Obyvatelstvo na Parosu

• V Řecku se nedoporučuje individuální táboření mimo kempy. Pro pevninskou část navíc platí doporučení nepohybovat se poblíž vojensky citlivých oblastí podél hranic s Albánií. Jako jinde je i zde potřeba věnovat pozornost cennostem a vlastnímu vozidlu. Nezřídka dochází ke krádežím cestovních pasů. V poslední době v Řecku stoupla kriminalita.
• Zvýšenou pozornost je třeba věnovat také věcem ponechaným na pláži během plavání.
• Některé stezky u archeologických památek nemusejí být v nejlepším stavu a může zde dojít k úrazům.
• Specifikum je návštěva mnišského státu Athos (Agios Oros). Vstup sem je povolen pouze mužům nad 18 let, ženy sem nesmějí vůbec. O povolení ke vstupu je potřeba požádat předem.

Doprava

K řízení motorových vozidel v Řecku je nezbytné vlastnit tyto dokumenty:

• platný národní řidičský průkaz, mezinárodní průkaz již od 1. 5. 2004 není vyžadován
• technický průkaz vozidla
• doklad o zaplacení povinného ručení pro zahraničí (zelená karta)

• Povolená rychlost v obci je v Řecku 50 km/h, mimo obec 110 km/h, na dálnici 120 km/h.
• Maximální povolené množství alkoholu v krvi je 0,5 promile.

Odlišnosti a zajímavosti v dopravních předpisech:

• odlišnosti mezi dopravními předpisy platnými v Řecku a v ČR jsou minimální
• důležitou roli zde však hraje mentalita řeckých řidičů, kteří neváhají předjíždět na plné nebo dvojité čáře
• pokud budete dodržovat předepsané rychlosti, pojedete oproti ostatním pomalu, protože Řekové jezdí zásadně rychleji, než jim značky dovolují
• pokuty jsou zde poměrně vysoké

Místní doprava

• Nejpohodlnější způsob dopravy na Paros je letecky. Vnitrostátní lety zajišťuje Olympic Airways tzv. „mouchami“, což jsou letadla pro 18 cestujících, s frekvencí letů 3× denně. 3 x v týdnu létá společnost Helenic Star s letadly pro 50 cestujících. Let z Athén trvá cca 35 min. Charterové lety se uskutečňují také mezi sousedními ostrovy Mykonos a Santorini. Letiště v Aliki na jihozápadním pobřeží ostrova na ostrůvku Antiparos bude asi nejmenším letištěm, které jste kdy viděli.
• Velice časté je i využití trajektů. Trajektové společnosti, které nabízejí spojení na Paros:
• Blue Star Ferries – Z Pirea na Paros ( Ekonomy třída 23,5 EUR/os, děti 4–10 50% sleva)
• Nel Lines – z Pirea na Paros
• Hellas Flying Dolphins – Z Pirea na Paros
• Minoan Lines – Mezi Soluní a Parem a mezi Parem a Krétou
• GA Ferries – Z Pirea a Soluně na Paros a mezi Parem a Krétou
• Cesta z Pirea trvá cca 5 hodin normálním trajektem a 2,5 hodiny high-speed lodí.
• Nejideálnějším způsobem pohybu po ostrově je motorka nebo automobil. Na ostrově je několik autopůjčoven, a to jak mezinárodních, tak místních. Ceny jsou sezónní. V hlavní sezóně zapůjčíte malé auto od 55 EUR/den včetně pojištění, místní Ballos – Rent a Car má ceny i o více než deset % levnější. Čtyřkolka vyjde na cca 32 EUR/den, skútr 22 EUR/den. Zapůjčení kola 7EUR/den.
• Hlavní silnice okolo ostrova je dlouhá 72 km a má velice dobrou kvalitu. Jinak ostatní silnice jsou většinou strmé a úzké s množstvím zatáček.
• Místní autobusový dopravce provozuje šest linek na ostrově. V sezóně jezdí přes den s frekvencí 45 až 60 min. Jízdné je velmi levné, např. jízdné mezi Parikia a Naoussa je 90 centů. Autobus na znamení zastaví, kde potřebujete. Pozor nepoužívejte znamení palcem otočeným nahoru, mohlo by to být bráno jako urážka, pouze pohybujte dlaní.
• 1. Paroikia – Lefkes-Marpissa- Drios
• 2. Paroikia – Naoussa
• 3. Paroikia – Aliki
• 4. Paroikia – Pounta
• 5. Naoussa – Drios
• 6. Naoussa – Ambelás a Naousa – Santa Maria
• Častým způsobem dopravy na pláže jsou lodní taxi, které zkracují cestu přes záliv. Ceny jsou podobné jako u autobusů, tzn. velmi levné.
• Taxi jsou v Řecku také relativně levné, ale ujistěte se raději, že řidič má taxametr. Také pro zastavení používejte pohyb dlaní, ne vztyčený palec vzhůru. Nedivte se, když řidič přibírá během jízdy pasažéry, zvykem je se podělit o jízdné.

