- Z hlediska bezpečnosti je Chorvatsko bezproblémovou zemí.
- V některých vnitrozemských oblastech jsou vyznačena místa, kde by se mohly vyskytovat nebezpěčné pozůstatky z války.
- Naléhavě se doporučuje nepodceňovat přírodní podmínky při pobytech u Jaderského moře, a zejména nepřeceňovat své síly při plavání, sledovat aktuální předpověď počasí a nevydávat se na moře za bouře či za větrného počasí.
Doprava
- Na území Chorvatska platí všechny národní řidičské průkazy.
- Povolená hranice obsahu alkoholu v krvi řidiče je 0,5 o/oo,ale pro následující kategorie řidičů je limit 0.00% : řidiči vozidel nad 3.5 t , profesionální řidiči, řidiči do 24 let. Nicméně v případě dopravní nehody je alkohol v krvi považován za zásadní přitěžující okolnost. Doporučujeme proto českým řidičům, aby se konzumace alkoholu před jízdou nebo během jízdy vyvarovali.
- Povolená rychlost na dálnici je 130 km/hod, na komunikacích pro motorová vozidla 110 km/hod, mimo osady 90 km/hod, v osadách 50 km/hod – pokud není místní úpravou stanoveno jinak. Pro řidiče mladší 24 let platí maximální rychlostní limity o 10 km/h nižší, stejně tak pro začínající řidiče s řidičským průkazem do dvou let od vydání. Tyto osoby rovněž mohou řídit motorová vozidla pouze o síle motoru do 75 Kw.
- Pravidla silničního provozu jsou téměř shodná jako v ČR, včetně povinnosti používání tlumených světel i ve dne, povinnosti používání bezpečnostních pásů a dětských zádržných systémů (děti do 12 let věku nesmějí sedět na předních sedadlech) a povinnost bezp. helem pro řidiče i spolujezdce motocyklu (spolujezdec nesmí být mladší 12 let).
- V Chorvatsku se dálniční poplatky platí podle délky použitého úseku dálnice a podle typu vozidla ( dělí se do čtyř kategorií ) Na mostech nebo v tunelech a na kratších úsecích dálnice se používá tzv. otevřený způsob placení. Při tomto způsobu zaplatíte mýtné v plné výši ihned při vjezdu.
- Informace o aktuální výši poplatků je možné nalézt na http://hac.hr/ .
- Mýtné na dálnici nemusí být vaším jediným výdajem, zejména pokud nebudete dodržovat předepsanou rychlost. Pokuty jsou citelné. Již za překročení o 10km/hod ve městě je za pokutu 300 HRK.
- Pohonné hmoty se vyplatí nakoupit v Chorvatsku, jsou levnější než na rakouských a slovinských čerpacích stanicích.Informace o cenách pohonných hmot a seznam plynových stanic lze najít na: www.hak.hr a na: www.ina.hr nebo na českých stránkách http://www.uamk.cz/cs/index.php?option=com_content&view=article&id=79:ceny-pohonych-hmot-v-evrope&catid=55:infoservis&Itemid=88
Náboženství a historie
- V dobách před naším letopočtem žily v dnešním
Chorvatsku illyrské kmeny, které se později stáhly na
území dnešní Albánie. Zvlášť vynikal kmen Dalmatů, proslulý svými
sady, vinohrady a především získáváním solí. Vhodné pobřeží jim
záhy umožnilo, aby se stali dovednými mořeplavci. Své zboží prodávali
Italikům, Keltům a dalším kmenům. Značný rozkvět Ilýrie vzbudil
obavy Říma, a tak roku 233 před naším letopočtem sem poslali
svá vojska. Houževnatý odpor proti římské expanzi kladli nejen Dalmatové,
kteří úspěšně bránili svoji nezávislost až do roku 23. před naším
letopočtem. Římská nadvláda připravila Ilyry o veškerý
majetek, půdu zabrali římští velkostatkáři a z původních
obyvatel se stali otroci a nevolníci. Istrie se však stala natolik provázenou
Římem, že v Poreči, Pule, Novigradu a Koperu byly zřízeny první
křesťanské diecéze. Říše římská se po smrti císaře Theodosia roku
395 rozdělila na východní a západní část, kam patřila i Istrie.
- Od 7.století se zde začali usazovat Slované, kteří
později v 9.století vytvořili jednotný chorvatský stát.
Prvním chorvatským králem byl Tomislav I.
z dynastie Trpimírovců. V Chorvatsku se v té době již rozšířila
slovanská abeceda – hlaholice, dochovaly se i některé písemné památky.
Významných úspěchů dosáhla architektura, pevnostní i církevní stavby
vynikaly monumentalitou a krásou. Roku 1102 bylo chorvatské
království spojeno personální unií s uherským státem.
Někteří historici se však domnívají, že šlo spíše o anexi. Jen
Dubrovnická městská republika nadále zůstala samostatnou.
- Za dob Rakouska-Uherska byla země pod uherskou nadvládou,
a byla jediným přístupem Uherska k moři. Na spravovaném území byla
úřední řeč pouze němčina a latina, ani ve školách se nesmělo vyučovat
jiným jazykem. Správa země se uskutečňovala podle rakouských zákonů, na
které dohlíželi dosažení úředníci z Vídně. Přesto došlo k reformě
a rozvoji celé oblasti. Stavěli se školy, přístavy, loděnice, průmyslové
továrny, silnice a železniční tratě. Na místní obyvatelstvo vzhledem
k jejich negramotnosti zbyli jen podřadné práce, přesto hospodářská
revoluce 19. století příznivě ovlivnila život městského i venkovského
obyvatelstva. V té době ale také čelila výbojům
z Osmanské říše.
