Hotely ➜ Jižní Dalmácie a jiné ostrovy

• Očkování před cestou
• Víza

Očkování před cestou ^

• Pro cestování do Chorvatska není povinné ani naléhavě doporučované žádné očkování.

Víza ^

Víza

• Občané České republiky nepotřebují při turistických cestách do Chorvatska vízum, pokud doba jejich pobytu nepřekročí 90 dnů během období 6 měsíců. Při cestách za výdělečným účelem či za účelem studia je nutno požádat o odpovídající vízum Velvyslanectví Chorvatské republiky v Praze.
• Cestovat můžete s platným cestovním pasem ČR, minimálně po dobu pobytu v zemi. Jako cestovní doklad lze použít i občanský průkaz vydaný po roce 2000 a obsahující strojově čitelnou zónu, ale pouze při cestování po zemi ( ne letecky! ). OP slouží jako cestovní doklad pouze pro jeho držitele, proto děti do 15 let by měly mít svůj vlastní cestovní pas, i když je zapsán v občanském průkazu rodiče.
• Nezletilí občané ČR, kteří jsou zapsaní v cestovním pase rodiče, cestující společně s ním mohou vstupovat na území Chorvatska bez vlastního cestovního dokladu. Dítě zapsané do pasu rodiče před 1.9.2006 může takto cestovat do 15 let věku a dítě zapsané do pasu rodiče od 1.3.2008 může takto cestovat do 10 let věku (v období od 1.9.2006 do 29.2.2008 nebylo možné děti do pasu rodiče zapisovat).
• Na hraničním přechodu při vstupu do Chorvatska může být vyžadováno předložení stanovených finančních prostředků ve výši 100 EUR/den, v případě zájezdu pořádaného cestovní kanceláří 50 EUR/den (mohou se předkládat i platební karty, šeky či jiná konvertibilní valuta).
• V Chorvatské republice platí přihlašovací povinnost pro cizince, a to do 48 hodin po překročení státní hranice. Při ubytování v hotelu, kempu nebo soukromí zajišťuje přihlášení turistů ubytovatel ve lhůtě do 24 hodin. Při pobytu na lodi má povinnost přihlásit pasažéry provozovatel plavidla.
• V ostatních případech se musí každý turista přihlásit individuálně na oddělení pro cizince policie Chorvatské republiky. Tato oddělení jsou v každé větší obci. Doklad uschovejte pro cestu zpět, může být vyžadován na hranici.
• Při cestách motorovými vozidly je bezpodmínečně nutné mít platný řidičský průkaz, technický průkaz vozidla a doklad o zákonném pojištění odpovědnosti škod z provozu vozidla (povinné ručení – zelená karta).
• Za účelem ošetření ve zdravotnických zařízeních je třeba předložit Evropský průkaz zdravotního pojištění.
• Na základě tohoto průkazu ČR mohou čeští pojištěnci uplatňovat nárok na poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče. Tento mechanismus však nepokrývá náklady na převoz nebo repatriaci pojištěnce do ČR, proto doporučujeme uzavření doplňkového cestovního zdravotního pojištění.

Celní předpisy

• Webový portál Celní správy Chorvatské republiky se nachází pod adresou: www.carina.hr. Na této stránce jsou zveřejněny i aktuální devizové kursy.
• Dovážené valuty na hraničním přechodu není nutné deklarovat, pokud se jedná o chorvatskou měnu v hodnotě do 15.000,–HRK nebo zahraniční měnu v hodnotě do 40.000,–HRK.
• Limity výrobků živočišné povahy, které mohou být dováženy v rámci individuálního cestovního styku, jsou nastaveny následovně:
• Maso, mléko, masné výrobky, mléčné výrobky (zahrnuje např. salámy, klobásy, paštiky, máslo, sádlo, mouku a výrobky z mouky, těstoviny, vařené i nevařené) v množství 10 kg na cestující osobu.
• Sušené mléko pro kojence, kojeneckou stravu a potraviny pro zvláštní potřeby stravování (např. bezlepkové) v množství 10 kg na osobu, která takové potraviny konzumuje.
• Med, živé ústřice, slávky a hlemýždi v množství 10 kg na cestující osobu.
• Ryby (čerstvé, sušené, uzené, vařené), krevety, langusty, neživé ústřice a slávky v množství 20 kg na cestující osobu.
• Potrava pro zvířata (zejména psy a kočky, ale i další „domácí mazlíčky“) v množství 10 kg pro spolucestující zvíře. Podmínkou je, že tyto výrobky určené pro krmení zvířat jsou převáženy v originálních a uzavřených baleních.
• Pro převoz vajec neplatí žádné kvantitativní limity, kritériem zůstává osobní spotřeba cestující osoby.
• Dočasný dovoz cennějších předmětů a výstroje je nutné písemně deklarovat na hraničním přechodu a po ukončení pobytu je opět vyvézt.
• Předměty a potraviny, jejichž hodnota překračuje bezcelní limit, jsou na hraničním přechodu při vstupu do Chorvatské republiky procleny a navíc je třeba za ně uhradit DPH ve výši 22%.
• V rámci bezcelního limitu je dále možné dovézt max. 200 cigaret nebo 50 doutníků nebo 250g tabáku, 1 l tvrdého alkoholu, 2 l vína nebo jiného obdobného alkoholického nápoje, 50 ml parfému. Toto opatření se nevztahuje na osoby mladší 17 let (pokud se jedná o dovoz tabákových výrobků či alkoholu).
• Dovoz drog a jiných omamných prostředků do Chorvatska není dovolen. Trestné je i užívání a přechovávání drog.
• Psi, kočky a fretky v doprovodu svého majitele (v neobchodním styku) musí mít mezinárodní očkovací průkaz pro malá zvířata (europas, petpassport), identifikaci zvířete mikročipem, očkování proti vzteklině a osvědčení (potvrzení) od veterinární správy o jeho zdraví. Pro Chorvatskou republiku není potřeba sérologické vyšetření.

Kontakt na zastoupení ČR v zemi

• Velvyslanectví České republiky v Chorvatsku ( Veleposlanstvo Češke Republike ) sídlí na adrese Radnička cesta 47/VI, 10 000 Zagreb
• Telefon: 00385 1 617 7246, 00385 1 6192105, 00385 1 6192112
• Fax ZÚ: 00385 1 6176630, fax KO: 00385 1 6177239, fax obchodní odd.: 00385 1 6176355
• E-mail: zagreb@embassy.mzv.cz
• Web: www.mzv.cz/zagreb
• Provozní hodiny úřadu : Po – Pá 7:45 – 16:15, konzulárního oddělení 9:00 – 12:00
• V turistické sezóně od 15.6. do 30.9. působí ještě konzulární jednatelství ve Splitu a Rjece
• Split – Obala H.N.P. 5/III, Split, 21 000
• Telefon 00385 (0) 21 344 866
• Fax 00385 (0) 21 344 866
• E-mail: consulate.split@mzv.cz
• Rjeka – Trg. 128. brigade Hrvatske vojske, 51 000 Rijeka
• Telefon 00385 (0) 51 212 515
• E-mail: consulate.rijeka@mzv.cz

Kontakt v ČR na zastoupení země

• Velvyslanectví Chorvatské republiky sídlí v České republice na adrese: V Průhledu 9, 162 00 Praha 6
• Telefon 235 090 801, 235 090 800
• Fax 233 343 464
• E-mail: croemb.praha@mvp.hr
• Web: http://cz.mvp.hr
• Provozní hodiny : Po – Pá 8:00 – 16:00, konzulární oddělení 9:00 – 12:00

• Bezpečnost
• Doprava
• Náboženství a historie
• Jak se domluvit
• Obyvatelstvo
• Měna
• Počasí
• Elektřina a komunikace
• Co si vzít na dovolenou
• Rady na cestu
• Orientační ceny
• Tipy na nákupy
• Jídlo a pití
• Nakupování
• Spropitné
• Aktivity a zábava
• Koupání
• Zajímavá místa
• Hory
• Moře
• Okolní země
• Příroda
• Řeky

Bezpečnost ^

• Z hlediska bezpečnosti je Chorvatsko bezproblémovou­ zemí.
• V některých vnitrozemských oblastech jsou vyznačena místa, kde by se mohly vyskytovat nebezpěčné pozůstatky z války.
• Naléhavě se doporučuje nepodceňovat přírodní podmínky při pobytech u Jaderského moře, a zejména nepřeceňovat své síly při plavání, sledovat aktuální předpověď počasí a nevydávat se na moře za bouře či za větrného počasí.

Doprava ^

Doprava

• Na území Chorvatska platí všechny národní řidičské průkazy.
• Povolená hranice obsahu alkoholu v krvi řidiče je 0,5 ^o/oo,ale pro následující kategorie řidičů je limit 0.00% : řidiči vozidel nad 3.5 t , profesionální řidiči, řidiči do 24 let. Nicméně v případě dopravní nehody je alkohol v krvi považován za zásadní přitěžující okolnost. Doporučujeme proto českým řidičům, aby se konzumace alkoholu před jízdou nebo během jízdy vyvarovali.
• Povolená rychlost na dálnici je 130 km/hod, na komunikacích pro motorová vozidla 110 km/hod, mimo osady 90 km/hod, v osadách 50 km/hod – pokud není místní úpravou stanoveno jinak. Pro řidiče mladší 24 let platí maximální rychlostní limity o 10 km/h nižší, stejně tak pro začínající řidiče s řidičským průkazem do dvou let od vydání. Tyto osoby rovněž mohou řídit motorová vozidla pouze o síle motoru do 75 Kw.
• Pravidla silničního provozu jsou téměř shodná jako v ČR, včetně povinnosti používání tlumených světel i ve dne, povinnosti používání bezpečnostních pásů a dětských zádržných systémů (děti do 12 let věku nesmějí sedět na předních sedadlech) a povinnost bezp. helem pro řidiče i spolujezdce motocyklu (spolujezdec nesmí být mladší 12 let).
• V Chorvatsku se dálniční poplatky platí podle délky použitého úseku dálnice a podle typu vozidla ( dělí se do čtyř kategorií ) Na mostech nebo v tunelech a na kratších úsecích dálnice se používá tzv. otevřený způsob placení. Při tomto způsobu zaplatíte mýtné v plné výši ihned  při vjezdu.
• Informace o aktuální výši poplatků je možné nalézt na http://hac.hr/ .
• Mýtné na dálnici nemusí být vaším jediným výdajem, zejména pokud nebudete dodržovat předepsanou rychlost. Pokuty jsou citelné. Již za překročení o 10km/hod ve městě je za pokutu 300 HRK.
• Pohonné hmoty se vyplatí nakoupit v Chorvatsku, jsou levnější než na rakouských a slovinských čerpacích stanicích.Informace o cenách pohonných hmot a seznam plynových stanic lze najít na: www.hak.hr a na: www.ina.hr nebo na českých stránkách http://www.uamk.cz/cs/index.php?option=com_content&view=article&id=79:ceny-pohonych-hmot-v-evrope&catid=55:infoservis&Itemid=88

