Doprava v Ománu

• Bezpečnostní situace v zemi je stabilní, v zemi je nízká kriminalita. Tohoto stavu bylo dosaženo tvrdými postihy sebemenších přestupků a nekompromisním postojem úřadů vůči porušování místních předpisů. Za spáchání kriminálního činu jsou vyměřovány velmi přísné tresty, jejichž důsledkem je vyhoštění ze země. Extrémně tvrdé postihy jsou uplatňovány proti prodejcům a držitelům drog, akloholu a erotických materiálů.

Doprava

• V zemi se jezdí vpravo.
• Dopravní předpisy jsou striktně dány. Pozornost je nutné věnovat zejména omezené rychlosti nebo např. používání klaksonu. Tvrdé tresty jsou ukládány za řízení pod vlivem alkoholu. Jste v muslimské zemi, takže tolerance je nulová. Povinné je používání bezpečnostních pásů, je zakázáno telefonovat během jízdy, a je také zakázáno jezdit po plážích.
• Vhodné je také věnovat pozornost místním zvykům řidičů: pokud blížící se vozidlo zabliká světly, neznamená to, že hrozí nějaké nebezpečí, ale pouze upozorňuje na svoji přítomnost. Pokud blížící se vozidlo má zapnutá bezpečnostní světla, pravděpodobně přes silnici přecházejí velbloudi – tomuto problému je vůbec nutné věnovat v Ománu pozornost, zejména při cestování mimo města v noci. Pozor také na průjezdy wádím, kterých je v Ománu spousta – oba okraje silnice procházející wádím jsou označeny červenobílými sloupky. Pokud voda na silnici dosáhne červeného pruhu, není bezpečné projíždět a je lepší počkat, až voda částečně klesne.
• K řízení vám stačí národní nebo mezinárodní řidičský průkaz.
• Maximální povolená rychlost na dálnici je 120km/h, v obci 50 km/h.

Místní doprava

• V současnosti (2009) se v Ománu nachází tři heliporty a 128 letišť, z čehož má deset zpevněnou dráhu, ostatní nikoliv. Domácí leteckou společností je Oman Air , která sídlí na mezinárodním letišti Muscat Seeb International Airport (MCT) . Provozuje i vnitrostátní lety do Salalah a Khasab. Letiště je umístěno cca 40 km západně od města ( 30 – 40 min jízdy ). Soukromý transfer do města vyjde na cca 24 Euro.
• Hlavními přístavy země jsou Salalah a Sultan Qaboos, kam míří především obchodní lodě a výletní lodě zde dělají příležitostná mezipřistání.
• Celková délka vozovek je 42 300 kilometrů, 16 500 kilometrů spadá mezi zpevněné a zbylých 25 800 kilometrů k nezpevněným, kde užijete vozy s pohonem 4×4. Hlavní trasy vedou z východu na západ, spojující Muscat a Sohar, a od severu k jihu.
• Hlavním provozovatelem autobusové dopravy je Oman National Transport Company, která vlastní vozový park moderních klimatizovaných vozů. Denně odjíždějí z Ruwi ( Muscat ) do Nizwa, Bahla, Ibri, Sohar, Buraimi, Sur a Salalah.
• Omán spolupracuje s ostatními členy GCC na projektu Gulf Railway, který všech šest členských států propojit železniční tratí. Projekt by měl být dokončen odhadem v roce 2017 . Zatím se po železnici dostanete do Dubaie a Abú Dhabi.
• Ceny taxislužby jsou ve srovnání se západní Evropou nízké. K dispozici jsou i sdílené vozy taxi. Taxametry jsou zatím v procesu zavádění, takže je lepší cenu dohodnout předem.
• Pronájem auta je dostupný u velkých zahraničních firem, které mají své provozovny na letišti a v hotelech v Muskat a Salalah. Přibližná doba jízdy z Muscatu do jiných velkých měst.
• Sohar 3h 30´
• Nizwa 2h15´
• Sur 4h15´
• Salalah 10h ( letecky 1h15´)

