Doprava

• Pro zapůjčení vozu budete potřebovat tyto doklady:
• platný cestovní doklad
• mezinárodní řidičský průkaz
• Je vyžadován věk starší 21 let. Autopůjčovny přijímají pouze kreditní karty.
• Jezdí se vpravo.
• Vzhledem k nedostatečnému zmapování oblasti se doporučuje používat pouze dobře vyznačené komunikace.

Místní doprava

• Místní charterovou leteckou společností je Cabo Verde Expres, která zajišťuje cesty do jakékoli destinace souostroví nebo do oblasti Západní Afriky. Spolupracuje s nejdůležitějšími hotely a touroperátory na ostrovech. Ceny se pohybují okolo 130 až 190 EUR podle vzdálenosti. Výhodnější jsou letenky na více ostrovů v určitém období, např. dvou dnů.
• Po ostrovech je nejjednodušší pohybovat se taxíkem s taxametry, autobusy nebo mikrobusy, tzv.Hiace nebo sběrnými taxíky „aluger“. Tento devítimístný automobil pojme i devatenáct lidí se zavazadly. Cenu raději dohodněte předem. Docela bez problémů funguje autostop. Minibusem z Praia do Santa Maria se dostanete za cca 100 CVE, jízdní řád neexistuje, i u minibusů se praktikuje systém stopu u silnice. Pokud vám zastaví např. jeep, vyjde vás cesta na polovinu.
• Můžete si půjčit i auto, ale je lepší zajistit jej přes cestovní kancelář. Zdejší infrastruktura se neustále vyvíjí, proto neočekávejte úroveň služeb takovou, na kterou jste zvyklí z tradičních turistických destinací. Při soukromém zapůjčení se pečlivě ptejte na pojištění apod. Cestování autem je vzhledem ke špatnému značení cest, kvalitě komunikací i mapovému zpracování značně dobrodružnou záležitostí. Půjčovny aut jsou obecně levnější na Sao Vicente než na ostatních ostrovech. 
• Moderní autobusovou dopravu v hlavním městě Praia zajišťuje společnost pro veřejnou dopravu Moura Company v době od 6:00 do 21 hod. Jízdenka stojí 0,32 Eur
• Stejná společnost provozuje i lodní dopravu katamarány mezi ostrovy Sao Vicente a Santo Antao. Jednocestný palubní lístek stojí 6,30 Eur, slevy jsou poskytovány dětem, studentům i skupinám. Lodní doprava je zdlouhavější a lodě nejezdí každý den. Plavba může být zrušena i pro malý počet pasažérů nebo z důvodu špatného počasí.
• Zajímavou agenturou, která sídlí v Sal Rei je italská Olitour. Zajišťuje různé výlety, půjčovnu čtyřkolek, kol a nově i lodní výlety.

