Náboženství a historie

Historie Kanárských ostrovů

Ostrovy jsou vulkanického původu, sopečná aktivita byla na nich zaznamenána i v moderní době. O původu prvotních obyvatel panují dohady, zřejmě se na ostrovy připlavili po moři. Již starověký svět nicméně pěstoval s Kanárskými ostrovy čilé styky, zejména národy, jež dominovaly Středomoří – Féničané a Řekové. Berberští obyvatelé saharské Afriky, s nimiž snad měli původní obyvatelé týž původ, tehdy tyto ostrovy částečně osídlili. Z téže doby také pochází název ostrova odkazující na latinské slovo „canis“ (pes). Spekuluje se, zda je tím míňen skutečný pes, jak jej známe i ze znaku Kanárských ostrovů, nebo druh tuleně, kterého Římané nazývali v překladu „mořský pes“, či ještě jiný tvor (např. pták, který se v latině nazývá obdobně). Když později ostrovy objevovali Evropané, zdejšímu obyvatelstvu se od nich dostalo označení Guančové, ačkoliv toto jméno původně nesli jen domorodí obyvatelé ostrova Tenerife. Významná kapitola historie Kanárských ostrovů se začala psát v 15. stol., kdy bylo zahájeno kastilské dobývání ostrovů. Již roku 1402 vyslal kastilský král Jindřich III. výpravu vedenou Jeanem de Béthencourtem. Zcela podmanit Kanárské ostrovy se Španělům podařilo až v roce 1495 zásluhou Alonsa Fernandeze de Lugo, kdy se stal španělskou kolonií i ostrov Tenerife. Agresivní kolonizaci následovalo mnohdy nepříliš vybíravé zavádění tehdy panujícího španělského životního stylu včetně tuhé víry. Na druhou stranu však Kanárské ostrovy pro svou polohu, vnímanou tehdy jako brána k Novému světu (na své první cestě roku 1492 se na Kanárských ostrovech, konkrétně na Gomeře a Gran Canarii, zastavil ostatně i sám Kryštof Kolumbus), bohatly a vzkvétaly, četné doklady tehdejšího blahobytu lze najít především na ostrově La Palma. Přitažlivými se ostrovy zároveň staly pro mnohé piráty a dobrodruhy a nebyly ušetřeny ani tvrdých útoků, jakým byl např. útok Holanďanů během holandské války za nezávislost. Všichni útočníci byli nakonec vypuzeni, jeden z nich, admirál Nelson, proslulý později jako vítěz od Trafalgaru, zde přišel při jednom takovém útoku roku 1797 o pravou ruku. V 19. století zaznamenaly Kanárské ostrovy vlnu emigrací z ekonomických důvodů. Lidé směřovali z Kanárských ostrovů do Střední a Jižní Ameriky, kde je dodnes možno vystopovat zbytky jejich kulturního vlivu (např. na Portoriku). Ve 20. století sledovaly osudy ostrova všechny peripetie vývoje v pevninském Španělsku, včetně diktatury Franciska Franka, který byl na ostrovech během občanské války vojenským velitelem. Snahy o získání samostatnosti zůstaly okrajové, od roku 1982 se Kanárské ostrovy těší autonomii.

Z osobností spojených s Kanárskými ostrovy si zaslouží zmínku německý přírodovědec Alexander von Humboldt, který se obdivoval krásám ostrova Tenerife, či španělský surrealistický malíř Óscar Domínguez (1906 – 1957), jenž se na témže ostrově narodil. Z rozporuplnějších osobností navštívil Tenerife i anglický objevitel a dobrodruh sir Walter Raleigh. V Las Palmas, hlavním městě ostrovu Gran Canaria, se narodil slavný španělský operní pěvec Alfredo Kraus.

