Ministerstvo zahraničních věcí ČR upozorňuje na nová bezpečnostní opatření, která se budou týkat všech cestujících, kteří cestují do Spojených států přímými lety.
Mezi tyto opatření patří: - zpřísněné kontroly pasažérů včetně bezpečnostních pohovorů - zpřísněné kontroly osobních elektronických zařízení - zpřísněné bezpečnostní protokoly v okolí letadel a v prostorech pro cestující - zavedení moderních detekčních zařízení a rozšířené využívání psů pro detekci výbušnin.
Ministerstvo zahraničních věcí ČR doporučuje všem cestovatelům registrovat se v databázi DROZD.“
- V turistických oblastech a velkých aglomeracích USA se zahraniční turisté mohou stát oběťmi loupežných útoků. Obecně platí, že americká města trpí řádově vyšší kriminalitou než evropské aglomerace. Doporučuje se vyvarovat se vstupu do neznámých čtvrtí, především po setmění. Dále doporučujeme nemít doklady a peníze na stejném místě, peníze mít rozdělené na více místech a platební karty mít uložené odděleně od hotovosti. Pořiďte si kopie všech dokladů pro případ jejich ztráty či krádeže.
- New York není zdaleka tak nebezpečný, jako před pár lety, nyní je prý nejbezpečnějším velkým městem na území USA. Není to jen fráze, ale opravdu téměř na každém rohu stojí ve dne v noci alespoň jeden ozbrojený policista. Tam kde není, je určitě bezpečnostní kamera. I přesto se vyplatí dodržovat několik zásad a hlavně dbát na selský rozum:
- Minimalizujte procházky po setmění především v oblasti Manhattanu, Chinatownu i Queensu. Sledujte lidi v okolí, nedávejte na odiv své cennosti a v případě, že máte pocit, že se blíží podezřelý člověk, rychlým krokem bez jediného pohledu kolem něj projděte.
- Obecně nedávejte na odiv své cennosti jako šperky, nechte je raději doma, pokud nejsou nezbytné. Foťáky a kamery je nejlepší nosit v nějaké tašce z místního obchodu.
- Sledujte své okolí, podezřelých osob se nevšímejte a neprovokujte. V imigrantských čtvrtích si vyhlédněte stanoviště policisty a mějte připravenu únikovou cestu.
- Pokud můžete, odepřete si adrenalinový zážitek ve formě návštěvy Bronxu. Jedinou jistotou, že se nepotkáte s nějakou bouchačkou je, že do Bronxu nevstoupíte. V New Yorku je spousta jiných krásných čtvrtí.
- Chování ve společnosti: Opalování i koupání na veřejně přístupných místech bez plavek je porušením zákona, při koupání se všeobecně vyžaduje, aby děti včetně batolat, měly plavky. Mužům se doporučuje používat plavky s nohavičkami. Na mnoha veřejných prostranstvích je kouření zakázáno, proto je potřeba si ověřit před zapálením cigarety, zda se na tom či onom místě může kouřit, protože za porušení zákazu kouření mohou být tučné pokuty! Do rozporu se zákonem se dostane i ten, kdo se objeví na veřejnosti v podnapilém stavu.
- Pro řidiče: oproti evropským zvyklostem používá policie k zastavení vozidla světelnou signalizaci či amplion. Po zastavení zůstává policejní vůz za zadrženým vozidlem. Je nutné, bez jakýchkoliv známek odporu, přesně provést to, co policista vyžaduje. Zůstat sedět a ponechat obě ruce na volantu tak, aby je policista dobře viděl, jsou důležitým předpokladem klidného průběhu kontroly. Hledání dokladů v náprsní kapse či příruční schránce vozu může policista pokládat za hledání zbraně. Jakýkoliv odpor i verbální, může být považován za maření úředního úkonu a výsledkem může být pokuta nebo i zajištění podezřelé osoby. Všeobecně používaná zásada je, podrobit se bez odporu zákroku policisty a až poté si případně stěžovat. Při kladení odporu není výjimkou použití slzného plynu, nasazení pout a uvěznění. Obecně se uplatňuje postup, že osoba podezřelá z nezákonné činnosti je zadržena a o vině či nevině rozhoduje soudce následně. Čeští občané mají v případě uvalení vyšetřovací vazby právo kontaktovat místně příslušný konzulát. I v případě průměrné znalosti angličtiny doporučujeme, aby zadržený důsledně trval na přítomnosti tlumočníka při výslechu či soudním líčení.
