- Zvýšená aktivita teroristických skupin v Alžírsku a Maroku má za následek rovněž nejistou situaci v Tunisku. Doporučuje se sledovat aktuální situaci v tisku nebo v televizi.
- Jižní pouštní oblasti jsou vojenskou zónou se zvláštním bezpečnostním režimem. Pokud se rozhodnete cestovat do těchto oblastí mimo organizované zájezdy, budete potřebovat speciální dokumenty vydávané asi měsíc dopředu.
- Všeobecně je bezpečnostní situace v Tunisku dobrá. Vyskytují se zde však případy krádeží, někdy i s použitím násilí, ušetřena toho nejsou ani turistická střediska. Mimořádné opatrnosti by měly dbát osamělé ženy. V zájmu vlastní bezpečnosti by se měly snažit neupoutávat pozornost odhalujícím oblečením a nenavazovat konverzaci s neznámými muži.
- Je zakázáno fotografovat vládní, policejní a vojenské objekty, nádraží, letiště a další budovy označené tuniskou vlajkou. Zakázáno je i fotit muslimy, kteří provádějí svůj rituál mimo mešitu. Vstup do mešit v době modliteb je nevěřícím zakázán. Při fotografování místních obyvatel se doporučuje požádat je o svolení. Od roku 1980 je zakázáno fotografovat židovské objekty, které jsou přísně střeženy policií. Je třeba respektovat zákaz vstupu do blízkosti těchto objektů, pokud je u nich vymezen prostor s policejní hlídkou.
- Přístup k cizincům je velmi tolerantní, přesto nelze zapomínat, že Tunisko je zemí muslimskou. Tomu je třeba přizpůsobit chování (pokud jde např. o navazování kontaktů s místními dívkami a požívání alkoholu) a oblékání.
- Při návštěvě země v postním měsíci ramadánu se doporučuje vyžádat si bližší instrukce na Velvyslanectví ČR v Tunisku, Velvyslanectví Tuniska v ČR nebo u tuniského národního úřadu pro cestovní ruch.
- V průběhu roku 2003 zahájila činnost mravnostní policie, která namátkově legitimuje smíšenou společnost mladých lidí (páry nevyjímaje), u nichž prověřuje, zda jsou manžely a zda jejich chování odpovídá pravidlům muslimské společnosti. Stejným způsobem jsou prověřováni místní obyvatelé ve společnosti cizinců, a to zejména v nočních hodinách v okolí zábavních podniků.
- Po vstupu ČR do EU je zaznamenán zvýšený zájem tuniských občanů o sňatek s občankou ČR. Jedná se o kategorii mužů ve věku 25 – 30 let, nekvalifikovaných, pocházejících ze skromných ekonomických poměrů (zpravidla zemědělských), kteří v průběhu turistické sezony pracují pro hotely či turistické kanceláře. Cílem těchto rychlých sňatků je získání trvalého pobytu v zemi EU.
Doprava K řízení motorových vozidel v Tunisku je nezbytné vlastnit tyto dokumenty:
- technický průkaz vozidla
- platný mezinárodní řidičský průkaz
- doklad o zaplacení povinného ručení pro zahraničí (zelená karta)
- Povolená rychlost je v Tunisku v obci 50 km/h, mimo obec 90 km/h a na dálnici 110 km/h.
Odlišnosti a zajímavosti v dopravních předpisech:
- v Tunisku se jezdí vpravo, dopravní předpisy jsou podobné těm evropským
- odbočovací pruhy směrem vlevo jsou umístěné u pravého okraje silnice
- tuniští řidiči jsou vcelku ohleduplní a jezdí bezpečně, je zde velmi málo nehod
- řidiči musí být min. 21 let
Místní doprava
- Na Djerbě je možné využít autobus, taxi nebo si pronajmout auto.
- Co se týče autobusu, jízdenky stojí v přepočtu od
15 Kč výše, záleží kam jedete.
- Jedna z nejlepších možností, jak cestovat po Djerbě, je
taxi. Na evropské poměry je velice levné.
Cena se pohybuje okolo 10 Kč/km.
- Pokud se rozhodnete prozkoumat ostrov po vlastní ose, máte možnost
pronajmout si automobil. To můžete již na letišti nebo
kdekoli ve městech. Cena se odvíjí od věku řidiče, doby a délky pronájmu
a typu auta. Obecně se dá mluvit o cenách mezi 20 –
100 € na den. Využít můžete například služeb společnosti Camel Car. Porovnejte,
zda není výhodnější objednat pronájem auta po internetu z domova.
K dispozici jsou např. stránky www.hertz-europe.com, www.avis.cz, www.sixt.de nebo www.holidayautos.cz.
Náboženství a historie Historie Tuniska
Původními obyvateli Tuniska jsou Berbeři. Významnější éra v tuniské historii nicméně nastává až s příchodem fénických osadníků v 10. století před naším letopočtem. Féničané z Tyru (v dnešním Libanonu) také založili Kartágo, v 9. století před n. l. (tradiční, byť ne zcela podložené datum založení je rok 814 před n. l.). Pověst spojuje vznik města s tyrskou královnou Elissou, zvanou Dido („milovaná“). Dido figuruje i ve Vergiliově Aeneidě. V tomto eposu Jupiter Aenea přiměje, aby svou milovanou Didonu opustil. Ta pak volí smrt v plamenech pohřební hranice. Příběh milenecké dvojice byl velmi oblíben a mnohokrát zpracován (zejména operně Purcellem jako Dido a Aeneas, později Hectorem Berliozem v Trojanech).
Kartágo, které leželo v oblasti dnešního Tunisu, se pak stalo dominantní mocností v západním Středomoří. Jako takové čelilo rivalitě jiných tehdejších velmocí oblasti – nejdříve Řekům na Sicílii, ale později zejména Římanům. S nimi vedli Kartaginci pamětihodné punské („punicus“ v latině znamená fénický) války (byly celkem tři v období 264 – 146 před n. l.), jejichž nejslavnější epizodou je přechod slavného vojevůdce Hannibala přes Alpy i se slony během jeho tažení do Itálie (218 – 202 před n. l.). Války se nicméně skončily prohrou Kartága a jeho zničením.
Kraj se pak stal římskou kolonií (jako Africa), město bylo znovu zbudováno. Bylo to období stability a rozkvětu, z Kartága se vyváželo obilí (bylo zváno „obilnicí“ Říma) a olivový olej. S pádem Říma v 5. století n. l. upadlo i Kartágo do rukou Vandalů. Vandaly v 6. století střídají Byzantinci a v 7. Arabové.
