Počasí a kdy jet na Naxos

• V Řecku se nedoporučuje individuální táboření mimo kempy. Pro pevninskou část navíc platí doporučení nepohybovat se poblíž vojensky citlivých oblastí podél hranic s Albánií. Jako jinde je i zde potřeba věnovat pozornost cennostem a vlastnímu vozidlu. Nezřídka dochází ke krádežím cestovních pasů. V poslední době v Řecku stoupla kriminalita.
• Zvýšenou pozornost je třeba věnovat také věcem ponechaným na pláži během plavání.
• Některé stezky u archeologických památek nemusejí být v nejlepším stavu a může zde dojít k úrazům.
• Specifikum je návštěva mnišského státu Athos (Agios Oros). Vstup sem je povolen pouze mužům nad 18 let, ženy sem nesmějí vůbec. O povolení ke vstupu je potřeba požádat předem.

Doprava

K řízení motorových vozidel v Řecku je nezbytné vlastnit tyto dokumenty:

• platný národní řidičský průkaz, mezinárodní průkaz již od 1. 5. 2004 není vyžadován
• technický průkaz vozidla
• doklad o zaplacení povinného ručení pro zahraničí (zelená karta)

• Povolená rychlost v obci je v Řecku 50 km/h, mimo obec 110 km/h, na dálnici 120 km/h.
• Maximální povolené množství alkoholu v krvi je 0,5 promile.

Odlišnosti a zajímavosti v dopravních předpisech:

• odlišnosti mezi dopravními předpisy platnými v Řecku a v ČR jsou minimální
• důležitou roli zde však hraje mentalita řeckých řidičů, kteří neváhají předjíždět na plné nebo dvojité čáře
• pokud budete dodržovat předepsané rychlosti, pojedete oproti ostatním pomalu, protože Řekové jezdí zásadně rychleji, než jim značky dovolují
• pokuty jsou zde poměrně vysoké

Místní doprava

• Na ostrov Naxos je nejkratší letecké spojení z athénského letiště Eleftherios Venizelos. Let by měl trvat okolo 30 minut, pokud budou vhodné povětrnostní podmínky. Může se stát, že budete dělat zastávku na jiném ostrově Kyklád.
• Trajekty z pevniny jezdí z Pirea nebo Rafina. Pokud chcete jet z Pirea, zvolte pro dopravu autobus X96, který odjíždí každých 20–40 min od letiště. Do přístavu se dostanete během 60–90minut, jízdenka stojí 3,20 EUR. Taxi by vás přišlo cca 28 EUR. V přístavu si zakoupíte jízdenky u některé cestovní agentury, volbu máte ze třech typů lodí:
• Normální trajekt – nejlevnější a nejpomalejší alternativa. Cesta trvá cca 6–7 hodin, jízdenka stojí asi 25 EUR.
• Tzv. Blue Star trajekty, cesta trvá cca 5 hodin a za jízdenku zaplatíte cca 30 EUR.
• Nejrychlejší a nejdražší možností jsou tzv. High – Speed trajekty. Cesta trvá cca 3,5 hodiny a cena se pohybuje okolo 45 EUR.
• Dobrá volba je i lodní trajekt ze Santorini, který poskytuje společnost Blue Star Ferries, cesta trvá okolo 2 hodin.
• Nejlepším způsobem dopravy po ostrově je motorka, pokud se chcete pohybovat na plážích nebo podél moře, nebo auto, pokud chcete prozkoumat hory a vesničky ve vnitrozemí. Na ostrově je několik mezinárodních i místních autopůjčoven. V hlavní sezóně stojí zapůjčení auta na jeden den od 40 do 55 EUR podle velikosti, skútry cca 15 EUR, motorky od 25 do 33 EUR a čtyřkolky 40 EUR. Ve vedlejší sezóně jsou ceny až o 20 % levnější.
• Místní autobusy spojují hlavní vesnice a pláže na ostrově. Jízdenky se kupují ve voze. Hlavní autobusové nádraží a stanoviště taxíků jsou těsně u přístavu v blízkosti infocentra. K dispozici je také minibus zdarma, který vás vezme kolem hlavního města a zastaví na všech důležitých místech Chora Naxos.