Náboženství a historie

Historie Parosu (podle pravidel Paru) spojená s člověkem začíná někdy ve 4. tisíciletí před naším letopočtem, jak to dokládají předměty kykladské civilizace (většinou nádobky, sošky), nalezené na ostrůvku Saliagos mezi ostrovy Paros a Antiparos (ostrovy snad původně tvořily jedno území). Z námořního hlediska výhodná pozice ostrova Paros nezůstala nepovšimnuta Kréťany, kteří si zde zřídili námořní základnu. O významu Parosu v rámci jejich říše svědčí i jeho tehdejší pojmenování Minoa, což byl u minojské civilizace de facto čestný titul. Pozdější arkadské vládě vděčí podle pověsti ostrov za své dosavadní jméno, tedy přesněji jednomu z arkadských vůdců jménem Parios (někde Paros).

Pak už na ostrov přicházejí na počátku prvního tisíciletí před Kristem Ionové a s nimi velký rozkvět (zejména v 7. století př. n. l.), jehož nesporným dokladem je již to, že ostrov, který dříve byl cílem dobývání, nyní sám expandoval do kolonií, například na ostrově Thassos. Toto období prosperity má na Parosu dva symboly a zároveň důvody – prvním je oslavovaný parský mramor, jedinečný jemný, bílý, průsvitný a hojně vyvážený, z něhož vzešly pod rukama sochařů skvosty jako pozdější Hermes (od Praxitela) či Miloská Venuše. Mramor z lomů na Parosu byl i stavebním materiálem mnoha chrámů antického Řecka, budov a svatyní i na samotném Parosu. Druhým ze zmiňovaných symbolů rozkvětu byl básník Archilochus, jenž zde v 7. století před počátkem letopočtu žil. V antickém světě byl staven naroveň Homérovi, svému současníkovi a soupeři, uctívaní byli oba. Na rozdíl od bájného pěvce Iliady a Odysseje však Archilochus vyjadřoval své city, myšlenky a zkušenosti – je považován za prvního lyrického básníka a prvního uživatele jambického verše. Na druhé straně byl i tvůrcem sžíravých satirických básní – jednou z nich se prý tak pomstil dívce, jež mu byla odepřena, jejím sestrám a jejímu otci, že dotčení se po jejím vyslechnutí oběsili. Z umělců, již zacházeli s parským mramorem, se na ostrově narodil sochař Scopas, jeden z tvůrců Mauzolea v Halikarnassu. Později byl Paros v moci sousedního ostrova Naxos. Během řecko-perských válek stranil spíše Peršanům, za což jej pak stihla odplata Athéňanů. Mezi následujícimi pány ostrova pak byli Makedonci, Ptolemaiovci i Římané.