Historie Kapverd

• Historie Kapverd (nazvány jsou, v původní portugalské podobě Cabo Verde, podle blízkého Cap-Vert, „zeleného mysu“, na senegalském pobřeží) skutečně začíná až s jejich objevením a brzy poté následujícím osídlením portugalskými objeviteli, kteří souostroví shledali bez známek obydlení. O předchozích návštěvách ostrovů něco jen nejasně tušíme za zmínkami některých historiků – z nich asi nejvýznamnějšího Plinia staršího hovořícího o ostrovech s názvem Gorgady podle mýtických Gorgon, ženských příšer, z nichž jednu, Medusu, zabil Perseus. Některé indicie vedou i k domněnce, že zde získávali dříve sůl maurští námořníci.
• Nicméně pevným bodem počátku plynulých dějin Kapverd jsou až 60. léta 15. století, kdy sem zavítali námořníci v portugalských službách. Jejich jména byla Alvise Cadamosto, Diogo Dias (někdy se uvádí Diogo Gomes) a Antonio Noli. Určitějším datem z těchto počátků kolonizace je rok 1462, kdy byla na kapverdském ostrově Santiago založena Ribeira Grande (dnešní Cidade Velha), známá jako první trvale obydlené město v tropech, jež založili Evropané. Na konci 15. století sem bylo z Pyrenejského poloostrova během vlny antisemitismu doprovázející proces reconquisty vyhoštěno několik tisíc židů. Z africké pevniny sem zase byli dováženi otroci k těžké práci na polích. Vznikla tak převážně smíšená rasa obyvatel Kapverd (z Evropy sem putovali převážně muži), která později – díky světlejší pleti – snad poněkud mírnila koloniální jho, které se zde projevovalo o něco méně tíživěji než jinde v Africe. Pěstování cukrové třtiny se za zdejších nepříznivých podmínek příliš neosvědčilo. O něco lepší to již bylo s bavlnou, z níž se zde tkaly látky (tato dovednost sem přišla s otroky ze západního pobřeží Afriky), jimiž území proslulo a které používali místní jako platidlo.
• Ukázalo se, že mnohem větší potenciál je ukryt ve výhodné poloze ostrovů na lodních trasách přes Atlantický oceán (na svých cestách se zde ostatně zastavily i veličiny Vasco da Gama a Kryštof Kolumbus). Aby portugalská správa podpořila rozvoj Kapverd, udělila jim výlučná práva na obchod, později i na obchod s otroky ze západní Afriky. Zdejší míšenci se stali prostředníky mezi africkými kmeny a Portugalci, všichni otroci procházeli Kapverdami. O růstu bohatství Ribeira Grande svědčí ostatně i to, že brzy o ni začali projevovat nevítaný zájem i piráti, mezi nimiž nechyběl ani slavný Francis Drake, jenž vyplenil Ribeira Grande roku 1585.
• Později však Portugalsko kapverdský monopol na obchod s otroky ruší a tato obchodní aktivita později souostroví dokonce zcela míjí (nejlevnější pracovní síla je nakupována přímo na pevnině). Smrtelnou ránu zasadil Ribeira Grande útok Francouzů roku 1712. Od té doby naopak vzrůstal význam současného hlavního města Praia. A Kapverdy stíhaly další rány osudu – roku 1747 udeřilo první z mnoha období sucha, která se pak pravidelně opakovala a jimž kráčel v patách hladomor (situaci nepřispělo bezohledné zacházení s přírodou – byly káceny lesy, ostatní půda byla příliš spásána). Podle odhadů za sto let hladem a strádáním zemřelo více jak 100 000 ostrovanů (přes 40 % tehdejší populace). Nouzi jen zhoršovala špatná portugalská správa a lhostejnost vůči utrpení Kapverďanů. Není divu, že se mnozí vydali hledat štěstí na paluby velrybářských lodí a do Ameriky (především Nové Anglie), kde údajně žije více Kapverďanů než na samotném souostroví. Peníze emigrantů, které posílají domů, tvoří významnou část z množství cizí měny, jež do země proudí. Roku 1876 byl nakonec obchod s otroky zcela zrušen. Rozkvět Kapverd byl ten tam.
• Z výhodné zeměpisné situace těžil v závěru 19. století – s rozvojem parolodní transatlantické dopravy – alespoň přístav v Mindelo (které je od té doby kulturní metropolí Kapverd), kde Britové doplňovali palivo (uhlí) a kde zřídili stanici podmořského kabelu. Jak s pokrokem 20. století klesal i význam zdejší lodní dopravy, byla snaha kompenzovat to např. mezinárodním letištěm na Salu, jež slouží k dlouhým letům přes Atlantik.
• Ve druhé polovině 20. století se vzmáhalo hnutí za nezávislost (živené nespokojeností s chudobou, již portugalská správa nijak neřešila), za kterou Kapverdy (roku 1951 se z kolonie staly portugalským zámořským teritoriem) bojovaly společně s jinou bývalou portugalskou kolonií, Portugalskou Guineou, dnes Guineou-Bissau (významným vůdcem hnutí byl Amilcar Cabral). Kapverdy nakonec dosáhly nezávislosti 5. července 1975 (Den národní nezávislosti), po revoluci v Portugalsku. Úvahy o spojení s Guineou-Bissau opustily po roce 1980, kdy v ní došlo k puči. Po vládě jedné strany (Africké strany za nezávislost Kapverd, PAICV) v letech 1975 – 1991, kdy byl prvním prezidentem Kapverd Aristides Pereira, došlo ke klidnému přechodu na pluralitní demokracii, kde se u vlády s výše uvedenou stranou střídá Hnutí za demokracii (MPD). Současný prezident Pedro Pires je za PAICV. Dnes se může tato rozvojová země pochlubit stabilitou a dobrými zahraničními vztahy (několikrát dokonce působila jako prostředník při urovnávání konfliktů). Vedle dalších projektů rozvoje lodní a letecké dopravy a průmyslu zpracování ryb hledí s nadějemi především na zahraniční investice a nárůst turistiky.