Náboženství a historie

Ještě před vstupem do zaznamenané historie má Naxos své výrazné místo i v řecké mytologii. Nejvyšší hora ostrova, hora Zas, prý již svým jménem označuje místo, kde nebyl v jeskyni vychován nikdo jiný než sám vládce bohů Zeus. S ostrovem je také spojen jeho božský syn Dionýsos, ať už – podle některých verzí – místem svého netradičního narození z boku otce, který si jej tam nechal zašít po předčasné smrti Dionýsovy matky, či úctou, které se tu těšil. Mělo se také za to, že Naxos je Dionýsem zvlášť oblíben, že jej bůh úrodnosti nadal svým požehnáním a velkou plodností, jejímiž nejznámějšími dary jsou na ostrově Naxos ovoce, olej a víno, které básník Archilochos přirovnával k nektaru bohů. Asi nejznámější příběh ale uvádí Dionýsa jako chotě Ariadny, kterou tu zanechal v hoři Theseus, když s ní uprchl z Kréty, kde mu Ariadna pomohla, aby přemohl Minotaura a vyvázl z Labyrintu. Nicméně vyznění příběhů o lásce Dionýsa a Ariadny není jednoznačné – vyskytují se podání, podle nichž se z jejich svazku narodili tři potomci se jmény podle vína a květin, a vedle nich příběhy, ve kterých se Ariadna zabije skokem z útesů (jindy oběsí), aby se zbavila Dionýsových chlípných návrhů či žalu nad tím, že ji Theseus opustil. Tohoto mýtu volně využil i skladatel Richard Strauss ve své opeře Ariadna na Naxu.

Thrákové bývají uváděni jako první obyvatelé ostrova, následovaní osadníky z Karie v Malé Asii, jež prý vedl jakýsi Naxos, od nějž pochází současný název ostrova. Bezpečně však máme hmatatelné doklady obydlení ostrova Naxos až z mladší doby kamenné, od 4. tisíciletí př. n. l. Z raných civilizací na Naxu je jistě nejvýznamnější ta kykladská (třetí tisíciletí), doložená zejména zvláštními plochými soškami především ženských postav z bílého mramoru. Že byl Naxos již v minulosti bohatým ostrovem, rozvíjejícím námořní obchod, dokládá jeho podíl na rané kolonizaci Sicílie, pro niž je jasným důkazem tamější město Naxos, založené již roku 735 (či 734) před n. l. Vliv Naxu, neomezovaný jen na ostrov samotný, se pak skvostně projevil ještě na ostrově Delos, v jeho Chrámu lvů zasvěceném Apollonovi, jehož tvůrci pocházeli právě z Naxu, odkud byl i mramor na obří lví sochy. Další významnou památkou pocházející z Naxu je mramorová sfinga darovaná Apollonovu chrámu v Delfách. Neúspěšný perský útok na Naxos v roce 499 před Kristem stál na počátku řecko-perských válek, v nichž ostrov byl na straně Athén. Součástí Římské říše se Naxos stal 41 let před počátkem letopočtu. Křesťanství na ostrov přišlo záhy po svém vzniku a na Naxu pak během pozdější byzantské epochy vyrostlo mnoho kostelů a klášterů.

Ve středu historického dění se Naxos opět ocitá roku 1207, kdy Benátčan Marco Sanudo zakládá egejské vévodství (či vévodství Naxos), v jehož čele sám stanul. Jeden z názvů tohoto státního útvaru zněl v italštině Ducato dell'arcipelago, kde je slyšet výraz Archipelagus, jak bylo v antické řečtině nazýváno Egejské moře, později ostrovy v něm. Nakonec toto konkrétní označení zobecnělo a stalo se v mnoha jazycích výrazem pro jakékoli souostroví. Vévodství se sídlem na Naxu a podřízené Cařihradu přetrvalo až do roku 1566, na ostrově byla v jeho éře postavena např. pevnost ve městě Naxos (Chora). Zmíněného roku získávají ostrov Turci, kteří se však, jak je často zmiňováno, zajímali především o daně, jež jim z ostrova plynuly, a ostrov ponechávali pod benátskou správou. Jistě i vzhledem k zanedbatelné turecké přítomnosti na ostrově Naxos bylo pak relativně hladké jeho osvobození a splynutí s řeckým státem (1830).