- Po první světové válce získává Itálie jako jedna
z vítězných mocností v dané oblasti rozhodující vliv,
aby se předešlo k italskému zisku dalších území, vzniká ukvapeně nový
stát. V roce 1918 se stává větší část dnešního Chorvatska
součástí mnohonárodnostního státu Království Srbů,Charvátů a
Slovinců /Kraljevina SHS/. Po převratu roku 1929 dochází
k přejmenování Kraljeviny SHS na Království Jugoslávie, kde byla
nastolena vojensko-monarchistická diktatura. Stát se ve své zahraniční
politice orientoval na Francii a Československo.
- V rámci královské Jugoslávie získalo roku 1939 Chorvatsko jistou
autonomii vytvořením Chorvatské bánoviny. Po faktické likvidaci Jugoslávie
nacistickým Německem 1941 vyhlásili chorvatští ustašovci
Nezávislý stát Chorvatsko, obsahující větší část
chorvatských zemí a rovněž Bosnu a Hercegovinu. V poválečném
období je Chorvatsko lidovou (1945–1963), resp. socialistickou
(1963–1990) republikou v rámci Federativní lidové, resp. socialistické
federativní republiky Jugoslávie. V období 1945–1990 bylo Chorvatsko po
Slovinsku druhou nejrozvinutější jugoslávskou republikou.
- V roce 1990 byl oficiální název změněn na Republiku Chorvatsko a
v červnu 1991 vyhlásilo Chorvatsko spolu se Slovinskem
nezávislost, což rozpoutalo válečný konflikt, který se
s přestávkami vlekl až do roku 1995. Chorvatsko dnes usiluje o vstup do
Evropské unie.
- Chorvatsko se nepyšní jen velikou historií, ale i velkými
osobnostmi. Od renomovaného středověkého filozofa
Hermana Dalmatina, původem z Istrie,
světoběžníka a průzkumníka Marca Pola, rozeného
Korčulana, chorvatského Michelangela – miniaturisty Julia
Kloviće, svého času nejznámějšího fyzika, matematika a
astronoma – Dubrovčana Ruđera Boškoviće až po
Nikolu Teslu – jednoho z nejbrilantnějších
vynálezeckých mozků světa, původem z Liky.
Náboženství a tradice
- Většinu věřících tvoří z 88% římští katolíci ( Chorvaté ), pravoslavné církve 4,4 % a muslimové přes 1%.
- Největšími svátky jsou samozřejmě křesťanské Velikonoce a Vánoce, dále mezi náboženské svátky patří 15.červen – Boží tělo( pohyblivý ), 15.srpen – Nanebevzetí Panny Marie – Velika Gospa, 1.listopad – Svátek Všech svatých
- Úředním jazykem je chorvatština. V přímořských turistických letoviscích se v hotelu a na infocentrech domluvíte anglicky, německy, velice často italsky a v některých lokalitách i česky.
- Počet obyvatel Chorvatska je 4,5 mil. V etnickém složení
převažují Chorvaté 89%, Srbové toří 5% , zbytek jsou
Bosňáci, Slovinci, Maďaři aj. evropské národnosti.
- Chorvatskou měnou je 1 kuna (HRK), která se dělí na 100 lipa
- Všude platí národní měna kuna, ale na řadě míst lze zaplatit eurem. Cizí měny lze v Chorvatsku měnit za místní měnu zcela bez problémů.
- Z kreditních karet jsou akceptovány American Express, Diners Club, Visa, Mastercard, Eurocard a Sport Card International. Většina hotelů, restaurací a obchodů tyto karty uznává. Ve městech a hlavních turistických centrech návštěvníci mohou použít své debetní nebo kreditní karty k výběru hotovosti z bankomatů. Nicméně návštěvníci by si měli dát pozor na to, že může být vybrán poplatek za výběr, který může dosahovat 5% z vybírané částky.
- Cestovní šeky mohou být vyměněny ve směnárnách a bankách. Směnný kurs je výhodnější než při směně měny.
- Aktuální kurzy najdete na http://www.cnb.cz/…nni_kurz.jsp
- Jadranské pobřeží má klasické středomořské podnebí
s teplým, slunečným létem a mírnou zimou. Je jednou
z nejslunečnějších destinací v Evropě (na Jadranu zaujímá druhé
místo těsně za Hvarem). Délkou slunečního svitu mohou místa na
chorvatském Jadranu směle soutěžit s většinou míst na francouzské
Riviéře. Ve všech ročních obdobích stoupají teploty vzduchu na pobřeží
od severozápadu k jihovýchodu. Vzhledem ke své poloze mají ostrovy
v létě relativně poněkud nižší teploty než pobřeží pevniny.
To je také jeden z důvodů, proč jsou ostrovy tak oblíbené: vedra tu
nejsou nikdy tak únavná jako na pevnině. Např. letní teploty na Hvaru se
pohybují v průměru od 20,2 do 24,9°C, kdežto ve Splitu vystupují až na
25,9°C. Nejteplejším měsícem v celém přímoří je
červenec. Průměrné měsíční teploty nejchladnějšího měsíce,
ledna, nikdy neklesají pod 5°C.
- Dobrou alternativou jsou květnové a zářijové pobyty,
které zajišťují stále příjemné počasí, teplé moře a méně lidí.
Podzim bývá o 2 až 4°C teplejší než jaro. Mořská voda se totiž
v létě poměrně značně ohřeje, akumulované teplo se pak z ní postupně
uvolňuje do ovzduší a zpomaluje pokles podzimních teplot vzduchu.