Ti měli na charakter země největší vliv – obyvatelé Tuniska přijali islám a začali používat arabštinu, přišly také imigrační vlny z arabského světa. Již tehdy si místní vládnoucí muslimské dynastie vydobily nezávislost na centru (sídlu chalífa).
Aghlabidskou dynastii následovali Fatimidé, kteří z Tuniska dobyli Káhiru a Tunisko ponechali Ziridům. Když posledně uvedení porušili věrnost Fatimidům, poslali Fatimidové formou trestu z Egypta na tuniské území nomádské kmeny (Banu Hilal), které zemi zpustošily a přivodily úpadek ziridské dynastie. Ve 12. století tak bylo Tunisko vydáno napospas Normanům ze Sicílie. Pořádek obnovila až další dynastie, almohadská, jejíž říše v době své největší územní expanze zasahovala severozápadní pobřeží Afriky a jih Pyrenejského poloostrova.
Po několika desetiletích se od Almohadů odštěpuje hafsidská dynastie a zakládá zlatý věk Tuniska (období 1230 – 1574). V té době kvete kultura, architektura a vzdělanost, Tunis se stává hlavním městem a kulturním centrem říše Hafsidů. Významně se v tehdejším kulturním dění projevuje také příliv židů a muslimů vyhnaných ze Španělska na konci 15. století. V závěru hafsidské vlády bylo tuniské pobřeží napadáno korzáry.
Další zvrat v dějinách Tuniska pak přináší rok 1574, kdy se země stává součástí Osmanské říše. Faktickou kontrolu nad tuniským územím vykonával tzv. dej a jeho zástupce – bej. Tuniští bejové postupně získávali autonomní postavení v rámci Otomanské říše, zejména za poslední dynastie husajnovských bejů (1705 – 1956).
V 19. století nastartovali bejové (nejvýznamnějším byl Ahmad Bej) modernizaci Tuniska. Do země zvali cizí, zejména francouzské, poradce a podle západních vzorů budovali vojsko, námořnictvo a průmysl. Tyto snahy však nakonec vedly k obrovskému zahraničnímu zadlužení, které mělo za následek zásahy evropských mocností do tuniských záležitostí a nakonec i francouzský protektorát nad zemí, který začal roku 1881.
Od té doby je postava a moc beje už spíše symbolická, faktická moc je ve francouzských rukou. Francie podporuje další modernizaci, Tunisko na oplátku podporuje Francii v 1. světové válce.
Již před ní nicméně sílí v Tunisku nacionalistické hnutí, jež opět vzrůstá po válce. Je založena strana Destour (ústavní). Vůdcem nacionalistického hnutí se stává Habib Bourguiba. Po druhé světové válce, za které je na území země vybojováno důležité vítězství Spojenců nad německo-italskými jednotkami, se sny nacionalistů vyplňují. Francouzský ministerský předseda Pierre Mendès France dojednává s Bourguibou tuniskou nezávislost, která je vyhlášena roku 1956.
Následujícího roku je bej svržen, nastolena republika. Bourguiba se stává hlavou státu, jeho neodestourská strana získává ve volbách většinu. Přínosem Bourguibovy vlády jsou především ekonomické reformy a podpora zahraničních investic, doprovázená i politickou orientací na Západ, spolu s pozorností k problémům v regionu. Negativa spočívala především v trvalém potlačování opozice (nakonec se nechal jmenovat doživotním prezidentem).
Roku 1987 byl nicméně sesazen (po prohlášení lékaři za fyzicky nezpůsobilého vykonávat svůj úřad) premiérem Ben Alim. Ten pokračoval v Bourguibově politice, nadto zlepšil vztahy s okolními státy v regionu (roku 1989 byla v Maghrebu vytvořena Arabská unie, jejímiž členy kromě Tuniska jsou Maroko, Alžírsko, Libye a Mauritánie). Omezuje dále vliv islamistů ve vlastní zemi (zasahuje proti fundamentalistům, navíc – což je dosti výjimečné v zemi s naprostou většinou muslimů – zde ženy v zastupitelských orgánech zaujímají více jak 20 % míst), podepisuje asociační dohodu s EU, roku 2007 se Tunisko stává součástí středomořské zóny volného obchodu. Ve světovém tažení proti terorismu se staví po bok USA (roku 2002 stihl tuniský ostrov Djerba teroristický útok na synagogu s 21 oběťmi, včetně cizinců). Na druhou stranu zůstává vládnoucí strana rozhodující politickou silou, prezident dosáhl zvýšení limitního věku pro výkon prezidentské funkce na 75 let, po úpravě ústavy může být zvolen na libovolný počet volebních období za sebou.
Historie Djerby
O ostrově Djerba se zřejmě zmiňuje již Homér v Odysseji (IX. zpěvu), když hovoří o zemi požíračů lotosu (lótofagů) a pokrmů z květin, u jejíchž břehů uvíznul Odysseus.
Z historických osadníků bývají prvně zmiňováni Kartaginci, již na ostrově zbudovali obchodní sídlo. Před nimi zřejmě ostrov obývali Berbeři (Djerba je jednou z mála oblastí Tuniska, kde se dodnes užívá berberský jazyk). V době punských válek dobývají ostrov Římané, kteří zde budují své vily, vesnice, obchodní sídla i hráz spojující ostrov s pevninou. Město Meninx (v místech dnešní metropole Djerby, Houmt Souku) přejmenovali na Girba, odkud jméno přešlo na celý ostrov.
Z pozdějších osudů ostrova Djerby se zmiňme ještě o jeho dobytí Araby v 60. letech 7. století, jež mělo za následek islamizaci ostrova i rozšíření arabského jazyka. Později, v předvečer převzetí ostrova Otomany, ostrov sloužil jako základna pirátů.
Dne 14. května 1560 porazilo osmanské loďstvo v bitvě u Djerby spojená křesťanská vojska ze Španělska a Itálie. Od 16. století pak Djerba sdílela osudy Tuniska v rámci Otomanské říše, pod protektorátem Francie a nakonec jako součást samostatné Tuniské republiky.
K tragické události došlo 11. 4. 2002, kdy výbuch nákladního auta (spojovaný s Al-Kajdou) v blízkosti slavné synagogy Ghriba usmrtil 21 lidí – Tunisanů, Němců i Francouzů.
Synagoga je poutním místem důležité židovské menšiny na ostrově. Její historie je velmi dlouhá – v bájivém podání je její počátek nějak spojován se zničením jeruzalemského Chrámu, ať už se zbořením toho prvního v 6. století před n. l. Babyloňany, či druhého roku 70 n. l. Římany. Podle pověsti synagoga Ghriba („zázračná“, „cizí“) obsahuje ve svém zdivu jednu ze bran Chrámu. Ještě jiná pověst hovoří o jejím pozdějším založení na místě, kde zemřela mladá dívka považovaná za svatou (podle jedné verze uprchlá z Izraele).