Náboženství a historie

• Nejstarší známé místo lidského osídlení v Ománu je v oblasti Watajah, na území dnešního Maskatského guvernorátu. Datuje se do doby kamenné, před přibližně 5 000 lety. Byly zde nalezeny archeologické pozůstatky z různých období, ty nejranější z doby kamenné, poté heliocentrické a nakonec z doby bronzové. Dalším místem archeologických nálezů doby kamenné je Sivan, nedaleko města Hajma.
• V předislámské době se v Ománu usadily arabské kmeny, od nichž pravděpodobně pochází i název této země. V období od 6. století před naším letopočtem do 7. století našeho letopočtu a onoho zmíněného příchodu islámu byl Omán pod vlivem nebo kontrolou perských dynastií. Nejprve to byli Achaimenovci, okolo roku 250 př.n.l. kontrolu převzala Parthská říše a ve 3. století vystřídaly Parthy Sásánovci, kteří udrželi svou kontrolu nad Ománem až do doby vzestupu islámu o čtyři staletí později.
• Islám se na ománské území rozšířil ještě za života proroka Mohameda. Konverze Ománců na nové náboženství je přisuzována Amru íbn al-Asovi, který zemi navštívil v polovině 7. století. Ománci patřili k prvním, kteří přijmuli islám dobrovolně. Omán se stal ibádíjskou zemí, které vládnul vyvolený vládce, imám. Po smrti Mohameda propukly boje o následovnictví, kde hrál Omán důležitou úlohu. V raných letech islámské expanze Omán dobýval nová území v Iráku, Persii a v dalších zemích. Poselství islámu zanesli Ománci při svých cestách až do Číny a dalších asijských přístavů. Omán se stal mocným státem s obchodními a námořními aktivitami sahajícími k Východní a Střední Africe.
• V letech 1508 až 1648 byl Omán z velké části kontrolován Portugalskem, které obsadilo jeho hlavní město Maskat. Portugalci přicestovali do regionu po připlutí objevitele Vasco da Gamy do Indie. Protože potřebovali chránit své námořní trasy, vybudovali na ománském území opevněná města. Ruiny těchto měst, postavených v koloniálním stylu, zůstaly dodnes. O půl druhého století později byli Portugalci vyhnáni ománskými domorodými kmeny. Ty o sto let později (1741) vytlačila armáda arabských kmenů pod velením jemenského kmenového vůdce, který započal linii dodnes vládnoucích sultánů. Od té doby je Omán nezávislý, vyjma krátké perské invaze pár let na to.
• Omán pokračoval ve vytlačování portugalských sil i z Indického oceánu, především Afriky. V 90. letech 17. století ománský imám Sultán íbn Saíf dobýval pobřeží Východní Afriky. Hlavní překážkou byla pevnost Fort Jesus v Mombase, kterou imám dobyl v roce 1698 po dvouletém obléhání. Dobývají i Zanzibar, který se stal cennou kořistí, hlavně díky trhu s otroky. Zanzibarský sultanát se stal důležitou součástí Osmanské říše a nejdůležitější ománský sultán 19.století si z něj udělal hlavní sídlo a postavil zde impozantní paláce a zahrady.
• Od konce 19. stol. byla země v různých podobách pod vlivem Britů – až do poloviny sedmdesátých let 20. stol. byl Omán protektorátem Velké Británie. Nezávislý je Omán od roku 1971. Poslední britská vojska opustila území Ománu v roce 1977.
• Omán navázal styky s dobovými velmocemi , vyjma Británie to byla Francie, Nizozemí či Spojené státy americké. Na počátku 20. století však nastal úpadek a země se od světa izolovala. Roku 1920 začaly zahraniční společnosti s hledáním ropy. Společnost Anglo-Persian Oil Company vedla geologické průzkumy s neúspěšným výsledkem. Druhá světová válka a další události přerušily průzkum do roku 1962. První úspěšný vrt se uskutečnil v oblasti Jíbal, následovaný vrty v Natíhu a Fahúdu. Produkce ropy v obchodním měřítku začala rokem 1967.
• V r. 1955–1971 výrazně zesílilo hnutí ománského lidu za nezávislost, které mělo často charakter ozbrojeného boje. Hlavním požadavkem byl odchod britských vojsk, který byl také předmětem jednání v OSN. V roce 1962 vypuklo Dafárské povstání, které vyvolalo nepokoje i v dalších oblastech země. Sultán Saída bin Tajmúra byl sesazen a nahražen svým synem Kábúsem, který zavedl nutné reformy, aby tak připravil vzbouřence o podporu lidu a zmodernizoval chátrající zemi. Povstání skončilo v roce 1975, kdy proti vzbouřencům zasáhly jak Ománské ozbrojené síly, tak ozbrojené síly Íránu.
• Omán se v době krize v Perském zálivu připojil na stranu Spojenců a poskytl americkým lodím a letadlům své území.