Místní doprava

• Výhodou Dalmácie jsou její dobré dopravní možnosti. V oblasti jsou dvě letiště ( u Splitu a na ostrově Brač ), je tu konečná stanice vlakových spojů ze Záhřebu, směřují odtud trajekty  a dálkové vodní linky na dalmatské ostrovy i mimo Chorvatsko.
• Přímý letecký spoj mezi Prahou a Splitem létá pouze v sezóně. Mimo sezónu je možno letět pravidelnou linkou Praha – Záhřeb a pak použít vnitrostátní spoj Záhřeb – Split. Doba letu je 1,5 – 2 hodiny. V letní sezóně uskutečňují přímé lety některé nízkonákladové letecké společnosti, např. Smartwings. Velké cestovní kanceláře (touroperátoři) prodávají zbylá volná místa při svých charterových letech i ostatním cestujícím. Rozdíl v cenách pravidelných letů a charterových zbylých míst je asi o jednu třetinu nižší ve prospěch charterových letů. Je třeba vzít v úvahu, že volná místa v charterových letadlech bývají většinou ve spojích na okrajích sezóny. Více informací na www.split-airport.hr
• Autobusovou dopravu z České republiky do Chorvatska zajišťuje několik dopravců z celé ČR, někteří ve spolupráci z chorvatskými. Jízdenky prodává i řada cestovních kanceláří. Cesta do Splitu z Prahy trvá cca 18. hodin. Z blížící se sezónou roste i počet nástupních míst v České republice, stejně jako těch cílových v Chorvatsku. Cena jízdenky zpáteční otevřené jízdenky Praha – Split je cca 2800 – 2900 Kč, děti do 12 let většinou za polovic, ale záleží na dopravci.Více informací získáte např. na www.onlinebus.cz
• Rychlejší spojení umožňuje automobilistům nedávno dokončená dálnice Záhřeb – Split. ( Více viz doprava).
• Dříve oblíbený přímý vlakový spoj, sezónní rychlík Jadran, na trase Praha – Split byl pro sezónu 2010 zrušen. Ostatní vlaková spojení předpokládají dva až tři přestupy, délka cesty do Splitu se pak pohybuje mezi 18 a 26 hodinami. Je možno cestovat přes Vídeň (a zde přestupovat) nebo přes Budapešť (zde je též nutno přestupovat, a to ještě mezi dvěma nádražími).
• Lodní doprava je zajišťována především společností Jadrolinia. Na ostrov Hvar se dostanete trajektovými linkami ze Splitu do Stari Grad nebo z Drveniku do přístavu Sučuraj. Jinak mezi pevninou a ostrovy Hvar a Brač jezdí tzv.rychlé lodní linky. Společnost Jadrolinia zveřejnila  ceny lodních lístků na trajektových linkách v sezóně 2010. Většinou dochází ke zdražení o 2 – 27%, u každé linky jinak. Na lince Split – Starigrad (Hvar) letos turista zaplatí za osobu 47 kun (loni 42 kun) a za auto 318 kun (loni 286 kun), na lince Drvenik – Sućuraj (Hvar) zaplatí za osobu 16 kun (loni 13 kun) a za auto 108 kun (loni 95 kun), na lince Split – Supetar (Brač) zaplatí za osobu 33 kun (loni 30 kun) a za auto 160 kun (loni 140 kun), shodně také na linkách Split – Rogač (Šolta) a Makarská – Sumartin (Brač). Informace nakleznete na www.jadrolinia.hr Ve splitské oblasti provozuje několik linek Linijska nacionalna plovidba – www.Inp.hr
• Pokud chcete cestovat trajektem na ostrovy (zejména na ty nejnavštěvovanější – Cres, Brač, Hvar aj.) v nejexponovanější den – v sobotu, kdy se střídají ubytovací turnusy, musíte počítat s tvořením front v přístavech. Můžete čekat i několik hodin, než se na trajekt dostanete. To se netýká jen prázdnin, ale také června a září. Pokud můžete, vyhněte se cestování v sobotu!
• Autobusová síť v Chorvatsku je poměrně hustá. Především pobřeží má linek mnoho a spojení mezi jednotlivými městy a letovisky je velmi dobré. Místní doprava jezdí i na ostrově Brač. Pro turisty mohou být užitečné následující odkazy: Autobusové nádraží ve Splitu (Autobusni kolodvor Split) – mezinárodní, dálkové i místní linky: www.ak-split.hr, Promet Split – městské a příměstské linky: www.promet-split.hr
• Velmi využívanou službou je zapůjčení automobilu nebo motocyklu. Autopůjčovny najdete na letišti a ve všech velkých turistických letoviscích. Ceny za půjčení automobilu:
• Malý vůz, např. Peugeot 107 při zapůjčení na 3 – 6 dní: 350 HRK/den, větší Peugeot 207 za stejných podmínek 550 HRK/den. V ceně je DPH, neomezená kilometráž a pojištění vozidla.
• Půjčení skútru stojí na 4 hod od cca 100 kun, na 1 den od 200 kun, na týden od 950 kun. Cena závisí na typu a stáří skútru.
• Cena za půjčení jízdního kola se pohybuje cca 30 HRK/hod, 70 – 100 HRK/půl dne, 100 – 150/kun. Půjčení kvalitního horského kola je samozřejmě dražší.
• Taxislužba je k dispozici ve městech a větších rekreačních střediscích. Uváděné ceny jsou pouze orientační:
• nástupní taxa 20–35 kun podle atraktivity lokality
• cena za 1km jízdy ve městě 5 – 7 kun, v noci, v neděli a o svátcích je příplatek 20%
• čekání 1 hod 60 – 80 kun
• 1 zavazadlo 5 kun

Náboženství a historie ^

Náboženství a historie

• Split byl založen na sklonku 3.století římským císařem Diokleciánem na místě původní ilyrsko-řecké osady Aspalathos. Po vpádu Slovanů do Dalmácie přetrval Split pod správou Byzance a stal se jedním z center zbývající latinské populace. Slované potomkům římských měšťanů v Dalmácii říkali Latini. Byzantská říše v oblasti postupně ztrácela vliv a o strategicky významné město usilovala Benátská republika. Od roku 1069 pak byl Split součástí Chorvatského království, které později připadlo k Uhrám. V roce 1420 zde moc na téměř dalších 300 let získala Benátská republika, která Split zbavila všech práv a svobod.
• V 16. stol. v období humanismu bylo město důležitým střediskem chorvatské kultury. Nejvýznamnějším představitelem humanismu ve Splitu byl splitský rodák – filozof, spisovatel a učenec evropského formátu Marko Marulić, mimo jiné autor první tištěné knihy v chorvatštině. Od roku 1797 až do vyhlášení Království SHS spadal Split pod Rakousko-Uhersko, byl hlavním městem Dalmatské provincie. Po roce 1929 a vytvoření Jugoslávie se stalo město centrem nově vzniklé bánoviny Primorje. Za 2. světové války byl obsazen italským fašistickým vojskem a Německem. Split byl osvobozen v roce 1944 a byl vrácen Chorvatsku vrámci Jugoslávie.

Náboženství a tradice

• Většinu věřících tvoří z 88% římští katolíci ( Chorvaté ), pravoslavné církve 4,4 % a muslimové přes 1%.
• Největšími svátky jsou samozřejmě křesťanské Velikonoce a Vánoce, dále mezi náboženské svátky patří 15.červen – Boží tělo( pohyblivý ), 15.srpen – Nanebevzetí Panny Marie – Velika Gospa, 1.listopad – Svátek Všech svatých

Historické lokality

• K nejznámějším z chorvatských měst patří Split. Většina návštěvníků jen projíždí cestou do jižní  Dalmácie nebo odtud odplouvá na blízké ostrovy. Ale najděte si den, ne-li dva na prohlídku tohoto pozoruhodného města, jehož historické jádro je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Základem města se stal palác římského císaře Diokleciána, který se začal stavět asi v roce 295 a stavěl se deset let. Za pozornost stojí i katedrála, která byla mauzoleem tohoto císaře, nebo  nedaleké baptisterium, původně chrám boha Jupitera. Nesporně nejkrásnějším  místem v celém Splitu je Peristyl, sloupové nádvoří před katedrálou. Ať za bílého dne nebo při večerním nasvícení, je jeho atmosféra naprosto magická a slovy nepopsatelná. Když vyjdete z paláce západní Železnou branou, dojdete na náměstí Pjaca, které bylo dlouho centrem společenského dění. Na nábřeží se dostanete pěší zónou v Mamontově ulici na nábřeží. Nad zátokou nad přístavem se tyčí poutní místo Marjan, na jehož úbočí si satvěla domy a rezidence místní smetánka.
• Deset kilometrů od Splitu za řekou Jadro leží Salona, která po vyplenění avarskými a slovanskými nájezdy byla téměř zničena, a tak vznikl dnešní Split. Unikátní je blízký hřbitov, na svou dobu neobvykle rozlehlý a honosný. Hned vedle hřbitova je archeologické muzeum. Ve Splitu můžete ještě navštívit Muzeum chorvatských archeologických památek, Galerii děl sochaře Ivana Meštrovice nebo Etnografické muzeum.
• Muzea v přímoří jsou otevřena většinou od 8:00 případně 9:00 do 12:00, a pak od 15:00 – 18:00 hod., v sobotu obvykle jen dopoledne. V neděli je v některých zavřeno. Zavírací dny bývají různé (většinou v pondělí, ale není pravidlem). Vzhledem k nejednotné úpravě pracovní doby se doporučuje informovat se u místního turistického sdružení.
• Mezi významné památky, zapsané do listiny světového kulturního dědictví UNESCO, patří v této oblasti staré městečko Trogir , část v rámci historických hradeb, katedrála v Šibeniku a Starigradské polje u městečka Stari Grad na ostrově Hvar.
• Šibenik založil ve druhé polovině 11. stol. chorvatský král Krešimir IV. (proto se Šibeniku často říká Krešimirovo město. Staré město si zachovalo svůj starobylý ráz a část opevnění, především tři pevnosti v kopci nad městem. Nejníže je pevnost sv. Michala (tvrdjava sv. Mihovila), která se dříve uváděla jako pevnost sv. Anny (tvrdjava sveta Ana). Výš je pevnost Šubičevac a na nejvyšším bodě (125 m n.m.) pevnost sv Jana (tvrdjava sveti Ivan). Ze všech je jedinečná vyhlídka na město a na ostrovní labyrint severozápadním směrem. Katedrála sv. Jakuba (Sveti Jakov) na náměstí Chorvatské republiky (Trg Republike Hrvatske) je jednou z nejkrásnějších staveb evropského pozdního středověku. Stavba je obrovských rozměrů – 39 m dlouhá a 32 m vysoká, celá výhradně z kamene. Nejoriginálnější je systém zaklenutí a zastřešení do sebe těsně zapadajícími kamennými deskami. Proti katedrále je renesanční radnice ze 16. stol., s otevřenou lodžií v přízemí a zasklenou v prvním patře. Těsně vedle ní vede schodiště do staré části města (schodiště otevřená i klenutá, průchody, starobylé dvorky a náměstíčka). Proti apsidám katedrály je kostelík sv. Barbory z 15. stol. s hodnotnou Sbírkou církevního umění. Vedle katedrály na nábřeží stojí Biskupský palác (Biskupski dvorac) z 15. stol. Sousedí s ním Mořská brána (Morska vrata), vchod do přístavu, a Knížecí palác (Kneževa palača), sídlo benátského místodržitele, dnes Městské muzeum (Gradski muzej).
• Historické jádro města Trogiru se zařadilo mezi památky UNESCO v roce 1997. Hlavní chloubou je katedrála sv. Vavřince (Sveti Lovro či Lovre). Pýchou katedrály je románský západní portál. Tvoří jej sochy, plastiky a reliéfy obsahující na sto postav. V tympanonu a v lunetě nad ním jsou zachyceny výjevy z Kristova a Mariina života, od Zvěstování do Nanebevstoupení. Vstupné je 15 kun. Stojí za to vystoupit i na zdejší třípatrovou krásnou zvonici (goticko-renesančně-barokní), vysokou 47 m. Naskýtá se z ní krásný výhled na historické jádro Trogiru, na Kaštelský záliv, i na málo známé pohoří Kozjak, které se zvedá nad ním. Samo město Trogir, jeho historické jádro leží na nevelkém ostrůvku a od pevniny i sousedního ostrova Čiovo je odděleno mosty, je jedinečný celek, který se formoval od 13. do 15 až 16. století uprostřed hradeb, několikrát obnovovaných a zpevňovaných. Bývá často nazýváno živoucím muzeem. Jeho centrum tvoří hlavní náměstí, na němž stojí katedrála a další významné budovy města: Knížecí palác, městská lodžie, městská věž aj. Ozdobou náměstí na jeho západní straně jsou dva paláce šlechtické rodiny Čipiko se skvostnými patrovými gotickými okny. Z paláců stojí zato jmenovat také barokní palác Garanjin-Fanfognů, v jehož části jsou uloženy zajímavé sbírky městského muzea.
• Hvar na ostrově Hvar je bohatý na histiorické památky. Ceněné je benátské opevnění, které navazuje na pevnost Španjol, která je přístupná ( platí se vstupné). Na kopci vysoko nad městem (241 m n. m.) stojí pevnost Fort Napoleon, postavená Francouzi začátkem 19. stol. Budova Arzenálu (Arsenal), tj. opravny válečných lodí, kterou postavili Benátčané v 16. stol., je monumentální přízemní budova u přístavu. V 17. stol. bylo na ni přistavěno divadlo, které je dnes je jedním z nejstarších divadel v jihovýchodní Evropě, dochovaných do dnešní doby. Přímo na náměstí stojí katedrála sv. Štěpána, lze navštívit i klenotnici katedrály s cennými církevními předměty. Významnou památku představuje františkánský klášter s mariánským kostelem Gospa od Milosti (15. stol.) stojící při pobřeží východně od centra města. Může se pochlubit mimořádně cennými obrazy, sochami a plastikami, sbírkou sakrálních předmětů, knih atd., a to jak v interiéru kostela, tak i v refektáři kláštera. Přístup je i do malé, ale pěkné klášterní zahrady a do křížové chodby.