Na Naxu se narodil například Manolis Glezos, levicový politik a spisovatel. Proslavil se tím, že spolu s Apostolosem Santasem vylezli 30. května 1941 na Akropoli a strhli vlajku s hákovým křížem, kterou tam Němci o měsíc dříve vyvěsili, když vstoupili do Athén. Byl to jeden z prvních symbolických projevů odporu vůči nacismu. Manolis Glezos za to byl vězněn a mučen německými a italskými okupačními silami, věznění a pronásledování (z důvodu levicového přesvědčení) se dočkal i později za pravicové diktatury. Jeho celoživotní postoje a jednání jsou hodnoceny jako významný příspěvek demokracii.

Tradičním řemeslem, provozovaným místními ženami, bylo a částečně ještě je na Naxu tkaní, jehož produkty jsou oděvy, ubrusy a povlečení. Nejbarvitěji se však tradice, zvyky a umělecké sklony ostrovanů projeví při mnoha slavnostech, svátcích a tancích. Kromě oslav různých svatých mají samozřejmě na ostrově s mnoha náboženskými památkami i obyvateli mimořádnou důležitost také oslavy Velikonoc, kdy se opéká jehně plněné sýrem a kořením. Mimo oblast náboženství leží svatojanské oslavy s ohni a pověrami pojícími se k věštbám vyvoleného či vyvolené. Velká sláva je spojena také s říjnovou sklizní hroznů a výrobou oblíbeného nápoje rakije. Snad tu v potomcích ožívá něco z dionýských tradic starověkých obyvatel Naxu. Oslavy pravidelně provází mnoho tanců a hudebních produkcí, kde nesmějí chybět tradiční nástroje – housle, loutna a dudy, na Naxu je taky stále živá tradice improvizovaných rýmovaček (kotsakia). Podívaná se návštěvníku ostrova naskytne rovněž během karnevalu (koudounatoi), kdy se mladí lidé přestrojí a na prsa či kolem pasu připnou zvonce.

Náboženství a tradice

• Náboženské složení – věřící řecké pravoslavné církve (97,5 %), muslimové (1,7 %), ostatní (0,8 %)

• Svátky
  • státní
    • 25. březen Den nezávislosti
    • 28. říjen (tzv. Den „OCHI", tedy Den „NE") – připomíná řecké odmítnutí italského ultimáta na „právo vstupu a přechodu“ fašistických vojsk v roce 1940, kterým byla zahájena řecko–italská válka
  • další svátky a dny volna
    • Nový rok (1. leden)
    • Svátek práce (1. květen)
    • 17. listopad (výročí povstání proti vojenské diktatuře na athénské polytechnice)
    • Vánoce (25. – 26. prosinec)
  • náboženské svátky
    • 6. leden – svátek Theofania spojený s „žehnáním vod“
    • Velký pátek a Velikonoční pondělí
    • 17. červenec – svátek sv. Markéty Antiochijské (Agia Marina), slaví se ve vsi Koronos
    • 15. srpen – svátek Panny Marie
    • 29. srpen – svátek sv. Jana, slaví se v Apiranthos

Na ostrově Naxos se mimo uvedené svátky konají ještě další jedinečné slavnosti, a to zpravidla v letním období. Jednou takovou slavností je Dionysia, probíhající v době našich prázdnin – od konce června do počátku září. Jak se sluší na patrona těchto oslav, bujarého boha Dionysa, je událost provázena dobrým jídlem a pitím, zejména vínem, ale také hudbou a dalšími uměleckými podniky. V září se na ostrově pálí rakije (tradiční nápoj na Naxu vedle kitronu) a s tím je spjata jiná slavnost, zvaná Rakitzo, v obci Drymalia. Až do poloviny měsíce probíhá sběr hroznů, pak se všichni shromáždí k výrobě pálenky a nedílnou součástí Rakitza je i závěrečná pitka. Zmiňme se ještě o zvyku zvaném klidonas, prováděném 30. a 31. května. Neprovdané dívky v horských vesničkách nanosí vodu ze studně do nádrže na návsi. Nesmějí při tom ani promluvit, což jim ztěžují mládenci, kteří je pokoušejí, aby nedodrželi pravidlo, jehož porušení znamená opakování celého obřadu. Svobodní mladí muži pak do takto naplněné nádrže vhodí kus ovoce nebo zeleniny, který si označí. Nádrž je přes noc zakryta, aby načerpala tajemné síly. Následujícího večera zapálí mladí lidé na vesnici ohně, pronášejí zaříkávadla a skáčou přes oheň, aby zahnali zlé síly. Pak odkryjí nádrž a každá z dívek si vyvolí po zelenině či ovoci, které jim prý přisoudí ženicha. Pak se mladí ještě škádlí tak, že mládenci prozpěvují na adresu dívek různé popěvky a ty jim zase odpovídají.

