- Portugalsko je v rámci Evropy bezpečnou zemí. Ve velkoměstech se však stále odehrává drobná kriminalita. Turisté by měli dávat pozor zejména na příruční zavazadla.
- Nejrozšířenější formou kriminality jsou kapesní krádeže a krádeže cenností z automobilů.
- Doporučuje se nosit spíše kreditní kartu či cestovní šeky než velkou hotovost a dále nevozit s sebou přebytečné doklady.
Doprava
- K řízení motorových vozidel v Portugalsku stačí platný řidičský průkaz ČR. Není třeba si obstarávat mezinárodní řidičský průkaz, ale je nutné mít s sebou tzv. zelenou kartu.
- Povolená rychlost v obci je 50 km/h, mimo obec 90 km/h a na dálnici 120 km/h.
- Maximální povolené množství alkoholu v krvi je 0,5 promile.
Odlišnosti a zajímavosti v dopravních předpisech:
- dopravní předpisy jsou podobné těm v ČR
- hodně se dbá na přednost zprava
- Ceny pohonných hmot v Evropě
- V odlehlých oblastech je četnost čerpacích stanic relativně malá, doporučuje se tedy natankovat plnou nádrž, kdykoli je to možné.
Místní doprava
- Z mezinárodního letiště Faro se do centra města můžete dostat
autobusem, taxi nebo pronajatým autem.
- Existují dva typy autobusů, které pendlují mezi
letištěm a městem. První jsou autobusy městské hromadné dopravy, které
jsou nejlevnější volbou (lístek do centra stojí
1,65 €), cesta zabere 20 minut. Cesta tzv. shuttle busem
stojí o poznání více. Jinak ve městě funguje autobusová doprava,
můžete se dostat do přilehlých vesniček v oblasti Algarve za relativně
dobré ceny. Do asi 70 km vzdáleného letoviska Lagos se
dostanete za cca 5 €.
- Cesta taxi z letiště do centra stojí
10 €, jinak cena taxislužby ve městě přibližně
odpovídá evropskému standardu.
- Auto si můžete pronajmout již na
letišti nebo kdekoli ve městě. Cena se odvíjí od věku řidiče, doby a
délky pronájmu a typu auta. Obecně se dá mluvit o cenách mezi
40 – 100 € na den. Využít můžete například služeb
společností Europcar nebo Sixt. Porovnejte, zda není výhodnější objednat
pronájem auta po internetu z domova. K dispozici jsou např. stránky www.hertz-europe.com, www.avis.cz, www.sixt.de nebo www.holidayautos.cz.
Náboženství a historie
Historie Portugalska
Prvním známým etnikem obývajícím území dnešního Portugalska byli
Lusitánové, jichž se Portugalci cítí být přímými
potomky a kteří se v oblasti usadili v prvním tisíciletí před naším
letopočtem.
V období druhého století před Kristem je portugalské území cílem
římských výbojů a v prvním století před naším letopočtem se stává
římskou provincií jménem Lusitania. Za
Římanů zažívá oblast období prosperity, jsou zakládána mnohá města.
Dědictvím z římské doby je portugalský jazyk mající původ v latině,
pěstování vinné révy a z té doby pochází také název dnešního
státu. Cale, jméno obydleného území při ústí řeky Douro, Římané
specifikovali jako přístav – Portus Cale.
Za pozdějšího období, kdy území zaplavovaly v 5. a 6. století
germánské kmeny, zejména Svébové a Visigóti, si noví obyvatelé název
přizpůsobili na Portucale, z toho se později stalo Portugale. Označení
přístavu pak bylo vztaženo na moderní město stojící na místě
původního Cale – Porto – a také na slavné víno zdejší provenience.
Další invazí byla ta maurská, která potkala Pyrenejský poloostrov po
roce 711.
S koncem maurské okupace a obdobím reconquisty je spojeno také
zformování nezávislého portugalského státu. První portugalský stát
vznikl již roku 868, počátky portugalské samostatnosti jsou
pak spjaty s osobou Afonsa Henriquese a bitvami: u São
Mamede roku 1128, po níž se Afonso prohlásil knížetem portugalským a ve
které hájil nezávislost země na sousedních státech, a u Ourique
1139, kde porazil Maury a byl prohlášen portugalským
králem Afonsem I. Jako krále jej (a tím pádem Portugalsko jako
samostatný státní útvar) uznali roku 1143 okolní představitelé světské
moci a roku 1179 papež. Definitivně bylo portugalské území znovudobyto
z maurských rukou roku 1249, kdy byla získána oblast Algarve v jižním
cípu Portugalska, kde se arabský vliv projevil nejvýrazněji.
Roku 1255 se Lisabon stává
hlavním portugalským městem pro svou
centrální pozici, roku 1290 zde byla založena první portugalská
univerzita, později přestěhovaná do Coimbry. V té době také Portugalsko
získává své hranice, po staletí překvapivě neměnné. Neuvěřitelnou
trvalost prokázalo také spojenectví s Anglií, datující
se od Windsorské dohody z roku 1386.
Třebaže aliance těchto dvou zemí prošla mnoha kolizemi, je to
nejdelší diplomatické spojenectví v historii
(představitelé obou států se na ně se vší vážností odvolávali i ve
20. století).
V té době také Portugalsku vzchází zlatý věk – nejdříve
období objevů, vystřídané následným obdobím
koloniální říše. Objevy, nepředstavitelné bez klíčové
podpory moudrých panovníků, jako byl Jindřich Mořeplavec,
jenž objevitele opatřoval nejlepšími dostupnými mapami a plavidly, byly
započaty dobytím bohatého obchodního města
Ceuta v severní Africe roku 1415. Z objevů
můžeme dále jmenovat Madeiru (1419) a
Azorské ostrovy (1427), jež Portugalsku
zůstaly dodnes. Kolumbův plán na dosažení Indie po moři plavbou na
západ Portugalci odmítli (tušili snad, že taková cesta je výrazně
delší než plavba východním směrem?), roku 1497 Bartolomeu
Dias obeplul Mys Dobré naděje, a otevřel tak cestu
do Indie kolem afrického kontinentu, kam pak doplouvá
Vasco de Gama 1498. Brazílii objevuje
Portugalec Pedro Cabral roku 1500.