Pozoruhodné je, že Paros nám nevydal jen svědky své historie v přeneseném významu (v podobě památek, uměleckých děl a archeologických nálezů), ale i letopis či tabulku s chronologií událostí antického Řecka datovaných od (z dnešního hlediska) roku 1581 do roku 264 před n. l. (logicky někdy po tom druhém datu byly tabulky zřejmě vytvořeny). Datace není vždy spolehlivá, jsou datovány i události dnes hodnocené jako mýty (byly tak začleňovány do dějinného proudu, jehož pokračovateli se antičtí Řekové cítili být), na něž je kladen větší důraz. Tato zajímavá památka je dnes vystavena v Ashmoleově muzeu v Oxfordu, menší zlomek v muzeu na ostrově.

Významnou událostí je příchod křesťanství hned v prvních staletích našeho letopočtu, podle místní pověsti spojený se svatou Helenou (Agia Eleni), matkou nábožensky tolerantního císaře Konstantina, jež prý založila úchvatný kostel Panagia Ekatontapiliani (Panna Maria sta bran), jeden z nejvýznamnějších raně křesťanských kostelů v Řecku, na své pouti do Svaté země. Po byzantské éře se v historii ostrova vystřídaly benátská vláda, kterou lze hodnotit jako období dalšího rozkvětu se stavbou pevností, a pustošivé nájezdy pirátů. Jeden takový (z roku 1537), vedený slavným otomanským korzárem Barbarossou, stál na počátku turecké vlády nad ostrovem (od 16. století do revoluce 1821), jež měla i své kladné stránky (paradoxně větší náboženská svoboda než dříve). Velká postava řeckého boje za nezávislost, bojovnice slovy, skutky i prostředky, Manto Mavrogenousová, na ostrově Paros žila a také zemřela. Po vzniku řeckého státu byl Paros od roku 1832 opět po více jak půltisíciletí spravován Řeky. S celou zemí pak přetrpěl i německou okupaci za druhé světové války, od 60. let se ostrov rozvíjel ve velmi oblíbený turistický cíl jak u Řeků, tak u zahraničních návštěvníků.

Náboženství a tradice

• Náboženské složení – věřící řecké pravoslavné církve (97,5 %), muslimové (1,7 %), ostatní (0,8 %)

• Svátky
  • státní
    • 25. březen Den nezávislosti
    • 28. říjen (tzv. Den „OCHI", tedy Den „NE") – připomíná řecké odmítnutí italského ultimáta na „právo vstupu a přechodu“ fašistických vojsk v roce 1940, kterým byla zahájena řecko–italská válka
  • další svátky a dny volna
    • Nový rok (1. leden)
    • Svátek práce (1. květen)
    • 17. listopad (výročí povstání proti vojenské diktatuře na athénské polytechnice)
    • Vánoce (25. – 26. prosinec)
  • náboženské svátky
    • 6. leden – svátek Theofania spojený s „žehnáním vod“
    • Velký pátek (ve vesnici Marpissa pašijové hry) a Velikonoční pondělí
    • 6. srpen – Proměnění Páně (slaveno v Marpisse)
    • 15. srpen – svátek Panny Marie, na ostrově Paros slaven až do následujícího jitra, oslava spojena s místními tanci, tradiční hudbou a konzumací typických pokrmů a nápojů, slavení doprovází veselí
    • 23. srpen – devět dnů po svátku Nanebevzetí Panny Marie mládež z Parosu předvádí v Naousse epizodu z pohnutých dob historie ostrova – pirátský útok (představovaný stovkou místních rybářských člunů), při kterém se snaží lapit místní dívky, také tento svátek provázejí vedle ohňostroje tradice.
    • 29. srpen – Agios Ioannis (sv. Jan)

Pozoruhodné kostely a kláštery:

