Počasí a kdy jet na Kefalonii

• V Řecku se nedoporučuje individuální táboření mimo kempy. Pro pevninskou část navíc platí doporučení nepohybovat se poblíž vojensky citlivých oblastí podél hranic s Albánií. Jako jinde je i zde potřeba věnovat pozornost cennostem a vlastnímu vozidlu. Nezřídka dochází ke krádežím cestovních pasů. V poslední době v Řecku stoupla kriminalita.
• Zvýšenou pozornost je třeba věnovat také věcem ponechaným na pláži během plavání.
• Některé stezky u archeologických památek nemusejí být v nejlepším stavu a může zde dojít k úrazům.
• Specifikum je návštěva mnišského státu Athos (Agios Oros). Vstup sem je povolen pouze mužům nad 18 let, ženy sem nesmějí vůbec. O povolení ke vstupu je potřeba požádat předem.

Doprava

K řízení motorových vozidel v Řecku je nezbytné vlastnit tyto dokumenty:

• platný národní řidičský průkaz, mezinárodní průkaz již od 1. 5. 2004 není vyžadován
• technický průkaz vozidla
• doklad o zaplacení povinného ručení pro zahraničí (zelená karta)

• Povolená rychlost v obci je v Řecku 50 km/h, mimo obec 110 km/h, na dálnici 120 km/h.
• Maximální povolené množství alkoholu v krvi je 0,5 promile.

Odlišnosti a zajímavosti v dopravních předpisech:

• odlišnosti mezi dopravními předpisy platnými v Řecku a v ČR jsou minimální
• důležitou roli zde však hraje mentalita řeckých řidičů, kteří neváhají předjíždět na plné nebo dvojité čáře
• pokud budete dodržovat předepsané rychlosti, pojedete oproti ostatním pomalu, protože Řekové jezdí zásadně rychleji, než jim značky dovolují
• pokuty jsou zde poměrně vysoké

Místní doprava

• Letiště Kefalonia s přistávací drahou 1 km leží 10 km jižně od hlavního města Argostoli v oblasti Minies. Létají sem spoje z Atén, ale v létě sem míří mnohé charterové lety z Evropy. Doba letu z Atén je cca 45 minut. Z Kefalonie můžete pokračovat hydroplánem na Korfu, Paxi nebo Patras. Na ostrov neexistuje autobusový transfer z letiště, využijte taxi nebo si rovnou na letiště nechte přistavit zapůjčený vůz. Většina hotelů zajišťuje zdarma transfer na letiště soukromými minibusy.
• Denně příjíždějí na ostrov trajekty z pevninského přístavu Patras, do Sami trvá cesta cca 2,5 hodiny. Další trajekty vyplouvají z Killini na západním pobřeží poloostrova Peloponés. Do Agrostoli trvá cesta 4 hodiny, do Poros 1,5 hodiny a do Lixuri 2,5 hodiny. Trajektová spojení má ostrov i s některými přístavy v Itálii ( Benátky, Ancona, Bari, Brindisi). Místní Nautilus Travel Fiscardo zařizuje trajekty z Kefalonie na ostrovy Lefkada a Ithaka.
• Silniční síť je poměrně kvalitní a pokrývá celý ostrov.
• V Argostoli je autobusové nádraží v blízkosti mostu Trapano, odkud se snadno dostanete do všech koutů ostrova. Autobusy jezdí do Sami, Skala, Katelios a Fiskarda.
• Středisko taxi služby je také v hlavním městě nedaleko centrálního náměstí Plateia Valianou. Pro cestu do populárních destinací je většinou dána standartní sazba.
• Nejlepším způsobem pohybu po ostrově je jízda zapůjčeným vozem nebo na motorce. K dispozici jsou velké mezinárodní autopůjčovny i místní. Najdete je na letišti a ve všech turistických lokalitách. Cena např. Opel Corsa se pohybuje v rozmezí 38 až 64 EUR/den, mimosezónní cena je cca o 20% levnější. Levnější jsou také vícedenní pronájmy.