Jak se domluvit ^

• Úředním jazykem je chorvatština. V přímořských turistických letoviscích se v hotelu a na infocentrech domluvíte anglicky, německy, velice často italsky a v některých lokalitách i česky.

Obyvatelstvo ^

• Počet obyvatel Chorvatska je 4,5 mil. V etnickém složení převažují Chorvaté 89%, Srbové toří 5% , zbytek jsou Bosňáci, Slovinci, Maďaři aj. evropské národnosti.

Měna ^

• Chorvatskou měnou je 1 kuna (HRK), která se dělí na 100 lipa
• Všude platí národní měna kuna, ale na řadě míst lze zaplatit eurem. Cizí měny lze v Chorvatsku měnit za místní měnu zcela bez problémů.
• Z kreditních karet jsou akceptovány American Express, Diners Club, Visa, Mastercard, Eurocard a Sport Card International. Většina hotelů, restaurací a obchodů tyto karty uznává. Ve městech a hlavních turistických centrech návštěvníci mohou použít své debetní nebo kreditní karty k výběru hotovosti z bankomatů. Nicméně návštěvníci by si měli dát pozor na to, že může být vybrán poplatek za výběr, který může dosahovat 5% z vybírané částky.
• Cestovní šeky mohou být vyměněny ve směnárnách a bankách. Směnný kurs je výhodnější než při směně měny.
• Aktuální kurzy najdete na http://www.cnb.cz/…nni_kurz.jsp

Počasí ^

• Split má klasické středomořské podnebí s teplým, slunečným létem a mírnou zimou. Je jednou z nejslunečnějších destinací v Evropě (na Jadranu zaujímá druhé místo těsně za Hvarem). Délkou slunečního svitu mohou místa na chorvatském Jadranu směle soutěžit s většinou míst na francouzské Riviéře. Ve všech ročních obdobích stoupají teploty vzduchu na pobřeží od severozápadu k jihovýchodu. Vzhledem ke své poloze mají ostrovy v létě relativně poněkud nižší teploty než pobřeží pevniny. To je také jeden z důvodů, proč jsou ostrovy tak oblíbené: vedra tu nejsou nikdy tak únavná jako na pevnině. Např. letní teploty na Hvaru se pohybují v průměru od 20,2 do 24,9°C, kdežto ve Splitu vystupují až na 25,9°C. Nejteplejším měsícem v celém přímoří je červenec. Průměrné měsíční teploty nejchladnějšího měsíce, ledna, nikdy neklesají pod 5°C.
• Dobrou alternativou jsou květnové a zářijové pobyty, které zajišťují stále příjemné počasí, teplé moře a méně lidí. Podzim bývá o 2 až 4°C teplejší než jaro. Mořská voda se totiž v létě poměrně značně ohřeje, akumulované teplo se pak z ní postupně uvolňuje do ovzduší a zpomaluje pokles podzimních teplot vzduchu.
• Nejméně vodních srážek mají ostrovy, 500 až 1 000 mm ročně. Na pobřeží se množství vodních srážek pohybuje od 1 000 do 1 700 mm ročně; roční množství srážek je ale rozděleno na jednotlivé měsíce velmi nerovnoměrně. Bouřky nejsou v přímoří ničím neobvyklým. V létě jsou častější v severní části, v zimě na jihu.
• Teplota mořské vody se ve Střední Dalmácii pohybuje od června do září v rozmezí 22 – 24^oC.
• V Dalmácii běžně rozeznávají čtyři druhy větru. Bura vzniká nad balkánskou pevninou za vysokého tlaku. Dostane se přes hřebeny hor a s ničivou silou se vrhne dolů, na pobřeží. Je to vítr obávaný pro svou záludnost a nevypočitatelnost. V létě zpravidla trvá jen několik hodin, ale v zimě to mohou být dny, dokonce i týdny. Když hrozí bura, všichni kapitáni míří do přístavu. Jugo přichází z jihu až z Afriky. Je horký a vlhký, mnohdy přichází neočekávane podobně jako bura. Osvěžujícím větrem je maestral, který vane od severozápadu a přináší hezké počasí. Nevera nepřichází příliš často. Je to silný západní vítr, zpravidla doprovázený bouřkou. Trvá jen krátce a v létě přináší vítané ochlazení.

Elektřina a komunikace ^

Telefon

• Mezinárodní volací číslo pro Chorvatsko je 00385 (z mobilních telefonů možno ve tvaru +385. Následuje národní směrové číslo (bez 0 na začátku), např. Dubrovník: 20, Pula: 52, Rijeka: 51, Split: 21, Záhřeb: 1 atd. Pak se vytáčí účastnické číslo.
• V Chorvatsku můžete využít volání z telefonních automatů. Zakoupit si můžete telefonní karty v hodnotě 15,30,50 a 100 HRK. V Chorvatsku do pevné sítě budete volat za 0,8 HRK, do mobilní sítě za 2 HRK, do ČR do pevné sítě za 3 HRK, do mobilní sítě za 3,40 HRK. Ceny jsou za minutu volání, včetně DPH. Více naleznete na www.ht.hr
• Naši mobilní operátoři nabízejí různé zvýhodněné balíčky pro volání ze zahraničí. Podrobné informace o rozsahu služeb, výhodných nabídkách a podrobných cenách najdete na stránkách českých mobilních operátorů.
• O2 http://www.o2.cz/…hranici.html
• T-Mobile http://www.t-mobile.cz/…-v-zahranici
• Vodafon http://www.vodafone.cz/…fy/index.htm
• Důležitá místní telefonní čísla
• policie 92
• hasiči 93
• první pomoc 94
• pomoc na cestě 987
• Hak info autoklub  415 800
• všeobecné informace 981
• záchranná pátrací služba na moři 9155 ( DAN), VHF kanály 16,10,74

Internet

• Internet je dostupný ve všech větších, ale i v mnoha menších letoviscích. Lze se bez problémů připojit v internetových kavárnách (internet caffe), které jsou také v řadě hotelů. Jejich počet stále roste.
• Ceny se pohybují většinou mezi 10 a 20 kunami za 1 hodinu. V luxusnějších hotelech se lze připojit k internetu přímo v hotelových pokojích a lze najít i ubytování v soukromí s možností internetu. Některé kempy, které jdou s dobou, mají svá kempovací místa a parcely vybaveny nejen přípojkami k vodě a elektřině, ale i přípojkami k internetu.

Elektřina, zásuvky

• Elektrický proud na celém území Chorvatska je 220 V, 50 Hz

Co si vzít na dovolenou ^

• Seznam věcí na cestu přizpůsobte charakteru vaší cesty, místu, kam se chystáte, způsobu ubytování a dopravy, ročnímu období a délce pobytu.
• Oblečení by mělo být praktické, buďte připraveni na horko, chladno i déšť. Také výběr obuvi není zanedbatelný. Záleží na tom, zda plánujete trekking, budete se pohybovat spíše ve městě nebo na písečné pláži. Doporučujeme obuv do vody, setkání s mořskými ježky je bolestivé.
• Pokrývka hlavy a sluneční brýle jsou nezbytností hlavně pro pobyty u moře v letním období.
• Důležité jsou také repelenty proti komárům a samozřejmě opalovací krémy s vyšším ochranným faktorem, případně zklidňující přípravky po opalování.
• Od věci není přehledná mapa oblasti a slovník, určitě oceníte lékárničku se základním vybavením ( elastické obinadlo, náplasti, léky proti horečce, analgetika, antihistaminika, oční kapky, léky na zastavení průjmu, teploměr aj.)
• Praktické je pořízení fotokopií dokladů.

Rady na cestu ^

• Zdravotnictví v Chorvatsku je na solidní úrovni, není problém kdekoli vyhledat lékařské ošetření. Lékárny jsou otevřeny v pracovní dny od 8:00 do 19:00, v sobotu do 14:00.
• Na základě ujednání mezi ČR a Chorvatskem je občanům ČR poskytnuta nutná a neodkladná péče na účet jejich příslušné české pojišťovny. Je však nutné, aby si každý český občan před odjezdem do Chorvatska vyžádal v pobočce své zdravotní pojišťovny formuláře HRC/CZ 111, který potvrzuje jeho  nárok na okamžité potřebné věcné dávky při přechodném pobytu na území Chorvatska. Na základě plánovaných aktivit je samozřejmě dobré se soukromě připojistit.
• Na celém území Chorvatska je přísný zákaz nocování ve volné  přírodě.
• Chorvatsko se připojilo k mnoha evropským zemím, které se rozhodly značně omezit kouření ve veřejných prostorách. Od listopadu 2008 platí v Chorvatsku zákaz kouření na veřejných místech, od května 2009 přišel na řadu i zákaz kouření v barech, restauracích, kavárnách a klubech. Kouření je nyní možné pouze na venkovních zahrádkách a otevřených terasách. Ve vnitřních prostorách je povoleno jen velmi omezeně. Pokuta za porušení zákazu je pro kuřáka 1 000 kun!

Orientační ceny ^

• Ceny potravin jsou o něco vyšší, než v České republice. Stravování v restauracích je přibližně dvakrát dražší, záleží na zvoleném typu zařízení.
• chléb ( chorvatsky kruh )  5 – 10 kun
• mléko ( mlijeko ) 5,50 – 7 kun
• máslo ( maslac )  9,50 – 11 kun
• jogurt 3 HRK
• těstoviny 6 – 15 HRK/0,5kg
• balená voda 1,5l    5 kun
• sýr ( sir )  50 – 130 kun/kg
• šunka ( pršut )  85 – 180 kun/os
• kuřecí maso ( piletina )  25 – 33 kun/100g
• ryba ( riba )  35 – 150 kun
• rajčata ( rajčice ) 6 – 15 kun/kg
• broskve  10 – 12 kun/kg
• brambory ( krumpir )  5 kun/kg
• rýže ( riža )   9 kun/kg
• kopeček zmrzliny ( sladoled ) 5 – 7 kun
• taxi 35 HRK základní sazba, cca 7 HRK/km
• plážový set – 2 lehátka 20 HRK , slunečník 20 – 30 HRK

Tipy na nákupy ^

• Prodejní doba se pohybuje v rozmezí 7:00 hod – 21:00 hod. V neděli je zavírací den. Kromě benzínových pump bývají otevřeny i obchody se suvenýry. V letní sezóně na pobřeží otevírají i jiné typy obchodů na základě výjimky lokálních úřadů.
• Po celém území Chorvatska najdete trhy, kde se dá koupit skutečně všechno a za výhodné ceny. Počínaje ovocem a zeleninou a konče suvenýry. Návštěva trhu je zážitkem, i když se nechystáte nic nakupovat. Na pobřeží je asi nejproslulejší trh ve Splitu na Pazzaru, který se koná každý den dopoledne a sehnat se tam dá skutečně všechno.
• V pevných obchodech to samozřejmě není možné, ale na trhu můžete zkusit smlouvat. Když budete mit štěstí, povede se vám snížit požadovanou cenu. Rozhodně však nebuďte nepříjemní nebo agresivní, protože tudy cesta k dohodě s prodejcem nevede.
• Při nákupu zboží v hodnotě přes 500 HRK za 1 položku můžete požádat o vrácení daně z přidané hodnoty. Při nákupu zboží je třeba získat u prodejce formulář, který prodejce vyplní. Na hranicích při odjezdu z Chorvatska je nutné, aby celník na formuláři potvrdil, že zboží bylo vyvezeno. Daň z přidané hodnoty si pak můžete vyzvednout v hotovosti v prodejně v Chorvatsku, kde bylo zboží nakoupeno. Pokud se do země nechystáte, můžete prodejci zaslat poštou potvrzení a sdělit mu číslo vašeho účtu. Požádat však můžete nejpozději do 6 měsíců od nákupu.