Z historie a kultury ostrova El Hierro

Jméno ostrova má svůj původ v řeči domorodých obyvatel (Bimbaches, někdy spolu s ostatními původními obyvateli Kanárských ostrovů nepřesně označovaných Guančové). Původně znělo zřejmě Hero či Ero, avšak přesný význam tohoto slova je nejasný – někteří jej pokládají za výraz označující cisterny či studně, do nichž byla na ostrově sváděna voda, jiní jej vykládají jako přídavné jméno „tvrdý“, „silný“ nebo „pevný“ (údajně se to má vztahovat k nepřístupným skalám pobřeží ostrova). Španělskou výslovností a spodobněním s jiným slovem však na sebe název ostrova vzal současnou podobu, jež ve španělštině znamená „železo“. Omyl se šířil dál i překladem, a tak bývá ostrov v některých zemích nazýván také Ferro (z latinského ferrum, označujícího tentýž kov). Původ domorodých obyvatel, které pozdější evropští dobyvatelé zastihli na civilizačním stupni vývoje mladší doby kamenné, ve společenství žijícím naprosto izolovaně od okolních ostrovů, jež však mělo poměrně komplikovanou sociální strukturu, zůstává nejasný. Obecně se však (zejména na základě jazykových podobností) soudí na příbuznost se severoafrickými Berbery, má se za to, že sem přišli pár set let před počátkem našeho letopočtu. Památkou na ně jsou kromě kamenných struktur i petroglyfy – znaky vyřezávané do kamene, jež lze vidět po ostrově a které nikdo doposud nerozluštil. Na počátku 15. století (1405) získal poměrně snadno ostrov El Hierro pro kastilského krále francouzský dobyvatel Jean de Béthencourt, údajně s pomocí dříve zajatého příbuzného (snad bratra) panovníka ostrova a pod slibem ponechání svobody domorodému obyvatelstvu, který byl později věrolomně porušen, a obyvatelé tak upadli do otroctví. Nově příchozí osadníci se rychle smísili s domorodci. Na konci 15. století se z původně domorodé vsi Amoco v severovýchodní části ostrova stalo dnešní centrum El Hierra – Valverde. Rovněž na konci 15. století, roku 1493, se na El Hierru během své druhé výpravy zastavil také Kryštof Kolumbus, aby doplnil vodu a potraviny a vyčkal na příznivější vítr. Ostrov nazval poslední viditelnou známkou evropského světadílu, ale byl to on, kdo vlastně prokázal, že El Hierro neleží na konci světa, jak se do té doby myslelo, a hned někde za ním není děsivá mořská propast, jež by hrozila zkázou všem odvážlivým námořníkům.

S touto představou je spojeno také pojetí, kdy El Hierrem procházel nultý poledník (ostrovu se někdy říká Isla del Meridiano, ostrov poledníku), od nějž se počítá zeměpisná délka. Tato koncepce má svůj počátek už u alexandrijského astronoma, matematika a zeměpisce 2. stoletího našeho letopočtu Ptolemaia. Umístit nultý poledník na nejzápadnější výspu území počítaného ke kontinentu má tu výhodu, že všechna místa v Evropě mají pak pozitivní (východní) zeměpisnou délku. Ještě v roce 1634 potvrdil sbor nejslovutnějších evropských astronomů a zeměpisců, svolaný králem Ludvíkem XIII., tuto volbu polohy poledníku, ke kterému se v zeměpisných údajích odkazuje. Až koncem 18. století byl poledník opouštěn ve prospěch toho „pařížského“ a o století později (od roku 1884) ve prospěch greenwichského poledníku. Některé státy Evropy (včetně Německa, Rakouska a také tehdejšího Československa) však ve svých geodetických systémech odkazovaly k poledníku protínajícímu El Hierro ještě ve 20. století.