Významné kostely a kláštery na Naxu:

• ve městě Naxos (v Choře) najdete katolickou i pravoslavnou katedrálu, v obou lze obdivovat vnitřní výzdobu – fresky, ikony a mramorovou podlahu
• kostel Panagia Mirtidiotissa – malebný kostelík v přístavu ve městě Naxos
• kostel Panagia Drossiani – u vesničky Moni, název kostela – kromě označení Panagia (Panny Marie) – souvisí i s rosou, a tedy – podle romantického podání – s ikonou Panny Marie, slzící pokaždé, když se ve vesnici schylovalo k nějakému neštěstí, kostel je však vzácný i svým stářím (dobou vzniku někdy v 6. nebo 7. století se řadí k nejstarším) a hodnotnými nástěnnými malbami, na Velký pátek by Vás tu místní vřele pohostili rakijí, chlebem, hrozinkami a ořechy
• kostel Panagia Protothrona v Chalki z 9. století je pozoruhodný tím, že je celý bílý, jen s výjimkou několika červených tašek na střeše, v kapli kostela lze vidět malby z raných křesťanských dob, u kostela také církevní muzeum, kde jsou ikony, relikvie a staré knihy
• klášter Agios Ioannis Chryssostomos (sv. Jana Zlatoústého) na hoře na pobřeží nedaleko města Naxos, klášter má krásný výhled na moře

Historické lokality

Naxos (Chora) – hlavní město ostrova Naxos. Symbolickou branou k ostrovu Naxos, typickou památkou města a skutečnou branou k zamýšlenému Apollonovu chrámu je Portara (velká brána) ze 6. století před n. l. Brána, tvořená třemi sloupy, z nichž každý váží přibližně 20 tun, je 6 m vysoká a 3,5 m široká. Stojí tu jako neměnný svědek věků, dokládající megalomanské sny místního tyrana, jenž chtěl budovat stavby, jež by svou výškou a velkolepostí předčily všechno ostatní v tehdejším Řecku. Čáru přes rozpočet mu však udělal válečný konflikt s ostrovem Samos, poté byl dokonce svržen. Mimochodem impozantní chrám, jehož vstupem měla Portara být, se měl pyšnit udivujícími rozměry – celkem 59 m měl mít na délku a 28 m na šířku. Ostrůvek Palatia, na němž Portara leží, byl kdysi se samotným ostrovem Naxos spojen úzkým pruhem země. Má se také za to, že právě na ostrůvku Palatia zanechal Theseus Ariadnu. Jinou dominantou města Naxos je hrad (kastro), mohutná pevnost s okrouhlou věží Glezos, původně projektovaná v pěticípém půdorysu. Její historie sahá do 13. století, kdy Marco Sanudo udělal z Naxu sídlo svého egejského vévodství a z hradu, vybudovaném na místě antické akropole, jeho centrum, kde byla rezidence vévody i sídlo institucí. Hrad je dodnes živou, stále obývanou součástí města Naxos a v jeho areálu je i katolická katedrála. Směs kykladských a benátských architektonických prvků zformovala tvář celého města Naxos (i mnoha dalších vesnic na Naxu), jak se to projevuje v dlážděných uličkách s krásnými budovami a vilkami, se šlechtickými paláci s honosnými mramorovými vstupy, ozdobenými erby rodů, a vedle toho s kykladskými staveními, krásnými ve své prostotě a strohých tvarech s plochými střechami a barevnými okny a balkony. Ve městě Naxos můžete zavítat i do muzeí. To archeologické se nachází v areálu kastra a vystavuje nálezky z období od pozdní fáze mladší doby kamenné do raného údobí křesťanství, především kykladské sošky ženských a mužských postav, zlaté šperky, různé vázy a nádoby, keramiku, mramorové a hliněné hrnce a další. Benátské muzeum je umístěno v 800 let starém domě, kde si dnes lze prohlédnout, jak vypadalo zařízení benátského domu s ložnicí, jídelnou, dětským pokojem, galerií, kaplí i studovnou. Kromě toho tu uvidíte i původní malby, sochy, šperky, keramiku a fotografie, které dotvoří obraz života v dobách, kdy jej na ostrově ovlivňovalo slavné italské město. K tomu můžete ve sklepení okusit víno a v zahradě bývají pořádány koncerty klasické i jazzové hudby, ale též místní tradiční hudby, podávané hudebníky v tradičních kostýmech.