Jídlo a pití ^

• Kuchyně jadranského přímoří je zvláštní a pestrá, nabízí jídla ovlivněná gastronomií italskou a mnohdy i rakouskou a maďarskou. Jehněčí nebo výborné skopové je častou součástí jídelníčku. Po celém pobřeží je oblíbené jehněčí pečené na rožni nebo v troubě (v poslední fázi se s ním společně pečou vařené brambory). V okolí Šibeniku se připravuje jehněčí jako tzv. visovačka begovica, což je maso dušené s kyselým ovčím mlékem. Na různé způsoby se často připravuje kuřecí maso, i když drůbež není tak rozšířená jako u nás.
• Ryby se připravují na tři způsoby. První způsob – na roštu (na gradelama) je pro české návštěvníky asi nejchutnější způsob úpravy. Další je úprava na brudet či brodetto, tj. dušení ryby s rajčaty, cibulí, různým kořením a bylinnými přísadami, tedy jakýsi guláš, a v poslední řadě ryba vařená – na lešo (vaří se ve vodě ochucené česnekem, petrželkou, kořením, s přidáním oleje a s dalšími přísadami).
• Téměř každý chce na Jadranu ochutnat tzv. plody moře, tedy různé hlavonožce, mlže, raky, kraby či jiné mořské živočichy. Za syrova, jen pokapané citronem se jedí ústřice (kamenice či oštrige). Jako součást tzv. černého rizota (crni rižot) lze ochutnat např. sepie (sipa), jiné rizoto bývá s chobotnicemi (hobotnica) nebo s olihněmi (lignje ). Dobré jsou i olihně nakrájené na proužky a osmažené. Jako všechny speciality jsou i plody moře dost drahé. Cenový primát mají však mezi nimi humr (hlap) a langusta (jastog), která se jí buď vařená nebo se kousky obalují v těstíčku, smaží a polévají tatarskou omáčkou.
• Součástí každého hlavního chodu je jako příloha zelenina, a to opravdu hodně zeleniny, kdežto ostatních příloh – brambor, těstovin či rýže – se obvykle podává méně. Kromě toho bývá zelenina ještě servírována jako salát, tedy syrová.
• Jako moučník se podávají palačinky s různými náplněmi, záviny s neoobvyklými náplněmi, fritule (jakési koblihy) a kroštule (u nás bychom to nazvali boží milosti), dortové zákusky, zmrzlina různého druhu, poháry, rožata (pudink s karamelem), krokanat (křupky z madlí a karamelu), saláty z čerstvého ovoce.
• Na pobřeží je nutno ochutnat pršut (i když je velmi drahý), v jižních krajích specialitu nad jiné vychvalovanou. Je to vepřová šunka, uzená v dýmu otevřeného ohniště a sušená proudícím vzduchem.
• Káva je oblíbená stejně jako u nás. Podává se téměř výlučně espreso, v maličkých šálcích, velmi silné. Nabídka alkoholických i nealkoholických nápojů je široká. Víno se zde, zejména v Dalmácii, pije k jídlu tak, že se červené míchá s vodou v tzv. bevandu nebo bílé se sodovkou v tzv. špricer čili střik, případně gemišt, kde místo sodovky je minerálka. Podle kvality se chorvatská vína rozdělují na základní kategorie: „stolno vino“ (stolní), „kvalitetno vino“ (odpovídá našemu jakostnímu vínu), „vrhunsko vino“ (odpovídá našemu vínu s přívlastkem). Společenské posezení se obvykle neobejde bez tvrdého alkoholu – pálenky zv. rakije (rakija). V přímoří se většinou pije pálenka loza, zvaná též lozovača, což je pálenka ze zbytků vinných hroznů při výrobě vína. Velmi oblíbená je pálenka s bylinnými přísadami travarica, při jejíž výrobě se do vinného destilátu přidávají různé byliny.

Nakupování ^

• Nejvděčnější upomínkou na krásné dny u moře nebo i vítaným dárkem je láhev vína, kterou můžete koupit kdekoli na Jadranu. Jemné velmi ceněné dezertní víno z Dalmácie je prošek. Vyrábí se z vinných hroznů, které se nechávají na keřích zaschnout (odtud název z italského prosecco = předsušený). Milovníci tvrdého alkoholu si mohou vybrat mezi pálenkou z hroznů tzv. lozovaćou a pálenkou např. z hrušek, která se jmenuje kruškovica. Typickým zdejším nápojem je travarica, destilát z hroznů, ochucený různými aromatickými bylinami. Králem mezi likéry je maraskino, který za svou zvláštní chuť i vůni vděčí odrůdě višní maraska, pěstované v Dalmácii.
• Levnějším suvenýrem než tyto tekuté speciality jsou zdejší proslavené byliny, především levandule (chorv. lavanda) a rozmarýna (chorv. ružmarin). Na trzích hlavně ve střední Dalmácii je můžete koupit jako éterické oleje nebo sušené jednodruhové či ve směsích s dalšími bylinami. S bylinami souvisí i zdejší velmi kvalitní med – opět buď jednodruhový nebo smíšený. Výborným suvenýrem je vždy olivový olej. Vozí se většinou ten nejkvalitnější, panenský, ale počítejte s tím, že je poměrně drahý. Vyznavači zdravé výživy kupují též sýry, ovčí i kozí, od levnějších až po ty velmi drahé, jako je pažský sýr z ostrova Pag. Často se kupuje celkem levný, ale vděčný suvenýr – jedlá mořská sůl, a to jak čistá, neochucená, ale i s přídavkem různých bylin. Dostane se i v dárkovém balení.
• Chorvatsko je domovem kravaty. Dnes se v Chorvatsku mimo jiné vyrábějí exkluzivní čistě hedvábné kravaty značky CROATA v nádherných decentních barvách, často s motivy spjatými s dějinami Chorvatska. Dalším suvenýrem, který turista ocení až doma při koupeli, je přírodní mořská houba, kterou téměř vytlačily levné syntetické mycí houby z trhu.
• A ještě jeden typ pro náročné: krásným dárkem je krajka pocházející od Jadranu, a to buď z ostrova Pag nebo z ostrova Hvar.

Spropitné ^

• Slušností je nechat spropitné personálu v restauraci a v hotelu, turistickému průvodci, při placení v taxi apod. Spropitné darovaného potěší a vám určitě zpříjemní pobyt.
• Při placení částku zaokrouhlujeme zhruba o 10 procent navíc z placené částky.

Aktivity a zábava ^

Aktivity a zábava

• Střední Dalmácie má obrovskou přednost v tom, že je jakýmsi centrálním východiskem pro výlety na souši i po moři.
• Možností výletů v dosažitelném okolí je téměř nepočítaně, bohatá je i nabídka dopravních možností jak zdejších přepravců, tak i místních cestovních kanceláří. Nejčastěji se odtud jezdívá do Šibeniku ( Šibenická katedrála sv. Jakuba (Sveti Jakov) byla v r. 2000 zapsána do listiny světového kulturního dědictví organizace UNESCO. ) a k proslulým vodopádům řeky Krky, do městečka Sinj ( 34 km severovýchodně od Splitu ) buď na koňské dostihy nebo na oblíbené výlety na koních až do předhůří dinárských hor. Kdo má štěstí, může v Sinji začátkem srpna zažít i proslulou tradiční rytířskou soutěž na koních, Sinjskou alku.
• Vstupné do NP Krka:  dospělí 95 – 100HRK, děti od 7 do 14 let 55 –65HRK, cena je podle místa vstupu do parku. Na lokalitě Skradinský vodopád je v ceně vstupenky zahrnuta i prohlídka mlýnů s etnografickou sbírkou. Za podobné ceny můžete absolvovat prohlídku z paluby lodě. Více na www.npkrka.hr
• Na horské řece Cetině se nedaleko Trilje může zúčastnit safari na kanoích nebo kajacích, jízdy na dřevěných vorech či na raftech. Učitě stojí zato vydat se ze Sinje případně ještě dál do vnitrozemí, k Peručskému jezeru, které je příjemné pro koupání, nebo do Vrliky, která proslula svým národopisným bohatstvím. Obdivované jsou zdejší krásné lidové kroje a lidové výrobky.
• Méně sportovně založení mají možnost se vypravit na největší hrad v oblasti, na Klis, z něhož Turci po staletí ovládali celé daleké okolí. Z parkoviště pod pevností je to jen pár kroků k hlavní bráně. Je možné prodloužit výlet k pěkné krápníkové jeskyni Vranjača (přes obce Dugopolje a Kotlenica, 14 km severovýchodně).
• Zlatým hřebem výletů do vnitrozemí je beze sporu návštěva dvou mimořádných krasových jevů, Modrého a Červeného jezera u městečka Imotski, blízko hranic s Bosnou. Udivují nejen svou barvou, ale především hloubkou obrovských závrtů, na jejichž dně se nacházejí (jedno z nich dokonce přímo v městečku Imotski)
• Za vínem se jezdí do městečka Vrgorac, 38 km jihovýchodně od Makarské. Úžasný výhled na ostrovy i do vnitrozemí na krasová pole Hercegoviny je z vrcholku Matokit nad městečkem.
• Velkým a vděčným cílem výletů je pohoří Biokovo, snadno dosažitelné autem nebo autobusem.
• Trogir je malebné městečko nedaleko Splitu, zapsané na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Přezdívá se mu malé Benátky či muzeum a skutečně si toto pojmenování zaslouží. Na celém ostrůvku jsou patrné zbytky z dob antiky, na jejichž pozůstatcích pak vyrostly středověké budovy. Mezi nejzajímavější pamětihodnosti patří pevnost s ochrannou věží ze 14.století užívaná jako sídlo benátské vojenské posádky.
• Každého suchozemce láká asi nejvíce moře – výlety na přírodně přitažlivá místa, na rybolov, na potápění či na piknik. Vypravit se na krásná zákoutí na ostrově Brači, Šoltě či na jiném ostrově je jednoduché. Několikrát denně tam většinou jezdí pravidelné linky Jadrolinije, ale ještě pohodlnější je najmout si některý z desítek motorových člunů, které z každého pevninského místa vozí zájemce na ostrovy. Ostrov Brač se stal slavný díky vínu a vyhlášenému kozímu sýru. Ve volné přírodě můžete narazit na polodivoké koně či osly, a také na orly a supy bělohlavé.

Wellness

• Turistika typu „ zdraví a wellness“ se začala v Chorvatsku rozvíjet teprve nedávno.
• Největší wellness centrum je v hotelovém komplexu Solaris v Šibeniku. Obsahuje šest vyhřívaných bazénů, dva z nich s mořskou vodou, vnitřní sladkovodní bazény s podvodními masážemi, protiproudy apod.
• Nedaleko koupaliště ve Splitu bylo otevřeno Mira Day Spa Centrum, které spojuje příjemné prostředí, individuální přístup profesionálních terapeutů, kvalitní ošetření i výrobky, individuální cvičení a zdravý výživový program. Dalším denním centrem je Babai Wellness Centar nebo Filomena Spa & lifestyle Club. V deset kilometrů vzdáleném Solinu je vybudováno kompletní centrum Guliver Energija Health&Beauty Centre.
• Programy Welness & Spa nabízejí i některé hotely, jako je např. Hotel Eden Split ( http://www.hoteleden-split.com/), hotel Le Meridien Lav, Split – Podstrana, Radisson Resort Split aj. V letovisku Brela má Bluesun hotel Soline bohatou nabídku klasických i exotických procedur, dermoterapií a léčebných programů, kde si vybere každý podle svého vkusu. Na rozloze 1400 m2 je pět místností pro procedury, sauny, vodní svět a relaxační zóna.
• Lázně založené na léčebných minerálních a termálních pramenech jsou k dispozici v Makarské a na ostrově Hvar v Hvaru a Duga Uvala. Také v obci Podgora vyvěrá několik sladkovodních pramenů a léčivý pramen Klokun.
• Lázně Biokovka v Makarské nabízejí kombinaci dovolené a ozdravných programů (balneoterapie, rehabilitace, wellness). K wellness programům těchto lázní se hlásí čtyřhvězdičkové hotely Meteor a Park , které jsou velmi dobře vybaveny (vnitřní bazén a vnější bazén, fitness, wellness, sauna, klimatizace).
• Kompletní přehled lázeňských lokalit najdete na www.toplice.com