Náboženství a historie

Ostrov Kefalonie má již ve svém názvu odkaz na figuru z řecké mytologie, hrdinu Kefala. Ten se stal milencem bohyně ranních červánků Eos a ve sledu pozdějších událostí prý nešťastnou náhodou zabil svou ženu Prokridu. Rozrušen pak odešel z Athén na ostrov Kefalonii, kde údajně založil rod, jehož potomkem byl i Odysseus. Mimochodem zdá se, že právě součást ostrova Kefalonie – dnes poloostrov (dříve snad ostrov) Paliki – je onou bájnou Ithakou, kde Odysseus panoval, a nikoli tedy současný ostrov Ithaka, který s Kefalonií sousedí.

Necháme-li hovořit historii podepřenou archeologickými nálezy, zjišťujeme, že Kefalonie byla ve skutečnosti osídlena již několik desítek tisíc let před naším letopočtem. Víme také, že později byla rozdělena na čtyři nezávislé městské státy demokratického zřízení, jež razily vlastní mince – odtud tehdejší označení Tetrapolis (např. u Thukydida). Mytologie spojuje jejich jména (Krani, Pali, Sami a Pronoi) s Kefalovými syny. Vykopávky na ostrově odhalily také mnoho honosných hrobů (například relativně nedávný nález hrobu u vsi Tzanata), jež svědčí o rozkvětu mykénské civilizace na ostrově Kefalonie.

Ostrov dobyli Římané po roce 189 před naším letopočtem. Pod Řím ostrov spadal až do roku 395 našeho letopočtu, kdy přešel pod byzantskou říši (až do 1185), za níž snášel opakované útoky arabských pirátů. Poté přichází panství evropských feudálů (mj. rod Orsini) a krátká, ale pustošivá turecká okupace v závěru 15. století.

Následuje téměř třísetletá benatská nadvláda, jejímž dědictvím jsou italské prvky v kultuře Kefalonie (italská slova v místním jazyce, místo, jež má v kefalonských hudebních projevech zpěv s kytarou; architektura, včetně té církevní, ovlivněná benátským uměním a italskou renesancí). Centrem ostrova Kefalonie byl po většinu benátské éry hrad (pevnost) sv. Jiří (Agios Georgios), ve druhé polovině 18. století jej však zničilo zemětřesení, a tak bylo hlavní město přesunuto do významného města a přístavu Argostoli.

V přelomovém čase konce 18. století a počátku 19. století sem byly s francouzskou autoritou zaneseny i revoluční myšlenky, které vystřídal krátký rusko-turecký vliv a nakonec delší britská okupace (1809 – 1863). Během té se Kefalonie účastnila řeckého boje za nezávislost, který započal roku 1821, a hostila roku 1823 i jednoho z nejslavnějších účastníků tohoto boje, lorda Byrona, jenž zde také dokončoval svou skladbu Don Juan. Za Britů bylo rovněž realizováno několik významných stavebních projektů (most v Argostoli, soudní budova tamtéž, celnice, maják v Agios Theodoros). Ke spojení s Řeckem došlo v květnu 1864.

Z 20. století bývají v historii ostrova připomínány především dvě tragické události. První je spojena s druhou světovou válkou, kdy byla Kefalonie okupována Italy, ale na ostrově byli také němečtí vojáci. Roku 1943 uzavřela Itálie se Spojenci příměří a italští vojáci se chtěli vrátit domů. Kvůli sporu o odzbrojení (své zbraně Italové nechtěli předat Němcům, ti se zase obávali jejich možného použití proti sobě) došlo k boji mezi bývalými spojenci a následnému masakru asi 5000 italských vojáků z 33. pěší divize Acqui, kteří přežili boj. Vzpomínka na tuto událost byla v poslední době obnovena také díky románu Louise de Bernières Mandolina kapitána Corelliho, který byl roku 2001 na Kefalonii také zfilmován s Nicolasem Cagem a Penélope Cruzovou.

Druhou smutnou událostí je zemětřesení (vlastně celkem čtyři) v srpnu 1953. Během něj se zhroutily téměř všechny domy na ostrově, ušetřena byla jen oblast kolem vesnice Fiskardo, jež tak zůstává pozoruhodnou ukázkou ionské architektury. Po zemětřesení také většina obyvatel odešla z Kefalonie hledat nový život do ciziny, což mělo ničivé důsledky pro hospodářství ostrova.

