Řeky v Ománu

Praktické informace

O lokalitě

Severní pobřežní oblast Ománu Al-Batína je využívaná k zemědělství, od vnitrozemní pouště Rub al-Chálí ji odděluje vysoké vápencové pohoří Al Hadžar. Jedinečné skalní výčnělky v pohoří Al Hadžar, Hukfu a Dafáru jsou rájem pro mezinárodní geology. Na jihu se podél pobřeží rozkládá Arabská tabule, dosahující místy výšky až 1 400 metrů, a horská oblast Karra. Nejvyšším bodem je Jabal Shams, který se tyčí téměř 2980 m nad mořem.

Omán leží při pobřeží Arabského moře a Ománského zálivu.

Omán sousedí na severu se Spojenými arabskými emiráty, na jihozápadě s Jemenem a na západě se Saudskou Arábií.
Do SAE a Jemenu se můžete dostat po pozemní komunikaci a víza dostanete na kterémkoli z hraničních přechodů včetně Al-Darah na poloostrově Musandam, Khatmat Milahah, Wajaja a Buraimi ( SAE ) a Sarfait ( Jemen ). Přes tyto hraniční přechody jezdí několik mezinárodních autobusových společností, včetně Oman National Transport Company.

Příroda Ománu je poměrně rozmanitá. Najdeme zde jak pouště, tak divoké horské štíty. Při pobřeží Ománského zálivu se táhne pohoří Al-Hajar, většinu státu však zaujímá pouštní rovina. Z turistického hlediska jsou zajímavé fjordy a zátoky, různé jeskyně ve skalních masivech a pouštní oázy, prameny a jezírka.
Omán trpí hned několika ekologickými problémy. Jedním z nich je znečištění pláží a dalších přímořských oblastí, v důsledku proplouvání ropných tankerů Hormuzským průlivem a Ománským zálivem. Dalším, neméně závažným, je udržování přísunu dostatečného množství vody do zemědělských oblastí a do domácností. Země disponuje pouhým jedním krychlovým kilometrem obnovitelných vodních zdrojů, přičemž 94 % je užito v zemědělství a 2 % při průmyslové činnosti. Jen 30 % všech venkovských obyvatel má přístup k čisté pitné vodě. Období sucha a nečetné dešťové srážky přispívají k nedostatečnému zásobování vodou
Mezi zemědělské produkty patří banány, datle, ryby, skot, velbloudi, vojtěška a zelenina. Rybolov se v současnosti řadí k nejrychleji rostoucím odvětvím.
Dalším přírodním bohatstvím jsou zásoby ropy, zemního plynu, azbestu, mědi, chromu nebo mramoru.
Vzhledem ke skutečnosti, že ománská vláda klade mimořádný důraz na ochranu přírody, jsou po celé zemi rozsety různé přírodní rezervace, ve kterých žijí rozmanité druhy chráněných živočichů a rostlin. Přístup do některých z těchto rezervací je možný po získání zvláštního povolení od Generálního ředitelství přírodních rezervací. Omán je členem Mezinárodní velrybářské komise a striktně dodržuje Konvenci o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy (CITES).
Další přírodní raritou Ománu jsou četné druhy želv, které na zdejším pobřeží mají několik výzmaných hnízdišť. Jejich ochraně je rovněž věnována mimořádná pozornost, a tak bylo v Ománu zřízeno několik přírodních rezervací, mj. i pro želvy. Jsou to Ras Al-Jinz a ostrovy Dimaaniyat. Ostrovy Dimaaniyat jsou chráněným hnízdištěm různých druhů ptáků, kterých se v Ománu vyskytuje až 400 druhů. Z mnoha vzácných druhů, které sem přilétavají hnízdit z mnoha koutů světa, lze jmenovat např. kozodoje nebo čápa bílého. Z dravců jsou to např. různé druhy orlů – např. orel císařský nebo velký orel skvrnitý.
Rezervace Jiddat Al-Harasis poskytuje útočiště vzácnému přímorožci arabskému, tato rezevace je zanesena v registru Světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Kromě výše zmíněných lze např. jmenovat Al –Saleel National Park, ve kterém se nachází mimo jiných rostlin akátový les a žije zde asi 40 gazel. Cílem je vytvořit zde vhodné podmínky i pro arabského přímorožce.