Potápění

• Tento rychle se rozvíjející sport se i u návštěvníků z Česka stává stále oblíbenějším a vyhledávanějším. Jadran má přitom všechny předpoklady uspokojit i velmi náročné vyznavače tohoto sportu. Nabízí bohatý a pestrobarevný svět mořské fauny i flóry, nádherné přírodní lokality, zajímavé podmořské objekty a naleziště, výjimečně čisté průzračné moře, kvalitní potápěčskou výuku a vysoce kvalifikované instruktory a znalce místních podmínek, kolem 150 potápěčských klubů a středisek, dobře organizovanou záchrannou a pátrací službu na moři, kvalitní servis a bohatou nabídku půjčoven kvalitní výstroje.
• V Jadranu žijí zástupci čistě středozemní vodní fauny, dále živočišstva tropického, atlanticko-středozemního a endemická jadranská fauna. Moře je domovem téměř 380 druhů ryb. Většina jich patří k tzv. modrým rybám (plava riba), především sardele, tuňáci, makrely a palamidy. Jsou to vesměs ryby, které nežijí v Jaderském moři stále, nýbrž pouze v určitých obdobích táhnou z vlastního Středozemního moře. K rybám, které žijí v Jadranu stále, patří tzv. bílé ryby (bijela riba), např. zubatec, parmice nachová, cípal hlavatý. Jsou to nejchutnější, ale na jídelním lístku nejdražší ryby. Z hlavonožců žijí v Jadranu především olihně, sepie a chobotnice, z měkkýšů slávky jedlé a ostranky jaderské. Dost hojní jsou zástupci ostnokožců, např. ježovky (lidově mořský ježek ) a hvězdice, dále i sumýši. Téměř na každé delší plavbě po Jadranu tvoří občasný doprovod lodi dovádějící delfíni. Kytovci zavítají do Jadranu jen zcela výjimečně. O něco častější, i když nikoliv příliš, jsou dva druhy malých žraloků (hladkoun a mačka skvrnitá), jimž se v přímoří říká morski pas. Žraloci se sem obvykle dostanou tak, že doprovázejí velké námořní lodi, protože vyhazované odpadky jsou jim vítanou potravou.
• Ke každému rekreačně sportovnímu potápění, ať individuálnímu nebo organizovanému, musí zájemce mít základní povolení k provozování této zájmové podmořské aktivity, a to potápěčský průkaz. Potápěčský průkaz stojí 100 kun a platí 365 dní ode dne jeho vystavení. Vydává se jen těm zájemcům, kteří se prokáží osvědčením mezinárodně uznávané školy potápění o absolvování výcviku a složení příslušné zkoušky (CMAS, PADI a dalších). Není přitom rozhodující, zda zájemce získal kvalifikaci v některé chorvatské škole potápění nebo kdekoli jinde.
• K individuálnímu potápění, tj. k potápění bez doprovodu pověřené odborné osoby, každý potápěč musí mít navíc povolení pro individuálnímu potápění.Za vydání tohoto povolení se od roku 2003 platí 2400 kun, to znamená i s poplatkem 100 kun za potápěčský průkaz celkem 2500 kun.
• Druhou možností k potápění je organizované potápění, tj. účast na potápění organizovaném profesionálním potápěčským střediskem. Pro Diving Croatia (www.prodiving.hr) zahrnuje v současné době 106 potápěčských středisek na chorvatském Jadranu. V potápěčských střediscích bývají i půjčovny potápěčské výzbroje, prodejny potápěčských potřeb, různé pomocné služby pro potápěče.
• Orientační ceny potápěčských výletů:
• Potápěčský výlet s kvalifikovaným vedením z potápěčského centra. Vlastní vybavení. Cena zahrnuje kompletní servis (loď, vzduch atd.), 1 ponor: 20 – 30 EUR
• Potápěčský výlet s kvalifikovaným vedením z potápěčského centra. Vlastní vybavení. Cena zahrnuje kompletní servis (loď, vzduch atd.), 2 ponory: cca 50 EUR
• Noční potápěčský výlet s kvalifikovaným vedením z potápěčského centra. Vlastní vybavení. Cena zahrnuje kompletní servis (loď, vzduch atd.), 1 ponor: 25 – 35 EUR
• Potápěčský výlet k potopenému vraku s kvalifikovaným vedením z potápěčského centra. Vlastní vybavení. Cena zahrnuje kompletní servis (loď, vzduch atd.), 1 ponor: 30 – 40 EUR
• Půjčení kompletní výstroje na 1 den: 20 – 30 EUR
• V současné době jsou potápěčské školy např. středodalmatských letoviscích Rogoznici, Segetu, Kaštelu Štafilić, Brele a Makarské, na ostrově Čiovo, v Bolu a Supetaru na ostrově Brač, ve Hvaru a Vrbosce na ostrově Hvar, v Komiže na ostrově Vis, v jihodalmatském Cavtatu a Trsteniku, v Blatu a ve Vela Luce na ostrově Korčula, v Pomeně na ostrově Mljet.
• Ceny kurzů se získáním základní potápěčské kvalifikace se pohybují od 250 do 300 EUR (např. PADI Open Water Diver, Adventure Open Water Diver, Rescue Diver). Speciální kurzy (Night Diver, Wreck Diver, Deep Diver, Navigation Diver) stojí 110 – 150 EUR. Vyšší stupně kvalifikace (Dive Master, Assistant Instructor) jsou pak podstatně dražší.
• Mezi nejlepší potápěčské lokality Jižní Dalmácie patří Poloostrov Pelješac, blízko zátoky Prapratna, vrak německého torpédového člunu „S 57“ , který se tu potopil se v r. 1944 v boji pod palbou britských torpédoborců. K potápění je třeba zvláštního povolení (mohou je udělit i s příslušnou licencí vybavená potápěčská střediska na pobřeží). Jen pro pokročilé potápěče. A Dubrovník, Grebeni, západně od mysu Petka, velmi zachovalý vrak italské obchodní lodi „Taranto“ , která se tu potopila v r. 1943, když najela na minu. Trup lodi se zlomil, všude po dně jsou roztroušeny trosky nákladu. Vrak obývají hejna různých ryb. Hloubka 23 až 55 metrů. Jen pro pokročilé potápěče
• Další potápěčskou oblastí jsou dalmatské ostrovy.
• Ostrov Rašip v nár. parku Kornati. Povolení k potápění lze mj. získat spolu se vstupenkou do nár. parku od pracovníků parku, kteří na člunech střeží nár. park a prodávají vstupenky i povolení k potápění
• Pakleni otoci (u ostrova Hvaru), malý ostrůvek Stambedar, jižně od Palmižany. Podmořská skalní stěna spadající z 5 do 45 m. Pro začátečníky i pokročilé potápěče
• Ostrov Sušac, jezírko Te Vega nedaleko mysu Na Žene. Hlavní atrakcí je mořské jezírko, které je přístupné jen krátkým dvoumetrovým podmořským tunelem v pětimetrové hloubce. Pro začátečníky i pokročilé potápěče
• Ostrůvek Biševo u ostrova Vis, Modrá jeskyně (Modra či Plava spilja), Velká jeskynní prostora je proslulá svými modrostříbrnými efekty vznikajícími lomem světla pronikajícího do jeskyně. Platí se vstupné. Pro začátečníky i pokročilé potápěče
• Ostrůvek Sveti Andrija, součást Elafitských ostrovů, jižně od ostrova Lopud. Vnější podmořská stěna ostrůvku Sveti Andrija spadá od 3 do 78 metrů téměř kolmo do hlubiny. Je to jedna z nejkrásnějších potápěčských lokalit na Jadranu. Pro začátečníky i pokročilé potápěče
• Ale kromě těchto lokalit, doporučovaných turistickými orgány jako špičková místa pro potápěče, skýtá Jadran mnoho desítek vynikajících podmořských míst, která mohou být pro potápěče celoživotním zážitkem. Přitom všechna jsou přístupná potápěčům i pokročilým, všechny lokality jsou přístupné bez zvláštního povolení (alespoň v současné době). Do výběru nejsou zahrnuty žádné lokality v národním parku Kornati, k nimž je třeba povolení.
• Mys Kabal (Rt Kabal) severozápadně od letoviska Stari Grad na ostrově Hvar. Pod molem vede v hloubce 7 m podmořská chodba, vyúsťující u skalní stěny plné života (hlavnožci, ryby).
• Útesy Krava a Konj Višské zátoce, při vjezdu k městečku Vis. Při stěnách útesů mimořádné bohatství ryb, dále hvězdice a ježovky.
• Útes Bijelec u ostrůvku Kopište, západně od ostrova Lastovo. Uprostřed útesu je pod mořem chodba ( v hloubce cca 20 m), procházející jeho nitrem. Krásné barevné efekty, bohatá mořská fauna a flora.
• Ostrůvky Krnčica a Petrovac východně od ostrova Lastovo. Stěny útesů poskytují úkryt značnému počtu vzácných druhů ryb, mj. murénám, kanicům, dále langustám, jimiž jsou zdejší vody známé.
• Ostrůvek Vanji Školj, jihovýchodně od průplavu Soline na ostrově Mljet (mimo národní park Mljet). Jedinečné kolmé skalní stěny s bohatým a pestrým životem, podmořská chodba vedoucí v hloubce 5 m napříč ostrůvkem.
• Ostrov Koločep ve skupině Elafitských ostrovů, Modrá jeskyně – mys Bezdan /maják v blízkosti mysu). Při sestupu podél stěny vchod do podmořské jeskyně, kterou se dá vystoupit k jezírku. Velmi barevná scenérie.
• Některá důležitá telefonní čísla pro případ nehody:
• Pátrací a záchranná služba na moři (Služba za spašavanje i traganje na moru), tel. 9155, VHF kanály 16, 10, 74
• Barokomora Pula, tel./fax ++385(0)52 217 877, 24 572, GSM 098/255 945, 098/219 225 Barokomora Split – IPM HRM, tel. ++385(0)21 354 511
• Barokomora Split, tel./fax ++385(0)21 361 355, 343 980, GSM 091/546 13 13

Sport a zábava

Sport

• Nabídka sportovních možností na Jadranu je velmi pestrá – od typicky „suchozemských“ sportů (tenis, fotbal, minigolf, turistika, cyklistika atd.) až po ty nejatraktivnější, vodní sporty (jachting, potápění, windsurfing, rybolov a další). V každém větším letovisku je možno hrát volejbal, plážový volejbal, košíkovou, házenou, malou kopanou nebo tenis. Na několika místech mají rekreanti k dispozici fotbalová hřiště . Některá letoviska nebo města se zaměřují na komplexní sportovní vyžití návštěvníků a jejich nabídka sportování je velmi široká.
• Nejlepší podmínky pro provozování rozličných sportů má Split. Jsou tu např. čtyři kluby vodních sportů, potápěčské kluby (Bene má i programy pro děti, Lučica, Mornar, Split a Špinut), jezdecký klub (jezdecká škola, vyjíždky na koních), působí tu klub horské turistiky Mosor, myslivecký spolek, v nedalekém městečku Stobreč tenisová škola , jsou zde možnosti provozovat další míčové sporty, včetně plážového volejbalu. Split má dobré podmínky pro vodní sporty. Fungují půjčovny sportovních potřeb, půjčovny motorových člunů, jachet, vodních skútrů. Je zde známý fotbalový stadion oblíbeného fotbalového klubu Hajduk Split (architektonicky zajímavý sportovní komplex ve tvaru rozevřené mušle z r. 1979) ve čtvrti Poljud.
• Mezi dobře vybavená střediska patří také Omiš. Kromě klasických vodních a plážových sportů máte možnost skalního lezení, létání na rogalech, paraglidingu nebo cyklistiky. Pro návštěvníky Omiše se pořádá také plavecký maratón.
• Příznivci bungee-jumpingu jsou omezeni na několik málo míst, kde skoky organizují. , kde mohou seskoky uskutečňovat. Z istrijských letovisek je to Poreč, za bungee-jumpingem se zájemci mohou vypravit do sousedního Slovinska, kde jsou v lázních Portorož pro tento sport vybaveni. V Dalmácii se již několik let skoky uskutečňují z Šibenického mostu (u Šibeniku) a nově i z Dubrovnického mostu (v Dubrovníku). Cena jednoho skoku se pohybuje kolem 200 kun.
• Počet vyznavačů jízdy na kajaku po moři stále stoupá. Vodáci navštěvují především odlehlé zátoky a mořské jeskyně, učí se zvládat kajak i ve vlnobití. Půjčení kajaku na 1 hod. stojí přibližně 3,75 EUR, na půl dne za 10 EUR, na 1 den za 15 EUR, na 1 týden 80 EUR.
• Na řece Cetině se organizuje canyoning, který představuje kombinaci průzkumné výpravy do přírody divokého, obtížně přístupného kaňonu řeky, skalního lezení ve strmých stěnách říčního kaňovu, slaňování vodopádů s plaváním v divoké vodě řeky. Cena extrémního canyoningu s profesionálním vybavením je cca 70 EUR, méně náročného 35 EUR.
• Na některých divokých horských řekách lze s úspěchem podnikat oblíbené sjezdy divoké vody na raftech, na kanoích či na kajacích nebo na vorech. K takovým řekám patří především Cetina v Dalmatském Záhoří nad Splitem .Cena 3– 4 hodinového lehkého raftingu na Cetině s dopravou na start a kompletním vybavením je cca 30 EUR i s lehkým obědem.
• Novinkou jsou stále lepší terény pro cykloturistiku. Na kole se bez problémů vydáte do pohoří Učka na Istrii, na Gorský Kotar, přes Vinodol do pohoří Velika Kapela, projezdíte Velebit nebo vnitrozemskou část Biokova. Do popředí se dostává vysokohorská turistika stejně jako free climbing. Organizované cyklistické výlety umožňují poznat kaňon řeky Cetiny, Makarskou riviéru, podhorské vesnice pod pohořím Biokova i nejvyšší partie tohoto pohoří a také vzdálenější oblast Dalmatského Záhoří: podle obtížnosti se ceny za jednodenní výlet pohybují mezi 45 – 58 EUR.
• Přímoří Jadranu má své věrné návštěvníky i mezi horolezci a vysokohorskými turisty, kteří s oblibou kombinují pobyt v horách s pobytem na pláži. V jižní polovině chorvatského pobřeží je nejpopulárnějším a horolezci a vysokohorskými turisty nejčastěji navštěvovaným horstvem Biokovo. Oblíbený je např. výstup na Vošac, na Sveti Jure. Horstvo je přístupné z letovisek kolem Makarské. Na ostrovech bývá nejčastější výstup na Vidovu goru, nejvyšší bod ostrova Brač nad letoviskem Bol, odkud se výstup podniká.
• Ideální podmínky k provozování windsurfingu jsou v průlivech mezi ostrovy, kde vanou stálejší větry. Vody na vnějších stranách ostrovů se nepokládají za vhodné a bezpečné pro začátečníky nebo málo zdatné surfaře (proudy, často se měnící větry aj.). Mezi nejatraktivnější lokality patří Bol na ostrově Brač.
• Jako hub po dešti přibývá každým rokem v přímoří možností provozování velmi atraktivního jezdeckého sportu, včetně jezdeckého výcviku. K jízdárnám a hřebčincům osvědčené staré tradice patří např. jízdárna (včetně hipodromu) v Sinji v Dalmatském Záhoří (34 km od Splitu). Jedna hodina jezdeckého kurzu stojí 16 EUR, 1 hodina terénní jízdy na koni rovněž 16 EUR. Při celodenním trekkingu zajišťuje organizátor podle zájmu i stravování v průběhu výletu.
• Příklady cen vybraných sportovních aktivit:
• zapůjčení šlapadla cca 50 kun/hod
• jízda na banánu  cca 50 HRK/hod
• zapůjčení člunu na 1/2 dne pro 5 osob  90 Euro
• zapůjčení sportovních člunů většinou pro max 6 osob 160 až 300 Euro/den podle výkonu .
• parasailing   300 – 400 kun. Tandem 560 – 720 kun, záleží i na délce letu
• zapůjčení kola  100 – 150 HRK/den, u kvalitního horského kola může být cena vyšší.
• jízda na koni – 13 EUR/hod,  kurz ( 25 hod.) – 185 EUR, jízda v terénu 15 EUR/hod.
• jízda na vodních lyžích 80 – 150 HRK
• jízda na vodním skútru  150 HRK/hod
• lezecké kurzy – 40EUR/den