Situace se však v posledních desetiletích obrací, Kefalonii navštěvuje v turistické sezoně mnoho návštěvníků z celého světa, jejichž počet navíc stále roste. Mnoho z nich sem přilákal právě výše zmíněný milostný příběh na pozadí tragických událostí druhé světové války, jak je podán v knize a později v její filmové adaptaci.

Náboženství a tradice

• Náboženské složení – věřící řecké pravoslavné církve (97,5 %), muslimové (1,7 %), ostatní (0,8 %)

• Svátky
  • státní
    • 25. březen Den nezávislosti
    • 28. říjen (tzv. Den „OCHI", tedy Den „NE") – připomíná řecké odmítnutí italského ultimáta na „právo vstupu a přechodu“ fašistických vojsk v roce 1940, kterým byla zahájena řecko–italská válka
  • další svátky a dny volna
    • Nový rok (1. leden)
    • Svátek práce (1. květen)
    • 17. listopad (výročí povstání proti vojenské diktatuře na athénské polytechnice)
    • Vánoce (25. – 26. prosinec)
  • náboženské svátky
    • 6. leden – svátek Theofania spojený s „žehnáním vod“
    • Velký pátek a Velikonoční pondělí
    • 15. srpen – svátek Panny Marie, který se ve vesnici Markopoulos proměňuje v hadí svátek, viz kostel Panagia (Panna Maria) Lagouvarda
    • 16. srpen oslava svátku a 20. říjen připomínka úmrtí sv. Gerassima, patrona ostrova, v Argostoli. Během oslav svátku je rakev s ostatky sv. Gerassima nesena v procesí a položena do stínu platanu, zasazeného podle pověsti přímo světcem. Po procesí následuje slavnost s hudbou, tancem, jídlem a vínem.
  • ostatní svátky a festivaly na Kefalonii
    • 21. květen – v Argostoli oslavováno připojení Jonských ostrovů k Řecku v roce 1864

    V Argostoli se 15. července koná divadelní festival, na kterém se vždy předvedou různé řecké soubory, na konci srpna se tamtéž na mnoha místech koná mezinárodní hudební festival. V Sami je v červenci i srpnu řada kulturních událostí (Eortia), jako jsou koncerty, divadelní představení, předvádění tradičních tanců, umělecké výstavy apod. Hudební festival, na kterém však uslyšíte především místní tradiční hudbu, probíhá také v září v Lixouri. Místní vína lze zase ochutnat na festivalu vína (Robola) ve Fragatě v druhé polovině srpna.

Významné kostely a kláštery:

• kostel a klášter sv. Gerassima – poblíž Fragaty, nejuctívanější kostel na ostrově. Svatý Gerassimos Kefalonský žil v letech 1506 – 1579, pocházel ze vznešeného rodu a založil klášter, kde pečoval o chudé a nemocné (včetně duchovně chorých). Jeho tělesné ostatky, jež nepodlehly zkáze, jsou chovány v prosklené schráně v klášteře. Mezi Kefaloňany se dodnes těší veliké úctě, např. po zemětřesení v roce 1953 jej prý na ostrově mnohokrát spatřili, jak se snaží utěšit postižené ostrovany. Pod klášterem je i malá jeskyně, kde světec pobýval a kam se chodil modlit.
• jeskyně sv. Gerassima s malým kostelem v Argostoli – zde světec přebýval před založením výše zmíněného kláštera, později zde byl vybudován kostel, z místa je mj. také fantastický výhled na moře.
• klášter Agios Andreas (sv. Ondřeje) – součástí kláštera je i muzeum. V klášteře uchovávána relikvie (část pravého chodidla) svatého Ondřeje ve zlaté schránce, v muzeu dále církevní předměty jako biskupský šat, kněžské žezlo, kalich k přijímání, mučednický rubáš, nástěnné malby, ikony a výšivky, jež jsou dílem zdejších řeholnic.
• klášter Panagia (Panna Maria) Atrou – nejstarší klášter na Kefalonii, počátky kláštera v 8. století, od té doby byl údajně 17× zničen a znovu vybudován
• kostel Panagia (Panna Maria) Lagouvarda v Markopoulos – kostel postaven na místě, kde kdysi stával klášter. Když na počátku 18. století zaútočili na klášter piráti, jeptišky prý v hrůze prosily o pomoc Pannu Marii. Ta je proměnila v hady, před kterými Turci uprchli. Od té doby se prý hadi každoročně na místo vracejí na svátek Panny Marie (15. srpna). Jsou neškodní a naopak prý vesničanům přinášejí štěstí a blahobyt. Hadi bývají v tento den do kostela přinášeni a soustředěni kolem stříbrné ikony Panagia Fidoussa (Panna Maria hadů). Svátek k poctě Bohorodičky i jeptišek pak pokračuje produkcemi tradiční hudby, tanci a hostinou.