Doprava
- Pro řízení motorových vozidel v USA cizincem je nutný mezinárodní řidičský průkaz. Upozorňujeme na skutečnost, že v USA je akceptován pouze mezinárodní řidičský průkaz vydaný podle Ženevské úmluvy z roku 1949 (a nikoli v Evropě obvyklejší průkazy dle Vídeňské úmluvy z roku 1968). Platnost průkaz je omezena na 1 rok.
- Dopravní předpisy se oproti Čechám liší v několika bodech. Pokud to není značkou „No Turn On Red“ výslovně zakázáno, můžete na červenou odbočit vpravo, pokud tam máte volno.
- Pokud je křižovatka bez semaforů, přednost v jízdě má ten, kdo na křižovatku přijede první.
- Rychlostní limity se liší dle státu, většinou je to ale na běžné silnici 55 mph ( 104Km/h), na interstate (něco jako dálnice) 65 mph ( 104 km/h ); např. v Arizoně lze jezdit až 75 mph na interstate. Většina řidičů dodržuje maximální rychlost. Důvod je celkem jasný, pokuty za překročení rychlosti jsou v Americe hodně vysoké.
- Na některých dálnicích, a to zejména ve velkých městech (San Francisco, Los Angeles atd.) se můžete setkat s jízdním pruhem, který je označen symbolem diamantu (kosočtverce). V těchto pruzích je méně aut a mohou je využívat pouze vozy s více než jedním pasažérem.
- Ve městě je nutné si zvyknout na několikaproudé jednosměrky. Vždy jedna silnice vede jedním směrem, druhá souběžná pak druhým směrem. Např. Broadway vede jen směrem dolů, downtown, zatímco souběžná pátá avenue nahoru, uptown.
- Ceny benzínu se pohybují přes 2 USD za galon, což je v přepočtu přibližně 13 Kč/litr. Nafta je stejně drahá jako benzin. Mimo New York a obecně k okrajím velkých měst ceny klesají. Americký galon jsou necelé čtyři litry.
- Omezení při parkování jsou v USA stanovena barevným označením obrubníků. Pokud je obrubník označen:
- červeně – parkování zakázáno
- žlutě – zóna k nakládání
- zeleně – parkování povoleno po dobu 10 minut a 5 minut v pracovní době
- modře – parkování vyhrazené pro tělesně postižené
Místní doprava
- Autobusová společnost Greyhound Bus nabízí meziměstskou a
transkontinentální autobusovou dopravu . Může to pro Vás být levná
alternativa k jiným formám cestování, v případě že jste ochotni
snášet nepohodlí dlouhých jízd s minimem komfortu.
- V mnoho částech USA je veřejná doprava nepřiměřená nebo dokonce
neexistuje a tak je auto praktická nutnost.
Náboženství a historie
Historie Spojených států amerických
Původní obyvatelé, tradičně nazývaní indiáni
(v důsledku přesvědčení Kryštofa Kolumba, že přistál v jihovýchodní
Asii), přešli na severoamerický kontinent zřejmě před několika desítkami
tisíc let z Asie (kontinenty tehdy spojoval suchozemský most). Osidlovali
území počínaje Aljaškou dále na jih až k pobřežím oceánu a povodí
řeky Mississippi. Obživu jim zajišťovalo především zemědělství,
jednalo se vůbec o civilizaci úzce spjatou s přírodou.