Apeiranthos – tradiční horská vesnička, zvaná někdy „mramorová“ vesnice, protože v ní mramorem nešetřili na dláždění ulic ani na domech. Kromě architektury s nepopiratelným vlivem benátského stylu, zbytků benátské pevnosti a kostela Panagia Aperathitissa, jednoho z nejstarších na ostrově, v jehož interiéru se ukrývají i vzácné ikony, může Apeiranthos návštěvníku rovněž nabídnout celkem čtyři muzea. Geologické vlastní hned 2000 vzácných vzorků, kamenů, minerálů a fosilií – třeba zkamenělé kosti trpasličího slona, které tento tvor na ostrově složil někdy před 70 000 lety. Názornou ukázku toho, jak vypadal tradiční dům na Naxu v 18. a 19. století zevnitř, uvidíte v muzeu lidového umění. Kromě předmětů denní potřeby a místních lidových oděvů tu vystavují i tradiční hudební nástroje jako buben doubaki či dudy zvané tsabouna a expozice se dotýká i tradiční činnosti místních žen, kterou je tkaní. Archeologické muzeum uchovává třeba nádoby a figurky z dávných dob. Čtvrtým muzeem je muzeum přírodní historie, kde jsou do podoby „v pohybu“ rekonstruováni dřívější živočišní obyvatelé Naxu.

Sangri – vesnice s byzantskými i benátskými památkami a větrnými mlýny. Nejvýznamnější památkou však jsou nedaleké zbytky chrámu Demetry (Demeter), bohyně plodnosti (chrám byl ostatně také situován poblíž úrodných polí), vystavěného z mramoru. Pocházejí ze 6. století př. n. l. a stejně jako Portara ve městě Naxos odkazují k ambiciózním záměrům tehdejšího vládce.

Kouros – nedokončené (zřejmě kvůli kazům na mramoru a kameni) sochy mladých mužů v nadživotní velikosti (8. – 6. stol. př. n. l.), místo jejich „věčného odpočinku“ je poblíž mramorových dolů v Melanes a Apollonas. Tyto sochy měly zřejmě podpírat střechu jakéhosi chrámu.

Kromě toho je na ostrově ještě mnoho starých kostelů a (převážně) benátských pevnůstek, jejichž účely byly různé – čistě obranný, kdy z nich byly vysílány signály hrozícího nebezpečí v podobě zapáleného ohně, případně sloužily jako klášter nebo příbytek benátských rodin.

• Úředním jazykem Řecka a řecké části Kypru je řečtina. Píše se alfabetou (řeckou abecedou).
• Mezi nejčastěji používané cizí jazyky patří angličtina a francouzština.
• V turistických destinacích se tedy dobře domluvíte anglicky a někdy uspějete i s němčinou.

• Řecko je národnostně homogenním státem s přibližně 10,5 mil. obyvatel. Malé menšiny tvoří Makedonci, Turci a Albánci. Téměř všichni Řekové jsou aktivními členy pravoslavné církve. Vstup do Evropy znamenal odstranění diskriminovaného postavení žen.
• Řekové jsou tradičně silně spojeni s venkovem, i když již téměř 2/3 obyvatel žijí ve městech, přitom v samotné aglomeraci Athén celá třetina ( 3,5 mil. )
• Ostrov Naxos má cca 18 000 stálých obyvatel, v hlavním městě žije necelých 7 000 obyvatel.