O dobývání asijského území se pak dále zasloužil Afonso de
Albuquerque. První pokus o plavbu kolem světa
vykonal Fernão de Magalhães. Portugalsko se
tak stává jednou ze světových velmocí, jejíž
důležitost se nezakládá ani tak na uplatňování moci na politické mapě
Evropy, ale na zámořských državách v Jižní Americe, Africe a Asii
(Portugalci dospěli až na Dálný východ, na území dnešní Indonésie,
Číny a Japonska). Portugalsko tehdy dominovalo v jižním
Atlantiku a v Indickém oceánu, měřit se s ním
mohly jen státy jako Anglie, Francie nebo Španělsko (se kterým si roku
1494 dokonce „rozdělilo svět“, kdy
západní polokoule patřila Španělsku a východní Portugalsku). Portugalsko
rozeselo po svých koloniích řadu obchodních center, kvetl zejména
obchod s otroky a kořením.
Postupně se však dostavoval úpadek, na konci 70. let 16. století se
portugalský trůn uvolňuje a dosedá na něj španělský král Filip II.
(roku 1580 jako portugalský král Filip I.). Celý
Pyrenejský poloostrov je tak spojen v jednu
říši personální unií (Iberská unie).
Portugalsko, jehož samostatné postavení je zpočátku uznáváno, se však
postupně stává téměř španělskou provincií, je stavěno ve vleku
Španělska proti dřívějšímu spojenci Anglii. Koloniální soupeři
Portugalska, Anglie a Holandsko, si ostatně v této době začínají dělat
zálusk na portugalská zámořská území.
K opětovnému ustavení samostatného Portugalska došlo až roku
1640. Vývoj v Portugalsku se pak začal zpožďovat oproti
vývoji jiných zemí. Významnou osobností, jež se to pokusila zvrátit, byl
Sebastião de Melo, markýz de Pombal. Ve
svých rukou soustředil postupně čím dál větší moc, tvrdě stíhal své
oponenty, ale zároveň se snažil zavádět osvícenské zásady do
mnoha oblastí veřejného života (např. školství). V hospodářství se
zhlédnul v merkantilistických zásadách, zakládal
společnosti a cechy specializované na konkrétní odvětví výroby,
vymezil přesně kraj, kde se pěstuje portské
víno, kontroloval i kvalitu vína. Po děsivé události moderních dějin
Portugalska, zemětřesení v Lisabonu 1. listopadu
1755, jež dosahovalo síly 9. stupně Richterovy škály a
zanechalo po sobě spoušť v podobě tisíců mrtvých a téměř zcela
zničeného města, se zasloužil o to, aby město bylo
bleskurychle rekonstruováno (již za necelý
rok byl patrný velký pokrok), a to tak, aby odolalo dalšímu
zemětřesení.
Francouzská vojska, jež vtrhla do Portugalska za Napoleona roku 1807, se
podařilo vyhnat s pomocí tradičních spojenců Britů 1811. Portugalská
královská rodina tehdy prchla do Brazílie a Rio de Janeiro se stalo na
krátký čas hlavním městem Portugalska (1808 – 1821). Další těžká
rána přišla vzápětí, kdy Brazílie roku
1822 vyhlásila nezávislost.
Portugalsko tak ztratilo svou
největší kolonii. V průběhu 19. století dále postupně
přicházelo o území v Jižní Americe a Asii. Tento smutný úpadek byl
provázen i politickým marasmem v podobě neschopných a úplatných vlád,
nestabilní ekonomické situace.
Na počátku 20. století se k tomu přidaly nepokoje a několik
politických atentátů. Za této situace byla roku
1910 zrušena monarchie a nastolena
republika. Ke zlepšení situace to však nevedlo, politický chaos
pokračoval (v období 1910 – 1926 se vystřídalo u moci několik
desítek vlád!), státní hospodářství se potácelo na pokraji bankrotu
(problémy se ještě zvětšily portugalským vstupem do 1. světové války
roku 1916 po boku britských spojenců). Jako i v jiných zemích
meziválečné Evropy to vedlo k převratu a ustavení
pravicové diktatury (roku 1926).
V jedné z nejdelších evropských diktatur pak zaujal klíčové
postavení původně ministr financí Antonio de Oliveira
Salazar (od r. 1932 přeseda vlády). Ten nastolil tzv.
Estado Novo, autoritativní stát inspirovaný
Mussoliniho fašistickou Itálií. Salazarovi se podařilo stabilizovat
veřejné účty, ale tvrdě potlačoval opozici, nastolil cenzuru, využíval
tajnou policii. Navzdory svému obdivu k Mussolinimu a podpoře sousední
frankistické diktatury ve Španělsku zachoval Salazar za druhé
světové války neutralitu Portugalska
a později umožnil Spojencům vytvořit na portugalských územích námořní
a letecké základny (učinil tak s vědomím starých portugalsko-anglických
závazků i pod tlakem Spojenců). Portugalsko se také stalo posledním
útočištěm uprchlíků z Evropy před útěkem do Spojených států. Po
válce doma Salazarův tuhý režim nijak nepolevoval. V zahraniční politice
sice nebyl zcela izolován – Portugalsko je
zakládajícím členem organizací
NATO, OECD a
ESVO (Evropské sdružení volného obchodu) – do
ústraní se ale dostával svým odmítavým postojem
k dekolonizaci.
V portugalských koloniích
propukaly boje za nezávislost a Portugalsko bylo
nuceno pacifikovat několik takových hnutí, což si žádalo značné
finanční prostředky. Roku 1961 ztratila
země svá území na Indickém subkontinentě, africká
území (Angola, Mosambik, Francouzská Guinea) za svou nezávislost bojovala.
Roku 1968 Salazara vystřídal Marcelo
Caetano. Řešil ekonomické problémy, ale politické
uvolňování bylo jen nepatrné.
V dubnu 1974 konečně došlo k pokojné
karafiátové revoluci (pojmenované podle květů
tehdejšího ročního období, jimiž si povstalci „ozdobili“
zbraně) a později k přechodu k demokracii.
Portugalsko předává svá zámořská
území, nejdříve v Africe, roku
1999 oblast Macaa Číně, naposledy
formálně uznává nezávislost Východního Timoru roku 2002. Postupně je
dosaženo větší politické stability, roku 1986 vstupuje
země do dnešní Evropské unie (významnou postavou v tomto
dění byl tehdejší portugalský předseda vlády Mário
Soares). Portugalsku se postupně daří přilákat zahraniční
investice. Přestože patří k ekonomicky slabším zemím západní Evropy,
v žebříčku zemí podle kvality života se umisťuje na
lichotivých pozicích.