- Nejméně vodních srážek mají ostrovy, 500 až 1 000
mm ročně. Na pobřeží se množství vodních srážek pohybuje od 1 000 do
1 700 mm ročně; roční množství srážek je ale rozděleno na jednotlivé
měsíce velmi nerovnoměrně. Bouřky nejsou v přímoří ničím
neobvyklým. V létě jsou častější v severní části, v zimě
na jihu.
- Teplota mořské vody se v Dalmácii pohybuje od června
do září v rozmezí 22 – 24oC.
- V Dalmácii běžně rozeznávají čtyři druhy větru.
Bura vzniká nad balkánskou pevninou za vysokého
tlaku. Dostane se přes hřebeny hor a s ničivou silou se vrhne dolů, na
pobřeží. Je to vítr obávaný pro svou záludnost a nevypočitatelnost.
V létě zpravidla trvá jen několik hodin, ale v zimě to mohou být dny,
dokonce i týdny. Když hrozí bura, všichni kapitáni míří do přístavu.
Jugo přichází z jihu až z Afriky. Je horký a
vlhký, mnohdy přichází neočekávane podobně jako bura. Osvěžujícím
věterm je maestral, který vane od severozápadu a
přináší hezké počasí. Nevera nepřichází
příliš často. Je to silný západní vítr, zpravidla doprovázený
bouřkou. Trvá jen krátce a v létě přináší vítané ochlazení.
Telefon
- Mezinárodní volací číslo pro Chorvatsko je 00385 (z mobilních telefonů možno ve tvaru +385. Následuje národní směrové číslo (bez 0 na začátku), např. Dubrovník: 20, Pula: 52, Rijeka: 51, Split: 21, Záhřeb: 1 atd. Pak se vytáčí účastnické číslo.
- V Chorvatsku můžete využít volání z telefonních automatů. Zakoupit si můžete telefonní karty v hodnotě 15,30,50 a 100 HRK. V Chorvatsku do pevné sítě budete volat za 0,8 HRK, do mobilní sítě za 2 HRK, do ČR do pevné sítě za 3 HRK, do mobilní sítě za 3,40 HRK. Ceny jsou za minutu volání, včetně DPH. Více naleznete na www.ht.hr
- Naši mobilní operátoři nabízejí různé zvýhodněné balíčky pro volání ze zahraničí. Podrobné informace o rozsahu služeb, výhodných nabídkách a podrobných cenách najdete na stránkách českých mobilních operátorů.
- O2 http://www.o2.cz/…hranici.html
- T-Mobile http://www.t-mobile.cz/…-v-zahranici
- Vodafon http://www.vodafone.cz/…fy/index.htm
- Důležitá místní telefonní čísla
- policie 92
- hasiči 93
- první pomoc 94
- pomoc na cestě 987
- Hak info autoklub 415 800
- všeobecné informace 981
- záchranná pátrací služba na moři 9155 ( DAN), VHF kanály 16,10,74
Internet
- Internet je dostupný ve všech větších, ale i v mnoha menších letoviscích. Lze se bez problémů připojit v internetových kavárnách (internet caffe), které jsou také v řadě hotelů. Jejich počet stále roste.
- Ceny se pohybují většinou mezi 10 a 20 kunami za 1 hodinu. V luxusnějších hotelech se lze připojit k internetu přímo v hotelových pokojích a lze najít i ubytování v soukromí s možností internetu. Některé kempy, které jdou s dobou, mají svá kempovací místa a parcely vybaveny nejen přípojkami k vodě a elektřině, ale i přípojkami k internetu.
Elektřina, zásuvky
- Elektrický proud na celém území Chorvatska je 220 V, 50 Hz
- Seznam věcí na cestu přizpůsobte charakteru vaší cesty, místu, kam se chystáte, způsobu ubytování a dopravy, ročnímu období a délce pobytu.
- Oblečení by mělo být praktické, buďte připraveni na horko, chladno i déšť. Také výběr obuvi není zanedbatelný. Záleží na tom, zda plánujete trekking, budete se pohybovat spíše ve městě nebo na písečné pláži. Doporučujeme obuv do vody, setkání s mořskými ježky je bolestivé.
- Pokrývka hlavy a sluneční brýle jsou nezbytností hlavně pro pobyty u moře v letním období.
- Důležité jsou také repelenty proti komárům a samozřejmě opalovací krémy s vyšším ochranným faktorem, případně zklidňující přípravky po opalování.
- Od věci není přehledná mapa oblasti a slovník, určitě oceníte lékárničku se základním vybavením ( elastické obinadlo, náplasti, léky proti horečce, analgetika, antihistaminika, oční kapky, léky na zastavení průjmu, teploměr aj.)
- Praktické je pořízení fotokopií dokladů.
- Zdravotnictví v Chorvatsku je na solidní úrovni, není problém kdekoli vyhledat lékařské ošetření. Lékárny jsou otevřeny v pracovní dny od 8:00 do 19:00, v sobotu do 14:00.
- Na základě ujednání mezi ČR a Chorvatskem je občanům ČR poskytnuta nutná a neodkladná péče na účet jejich příslušné české pojišťovny. Je však nutné, aby si každý český občan před odjezdem do Chorvatska vyžádal v pobočce své zdravotní pojišťovny formuláře HRC/CZ 111, který potvrzuje jeho nárok na okamžité potřebné věcné dávky při přechodném pobytu na území Chorvatska. Na základě plánovaných aktivit je samozřejmě dobré se soukromě připojistit.
- Na celém území Chorvatska je přísný zákaz nocování ve volné přírodě.