• Měnou v Řecku je od roku 2002 euro. Tato měna se smí v rámci Evropské unie dovážet a vyvážet bez omezení.
• Banky jsou zpravidla otevřeny od pondělí do pátku od 9 do 14 hodin.
• Směnárny bývají otevřeny do 22 hodin. Provize při hotovostní výměně je 2 %. Ve většině hotelů je také možné vyměnit si peníze, kurzy jsou v nich ale méně výhodné.
• Hotely, restaurace a obchody přijímají běžné mezinárodní platební karty, jako jsou EuroCard/Master­Card, VISA a American Express, nevyžadují embosované karty. Akceptovány jsou i cestovní šeky.
• Bankomaty bývají celkem dobře dostupné, ale pozor, některé mají základní menu pouze v řečtině.
• Aktuální kurz eura

• Počasí na ostrově je podobné jako u ostatních ostrovů Kyklad. Tzn. typické středomořské klima s mírnými zimami, s nízkými úhrny srážek a horkými, suchými léty. I tento ostrov je vystaven silnému severnímu větru „meltemi“, který se objevuje od poloviny července do poloviny srpna. ostrov je proto vyhledáván milovníky windsurfingu.
• Za hlavní sezónu je považováno období od května do října, kdy maxima denních teplot stoupají 23^oC až k vrcholu 28^oC v prázdninových měsících, ještě v říjnu si užijete teplot okolo 25^oC. Minima v tuto dobu neklesnou pod 20^oC. Teplota moře v jarních a podzimních měsících je sice pro otužilejší, ale v červenci až září se blíží 25^oC. Slunce návštěvníky doprovází 9 až 12 hodin denně a je jistota, že nezaprší.
• Vedlejší sezóna je v brzkých jarních měsících, v listopadu a prosinci. Toto období je vhodné především pro turistiku a poznávání ostrova. Maximální teploty jsou v rozpětí 16 až 20^oC, minima klesají k 10^oC. Zvyšuje se také úhrn srážek.
• Zimní měsíce leden a únor nejsou pro návštěvu ideální především díky většímu množství srážek a teplotám okolo 10^oC.

Telefon

• Mobilní operátoři O2, T-Mobile a Vodafone poskytují do Řecka roaming s partnery, kteří mají v zemi dostatečné pokrytí.
• Pokud voláte do České republiky, použijte předvolbu +420. Mezinárodní předvolba pro Řecko je +30.
• V Řecku si můžete zavolat z většiny kiosků (periptero), které mají přístroje fungující na telefonní karty. Telefonní kartu si zde můžete zároveň i zakoupit.
• Nejvýhodněji Vás vyjde telefonování ze stanic řecké telekomunikační centrály (OTE). Ty najdete ve všech turistických místech.
• Nejdráž si zase zatelefonujete z hotelového pokoje.
• Informace o telefonních číslech získáte na tel. 131. Mezinárodní ústředna má číslo 161. Chcete-li raději zvolit přímé volání z Řecka prostřednictvím česky mluvícího operátora na účet volaného, vytočte tel. 00 800 4221 (služba Czech direct).
• Zde jsou k dispozici odkazy na stránky mobilních operátorů O2, T-Mobile a Vodafone, kde naleznete bližší informace pro volání ze zahraničí:
• O2
• T-Mobile
• Vodafone

Internet

• Dostupnost internetu v pevninském Řecku i na ostrovech odpovídá vyspělým evropským zemím.
• Internetové kavárny jsou ve velkých městech a letoviscích poměrně četné. Ceny se pohybují od 1 € za 15 minut, hodina je zpoplatněna částkou okolo 3 €, rychlost připojení bývá celkem vysoká.
• Ve větších městech a letoviscích mají některé restaurace a kavárny k dispozici free Wi-Fi.
• Spousta hotelů nabízí možnost internetového připojení zdarma po dobu pobytu, ať už na recepci nebo přes Wi-Fi.

Elektřina, zásuvky

• 220 V