Kultura Portugalska
Portugalská kultura se rozvíjí už od počátku našeho
letopočtu. Za tu dobu prodělala mnoho proměn a nechávala se ovlivňovat
kulturami jiných zemí, evropských i zámořských, s nimiž Portugalsko
pěstovalo obchodní styky.
Jedinečným portugalským rysem je užívání kachličkové výzdoby
(azulejos – jméno pochází z arabštiny, samotné
kachličky přivezli na Pyrenejský poloostrov Maurové) v architektuře.
Azulejos jsou stálým výtvarným prvkem místní architektury, adaptujícím
se bez obtíží vždy na další a další výtvarné směry, jak je
přinášejí staletí. S těmito dlaždicemi se v Portugalsku setkáme
v interiérech i na vnější výzdobě nejrůznějších staveb – domů,
paláců, kostelů, vlakových nádraží i stanic metra. Keramická fasádová
výzdoba může být sestavena z dlaždiček jednotného vzoru, tvořit
složitější ornamenty nebo dokonce vytvářet obrazy slavných osobností či
okamžiků portugalských dějin. Vedle tohoto vznešeného poslání však
mají i funkci praktickou – v parnech vhodně upravují teplotu uvnitř
staveb.
V hudbě má dlouhou historii tradiční žánr fado –
tesklivý, zádumčivý zpěv vypravující za doprovodu kytary nejčastěji
o tématech, jako jsou nešťastná láska, odloučení, zármutek. Fado
rozhodně není mrtvým nebo ustrnulým žánrem – za Salazarovy diktatury
v druhé polovině 20. století do něj jeho interpreti vkládali svůj odpor
vůči režimu a další zpěváci přinášejí svůj nový, moderní pohled na
tyto skladby, kterým získávají posluchače i v zahraničí.
Nejslavnější zpěvačkou fado byla jistě Amália
Rodrigues („královna fado“). Mariza je velmi
známá „fadista“ současnosti.
Ve světě asi nejslavnějším portugalským literátem je lisabonský
rodák Luís de Camões, tvůrce portugalského eposu
Lusovci. Lusovci jsou srovnáváni s klasickými
eposy Homéra, Vergiliovou Aeneidou či Dantovou Božskou komedií. Vznosné
vlastenecké dílo podává velkolepou dikcí portugalské dějiny, oslavuje
velké národní postavy a objevné cesty. K výjimečnosti eposu přispívá
legenda spojená s jeho vznikem – Camões, který v té době sloužil
jako voják v jihovýchodní Asii, kam se dostal v důsledku konfliktů, jež
míval s urozenými, prý po ztroskotání lodi zachránil nedokončený
rukopis svého díla tak, že plaval a držel ho přitom nad hladinou.
Camõesův úmrtní den, 10. červen, kdy roku 1580 velký
portugalský básník zemřel, byl vyhlášen Dnem
Portugalska.
Fernando Pessoa je moderní postavou portugalské poezie,
známou pro psaní pod různými heteronymy (kdy mění nejen jméno
„autora“ básní, ale i styl a smýšlení jejich tvůrce).
Portugalský prozaik a dramatik José Saramago, jenž skrze
fantaskní zápletky nahlíží problémy lidské existence, získal
roku 1998 Nobelovu cenu.
Jedinečnou osobností portugalské kinematografie je režisér
Manoel de Oliveira, tvořící ještě ve svých
100 letech další filmy – je tak nejstarším stále
tvořícím režisérem (jeho kariéra začala již roku
1931!).
Historie města Faro
Oblast města Faro byla osídlena již od pravěkých dob. Na jeho místě
vyrostla nejdříve osada zvaná Ossonoba, významné sídlo
v římské době, z níž se dosud dochovaly některé stavební
památky.
Maurská okupace místa počala v 8. století. Faro se za
ní stává nejdůležitějším místem v jihozápadním cípu poloostrova.
Z portugalských oblastí bylo právě Faro
(a celá oblast Algarve) okupováno
nejdéle – portugalský král Afonso III. je
získává až roku 1249.
Přístav těžil ze své výhodné polohy, příznivé pro obchod. Zdejší
významná židovská menšina tiskne koncem 15. století první knihy.
O vzrůstajícím významu Fara svědčí jeho povýšení na
město roku 1540 a určení za sídlo biskupa
Algarve roku 1577.
Rok 1596 se do historie města zapsal neblaze – došlo
k jeho vyplenění, poboření hradeb a
kostelů hrabětem z Essexu a jeho vojáky, kteří
město nakonec zapálili.
Postupně se však město oficiálně stává
střediskem provincie Algarve v 19. století a výrazně
prosperuje v posledních desetiletích hlavně díky
turistům, kteří si je oblíbili pro jeho vzhled, bohatou
nabídku služeb turistům i atraktivní okolí.
Náboženství a tradice
- Náboženské složení v Portugalsku: katolíci (97 %), bez vyznání (2 %), zbytek tvoří protestanti různých denominací, muslimové, hinduisté a nepatrná židovská komunita
- Státní svátky
- Nový rok – 1. leden
- Velký pátek – pohyblivý svátek (březen – duben)
- Den svobody – 25. duben (výročí tzv. karafiátové revoluce 1974)
- Svátek práce – 1. květen
- Den Portugalska – 10. červen
- Boží tělo – pohyblivý svátek (červen)
- Nanebevzetí Panny Marie – 15. srpen
- Vyhlášení republiky – 5. říjen
- Svátek Všech svatých – 1. listopad
- Obnovení nezávislosti – 1. prosinec
- Neposkvrněné početí – 8. prosinec
- Vánoce – 25. prosinec
- Mimo národních svátků je třeba počítat s tím, že v Portugalsku existují i svátky regionální a městské (např. v Lisabonu 12. 6. – sv. Antonín; v Portu 24. 6. – sv. Jan)
Historické lokality
Hlavní město Portugalska
- Lisabon – pevnost sv. Jiří, palác Paço da
Alcáçova, národní muzeum dlaždic, náměstí Largo das Portas do Sol,
Belémská (Betlémská) věž, socha Ježíše Krista, vedle grandiózních
staveb jsou zde také bílé obytné domky, z jejichž balkonů visí květiny,
a mnoho kašen
Historické lokality
- Batalha – kostel a dominikánský klášter Panny Marie
Vítězné (na seznamu UNESCO)
- Coimbra – historické univerzitní město s barokní
knihovnou, románskou katedrálou, klášterem Santa Cruz a klášterem de
Calas, muzeum Machada de Castro
- Porto – románsko-gotická katedrála, kostel Cedofeita,
Věž kleriků (Torre dos Clérigos), burzovní palác, muzea, atrakcí města
je železniční nádraží São Bento
- Braga – katedrála a několik muzeí, např. muzeum
sakrálního umění
- Úředním jazykem v Portugalsku je portugalština. Přistěhovalci z Afriky mluví tzv. crioulo, což je směs původních jazyků afrických zemí a portugalštiny.
