• Měna v Bulharsku je bulharský lev (BGN). Zkratka užívaná v Bulharsku je lv. 1 Lev = 100 stotinek. Hodnoty bankovek jsou 1, 2, 5, 10 a 50, mince jsou v hodnotách 1, 2, 5, 10, 20 a 50.
• Banky mají otevřeno pouze od pondělí do pátku mezi 9.00 až 16.00. Největší banky: United Bulgarian Bank, Bulbank, Bulgarian Post Bank, Raffeisen Bank a Biochim Commercial Bank.
• Bankomaty (ATM)přijímají hlavní kreditní karty (Cirrus, Maestro, JCB, Visa, MasterCard a American Express). Maximální dovolená částka výběru na den je obvykle 200 lv.
• V mnoha restauracích, obchodech a hotelech můžete platit mezinárodními platebními kartami (VISA, American Express, MasterCard).
• Směnárny jsou otevřené od pondělí do soboty mezi 9.00 a 18.00 hodinou. V centrech měst jsou často otevřené každý den. Směnárny valut (a banky) vám většinou dají stvrzenky, ale nebudete potřebovat.
• Do Bulharska doporučujeme vzít euro € nebo americké dolary (USD).
• V Bulharsku lze měnit i české koruny, ovšem v nevýhodném kurzu.
• Aktuální kurz: http://www.cnb.cz/…nni_kurz.jsp

• Míra kriminality v Bulharsku je obecně vyšší než v ČR, jedná se hlavně o kapesní krádeže, vykrádání automobilů, ale i o krádeže aut aj. Je proto třeba zvýšené opatrnosti. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat bezpečnému zajištění finančních prostředků, osobních dokladů, platebních karet atd. Cennosti a doklady doporučujeme odkládat v hotelových trezorech, peníze a platební karty doporučujeme rozdělit na několik míst, peníze a doklady je potřeba mít oddělené. Nedoporučuje se přespávat v automobilech, zejména na nehlídaných místech. Za nejvhodnější a také nejbezpečnější způsob cestování do Bulharska lze považovat letecké zájezdy cestovních kanceláří. Individuální turistika pak samozřejmě přináší zvýšená bezpečnostní a případně i hygienická rizika.
• Zvýšenou pozornost je potřeba také věnovat při výměně valut, zde je nutné využívat pouze solidních směnáren nebo bank. I ve směnárnách je však třeba si před vlastní výměnou ověřit skutečný kurz. Vždy je třeba se vyhnout pouliční směně valut!
• Při krádežích či ztrátě cenných předmětů či osobních dokladů je třeba případ nahlásit neprodleně na nejbližší policejní stanici a vyžadovat vydání kopie protokolu či záznamu o této skutečnosti. V případě potřeby je při jednání s bulharskou policií možné vyžadovat přítomnost tlumočníka, kterého podle vnitřních předpisů bulharského ministerstva vnitra musí policie zajistit. V případě jednání s úřady doporučujeme se spojit s konzulárním oddělením Velvyslanectví ČR v Sofii, s honorárním konzulátem ve Varně, příp. v letní sezoně s konzulárním jednatelstvím v Burgasu, které vám podá informace, jak v dané situaci postupovat. V případech organizovaných zájezdů cestovních kanceláří potřebnou součinnost vždy poskytne také příslušný delegát cestovní kanceláře.

Doprava

• K řízení motorových vozidel v Bulharsku stačí platný řidičský průkaz ČR, dále je potřebný technický průkaz vozidla a zelená karta
• Povolená rychlost v obci je v Bulharsku 50 km/h, mimo obec 90 km/h (auto s přívěsem 70 km/h), na dálnici 120 km/h. Pro řidiče, kteří vlastní řidičský průkaz méně než 2 roky, je nejvyšší povolená rychlost mimo obec 70 km/h a na dálnici 100 km/h
• V případě půjčení vozidla u některé soukromé firmy musí být řidič držitelem řidičského oprávnění minimálně 1 rok a musí být starší 21 let.
• Mimo velká města jsou dopravní pokyny často psány jen azbukou (cyrilicí).
• Součástí povinné výbavy vozidla je kromě výstražného trojúhelníku také hasící přístroj. Pokuty za dopravní přestupky (jízda pod vlivem alkoholu, nepoužití bezpečnostních pásů, špatné parkování nebo překročená rychlost) jsou v Bulharsku výrazně vyšší než v ČR

