Náboženství, historie a kultura na Formenteř™e
Zobrazovat ceny v Euro

Náboženství, historie a kultura na Formenteř™e

Zobrazit nabídku
Bez letenek
S letenkami
Objevte zájezdy či ubytování.
Dovolená na Formenteru od německé cestovní kanceláře.

Zpřesněte si hledání

Řadit podle:

Praktické informace

  • Náboženství a historie Zobrazit Zavřít

    Náboženství a historie

    Starobylé osídlení Formentery (od druhého tisíciletí před naším letopočtem) prokázal nález pozůstatků megalitického hrobu v Ca Na Costa a dále také nález úlomků hrnčířských výrobků (La Mola). Po neznámém etniku stavitelů z Ca Na Costy se na ostrově vystřídali jako jeho páni Féničané a Kartaginci, za nichž ostrov navštívili Řekové. Ti zde zanechali alespoň nehmotný odkaz v podobě místních názvů – jednak ještě dodnes užívaného Pitiüses (katalánsky)/Islas Pitiusas (španělsky), česky Pitiuské ostrovy (tvořené Ibizou a Formenterou), tedy ostrovy porostlé borovými háji z řeckého πιτύα (pitýa), borovice, jednak řeckého označení (jehož autorem je historik Strabon) pro Formenteru Ophiusa („země hadů“). Za své dosavadní jméno Formentera pak vděčí hned následujícímu etniku přišlému na ostrov roku 123 před n. l., Římanům, kteří úrodnost její půdy ocenili výrazem frumentarium (sýpka) a na ostrově snad měli svou posádku (na Formenteře nalezené zbytky pevnosti). Ani Formenteře se nevyhnulo temné období po pádu Římské říše, kdy dominovali Vizigóti, Vandalové a Byzantinci. Za památku na ně (konkrétně na Vandaly) bývají považovány pozůstatky kláštera v La Mola někdy z 5. století. Civilizační vklad představovalo arabské období (od 10. století), kdy byly na ostrově Formentera (nazývaném tehdy, aby se to nepletlo, Koluyunka – „ostrov plný ovcí“) budovány mj. studně, vodní kola, zavlažovací systémy, vyráběny náhrobní pomníky, hrnčířské výrobky a svícny. Jednou z mála zaznamenaných událostí té doby je útok norského krále Sigurda Jorsalfara (Sigurda I.), který tudy plul během tzv. norské křížové výpravy do Svaté země (podél pobřeží severní Evropy, Lamanšským průlivem, kolem břehů Francie, Španělska a Portugalska Gibraltarským průlivem do Středomoří a pak do Palestiny, jeho přízvisko doslova znamená „poutník do Jeruzaléma“). K útoku došlo roku 1109, byl prvním napadením tehdy muslimských Baleárských ostrovů křesťanským panovníkem a Norové při něm naloupili největší poklady, které kdy měli. A došlo pak i k definitivnímu dobytí ostrovů do křesťanských rukou roku 1235 Katalánci pod vedením Guillema de Montgrí ve jménu krále Jakuba (Jaime) I. Monumentem této epochy je první křesťanský kostel z té doby, kaple Sa Tanca Vella z první poloviny 14. století postavená v pozdním románském slohu. Století 15., 16. a z větší části ještě 17. jsou v historii Formentery připomínána jako doba, kdy byla vylidněná. Hlavním důvodem byla zřejmě skutečnost, že se na ostrov uchylovali piráti (jedním z obranných prostředků proti nim byly, podobně jako na Ibize, strážní věže, z nichž jednu lze dodnes vidět v Espalmadoru), svou roli mohly hrát i epidemie nebo nedostatek vody. Až počínaje rokem 1695 začalo nové zalidňování Formentery obyvateli z Ibizy, připomínaní mužové v této souvislosti jsou Marc Ferrer a Antoni Blanc. Dále pak již ostrov sledoval dějinný vývoj celého Španělska, z proměn důležitých výlučně pro Formenteru uveďme ještě její spojení s hnutím hippies v 60. letech 20. století (své album zde tehdy natočila např. legendární skupina Pink Floyd), kdy se také začal na ostrově rozvíjet cestovní ruch, který přeměnil ostrovní hospodářství z čistě zemědělského na ekonomiku služeb, závislou na turistickém ruchu.

    Nejvýznamnějším tradičním kulturním projevem na Formenteře je lidová hudba, provozovaná na nástroje jako „riscla“ (bubínek z malovaného dřeva), „flaüta“ (flétna z oleandrového dřeva), přičemž na oba nástroje hraje jeden hudebník, dále „espasí“ (připomínající čepel, zvuky jsou vyluzovány údery železné tyčky) a „castanyoles“ (velké kastaněty z jalovcového dřeva zdobené vyřezáváním). Soubor těchto tří nástrojů hraje k lidovým tancům, při nichž se zpravidla žena jen točí kolem muže, na němž spočívá hlavní „choreografická tíha“ tance, i k baladám. V místních písních jako by ožívaly dávné arabské nápěvy. K lidové hudbě patří i trhy, na nichž jsou jedním z typických artiklů tradiční vlněné oděvy, a specifické kroje. Muži nosí obvykle široké nohavice, lněné kazajky a vlněné čapky, černé nebo červené. Ženy oblékají sukni z hedvábí či jemné vlny, halenku s kabátkem a na hlavu vlněný nebo hedvábný šátek. Stavení jsou na Formenteře tradičně z kamenů a bláta.

    Náboženství a tradice

    • V zemi je na 83,6 % katolíků a pouze 11,9 % lidí je bez vyznání. Zbylá procenta jsou protestanti a muslimové.
    • Svátky
    • Civilní:
    • 1. 1. Nový rok
    • 1. 5. Svátek práce
    • 12. 10. Národní svátek Španělska a Španělského společenství
    • 6. 12. Den ústavy
    • Církevní:
    • 6. 1. Tři králové
    • 9. – 10. 4. Velikonoce 2009
    • 15. 8. Nanebevzetí Panny Marie
    • 1. 11. Všech svatých
    • 8. 12. Neposkvrněné početí
    • 25. 12. Narození Krista

    Historické lokality

    Hlavní město Formentery

    • Sant Francesc – administrativní centrum ostrova

  • Bezpečnost Zobrazit Zavřít

  • Doprava Zobrazit Zavřít

  • Jak se domluvit Zobrazit Zavřít

  • Obyvatelstvo Zobrazit Zavřít

  • Měna Zobrazit Zavřít

  • Počasí Zobrazit Zavřít

  • Elektřina a komunikace Zobrazit Zavřít

O lokalitě

Nákupy a gastronomie

Před cestou

Zábava a volný čas

Přejít nahoru