- Bez problémů se domluvíte také anglicky, španělsky, francouzsky nebo německy.
- V Portugalsku žije 10 102 022 obyvatel. Dříve se většinou Portugalci stěhovali do zemí s vyšší životní úrovní. Dnes je tomu naopak – Portugalsko se stává jednou z cílových zemí přistěhovalců.
- Dnešní Portugalsko můžeme rozdělit do dvou nejvíce osídlených zón. První zóna je v těsné blízkosti metropolí, jako jsou Lisabon nebo Porto. Druhou zónou je pak pobřeží na sever od Teja a Lisabonu. Naopak k nejméně osídleným oblastem patří hornaté vnitrozemí.
- Největším městem je Lisabon. Žije zde 850 000 obyvatel.
- Národnostní složení: Portugalci (99 %).
- Před zavedením jednotné evropské měny euro se zde platilo měnou zvanou escudo.
- Peníze lze vyměnit či rozměnit ve směnárnách, hotelech či bankách. Provozní hodiny jsou od 8.30 do 15 hodin. Větší pobočky v rekreačních oblastech končí až v 18 hodin. O víkendu bývá v bankách zavřeno.
- Na kartu lze vybrat hotovost v bankovních automatech MB – Multibanco, které se nacházejí u většiny bank. Také je možné využít tzv. eurošeků, za něž Vám bude vydána hotovost. Poplatky za výměnu bývají vysoké. Běžně lze platit také platebními kartami jako MasterCard, Visa, nebo American express.
- Aktuální kurz eura
- Faro je součástí regionu Algarve, který má nádherné
středomořské klima se spoustou slunce a nejvyššími průměrnými
teplotami z celého Portugalska. Hlavní sezona je od května
do října.
- Léto je obdobím slunce, jež se neschová plných
12 hodin. Teploty vzduchu v polovině léta dosahují 29 oC, ale
mohou vystoupat i nad 30 oC. Díky poloze u pobřeží jsou tato
horka mírněna brízou vanoucí od moře. Srážky jsou velmi nízké, vůbec
nejsušší jsou červenec a srpen. Moře je chladnější než
v uzavřeném Středomoří, a to díky studenému Atlantiku (i v parném
létě jen okolo 20 oC).
- Zimy ve Faro jsou velice mírné. Maxima průměrných
teplot se pohybují okolo 20 oC, málokdy klesnou teploty pod
15 oC. Délka slunečního svitu je 5 – 6 hodin denně. Prosinec
až únor je tady nejdeštivějším obdobím. Můžete očekávat i občasné
větrné počasí, které přinese bouřky od Atlantiku. Ty jsou však velmi
krátké – slunce se zase velice rychle objeví. Moře má jen 15 –
16 oC.
- Příjemným obdobím je jaro, teplotní maxima se už
mohou vyšplhat přes 20 oC, je hodně slunce. Počasí přeje ale
více výletům než koupání, moře se totiž otepluje pomalu. Podzim
je deštivější, ale teplotní maxima se mohou blížit
30 oC.
- Vzácné jsou extrémy počasí – např. v lednu 2006 byl na plážích
sníh. V roce 2004 na extrémní vlnu veder navázaly lesní požáry, které
ještě zhoršovaly vanoucí brízy.
Telefon
- Mobilní operátoři O2, T-Mobile a Vodafone poskytují do Portugalska roaming. Pokrytí signálem je prakticky všude.
- Telefonní čísla v Portugalsku jsou devítimístná. Pokud voláte do České republiky, použijte předvolbu +420. Pokud voláte do Portugalska, je nutné zadat předvolbu +351.
- Zavolat si v zemi můžete z telefonních budek, které jsou na mince nebo na karty. Telefonní kartu je možné zakoupit na poště či v novinových stáncích za cenu 2,50 – 10 €.
- Levněji Vás vyjde volání uskutečněné v době mezi 21. a 9. hodinou, o víkendech a o svátcích.
- Pro mobilní telefony je možnost zakoupení portugalské SIM karty.
- Zde jsou k dispozici odkazy na stránky mobilních operátorů O2, T-Mobile a Vodafone, kde naleznete bližší informace pro volání ze zahraničí:
- O2
- T-Mobile
- Vodafone
Internet
- Dostupnost internetu v Portugalsku odpovídá úrovni vyspělých evropských zemí.
- Internetové kavárny jsou ve velkých městech a letoviscích časté. Ceny se pohybují okolo 2 – 3 € za hodinu, rychlost připojení bývá celkem vysoká.
- Ve větších městech a letoviscích mají některé restaurace a kavárny k dispozici free Wi-Fi. I na ulici větších měst se lze dost často připojit k internetu přes zabezpečené i nezabezpečené přístupové body.
- Některé hotely nabízejí možnost internetového připojení po dobu pobytu zdarma.
Elektřina, zásuvky
- Elektrické napětí je dle evropské normy 220 V.
- Do Portugalska si vezměte pohodlné oblečení. Záleží také na tom, kam míříte. K turistice a návštěvě měst je vhodná kvalitní obuv a sportovní oblečení. Pokud chcete dovolenou trávit u moře, bude se Vám hodit vzdušné letní oblečení. Nezapomeňte plavky, krém na opalování s dostatečným ochranným faktorem, sluneční brýle a pokrývku hlavy. U skalnatých pobřeží se mohou nacházet mořští ježci, vezměte si proto boty do vody. Na večeři do hotelu je vhodné obléct si slušné oblečení – pánové dlouhé kalhoty a dámy letní šaty nebo sukni. Také do katolických kostelů byste měli mít zahalená ramena a dlouhé kalhoty nebo sukni.
- Do kufru ještě přibalte repelent – ten se může kdykoliv hodit. Lékárnička se základními léky také není na škodu.
- Portugalci jsou obvykle velmi vstřícní a milí lidé, kteří nemají příliš naspěch, rádi posedí u oběda a žijí nočním životem, jako ostatní obyvatelé Středomoří. Portugalsko je silně katolická země, do kostelů je tedy vhodné vstupovat se zahalenými rameny a koleny, na plážích jihu země by se dámy zase neměly slunit bez horního dílu plavek.