Zábava

• Rozšíření zábavy se zejména v posledních letech věnuje velká pozornost. Není sebezapadlejší místo na pobřeží či na ostrovech, aby neuspořádalo v průběhu léta alespoň několik zajímavých akcí, od maškarních průvodů přes poutě k místním svatým, aby tu nehrála hudba k tanci, nekonaly se lidové veselice pojící se k místní tradici.
• Ve větších městech a letoviscích může mladší generace zavítat do celé řady místních klubů s bohatým programem diskoték a koncertů. Hitem posledních let jsou „beach party“, které se konají na mnoha jadranských plážích. Ve Splitu mezi nejatarktivnější patří bary a diskotéky Kocka ( www.kocka.hr), O´Hara, Tribu, Vanilla, Masters nebo Metropolis. V Kaštel Stari Treči svijet, v Šibeniku Orlando, na ostrově Hvar Veneranda nebo Vertigo.
• Stále větší počet návštěvníků chce zkusit své štěstí v hazardních hrách v kasinech, která dříve v jejich podvědomí patřila do světa bohatých, do světa společenské smetánky a jiných celebrit. Dnes k návštěvě stačí jen dost peněz. Významné casino je ve Splitu a v Hvaru na Hvaru.
• Snad ještě rychleji stoupá počet kulturních událostí, které byly po desetiletí úplnou popelkou. Mnohé z nich se již staly tradičními, mají své věrné návštěvníky a staly se i pro umělce, kteří při nich vystupují, prestižními.
• Ve Splitu Od poloviny července do poloviny srpna probíhá tradiční kulturní festival Splitské léto (Splitsko ljeto): koncerty, divadelní a operní představení jak v koncertních a divadelních sálech, tak i pod širým nebem (na peristylu, na malých náměstích v areálu paláce aj. Své návštěvníky má Sinjska alka v městečku Sinj (34 km severně od Splitu), historická tradiční soutěž na koních, jedna z nejpopulárnějších akcí v přímoří, na ni navazuje rovněž tradiční pouť k Divotvorné Panně Marii Sinjské. Ve městě Hvaru se každoročně od července do září pořádá Hvarské léto (Hvarsko ljeto), festival divadla, tance a hudby. K významným kulturním akcím patří v dubnu literární festival Marulićovy dny (Marulićevi dani) a v říjnu festival Kniha Středomoří (Knjiga Mediterana).
• Ve Splitu je několik významným divadel, především Chorvatské národní divadlo, Divadlo mladých, Loutkové divadlo aj.

Koupání ^

• Chorvatské pobřeží tvoří převážnou část pobřeží východního Jadranu. Je mimořádně členité, což přispívá k jeho půvabu a malebnosti.Tam, kde je pobřeží vápencové, jsou břehy vysoké, strmé. skalnaté a zkrasovělé, v oblastech flyše je pobřeží nízké a písčité (chorvatsky se takovému pobřeží říká žalo). Právě tam jsou nejkrásnější pláže, např. na Makarské riviéře. Tam, kde došlo v dávné minulosti k nejvýraznějšímu poklesu pevniny a k jejímu zatopení mořem, vznikly dlouhé zálivy (chorvatsky zaljev), jimiž moře vniklo hluboko do pevniny ( např. zálivy Zavratnica, Bakarski zaljev, Plominski zaljev a další).
• Ke Střední Dalmácii byla příroda opravdu štědrá: členité pobřeží s kouzelnými zátokami, zářícími svými bělostnými drobnými oblázky a pískem,malebné siluety menších i větších ostrovů, nízkých i vysokých, s nesčetnými poloostrovy a zálivy, horská hradba vyrůstající přímo z pobřeží, těsně nad rušnými letovisky, přebohatá přímořská vegetace, včetně zeleně rozsáhlých borových lesů,
• Mezi deset nejkrásnějších pláží světa byla zařazena pláž Zlatni Brač na ostrově Brač, kam se ze Splitu dostanete za 50 minut trajektem. Pláž sahá až půl kilometru do moře a pozornost přitahuje především tím, že mění svůj trojúhelníkový tvar v závislosti na větru, který zrovna fouká. Mezi nejlepší evropské pláže je řazena také 500m dlouhá pláž Dugi Rat s drobnými oblázky a pozvolným vstupem do vody. Nachází se ve městě Brela, které je vzdálené cca 15 km od Makarské a 50 km od Splitu. V jejím okolí je borovicový les a promenáda s restauracemi.
• V Chorvatsku převažují pláže s drobnými oblázky nebo hrubým pískem. Pokud byste chtěli najít pláž s jemným pískem a břehy pozvolně se svažující do moře, navštivte pláže v Omiši, Rajskou pláž u San Marina na ostrově Ráb, na Lopudu nebo na Korčule v Lumbardě. Mnoho návštěvníků Jadranu vyhledává s oblibou maličké zátoky se skalami a skalními plotnami a s křišťálově čistým mořem, jaké nabízí např. ostrovy Hvar, Vis, Lopud a další místa.
• S výjimkou koupališť ve velkých městech na pobřeží, v hlavních přímořských lázních a u několika vybraných luxusních hotelů v přímoří jsou pláže volně přístupné a bezplatné. Přitom i tam, kde jsou placená koupaliště, tedy ve velkých přímořských městech a lázeňských střediscích, je vždy možno najít bezplatnou příjemnou možnost koupání.
• Na většině pláží v letoviscích jsou bezplatně k dispozici sprchy a jednoduché kabiny na převlékání, ale za půjčení lehátka či slunečníku se už musí platit. Často se lze setkat s vybíráním parkovacíh poplatků u pláže, na které má právo majitel okolních pozemků.
• Při koupání na plážích Jadranu je třeba pamatovat na to, že podle chorvatských předpisů je zakázáno:
• plavat mimo ohrazeného prostoru (např. bójemi) na upravených plážích,
• plavat ve vzdálenosti větší naž 100 m od břehu přírodní pláže,
• koupání a plavání v přístavech a úzkých průplavech plavebního prostoru.
• Dnešní moderní hotely střední a vyšší kategorie, které byly buď nově postaveny nebo po generální úpravě nahradily staré ubytovací prostory, jsou již vybaveny bazény a nepostrádají patřičný komfort spojený s jejich užíváním.