- Chorvatsko se připojilo k mnoha evropským zemím, které se rozhodly značně omezit kouření ve veřejných prostorách. Od listopadu 2008 platí v Chorvatsku zákaz kouření na veřejných místech, od května 2009 přišel na řadu i zákaz kouření v barech, restauracích, kavárnách a klubech. Kouření je nyní možné pouze na venkovních zahrádkách a otevřených terasách. Ve vnitřních prostorách je povoleno jen velmi omezeně. Pokuta za porušení zákazu je pro kuřáka 1 000 kun!
- Ceny potravin jsou o něco vyšší, než v České
republice. Stravování v restauracích je přibližně dvakrát
dražší, záleží na zvoleném typu zařízení.
- chléb ( chorvatsky kruh ) 5 – 10 kun
- mléko ( mlijeko ) 5,50 – 7 kun
- máslo ( maslac ) 9,50 – 11 kun
- jogurt 3 HRK
- těstoviny 6 – 15 HRK/0,5kg
- balená voda 1,5l 5 kun
- sýr ( sir ) 50 – 130 kun/kg
- šunka ( pršut ) 85 – 180 kun/os
- kuřecí maso ( piletina ) 25 – 33 kun/100g
- ryba ( riba ) 35 – 150 kun
- rajčata ( rajčice ) 6 – 15 kun/kg
- broskve 10 – 12 kun/kg
- brambory ( krumpir ) 5 kun/kg
- rýže ( riža ) 9 kun/kg
- kopeček zmrzliny ( sladoled ) 5 – 7 kun
- taxi 35 HRK základní sazba, cca 7 HRK/km
- plážový set – 2 lehátka 20 HRK , slunečník 20 – 30 HRK
- Prodejní doba se pohybuje v rozmezí 7:00 hod – 21:00
hod. V neděli je zavírací den. Kromě benzínových pump bývají
otevřeny i obchody se suvenýry. V letní sezóně na pobřeží otevírají
i jiné typy obchodů na základě výjimky lokálních úřadů.
- Po celém území Chorvatska najdete trhy, kde se dá
koupit skutečně všechno a za výhodné ceny. Počínaje ovocem a zeleninou a
konče suvenýry. Návštěva trhu je zážitkem, i když se nechystáte nic
nakupovat. Na pobřeží je asi nejproslulejší trh ve Splitu na
Pazzaru, který se koná každý den dopoledne a sehnat se tam dá
skutečně všechno.
- V pevných obchodech to samozřejmě není možné, ale na trhu
můžete zkusit smlouvat. Když budete mit štěstí, povede se vám
snížit požadovanou cenu. Rozhodně však nebuďte nepříjemní nebo
agresivní, protože tudy cesta k dohodě s prodejcem nevede.
- Při nákupu zboží v hodnotě přes 500 HRK za 1 položku
můžete požádat o vrácení daně z přidané hodnoty. Při
nákupu zboží je třeba získat u prodejce formulář, který prodejce
vyplní. Na hranicích při odjezdu z Chorvatska je nutné, aby celník na
formuláři potvrdil, že zboží bylo vyvezeno. Daň z přidané hodnoty si
pak můžete vyzvednout v hotovosti v prodejně v Chorvatsku, kde bylo
zboží nakoupeno. Pokud se do země nechystáte, můžete prodejci zaslat
poštou potvrzení a sdělit mu číslo vašeho účtu. Požádat však můžete
nejpozději do 6 měsíců od nákupu.
- Kuchyně jadranského přímoří je zvláštní a pestrá,
nabízí jídla ovlivněná gastronomií italskou a mnohdy
i rakouskou a maďarskou. Jehněčí nebo výborné skopové
je častou součástí jídelníčku. Po celém pobřeží je oblíbené
jehněčí pečené na rožni nebo v troubě
(v poslední fázi se s ním společně pečou vařené brambory). V okolí
Šibeniku se připravuje jehněčí jako tzv. visovačka begovica, což je maso
dušené s kyselým ovčím mlékem. Na různé způsoby se často připravuje
kuřecí maso, i když drůbež není tak
rozšířená jako u nás.
- Ryby se připravují na tři způsoby. První způsob –
na roštu (na gradelama) je pro české
návštěvníky asi nejchutnější způsob úpravy. Další je úprava
na brudet či brodetto, tj. dušení ryby s rajčaty,
cibulí, různým kořením a bylinnými přísadami, tedy jakýsi guláš, a
v poslední řadě ryba vařená – na lešo
(vaří se ve vodě ochucené česnekem, petrželkou, kořením, s přidáním
oleje a s dalšími přísadami).
- Téměř každý chce na Jadranu ochutnat tzv. plody moře,
tedy různé hlavonožce, mlže, raky, kraby či jiné mořské živočichy. Za
syrova, jen pokapané citronem se jedí ústřice (kamenice či oštrige). Jako
součást tzv. černého rizota (crni rižot) lze ochutnat např. sepie (sipa),
jiné rizoto bývá s chobotnicemi (hobotnica) nebo s olihněmi (lignje ).
Dobré jsou i olihně nakrájené na proužky a osmažené. Jako všechny
speciality jsou i plody moře dost drahé. Cenový primát mají však mezi
nimi humr (hlap) a langusta (jastog), která se jí buď vařená nebo se kousky
obalují v těstíčku, smaží a polévají tatarskou omáčkou.
- Součástí každého hlavního chodu je jako příloha zelenina, a to
opravdu hodně zeleniny, kdežto ostatních příloh – brambor, těstovin či
rýže – se obvykle podává méně. Kromě toho bývá zelenina ještě
servírována jako salát, tedy syrová.