- Výrazná je portugalská zdvořilost, a jelikož Portugalci budou s povděkem kvitovat každý pokus o projev v jejich mateřštině, uvádíme zde několik základních výrazů běžného zdvořilého styku: Bom dia (Dobrý den), Boa tarde (Dobré odpoledne), Boa noite (Dobrou noc), senhor (pán/pane), senhora (paní), por favor (prosím – při žádání), desculpe (omlouvám se/promiňte), muito obrigado/obrigada (mnohokrát děkuji). Když se v Portugalsku zdraví dvě ženy nebo přátelé a známí, je běžné, že si dají přátelský polibek na obě tváře.
- Z témat, o nichž je třeba se vyjadřovat citlivěji, jsou to zejména ta, jež se dotýkají rivality obou států Pyrenejského poloostrova – Španělska a Portugalska.
- Pivo stojí od 0,60 € do 1,50 €; v restauraci zaplatíte 2 i 3 €
- Za láhev coly (nealkoholického nápoje) dáte přibližně 1,50 €
- Kávu si dáte za cenu do 1 eura (0,40 – 0,80 €)
- Láhev vody stojí necelé 1 euro
- Cena mléka je 0,50 až 0,80 €
- Chléb je k mání za 0,70 – 1 €
- Kilogram ovoce přijde na zhruba 1 euro
- Vstupné do muzeí a galerií bývá v rozmezí 2 – 5 € (velmi často 4 eura)
- Chcete-li se podívat na býčí zápasy, zaplatíte od 10 eur až po několik desítek eur za osobu (záleží na aréně a účinkujících)
- Večer s fadem a večeří vyjde na 30 – 70 €
- 1 kilometr jízdy si taxislužby účtují za cca 1 €
- Pronájem lehátka a slunečníku stojí od 5 € na den
- Pokud se hodláte vydat v Portugalsku na nákupy, nepřekvapí Vás nijak
ceny zboží, které jsou dosti podobné cenám u nás. Možnosti nákupů
budete mít jak v klasických kamenných obchodech a moderních obchodních
centrech, tak i na trzích nebo stáncích se zemědělskými produkty podél
silnic. Nejlevnější nabídka je v supermarketech nebo obchodních
řetězcích Pingo Doce. V Lisabonu se
setkáte s významnými obchodními centry jako např. Centro Comercial
Colombo s více než 500 obchody a restauracemi.
- Součástí běžného života Portugalců jsou nákupy na
trzích, pořádané většinou na hlavních náměstích.
Nabídka je opravdu široká – od potravin, ovoce a zeleniny přes
oblečení, suvenýry a řemeslné výrobky až po starožitnosti. Trhy jsou
často specializované na určitý druh zboží a konají se většinou jedno
dopoledne v týdnu. Na trzích je běžné smlouvat, ale jen mírně.
Nejznámější trh se koná každý čtvrtek ve městě Barcelos.
- Běžná otevírací doba obchodů je od 9 do 19 hodin,
ve velkých městech zavírají až kolem 23. hodiny, malé obchody dodržují
polední siestu od 13 do 15 hodin. V neděli mají obchody zavřeno.
Výjimkou jsou nákupní centra a některé supermarkety.
- Portugalská kuchyně je v Evropě méně známá, ale je velice pestrá a zdravá. Jídelníček je bohatý na dary moře, čerstvé ovoce a zeleninu, oblíbené jsou také kozí a ovčí sýry, koření, česnek a olivový olej.
Speciality
- V Portugalsku se často servírují polévky, typická je např. polévka z korýšů nebo kapustová polévka. Národním jídlem je treska (bacalhau), která se upravuje na nespočetně způsobů. Ve vnitrozemí se konzumují spíše pokrmy z vepřového, jehněčího nebo telecího masa. Portugalci vyrábějí klobásy v různých variacích. Zkuste třeba ochutnat vinnou klobásu s hrozinkami. Mezi další specialitu patří espetada de vaca – hovězí na grilu v česnekové marinádě nebo sardinhas assadas – grilované sardinky.
- Po jídle nesmí na stole chybět dezert (sobremesa). Opravdu výtečný je tart de natas – smetanový dort nebo pastel de nata – košíček plněný smetanovo-vaječným krémem.
- Velice oblíbeným nápojem je káva, která se pije hodně sladká a může se dochutit dobrým likérem nebo skořicí. Portugalská vína jsou proslavená po celém světě. Pěstují se ve 47 vinařských oblastech, nejznámější z nich je portské víno a Madeira. Z místního vína se také vyrábí pálenka agurdente.
Restaurace
- Portugalci žijí bujarým nočním životem – proto vstávají později a oběd mívají kolem 14. hodiny. Večeři podávají nejdříve ve 20 hodin. Pokud se chcete levně najíst, navštivte místní podnik tasca neboli taverna. Levné menu dostanete také v casa de pasto. Čerstvé ryby si můžete objednat především v podniku marisqueira a pokrmy na roštu dostanete v podniku churrasqueira. Na pivo si zajděte do cervejarias a tradiční speciality naleznete v pausadas. Ceny v restauracích jsou dost podobné jako u nás, ale v oblasti Algarve je vše dražší.
- Při návštěvě Portugalska jistě přemýšlíte, co je pro tuto zemi typické a čím Vaše blízké potěšit. Máme tu pro Vás několik vhodných tipů.
- Asi nejoblíbenějším suvenýrem z Portugalska je světoznámé portské víno. Ochutnat je můžete přímo v továrnách, odkud tato značka pochází. Nenajdete je ale přímo v Portu, jak by se dalo předpokládat, ale v sousedním městě Vila Nova de Gaia.
- Dlouholetou tradici má výroba keramiky. Typické jsou zejména azulejos, což jsou malované kachle a dlaždice, které tvoří výzdobu kostelů, sálů i obytných domů. Tradiční porcelán zakoupíte levně v řemeslnické dílně ve zdejších vesnicích.
- Mezi další typické suvenýry, jež Vám budou připomínat Vaši dovolenou, patří různé krajky a výšivky, proutěné a dřevěné výrobky či zlato a stříbro. Můžete se také setkat se zpracováním korku v různých podobách.
- Ceny výrobků jsou srovnatelné s našimi, nejlépe se nakupuje na tržištích, kde seženete řemeslnické výrobky za příznivé ceny.