Zajímavá místa ^

• Téměř 11 miliónů turistů za rok nebo 1244 ostrovů, ostrůvků, hřebenů v moři a 6176 kilometrů mořského pobřeží nebo také 114 pláží a 20 jachetních přístavů s nejvyšším oceněním kvality – modrou vlajkou EU. Moře s vysokou slaností, ostrovy s maximálně možným počtem dnů slunečního svitu. To je Chorvatsko. Americká televizní stanice CNN ho určila jako jedničku ve skupině nových, neokoukaných destinací, kam budou létat celebrity. Britské Timesy ho zařadily pro příští desetiletí mezi desítku světových lokalit pro stylový útěk od každodenních starostí. Jadranské pláže již objevili Steven Spielberg, Andre Agassi, Clint Eastwood i Sharon Stone.
• Mnohá z letovisek Střední Dalmácie mají starou tradici přímořských rekreačních pobytových míst, sahající většinou do období po první světové válce. Právě čeští turisté byli i v této oblasti pionýry cestovního ruchu a některé ubytovací objekty přežily po přestavbě až do dnešní doby. Výstavba, která nikdy neměla charakter masovosti, pokračuje celkem plynule dodnes. Středodalmatská letoviska nedosahují zdaleka kapacity a někdy ani úrovně západoistrijských, nevznikly tu žádné turistické aglomerace s mnoha desítkami hotelů, dependancí, vil a apartmánů, i když v několika středodalmatských letoviscích je koncentrace ubytovacích zařízení značná a zejména oblast Makarské riviéry v nejvyšší sezóně „praská ve švech“.
• Rogoznica je menší rybářská obec při zálivu Luka Rogoznica, asi 32 km západně od letiště Split – Kaštela. Okolní členité pobřeží s dostatkem vegetace nabízí pěkné koupání a klidnou rekreaci na oblázkových plážích nebo s pozvolným vstupem do vody na hlavní pláži i v nevelkých zátokách (Ložnice, Ražanj aj.). Dále pláže se skalnatými plotnami v blízkosti borových hájů. Rogoznica má dobré podmínky především pro vodní sporty – jachting (Marina Frapa), windsurfing, potápění, podmořský rybolov. U mariny Frapa bylo vybudováno moderní sportovní centrum, jsou zde v sezóně pořádány zábavní programy (u bazénu), v roce 2005 byl otevřen nový noční klub (diskotéka).
• Marina je malé, klidné letovisko, jehož význam vzrost vybudováním Mariny Agana. Zvláštností je luxusní hotel v mohutné strážní věži ze 16.st. Za obcí se rozkládá oblázková pláž s pohostinskými zařízeními. Ze sportovních aktivit je dostupný jachting, potápění, podmořský rybolov aj. Letovisko je vzdáleno 18 km od letiště.
• Seget Donji svou moderní výstavbou vpodstatě navazuje na předměstí Trogiru. Jsou tu pláže oblázkové a kamenité, pod hotelovým komplexem Medena jsou vybudovány plochy na slunění a rekreaci (tobogan). Borový les sahá až k plážím. Pláž Medena byla vyznamenána tzv. Modrou vlajkou EU. Letovisko má dobré podmínky pro tradiční vodní sporty, tenis, plážový volejbal, stolní tenis aj. Vzdálenost od letiště je 7 km.
• Trogir je starobylé město a přístav 27 km severozápadně od Splitu, ale jen 5 km od letiště. Staré jádro na ostrůvku mezi pevninou a ostrovem Čiovo je spojeno moderním zvedacím mostem. Od r. 1997 je Trogir zapsán do listiny světového kulturního dědictví organizace UNESCO. Městské koupaliště má kamenité a oblázkové pláže v zátoce Saldun na břehu ostrova Čiovo. Další možnosti koupání jsou směrem na Seget a na pláži hotelového komplexu Medena. Najdete zde kompletní nabídku vodních a plážových sportů. Zábavu nabízí taneční večery , diskotéky, folklorní představení, v průběhu sezóny se konají zábavní festivaly „Rybářské noci“.
• Kaštely je sedm starých, původně samostatných obcí, které jsou nyní spojeny v jeden administrativní celek. Přímořský pás v délce asi 20 km, kde se při Kaštelském zálivu (Kaštelanski zaljev) všechny kaštely rozkládají, se nazývá Riviéra sedmi Kaštelů. Hustota obyvatelstva je v Kaštelech mimořádně velká, což příliš nepřispívá ke kvalitě zdejších podmínek pro rekreaci a odpočinek.  U Kaštelu Resnik je splitské letiště Split-Kaštela. Železniční zastávka je nad obcí K.Stari, další v K. Sućurac. Oblázkové pláže byly na některých místech doplněny uměle. Větší možnosti sportu a zábavy najdete v Trogiru nebo ve Splitu.  Den obce Kaštely se slaví 4. března. Začátkem srpna se koná letní karneval s bohatým doprovodným programem. 
• Split je největší město na chorvatském pobřeží, hlavní hospodářské, kulturní a dopravní středisko Dalmácie (200 tis. obyv.). Split má nejvýznamnější osobní a důležitý nákladní přístav, letiště, vlakové nádraží (železniční trať přes Knin do Záhřebu), velké autobusové nádraží. Osobní lodní a trajektový přístav, jakož i centrální autobusové nádraží jsou přímo ve středu města. Ve Splitu je jedna marina a tři klubová přístaviště jachet. Split je mimořádně bohatý na kulturní památky. Jeho Diokleciánův palác byl zapsán v roce 1979 do listiny kulturního dědictví organizace UNESCO. Split má dobré podmínky pro sportování, a to především prostřednictvím různých sportovních klubů. Nabízí také bohatý zábavní život: diskotéky a kluby, noční bary, mnoho pohostinských zařízení k příjemnému posezení venku i uvnitř. Ve městě je šest městských koupališť, kde se platí vstupné. Hlavní z nich je koupaliště Bačvice blízko středu města (možnost koupání i pro invalidní osoby). Je však mnoho možností příjemného bezplatného koupání ve volné přírodě, především na členitém pobřeží poloostrova Marjan u Oceánografického ústavu v blízkosti mysu Marjan a na severovýchodním pobřeží tohoto poloostrova. Vzdá­lenost z letiště je 23 km.
• Omiš je oblíbeným letoviskem při ústí řeky Cetiny do moře. Město je známé svou rozlehlou písečnou pláží a jako východisko do  působivého mohutného kaňonu řeky Cetiny.  Směrem jihovýchodním se rozkládá Omišská riviéra, na severozápad  až k Stobreči Poljická riviéra. Přímo v Omiši, při ústí řeky Cetiny do moře, se nachází rozlehlá pláž, přes 1 km dlouhá, z jemného písku, kterou tvoří nánosy řeky Cetiny.  Je to ideální místo pro koupání malých dětí, proto se také Omiš stala oblíbeným místem pro rodinné dovolené. Je třeba upozornit, že díky ústí řeky Cetiny je voda na tomto místě o něco chladnější. Kromě ubytování v hotelech a v kempech má Omiš i velkou nabídku ubytování v soukromí, a to jak přímo ve městě, tak i v blízkém okolí. Letovisko je vzdáleno  41 km od letiště.
• Brela je prvním významným letoviskem na Makarské riviéře. Rozkládá se na mírném svahu pod strmými srázy Biokova, které je chrání a zmírňuje letní vedra. V létě často vane osvěžující mistral, v zimě bóra. Z okolí pochází kvalitní víno vugava a dezertní prošek. Obec Brela je již desítky let známa jako jedno z nejpůvabnějších a nejpříjemnějších letovisek ve Střední Dalmácii. Díky své přírodní kráse a kvalitě svých ubytovacích zařízení patří k nejexkluziv­nějším, ale i k nejvyhledá­vanějším letoviskům. Hotely jsou postaveny uprostřed lesů přímořských borovic. Právě tyto rozsáhlé borové lesy jsou spolu s vyhlášenými oblázkovými plážemi největší přitažlivostí a bohatstvím letoviska. Pláže Dugi rat, Stomarica a Berulia byly vyznamenány tzv. Modrou vlajkou, jsou zde velmi dobré podmínky pro vodní sporty, tenis, minigolf apod.  Několikrát za sezónu se v hotelech a restauracích pořádají tzv. Dalmatské večery (Dalmatinska večer) s folklorní hudbou a dobrým vínem. Na terasách hotelů se pravidelně konají zábavní programy a taneční večery. Mladí se mohou pobavit na diskotékách nebo v plážových barech. Vzdálenost z letiště je  86 km.
• Baška Voda je  významné a rušné letovisko na Makarské riviéře. V okolí se pěstuje vinná réva, olivovníky, fíkovníky, višně maraska. Jadranská magistrála tu vede nad obcí a neobtěžuje svým provozem rekreanty. Předností Bašky Vody je bohatá vegetace včetně borových lesů, které dosahují až k dlouhým oblázkovým plážím. Proti Brele má  méně exkluzivní, spíš lidovější ráz. Pláže s drobných oblázků se táhnou několik kilometrů oběma směry. Díky pozvolnému vstupu do vody jsou vhodné i pro rodiny s malými dětmi. Příjemný je borový porost, který dosahuje až k plážím. Baška Voda je velké letovisko a jako takové má velmi dobré podmínky pro různé sporty. Na prvním místě jsou vodní sporty: jachting, potápění (potápěčské centrum a škola), windsurfing, vodní lyže, vodní skútry, parasailing. Z míčových sportů si lze zahrát tenis, plážový volejbal, fotbal, házenou, košíkovou, minigolf apod. Na děti je pamatováno dětskými hřišti, trampolínami a vodními atrakcemi. Baška Voda nabízí pobavení na diskotékách, tanečních terasách, v restauracích, konobách a barech. U mladých je velmi oblíběný Beach Bar Južnjačka utjeha, který se nachází na pláži Ikovac na okraji Bašky Vody směrem na Brelu. Vzdálenost z letiště je cca 88 km po dálnici.
• Nejznámější letovisko v Dalmácii – Makarská  leží v široké zátoce, kterou z jihovýchodu uzavírá mys Osejava  a ze severozápadu poloostrov sv. Petra. Stejnojmenná riviéra se v délce 60 km rozkládá  od Brely po Gradac. Makarská má  rušný osobní přístav, trajektový přístav (trajektové spojení se Sumartinem na ostrově Brač) a velké autobusové nádraží, je také léčebným lázeňským střediskem. Nejlepší hotely leží v zátoce u pláže Donja Luka. Pláže pokračují i k severozápadnímu okraji Makarské a na jihovýchod přes poloostrov Sveti Petar a Osejavu. Naturististé se setkávají na pláži Nugal jižně od Makarské. Makarská nabízí široké možnosti pro sportovní vyžití: tenis (je zde velké moderní tenisové středisko) a další míčové sporty, turistika (možnost vysokohorských túr do pohoří Biokovo, vysokohorský spolek), cyklistika (Cyklistické stezky v oblasti Makarské), paragliding a jeskyňářství. Sídlo zde má jachtřský klub, potápěčské centrum, jsou zde rozličné půjčovny sportovních potřeb, kol, aut i lodí. Vzdálenost z letiště je 97 km
• Oblíbené letovisko Tučepi vyniká mimořádně bohatou vegetací. Je známé svou dlouhou pláží v široké zátoce (drobné oblázky a písek), táhnoucí se až k sousední Podgoře. Má pozvolný vstup do moře. Pláž byla vyznamenána tzv. Modrou vlajkou. Jsou zde velmi dobré podmínky pro provozování vodních sportů, plážových sportů i cyklistiky. Večer vás budou lákat otevřené taneční terasy, diskotéky, kterým vévodí Beach Bar Michigen. Vzdálenost z letiště je 103 km
• Podgora je oblíbené a velmi rušné letovisko na Makarské riviéře. Leží pod magistrálou. Hotelová výstavba je zde poněkud předimenzována. V obci vyvěrá několik sladkovodních pramenů a léčivý pramen Klokun. Původní obec se skládala ze dvou částí: ze staré horní vysoko na horském svahu, která byla zemětřesením v r. 1962 pobořena a zůstala opuštěna, a z nové dolní části při moři, rozkládající se od moře k magistrále. Ta zaznamenala v posledních 35 letech obrovský rozmach, modernizací ale ztratila mnoho ze svého původního kouzla. Je zde krásná, poměrně úzká pláž z drobných oblázků a písku se spoustou zeleně. Po stavebních úpravách byla sice rozšířena, ale i tak bývá v sezóně přeplněna. Část pláže se nachází přímo pod pobřežní komunikací. Na severozápad a na jihovýchod se táhnou další užší pruhy stíněných pláží. Jsou zde ideální podmínky pro vodní i plážové sporty a půjčovny sportovních potřeb. Pro zábavu slouží taneční terasy, diskocluby a v průběhu sezóny se pořádají rybářské večery. Transfer z letiště je dlouhý 107 km
• Mezi malá klidná letoviska na Makarské riviéře patří např. Igrane, Živogošče nebo Drvenik, odkud jezdí trajekty na ostrovy  Hvar a Korčulu, nebo Zaostrog . Vzdálenost z letiště nedaleko Splitu je 115 až 130 km.
• Podaca je malá vesnice v jižní části Makarské riviéry. Vyniká jako všechna místa této části přímoří krásnými plážemi a patří mezi  jednoduchá a skromná rekreační místa.  Vzdálenost z letiště je 162 km
• Nejjižnějším místem Makarské riviery je malebně položený Gradac. Krásné, dlouhé, dosti široké oblázkové pláže s pozvolným vstupem do vody se táhnou podél celé obce. Nejznámější z nich je pláž Gornja vala, která se pokládá za jednu z nejpěknějších na Jadranu.  Vzdálenost z letiště je 158 km

Možnosti výletů ( více sekce výlety ):

• město Šibenik
• vodopády řeky Krky – NP
• městečko Sinj
• výlety na kajaku po řece Cetině
• hrad Klis a blízká krasová jeskyně Vranjača,
• krasová jezera Modré a Červené u městečka Imotski,
• pohoří Bikovo
• ostrovy Brač a Šolta
• malebné městečko Trogir
• To, co bylo uvedeno u oblasti Střední Dalmácie, platí, pokud jde o přírodní krásy, v neztenčené míře i pro Středodalmatské ostrovy. Příroda ostrovů je však ještě méně dotčena zásahy člověka. Přes velký rozmach cestovního ruchu a vybudování tisíců hotelových lůžek je tu stále spousta volného přírodního prostoru.
• Ostrov Hvar je rozlohou 299,6 km2 čtvrtým největším ostrovem v jadranském souostroví, a také druhým nejdelším (68 km).
• Mezi nejoblíbenější letoviska na ostrově patří Hvar, i v zimě bývá cílem ozdravných pobytů kvůli své na tuto dobu vysoké teplotě ( leden – průměrná teplota 8,4^oC ).Díky příhodným klimatickým podmínkám je zde mimořádně bujná přímořská a subtropická vegetace (palmy, agáve, oleandry aj.). Ve Hvaru má zastávku rychlá lodní linka: Split – Hvar (Hvar) – Vela Luka (Korčula) – Ubli (Lastovo). Město má také sezónní lodní spojení s Itálií. Nejbližší trajektový přístav je ve Starém Gradu. Město je bohaté na historické památky. Hlavní mětská pláž se nachází západně od středu města: oblázková pláž před hotelem Amfora doplněná uměle upravenými betonovými plošinami na slunění. Pěknější možnosti koupání jsou na blízkých ostrovech Pakleni otoci, zejména na ostrůvku Sveti Kliment u osady Palmižana – skalnaté a oblázkové pláže (doprava místními čluny). Hvar má výborné podmínky pro provozování vodních sportů, jsou zde půjčovny sportovního náčiní, v okolí jsou značené cyklostezky. Večerní a noční život je bohatý. Možnosti výletů na ostrově: Stari Grad ( 17km ), lodí na ostrovy Pakleni Otoci, vycházka na pevnost Španjol a Fort Napoleon
• V severozápadní části ostrova se rozkládá oblíbené letovisko Stari Grad, které je proslulé pěstováním levandule, která tu roste na svazích okolních kopců. Na okraji města Stari Grad byl před nedávnem vybudován nový trajektový přístav se spojením do Splitu na pevnině, s Vela Likou na Korčule, s Dubrovníkem, Ubli a Rjekou. Pláže jsou většinou ve formě kamenných ploten, místy s oblázky. Opět jsou zde výborné podmínky pro vodní i plážové sporty. Výlety můžete podnikat po značených cestách na mys Kabal, do blízkého okolí i do horských partií. Nejbližšími města jsou Jelsa (10 km), Vrboska (9 km), Hvar (17 km ) nebo Zavala ( 12 km ).
• Oblíbeným a živým letoviskem je na severu ostrova ležící Jelsa, která má spojení rychlou lodní linkou se Splitem a Bračem. Pláže jsou v oblasti skalnaté, oblázkové i písečné. Menším centrem je v blízkosti ležící Vrboska.
• Sućuraj v nejvýchodnější části ostrova byl původně jen zemědělskou a rybářskou obcí, v posledních letech se rozvíjí na příjemné nevelké klidné letovisko s velmi dobrými možnostmi koupání. V okolí se pěstuje vinná réva a fíkovníky (zdejší sušené fíky vynikají kvalitou). Trajektový přístav je v zátoce, která je pouhých 6 km od pevniny. Spojení je uskutečňováno do Drveniku na Makarské riviéře.
• Ostrov Brač je třetím největší z jadranských ostrovů a zárověň nejvyšší. Jsou zde pozůstatky raně křesťanských staveb, bazilik a klášterů. Jsou tam kamenolomy, kde žili již na počátku století Římané. V lomu nad Splitskou je ve skále vytesána postava Herkula, ale pokud nemáte průvodce, patrně ji nenajdete. Na většině pobřeží jsou pěkné pláže (drobné oblázky a písek). Vyniká zejména pláž Zlatni rat (Zlatý mys) v Bolu, pokládaná mnohými za nejkrásnější pláž na Jadranu, na ní navazuje směrem na západ naturistická pláž Paklina. Toto letovisko je nejlépe vybaveno doplňkovými aktivitami, jako je výuka a provozování windsurfingu, jachtingu, potápění, tenisu aj. Jako jediná obec na ostrově má i stálé prameny pitné vody. Silnicí je spojen s letovisky na severním pobřeží ostrova. Bol má lodní spojení se Splitem a Jelsou, a to rychlou lodní linkou: Split – Bol (Brač) – Jelsa (Hvar). U obce Gornji Humac (15 km severovýchodně) je letiště, ale jen pro menší letadla.
• Správním místem ostrova je Supetar, který leží při hlavní ostrovní komunikaci. Z trajektového přístavu vyjíždějí linky do Splitu a okolo celého ostrova. Supetar má velmi dobré podmínky pro vodní sporty: potápění (potápěčské středisko Kaktus), rybolov (sportovně rybářský klub Arbun), jachting a windsurfing, ale i pro další sporty: tenis (tenisové středisko Supetar), plážový volejbal, minigolf, bowling. Má krásné pláže s povlovným vstupem do moře a s borovým lesem. Najdou se tu pláže z drobných oblázků, skalnaté a na některých se v moři nachází písek.