• kostel Panagia Ekatontapiliani (Panna Maria sta bran) – nejslavnější a nejstarší kostel na ostrově, ve vesnici Parikia, jedna z nejvýznamnějších byzantských památek v Řecku. Kostel byl údajně postaven svatou Helenou, matkou Konstantina Velikého, při její cestě do Svaté země na počátku 4. století. Každoročně 15. srpna se ke kostelu koná pouť. V kostele k vidění křtitelnice ve tvaru kříže, sochařská výzdoba, ikony a ikonostas.
• kostel Kimissis tis Theotokou (Nanebevzetí Panny Marie), hlavní kostel v Naousse, vévodící celé vesnici
• kostel Agios Antonios – kostel stojí poblíž přístavu rybářů a rybáři věří, že pokaždé když vyplují na moře, kostel je ochraňuje.
• kostel Agia Triada – krásný kostel v Lefkes, postavený z parského mramoru
• klášter Longovarda – nedaleko Parikie (založen 1638). Největší klášter na ostrově Paros s působivou architekturou, v němž jsou mj. vzácné rukopisy, ikony a fresky a také dílna, kde knihy vznikaly. Klášter přístupný pouze mužům.

Historické lokality

Parikia – centrum a hlavní přístav ostrova. Od přístavu, kde na nábřeží najdete i starý, dobře zachovalý větrný mlýn, lze projít starými uličkami tradičního kykladského vzhledu k hradu (kastro), který byl původně postaven ve 13. století. Při jeho stavbě použili i materiál z antického chrámu, snad zasvěceného bohyni Demeter. Kostel Ekatontapiliani (sta bran) patří k nejstarším raně křesťanským kostelům v Řecku. Tradiční domky v Parikii jsou poskládány terasovitě nad sebou. Aby ochránily své obyvatele před silným větrem i vedrem, jsou krychlového tvaru s plochými střechami a jasnými bílými fasádami. Jen okna, dveře a balkonky jsou barevné. Celé to působí prostě, účelně a malebně. V neposlední řadě je v Parikii také archeologické muzeum s pozoruhodnými exponáty od mladší doby kamenné po klasickou a helénskou éru historie Řecka (především pozůstatky antických chrámů). Asi 11 km od Parikie se nalézá Aesklepio, antická svatyně medicíny.

Naoussa – kykladskou architekturu najdete i v půvabné rybářské vesničce Naoussa, vystavěné opět terasovitě kolem přístavu benátského vzhledu s benátským hradem z 15. století, vévodícím vesnici. V Naousse se lze procházet bludištěm úzkých dlážděných uliček s bílými domky, u nichž vyniká pestrá květinová výzdoba, prohlédnout si pěkný kostel Nanebevzetí Panny Marie či sv. Mikuláše.

Lefkes – také tato vesnice má směs kykladské a benátské architektury, staré kostely (Svaté Trojice), bílé větrné mlýny a holubníky. Ve vsi Lefkes je také muzeum lidového umění vystavující předměty denní potřeby, různé nástroje, výšivky a oděvy.

Dilio – zbytky Apollonova chrámu.

• Úředním jazykem Řecka a řecké části Kypru je řečtina. Píše se alfabetou (řeckou abecedou).
• Mezi nejčastěji používané cizí jazyky patří angličtina a francouzština.
• V turistických destinacích se tedy dobře domluvíte anglicky a někdy uspějete i s němčinou.

• V Řecku žije 10 688 058 obyvatel, hustota zalidnění je přibližně 80 obyvatel na km2.
• Hlavní město Řecka, Athény, obývá 2,5 milionu obyvatel.
• Národnostní složení: Řekové (98 %), Makedonci (2 %), Turci, Albánci aj.
• Na ostrově Paros žije celoročně asi 10 000 obyvatel.