- V portugalských restauracích se nechává většinou spropitné ve výši 10 – 15 %. Pozor, malé mince (2 nebo 5 centů) jsou pro většinu číšníků urážlivé.
- Taxikáři si ceny rovnou zaokrouhlují, dobrovolné spropitné se pohybuje mezi 5 – 10 %.
Aktivity a zábava
- Pokud se rozhodnete pro výlet do města Faro (viz Google
maps), projděte si jeho historické centrum schované za městskými hradbami.
Objevíte tu katedrálu ze 13. století, biskupský palác, kostel Panny Marie
Karmelské a mnoho dalších pozoruhodných staveb. Jestliže máte rádi
historii, navštivte městské archeologické muzeum. Najdete je v budově
bývalého kláštera poblíž katedrály, otevřeno má od pondělí do pátku
(10 – 12 a 14 – 18 hodin), vstupné pro dospělého je 2 €.
V přístavu naleznete další zajímavé muzeum, tentokrát námořní.
Uvidíte zde modely lodí a seznámíte se blíže s historií mořeplavectví
a rybolovu v celé oblasti. Museu Maritimo má otevřeno od pondělí do pátku
pouze od 14.30 do 16.30 hodin, vstupné pro dospělé je 1 €.
- Východně od města Faro leží bývalý rybářský přístav
Lagos (viz Google maps). Důležitou roli hrával hlavně
v minulosti, kdy zde začínaly všechny objevitelské mořeplavecké cesty.
S historií těchto cest se můžete seznámit v regionálním muzeu, dodnes
si zde také můžete prohlédnout historické loděnice. Najdete ho ve starém
městě, spolu s dalšími historickými budovami: kostelem sv. Antonína nebo
pomníkem Jindřicha Mořeplavce.
- Pokud Vás omrzí odpočinek na pláži, můžete si vyjet do oblasti
pohoří Serra do Mochique. Nejvyšší horou je Fóia.
V blízkosti jsou i lázně Caldas de Monchique.
- Dalším známým letoviskem v oblasti je Albufeira (viz
Google maps). Kromě výborného turistického zázemí a dobrých podmínek pro
všechny vodní sporty (podobně jako v ostatních střediscích) je toto
místo vyhlášeno typickou pyrenejskou atrakcí – býčími zápasy.
Portugalská korida se pyšní šetrnějším zacházením s býkem, toreador
sedí na koni, jejž výborně ovládá, a k tomu všemu hraje kapela. Pro
místní obyvatele je korida velmi sváteční událostí.
Wellness
- V Portugalsku naleznete mnoho míst, kde je možno se věnovat wellness
aktivitám. Jedním z nich může být As Cascatas Golf Resort &
Spa na adrese Hotel Apartamento As Cascatas, Rua do Brasil Lote,
Vilamoura Algarve. Je tu připraveno 14 relaxačních lůžek, kde Vám
poskytnou masáže obličeje i celého těla, aromaterapeutickou koupel, saunu,
turecké lázně, jacuzzi a mnoho dalších léčebných, rehabilitačních,
pěstících a fitness procedur. Více informací o ubytování, lázeňských
programech a jejich cenách najdete na stránkách http://www.ascascatasvilamoura.com/.
- Navštívit můžete také Pestana ALVOR Beach Hotel
v Algarve. Zdejší wellness centrum nabízí masáže, ošetření obličeje,
kadeřnický salon, saunu a tureckou koupel, bazény se sladkou
i slanou vodou.
- Další spa centrum je v hotelovém komplexu Praia D´El Rey
Marriott Golf & Beach Resort (adresa Av. D. Inés de Castro 1, Vale
de Janelas, Amoreira).
- Lázeňské středisko Grande Real Santa Eulalia v Algarve
se specializuje na pobyty s redukčním programem. Po konzultaci s lékařem
Vám sestaví (většinou) 7denní program, při kterém využívají
kardio-fitness přístroje, thalasso park s koncentrovanou slanou vodou,
skotské střiky, lymfatické drenáže, turecké lázně a další procedury
vedoucí ke snížení hmotnosti.
Potápění
- Faro se nachází v krásné části Portugalska
s názvem Algarve. Jsou zde překrásné pláže, skalnaté
útesy a nebezpečné vlny oceánu. Spolu s dalšími dvěma městy regionu,
Lagosem a Albufeirou, patří mezi nejvyhledávanější místa
v Portugalsku.
- Samozřejmě i zde je mnoho možností pro potápění a šnorchlování,
ale je nutné počítat s nebezpečnými mořskými proudy,
které trápily již první mořeplavce vyplouvající z této oblasti.
- Díky skalnatým (pískovcovým) břehům je zde možné vidět velké
množství ryb (tuňáků, sardinek, dokonce
i žraloků). Proto je tato oblast proslulá mezi rybáři. Je
zde možné i podmořské rybaření.
Sport a zábava
- Sportem číslo jedna je ve městě Faro a v přilehlé oblasti
golf. Golfových hřišť je v okolí hned několik. Poplatky
za hřiště s 18 jamkami se pohybují kolem 100 eur. Z vodních sportů
jsou kromě plavání oblíbené také šnorchlování
a windsurfing. Nachází se zde také stadion
Estádio Algarve s kapacitou 30 000 diváků,
jedno z míst konání Eura 2004. Od této události
se nicméně nedaří sportoviště trvaleji využít (místní kluby hrají
pouze v nižších soutěžích), a tak se zde konají především různé
koncerty a festivaly.
- Jako univerzitní město ožívá Faro večer a v noci mnoha
bary, diskotékami a
kluby.
- V Portugalsku se liší pláže na jihu a na západě země.
- Na jihu v okolí města Faro je členité pobřeží, kde se střídají
kamenité útesy s písčitými plážemi v zátokách. Moře je zde o něco
teplejší. Navštívit můžete např. pláž Praia de Rocha
nebo Ponta de Piedade.
- Na západě a severu Portugalska jsou pláže, jež se pozvolna svažují do
vody. Pozor si zde dejte na velké vlny, které mohou mít i v mělčích
vodách velikou sílu.
- Je velice důležité věnovat pozornost vlajkové signalizaci na plážích
(zelená – bezpečné koupání, žlutá – koupání na vlastní riziko,
červená – vstup do vody přísně zakázán). Doporučujeme přibalit obuv
do vody.
- Pokud jste milovníci vodních atrakcí, nenechte si ujít návštěvu
Aqualandu Algarve
v městečku Alcantarilha (viz Google maps). Vstupné do akvaparku je pro
dospělé 19,50 €, pro děti (4 – 12 let) 15 €.