Kultura

• Ománská kultura má pevné kořeny v islámu. V zemi se rozvinula zvláštní odnož islámu, ibádíja, která dostala název po svém zakladateli Abdulláhu íbn Ibádu žijícím v 7. století. Ománci jsou tolerantní nejen k vyznavačům jiných větví islámu, nýbrž i k vyznavačům jiných náboženství, kteří smějí praktikovat svou víru ve svých kostelech a chrámech.
• V literatuře dávají Ománci, stejně jako ostatní Arabové, důraz na ústní tradice, včetně poezie. Psaná literatura se rozvíjí pozvolna, existuje jen hrstka autorů, kteří publikují beletrii nebo poezii.
• Tradiční ománská řemesla jsou na ústupu, i když vláda se snaží, byť nepravidelně, přispívat na jejich oživení. V kruzích vzdělaných se populární formou vyjadřování staly kresba, malba nebo fotografie, i když umělci mají podle islámské konvence stále tendenci vyhnout se zobrazení lidské podoby.
• V hudbě jsou stále populární místní vokální i instrumentální skladby, stejně tak jako písně z ostatních arabských zemí. Ministerstvo kultury a kulturního dědictví udržuje malé národní divadlo.

Náboženství a tradice

• Z náboženského hlediska se 86% obyvatel hlásí k islámu, 13% k hinduismu a 1% k jiným náboženstvím. Omán je země s relativně liberálním přístupem k prosazování zásad islámského náboženství. Je zde částečně povoleno sledovat satelitní TV programy, u žen ve městech se toleruje běžný, evropský způsob oblečení.
• Alkoholické nápoje se v obchodech neprodávají a jejich konzumace je vyhrazena pouze do soukromí nebo do hotelových restaurací a barů.
• Kromě 1. ledna a Vánoc jsou ostatní svátky pohyblivé, protože se řídí místním kalendářem, který má kratší rok. Nejvýznamnějšími dalšími dvěma obdobími svátků jsou ramadán a hadždž. Tyto události končí svátky, které v místním kalendáři připadají na první tři pracovní dny desátého měsíce (´Íd Al-Fitr na závěr ramadánu) a na 9.-12. den dvanáctého měsíce (´Íd Al-Adhá na závěr hadždže, během něhož probíhá velká pouť do Mekky). V úřadech a některých podnicích však bývají tyto svátky prodlouženy až na dva týdny. Oba svátky jsou ve vztahu k evropskému kalendáři svátky pohyblivými.
• Dle gregorián­ského kalendáře začíná ramadán trvá celý devátý měsíc. Jelikož je muslimský kalendář lunární, každý rok se Ramadán posouvá o 11 dní dopředu.
• Termíny Ramadánu v následujících letech: 
• 24. dubna - 23. května 2020
• 13. dubna - 12. května 2021
• 3. dubna - 2 května 2022
• 23. března - 21. dubna 2023
• 11. bžezna - 9. dubna 2024