Na ostrově byly také pořízeny některé exteriérové scény města Mos Eisley z legendárních Hvězdných válek. Náboženství a tradice
- Náboženské složení – muslimové (islám sunnitského ritu) 98 %, křesťané 1 %, židé a ostatní 1 %
- Státní svátky v Tunisku
- 1. leden Nový rok
- 20. březen Svátek nezávislosti (státní svátek)
- 21. březen Den mládeže
- 9. duben Den mučedníků
- 1. květen Svátek práce
- 25. červenec Den republiky
- 13. srpen Den žen (rodiny)
- 7. listopad Den změny (nástup prezidenta Ben Aliho k moci)
- Náboženské svátky:
- Kromě státních svátků jsou v Tuniské republice dny volna čtyři muslimské pohyblivé svátky, závislé na lunárním kalendáři:
- Aid Esseghir (El-Fitr, oslavující konec postního měsíce ramadánu) – 2 dny
- Aid El Kebir (El-Idha, Svátek oběti oslavující Abrahámovu/Ibrahímovu ochotu obětovat syna) – 2 dny
- Ras El Am El Hijri – 1 den
- Mouled – 1 den
- Turistům je přístup do mešit většinou zakázaný. Vstupujte proto pouze na jejich nádvoří. Chovejte se zdrženlivě a nefotografujte. Vstup do mešit v době modliteb je nevěřícím zakázán úplně.
- Náboženská a posvátná místa na Djerbě
- židovská synagoga El Ghriba – poutní místo afrických Židů
- mešita El Ghorba ze 17. století s tureckým minaretem
Historické lokality
Hlavní město Djerby
- Houmt Souk – ve městě můžete obdivovat více než
200 mešit, díky nimž bývá označováno za „město mešit“. Mezi
nejznámější patří mešita Cizinců nebo mešita Turků. Naleznete zde
také starou arabskou pevnost Borj El-Kébir, odkud je pěkný pohled na obelisk
věže Borj-er-Rous, či muzeum umění a tradic se sbírkou folklorního
umění. Město je významným tržištěm pro okolní vesnice a hospodářské
usedlosti.
Historické lokality
- Midoun – prohlédnout si můžete mešity, medinu nebo
starý mlýn na olivový olej.
- Guellala – město je střediskem hrnčířské výroby,
za návštěvu určitě stojí muzeum tradičních řemeslných výrobků.
- Úředním jazykem je v Tunisku arabština.
- Dalším nejvíce používaným jazykem je francouzština. Obyvatelé ji ovládají plynule a na veřejných místech najdete dokonce dvojjazyčné nápisy (arabsko-francouzské).
- V obchodech a turistických oblastech se používá také angličtina, i když méně častěji. Občas uspějete s němčinou nebo italštinou.
- Tunisko s rozlohou 163 610 km2 obývá
9 924 742 lidí. Okolo 60 % obyvatel bydlí ve městech.
Největším městem je Tunis. Žije zde 1 520 000
obyvatel.
- Tuniská populace je velmi mladá, skoro polovina obyvatel je mladší
dvaceti let. Tunisané jsou po celém světě známí svou pohostinností.
- Djerba je se svou rozlohou 520 km2 největším
ostrovem Tuniska a severní Afriky. Žije zde okolo 100 000
obyvatel.
- Národnostní složení: Arabové (97 %), Berbeři
(1 %)
- Oficiální měnou je tuniský dinár (TND, DT, D), který se dělí na 1000 milimů. Bankovky jsou v hodnotě 5, 10, 20 a 30 dinárů, liší se od sebe barvou a velikostí. Mince jsou v hodnotě 5, 10, 20, 50, 100 a 500 milimů (tato mince někdy označována jako 1/2 dináru) a 1 dinár.
- Banky bývají otevřeny od pondělí do čtvrtka, v turistických místech někdy také v pátek a v sobotu. V dopoledních hodinách jsou otevřeny zhruba od 8 do 11 hodin a v odpoledních hodinách přibližně od 13 do 17 hodin. Cestovní šeky (American Express) přijímají banky.
- Další možností je vyměnit si peníze v hotelových směnárnách, které bývají otevřené též o víkendech.
- Platební karty (VISA, MasterCard, American Express) můžete běžně použít při platbách v hotelech, autopůjčovnách či velkých obchodech.
- Bankomaty jsou dostupné v turistických střediscích a ve velkých městech. Výběr z nich je však drahý.
- Zpětná směna dinárů je omezená. Můžete si zpětně směnit pouze třicet procent celkové částky, kterou jste vyměnili. Tuto celkovou částku musíte dokázat lístkem z původní směny. I tak můžete nazpět vyměnit maximálně 100 dinárů. Tuniské dináry se do Tuniska nesmějí přivážet ani z něj vyvážet.
- Při příletu se musí deklarovat větší dovážený obnos v cizí měně (ekvivalentně vyšší než 500 dinárů). Množství dovážené nebo vyvážené cizí měny je nicméně neomezené.
Orientační kurz tuniský dinár/koruna
- Podnebí se v jednotlivých oblastech Tuniska liší kvůli geografické
rozmanitosti. Na jihu země je pouštní klima se suchým, horkým podnebím a
dramatickými rozdíly teplot mezi dnem a nocí. Pobřežní oblasti mají
typické středomořské klima s dlouhými, suchými léty a mírnými,
deštivými zimami.
- Hlavní sezona je od května do října, ale příjemné jsou
i jarní a podzimní měsíce. Teploty vzduchu stoupají
k 25 oC, doba slunečního svitu je až 10 hodin denně, srážky
jsou minimální a teplota moře na podzim zůstává nad 20 oC. To
je ideální pro návštěvu památek a přírodních zajímavostí.
- I když má Djerba obdivuhodných 320 slunečných dnů v roce,
doporučujeme naplánovat pobyt na ostrově spíše na léto,
konkrétněji na červenec nebo srpen. V této době si zde užijete krásné
teplo. Před tímto obdobím nebo po něm sužuje ostrov silný studený vítr,
který cestovatele příliš nepotěší. Zvláště v tom případě, chce-li
si poležet na pláži. V létě mohou průměrná maxima vyšplhat nad
30 oC, vzduch je však příjemně ochlazován přímořskou
brízou. Doba slunečního svitu dosáhne 12 hodin, téměř neprší a teplota
moře je 25 oC.