Za svou historii prodělal ostrov El Hierro také demografický vývoj. Občasná sucha a následný hlad vyháněly z ostrova obyvatele, většinou ke břehům Kuby či Venezuely. Několik takových pohrom přišlo na přelomu 19. a 20. století, kdy došlo k požáru radnice ve Valverde, při němž byl mj. zničen cenný archiv vedený od roku 1553, následně propukla epidemie neštovic, přišly povodně a následně sucha, ale ještě po roce 1948 přinutilo sucho některé ostrovany k šílenému pokusu o přeplutí oceánu na nuzných plavidlech. V opačném směru přibývali ostrovu obyvatelé díky tomu, že sem Španělsko v 19. století posílalo své vyhnance z politických důvodů. Tímto způsobem na El Hierro přišel i první lékař, Leandro Pérez. Zajímavá poloha ostrova motivovala plány na vybudování civilní raketové základny nebo vojenského radaru, jež zatím nebyly uskutečněny. Realizace se má naopak dočkat projekt, jehož výsledkem má být plná energetická soběstačnost ostrova (jako prvního na světě) díky využívání energie větru a vody.

Díla řemeslných mistrů z El Hierra jsou například tradičním způsobem tkané přehozy, přikrývky a houně nebo nádobí vyřezávané ze dřeva moruše, borovice, buku nebo kaštanu. Zdaleka největší kulturní událostí ostrova je každé čtyři roky v červenci konaná mariánská pouť spojená s oslavami uctívajícími svatou patronku ostrova Nuestra Señora de los Reyes (Pannu Marii svatých tří králů). Procesím je její soška nesena přes celý ostrov do Valverde. Podle zvyku doprovází celý průvod hudba (bubnu a místních fléten – pitos) a tanec, k oslavám dále patří ohňostroje, folklorní představení a lidové zápasy (lucha canaria). O ostrově El Hierro se zmiňuje také Umberto Eco ve svém románu Ostrov včerejšího dne (L'isola del giorno prima, 1994).

Náboženství a tradice

• V zemi je na 83,6 % katolíků a pouze 11,9 % lidí je bez vyznání. Zbylá procenta jsou protestanti a muslimové.

• Svátky

Civilní:
1. 1. Nový rok
1. 5. Svátek práce
12. 10. Národní svátek Španělska a Španělského společenství
6. 12. Den ústavy

Církevní:
6. 1. Tři králové
9. – 10. 4. Velikonoce 2009
15. 8. Nanebevzetí Panny Marie
1. 11. Všech svatých
8. 12. Neposkvrněné početí
25. 12. Narození Krista

Církevní svátky na El Hierru:
Bajada de la Virgen de los Reyes (pouť k Panně Marii svatých tří králů – koná se každé čtyři roky v červenci, jejím cílem je hl. město ostrova Valverde)
dále např. svátek sv. Isidora (15. května)

Významné kostely ve Valverde:
Santa María de la Concepción (Neposkvrněného početí Panny Marie – trojlodní hlavní kostel ostrova, v době pirátských útoků zde nacházeli útočiště obyvatelé ostrova)
Ermita de Santiago (poustevna sv. Jakuba Většího – nejstarší církevní stavba na ostrově)

