zemi. Vnitrostátní lety jsou většinou provozovány Vietnam Airlines, lety do Hanoie a Da Nang zajišťuje Pacific Airlines. Mezi HCMC a Con Dao ostrovy létá Sasco Flies.
• V rámci země lze cestovat jak autobusy tak vlaky, obojí je levné.
• Autobusy spojují různé lokality v okolí HCMC. Autobusové nádraží Cho Lon na Le Quang Sung Street severně od Binh Tay Market je výchozím bodem do My Tho a ostatní místa delty Mekongu. Do delty Mekongu míří také autobusy z z nádraží Ben Xe Mein Tay, které leží asi 10 km od HCMC v Lac. Autobusy směrem na sever odchází z autobusového nádraží Dong asi 5 km od centra HCMC na Hwy 13. Cesta do Nha Trang trvá 11 hodin, cena je 75 000 Dongů. Autobusem můžete cestovat i do sousední Kambodži, několikrát denně odjíždějí autobusy do Phnom Penhu ( cena 8 USD ). Neexpresní autobusy a minibusy staví tak, jak cestující potřebují, což cestu může časově značně prodloužit. Expresní linky mají dané zastávky, můžete si koupit lístek i předem, a to raději v kanceláři, u řidiče by se mohla značně prodražit. Turisté často kupují lístky „Open Ticket“ u cestovních kanceláří.
• Železniční spojení přes celou zemi zajišťuje The Reunification Express, který se pohybuje mezi Saigonem a hlavním městem Hanoi, se zastávkami mimo jiné v Nha Trang, Da Nang, Hue nebo Dong Hoi. Nejrychlejší cesta z Hanoje do HCMC trvá 30 hodin, nejpomalejší i 45 hodin. Lístky je nutné zablokovat nejméně jeden den před cestou, pokud jste se rozhodli pro lůžkový oddíl, je lepší rezervovat si lístky raději několik dní předem. Ceny se dost liší – záleží na tom, jaký typ vlaku a jakou třídu jste si vybrali; samozřejmě čím rychlejší vlak a vyšší třída, tím více peněz. Lístek Z Hanoje do HCMC se pohybuje u expresního vlaku mezi 700 a 1300 tisíci dongů.
• Hlavní silniční dopravní tepnou je Highway 1, dá-li se tato komunikace nazvat dálnicí. Táhne se většinou podél pobřeží Jihočínského moře a spojuje Hanoj s více než 1700 km vzdáleným Saigonem.
• Symbolem Saigonu je motorka, kterých se na ulici pohybuje více než tři miliony. Xe-om je motocyklová podoba našeho taxíku, v patách vám budou neustále i řidiči cyklotaxi – rikši. U obou těchto variant přepravy smlouvejte, ale dávejte přesně dohoudnutou částku, mohlo by se stát, že vám řidič bude tvrdit, že nemá nazpět. Kratší jízdy po městě stojí kolem 5000d, delší trasy nebo noční jízdy i dvojnásobek. U klasického taxi jsou taxametry a ceny jsou pevně dány.
• Pronájem automobilu je velmi složitý a vzhledem k chaotické dopravě a neplatnosti mezinárodního řidičského průkazu se ani nedoporučuje. Pronájem automobilu s řidičem 45 – 70 USD/den, motocykl již od 10 USD/den. Cenu je však nutné si vždy domluvit předem. Na pronájem se můžete poptat v každé cestovní kanceláři nebo hotelu. Benzín je ve Vietnamu poměrně levný.
• Pokud přeci jen chcete okusit nástrahy místní dopravy, můžete si půjčit kolo, většinou již za 1,5 USD/den.
• Lodní doprava spojuje přilehlé poloostrovy a ostrovy, které většinou vytvořila ramena Mekongu. Na Vung Tau odjíždí téměř každou hodinu Hydrofoils, doba jízdy je 1h15min a cena 10 USD. Pro destinace v deltě Mekongu můžete počkat na některou loď v přístavišti Ham Nghi Street, zaplatíte přímo na lodi. Lodí se také můžete dostat do sousední Kambodži. Plavby lodí mezi HCMC a Siem Reap nabízí dražší Pandaw Cruise a menší kambodžské společnosti Toum Teav Cruises