- Zima je na ostrově deštivější, především v době
od října do ledna. Maximální teploty vzduchu neklesnou pod
15 oC, minima se však mohou dostat pod 10 oC. Vlhkost
vzduchu je vysoká – okolo 80 %.
Telefon
- Mobilní operátoři O2, T-Mobile a Vodafone mají v Tunisku sjednaný roaming, který funguje automaticky.
- Pokud voláte do České republiky, použijte předvolbu +420, pokud voláte do Tuniska, je nutné zadat předvolbu +216.
- V Tunisku si můžete zavolat z telefonních budek. Nejsou to klasické telefonní budky, na které jsme zvyklí u nás, ale tzv. taxiphone. Taxiphone je obchůdek, kde jsou mincovní telefonní automaty. Dále je zde možné zakoupit např. také pohlednice, poštovní známky, pitnou vodu nebo si třeba poslat fax. Typickým znakem těchto obchůdků Taxiphone je jejich žluté označení.
- Při telefonování do České republiky vytočte předvolbu 00 420, dále následuje předvolba města (bez nuly) a telefonní číslo účastníka. Doporučujeme použít mince 1 TND nebo 1/2 TND. Minuta hovoru Vás přijde cca na 2,50 TND.
- Dalším místem, odkud je možné si zavolat, je pošta či pouliční telefonní budka (cabines).
- Hlavní mobilní sítí v Tunisku je Tunitel a Tunisiana, v oblasti Hammametu to může být i italský Omnitel.
- Nezapomínejte, že telefonování či posílání SMS funguje pouze tehdy, máte-li v telefonu uloženo číslo účastníka v mezinárodním formátu.
- Hovory uskutečněné v době od 20.00 do 6.00 Vás vyjdou levněji. Za minutu hovoru zaplatíte přibližně 20 Kč.
- Zde jsou odkazy na stránky mobilních operátorů O2, T-Mobile a Vodafone, kde naleznete bližší informace pro volání ze zahraničí:
- O2
- T-Mobile
- Vodafone
Internet
- Dostupnost internetu je v Tunisku na slušné úrovni.
- Internetových kaváren je hlavně ve velkých městech a letoviscích požehnaně. Ceny jsou srovnatelné s internetovými kavárnami v ČR. Rychlost připojení je dobrá. Internetové kavárny se jmenují PUBLINET.
- Některé hotely také poskytují internetové připojení, to je však většinou dražší než v kavárnách ve městě.
Elektřina, zásuvky
- Do Tuniska se Vám bude hodit světlé bavlněné oblečení s dlouhými rukávy, které odráží sluníčko a dobře saje pot. Na chladnější večery je nutný lehký svetr. V zimním období se připravte na chladnější, ale také deštivější dny. Na pláž Vám stačí sandály, ale na návštěvu památek a delší procházky si vezměte kvalitní obuv.
- Tunisko je muslimská země, ale ve velkých městech a turistických rezortech se již prosazuje evropský vliv. Přesto je důležité přizpůsobit Vaše chování a odívání místním zvykům, protože mnoho lidí trvá na konzervativním oblečení. Pokud se tedy chcete vypravit do vnitrozemí a na vesnice, doporučujeme zvláště ženám neoblékat se vyzývavě. Do mešit a církevních památek byste měli nosit dlouhé kalhoty či sukně a mít zakrytá ramena.
- Pokud cestujete do Tuniska, tak většinou k moři. Připomínáme Vám tedy plavky, opalovací krém s vysokým faktorem, sluneční brýle a pokrývku hlavy. Dále si přibalte pro jistotu základní lékárničku s léky, které pravidelně užíváte, a ještě léky proti střevním potížím a horečce. Mohou se Vám též hodit drobné dárky pro domorodce jako bakšiš (různé propisky, pastelky, bločky, pohledy) a pro jistotu také repelent.
- Z místních zvyklostí je třeba dbát zejména na ty, jež vyplývají z islámu. Jiný bude přístup na plážích a v turistických letoviscích, kde se toleruje, když se dámy opalují bez horního dílu plavek, jiný ve městech a mimo turistická místa, kde je vhodnější (při návštěvě mešit naprosto nezbytné) mít oblečení s dlouhým rukávem a delší kalhoty nebo sukni.
- Jiná doporučení už souvisejí spíše s místními specifiky: ženám se rozhodně nedoporučuje, aby se pohybovaly bez doprovodu mužů (nejhorší kombinací by bylo ještě vyzývavě oblečené), vzhledem k místnímu autoritativnějšímu režimu rozhodně není vhodné veřejně kritizovat politické poměry a je třeba se smířit také s tím, že bakšiš (spropitné) je zde brán jako samozřejmost.
- Pivo si dáte v průměru za 1 TND
- Láhev coly vyjde na 1 TND
- Balená voda (1,5 l) se prodává za 0,40 TND
- Za chléb/pečivo dáte 0,25 až 0,50 TND
- Kilogram masa stojí kolem 1 TND, kilogram ovoce 1 – 1,50 TND
- Běžné vstupné do muzeí a na jiné atrakce se pohybuje v rozmezí 1,50 – 3 TND
- Ceny jízdy taxíkem se mohou dosti lišit, za kratší jízdu po městě můžete zaplatit asi 3 TND
- Plážové lehátko a slunečník si lze pronajmout za 1 až 2 TND
Kurz tuniského dináru k české koruně
- Pokud jste se vydali do Tuniska na nákupy, vězte, že jste na správném místě. Největší výběr zboží je v Tunisu. Tady narazíte na moderní obchodní centra, luxusní butiky a supermarkety. Supermarkety najdete i ve větších městech. Po celé zemi mají zastoupení obchodní řetězce Monoprix a Magasin Général, které nabízejí vedle potravin také oděvy a domácí potřeby. Ve státních obchodech a velkých samoobsluhách jsou pevně stanoveny ceny zboží, a tudíž se zde nesmlouvá. Překvapivě tam mají nejnižší ceny. Platí zde známé pravidlo – čím menší obchod, tím vyšší ceny. Všelijaké suvenýry a drobnosti, jež se Vám na dovolené mohou hodit, jsou ke koupi v každém hotelu.
- Na předním místě nákupních možností však stojí oblíbené bazary (súky). Většina tržišť se nachází v historickém středu města, zvaném medina. Mnohdy stojí na místech, kde se trhy konají už stovky let. Tržiště je místem společenského dění a setkávání s přáteli. Pro místní je to tradiční rituál a Vám to přinese mnoho zážitků z dovolené. Obklopí Vás typická orientální atmosféra, ulice plné pokřikujících obchodníků, provoněné kořením a parfémy. Můžete zde sehnat téměř vše, vedle potravin také umělecké suvenýry, oblečení a mnoho dalšího. Samozřejmě k pravému arabskému tržišti patří také smlouvání. Ceny jsou velice přemrštěné, musíte tedy začít alespoň na třetině původní ceny. Smlouvání Vás bude stát hodně času a pevných nervů, ale když vytrváte, může se Vám podařit koupit zboží za přijatelné ceny.