Kultura na Kapverdách

• Z kultury se turista na Kapverdách může setkat s výrobky uměleckých řemesel. Tkaní je dnes již řídké, oblíbené je vyšívání a háčkování. Pletou se zde také košíky, najdete tu hrnčíře (ty zejména na ostrově Boa Vista) i zhotovitele sošek ze dřeva či utuhlé lávy.
• Nicméně nejzajímavější je na Kapverdách hudba. V té nejběžnější podobě ji potkáte na ulicích, hudebníci hrají i v sousedství restaurací. Na Sao Vicente se vyrábějí kytary a některé z dílen jsou dokonce veřejně přístupné. Různé žánry místní hudby věrně odrážejí kulturní směs dráždivě namíchanou z evropských, afrických i latinskoame­rických tradic. Národním hudebním žánrem na Kapverdách je morna, hudební i taneční forma baladického rázu, hudební vyjádření smutku, žalu a toužení. Na melancholické lyrické nápěvy vypráví v kreolštině o lásce, tělesné touze, rodné zemi i zármutku. Mornou, dalšími hudebními žánry i poezií z Kapverd se táhne saudade – stesk. Nástrojový doprovod morny obstarávají tradičně housle, klarinet, kytara a cavaquinho (malý strunný nástroj připomínající ukulele). Jinak jsou nástroji tradičně užívanými v lidové hudbě Kapverďanů ještě akordeon a vlastně bicí „nástroje“ udávající rytmus – železné tyčky, mořské mušle, srolované štosy látek. Nejvíce žánr morna proslavila světoznámá „bosonohá diva“ Cesária Évora. Po překonání chudoby, kvůli které se ocitla v dětství i v sirotčinci a později, kdy bojovala s alkoholem, dokonce i načas opustila zpěv, se z ní stala světová hvězda, která dostala cenu Grammy i francouzský Řád čestné legie a k níž neskrývá obdiv ani takové „publikum“ jako turecký prezident Abdullah Gül, Madonna či Julio Iglesias. Z dalších žánrů, hudebních i tanečních, jsou známé radostnější funaná, k níž základní doprovod tvoří akordeon a jež má zřetelněji africké kořeny než spíše Portugalskem ovlivněná morna, batuque, jež rovněž nezapře africký původ s ženami, které tančí v kruhu za znění satirických slov a bušení udávajícího rytmus, a coladeira, veselejší a svižnější, nepostrádající vtip a šťastnou náladu. Ideální příležitost seznámit se s tradiční místní hudbou a tancem nastává v polovině února, kdy se vždy koná karneval (ovlivněný Brazílií). Ten nejslavnější samozřejmě v Mindelo na Sao Vicente, kulturním centru Kapverd.