Náboženství a historie

• Oblast známá jako Vietnam byla osidlována již od paleolitu a některá archeologická naleziště v provincii Thanh Hoa mohou být údajně stará až několik tisíc let. Archeologové spojují začátky vietnamské civilizace s pozdním neolitem, ranou dobou bronzovou a s kulturou Phung-nguyen, která sídlila v oblasti provincie Vinh Phu současného Vietnamu někdy mezi lety 2000 a 1400 př. n. l. Někdy kolem roku 1200 př. n. l. pak dochází k vytvoření kultury Dong Son, která je pozoruhodná především díky svým propracovaným výrobkům z mědi.
• Legendární dynastie Hồng Bàng je považována mnoha Vietnamci za zakladatele prvního vietnamského státu, známého jako Văn Lang. V roce 257 př. n. l. Thục Phán porazil posledního krále této dynastie, sjednotil původní kmeny Lạc Việt se svými kmeny Âu Việt, čímž vytvořil nový kmen Âu Lạc, a prohlásil sám sebe novým panovníkem jménem An Dương Vương. Roku 207 př. n. l. pak čínský generál jménem Zhao Tuo tohoto panovníka porazil a původní kmen Âu Lạc přetransformoval v kmen Nanyue. Roku 111 př. n. l. byl tento kmen spojen s čínskou říší pod nadvládou dynastie Chan.
• Číňané vládli poměrně tvrdě a pokoušeli se o sinizaci obyvatelstva, proto docházelo ke vzpourám. Během jedné z nich se v 6. století Vietnam na přechodnou dobu osamostatnil. Tisícileté období čínské nadvlády nad územím Vietnamu trvalo do roku 938, kdy Ngo Quyen taktickým bojem porazil čínskou armádu v bitvě na řece Bach Dang.
• Od 17.století přijížděli do Vietnamu francouzští misionáři. Panovníci dynastie Nguyen, vládnoucí na území jižního Vietnamu, začali s Francouzi spolupracovat. V letech 1854 – 84 ovládla Francie Vietnam vojenskou silou a učinila z něj svou kolonii Francouzská Indočína rozdělenou do tří oblastí: Tonkin, Annam, Kočinčína. Od konce 19. století sílil protifrancouzský odboj (povstání, které vedl Phan Đình Phùng). Během 2. světové války Vietnam obsadilo Japonsko, po jehož kapitulaci vyhlásil Ho Či Min nezávislou republiku. Ho Či Min, kterému obdivovatelé říkají „Strýček Ho“, žil dlouhá léta mimo Vietnam. Pohyboval se především v Severní Americe, Evropě a Africe a nakonec zakotvil v Paříži, kde se naučil cizím jazykům (hovořil anglicky, francouzsky, německy a poradil si i s mandarínskou čínštinou). Ho Či Min byl zakládajícím členem Komunistické strany Francie a zakladatelem Komunistické strany Vietnamu. Po třiceti letech pobytu „venku“ se v roce 1941 vrátil zpět do Vietnamu (bylo mu 51 let) a začal spoluzakládat Viet Minh, jehož cílem bylo osvobození Vietnamu od francouzské nadvlády a japonských okupačních jednotek. V průběhu následujících let vedl partyzánskou válku proti francouzským vojenským jednotkám, až dokázal s Viet Minhem v roce 1954 nad Francouzi zvítězit v bitvě u Dien Bien Phu. Vietnam byl rozdělen na základě Ženevských dohod demilitarizovanou zónou podél 17. rovnoběžky. Pro obyvatele Vietnamu, kteří celá léta toužili po nezávislosti, se stal Ho Či Min národním hrdinou a v čele Severního Vietnamu setrval až do své smrti v roce 1969.