Ostrým předělem v dějinách země je její objevování
Evropany. Po Vikinzích, kteří – vedeni norským Vikingem
Leifem Erikssonem (či Eiríkssonem) – zřejmě
stanuli na severoamerickém kontinentu, konkrétněji v oblasti Kanady (New
Founlandu), v prvních letech druhého tisíciletí našeho letopočtu,
symbolicky začíná evropské osidlování Ameriky Kolumbovým
přistáním roku 1492 na ostrovech v Karibiku
(samotné břehy dnešních USA Kolumbus nikdy nespatřil, umíral
v přesvědčení, že objevil bližší, západní cestu do jihovýchodní
Asie, do oblasti Indie a Moluk). Jméno Amerika (vztahované
někdy i na USA, jejichž název je sám také odvozen od jména kontinentu)
dal novému světadílu poprvé německý kartograf Martin
Waldseemüller r. 1507 nejpravděpodobněji na paměť italského
objevitele, námořníka a kartografa Ameriga Vespucciho,
Kolumbova přítele, jenž prvně upozorňoval na objev nového světadílu.
Kolonizace byla nejdříve dílem
Španělů (z nichž Juan Ponce de León je prvním,
o kom bezpečně víme, že přistál na území dnešních Spojených států,
na Floridě), kteří se usazovali na jihu a jihozápadě dnešních USA a
v dnešním Mexiku, později zejména Francouzů (široké
pásmo od oblasti Velkých jezer až po Mexický záliv),
Britů (východ) nebo Holanďanů (s nimi
jsou spojeny počátky dnešního New Yorku,
původně Nového Amsterodamu; Holanďani později
přenechali své území Angličanům). Pohnutky
nových osadníků byly různé: získat bohatství Nového
světa či vznášet nároky na jeho
území ve jménu vlastních vládců, najít
útočiště před politickým
pronásledováním či náboženským útiskem (např.
poutníci nebo otcové poutníci – Pilgrims/Pilgrim
Fathers, kteří podle pověsti založili tradici listopadových
oslav Dne díkůvzdání z vděčnosti za první
úrodu v novém domově roku 1621, nebo puritáni
z Anglie po třetině 17. století). Jiní, nevolníci, zde
chtěli získat svobodu, jiní sem putovali jako
odsouzenci. Původní populace,
čítající v době objevení Ameriky podle odhadů 2 miliony obyvatel a
zpočátku k objevitelům přátelská, byla děsivě
decimována nově z Evropy zavlečenými chorobami,
především neštovicemi, jež podle některých
odhadů vyhubily více jak 90 % původní populace. Od přelomu 17. a
18. století docházelo k masivnímu dovážení černých
otroků z Afriky, kteří se stali hlavní
pracovní silou.
Z původních osad se postupně vyvinulo 13 britských
kolonií (Virginie, Massachusetts, New Hampshire, Maryland,
Connecticut, Rhode Island, Delaware, Severní Karolína, Jižní Karolína, New
Jersey, New York, Pensylvánie a Georgie), které zároveň představovaly
značnou populační a ekonomickou sílu (díky vysoké porodnosti, nízké
úmrtnosti a stálému přílivu imigrantů) a jež se cítily stále více
omezovány britskou nadvládou (v důsledku ukládaných povinností, omezení
týkajících se rozšíření a uvalení daní, přičemž americké kolonie
neměly zastoupení v britském parlamentu, a nemohly tudíž ovlivňovat
podobu zákonů, jimž podléhaly). Napětí nakonec vyústilo
v americkou válku za nezávislost, která trvala
od roku 1775 do roku
1783. Vrchním velitelem kontinentální americké armády byl
George Washington. Během války byla reprezentanty
13 kolonií přijata 4. července (Den nezávislosti)
1776 na kongresu ve Filadelfii Deklarace
nezávislosti, jejímž hlavním autorem byl Thomas
Jefferson. Deklarace vyhlašuje rovnost lidí
a existenci jejich nezadatelných
práv, navíc vyjmenovává důvody, pro něž se kolonie rozhodly
osamostatnit. K porážce Británie a k jejímu uznání samostatnosti
bývalých kolonií (1783) významně přispěla francouzská podpora
Američanů. Roku 1787 byla přijata Ústava
Spojených států amerických, nejstarší a nejkratší dokument
tohoto druhu na světě (uvažujeme-li o významných státech). Stanoví
pravomoce centrální vlády, odděluje moc zákonodárnou,
výkonnou a soudní (později, roku 1791, bylo
ještě přijato deset dodatků tvořících Listinu práv,
garantující mj. svobodu projevu, tisku a vyznání a právo na
spravedlivý proces). Prvním prezidentem USA se
stal r. 1789 George Washington, jenž měl již zásluhy
vojevůdce. Z dalších osobností zasloužilých o americkou samostatnost se
ještě sluší jmenovat Benjamina Franklina, muže mnoha
nadání, známého i jako vynálezce (vynález hromosvodu v Americe) a
zakladatele první veřejné knihovny.