Historické lokality

• Muscat je hlavním a největším městem Ománu. Skládá se vpodstatě ze tří menších měst, která se vyvíjela společně: Muscat, Matruh a Ruwi. Dominantu města tvoří dvě portugalské pevnosti Jelali a Merani, které pocházejí z dob středověkých, kdy sloužily k ochraně strategicky umístěného města. Všechny starobylé budovy malebně zapadají mezi komerční a obytné moderní budovy. Na pobřeží je mezi příkrými skalnatými horami uhnízděn sultánův palác, který nabízí nádherný výhled na město, obzvláště v noci. Mezi další pamětihodnosti patří mešita Ali a Nová mešita. Matruh byl původně rybářskou vesničkou, dnes se zde nalézají tržiště s rybami a obchodní přístavy. Charakteristickým rysem Matruhu jsou úzké uličky připomínající labyrint. Za návštěvu rozhodně stojí oblast Corniche, hlavně v noci, kdy voda odráží osvětlené bílé fasády starých budov. Za Cornichem se rozprostírá zastřešené tržiště, kde lze pořídit snad opravdu všechno, nemluvě o ručních výrobcích místních zručných řemeslníků. Ománsko-francouzské muzeum je zasvěceno dokumentaci státní návštěvy sultána bin Qaboose v Paříži v roce 1989 a následně návštěvě Francoise Mitteranda v Ománu v roce 1992. Bait Al-Zubair je palác nacházející se v ulici Al-Saidiya a je zde situováno muzeum věnované dědictví Ománu zachyceném na fotografiích a v dokumentech. Najdeme zde mj. zbraně, ruční práce, nábytek a kuchyňské náčiní. Za zmínku stojí rekonstrukce typické ománské vesnice a trhu, ve které je i zavodňovací systém a wadi. V části Madinat As-Sultan Qaboos se vyplatí navštívit Muzeum Ománu, ve kterém je umístěna expozice věnovaná historii, geografii a geologii Ománu od 3. tisíciletí př.n.l. do současnosti.
• Pokud turista navštíví část Ruwi, neměl by opomenout navštívit Národní muzeum, které nabízí expozice zpracování stříbra, ukázky ománského bydlení, tradičních oděvů a zbraní, nádobí, šperků, čínského porcelánu apod. Je zde instalována také expozice věnovaná vládnoucí dynastii Al-Busaid.
• Bahla Fort je obrovská, ale bohužel polorozpadlá pevnost, zapsaná na seznamu UNESCO, a to ve velmi poklidné a hezké krajině. Pokud budete pokračovat po stejné cestě ještě dalších 40km, dorazíte k pevnosti Jabrin, menší zrestaurovaný opevněný palác ze 17.století, který je známý malovaným dřevěným stropem a nádherným pohledem na poušť a vzdálené pohoří, cestou zároveň minete několik moc hezkých vesniček, takže možnosti bloudění a poznávání jsou v této oblasti opravdu velké. Za zmínku stojí ještě vesnice Izki, ležící na cestě mezi Muscatem a Nizwou, kde je k vidění mnoho ruin, ve kterých stále přebývají lidé a celkově má tohle místo moc hezkou atmosféru, hlavně při západu slunce. Dalším, dobře dostupným místem z Muscatu je vesnice Nakhal, které vévodí velká a velmi dobře zachovalá pevnost, kde můžete obdivovat způsob tehdejšího života (jednotlivé místnosti jsou popsány, k čemu sloužily apod.). Celou tuhle zvláštní vesnici, která spíše připomíná kulisy z nějakého filmu, doporučujeme důkladně projít! Okusit něco z místní pekárny, prohlédnout si zvláštní růžovou mešitu pro ženy atd.
• Dalšími zajímavými místy jsou bývalé centrum obchodu a přístav Sohar (2 hod. z Muscatu) s jeho trhy, anebo rybářská vesnice Sur (3 hod. z Muscatu), kde se dá vidět výroba krásných dřevěných arabských plachetnic.
• Salalah je hlavním městem nejjižnější oblasti Dhofar, které bylo původně proslaveno díky obchodu s kadidlem. Město je obklopeno horami, které se v létě proměňují v nádherně zelené kopce, a kokosovými lesíky. V tomto městě se narodil sultán Qaboos, a také proto se zde nalézá palác nesoucí jeho jméno. Ve městě se nalézá muzeum, které vystavuje sérii fotografií města od cestovatele Wilfrieda Thesigera pocházející ze 40. a 50. let, zbraně, keramiku, tradiční oděvy, čínské mince či dokonce modely plachetnic. V okolí města se nalézají zajímavá archeologická místa, např. Jobova hrobka nebo zříceniny starodávného obchodního přístavu Zafar, které rozhodně stojí za vidění.

