Náboženství a tradice

• Americká společnost je velmi ovlivněna náboženstvím, zejména křesťanstvím. Vždyť americké kolonie byly založeny lidmi, kteří chtěli svobodně vyznávat svoji víru, ať už se jednalo o puritány, kvakery či katolíky. Celých 95 procent populace věří v Boha a téměř 45 procent Američanů chodí jednou týdně do kostela. Nejvíce jsou zastoupeny různé protestantské církve (jako např. baptisté, metodisté, presbyteriáni aj.) – přes 50 %, katolíků je přibližně 25 %. Nekřesťanská náboženství, např. judaismus, islám či buddhismus, jsou zastoupena dohromady cca 5 %.
• Kromě těchto církví zde můžeme narazit i na různé sekty, jako např. adventisty, mormony či Svědky Jehovovy, kteří v rámci své misijní činnosti oslovují lidi na ulici a debatují s nimi o víře v Boha. Pokud nemáte zájem o hovor, je třeba dát – byť slušnou formou – jasně najevo svůj nezájem.
• Tato velká religiozita se odráží zejména na postoji Američanů k sexu či nahotě, např. na některých veřejných místech je nemyslitelné sportovat bez trika. Převlékat se přímo na plážích mezi lidmi je nepřípustné. I malé děti musejí mít plavky, v některých státech USA je koupání „na Adama“ i trestným činem.

• Svátky v USA

  1. leden – Nový rok

  třetí pondělí v lednu – Den Martina Luthera Kinga, výročí narození černošského bojovníka za lidská práva (narozen 15. ledna 1929), řada států uznala tento svátek takto označený až po mnoha letech, v tento den bývají pronášeny projevy

  třetí pondělí v únoru – Prezidentský den, vyvinul se z oslav narození prvního amerického prezidenta George Washingtona (22. února 1732), později svátek připomínající všechny prezidenty Spojených států (např. Abraham Lincoln se narodil 12. února 1809), v řadě obchodů výprodeje v tento den

  poslední pondělí v květnu – Den obětí války, původně vzpomínka na oběti americké občanské války, později v tento den uctívána památka všech padlých Američanů ve válečných konfliktech, navštěvovány hroby a památníky padlých, v tento den je také v USA zahájena letní sezona, vyráží se na piknik, do parků a otevírají koupaliště

  4. červenec – Den nezávislosti (Čtvrtého července), národní svátek USA, výročí podepsání Deklarace nezávislosti v roce 1776, oslava doprovázena vlasteneckými přehlídkami a ohňostroji, výlety do přírody

  první pondělí v září – Svátek práce, v USA na rozdíl od nás v září, kdy se v roce 1882 (přesně 5. září) konala velká manifestace pracujících

  druhé pondělí v říjnu – Kolumbův den, připomínka přistání Kryštofa Kolumba u břehů nového kontinentu 12. října 1492, slaveno zvlášť v New Yorku, kde je pořádán obrovský slavnostní průvod

  11. listopad – Den veteránů, v den uzavření příměří mezi Spojenci a Německem, kdy skončila v roce 1918 první světová válka, jsou v USA uctíváni veteráni všech dosavadních válek

  čtvrtý čtvrtek v listopadu – Den díkůvzdání, odkazuje k osidlování Ameriky a vzdávání díků za první úrody (a obecně dary, kterých se člověku v uplynulém roce dostalo), v současných USA především svátek, kdy se sejde (či spíše sjede, před tímto svátkem nutno počítat s maximálním provozem na silnicích, letištích a nádražích) ke společné večeři širší rodina, případně přátelé; podává se obvykle plněný pečený krocan a k svátku patří i rituály spojené s tím, co si kdo přeje, tento svátek také zahajuje předvánoční sezonu, ve městech se po něm objevuje vánoční výzdoba, v pátek po Dni díkůvzdání začínají vánoční nákupy

  25. prosinec – Vánoce

  31. prosinec – Silvestr, v New Yorku již tradiční zvyk spouštění koule z budovy 1 na Times Square – od vrcholu k patě budovy jí to trvá 1 minutu, dorazí tam přesně o půlnoci předělující starý a nový rok

• V Americe se dále slaví

  14. únor – svatý Valentýn, proslulý svátek, jehož spojení se světcem tohoto jména je vykonstruované; ačkoli je vnímán jako americký „produkt“, jeho původ je v Anglii, posílají se při něm květiny a zejména tradiční pohlednice (valentýnky), často jako pozdrav přátelům, nejen vyznání mezi milenci

  31. říjen – Halloween, svátek s keltskými kořeny, který si dnes užívají především děti nošením hrůzostrašných kostýmů (duchů, kostlivců, čarodějů, čertů nebo postav z literatury a filmu, klasicky Drákuly nebo Frankensteina a z nejnovějších filmových trháků nahánějících strach), „koledováním“ po sousedství, vydlabáváním dýní do tvaru obličeje s děsivými nebo humornými rysy ozářeného světlem svíčky, zapalováním ohňů, návštěvou strašidelných atrakcí, strašením se nebo vyváděním žertů, vyprávěním hrůzyplných historek a sledováním hororů