V 19. století se Spojené státy dále
rozrůstaly (roku 1803 kupuje prezident Thomas Jefferson od
Francie území Louisiany, roku 1819 získávají USA od Španělska Floridu,
roku 1845 anektovaly Texas, o pár let později v návaznosti na výsledek
mexicko-americké války dnešní americký Jihozápad). V důsledku
britsko-americké války (1812 – 1815) se Británie definitivně vzdala
všech snů o uplatňování vlivu na území na jih od Kanady. R. 1823 byla
nadto vyhlášena Monreova doktrína, jež se ostře stavěla
proti jakýmkoli dalším snahám
evropských zemí kolonizovat americká území či
zasahovat do záležitostí na americkém kontinentu a
de facto podporovala úsilí zemí Latinské Ameriky o získání
samostatnosti.
Postupně však narůstaly rozdíly a rozpory mezi jednotlivými částmi
Spojených států. Zatímco na severu, který byl pro zrušení otroctví a
chtěl se bránit jeho šíření na své území, vzkvétaly především
průmysl, obchod (zámořský) a bankovnictví, na Středozápadě vedle toho
fungovalo zemědělství jako výsledek práce svobodných lidí, jih USA se
nehodlal vzdát zemědělské výroby (cukrová třtina, tabák, bavlna),
jejímž motorem byla práce černých otroků. Roku 1860 byl 16. prezidentem
Spojených států zvolen republikánský kandidát a původně provinční
advokát Abraham Lincoln, který se do historie zapsal jako
jeden z největších amerických prezidentů. Byl známým odpůrcem
otroctví, a tak ještě než se chopil úřadu, vyhlásilo sedm otrokářských
států odtržení od Spojených států a utvoření Konfederace. Následovala
občanská válka (1861 – 1865). Během ní
vydal Lincoln Prohlášení emancipace, jež
osvobozovalo otroky, a připravoval Rekonstrukci,
která měla vést cestou laskavého usmiřování ke znovusjednocení národa.
Lincolnovi se podařilo dosáhnout zrušení otroctví
i zachování Unie a jejích ideálů svobody, ale konec (byť
ještě ne definitivní) děsivé války, která si vyžádala životy 620 000
vojáků, přežil jen o týden – 14. dubna
1865 na něj ve Fordově divadle ve Washingtonu spáchal
atentát John Wilkes Booth, herec, stoupenec otroctví
a odpůrce Lincolnovy myšlenky rozšířit volební právo na černošské
obyvatele.
Po zbytek 19. století a prodlouženě i ve 20. století prodělávaly USA
významný růst a pronikavé změny. Definitivně mizel tradiční
obraz amerického venkova s kovboji pohánějícími dobytek,
budováním železnice a zlatou horečkou, Divoký
západ se stěhoval do levných románků pokleslého žánru a
oblíbených dobrodružných filmů. Ve skutečné Americe
dobojovávali Siouxové, postupně sunutí stále
dále na západ, své poslední bitvy, jež končily
jejich porážkou, rostla nová města a
továrny, živené masivní imigrací (nyní
především z jižní a východní Evropy), která
se významně odrážela i v americké kultuře. Zbytek světa fascinovaly USA
svými možnostmi a vynálezy (mezi jejichž původci
lze na předních místech uvést T. A. Edisona, George Eastmana či
A. G. Bella), utvrzovala se jejich pozice první
ekonomiky světa. Koupí Aljašky (1867) a anektováním Havaje
(1898) fakticky končila expanze Spojených států, které si vítězstvím
v španělsko-americké válce (1898) a důležitým zásahem
v první světové válce (od 1917) dobývaly
i postavení vojenské mocnosti a politické
veličiny. Zásluhou USA, jmenovitě jejich
prezidenta Wilsona, např. bylo umožnění národům
Rakouska-Uherska, aby si svobodně vládly (vznik
Československa) nebo vytvoření
mezinárodní organizace v zájmu míru – tehdejší
Společnosti národů. Neustále však také
probíhala debata o vnitřní podobě USA (např.
progresivismus za Th.