• Úředním jazykem je arabština. V obchodním styku a v hlavních turistických oblastech je často používána angličtina.

• V Ománu žije 2,7 mil obyvatel ( 2008 ). Jedná se většinou a Araby a další afroasijské národnosti ( Balúčové,Indové, Srí Lančané, Pákistánci, Bangladéšané apod. ) Ománskou státní příslušnost má 82% obyvatel, cizinci tvoří 18%.

• Měnovou jednotkou je ománský rijál ( OMR), který se dělí na 1000 bajza. Bankovky jsou v hodnotách 50, 20, 10, 5 a 1 OMR a 500, 250 a 100 baiza, mince v hodnotách 50, 25, 10 a 5 baiza.
• Bankomaty jsou dostupné po celém území. Jsou přijímány všechny hlavní kreditní karty, včetně American Express, ale tady mohou být někdy problémy.
• Cestovní šeky lze měnit, ale kvůli zjednodušení poplatků, doporučujeme šeky v amerických dolarech.
• Otevírací doba bank je pouze mezi 8:00 – 12:00, ve čtvrtek jen do 11:30.
• Aktuální kurz

• Klima Ománu je různorodé, s vlhkými přímořskými oblastmi a tropicky teplým suchým pouštním vnitrozemím. Dešťové srážky jsou většinou nepravidelné a v malém množství, vyjímkou je jižně položená provincie Dafár, která zachytává monzuny z Indického oceánu v období mezi červnem a září.
• Vnitrozemské letní teploty mohou vystoupat až přes 50^oC. Proto nejlepším obdobím pro návštěvu je během mírnějších měsíců od října do dubna. Kdy se průměrné maximální teploty pohybují od 24^oC do 33^oC, minima jsou okolo 20^oC, říjnu jen něco málo pod 30^oC. Teplota moře stoupá od zimních 24^oC do podzimních 29^oC. Slunce je velmi aktivní, až 10 hodin denně. Vlhkost je okolo 70%.
• Za vedlejší sezónu jsou považovány pozdně jarní květen a podzimní září.

Telefon

• V roce 2008 bylo v zemi aktivních více než 3,2 milionu mobilních telefonů a na 270 tisíc pevných linek. Roaming zde existuje s mnoha telefonními společnostmi, ale především v pouštních oblastech nemusí být plné pokrytí. Telekomunikační společnost Omantel spolupracuje se všemi mobilními operátory v ČR.
• V Ománu existuje i velké množství veřejných telefonních automatů pro volání prostřednictvím kar­ty.
• Mezinárodní předvolba z ČR je 00968 bez další předvolby čísla města či oblasti.
• Důležitá telefonní čísla:
• policie Maskat 24560099 (pro celou oblast hlavního města)
• letiště Maskat 24510099
• zdravotnická pohotovost: 603988, 563625
• pohotovost pro dopravní nehody: 561447
• informace o leteckých spojích: 24519223
• ztracená zavazadla při letecké přepravě: 24519504

Internet

• Internetová doména Ománu je .om . Hlavním poskytovatelem internetových služeb je společnost Omantel, vlastněná státem ze 70 %.
• Přístup na internet je v současné době naprosto běžný ve všech hotelech v tzv.Business Centrech ( často je přípojka i na pokojích). Orientační cena 1 USD/10 min připojení.
• Největší hustota internetových kaváren je v Muskatu, např Cyberworld, v přízemí Al-Asfoor Plaza v obchodní čtvrti Qurm, knihovna v sídle Ománské obchodní a průmyslové komory na rohu ulic Al-Jamee a Markaz Mutrah Al-Tijari.

Elektřina, zásuvky

• Napětí v síti je 220–240 V , 50 Hz. Je nutný adaptér, který není problém v místě zakoupit.