Historické lokality

Hlavní město El Hierra

• Valverde – jediné hlavní město na Kanárských ostrovech, které je ve vnitrozemí

• Turistické oblasti ve Španělsku jsou standardními evropskými regiony i po bezpečnostní stránce. Obecná kriminalita v poslední době stále stoupá, zejména ve velkých městských aglomeracích, jako je Madrid či Barcelona. Pozor na drobné krádeže, zvláště v letních měsících v místech s větší koncentrací lidí (tržiště, letiště, supermarkety, diskotéky atd.) a při různých fiestách. Kromě běžného kapsářství jsou používány různé způsoby odlákání pozornosti (prodej květin, hádání z ruky, „neúmyslné“ potřísnění oděvu, prokazování dostatečné hotovosti falešnému policistovi). Rozhodně není doporučeno nechat se vtáhnout do hraní hazardních her a nakupovat zboží pochybného původu či kvality od „plážových“ prodavačů. V případě, že k okradení přesto dojde, je vhodné případ ohlásit a požádat o vystavení policejního protokolu.
• Na celém území Španělska platí tísňové telefonní číslo 112 (univerzální pro policii, zdravotníky i hasiče). Je funkční 24 hodin denně po celý rok. V naléhavých případech lze využít i telefonních čísel civilní gardy (062) nebo národní policie (091).
• Ve Španělsku je třeba důsledně dodržovat dopravní předpisy. Pokuty za jejich porušení jsou poměrně vysoké a policie je vyžaduje zaplatit na místě. Nově je např. upraveno používání mobilního telefonu při řízení pouze jako hands-free, vypínání mobilního telefonu a rádia při čerpání pohonných hmot, zákaz používání radarových detektorů, používání reflexní vesty, apod. Ve Španělsku platí bodový systém hodnocení dopravních přestupků.
• V případě, kdy český občan poruší, zejména nevědomě, zákon a je odsouzen ke krátkému trestu odnětí svobody, soud ho automaticky ve většině případů mění na vyhoštění se zákazem vstupu na 3 až 10 let.
• Přes stále větší úspěšnost boje španělské vlády s baskickou separatistickou organizací ETA je třeba ve Španělsku s hrozbou nacionalistického terorismu stále počítat. Na letištích platí pravidla upravující množství tekutin a gelů, které smí mít cestující u sebe ve chvíli, kdy prochází bezpečnostní kontrolou.

Z obecných pravidel společenského chování:

• Ve Španělsku je typická siesta přibližně mezi 13. až 16. hodinou, kdy bývají některé obchody a především úřady zavřeny. „Mañana“ znamená „někdy jindy“. Nikam se nespěchá, přijít pozdě není prohřešek, všechno z našeho hlediska „dlouho trvá“, rozčilování nepomáhá. V práci je velmi důležité zdvořilé chování a bezchybné formální oblečení. Na koridě není vhodné povzbuzovat býka, je to urážka matadora (i býka) a národních tradic.

Doporučená opatření:

• zásadně s sebou nenosit větší finanční částky nebo dokonce veškerou hotovost
• nemít důležité doklady a věci na jednom místě
• nevozit s sebou občanské průkazy, vojenské knížky
• jelikož hotel neručí za věci ponechané volně v hotelovém pokoji, cenné předměty, šperky, peníze, pasy, letenky, kamery a fotoaparáty ponechat v hotelovém trezoru
• kopii pasu (a jednu pasovou fotografii) uložit odděleně od originálu, což usnadní vyřízení náhradních dokladů v případě odcizení
• na vycházce ani na pláži nenechávat osobní věci bez dozoru
• mít zaznamenána tel. čísla bankovního ústavu za účelem nahlášení odcizení (ztráty) platební karty
• nepřespávat na osamocených místech
• neponechávat v autě doklady a cennosti, parkovat na bezpečných (hlídaných) parkovištích
• udržovat kontakt s rodinnými příslušníky či přáteli, schopnými poskytnout finanční pomoc
• znát základní španělskou terminologii
• mít pojištění na cestu do zahraničí
• dodržovat finanční vybavenost
• nepřekračovat lhůtu pobytu ve Španělsku (celkem 90 dní v rámci doby 6 měsíců)
• požadovat na hranicích razítko pasové kontroly s datem vstupu do schengenského prostoru
• obeznámit se s možnostmi pomoci a intervence ze strany velvyslanectví
• vyhnout se práci bez pracovního povolení
• nepoužívat autostop, tento způsob cestování zde není zaveden
• při organizované turistice věnovat pozornost výběru vhodné cestovní kanceláře

Ministerstvo zahraničních věcí doporučuje v souvislosti se situací po konání nelegálního referenda o osamostatnění Katalánska vyhýbat se místům s velkou koncentrací osob a řídit se pokyny místních orgánů, a to zejména v Barceloně.

Dle dostupných informací Katalánsko funguje v omezeném režimu. Na mnoha místech je přerušena doprava a zablokován provoz. Hrozí rozsáhlé stávky a demonstrace. Je nutno počítat s omezeným vstupem do kulturních památek a turisticky atraktivních míst, stejně jako s komplikacemi spojenými s případným omezením služeb katalánských veřejných institucí.