Místní doprava

• Veřejnou dopravu v Bulharsku zajišťují hlavně autobusy a taxíky.
• Autobusová síť je poměrně hustá a ceny jsou nízké. Typické je několikaminutové zpoždění linek a není možné se stoprocentně spoléhat na jízdní řády. Na některých, zejména dálkových trasách, se o dopravu starají soukromé firmy, což je jistou zárukou modernější a komfortnější přepravy.
• Bulharské taxíky mají žlutou barvu a jsou cenově dostupné. Běžná taxa se pohybuje v rozmezí 6 – 18 Kč za kilometr. V noci a v turisticky nejvíce vytížených lokalitách mohou být ceny vyšší.
• V případě půjčení vozidla u některé soukromé firmy musí být řidič držitelem řidičského oprávnění minimálně 1 rok a musí být starší 21 let.
• Mimo velká města jsou dopravní pokyny často psány jen azbukou (cyrilicí).
• Součástí povinné výbavy vozidla je kromě výstražného trojúhelníku také hasící přístroj. Pokuty za dopravní přestupky (jízda pod vlivem alkoholu, nepoužití bezpečnostních pásů, špatné parkování nebo překročená rychlost) jsou v Bulharsku výrazně vyšší než v ČR.

Náboženství a historie

• Bulharsko má dlouhé dějiny, během nichž existovalo několik bulharských států, ale jejich rozkvět byl ohrožen válkami ze strany mocných sousedů.
• Nejstaršími známými obyvateli Bulharska jsou Thrákové, po dobytí území římskou říší byla proto nová provincie pojmenovaná Thracia. Před dobytím Římany bylo území Bulharska součástí říše Alexandra Velikého.
• První Slované přicházejí na území východního Balkánu v 6. století n.l. V 7. století přicházejí na Balkán turkotatarští kočovní Bulhaři, kteří časem splynuli s usedlými Slovany, převzali jejich jazyk a kulturu, ale zároveň na ně přenesli svoje označení. Roku 681 založil chán Asparuch první bulharský stát s hlavním městem Pliskou, přijal z Byzance křesťanství a potlačoval pohanské kulty. Vrchol dosáhla bulharská říše v 10. století, ale v roce 1018 zanikla a stala se součástí Byzantské říše.
• Druhý bulharský stát s centrem Veliko Tarnovo vznikl roku 1185, v době oslabení moci Byzance. Svého vrcholu dosáhl v polovině 13. století za vlády Ivana Asena II. Po pádu Vidinu v roce 1396 se Bulharsko stává součástí Osmanské říše a přestává existovat jako stát na další 4 století.
• Koncem 18. století dochází k bulharskému národnímu obrození a z původně kulturního hnutí se stává hnutí s politickými požadavky. Díky porážce Osmanů v rusko-turecké válce vzniká roku 1878 Bulharské knížectví jako autonomní část turecké říše, o 7 let později je ke knížectví připojena Východní Rumélie. Roku 1908 vyhlašuje kníže Ferdinand nezávislost na Osmanské říši a stává se bulharským carem. Čtyři roky po vyhlášení nezávislosti vede země spolu s Řeckem a Srbskem úspěšnou válku proti Turecku (tzv. první balkánská válka), po ní však-vzhledem ke sporům se Srby o území Makedonie-vede Bulharsko proti srbskému království roku 1913 druhou balkánskou válku, v níže jsou Bulhaři poraženi. Proto za první světové války bojuje Bulharsko proti Srbsku jako spojenec Německa a Rakousko-Uherska, za což Bulharsko platí po válce ztrátou území. Od roku 1941 je Bulharsko spojencem nacistického Německa, ale po roce 1944, kdy do země vstoupila Rudá armáda, bojují bulharští vojáci na straně spojenců.
• Po druhé světové válce se dostala k moci tzv. Vlastenecká fronta (v ní měli největší vliv komunisté), byla zrušena monarchie a vyhlášena Bulharská lidová republika, která se stala věrným spojencem Sovětského svazu.v původně zaostalé zemědělské zemi se začal budovat průmysl, zejména za vlády Todora Živkova. Za jeho vlády se také ale zhoršily vztahy mezi bulharským státem a tureckou menšinou zejména díky násilnému pobulharšťování Turků. Proto byl Živkov svržen v listopadu 1989 a na jeho místo nastoupil komunista Petar Mladenov, který ale zemi dovedl k prvním svobodným volbám. Po pádu komunismu a mnoha ekonomických reformách se stalo Bulharsko roku 2004 členem NATO a o tři roky později vstoupilo do EU.
• Zajímavosti: v Bulharsku působilo mnoho Čechů již od 19.století, např. Konstantin Jireček (profesor slavistiky, který se stal v roce 1881 bulharským ministrem školství), Bohdan Prošek (zakladatel pivovaru v Sofii) aj.
• Na místě dnešního města Burgas byly kdysi antické osady (starořecký Pyrgos a Deultum, založené jako kolonie pro veterány císařem Vespasiánem). V moderní historii bylo v této lokalitě založeno sídlo až v 17. století a původně v něm převažovalo řecké obyvatelstvo. Roku 1885 se město stalo spolu s Východní Rumélií součástí bulharského knížectví. K prosperitě města dříve přispívala těžba soli a železa, zemědělská i řemeslná produkce a později průmysl. Dnes těží Burgas zejména ze svého postavení největšího bulharského černomořského přístavu a centra turistiky. Komunistické budování se naštěstí na tváři města, utvářené především v 19. a 20. století, příliš nepodepsalo. Dnes město láká mj. na festivaly, výstavy nebo třeba na nedávno otevřené thrácké posvátné místo Beglik Taš, kde megality (disponované třeba jako bludiště, na jednom megalitu se zase našly pozůstatky slunečních hodin) připomínají místo pohanských obřadů.
• V Burgasu pobýval v posledním údobí svého života polský bard Adam Mickiewicz, roku 1934 se zde narodila operní pěvkyně Rajna Kabaivanska, která se později proslavila na světových scénách.
• Ve městě lze doporučit např. návštěvu národopisného (etnografického) muzea s expozicí tradičních masek, kostýmů, rituálních předmětů a výšivek. Z památek navštivte chrám sv. Cyrila a Metoděje s freskami a dřevěným oltářem. Kulturní nabídku doplňuje koncertní sál, opera, činoherní a loutkové divadlo.