Historické lokality

Argostoli – hlavní město ostrova již od roku 1757, vedle toho i významný přístav. Historická tvář města byla nenávratně poškozena zemětřesením v roce 1953. Nejpůso­bivější stavbou zůstává kamenný most, jehož historie sahá až do roku 1813. Most, dlouhý 650 m a nazývaný buď De Bossetův (podle svého stavitele) nebo Drapano, spojuje Argostoli s protějším břehem zátoky, a významně tak zkracuje cestu do srdce ostrova. Z mladších historických památek připomeňme ještě třeba naoklasicistní, vznosnou budovu divadla, jednoho z největších a nejstarších v Řecku. U města stojí také maják, který postavili Britové v inspiraci antickými chrámy s dórskými sloupy. Město je také ideální k procházkám, ať po pobřežní promenádě dlážděné mořskými oblázky, nebo uličkami a po náměstích s pěknými kostely a zvonicí. V Argostoli je dále archeologické muzeum s exponáty od pravěku po římskou dobu. Zvlášť významné jsou předměty z mykénské doby (mince, meče, sochy, keramika). Jiné zajímavé muzeum, Korgialenion, muzeum historie a lidového umění, má za cíl uchování vzpomínky na to, jaká Kefalonie byla před zemětřesením. Slouží tomu fotografie z 19. století, další dokumenty, nástroje, nářadí, oděvy a ikony, které ilustrují někdejší běžný život ostrovanů a bohatství jejich lidové kultury.

Fiskardo – vzácná výjimka, rázovitá malebná rybářská vesnice, jež zůstala ušetřena děsivých následků zemětřesení. Lze tu tak dodnes obdivovat tradiční stavby domorodců i benátské domy.

Sami – u této vesnice leží archeologické naleziště významného antického sídla na ostrově Kefalonie.

jeskyně Melissani – nedaleko Sami. Přestože se jedná hlavně o přírodní pozoruhodnost, má i své mytologické a historické tváře. Jeskyni prý dala své jméno nymfa Melissanthi, která se zabila z nešťastné lásky k bohu Panovi. V jeskyni, jako je tato, kde byly objeveny sošky nymf, kde se stalaktity podobají delfínům, bájným druhům nymf, a kde čaruje několikrát denně světlo ve styku s vodou jezera, obklopeného stromy a lesy, to není neuvěřitelné.

• Úředním jazykem Řecka a řecké části Kypru je řečtina. Píše se alfabetou (řeckou abecedou).
• Mezi nejčastěji používané cizí jazyky patří angličtina a francouzština.
• V turistických destinacích se tedy dobře domluvíte anglicky a někdy uspějete i s němčinou.

• V Řecku žije 10 688 058 obyvatel, hustota zalidnění je přibližně 80 obyvatel na km2.
• Hlavní město Řecka, Athény, obývá 2,5 milionu obyvatel.
• Národnostní složení: Řekové (98 %), Makedonci (2 %), Turci, Albánci aj.
• Populace ostrova Kefalonie čítá v současnosti téměř 45 000. Během devadesátých let byl ostrov nejvíce rostoucí oblastí Řecka.