- Jako moučník se podávají
palačinky s různými náplněmi,
záviny s neoobvyklými náplněmi,
fritule (jakési koblihy) a
kroštule (u nás bychom to nazvali boží milosti),
dortové zákusky, zmrzlina různého druhu, poháry,
rožata (pudink s karamelem),
krokanat (křupky z madlí a karamelu), saláty
z čerstvého ovoce.
- Na pobřeží je nutno ochutnat pršut (i když je velmi
drahý), v jižních krajích specialitu nad jiné vychvalovanou. Je to
vepřová šunka, uzená v dýmu otevřeného ohniště a sušená proudícím
vzduchem.
- Káva je oblíbená stejně jako u nás. Podává se
téměř výlučně espreso, v maličkých šálcích, velmi silné. Nabídka
alkoholických i nealkoholických nápojů je široká. Víno
se zde, zejména v Dalmácii, pije k jídlu tak, že se červené míchá
s vodou v tzv. bevandu nebo bílé se sodovkou v tzv. špricer čili střik,
případně gemišt, kde místo sodovky je minerálka. Podle kvality se
chorvatská vína rozdělují na základní kategorie: „stolno
vino“ (stolní), „kvalitetno vino“
(odpovídá našemu jakostnímu vínu), „vrhunsko
vino“ (odpovídá našemu vínu s přívlastkem). Společenské
posezení se obvykle neobejde bez tvrdého alkoholu – pálenky zv.
rakije (rakija). V přímoří se většinou pije pálenka
loza, zvaná též lozovača, což je pálenka ze
zbytků vinných hroznů při výrobě vína. Velmi oblíbená je pálenka
s bylinnými přísadami travarica, při jejíž
výrobě se do vinného destilátu přidávají různé byliny.
- Nejvděčnější upomínkou na krásné dny u moře nebo i vítaným
dárkem je láhev vína, kterou můžete koupit kdekoli na
Jadranu. Jemné velmi ceněné dezertní víno z Dalmácie je
prošek. Vyrábí se z vinných hroznů, které se
nechávají na keřích zaschnout (odtud název z italského prosecco =
předsušený). Milovníci tvrdého alkoholu si mohou vybrat mezi
pálenkou z hroznů tzv. lozovaćou a pálenkou např.
z hrušek, která se jmenuje kruškovica.
Typickým zdejším nápojem je travarica, destilát
z hroznů, ochucený různými aromatickými bylinami. Králem mezi likéry je
maraskino, který za svou zvláštní chuť i vůni vděčí
odrůdě višní maraska, pěstované v Dalmácii.
- Levnějším suvenýrem než tyto tekuté speciality jsou zdejší
proslavené byliny, především levandule (chorv. lavanda) a
rozmarýna (chorv. ružmarin). Na trzích hlavně ve střední Dalmácii je
můžete koupit jako éterické oleje nebo sušené jednodruhové či ve
směsích s dalšími bylinami. S bylinami souvisí i zdejší velmi
kvalitní med – opět buď jednodruhový nebo smíšený. Výborným
suvenýrem je vždy olivový olej. Vozí se většinou ten
nejkvalitnější, panenský, ale počítejte s tím, že je poměrně drahý.
Vyznavači zdravé výživy kupují též sýry, ovčí
i kozí, od levnějších až po ty velmi drahé, jako je pažský sýr
z ostrova Pag. Často se kupuje celkem levný, ale vděčný suvenýr –
jedlá mořská sůl, a to jak čistá, neochucená, ale
i s přídavkem různých bylin. Dostane se i v dárkovém balení.
- Chorvatsko je domovem kravaty. Dnes se v Chorvatsku mimo
jiné vyrábějí exkluzivní čistě hedvábné kravaty značky
CROATA v nádherných decentních barvách, často s motivy
spjatými s dějinami Chorvatska. Dalším suvenýrem, který turista ocení
až doma při koupeli, je přírodní mořská houba, kterou
téměř vytlačily levné syntetické mycí houby z trhu.
- A ještě jeden typ pro náročné: krásným dárkem je
krajka pocházející od Jadranu, a to buď z ostrova Pag nebo
z ostrova Hvar.
- Slušností je nechat spropitné personálu v restauraci a v hotelu, turistickému průvodci, při placení v taxi apod. Spropitné darovaného potěší a vám určitě zpříjemní pobyt.
- Při placení částku zaokrouhlujeme zhruba o 10 procent navíc z placené částky.
Sport a zábava Sport
- Nabídka sportovních možností na Jadranu je velmi pestrá – od typicky „suchozemských“ sportů (tenis, fotbal, minigolf, turistika, cyklistika atd.) až po ty nejatraktivnější, vodní sporty (jachting, potápění, windsurfing, rybolov a další). V každém větším letovisku je možno hrát volejbal, plážový volejbal, košíkovou, házenou, malou kopanou nebo tenis. Na několika místech mají rekreanti k dispozici fotbalová hřiště . Některá letoviska nebo města se zaměřují na komplexní sportovní vyžití návštěvníků a jejich nabídka sportování je velmi široká.
- Také Dubrovník je centrem sportů, zejména vodních, především na poloostrově Lapadu západně od starého města, kde je velká hotelová a rekreační oblast. Jsou zde dva potápěčské kluby, několik tenisových kurtů a v obou marinách máte možnost pronájmu jachty nebo motorového člunu. Jsou zde půjčovny sportovního vybavení a v parku je možnost provozování dalších sportů. Pořádají se i panoramatické lety nad Dubrovníkem.