Historie ostrova Sal

• Ačkoliv se jedná o geologicky nejstarší ostrov Kapverd (vznikl sopečným výbuchem před desítkami milionů let), svou lidskou historií počínající roku 1460 portugalským objevením (bývá uváděno i přímo datum 3. prosince) ty druhé příliš nepředčí, odhlédneme-li od faktu, že by Sal snad mohl být tím ostrovem, který Maurové nazývali Aulil či Ulil a kde nabírali ještě předtím sůl z přírodních salin (nádrží na mořském pobřeží, kde lze získat sůl odpařováním mořské vody). Původní název ostrova Llana (údajně odkazující ke skutečnosti, že je ostrov plochý, což je důsledkem erozí) byl později – po objevení zásob soli – Portugalci změněn na Ilha do Sal. Sal je portugalsky „sůl“ a v případě ostrova jméno opravdu mluvilo za vše. Z několika staletí k nám hovoří zprávy jen o pár jedincích obývajících ostrov, kteří se sami živili nasolováním masa koz a želv, případně výměnným obchodem těmito třemi přírodními zdroji s nějakou lodí, která sem zabloudila. Velký vzestup zaznamenala těžba soli (na ostrově ve dvou lokalitách, kromě kráteru v Pedra de Lume ještě nedaleko osady Santa Maria) a s ní spojený průmysl v 19. století zásluhou obchodníka Manuela Antonia Martinse, jenž tuto surovinu začal ve velkém vyvážet. Výsledkem byl rychlý nárůst počtu obyvatel. K snazší dopravě soli z míst těžby do přístavu byl prokopán i umělý tunel do kráteru a vybudováno dopravovací zařízení. Staré zrezavělé dopravní stroje a pánve na odpařování soli je možné spatřit ještě dnes, po konci těžby, který přišel ve 20. století (dnešní zanedbatelná produkce soli nepokryje ani místní potřebu). Italové za Mussoliniho přišli roku 1939 právě včas s plány na vybudování letiště na ostrově, kde by mohla letadla doplňovat palivo při letech z Evropy do Jižní Ameriky. Vybudovali nicméně jen základní infrastrukturu a projekt po nich převzali Portugalci. Roku 1949 vstoupilo dnešní mezinárodní letiště Amilcara Cabrala do provozu. Na jeho rozvoji se kuriózně podepsaly Jihoafrické aerolinky, které zde tankovaly a střídaly letecké posádky na letech do Evropy a Ameriky – mnohé jiné africké země jim v době apartheidu zakázaly přelet nad svým územím. Letiště se díky nim rozrostlo, byly vybudovány první ubytovací kapacity, a tak bylo vše nachystáno k rozvinutí cestovního ruchu. Na tom kapverdském má největší podíl právě ostrov Sal.

Náboženství a tradice

• Dominantním náboženstvím Kapverdských ostrovů je katolické (až 98 % obyvatel). Vedle státních svátků se tu proto slaví řada důležitých křesťanských událostí (především svátky různých světců a patronů lišící se ostrov od ostrova). Velice rozšířené a oblíbené jsou také nejrůznější karnevaly (několikrát v roce) a hudební festivaly, v nichž se mísí tradiční africké zvyky, brazilské rytmy a portugalské vlivy. Tyto akce jsou spektakulárními oslavami plné tance, zpěvu, jídla a pití.

Státní svátky:

• 1. ledna – Nový rok
• 20. ledna – Den národních hrdinů
• Březen/duben – Velikonoce
• 1. května – Svátek práce
• 5. července – Den nezávislosti
• 15. srpen – Nossa Senhora da Graça
• 1. listopadu – Den všech svatých
• 25. prosince – Vánoce

Svátky na Salu:

• 19. březen – festival svatého José (Palmeira)
• Červen/červenec  – oslavy nejdůležitějších světců sv. Antonia a Pedra (Pedra do Lume, Alto s. Joăo, Hortela)
• 15. září – založení největších usedlostí na ostrově (Santa Maria)

Historické lokality

• Pokud navštívíte Kapverdské ostrovy z hlediska historického budete trochu zklamáni.
• Od roku 1772 je hlavním městem souostroví Praia de Santa Maria na ostrově Santiago, kde sídlí vláda a další vládní organizace. Nachází se tu také univerzita Jana Piageta, což byl švýcarský filozof a psycholog. Navštivte Prezidentský palác z konce 19.st., sídlo bývalého portugalského guvernéra, katolickou katedrálu nebo Palác spravedlnosti. Výlet do kapverdské historie vám zprostředkuje malé muzeum Museum Etnográfico nebo památník objevitele ostrova a mořeplavce Dioga Gomese, Monumento de Diogo Gomes. Ostrov Santiago byl prvně kolonizovaným ostrovem, nezapomeňte navštívit staré hlavní město Cidade Velha (původní název Ribeira Grande) a hlavní místo obchodu s otroky pevnost Forte Real de Sao Filipe, která je vystavěna z portugalského kamene na náhorní planině v samém srdci Starého města. Pozůstatek na trestání a pranýřování otroků a symbol obecní moci je Pelourinho , neboli pranýř. Do minulosti se vrátíte při procházkách mezi zříceninami kostelů a pevností. Asi nejzachovalejším je kostel Nossa Senhora Do Rosário, který je zdoben místními azulejos, kachličkami s barevnou výzdobou.V pů­vodních hrobech zde odpočívají ostatky prvních obyvatel ostrova. Nově toto město byla zapsáno v červnu 2009 na Seznam kulturních hodnot UNESCO.
• Kulturním a historickým centrem ostrova Sao Vicente je jeho hlavní město Mindelo s koloniální architekturou z 19.století, s domy v pastelových barvách portugalského stylu. Mezi významné památky patří Palác lidu, místní radnice nebo kostel Nossa Senhora da Luz. V okolí Calhau můžete spatřit větrné mlýny, které čerpají podzemní vodu k zavlažování.