- Také poblíž městečka Lagoa (viz Google maps) naleznete akvapark.
Jmenuje se Slide &
Splash a nabízí mnoho vodních atrakcí s veškerým servisem
nutným pro aktivní odpočinek a občerstvení. Vstupné pro dospělé je
19 €, pro děti (5 – 10 let) a seniory (nad 65 let) 15 €. Otevřeno
je v hlavní sezoně od 10 do 18 hodin.
- Další, i když poněkud skromnější Aquapark Teimoso
je ve městě Figueira da Foz, 200 km severně od Lisabonu (viz Google maps).
Otevřen bývá zhruba od června do září (v závislosti na počasí).
Výše vstupného pro dospělé je asi 8 €, pro děti (4 – 11 let) a
seniory (nad 65 let) přibližně 6 €.
- Faro je střediskem hlavní turistické oblasti
Portugalska – Algarve. Tento nejjižnější okraj
kontinentálního Portugalska je nejzelenějším a nejúrodnějším krajem
v zemi. Je provoněn pomeranči, mandlemi a fíkovníky, které obklopují
městečka s jedinečnou architekturou sněhobílých vilek s ornamentálními
kruhovými komíny a bohatě nazdobenými balkony či zahradami. Celé
pobřeží lemují nekonečné pláže mezi písečnými skalisky a
načervenalými útesy. Pobřeží Algarve a jeho větrné podmínky jsou
vhodné k pořádání mezinárodních závodů regat a plachetnic. Vzhledem
k tomu, že pobřeží je velice rozmanité, doporučujeme klientům, aby si
zapůjčili automobil a vydali se objevovat překrásné pláže, romantické
zálivy a zlatá skaliska sami. Doslova rájem je celé pobřeží pro rybáře.
Velice oblíbený a atraktivní je lov žraloků. Vydat se můžete na
celodenní i půldenní výlet lodí podél pobřeží. Rekreace na Algarve je
vhodná pro všechny bez rozdílu. Na své si přijdou milovníci historie,
přírody, vodních sportů, ale i gastronomie. Zklamáni nebudou ani
vášniví tenisté či golfisté. Algarve bylo opětovně zvoleno jednou
z 10 nejlepších golfových destinací na světě. Zpestřením pobytu
v Algarve – nejen pro děti – je návštěva vodních parků, kde jsou
Vám k dispozici obří skluzavky, tobogany, bazény atd. Dámy zajisté ocení
jedinečnou příležitost – zacvičit si ve vybraných termínech 2× denně
aerobik pod vedením zkušených profesionálních instruktorů aerobiku.
- Samotné Faro se může pochlubit množstvím historických
památek, katedrálou, renesančním klášterem, muzeem Jindřicha Mořeplavce,
námořním muzeem nebo krásnými kostely. Staré město se rozkládá
v sousedství poklidného přístavu a od okolní modernější zástavby je
odděleno mohutnými hradbami. Farská pláž se nachází sedm kilometrů od
města. Je tvořena písečným poloostrovem, který se táhne podél
pobřeží. Na pláž se dostanete přes most. V okolí se nabízejí i jiné
možnosti sportovního vyžití, jako jsou golf, tenis nebo jízda na
koních.
- Dalším velkým městem této oblasti je západně ležící
Lagos, kde kdysi ležela fénická osada. Díky zámořským
objevům v 15. století, jejichž průkopníkem byl Jindřich Mořeplavec, se
město stalo důležitým námořním střediskem, ale také významným
překladištěm otroků. Dnes je Lagos rušné, půvabné městečko, jež je
cílem jachtařů z celé Evropy. Nový moderní přístav ve východní
části města je vůbec první opravdu bezpečné kotviště lodí
připlouvajících z Atlantiku. Zájemci o koupání v Lagosu mohou využít
nabídky oblíbených pláží Praia de Dona Ana, Praia do
Camilo či Praia da Piedade, které jsou
většinou malé, klidné, lemované pískovcovými skalami. Mezi surfaři a
vodními lyžaři je nejoblíbenější Meia Praia.
Přes léto je zde hodně mladých lidí, i díky vyhlášeným kavárnám,
restauracím a klubům.
- Na poloviční cestě mezi letovisky Portimao a Lagos leží letovisko
Alvor se starým přístavem a spletí klikatých uliček
s mnoha obchůdky, bary a restauracemi. Směrem na západ se táhne písčitá
pláž ohraničená dunou a na východě skalními výběžky. Transfer od
letiště je cca 1 h 45 min.
- V rybářském městě Portimao, které má fénický
původ, můžete obdivovat několik historických staveb, kostelů a budovu
radnice. Nedaleko se rozkládá známá pláž Rocha
s pevností Santa Catarina de Ribamar. Široká a dlouhá písečná pláž,
lemovaná krásně tvarovanými skalními bloky, nabízí hojnost zábavy
především na pobřežní promenádě. Je místem nočního života, který
málokdy končí před půlnocí. Transfer z letiště cca 1 h 20 min.
- Také Carvoieiro bylo původně malou rybářskou
vesničkou. Dnes nabízí kromě staré romantické části také moderní
hotely a obchody. Téměř v centru letoviska je hlavní písčitá pláž,
v malebných zátokách najdete i několik klidnějších a menších
pláží. Transfer z letiště cca 1 hod.
- Oblíbeným střediskem s písečnými plážemi s pozvolným vstupem do
moře je Galé. Pobřeží zdobí kromě tradičních citrusů
a fíkovníků pestré bugenvilie. Středisko je známé tradiční portugalskou
kuchyní a skvěle upravovanými rybími specialitami. Populární jsou
romantické výlety rybářskými loďkami podél pobřeží, které je
obklopeno skalisky a tajemnými jeskyněmi.
- Jakýmsi turistickým hlavním městem Algarve je původně rybářské
městečko Albufeira. Jeho zlatavé pláže a pulzující
noční život jsou lákadlem pro návštěvníky z celé Evropy. Dvěma tunely
se z centra dostanete na místní pláže dos Pescadores a dos
Barcos, kde brzy zrána uvidíte připlouvat místní rybáře
s čerstvými úlovky. Velká část centra je vyhrazena pouze pro pěší. Do
ní patří i nejstarší oblast kolem ulice Rua da Igreja Velha, kde se na
některých budovách dochovaly původní maurské oblouky. V těsném okolí
Albufeiry je několik rekreačních středisek se známými plážemi
(Praia da Oura, Praia de Santa Eulália, Praia de Maria
Luisa).