- Otevírací doba obchodů je zhruba od 8 do 18 hodin, kolem poledne se drží polední pauza. V pátek a sobotu mají většinou obchody otevřeno jenom dopoledne, ve významných turistických oblastech je i potom otevřeno dále do večera.
- Tuniská kuchyně je díky francouzskému vlivu kombinací evropské a arabské kuchyně. Chuť jídel je velice výrazná a rozmanitá. Pokrmy jsou většinou připravované na olivovém oleji, jsou hodně kořeněné a tvoří je zelenina, olivy, ryby a kuřecí, skopové nebo hovězí maso. Pro Tunisko je typické koření, které si můžete dovézt jako suvenýr. Nejčastěji se používá kmín, skořice, kurkuma, kari a pepř. Základem pokrmů je chléb, který se servíruje téměř ke všemu.
Speciality
- Nejznámějším tuniským jídlem je kuskus v mnoha variacích. Je to vařená krupice podávaná k masu a zelenině. Jako doplněk k mnoha pokrmům se podává velmi ostrá kořeněná pasta harisa. Oblíbeným předkrmem je typická hustá polévka zvaná čorba nebo zeleninový salát. Další místní specialitou je brik – kapsa z listového těsta plněná vejcem, tuňákem, zeleninou a dalšími surovinami. Z ryb dostanete na výběr tuňáka, parmici, mořského okouna nebo sardinky, které se obvykle grilují nebo dusí. K oblíbeným mořským plodům patří chobotnice, krevety a kalamáry.
- Typickým moučníkem je makhroud, koláčky z medového těsta s datlemi. V létě Vás jistě osvěží místní čerstvé ovoce jako datle, fíky, melouny, broskve, mandarinky a další.
- Místní lidé milují kávu a čaj, a proto je umí také výborně připravit. Čaj je velice silný a sladký, servíruje se s čerstvou mátou.
- Jelikož je v Tunisku dominujícím náboženstvím islám, je zde zakázaná konzumace alkoholu. Pro turisty však k dostání je. Můžete ochutnat např. místní pivo Celtia. Tunisko je také proslulé pěstováním vinné révy. Mezi nejlepší tuniská vína patří např. Hammamet. Z fíků se vyrábí alkoholický nápoj boukha, připomínající vodku.
Restaurace
- V rušných turistických ulicích naleznete spoustu restaurací, specializujících se spíše na evropskou kuchyni, hlavně francouzskou nebo italskou. Pokud však chcete ochutnat něco z místních lahůdek, vyhledejte nějakou restauraci v odlehlejší uličce. Oběd se podává mezi 12. a 15. hodinou a večeře kolem 20. až 21. hodiny. Levnější restaurace naleznete dále od pláže a od centra. Mimo rušné ulice narazíte na množství stánků s rychlým občerstvením. Můžete si koupit něco z místních specialit – všechno seženete opravdu levně. V Tunisku objevíte také klasický McDonald's či pizzerie.
Na co dát pozor
- Doporučujeme Vám, abyste nepili vodu z kohoutku, ale kupovali si raději vodu balenou. Vyvarujte se také ledu v nápojích. Omývejte si ovoce a zeleninu. Dbejte na dostatečnou tepelnou úpravu ryb a masitých pokrmů.
- Při návštěvě Tuniska určitě zavítáte na místní tržiště, kde se nabízí celá řada suvenýrů. Jediným problémem bude rozhodnout se pro ten, který právě Vašim blízkým udělá největší radost.
- K nejkrásnějším suvenýrům patří pouštní růže jako symbol Sahary. Jsou vyrobené z krystalického sádrovce a dají se sehnat za přijatelnou cenu.
- Pěknou památkou na Tunisko mohou být také ručně tkané nebo vázané koberce, zhotovené z ovčí vlny nebo dokonce z hedvábí. Lepší je dát na vyšší kvalitu a výrobky zakoupit spíše ve speciální prodejně nebo přímo v řemeslnických dílnách než na tržištích, kde Vás mohou oklamat a prodat Vám padělek.
- Jako v každé arabské zemi, tak i tady naleznete na každém rohu stánek s kořením, které se prodává ve velkém.
- Můžete si vybrat z široké nabídky kožených výrobků, ale dejte si pozor na jejich kvalitu. Různé pásky, kabelky, tašky, peněženky a batůžky jsou vyrobené většinou z velbloudí kůže, která není tak pevná a tolik nevydrží.
- Z tuniského súku (jak se zdejším trhům říká) si můžete přivézt oblečení, trička s místními motivy, arabské tuniky, šátky, přehozy nebo pokrývky zdobené tradičními islámskými motivy. Textil je vyroben z velice příjemného materiálu a cenově se zde vyplatí nakupovat.
- Typický suvenýr je „velbloud“ pocházející z městečka Guellaly na Djerbě, který slouží jako šejkr. Děti potěší domácí výrobky, jako jsou plyšoví velbloudi nebo bubínky.
- Pokud si chcete koupit zlaté nebo stříbrné šperky, je jich všude plno. Liší se však kvalitou a cenou. Nenechte se tedy nachytat na nějaký padělek a nedávejte za ně příliš mnoho peněz – raději si je kupte v kamenném obchodě, kde Vám mohou předložit certifikát pravosti.
- V restauracích a taxi je zvykem nechávat menší spropitné, není to však pravidlem.
- V některých restauracích se nacházejí misky na spropitné.
- V turistických oblastech je zvykem nechávat spropitné okolo 10 %.
Aktivity a zábava
- Oblíbené turistické letovisko Monastir najdete na
východním pobřeží země (viz Google maps). Může nabídnout jak krásné
písčité pláže, tak zajímavé historické centrum. Takže na své si tu
přijdou jak milovníci vodních sportů (ale i golfu), tak ti, kteří si
rádi prohlížejí historické památky. Za zmínku stojí hlavně opevněný
klášter Ribát z 8. století, Velká mešita z 9. století, muzeum
islámského umění a mauzoleum Habiba Bourguiby, prvního tuniského
prezidenta.
- Od Monastiru 25 km na jih leží trhové město Moknine.