• Úředním jazykem Kapverdských ostrovů je portugalština.
• Na jejím základě se vyvinula kreolština, kterou nyní hovoří většina obyvatelstva, a úřední místa ji zřejmě prosadí také za úřední jazyk.
• Na jednotlivých ostrovech ji formovaly různé jazyky: angličtina (celkově však není příliš používaná) na Brava, francouzština (dnes se povinně vyučuje na školách, ovládají ji proto především mladí lidé) na Sao Vincente a italština na Boa Vista.

• Počet obyvatel obývajících Kapverdy je 520 000.
• Národnostní složení: míšenci 70%, černoši 28%, běloši 2%.

• používanou kapverdskou měnou je kapverské escudo (ECV). Možné je platit i v Eurech. Směnit peníze můžete v bance, směnárně či na hotelové recepci. Českou korunu není možné na ostrově směnit.
• Aktuální kurzy 
• kreditní karty příjímají pouze v některých obchodech a bankách. Proto je lepší sebou mít patřičný obnos v hotovosti.

• Kapverdské ostrovy leží v jižní části severního Atlantiku u západních břehů afrického kontinentu v subtropickém pásu. Skládají se z deseti ostrovů a pěti menších ostrůvků, které se seskupují do dvou celků podle pozice převládajících větrů. Severní souostroví Barlavento je návětrné a jižní souostroví Sotavento je závětrné. Tato souostroví se těší turistickému ruchu po celý rok. Počasí na jednotlivých ostrovech se může lehce odlišovat, celkově se ale k návštěvě doporučuje především období od srpna do října, kdy průměrné maximální teploty vystupují ke 30^oC a minima neklesnou pod 22^oC. Slunce svítí 8 až 9 hodin denně ( méně slunečný je srpen, pouze 6 hodin) a moře vás osvěží příjemnými 23 – 25^oC. Je to sice období s relativně větším množstvím srážek, ale většina jich spadne ve vnitrozemí, na pobřeží prší velice slabě. Samozřejmě stoupá vlhkost vzduchu, a to až na 75%. Nejdeštivějším a nejvlhčím měsícem je září. V tomto období vás mohou zaskočit i poměrně silné větry, Kapverdy leží totiž v oblasti tropických cyklón. Vanou zde celoročně severovýchodní pasáty, silnější vítr vás může zastihnout prakticky v kteroukoli roční dobu.
• Období sucha trvá přibližně od prosince do května. Průměrná maxima teplot klesnou na 25 – 27^oC, minima mohou být i pod dvaceti stupni. Teplota moře se stále drží mezi 20 a 22^oC a opravdu nespadne ani kapka.

Telefon

• Na Kapverdách se zbavíte závislosti na mobilní telefon, není zde totiž pokrytí prostřednictvím českých operátorů.
• Můžete využít telefon na recepcích, který vyjde poměrně draho ( 8 eur/min.). Levnější je předplacená karta do telefonního automatu. Za cca 7 eur můžete volat 3 min.
• Místní podnikavci nabízejí v turistických centrech možnost volání po internetu. Tato centrála vypadá jako novinový stánek a můžete se dovolat za cca 0,7 eur za minutu.
• Důležitá telefonní čísla: policie 132, nemocnice 130, hasiči 131
• mezinárodní předvolba pro Kapverdy je 238

Internet

• Masové rozšíření internetu je na ostrovech v plenkách. Je dostupný na každém hotelu, ale neočekávejte závratnou rychlost. K dispozici bývají maximálně dva počítače, na které se stojí fronta.

Elektřina, zásuvky

• Napětí v síti je 220V/50Hz, zavedena je evropská forma zásuvek se dvěma kolíky.
• Vzhledem k menší stabilitě zdrojů výroby el. energie může docházet k častějším výpadkům el. proudu.