- Asi 7 km východně od Albufeiry leží vesnička Falésia
se stejnojmennou, téměř 4 km dlouhou pláží, jež je celá lemována
vysokými skalisky červenobílé barvy a malými kaňony. Na tomto klidném
místě se nacházejí luxusní hotelové komplexy a apartmány. Milovníci
golfu najdou zázemí ve městě Vilamoura.
- Největším rybářským přístavem je Olhalo.
Tradičními stavbami jsou zde lodní doky a tovární haly. I tak tu najdete
nádherné písečné pláže na ostrovech Ilha da
Cultra (pláž Hangares) a Ilha da
Armona (pláž Fuzeta), na které se dopravíte lodí. Každým
rokem v srpnu se v Olhalu koná tradiční rybí festival na ulici Jardim
Patrao Joaquim Lopes s místní hudbou.
- Nejvýchodněji položeným letoviskem je malebné město
Tavira. Je obklopeno zlatými plážemi a kolorit dokreslují
čtyřboké střechy se zdobenými komíny. Do dnešní doby se zde dochoval
římský most, spojující oba břehy řeky Gilao. Lov tuňáků býval
hlavním zdrojem obživy místních obyvatel, ale poté, co ryby odtáhly,
žijí obyvatelé Taviry především z cestovního ruchu. Za návštěvu
stojí místní kostely a středověké domy s gotickými okny a portály. Pro
milovníky koupání je tu 2 km vzdálený ostrov Ilha de
Tavira, dostupný trajektovou dopravou z přístaviště. Území
ostrova náleží k přírodní rezervaci Parque Natural da Ria Formosa
(mokřiny, kde vegetuje mnoho ptačích druhů). Milovníci golfu ocení dvě
golfová hřiště.
Možnosti výletů (více sekce Výlety):
- Faro
- Albufeira
- Lagos
- lázně Monchique (známé již Římanům), kromě nich je zde i spousta
krámků, jež nabízejí výrobky uměleckých řemeslníků, a Fóia
- mys sv. Vincenta (Cabo de São Vicente), nejjihozápadněji situovaný bod
evropské pevniny
- Sagres – strategické místo při objevných plavbách
- Ponta da Piedade
- přírodní park Ria Formosa
- Povrch Portugalska je velice rozmanitý. Najdeme zde horské masivy, roviny,
pánve i hluboká údolí. Pohoří se nalézají převážně ve vnitrozemí.
Severní oblast je rozdělena řekami na několik horských pásem.
- Nejvyšší hora kontinentálního Portugalska Torre se
tyčí do výšky 1991 m a leží v pohoří Serra da Estrala
v centrální části Portugalska. V severním, středním a východním
Portugalsku se rozkládají četná pohoří, např. Serra de Gerez, Serra de
Marao a Serra de Mamede. Jih země tvoří převážně roviny nebo mírné
pahorkatiny. Ale i zde najdeme menší pohoří Serra de Monchique.
Celé pobřeží Portugalska omývá Atlantský oceán.
- Město Faro se nachází asi 60 km od hranic se
Španělskem. 400 km jižně leží africký kontinent a na
něm Maroko.
- Nejbližší turistické lokality sousedních zemí: Malaga
(Costa del Sol), Alicante (Costa Blanca)ve Španělsku, Casablanca, Fes a Tanger
v Maroku.
- Portugalsko leží v západní části Pyrenejského poloostrova, na jihu
je lemováno Cádizským zálivem a na západě Atlantikem.
- Nejvyšší pohoří Portugalska a stejnojmenný přírodní park
Serra da Estrela (neboli „pohoří hvězdy“) je
nejvyšším pásmem kontinentálního Portugalska. Většina vrcholů dosahuje
výšky až 1500 metrů. Nejvyšší horou je Torre
(„věž“), která se zvedá až do 1993 metrů. Pro tuto oblast je typické
suché a horké klima, a to i přesto, že zde ročně spadne až 2000 mm
srážek. Půda se zde tedy k hospodářským účelům příliš nevyužívá,
pouze v údolí se tu a tam pěstuje kukuřice a žito.
- Národní parky a chráněná území zaujímají území
6500 km2, tj. 7 % celkové rozlohy země. Statut národního parku
má pouze Parque Nacional da Peneda-Gerés na severovýchodě.
Naleznete zde nádhernou, nespoutanou malebnou krajinu s větrem ošlehanými
vrcholky hor i zalesněnými údolími, kde rostou duby, pinie a tisy.
Z živočichů tu můžete zahlédnout například jelena, vlka, lišku nebo
divoké koně či orla královského. Dále je zde 11 parques naturais –
přírodních parků, 8 přírodních rezervací a několik chráněných
oblastí.
- V jižní části Portugalska patří k nejzajímavějším Sado
Estuary Natura Reseve, jež zahrnuje také pobřežní oblast
o rozloze 23 160 ha kolem řeky Sado a jejího ústí. Bahnité břehy,
laguny, jezera a duny jsou důležité pro život savců, ptáků a měkkýšů.
Nejzajímavějším a nejatraktivnějším savcem, kterého tu lze pozorovat, je
bezesporu delfín. Předpokládá se, že tu je kolem 30 delfíních druhů.
Z ptáků tady najdete plameňáky, čápy a volavky. Na jihu
u výběžku Pont da Piedade ožívají skály –
proplouváte nádhernými jeskyněmi a bizarními skalisky, které se formují
do různých podob. O kousek dál se ocitnete na nejjižnějším cípu
Portugalska Finis terrae – konec světa s 60 m
vysokými útesy.
- Mezi Algarve a Lisabonem se rozkládá kraj Alentejo,
s rozsáhlými lány obilí, olivovníků a korkového dubu. Poměrně mladý
přírodní park Parque Natural do Vale do Guadiana se
rozkládá poblíž hranic v okolí Serpy a Mértoly v oblasti kopců, planin
a hlubokých údolí kolem řeky Guadiana, jež je jednou z nejdelších a
nejzajímavějších řek v Portugalsku. Domovem je tento park bohaté flóře
a fauně, vyskytují se tu také zcela neobvyklé druhy např. čápa, sovy
nebo orla.
- Přibližně 50 km východně od Fara se na hranicích se Španělskem do
Atlantiku vlévá řeka Guadiana, jeden z nejvýznamnějších
toků Pyrenejského poloostrova (délka toku 742 km).
|