Pozoruhodná je především zdejší židovské komunita, s níž je spojená
výroba šperků, které jsou vystaveny v místním muzeu. Obdivovat tady ale
lze i kaligrafické arabské památky, kroje Berberů či hrnčířské
výrobky.
- Také ostrov Djerba je velice vyhledávaným místem.
Kromě odpočinku na krásných dlouhých plážích se tu můžete věnovat
prohlídkám místních městeček. Hlavním ostrovním městem je Houmt
Souk. Vidět tu můžete několik mešit, dále arabskou pevnost Bordj
El Kebir z 15. století a také muzeum umění a tradic. Zajít můžete také
do místní výrobny koberců.
- Druhým městem na ostrově Djerba, které můžete navštívit, je
Mellita. Tady najdete kromě jiného jednu z místních
nejstarších islámských staveb, mešitu Jamaa El Kebir z 9. století.
- Na Djerbě si také můžete zajet do vesničky Guellala,
známé místní keramikou. Můžete tu pozorovat hrnčíře přímo
při práci.
- Na ostrově Djerba se nachází zajímavý tematický Parc
Djerba Explore. Skládá se z několika částí: relaxační a
zábavné, muzejní a historické, v neposlední řadě také z krokodýlí
farmy. Otevřeno je v sezoně od 9 do 20 hodin, plné vstupné je 7,30 €,
poloviční (děti 2 – 12 let) 3,70 €.
- Pokud zavítáte do Tuniska, je téměř „povinností“ vypravit se do
Sahary. Vidět tuto nekonečnou poušť na vlastní oči je
neopakovatelný zážitek. A pokud se pro tento výlet rozhodnete, zvolte cestu
na velbloudu. Většina místních organizátorů těchto cest navíc volí dobu
výletu tak, aby Vás v poušti zastihl západ slunce, a to je opravdu
zázrak!
- Další zajímavý výlet Vás může zavést do pouštních
oáz. Nejznámější z nich je Chebika (viz Google
maps). Jedná se o skaliska v místních horách se skupinkami palem a další
zeleně, kudy vede turistický okruh až k prameni potoka. Na cestu se určitě
vybavte kvalitní obuví, nejde o tak docela snadný výstup.
- Druhou nejznámější horskou oázou je Tamerza (viz
Google maps). Dočtete se o ní, že je zde velký vodopád, což není úplně
pravda. Vodopád zde sice je, ale nikterak veliký, a kromě něj a jezírka, do
kterého proudí, zde příliš zajímavostí nenajdete. Vyplatí se proto cestu
do Tamerzy spojit s výletem na nějaké další zajímavé místo a tamerzské
vodopády využít pouze jako osvěžující zastávku.
- Velikou pozoruhodností v Tunisku je solné jezero Chott El
Djerid (viz Google maps). Jezero je více než 20 m pod hladinou moře
a většinu roku je vyschlé, plné nejkoncentrovanější soli v různých
odstínech bílé, červené a hnědé barvy. Když je jezero vyschlé,
dochází nezřídka k fatě morgáně.
- Pokud preferujete historické pamětihodnosti před přírodními úkazy,
navštivte posvátné islámské místo Kairouan (viz Google
maps). Město založil v 7. století stoupenec Mohameda na místě, kde zažil
mnoho zjevení (říká se, že sedm návštěv Kairouanu se vyrovná jedné
návštěvě Mekky). Najdete tu Velkou mešitu, staré město a kromě jiného
i posvátnou studnu Bir Barrouta. V Kairouanu je také známá výrobna
koberců.
- Ukázkou vyspělosti místních stavitelů v minulých dobách je
amfiteátr v El Djemu (viz Google maps). Pochází ze
3. století, je na něm patrný vliv starořímského umění a je nejstarším
amfiteátrem v celé severní Africe. Na jedno představení se sem vešlo
35 tisíc diváků.
Wellness
- Kromě bílých pláží, historických mešit a pouštních oáz můžete v Tunisku navštívit také relaxační wellness střediska. Najdete je většinou při větších a luxusnějších hotelových komplexech. A vybírat si můžete ze široké nabídky terapií a procedur. Dopřejte si například tureckou parní lázeň, thalassoterapii využívající koncentrovanou slanou vodu, aromatickou masáž, saunu, zábaly obličeje i celého těla, koupele aj. V letovisku Hammamet nabízejí tyto služby v Hotelu Riu Park El Kebir. Pokud jste blíže středisku Sousse, navštivte hotel Thalassa Sousse.
- Další wellness středisko je součástí hotelu Hasdrubal Thalassa Hotel & Spa na jižním konci Yasmin Hammamet. Najdete tu výborně vybavené thalassoterapeutické centrum, několik bazénů se sladkou i slanou vodou, kosmetický salon, rehabilitační jednotku a fitness centrum.
- Také v hotelu Villa Didon se můžete nejen ubytovat, ale také nechat hýčkat ve wellness centru. Najdete jej ve městě Kartágo a nabídku wellness procedur má velice širokou. Od masáží mnoha druhů, přes hydratační a regenerační ošetření obličeje až po relaxační zábaly celého těla. Součástí centra je také salon krásy.
- Wellness střediska jsou již nyní při tuniských hotelech poměrně častou službou. Kromě výše uvedených hotelů je najdete také v těchto hotelech:
- Seabel Alhambra Beach Golf & Spa, Port el Kantaoui
- Riu Palace Oceana, Hammamet
- Hotel Sindbad, Hammamet
- Royal Miramar Thalassa, Monastir
- Delphin El Habib, Monastir
- Wellness Hotel Hasdrubal Thalassa, Djerba
- Isis Spa & Hotel Djerba
- Maritim Alhambra Thalasspa Hotel Hammamet
- Nahrawess & Wellness Resort Hotel Hammamet
- Sprinclub Golf & Spa hotel Djerba
Potápění
- Ostrov Djerba má podstatně příznivější podmínky pro potápění než
Monastir. I zde se nacházejí skalnaté útesy a četné romantické laguny,
které obývá velké množství živočichů jak pozemských, tak
podmořských. Zajímavostí jsou zde kolonie plameňáků. Djerba se může
pyšnit čistým a průzračným mořem a krásnými plážemi.
- Bohužel je ovšem i zde pravidlem, že potápět se lze, pouze když je
moře klidné. Časté zkušenosti lidí jsou takové, že vidí písek a zas
jen písek. Místy jsou vidět hejna malých ryb, ale to je asi tak vše.
- Nejvhodnějším místem pro potápění je skalnatý útes Ras Taguernes
rozdělující severní pláže na Djerbě na dvě části.