Možnosti výletů:

• pěší výstup na Vidovu goru,
• poustevny v zálivu Murvica,
• Dračí jeskyně,
• skalní klášter Blaca,
• lodí do Splitu

 

Hory ^

• Hory v této oblasti patří k Dinárské horské soustavě, která bez zřetelnější hranice navazuje na severu na Julské Alpy. Na území Chorvatska se dělí na přímořské vápencové pásmo Dinárského krasu a jen malou částí zasahující pásmo Bosenských hor. Dinárské pohoří je nejvyšší horské pásmo v Chorvatsku, které horou Sinjal (mnohdy je však uváděna jako Dinara) dosahuje výšky 1831 m. Náhorní plošina Lika s četnými rozsáhlými polji je oddělena od moře vápencovým pohořím Velebit, které je v některých částech velmi obtížně přístupné. Velebit je nejdelší a nejvýraznější součást Dinárského krasu.
• Velkolepý kaňon řeky Cetiny odděluje mohutný horský masiv Biokovo, jehož nejvyšší vrchol Sveti Jure dosahuje nadmořské výšky 1 762 m. Impozantní holá vápencová hradba Biokova tvoří působivou kulisu celé Makarské riviéře.

 

Moře ^

• Chorvatské pobřeží je omýváno Jaderským mořem. Jeho severní část je mělká, jižní podstatně hlubší. Rozdíl mezi přílivem a odlivem je na jednotlivých místech Jadranu poměrně malý: nejmenší je na jihu, např. v Dubrovníku 30 cm, největší na severu, např. v Savudriji 80 cm.
• Jadran patří k mimořádně čistým mořím.

Okolní země ^

• Na severu sousedí Chorvatsko se Slovinskem, na východě s Maďarskem, Srbskem, Bosnou a Hercegovinou a na jihu s Černou Horou.
• Pokud pojedete do Chorvatska vozem, můžete při své cestě naplánovat zastávku v některých atraktivitách tranzitních zemí, především Rakouska a Slovinska.
• Chorvatsko má také pravidelné přímé trajektové a lodní spojení s Itálií. Ze Splitu jezdí linky do Ancony, z ostrova Hvar z přístavu Stari Grad též do Ancony nebo Pescary. Z Dubrovníku do Bari. Z Istrie a Kvarneru se pořádají i lodní výlety do Benátek a Terstu.
• Z oblasti Dalmácie se můžete dostat do Černé Hory. Hraniční přechod je v údolí Sutorina a jmenuje se Debeli Brijeg. Nejbližším cílem bývá město a letovisko Herceg-Novi, případně Risan a Perast, ale především městečko Kotor, které je již po řadu desetiletí zapsáno do seznamu světového kulturního dědictví organizace UNESCO. Od roku 2008 je na základě Zákona o bezpečnosti potravin zakázán cizincům dovoz některých potravin na území Černé Hory. U aut se při vstupu na území Černé Hory platí ekologická taxa a má platnost 1 rok. Výše taxy závisí na počtu sedadel ve voze. Taxa ve výši 10 EUR se platí za vozidlo do 10 míst k sezení (i když nejsou obsazena). Před cestou si raději ověřte informace na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR www.mzv.cz

Příroda ^

• Je málo území na světě, kde vápence a dolomity jsou na tak velké ploše jako právě v přímoří Jadranu. Mnohé z krasových jevů tohoto území se staly vyhledávanými turistickými cíli. Patří k nim především jeskyně, propasti, vyvěračky, skalní mosty, jezera v závrtech. Za pozornost stojí i jejich fauna, např. některé zvláštní druhy ryb, macaráti ap. Severní část vápencového Velebitu byla koncem roku 2000 prohlášena národním parkem (Národní park Severní Velebit), celý Velebit je chráněnou krajinnou oblastí (Park prirode Velebit) a již od roku 1978 biosférickou rezervací organizace UNESCO. V jižní části Velebitu je další chráněné území – Národní park Paklenica. Právě na tomto území byla v roce 1994 objevena nejhlubší chorvatská propast Lukova jama, která svou hloubkou 1 392 m je zároveň devátou nejhlubší propastí na světě. K Velebitu neodmyslitelně patří i krásné Cerovacké jeskyně (Cerovačke spilje) v jihovýchodním cípu horstva.
• Jedním z významných aspektů půvabu a obliby Dalmácie je její vegetace. Je nádherná, všudypřítomná, většinou vždyzelená. Není však jen darem zdejší přírody, v projektech rekreačních zařízení se plánovala i spousta zeleně a okrasných rostlin. Původní rostlinstvo Jadranu patří ke středomořské oblasti, pro niž je typická vždyzelená vegetace a velké bohatství rostlinných druhů. Např. Dalmácie se svými 2300 autochtonními rostlinnými druhy řadí na jedno z prvních míst v Evropě. I ostrovy jsou svou florou bohaté – prvenství patří ostrovu Krku. Nejvíce je rozšířeno společenství makchie, složené ze vždyzelených křovin a zakrslých stromů – jalovců, rozmarýnu, vavřínu, řečíku, dubu. Na suchých vápencových svazích je rozšířena tzv. frygana, tj. řidší porost, ve kterém převládají nižší keře a byliny – pryšec, šalvěj a kozinec. Místy vegetace na vápencích úplně mizí a objevují se zcela holé, pusté svahy a srázy, typický holokras. Kromě těchto domácích rostlin se v přímoří vyskytují druhy, které sem byly přivezeny hlavně ze subtropického pásma. Většinou jde o okrasné rostliny, které se tu plně aklimatizovaly a dnes dodávají přímoří charakteristický, trochu exotický ráz. Návštěvník si většinou neuvědomuje, že nejde o rostliny původní, nýbrž o importované. Patří k nim např. palmy, oleandry, agave, aloe, cypřiše a další. Citrusům se daří na chráněných místech, dále v deltě Neretvy a v okolí Dubrovníku. Hitem posledních let se staly mandarinky, jejichž dnes už obrovské plantáže se stále rozšiřují. K hlavním rostlinám pěstovaným pro užitek patří především olivovníky, odolnější fíkovníky, pro Hvar je charakteristickou rostlinou levandule.
• Pro oblast středomořského podnebí je typická půda zvaná červenice (terra rossa). Červenice má dobré fyzikální i chemické vlastnosti pro zemědělství a lesnictví, hodí se pro pěstování vinné révy, ovoce, olivovníků, fíkovníků, tabáku a jiných poměrně náročných kultur.
• Fauna přímoří se vyznačuje bohatstvím druhů volně žijících v přírodě, z nichž mnohé jsou endemické. Zvláštností jsou např. šakali, žijící na poloostrově Pelješac. Rozšířili se i na Korčulu. Na ostrově Mljetu žije v poměrně značném množství promyka mungo, dovezená sem v 19. stol. z Indie, aby hubila přemnožené hady. Ještěrek a hadů je v přímoří stále dost. Z jedovatých hadů jsou nejnebezpečnější zmije růžkaté, ale není jich příliš mnoho. Najdeme je i v národním parku Paklenica. Proto se při výletech do těchto oblastí doporučují dobré boty a dlouhé kalhoty. Výjimkou v přímoří nejsou ani želvy. Vyskytuje se i štír, jehož některé druhy mají v kusadlech žlázy s jedem. Nejsou však příliš častí. Zvláštností je velká stonožka Scolopendra. Typickým hmyzem přímoří jsou neúnavné cikády. Mimořádná je i druhová pestrost motýlů.
• Jako první národní park byla vyhlášena Plitvická jezera v roce 1949. Je jako jediný přírodní fenomén v Chorvatsku zahrnut organizací UNESCO mezi nejcennější přírodní hodnoty ve světovém měřítku. Národní park Paklenica v Severní Dalmácii zahrnuje především dvě krasová údolí, Velkou a Malou Paklenicu. Národní park Mljet se rozkládá na severozápadní straně stejnojmenného ostrova. Zahrnuje Velké jezero a Malé jezero (Veliko jezero, Malo jezero) a přilehlé lesy, kde jsou mimo jiné i cedry. NP Krka zahrnuje celý tok řeky Krky, která se po celé délce probíjí vápencovým podložím a zdolává výškové rozdíly krasového terénu mnoha vodopády a kaskádami. NP Kornati zahrnuje 89 ostrovů, ostrůvků a útesů. Chrání se nedotčená příroda, neporušenost podmořského světa, bohatství ryb a ostatní mořské fauny. Ostrovním parkem jsou i Brijuni, skupina dvou velkých a dvanácti malých ostrůvků při západním pobřeží Istrie. Severně od Rjeki se rozkládá NP Risnjak a nejmladším NP je od roku 2000 Severní Velebit.
• Severní okrajová oblast Středozemního moře, tedy oblast východního jadranského pobřeží, patří k seismicky aktivním oblastem. Tektonicky nejohroženější je oblast dinárská. Zde také došlo v minulosti k nejkatastro­fálnějším zemětřesením. Za nejničivější vůbec se pokládá zemětřesení v r. 1667, které prakticky zničilo Dubrovnickou republiku. Přitom Dubrovník a jeho okolí byly postiženy v historické době patnácti zemětřeseními. V posledních letech se na tomto přímoří třásla země s ničivými účinky na Makarské riviéře v r. 1962, v Dubrovníku a na jeho přímoří v r. 1979, ve Stonu v r. 1996.  

Řeky ^

• Chorvatské řeky jsou poměrně krátké, většina jich pramení v přilehlých horských vápencových oblastech. Jsou poměrně vodnaté, zejména v dubnu a listopadu, nejméně vody mají v srpnu a v září. Na svých tocích směrem k Jadranu, do něhož se vlévají, překonávají svými vodopády, kaskádami a peřejemi značné výškové rozdíly; hluboko se zařezávají do skalního podloží a vytvářejí impozantní kaňony a soutěsky.
• Typickou krasovou řekou je Zrmanja v Severní Dalmácii, nejpozoruhodnější díky svým mohutným vodopádům je Krka, k nejvodnatějším patří poměrně dlouhá Cetina, která je využívána vodáky. Pro chorvatské hospodářství má ohromný význam delta Neretvy.