• Ho Či Minův komunistický severní Vietnam se nazýval Vietnamská demokratická republika s hlavním městem Hanoi a profrancouzská jižní část Vietnamská republika s hlavním sídlem v Saigonu, pod vládou císaře Bao Daie a pozdějšího problematicky zvoleného prezidenta Ngo Dinh Diema. Během nadcházejícího 300 denního období otevřených hranic téměř 1 milion většinou katolických obyvatel uprchl do Jižního Vietnamu. Zatímco na severu probíhalo rozsáhlé vraždění majitelů půdy, na jihu komunistické jednotky Vietcongu zahájily v 50. letech partyzánské operace s cílem svrhnout režim prezidenta Diema. Vojenské operace partizánského komunistického Vietcongu a jednotek Vietminhu probíhaly i na území sousedící Kambodže. Konflikt vyústil v ozbrojenou válku, která v letech 1964 – 1975 probíhala na území nejen současného Vietnamu, ale i Kambodže a Laosu. Jednalo se o pozemní válku na jihu Vietnamu, na severu pak měl konflikt podobu bombardování. Spojené státy americké a některé další země (Austrálie, Nový Zéland, Jižní Korea, Thajsko a Filipíny) pomáhaly jižnímu Vietnamu, který bojoval proti svému severnímu, komunistickému sousedovi. Toho podporovaly zase státy východního bloku, rozhodující roli pak měla i partyzánská komunistická organizace známá pod názvem Vietkong (Národní fronta osvobození Jižního Vietnamu), materiální podporu zajišťovala ale i Čína a Sovětský svaz. Konflikt poznamenalo hlavně zpolitizování celé záležitosti a silný odpor v řadách americké veřejnosti. Během války také v USA vzrostla popularita různých mírových hnutí, konaly se demonstrace a nakonec převážil odpor k válce. Vláda Spojených států tak nakonec musela své vojáky stáhnout, vítězem se stal Severní Vietnam. 2. července 1976 došlo k sjednocení země v jeden socialistický stát.
• Vietnamská kultura je považována za jednu z nejstarších v regionu jihovýchodní Asie. Kromě svébytných rysů, které si uchovává po staletí, přijímala během dlouhé nadvlády Číny i mnoho čínských tradic a duchovních idejí. Interakce s Čínou vyústila v zařazení Vietnamu do východoasijské kulturní oblasti, všeobecně známé jako oblast čínského kulturního vlivu.
• Během francouzského koloniálního období byla vietnamská kultura ovlivněna evropskými obchodníky a misionáři. Ve Vietnamu byl šířen katolicismus a latinizované písmo se ve Vietnamu, jako v jediném pevninském státu jihovýchodní Asie, dodnes používá pro zápis národního jazyka.
• Vietnamská socialistická vláda klade velký důraz na umění, protože jej považuje za hlavní prostředek šíření socialistických hodnot. Státem podporované organizace sdružují umělce všech hlavních uměleckých forem, jako je divadlo, literatura, kino i malířství. Všechna díla jsou však omezována prostřednictvím cenzury, kontrola je nad tiskem a v uměleckých organizacích zasedají příslušníci komunistické strany.
• Vietnam má zářivou literární tradici, která sahá mnoho století nazpět. S tradicemi je udržováno bohaté ústní dědictví písní, básní a pohádek. Beletrie se do popředí dostává v první polovině 20.století. V 80. letech minulého století se objevují první díla, která představují revoluci i válku v kritickém světle. Mezi takové autory patří např. Bao Ninh, Duong a Nguyen Huy Thiep.
• Velmi populární je ve Vietnamu divadelní umění. Hlavními formami jsou klasické opery, reformní divadlo, inovační divadlo z počátku 20.st z oblasti delty Mekong i tradiční venkovské divadlo.