Náboženství a tradice

• Většina obyvatel Bulharska vyznává pravoslavné (ortodoxní) křesťanství (66,9%), druhým nejrozšířenějším náboženstvím je islám (13,9%). Cca. 17% obyvatel je bez vyznání, ostatní náboženství, ať již katolictví, protestantství či různé sekty, jsou zastoupena v zanedbatelné mí­ře.
• Státní svátky a významné dny

  Stabilní státní svátky:
  1.1.- Nový rok
  3.3.- Osvobození z osmanské nadvlády (1878)
  1.5.-Svátek práce
  6.5.-Den sv.Jiří (Gergiovden), Den chrabrosti a bulharské armády

  24.5.-Den sv. Cyrila a Metoděje, Den slovanské kultury a vzdělávání
  6.9.-Den sjednocení Východní Rumelie s Bulharským knížectvím (1885)

  22.9.-Den nezávislosti (1908)

  1.11.-Den národních buditelů

  24.-26.12.-Koleda (Vánoce)

  Pohyblivé svátky – Velikonoce (Velikden): Velký pátek, Velikonoční neděle, Velikonoční pondělí

• Kromě těchto svátků slaví Bulhaři další svátky vycházející z ortodoxního kalendáře.

Historické lokality

Historických lokalit v Burgasu není mnoho, jelikož město se začalo výrazně rozvíjet až ve druhé polovině 19. století. Za návštěvu tedy stojí pouze:

• Arménský kostel s typicky arménsky vykousanou stříškou nedalekého městského centra. Těsně vedle něj se nachází památník s deskou připomínající arménskou genocidu za první světové války.
• Novodobý kostel Cyrila a Metoděje, ve kterém jsou tito dva světci namalovaní.
• Archeologické muzeum s hrobkou thráckého krále.
• Pokud chcete vidět města dýchající opravdu historickou atmosférou, je třeba trochu povyjet z Burgasu.
• Nesebar (28 km severně) je zapsaný do seznamu světových kulturních památek UNESCO. Ve starověku byl pod názvem Menabira (Mesenvria) využíván jako přístav. Z něj se sice už moc nedochovalo, nicméně historické jádro, ležící na poloostrově spojeném s pevninou pouze úzkou šíjí, nabízí řadu památek: spoustu kostelů (kostel Vykupitele, kostel Krista Pantokrata, kostel Sveti Stefan nebo kostel Sveta Bogorodica se sbírkou ikon), dřevěný větrný mlýn, starý rybářský přístav či zbytky starých hradeb. Městské centrum je protkáno sítí úzkých, starobylých uliček vyzařujících atmosféru dávných časů. Zdejší kombinace řady obchůdků, restaurací, kaváren, tržiště a přístavu s historickými památkami je na bulharském pobřeží jedinečná.
• Sozopol (15 km jižně) je malebné starobylé městečko.