- Příznivci bungee-jumpingu jsou omezeni na několik málo míst, kde skoky organizují. , kde mohou seskoky uskutečňovat. Z istrijských letovisek je to Poreč, za bungee-jumpingem se zájemci mohou vypravit do sousedního Slovinska, kde jsou v lázních Portorož pro tento sport vybaveni. V Dalmácii se již několik let skoky uskutečňují z Šibenického mostu (u Šibeniku) a nově i z Dubrovnického mostu (v Dubrovníku). Cena jednoho skoku se pohybuje kolem 200 kun.
- Počet vyznavačů jízdy na kajaku po moři stále stoupá. Vodáci navštěvují především odlehlé zátoky a mořské jeskyně, učí se zvládat kajak i ve vlnobití. Nadšenci tohoto sportu by měli absolvovat nádhernou plavbu z Dubrovníka na ostrov Mljet, toulky mezi Brijunskými ostrovy, stejně jako mezi Kornatskými ostrovy. Pozor! Obě ostrovní skupiny jsou národní parky – platí se vstupné, přísné předpisy. Půjčení kajaku na 1 hod. stojí přibližně 3,75 EUR, na půl dne za 10 EUR, na 1 den za 15 EUR, na 1 týden 80 EUR.
- Novinkou jsou stále lepší terény pro cykloturistiku. Na kole se bez problémů vydáte do pohoří Učka na Istrii, na Gorský Kotar, přes Vinodol do pohoří Velika Kapela, projezdíte Velebit nebo vnitrozemskou část Biokova. Do popředí se dostává vysokohorská turistika stejně jako free climbing. Podle obtížnosti se ceny za jednodenní výlet pohybují mezi 45 – 58 EUR.
- Přímoří Jadranu má své věrné návštěvníky i mezi horolezci a vysokohorskými turisty, kteří s oblibou kombinují pobyt v horách s pobytem na pláži. V jižní polovině chorvatského pobřeží je nejpopulárnějším a horolezci a vysokohorskými turisty nejčastěji navštěvovaným horstvem Biokovo. Na poloostrově Pelješac bývá cílem hora Sveti Ilija.
- Ideální podmínky k provozování windsurfingu jsou v průlivech mezi ostrovy, kde vanou stálejší větry. Vody na vnějších stranách ostrovů se nepokládají za vhodné a bezpečné pro začátečníky nebo málo zdatné surfaře (proudy, často se měnící větry aj.). Mezi nejatraktivnější lokality patří Viganj na poloostrově Pelješac
- Jako hub po dešti přibývá každým rokem v přímoří možností provozování velmi atraktivního jezdeckého sportu, včetně jezdeckého výcviku. Jedna hodina jezdeckého kurzu stojí 16 EUR, 1 hodina terénní jízdy na koni rovněž 16 EUR. Při celodenním trekkingu zajišťuje organizátor podle zájmu i stravování v průběhu výletu.
- Atraktivní aktivitou je raft na řece Cetina (http://www.raft.hr/Html/English/cetina1.htm).
- Příklady cen vybraných sportovních aktivit:
- zapůjčení šlapadla cca 50 kun/hod
- jízda na banánu cca 50 HRK/hod
- zapůjčení člunu na 1/2 dne pro 5 osob 90 Euro
- zapůjčení sportovních člunů většinou pro max 6 osob 160 až 300 Euro/den podle výkonu .
- parasailing 300 – 400 kun. Tandem 560 – 720 kun, záleží i na délce letu
- zapůjčení kola 100 – 150 HRK/den, u kvalitního horského kola může být cena vyšší.
- jízda na koni – 13 EUR/hod, kurz ( 25 hod.) – 185 EUR, jízda v terénu 15 EUR/hod.
- jízda na vodních lyžích 80 – 150 HRK
- jízda na vodním skútru 150 HRK/hod
- lezecké kurzy – 40EUR/den
Zábava
- Rozšíření zábavy se zejména v posledních letech věnuje velká pozornost. Není sebezapadlejší místo na pobřeží či na ostrovech, aby neuspořádalo v průběhu léta alespoň několik zajímavých akcí, od maškarních průvodů přes poutě k místním svatým, aby tu nehrála hudba k tanci, nekonaly se lidové veselice pojící se k místní tradici.
- Ve větších městech a letoviscích může mladší generace zavítat do celé řady místních klubů s bohatým programem diskoték a koncertů. Hitem posledních let jsou „beach party“, které se konají na mnoha jadranských plážích. Dubrovník má velkou řadu zábavních možností. V mnoha hotelech jsou diskotéky nebo taneční terasy. Diskokluby jsou i mimo hotely, většinou na poloostrově Lapad. Ve starém městě jsou spíše podniky ke klidnému posezení – konoby (vinárničky), restaurace aj. Mezi nejvýznamnější centra noční zábavy v oblasti patří v Dubrovníku kluby Lazaretti ( http://www.lazareti.com/ ), Orlando (www.klub-orlando.com ), Orka nebo Revelin. Na ostrově Vis Aquarius v letovisku Komiža ( www.myspace.com/…riuskamenica ).
- Stále větší počet návštěvníků chce zkusit své štěstí v hazardních hrách v kasinech, která dříve v jejich podvědomí patřila do světa bohatých, do světa společenské smetánky a jiných celebrit. Dnes k návštěvě stačí jen dost peněz. Významné casino je v letovisku Cavtat jižně od Dubrovníku.