Náboženství a tradice

• Převládajícím náboženstvím je budhismus ( asi 50% obyvatel ), následuje křesťanství ( především katolíci cca 10% ) a islám ( asi 0,5% populace ). Zbytky hinduistické komunity jsou v Ho Či Minově Městě, 2 milióny věřících patří k sektě Cao Dai ( stoupenci caodaismu žijí v jižním Vietnamu v blízkosti kostela Tay Ninh ) a asi 1,5 miliónu věřících se hlásí k budhistické sektě Hoa Hao.
• Státními svátky jsou:
• Nový rok ( Tet Duong lich ) – 1.leden
• – Lunární Nový rok ( Tet Chien Thang ), čtyři dny (počínaje dnem předcházejícím první den prvního lunárního měsíce, v období od konce ledna do poloviny února kalendářního roku) 14. – 18.2.2010
• Den vítězství ( Ngay Chien Thang ) – 30.duben ( výročí kapitulace vlády Jihovietnamské republiky v roce 1975 )
• Svátek práce (Ngay Quoc te Lao dong) – 1. května
• Národní den (Ngay Quoc Khanh) – 2. září (vyhlášení Deklarace nezávislosti Vietnamské demokratické republiky prezidentem Ho Či Minem v roce1945)

Historické lokality

• Samotné největší město Vietnamu, Ho Či Minovo Město ( HCMC ), nabízí několik zajímavých lokalit. Historie a vývoj města úzce souvisí s bojem o nezávislost Vietnamu. Navzdory bouřlivému vývoji si město dokázalo uchovat svou charakteristickou architektonickou podobu, ve které se zajímavým způsobem snoubí vietnamská, čínská a evropská kultura. Nejdůležitější budovou je Palác Sjednocení , kde sídlil prezident Jižního Vietnamu až do doby sjednocení 1975. Na nádvoří je ještě tank, který havaroval před branami paláce. Dnes je palác přístupný veřejnosti (za 15.000d) a k nahlédnutí jsou tu nejen přijímací nebo konferenční sály, ale i sklepení vybavené mapami a radiostanice, připravené k vedení boje s případným nepřítelem. Válečný konflikt je zmapován v Muzeu pozůstatků války. Vstupní prostranství je zaplněno ukořistěnými americkými tanky, v rohu stojí dvě helikoptéry, zbytky letadel nebo nevybuchlé inteligentní bomby, způsobující zemětřesení nebo naopak nedostatek kyslíku v neuvěřitelně širokém okruhu dopadu. Fotky civilistů zasažených napalmem nebo amerických vojáků, „čistících“ vesnici pomocí plamenometu žalují. Novorománská stavba Notre Dame je připomínkou francouzského koloniálního období. Byla postavena koncem 19.st. z dovezených cihel a vitráží z Francie. Otevřeno je pouze v neděli. V Muzeu vietnamské historie je sbírka vietnamských starožitností a keramiky. Některé popisy jsou v angličtině. Venkovní botanické zahrady jsou příjemným místem k odpočinku. Možná největší čínskou čtvrtí na světě svého druhu je Cholon. Procházka ván může zabrat i několik hodin. Kromě tradiční atmosféry zde najdete mnoho chrámů se zlacenými řezbami a bohatým zdobením.
• Císařské město Hué ( 940 km ). Pho Xuan, jak se původně nazývalo, si za své sídlo zvolil císař Gia Long v roce 1802. Až do konce 2.sv.války zažilo toto město 13 císařů Nguyen, jejichž vzorem se stala čínská dynastie Ming se vším, co k ní tehdy patřilo. Na březích Voňavé řeky tak vyrostlo Tu Cam Thanh – Zakázané purpurové město, jako kopie Zakázaného města z Pekingu, konfuciánský chrám a na pahorcích u řeky výstavní císařské hrobky. Většina vyjmenovaných staveb je v současnosti na Seznamu UNESCO. Pár kilometrů za městem uprostřed malebné krajiny na břehu řeky zbudoval v polovině 19.století císař Tu Duc sedmipatrovou pagodu. Sedm pater odpovídá sedmi Budhovým inkarnacím.
• Středověké přístavní město Hoi An ( 850 km ), nebo chcete-li Aifo. Vrcholu dosáhl Hoi An v 16.století, kdy jako nejvýznamnější přístav Annamu zajišťoval japonský obchod s Čínou. Protože nánosy písku řeky Thu Bon vyřadily přístav postupně z provozu, ztratil v 18.st.svůj význam, ale díky tomu se také většina zdejších staveb dochovala do dnešních dnů. Můžete si představit, že jste vystoupili do světa na začátku 19.století, světa čínských obchodníků, tajemných sekt, domů bohatých rejdařů, shromažďovacích sálů a opiových doupat. Městečko je opět zapsáno na Seznamu UNESCO.
• Nedávnou historii posledního válečného konfliktu připomínají stopy prakticky všude v jižním Vietnamu. Do dnešních dnů se zachovaly dvě části podzemních měst Viet Congu v oblasti Cu Chi asi 30km severně od Saigonu, které byly ručně vykopány v období francouzské okupace v roce 1940 a rozšířeny během války ve Vietnamu. Dnes jsou přístupné turistům. První leží v oblasti demilitarizované zóny podél demarkační linie, oddělující mezi lety 1954 a 1975 Severní Vietnam od jižního. Druhá, známější a turisty navštěvovanější, je právě oblast Cu Chi. Délka labyrintu chodeb dosahaovala více jak 200 km. Zde se vyráběly nášlapné miny, šily boty, operovala válečná zranění, tvořila strategie. Pro dnešního turistu je návštěva tunelů velkým zážitkem.

• Úředním jazykem je vietnamština, z cizích jazyků je v turistických oblastech nejvíce používána angličtina, kantonská a mandarinská čínština, ruština a starší generace využívá francouzštinu.