• Měnou v Řecku je od roku 2002 euro. Tato měna se smí v rámci Evropské unie dovážet a vyvážet bez omezení.
• Banky jsou zpravidla otevřeny od pondělí do pátku od 9 do 14 hodin.
• Směnárny bývají otevřeny do 22 hodin. Provize při hotovostní výměně je 2 %. Ve většině hotelů je také možné vyměnit si peníze, kurzy jsou v nich ale méně výhodné.
• Hotely, restaurace a obchody přijímají běžné mezinárodní platební karty, jako jsou EuroCard/Master­Card, VISA a American Express, nevyžadují embosované karty. Akceptovány jsou i cestovní šeky.
• Bankomaty bývají celkem dobře dostupné, ale pozor, některé mají základní menu pouze v řečtině.
• Aktuální kurz eura

• Podnebí Kyklad je typicky středomořské s horkými a suchými léty a s převážně mírnými zimami, které mohou být někdy poměrně větrné a vlhké. Silný vítr meltemi ochlazuje letní vysoké teploty, ale na jaře a na podzim může být nepříjemný.
• Jarní měsíce jsou ideální pro pěší výlety, přes den očekávejte teploty okolo 20^oC, ještě vás mohou překvapit vydatnější srážky, ale příroda se probouzí a ostrov rozkvétá. Teplota moře okolo 16^oC vás asi ke koupání nezláká.
• Hlavní sezóna začíná květnem, teploty vzduchu vystoupají vysoko nad dvacítku, srážky ustanou, také teplota moře stoupá, slunce vás bude doprovázet osm až deset hodin denně. Vrcholem léta jsou měsíce červenec a srpen, vyjímkou nejsou teploty 35^oC. Pokud se chcete vyhnout plným plážím, hledáte klid a třeba i levnější ceny, zvolte září, popř. začátek října. Denní maxima se stále udržují nad 25^oC, moře chladne pomalu na 22^oC, možná přibalte nepromokavou bundu pro případnou dešťovou přeháňku.
• Dejte si pozor, říká se, že Egejské moře je jedním z nejnebezpeč­nějších na světě díky možnosti prudkých změn počasí. Dbejte zvýšené opatrnosti především při pobytu na jachtě.
• Většina hotelů nemá topení, proto zvažte mimo sezónu teplejší oblečení.

Telefon

• Mobilní operátoři O2, T-Mobile a Vodafone poskytují do Řecka roaming s partnery, kteří mají v zemi dostatečné pokrytí.
• Pokud voláte do České republiky, použijte předvolbu +420. Mezinárodní předvolba pro Řecko je +30.
• V Řecku si můžete zavolat z většiny kiosků (periptero), které mají přístroje fungující na telefonní karty. Telefonní kartu si zde můžete zároveň i zakoupit.
• Nejvýhodněji Vás vyjde telefonování ze stanic řecké telekomunikační centrály (OTE). Ty najdete ve všech turistických místech.
• Nejdráž si zase zatelefonujete z hotelového pokoje.
• Informace o telefonních číslech získáte na tel. 131. Mezinárodní ústředna má číslo 161. Chcete-li raději zvolit přímé volání z Řecka prostřednictvím česky mluvícího operátora na účet volaného, vytočte tel. 00 800 4221 (služba Czech direct).
• Zde jsou k dispozici odkazy na stránky mobilních operátorů O2, T-Mobile a Vodafone, kde naleznete bližší informace pro volání ze zahraničí:
• O2
• T-Mobile
• Vodafone

Internet

• Dostupnost internetu v pevninském Řecku i na ostrovech odpovídá vyspělým evropským zemím.
• Internetové kavárny jsou ve velkých městech a letoviscích poměrně četné. Ceny se pohybují od 1 € za 15 minut, hodina je zpoplatněna částkou okolo 3 €, rychlost připojení bývá celkem vysoká.
• Ve větších městech a letoviscích mají některé restaurace a kavárny k dispozici free Wi-Fi.
• Spousta hotelů nabízí možnost internetového připojení zdarma po dobu pobytu, ať už na recepci nebo přes Wi-Fi.

Elektřina, zásuvky

• 220 V