• Úředním jazykem je bulharština, turecká menšina užívá turečtinu. V turistických oblastech, hotelích či na letištích se lze domluvit anglicky, rusky či německy. Pro turisty, kteří se neučili rusky, mohou být problémem nápisy v azbuce. Stojí za to obstarat si tabulku s azbukou, samotné porozumění bulharštině je relativně snadné, mnohá slova jsou podobná či stejná jako v češtině.

• V Bulharsku žije celkem 7,5 milionu obyvatel. Značný počet obyvatel tvoří Turci a Pomáci (potomci Bulharů, kteří během osmanské nadvlády přijali islám). Nejvíce obyvatel žije v hlavním městě Sofii.
• Bulhaři jsou velmi temperamentní a pohostinní, při nejrůznějších příležitostech se obdarovávají květinami a i mezi neznámými lidmi je velmi rozšířené tykání.
• Specifikem Bulharů je přikyvování na znamení nesouhlasu a zavrtěním hlavy na souhlas. Často se ale Bulhaři snaží přizpůsobit zvykům cizinců a užívají tato gesta v opačném významu, než jsou zvyklí – snadno tak může dojít k nedorozumění.

• Podnebí Bulharska se mění v závislosti na nadmořské výšce. Pohoří Rodopi oslabuje vliv Egejského moře na vnitrozemí, zatímco Podunajská nížina je otevřena extrémům ze střední Evropy. Vliv Černého moře je zanedbatelný, zmírňuje teploty pouze na východním pobřeží země.
• Pobřežní oblast v okolí Varny má charakter středomořského podnebí s teplými léty a mírnými zimami. Hlavní sezóna je od června do září, i když okrajové měsíce mohou být deštivější a chladnější. Ve středu léta se teploty vzduchu pohybují okolo 28 – 30^oC a teploty moře od 21^oC do 23^oC. Podnebí v těchto měsících je ovlivněno chladivým větrem a ne moc častými dešťovými srážkami, ty zde ale dosahují jen dvou třetin celorepublikového průměru. Je to oblast s největším počtem slunečných dnů v roce, tomu odpovídají i názvy lokalit jako Slunečné pobřeží nebo Zlaté písky. Slunce vás bude těšit 10 – 11 hodin denně.
• Jaro a podzim jsou chladnější, teploty vzduchu klesají k 21^oC a moře klesne na 14 – 17^oC, což je jen pro otrlé plavce. Sluneční svit klesne na 6 hodin denně. Toto období je vhodné především pro poznávací zájezdy, sport či turistiku.
• Zimní měsíce nejsou v přímořských oblastech Bulharska turisty vůbec využívány. Teploty klesnou k 6^oC, minimální i lehce pod bod mrazu. Nastává období nejvyšších srážkových úhrnů a slunce vás potěší v průměru na dvě hodiny denně. Naopak ožívají horské oblasti, lyžařská sezóna probíhá od prosince do dubna.

Telefon

• Mezinárodní předvolba do Bulharska je +359 + místní volačka bez nuly.
• místní volačky: Sofie (02), Plovdiv (032), Burgas (056), Varna (052), Ruse (082), Stara Zagora (042), Pleven (064), Jambol (088), Veliko Trnovo (062)
• Skoro všude jsou telefonní automaty na karty, existují v Bulharsku dva druhy těch telefonů: Oranžové telefony jsou BulFon a modré telefony jsou Mobika a fungují na zvláštní telefonní karty. Cena nejlevnější karty je 2, 90 Lv (25 impulzů), dále jsou telefonní karty za 4, 90 Lv (50 impulzů), 7, 50 Lv (100 impulzů), 13, 00 Lv (200 impulzů). Hovor do ČR kartou za 5 Lv trvá asi 3min. Cena za jeden impulz záleží na cenu telefonní karty a cena hovorů s pevnou linkou v ČR se pohybuje od 0, 99 Lv za kartu od 2, 90 Lv do 0, 56 za kartu od 13, 00 Lv. Některé budky společnosti Mobika přijmou i karty Visa a MasterCard pro hovory do zahraničí.
• Na bulharském trhu jsou tři mobilní operátoři Globul, M-Tel – Vodafone a VivaTel přes které lze využít službu roaming.

Internet

• Internetových provozoven neustále přibývá,zejména v turistických letoviscích. Hodina vyjde asi na 1 Lv, lze si však zaplatit i jen několik minut.

Elektřina, zásuvky

• Zásuvky jsou stejně jako v ČR, 220 V. Adaptéry nejsou nutné.