- Snad ještě rychleji stoupá počet kulturních událostí, které byly po desetiletí úplnou popelkou. Mnohé z nich se již staly tradičními, mají své věrné návštěvníky a staly se i pro umělce, kteří při nich vystupují, prestižními. Festival Dubrovnické letní hry (Dubrovačke ljetne igre) 10.7. – 25.8. je nejvýznamnější a nejprestižnější kulturní akce na pobřeží s kvalitní mezinárodní účastí, v jejich rámci divadelní hry, pěvecká a jiná koncertní vystoupení, vše v historickém prostředí starého Dubrovníka (např. „Hamlet“ na pevnosti Lovrijenac, „Sen noci svatojánské“ v parku Gradac, koncerty v atriu Knížecího paláce a v křížové chodbě františkánského kláštera, divadelní představení na náměstí Marina Držiće a na Gundulićově náměstí atd).
- V Dubrovníku je také stálé divadlo – Divadlo Marina Držiće, dále symfonický orchestr, několik komorních těles, folklorní soubory Lindjo a Lado.
- Hory v této oblasti patří k Dinárské horské soustavě, která bez zřetelnější hranice navazuje na severu na Julské Alpy. Na území Chorvatska se dělí na přímořské vápencové pásmo Dinárského krasu a jen malou částí zasahující pásmo Bosenských hor. Dinárské pohoří je nejvyšší horské pásmo v Chorvatsku, které horou Sinjal (mnohdy je však uváděna jako Dinara) dosahuje výšky 1831 m. Náhorní plošina Lika s četnými rozsáhlými polji je oddělena od moře vápencovým pohořím Velebit, které je v některých částech velmi obtížně přístupné. Velebit je nejdelší a nejvýraznější součást Dinárského krasu.
- Velkolepý kaňon řeky Cetiny odděluje mohutný horský masiv Biokovo, jehož nejvyšší vrchol Sveti Jure dosahuje nadmořské výšky 1 762 m. Impozantní holá vápencová hradba Biokova tvoří působivou kulisu celé Makarské riviéře.
- Chorvatské pobřeží je omýváno Jaderským mořem. Jeho
severní část je mělká, jižní podstatně hlubší. Rozdíl mezi přílivem
a odlivem je na jednotlivých místech Jadranu poměrně malý: nejmenší je na
jihu, např. v Dubrovníku 30 cm, největší na severu, např. v Savudriji
80 cm.
- Jadran patří k mimořádně čistým mořím.
- Na severu sousedí Chorvatsko se Slovinskem, na východě s Maďarskem, Srbskem, Bosnou a Hercegovinou a na jihu s Černou Horou.
- Pokud pojedete do Chorvatska vozem, můžete při své cestě naplánovat zastávku v některých atraktivitách tranzitních zemí, především Rakouska a Slovinska.
- Chorvatsko má také pravidelné přímé trajektové a lodní spojení s Itálií. Ze Splitu jezdí linky do Ancony, z ostrova Hvar z přístavu Stari Grad též do Ancony nebo Pescary. Z Dubrovníku do Bari. Z Istrie a Kvarneru se pořádají i lodní výlety do Benátek a Terstu.
- Z oblasti Dalmácie se můžete dostat do Černé Hory. Hraniční přechod je v údolí Sutorina a jmenuje se Debeli Brijeg. Nejbližším cílem bývá město a letovisko Herceg-Novi, případně Risan a Perast, ale především městečko Kotor, které je již po řadu desetiletí zapsáno do seznamu světového kulturního dědictví organizace UNESCO. Od roku 2008 je na základě Zákona o bezpečnosti potravin zakázán cizincům dovoz některých potravin na území Černé Hory. U aut se při vstupu na území Černé Hory platí ekologická taxa a má platnost 1 rok. Výše taxy závisí na počtu sedadel ve voze. Taxa ve výši 10 EUR se platí za vozidlo do 10 míst k sezení (i když nejsou obsazena). Před cestou si raději ověřte informace na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR www.mzv.cz
- Je málo území na světě, kde vápence a dolomity jsou
na tak velké ploše jako právě v přímoří Jadranu. Mnohé z krasových
jevů tohoto území se staly vyhledávanými turistickými cíli. Patří
k nim především jeskyně, propasti, vyvěračky, skalní mosty,
jezera v závrtech. Za pozornost stojí i jejich fauna, např.
některé zvláštní druhy ryb, macaráti ap. Severní část vápencového
Velebitu byla koncem roku 2000 prohlášena národním parkem (Národní park
Severní Velebit), celý Velebit je chráněnou krajinnou oblastí (Park prirode
Velebit) a již od roku 1978 biosférickou rezervací organizace UNESCO.
V jižní části Velebitu je další chráněné území – Národní park
Paklenica. Právě na tomto území byla v roce 1994 objevena nejhlubší
chorvatská propast Lukova jama, která svou hloubkou
1 392 m je zároveň devátou nejhlubší propastí na světě. K Velebitu
neodmyslitelně patří i krásné Cerovacké
jeskyně (Cerovačke spilje) v jihovýchodním cípu
horstva.
- Jedním z významných aspektů půvabu a obliby Dalmácie je její
vegetace. Je nádherná, všudypřítomná, většinou vždyzelená.