V případě potřeby kontaktujte Zastupitelský úřad v Madridu na nouzové lince +34 69 998 2307.

Ministerstvo zahraničních věcí taktéž doporučuje všem českým občanům registrovat se před cestou v databázi DROZD.

• (Zdroj: MZV)

Doprava

• K řízení motorových vozidel ve Španělsku stačí platný řidičský průkaz ČR. Není třeba si obstarávat mezinárodní řidičský průkaz, ale je nutné mít s sebou tzv. zelenou kartu.
• Povolená rychlost v obci je ve Španělsku 50 km/h, mimo obec 90 – 100 km/h, na dálnici 120 km/h.
• Maximální povolené množství alkoholu v krvi je 0,5 promile, kromě vozidel vezoucích více než 8 pasažérů, vozidel hromadné dopravy, nebo vozidel vezoucích nebezpečný náklad. Ty mají hranici 0,3 promile.

Odlišnosti a zajímavosti v dopravních předpisech:

• zákaz vjezdu do křižovatky, pokud není v příslušném směru volný výjezd (to oznamují žluté čáry ve tvaru kříže)
• cyklisté mají přednost v jízdě, kříží-li jejich cestu motorová vozidla odbočující doleva nebo doprava
• řidič používající během řízení brýle musí mít u sebe náhradní pár
• dítě do 12 let a výšky 135 cm musí používat dětský zádržný systém
• při tankování musí být vypnutý mobil i rádio
• používání antiradarů a jim podobných varovných systémů je přísně zakázáno
• Ceny pohonných hmot v Evropě

Místní doprava

• Na ostrov El Hierro se dostanete po moři, letecky nebo kombinací obojího. Malé letiště El Hierro Airport je situováno v blízkosti hlavního města Valverde. Spoje z Los Rodeos na Tenerife sem putují třikrát denně, a z Gran Canaria Airport dvakrát týdně. Jsou zajišťovány společností Binter Canarias. Přibližná cena taxi z letiště do Valverde je 13 EUR. Letištní autobus jezdí 5× denně a je upravován podle letů.
• Trajekt ze Santa Cruz na Tenerife do přístavu La Estaca Harbour ve Valverde připlouvá čtyřikrát týdně, Z La Palmy 3× týdně a z Gran Canaria 2× týdně.
• Pronájem auta je absolutní nutností. Několik autopůjčoven naleznete přímo na letišti, jedná se o mezinárodní společnosti Avis, Europcar a Cicar, ale i domácí Mercedes Barrera Casañas, který nabízí např. pronájem VW Polo za cca 32 EUR na den, při týdenním pronájmu cena klesá až o pět euro na den.
• Pokud neřídíte, tak využijte místní taxikáře, kteří vám budou za rozumnou cenu dělat průvodce po celý den. Při použití taxi vás kilometr vyjde přibližně na 50 centů až euro, za hodinu čekání zaplatíte cca 14 EUR. Ceny v noci a o svátcích jsou dražší.
• Ceny benzinu jsou příznivé, i při pohybu cen zatím nepřesáhly 1 Euro za litr.
• Autobusy jezdí jen mezi největšími vesnicemi a hlavním městem Valverde. Některé linky jezdí pouze jedenkrát za několik dní.
• Silniční síť vzhledem k přírodním podmínkám není hustá. V nedávné době byl zprovozněn tunel v lávovém masivu, který spojuje Mocanal a Las Puntas a značně zkrátil cestu kolem severního pobřeží.