Roosevelta, podporovaný i spisovateli jako Th. Dreiserem a
usilující o spravedlivější společenský řád, nebo hnutí
sufražetek, jež dosáhlo r. 1920 přijetí ústavního dodatku
zaručujícího volební právo i pro ženy) i o tom, jak moc se mají
zapojovat do světového dění (izolacionismus
v době první světové války i mezi válkami).
Prosperitu 20. let, konkrétně se projevující prvními automobily, rádii
a chladničkami, které si lidé pořizují a vedle toho navštěvují
pravidelně kino, ukončil krach na newyorské burze v říjnu
1929, který přivodil celosvětovou ekonomickou depresi.
Padaly banky, zavíraly se továrny, příjmy farmářů se tenčily,
v roce 1932 bylo 20 % Američanů bez
práce. Významnou postavou tohoto období se stal
Franklin Delano Roosevelt, který přišel s programem
New Deal (Nový úděl), usilujícím o ozdravení a
nastartování ekonomiky vládními zásahy. V rámci této politiky reformoval
Roosevelt bankovní systém, podporoval veřejné stavby (silnice, letiště,
školy), budoval síť sociální pomoci.
Roosevelt si také všímal, že bídná ekonomická situace vede v jiných
zemích k úpadku demokracie, což pak vyústilo v druhou světovou
válku. Opět se rozvířily vnitřní spory o zapojení USA do
války, o kterém nakonec definitivně rozhodl japonský útok na
námořní základnu v Pearl Harboru 7. prosince 1941. USA nejdříve
vyhlásily válku Japonsku, což v důsledku znamenalo i válku proti Německu
a Itálii. V květnu 1945 skončily vítězstvím Spojenců boje v Evropě,
ale v Pacifiku se ještě bojovalo a krutost a krvavost bitev nepolevovaly,
naopak. Za těchto okolností se v zájmu brzkého ukončení války rozhodl
nový prezident Harry S. Truman nařídit svržení
atomových bomb (které Amerika v té době vlastnila jako jediná),
jež dopadly na města Hirošimu a Nagasaki. Děsivý
prostředek splnil svůj účel – Japonsko se
konečně v sprnu 1945 vzdalo, čímž
druhá světová válka definitivně skončila.
Z pozitivních událostí, na nichž se Spojené státy po
válce podílely, lze uvést utvoření
Organizace spojených národů a Severoatlantické
aliance (NATO) a také Marshallův plán, podle nějž
dali Američané 13 bilionů dolarů na obnovu západní Evropy. Tento plán
nezůstal bez odezvy Sovětského svazu, který ve východní a střední
Evropě instaloval komunistické režimy.
V příštích desetiletích stály proti sobě na jevišti
světového dění USA (respektive ve vojenských
záležitostech NATO) a SSSR
(Varšavská smlouva). Spojené
státy podporovaly demokracii, liberalismus a
kapitalismus, Sovětský svaz naproti
tomu šíření komunismu a centrálně plánované
hospodářství. V USA vyvolala obava z šíření komunismu
i jev zvaný mccarthysmus, kdy v rámci
protikomunistické hysterie byli často postihováni nevinní lidé. Oba bloky
se spolu často utkávaly v tzv. zastupitelských
válkách, jakými byly hned korejská válka
(1950 – 1953), kde stály proti sobě zprostředkovaně v konfliktu
zuřícím v rámci jedné země, a později válka ve
Vietnamu, kde zvítězil komunistický Severní Vietnam roku 1975 a
USA utrpěly ztrátu desítek tisíc mrtvých vojáků. Nešťastným
dědictvím vietnamské války bylo rozdělení americké společnosti,
v jejím důsledku začli být také Američani obezřetnější ve věci
dalšího angažmá ve světových konfliktech. Jinou podobu mělo
soupeření obou velmocí ve vesmíru, během
nějž – v reakci na sovětské první vyslání lidské posádky do
vesmíru roku 1961 – spěchal John Fitzgerald Kennedy
s tím, aby Američané byli
první, kdo stane na
Měsíci. Nejděsivějšího bodu, hrozícího nukleární
válkou, dostoupila studená válka roku 1962 v souvislosti
s karibskou krizí (po blokádě Berlína Sověty, kdy USA
zásobovaly rozdělené město vzdušnou cestou, také události, kdy se
studená válka ocitla na prahu té horké).
