Náboženství a historie
Historie Kanárských ostrovů
Ostrovy jsou vulkanického původu, sopečná aktivita byla na nich
zaznamenána i v moderní době. O původu prvotních obyvatel panují
dohady, zřejmě se na ostrovy připlavili po moři. Již starověký svět
nicméně pěstoval s Kanárskými ostrovy čilé styky, zejména národy, jež
dominovaly Středomoří – Féničané a Řekové. Berberští obyvatelé
saharské Afriky, s nimiž snad měli původní obyvatelé týž původ, tehdy
tyto ostrovy částečně osídlili. Z téže doby také pochází
název ostrova odkazující na latinské slovo
„canis“ (pes). Spekuluje se, zda je tím míňen skutečný
pes, jak jej známe i ze znaku Kanárských ostrovů, nebo druh tuleně,
kterého Římané nazývali v překladu „mořský pes“, či ještě jiný
tvor (např. pták, který se v latině nazývá obdobně). Když později
ostrovy objevovali Evropané, zdejšímu obyvatelstvu se od nich dostalo
označení Guančové, ačkoliv toto jméno původně nesli jen
domorodí obyvatelé ostrova Tenerife. Významná kapitola historie Kanárských
ostrovů se začala psát v 15. stol., kdy bylo zahájeno
kastilské dobývání ostrovů. Již roku 1402 vyslal
kastilský král Jindřich III. výpravu vedenou Jeanem de
Béthencourtem. Zcela podmanit Kanárské ostrovy se Španělům
podařilo až v roce 1495 zásluhou Alonsa Fernandeze
de Lugo, kdy se stal španělskou kolonií i ostrov Tenerife.
Agresivní kolonizaci následovalo mnohdy nepříliš vybíravé zavádění
tehdy panujícího španělského životního stylu včetně tuhé víry. Na
druhou stranu však Kanárské ostrovy pro svou polohu,
vnímanou tehdy jako brána k Novému světu (na své první
cestě roku 1492 se na Kanárských ostrovech, konkrétně na
Goméře a Gran Canaria, zastavil ostatně i sám Kryštof
Kolumbus), bohatly a vzkvétaly, četné doklady
tehdejšího blahobytu lze najít především na ostrově La Palma.
Přitažlivými se ostrovy zároveň staly pro mnohé piráty a dobrodruhy a
nebyly ušetřeny ani tvrdých útoků, jakým byl např. útok Holanďanů
během holandské války za nezávislost. Všichni útočníci byli nakonec
vypuzeni, jeden z nich, admirál Nelson, proslulý později
jako vítěz od Trafalgaru, zde přišel při jednom takovém
útoku roku 1797 o pravou ruku.
V 19. století zaznamenaly Kanárské ostrovy vlnu emigrací z ekonomických
důvodů. Lidé směřovali z Kanárských ostrovů do Střední a Jižní
Ameriky, kde je dodnes možno vystopovat zbytky jejich kulturního vlivu (např.
na Portoriku). Ve 20. století sledovaly osudy ostrova všechny peripetie
vývoje v pevninském Španělsku, včetně diktatury Franciska
Franka, který byl na ostrovech během občanské války vojenským
velitelem. Snahy o získání samostatnosti zůstaly okrajové, od roku
1982 se Kanárské ostrovy těší
autonomii.
- Z osobností spojených s Kanárskými ostrovy si
zaslouží zmínku německý přírodovědec Alexander von
Humboldt, který se obdivoval krásám ostrova Tenerife, či
španělský surrealistický malíř Óscar Domínguez
(1906 – 1957), jenž se na témže ostrově narodil. Z rozporuplnějších
osobností navštívil Tenerife i anglický objevitel a dobrodruh sir
Walter Raleigh. V Las Palmas, hlavním městě ostrovu Gran Canaria,
se narodil slavný španělský operní pěvec Alfredo
Kraus.
Náboženství a tradice
- V zemi je na 83,6 % katolíků a pouze 11,9 % lidí je bez vyznání.
Zbylá procenta jsou protestanti a muslimové.
Civilní:
1. 1. Nový rok
1. 5. Svátek práce
12. 10. Národní svátek Španělska a Španělského společenství
6. 12. Den ústavy
Církevní:
6. 1. Tři králové
9. – 10. 4. Velikonoce 2009
15. 8. Nanebevzetí Panny Marie
1. 11. Všech svatých
8. 12. Neposkvrněné početí
25. 12. Narození Krista
- Kostely
- Iglesia el Salvador, založený na konci 15. století, městečko Santa
Cruz de La Palma
- Iglesia de San Miquel Arcángel, město Tazacorte
Historické lokality
Hlavní město La Palmy
- Santa Cruz de la Palma – je správním střediskem,
naleznete zde náměstí Plaza de Espaňa, kostel Iglesia de El Salvador a
námořní muzeum.
Historické lokality
- Tazacorte – kostel Iglesia de San Miquel Arcángel.