Sport a zábava
- K vodním sportům nabízeným na ostrově Djerba
patří parasailing, paragliding, jízda na vodních lyžích, na skútru,
kitesurfing (pronájem základního vybavení za
80 € na den), windsurfing nebo
potápění (cena kolem 70 TND za ponor). V místě
si můžete také zahrát tenis, plážový volejbal,
projet se na koni nebo na
velbloudovi. Oblíbeným sportem je zde také
golf, poplatek za 18jamkové hřiště dělá
90 TND.
- Na Djerbě najdete bary, restaurace i kasina, většinou Vám však
připraví přímo hotel, kde jste ubytovaní,
animační program s živou hudbou, tancem,
případně i provozovaným nočním klubem.
- Pláže v Tunisku bývají dlouhé, s velice jemným pískem na povrchu,
jen na severu země naleznete – i když spíše jen výjimečně –
skalnaté pobřeží. Pláže bývají veřejně přístupné a v naprosté
většině mají velice pozvolný vstup do moře. Moře je většinou čisté,
výjimkou může být čas po bouřce, kdy mořské proudy mohou přinést
chaluhy nebo jiné nečistoty. Po bouřce můžete ve vodě zahlédnout také
žahavé medúzy. Nezapomeňte věnovat pozornost vlajkové signalizaci na
plážích (bílá – klidné moře, bezpečné koupání; černá – vstup
do moře přísně zakázán). Nezapomeňte také, že při silnějším větru
mohou dosahovat veliké síly i vlny v poměrně mělké vodě.
- Většina pláží nabízí bohaté sportovní vyžití (jízda na
velbloudu, vodní skútry, windsurfing atd.). Slunečníky a lehátka bývají
na hotelových plážích zdarma, jinde za mírný poplatek.
- Nejproslulejší pláže v oblasti Monastiru jsou Skanes a
Dkhily. Obě dvě se pyšní velice jemným pískem.
- Pokud jste ubytováni poblíž letoviska Monastir, můžete využít
akvapark u hotelu Eden Club. Je sice
součástí hotelového komplexu, ale je přístupný i hostům okolních
hotelů a domácímu obyvatelstvu.
- Tunisko má velkou výhodu – na jednom místě se tu soustředilo něco
z každé země u Středozemního moře. Přítom je tento „světadíl“
vzdálen jen 2,5 hodiny letadlem ze střední a východní Evropy. Ve všech
letoviscích je pro Vás připravena široká nabídka vodních sportů od
paraglidingu, windsurfingu a plachtění až po jízdu na vodních lyžích.
Zahrát si můžete tenis nebo plážový volejbal. V celém Tunisku je
vybudována síť golfových hřišť, na jejichž realizaci se podíleli
světoví architekti. Pro relaxaci využijte thalassoterapii. Stinnou stránkou
pláží může být jejich přeplněnost v hlavních měsících. Ve všech
turistických střediscích neujdete rozlehlým tržištím a bazarům. I zde
platí, že se smlouvá ostošest. Domů si pak jako suvenýry přivezete
různé ručně tkané (nebo se za takové aspoň vydávající) koberce, hrnce,
keramiku a jiné „praktické“ věci. Zajímavou podívanou je příjezd
Tuaregů, kteří občas zavítají na svých plnokrevnících pobavit
návštěvníky svým vystoupením.
- Ostrov Djerba je stále pokládán za jedno
z nejkrásnějších a také nejúrodnějších míst v zemi. Odysseus dal
Djerbě název „ostrov lotosů“. Leží při východním pobřeží Tuniska
na spodním konci Gabeského zálivu. Ostrov je téměř úplně plochý a
neprotéká jím žádná řeka. Přesto má krajina svůj zcela zvláštní
půvab. Jsou zde tisíce studní a cisteren, které zavlažují více jak milion
datlových palem, statisíce olivovníků a plantáže, kde se pěstují
pomeranče, mandarinky, citrony, hrušky a jablka. Bohatá historie je spjata
s Berbery, Židy, Sicilany, Španěly i piráty. Zpočátku ostrov bohatl
především díky obchodu se zlatem, slonovinou a otroky. Už v 1. století
se stal novou domovinou mnoha Židů a od té doby je zde jedno z největších
center judaismu v Africe. Hlavní město Houmt Souk
je známé jako město mešit. Stalo se jedním z turisticky
nejnavštěvovanějších míst, především díky krásným památkám,
tradičním trhům a přilehlým písečným plážím. Zajímavým místem pro
nákupy jsou místní dva trhy, které jsou – jak jinak – zaměřeny na
turisty. Ten na náměstí Béchir Seoud nabízí
dvakrát týdně především suvenýry, druhý je největším orientálním
súkem na celém ostrově. Den můžete zakončit příjemnou večerní
procházkou po přístavní promenádě, kde kotví mnoho rybářských loděk
i honosných jachet, nebo příjemnou večeří v tradiční restauraci.
Zdejší golfové hřiště je pro opravdové
labužníky, skládá se ze tří 9jamkových hřišť a je přístupné
pravidelným hráčům i začátečníkům. Asi 19 km od hlavního města se
nachází rozsáhlý turistický komplex Djerba
Explore. Pláže jsou písečné, dlouhé, s pozvolným vstupem
do moře – takže jsou vhodné i pro děti.
Možnosti výletů (více sekce Výlety):
- Houmt Souk – hlavní město
- Mellita – mešita Jamaa El-Kebir
- římská města Meninx, Bourgou, Ghizen, archeologické vykopávky
- krokodýlí farma
- Ostrov Djerba nepatří k hornatým ostrovům, má spíše rovinatý
charakter. Nejvyšší bod s názvem Guellala dosahuje pouze
výšky 52 m.
- Ostrov Djerba leží ve Středozemním moři jihovýchodně
od Gabeského zálivu.
- 250 km západně od Djerby se nachází hranice s Alžírskem, 150 km jižně hranice s Libyí. Italské středomořské ostrovy jsou vzdáleny: Sardinie 550 km severně a Sicílie 400 km severovýchodně.
- Nejbližší turistické lokality sousedních zemí: Catania, Palermo, Olbia, Cagliari (Itálie).
- Tunisko je zemí písečných přesypů, pšeničných lánů někdejší
obilnice Římské říše, rozsáhlých hájů olivovníků, pustých a
divokých výběžků hor, oáz s hustou zelení datlových palem…
- Na jihovýchodě Tuniska se rozprostírá veliká planina
Djeffara, která je díky větším zásobám podzemní vody pokryta
vegetací. Na severozápadě země se rozkládájí pusté a divoké výběžky
horských pásem Atlasu s nejvyšší horou země
Jebel aš-Šambí (1544 m n. m.). Nejsou vysoké, ale
s nulovou výškou moře působí monumentálně. U horské oázy
Midés se nachází impozantně hluboký kaňon vyhloubený zimními
lijáky v šikmých pískovcových vrstvách. Zajímavým monumentem je 1271 m
vysoká stolová hora Jughurtův stůl, z které dohlédnete
až za hranice s Alžírskem.