Ale USA nežily jen vnějšími problémy, černoši (nebo
afroameričané), vedeni například Martinem Lutherem Kingem,
dokončovali své tažení za plnou
rovnoprávnost, ženské hnutí upozorňovalo
na odlišné podmínky mužů a žen při uplatnění ve veřejném životě,
území pro své kmeny a podporu vzdělávání požadovaly zbytky
původních obyvatel, o svá práva se začali hlásit
Hispanoameričané. Hlavně se ale stávali aktivnějšími
mladí lidé. Jejich kulturní (nebo spíše
protikulturní) hnutí (velmi známé bylo
zejm. hnutí hippies) se projevovalo zavrhováním
hodnot a kultury rodičů, protesty proti válce ve
Vietnamu, sexuální revolucí,
rokenrolovou hudbou, dlouhými vlasy,
užíváním drog či
zájmem o ochranu přírody.
Po aféře Watergate z roku
1974, v jejímž důsledku (aféra zahrnovala
zneužití moci, odposlechy) byl prezident Nixon nucen odejít, znamenal novou
éru hlavně příchod pravicového prezidenta Ronalda Reagana.
V ekonomice měla pozitivní dopady jeho opatření omezující vládní
výdaje a zásahy do ekonomiky a snižující daně, na mezinárodním poli
bývá k jeho zásluhám počítán podíl na rozpadu Sovětského
svazu. Po této události zůstaly USA jedinou
světovou „supervelmocí“.
Tuto pozici země osvědčovala za války v Perském zálivu za
prezidenta George Bushe staršího i za války v Jugoslávii
v době prezidentování Billa Clintona, které krom toho
charakterizoval nebývalý ekonomický růst a
internetová horečka. Po mimořádně těsných
volbách, v nichž bylo vítězství nakonec určeno soudně, se roku
2001 stal prezidentem George Bush mladší. Události
z 11. září 2001, kdy teroristé ze skupiny Al-Kajda unesli čtyři
osobní letadla a použili je jako zbraně, s nimiž zaútočili na budovy
(„věže“) Světového obchodního centra a Pentagon (téměř
3000 obětí), rozhodujícím způsobem určily podobu Bushova prezidentství.
Ten vyhlásil válku globálnímu terorismu, v jejímž rámci
svrhl vládu Talibanu v Afghánistánu a
iráckého diktátora Saddáma Husajna. Od úvodního
plného pochopení klesala důvěra veřejnosti domácí i světové v tuto
politiku a prezidenta Bushe, stejně jako podpora pro ně.
Za těchto okolností obnovilo zvolení prvního afroamerického prezidenta
Baracka Obamy (funkce se ujal 20. ledna 2009)
44. prezidentem Spojených států amerických, považovaných za „tavící
kotlík národností“ a „první univerzální národnost“, víru
v původní ideály, s nimiž byly zakládány,
víru ve svobodu, demokracii a
příležitosti, které se po různých omylech, blouděních a
kompromisech vždycky vynoří jako stále platné a obyvatelům USA drahé
hodnoty. Spojené státy dnes udávají tón v politice, ekonomice
i kultuře, události v USA
ovlivňují v dnešním moderními technologiemi zmenšeném a
propojeném světě i dění v zemích, které jsou
tisíce kilometrů daleko.