Není však jen darem zdejší přírody, v projektech rekreačních
zařízení se plánovala i spousta zeleně a okrasných rostlin. Původní
rostlinstvo Jadranu patří ke středomořské oblasti, pro niž je typická
vždyzelená vegetace a velké bohatství rostlinných druhů. Např. Dalmácie
se svými 2300 autochtonními rostlinnými druhy řadí na jedno z prvních
míst v Evropě. I ostrovy jsou svou florou bohaté – prvenství patří
ostrovu Krku. Nejvíce je rozšířeno společenství
makchie, složené ze vždyzelených křovin a
zakrslých stromů – jalovců, rozmarýnu, vavřínu, řečíku,
dubu. Na suchých vápencových svazích je rozšířena tzv.
frygana, tj. řidší porost, ve kterém převládají nižší keře a
byliny – pryšec, šalvěj a kozinec. Místy
vegetace na vápencích úplně mizí a objevují se zcela holé, pusté svahy a
srázy, typický holokras. Kromě těchto domácích rostlin se
v přímoří vyskytují druhy, které sem byly přivezeny hlavně ze
subtropického pásma. Většinou jde o okrasné rostliny, které se tu plně
aklimatizovaly a dnes dodávají přímoří charakteristický, trochu exotický
ráz. Návštěvník si většinou neuvědomuje, že nejde o rostliny
původní, nýbrž o importované. Patří k nim např. palmy,
oleandry, agave, aloe, cypřiše a další. Citrusům se daří na
chráněných místech, dále v deltě Neretvy a v okolí Dubrovníku. Hitem
posledních let se staly mandarinky, jejichž dnes už
obrovské plantáže se stále rozšiřují. K hlavním rostlinám pěstovaným
pro užitek patří především olivovníky, odolnější
fíkovníky, pro Hvar je charakteristickou rostlinou
levandule.
- Pro oblast středomořského podnebí je typická půda zvaná
červenice (terra rossa). Červenice má dobré fyzikální
i chemické vlastnosti pro zemědělství a lesnictví, hodí se pro
pěstování vinné révy, ovoce, olivovníků,
fíkovníků, tabáku a jiných poměrně náročných kultur.
- Fauna přímoří se vyznačuje bohatstvím druhů volně
žijících v přírodě, z nichž mnohé jsou endemické. Zvláštností jsou
např. šakali, žijící na poloostrově Pelješac.
Rozšířili se i na Korčulu. Na ostrově Mljetu žije v poměrně značném
množství promyka mungo, dovezená sem v 19. stol.
z Indie, aby hubila přemnožené hady. Ještěrek a hadů je v přímoří
stále dost. Z jedovatých hadů jsou nejnebezpečnější zmije
růžkaté, ale není jich příliš mnoho. Najdeme je
i v národním parku Paklenica. Proto se při výletech do těchto oblastí
doporučují dobré boty a dlouhé kalhoty. Výjimkou v přímoří nejsou ani
želvy. Vyskytuje se
i štír, jehož některé druhy mají v kusadlech
žlázy s jedem. Nejsou však příliš častí. Zvláštností je velká
stonožka Scolopendra. Typickým hmyzem přímoří
jsou neúnavné cikády. Mimořádná je i druhová
pestrost motýlů.
- Jako první národní park byla vyhlášena Plitvická jezera
v roce 1949. Je jako jediný přírodní fenomén v Chorvatsku
zahrnut organizací UNESCO mezi nejcennější přírodní hodnoty ve světovém
měřítku. Národní park Paklenica v Severní Dalmácii
zahrnuje především dvě krasová údolí, Velkou a Malou Paklenicu.
Národní park Mljet se rozkládá na severozápadní straně
stejnojmenného ostrova. Zahrnuje Velké jezero a Malé jezero (Veliko jezero,
Malo jezero) a přilehlé lesy, kde jsou mimo jiné i cedry. NP
Krka zahrnuje celý tok řeky Krky, která se po celé délce probíjí
vápencovým podložím a zdolává výškové rozdíly krasového terénu mnoha
vodopády a kaskádami. NP Kornati zahrnuje 89 ostrovů,
ostrůvků a útesů. Chrání se nedotčená příroda, neporušenost
podmořského světa, bohatství ryb a ostatní mořské fauny. Ostrovním
parkem jsou i Brijuni, skupina dvou velkých a dvanácti
malých ostrůvků při západním pobřeží Istrie. Severně od Rjeki se
rozkládá NP Risnjak a nejmladším NP je od roku
2000 Severní Velebit.
- Severní okrajová oblast Středozemního moře, tedy oblast
východního jadranského pobřeží, patří k seismicky aktivním
oblastem. Tektonicky nejohroženější je oblast dinárská. Zde také
došlo v minulosti k nejkatastrofálnějším zemětřesením. Za
nejničivější vůbec se pokládá zemětřesení v r. 1667, které prakticky
zničilo Dubrovnickou republiku. Přitom Dubrovník a jeho okolí byly
postiženy v historické době patnácti zemětřeseními. V posledních
letech se na tomto přímoří třásla země s ničivými účinky na
Makarské riviéře v r. 1962, v Dubrovníku a na jeho přímoří v r. 1979,
ve Stonu v r. 1996.
- Zdejší řeky jsou poměrně krátké, většina jich pramení
v přilehlých horských vápencových oblastech jako vyvěračky. Jsou
poměrně vodnaté, zejména v dubnu a listopadu, nejméně vody mají v srpnu
a září.
- K nejvýznamnějším řekám Chorvatska patří:
- Zrmanja v severní Dalmácii, která je
vyhledávána milovníky divoké vody.
- Krka, jejíž povodí bylo vyhlášeno národním
parkem, především díky mohutným vodopádům ( Skradinski buk ), malebným
slapům, kaskádám a peřejím.
- Cetina patří k nejdelším a nejvodnatějším
řekám v přímoří. Její kaňony při ústí do Jadranu u Omiše patří
k nejpůsobivějším. Je pojmem pro vodáky, vyznávající rafting,
kanoistiku nebo vory.
- Neretva je nejdelší a nejvodnatější řekou
přímoří, ale Chorvatsku patří pouze její delta, která má především
hospodářský význam.
|
Při filtrování selhala komunikace s databankou nabídek, zkuste to prosím za chvíli znovu.