• Nejvýznamnějším a zároveň úředním jazykem Španělska je španělština, označovaná zde jako kastilština. K dalším úředním jazykům náleží regionální jazyky katalánština (užívaná na východě a severovýchodě Španělska, v Andoře a na Baleárech), 2,5 % hovoří baskicky a 7,5 % galicijsky.
• Vedle těchto jazyků se ve Španělsku vyskytují také asturština (není sice regionálním úředním jazykem, ale v Asturii je chráněna místními zákony), aragonština, extremadurština, leónština a různé přechodné dialekty, jež však úředními jazyky nejsou.
• Veškeré informace, včetně prospektu většinou i s plánkem města a informacemi o nejdůležitějších památkách a zajímavých akcích v místě a nejbližším okolí dostanete v turistických informačních kancelářích. Bývají k dispozici zdarma, a to v hlavních světových jazycích.
• V celém Španělsku včetně Kanárských ostrovů, Mallorky a dalších oblíbených míst se bez problémů domluvíte anglicky, francouzsky nebo německy. V oblastech, které nejsou turisty tak zasažené, už budete mít pozici horší.

• Obyvatelstvo ve Španělsku tvoří především Španělé (74 %), dále jsou to Katalánci (17 %), Galicijci (6 %) a Baskové (2 %).

• Do roku 2002 se ve Španělsku platilo pesetami, poté se země stala členem EU a platnou měnou euro (€). Při cestě do této země je vhodné si s sebou vzít eura nebo platební kartu.
• Většina hotelů, restaurací, velké obchody a autopůjčovny přijímají platby běžnými mezinárodními kreditními kartami, především Visa a MasterCard. Někdy je při platbě vyžadován pas.
• Banky (Bancos) jsou otevřeny od 8.30 do 14 hod., od pondělí do pátku (popř. soboty) a přijímají všechny běžné druhy cestovních šeků.
• Po celém Španělsku jsou dostupné bankomaty a také směnárny (cambio), u nichž bývá kurz měny méně příznivý než v bance, ale bývají otevřené déle. Doporučujeme vyměnit valuty už doma, protože se tak vyhnete placení poměrně vysokých poplatků.
• Aktuální kurz

• El Hierro má příjemné počasí po celý rok s průměrnými teplotami mezi 19 – 23^oC a neustále vanoucím větrem na pobřeží. Klima je pod vlivem Atlantiku a severovýchodních pasátů. V zimě se teplota pohybuje mezi 18 a 20^oC a je o něco deštivěji. V létě maxima stoupají ke 30^oC a deště se nemusíte obávat. Nejteplejší moře je v období srpna až října 23^oC, v zimě klesne těsně pod 20^oC.
• Ostrov je známý pasátovými mlhami „bruma“, které ve vyšších polohách pokrývají celé vesnice a působí jako děsivý přízrak.

Telefon

• Španělsko má roaming pro mobilní operátory O2, T-Mobile a Vodafone. Pokrytí signálem je na většině míst.
• Pokud voláte do České republiky, použijte předvolbu +420. Pokud voláte do Španělska, je nutné zadat předvolbu +34.
• Zavolat si můžete také z hotelového pokoje či recepce, je to však ta nejdražší varianta. Dále můžete volat z telefonního úřadu (locutorio) nebo z telefonních automatů, které jsou na mince a telefonní karty, některé i na kreditní karty. Telefonní kartu (tarjeta telefónica) je možné zakoupit v místních stáncích (tabacos) nebo na poště. Tyto karty nejsou universální, ale liší se podle provozovatele – tzn. konkrétní karta funguje jen v příslušném telefonním automatu. Instrukce jsou psány v angličtině.
• Zde jsou k dispozici odkazy na stránky mobilních operátorů O2, T-Mobile a Vodafone, kde naleznete bližší informace pro volání ze zahraničí.
• O2
• T-Mobile
• Vodafone

Internet

• Dostupnost internetu v pevninském Španělsku, na Kanárských a Baleárských ostrovech nijak nezaostává za průměrnou dostupností v státech Evropské unie.
• Ve městech jsou četné internetové kavárny, za hodinu zaplatíte přibližně 1,50 €, rychlost připojení bývá celkem vysoká. Mnoho kaváren nabízí také 15 minut zdarma.
• Ve větších městech a letoviscích mají některé restaurace a kavárny k dispozici free Wi-Fi.
• Spousta hotelů nabízí možnost internetového připojení zdarma po dobu pobytu.

Elektřina, zásuvky

• elektrické napětí: 220 V