• Vietnam je se svými téměř 86 milióny obyvatel 13.nejlidnatější zemí světa. Má jednu z nejvyšších hustot osídlení, především v zemědělských oblastech v deltě Rudé řeky až 1225 obyv/km2, v deltě Mekongu 429km/m2.
• 86% populace tvoří etničtí Vietnamci ( národnost Kinh ), 12% etničtí Číňané. Zbytek populace tvoří Khmerové, Čamové a dalších 60 národnostně–jazykových menšin.

• Peněžní jednotkou je vietnamský dong ( VND ), který se dále nečlení. Bankovky jsou v hodnotách 500 000, 200 000, 100 000, 50 000, 20 000, 10 000, 5 000, 2 000, 1 000, 500 a 200 VND, mince v hodnotách 5 000, 2 000, 1 000 a 500 VND.
• Při placení v hotovosti ve většině obchodů, restaurací apod. jsou běžně přijímány i USD s přepočtem blízkým běžnému kurzu. Australskou, britskou, japonskou singapurskou a thajskou měnu, stejně jako euro, můžete směnit většinou ve větších městech. Při kterékoli jiné měně můžete mít problém. Otevírací doba bank je obecně Po – Pá 8:30 – 16:00.
• Používání celosvětově akceptovaných platebních karet ( AMEX, MC/EC, DINER´S, JCB, VISA, MASTERCARD ) je dosud omezeno na vybrané hotely, obchody a restaurace v turistickém centru Hanoje, resp. Ho Či Minova Města a jiných větších měst, kam jsou soustředěny i bankomaty.
• Cestovní šeky jsou přijímány obecně v hotelech a bankách. Kvůli dalším převodním poplatkům jsou nejvýhodnější v US dolarech.
• Aktuální kurz

• Díky rozmanitosti Vietnamu je podnebí velmi různorodé. Je ovlivňováno dvěma monzuny. Zimní monzun vane od října do března ze severovýchodu, a vyvolává tak chladné zimy s přeháňkami v oblasti na sever od Nha Trangu a suché léto v jižní části země. Letní monzun, přicházející z jihozápadu od května do října, přináší do celého Vietnamu (kromě horských oblastí) teplé počasí s velkým množstvím srážek.
• Jihovýchodní region Vietnamu se vyznačuje dusným tropickým podnebím s průměrnou hodnotou vlhkosti 75%. Období dešťů trva od května do konce listopadu, nejsušší období je mezi prosincem a dubnem, je také nejchladnější. Přesto počítejte s průměrnými maximálními teplotami okolo 30^oC a minima neklesnou pod 20^oC. Příjemné je to, že vlhkost vzduchu poklesne pod 70%. Toto období je také nejpříznivější k návštěvě. Slunce vás potěší až 7 hodin denně a teplota moře během roku jestále na příjemných 27^oC až 30^oC.
• Střední a severní oblasti jsou od července do listopadu sužovány nevyzpytatelnými tajfuny, v období dešťů nebezpečí představují záplavy a povodně.

Telefon

• Místní a mezinárodní hovory lze uskutečnit z automatů na karty nebo i na předplacené karty pro mezinárodní hovory. Volání do zahraničí je nejlevnější přes internet, tento způsob volání nabízí téměř každá internetová kavárna. Volání z mobilních telefonů funguje bez potíží, pouze síť Vodafone funguje problematičtěji. Uživatelé mobilních telefonů musí počítat s vysokou cenou volání – Vietnam patří do nejvyšších tarifních pásem. Na přesné ceny se informujte u svých operátorů. Je možné si zakoupit i místní SIM-kartu za cca 250 000 VHD.
• Praktická telefonní čísla v teritoriu
• První pomoc 115, 994
• Požárníci 114, 993
• Policie 113, 995
• Informace 116, 1080

Internet

• Ani ve Vietnamu byste neměli mít potíže se sháněním internetu. Navštívit můžete internetové kavárny, pro veřejnost je k dispozici i na poštách. Samozřejmostí je v luxusních hotelech, ale i levnější hotely se snaží zajistit připojení. Ceny se pohybují podle lokality v rozmezí 10 – 300 VND/min. V internetových kavárnách můžete využít i doplňkové služby, jako je tisk dokumentů ( 1000 VND/stránku ) nebo skenování ( 2000 VND/stránku).

Elektřina, zásuvky

• Napětí v síti je 220 – 240V, 50Hz. Používány jsou nejčastěji ploché dvoukolíkové konektory, ale někde naleznete i naše kulaté. Přesto nezapomeňte adaptér, pro laptopy přepěťovou ochranu.