- Častým jevem v Tunisku jsou šoty (sabchy), neboli
mělké, slané, bezodtoké jezerní pánve, které téměř po celý rok
vysychají a pokrývají se směsí soli a sody. V zimě se s přitékající
vodou z hor mění v močály. Největším v severní Africe je
Šot-el-Džeríd v proláklině (-23 m pod m.)
u alžírských hranic. Solná krusta bílé nebo nažloutlé barvy bývá
tenká a velmi křehká, pod ní je bezedná vrstva bahna.
- Necelých 20 km od města Tunis se na 1935 hektarech rozkládá
národní park Boukornine, kterému se přezdívá
„zelené plíce Tunisu“. Srdcem parku je hora Djebel
Boukornine, kde mírné zimy a dostatek srážek daly vzniknout unikátnímu
biotopu. Největší část parku tvoří lesy, které se skládají
především z tújí, alpských borovic, divokých olivovníků a rohovníků.
Samozřejmě zde roste i hojné množství bylin, vědci tu napočítali
12 druhů orchidejí. Oficiálním symbolem se stal brambořík. Park je také
domovem mnoha druhů zvířat, žije zde například nejmenší savec na
světě, hlodavec s roztomilým jménem bělozubka nejmenší, která
dorůstá pouhopouhých 4 cm. Mimo ni tu můžeme narazit například na
divoká prasata, šakaly, mangusty, hady, ještěry nebo želvy. Místní skály
pak slouží jako hnízdiště orlu skalnímu a orlu jestřábímu.
- Asi padesát kilometrů od hlavního města se táhne pohoří
Djebel Zaghouan, které se nachází ve stejnojmenné přírodní
rezervaci. Jeho svahy jsou porostlé starými divokými olivovníky, horskými
borovicemi, cesmínovými duby, vzácnými francouzskými javory a rohovníky
obecnými, jejichž luskovité plody jsou u nás známé pod názvem
svatojánský chléb. Velmi pestrá je zde i fauna, skalnaté pohoří
poskytuje hnízdiště mnoha chráněným druhům ptáků, například orlu
skalnímu či pěvušce podskalní. V podzemí se nachází nesčetné
množství jeskyň a chodeb, díky nimž se oblast stala rájem
speleologů.
- Park Ichkeul, nacházející se v blízkosti hl. města,
je nejvýznamnějším tuniským národním parkem a je zapsán na seznamu
světového dědictví UNESCO. V parku se nacházejí dvě velká jezera,
sladké Ichkeulské o ploše 50 km2 a
slané Bizertské, které je vysychající řekou vždy od
podzimu do jara propojeno s mořem. Kromě jezer jsou zde i četné mokřady a
bažiny. Hlavním lákadlem tohoto parku je velmi bohatá fauna. Ichkeul je
nejvýznamnější ornitologickou oblastí celé severní Afriky. Mezi
nejvzácnější zdejší druhy patří slípka modrá nebo čírka
úzkozobá, ale najdeme zde například i plameňáka růžového či
ledňáčka, v horách pak hnízdí orli. V obou jezerech najdeme mimo ptáků
i rozmanité druhy ryb, jak sladkovodních, tak i mořských. Park také
obývají lišky, zajíci, jeleni, mufloni, vydry, dikobrazi, šakali a
suchozemské želvy. Velice bohatá je zde i flóra, roste tu mnoho druhů
jehličnatých i listnatých stromů, hory jsou hustě porostlé zejména
olivovníky.
- Jih Tuniska je vstupní bránou Sahary. Mnohé turisty
obvykle překvapí, že jen 20 % této pouště pokrývají písečné
přesypy – ergy. Daleko rozsáhlejší jsou plochy pokryté
štěrkovou pouští, zvanou serir, nebo skalnatou pouští, nazývanou
hamada, popř. pouští hlinitou. Tady je však ta pravá písečná!
Při troše štěstí v oblasti pouště můžete najít i tzv.
pouštní růže, krásné, dokonale vyvinuté krystaly sádrovce,
tmelené křemennými zrny, s draselnými, sodnými a hořečnatými
příměsmi. Někdy srůstají do větších drúz. Fata
morgána, optický jev, který vzniká zrcadlením v atmosféře
s rozdílnou teplotou a hustotou jednotlivých vrstev vzduchu, zde také není
nijak vzácným přírodním jevem. Velikost oáz většinou určuje počet
datlových palem, ale užitkových rostlin se zde pěstuje
mnohem víc. Koruny palem zastiňují marhovníky s granátovými
jablky, smokvoně se zrajícími fíky a četné citrusy, zejména
pomeranče a mandarinky.
- Jedinečnou přírodní oblastí je Galiton, souostroví
šesti ostrovů sopečného původu v severním Tunisku asi 65 km od města
Tabarka. Hlavním ostrovem celého souostroví je 5,4 km dlouhý a 2,9 km
široký ostrov Galite. Jeho pobřeží lemují až 200 metrů
vysoké útesy. Místní vody jsou opravdu velmi bohaté, kromě různých
druhů ryb zde žijí také delfíni a mořské želvy, kvůli jejichž
pozorování byla na ostrově zřízena oceánografická stanice.
- Hlavním producentem ryb je však Gabeský záliv, daří
se tu i krevetám a tuňákům. Kvůli nadměrnému rybolovu byl vyhlášen
přírodní rezervací.
- Djerba je 520 km2 rozlehlý ostrov ve
Středozemním moři patřící Tunisku. Je největším ostrovem severní
Afriky. Povrch je mimořádně plochý, může se zdát, že
jde vlastně jen o písečnou dunu kousek od moře, nejvyšší kopec má
výšku 52 m. Většinu území tvoří suchá pole a pustiny, případně sady
s ne příliš kvalitními olivovníky a datlovými palmami, jejichž plody
jsou užívány jako krmivo pro dobytek. Z domácích zvířat je
nejrozšířenější velbloud.
- Vzhledem k podnebí nejsou na Djerbě žádné dlouhé ani jinak
význačné řeky. Pouze během zimních měsíců, kdy tu občas prší, se
množství vyschlých koryt zaplní vodou a promění se v krátké,
sezonní říčky.
|
Při filtrování selhala komunikace s databankou nabídek, zkuste to prosím za chvíli znovu.