• Měnou v Řecku je od roku 2002 euro. Tato měna se smí v rámci Evropské unie dovážet a vyvážet bez omezení.
• Banky jsou zpravidla otevřeny od pondělí do pátku od 9 do 14 hodin.
• Směnárny bývají otevřeny do 22 hodin. Provize při hotovostní výměně je 2 %. Ve většině hotelů je také možné vyměnit si peníze, kurzy jsou v nich ale méně výhodné.
• Hotely, restaurace a obchody přijímají běžné mezinárodní platební karty, jako jsou EuroCard/Master­Card, VISA a American Express, nevyžadují embosované karty. Akceptovány jsou i cestovní šeky.
• Bankomaty bývají celkem dobře dostupné, ale pozor, některé mají základní menu pouze v řečtině.
• Aktuální kurz eura

• Kefalonie se může chlubit krásným středomořským podnebím v souladu s okolními ostrovy.
• Léto je horké a suché s velkým přídělem slunečních paprsků. Maximální teploty vzduchu začínají narůstat v květnu již vysoko nad 20^oC a podobné jsou ještě v říjnu. Nejteplejší měsíce jsou červenec a srpen, kdy počítejte s teplotami nad 30^oC, které mohou vydržet po velice dlouhé období. Srpen je také nejsušší měsíc, ale srážky vás během léta pozlobí minimálně.
• I když Kefalonie leží v cestě severovýchodním větrům „meltemi“, v létě nejsou moc silné a nepřinášejí očekávanou úlevu od tropických teplot. Ochladit vás může jedině moře, jehož teploty stoupají pozvolna od květnových 18^oC k letním 24^oC, ještě v říjnu si příjemně zaplavete.
• Jaro a podzim jsou velice příjemným obdobím pro návštěvu. Jaro je slunečnější a sušší než podzim, ale na podzim je teplejší moře. Maximální teploty se občas vyšplhají ke dvacítce, minima většinou nespadnou pod 10^oC. To, co padá, jsou ceny v letoviscích, což může být také důležitým vodítkem, kdy jet.
• Zimy na řeckých ostrovech jsou mírné, ale deštivé. Významné množství srážek v tomto období drží ostrov svěží a zelený po zbytek roku. Maximální teploty jsou okolo 15^oC a minima jen vyjímečně klesnou pod 5^oC. Od prosince do srpna prakticky neexistuje turistická sezóna.

Telefon

• Mobilní operátoři O2, T-Mobile a Vodafone poskytují do Řecka roaming s partnery, kteří mají v zemi dostatečné pokrytí.
• Pokud voláte do České republiky, použijte předvolbu +420. Mezinárodní předvolba pro Řecko je +30.
• V Řecku si můžete zavolat z většiny kiosků (periptero), které mají přístroje fungující na telefonní karty. Telefonní kartu si zde můžete zároveň i zakoupit.
• Nejvýhodněji Vás vyjde telefonování ze stanic řecké telekomunikační centrály (OTE). Ty najdete ve všech turistických místech.
• Nejdráž si zase zatelefonujete z hotelového pokoje.
• Informace o telefonních číslech získáte na tel. 131. Mezinárodní ústředna má číslo 161. Chcete-li raději zvolit přímé volání z Řecka prostřednictvím česky mluvícího operátora na účet volaného, vytočte tel. 00 800 4221 (služba Czech direct).
• Zde jsou k dispozici odkazy na stránky mobilních operátorů O2, T-Mobile a Vodafone, kde naleznete bližší informace pro volání ze zahraničí:
• O2
• T-Mobile
• Vodafone

Internet

• Dostupnost internetu v pevninském Řecku i na ostrovech odpovídá vyspělým evropským zemím.
• Internetové kavárny jsou ve velkých městech a letoviscích poměrně četné. Ceny se pohybují od 1 € za 15 minut, hodina je zpoplatněna částkou okolo 3 €, rychlost připojení bývá celkem vysoká.
• Ve větších městech a letoviscích mají některé restaurace a kavárny k dispozici free Wi-Fi.
• Spousta hotelů nabízí možnost internetového připojení zdarma po dobu pobytu, ať už na recepci nebo přes Wi-Fi.

Elektřina, zásuvky

• 220 V