Americká kultura
Americká národnost jako taková neexistuje, americký
lid je směsí mnoha etnik a kultur,
naprostá většina dnešních obyvatel USA má svůj původ v jiné zemi,
odkud přišli během posledních pěti set let. V této souvislosti se
objevují dva koncepty americké společnosti – jednak Amerika jako
„tavící kotlík“ (melting pot) národů, které
přetavuje v jediný stejnorodý lid na základě loajality k hodnotám
Spojených států amerických, a zadruhé „salátová mísa“ (salad
bowl), v níž jsou stále zřetelné různé „příměsi“
(v dnešní Americe se to týká především imigrantů z Asie a Latinské
Ameriky). Základem většinového proudu americké
kultury je kultura západní, jež se teprve postupně
obracela pro inspiraci k původnímu
obyvatelstvu či tradicím černošských
obyvatel. Mnoho kulturně-společenských jevů dnešního světa
má svůj původ ve vysoce individualizované americké
společnosti, zejména její střední třídě. Jde
např. o feminismus, environmentalismus či
multikulturalismus.
Svůj specifický ráz nalezla americká literatura
v polovině 19. století. Vedle Washingtona Irvinga a Jamese Fenimora Coopera
(Poslední mohykán) vyčnívá z této generace postava Edgara Allana
Poea, uznávaného jako zástupce amerického romantismu. Proslavil se
především tajuplnými a děsivými povídkami (uveďme Jámu a kyvadlo,
Zánik domu Usherů, Masku červené smrti, Vraždy v ulici Morgue) a básní
Havran i teoretickou Filozofií básnické skladby. Ve svých dílech Poe
otevíral dosud utajené vrstvy lidské psychiky, předjímal žánry detektivky
a sci-fi. Poeovi se obdivovali a jím se inspirovali např. Charles Baudelaire
nebo Jules Verne. Z jiných spisovatelů 19. století uveďme Harriet
Beecher-Stoweovou, která si v Chaloupce strýčka
Toma všímala těžkých podmínek černošského obyvatelstva,
nebo Longfellowa, zpracovávajícího indiánské legendy v Písni
o Hiawathovi. Uznávaným dílem přetrvávající hodnoty je
také Bílá velryba Hermana Melvilla. Dva největší
američtí básníci 19. století jsou Walt Whitman
(s mistrovským dílem Stébla trávy, významným i pro světovou moderní
poezii) a Emily Dickinsonová. Pro styl americké prózy měl
dále velký význam Mark Twain (např. Dobrodružství
Huckleberryho Fina) píšící civilním, přímým jazykem s využitím
dialektů. V americké próze 20. století se dá vystopovat linie politicky
angažované či společenskokritické tvorby, obracející se proti
nejrůznějším negativním jevům či samé podstatě americké
společnosti – jmenujme autory Theodora Dreisera,
Uptona Sinclaira, Francise Scotta Fitzgeralda,
Sinclaira Lewise, Johna Steinbecka, J.
D. Salingera (Kdo chytá v žitě). Výlučným směrem tohoto
zaměření byli tzv. beatníci (beat generation)
v 50. letech 20. století (představiteli jsou např. Allen
Ginsberg nebo Jack Kerouac – Na cestě), kteří
již předznamenávali hnutí hippies. Jiní spisovatelé psali o válce
(respektive o válkách), např. John Dos Passos, Kurt
Vonnegut, Joseph Heller, Norman Mailer, další jsou
významní zejména inovativními způsoby psaní – Ernest
Hemingway svým střízlivým, konkrétním psaním, William
Faulkner technikou proudu vědomí. Zvlášť doplňme slavné prozaiky
Vladimira Nabokova a Johna Updika a tvůrce
složité poezie Ezru Pounda a T. S. Eliota.
Mezi slavné americké dramatiky patří Eugene O'Neill,
Tennessee Williams, Arthur Miller či
Edward Albee.
Ve výtvarném umění byli umělci USA dlouho pod vlivem
evropského umění, malovali především krajiny a portréty (např. známý
portrét George Washingtona od Gilberta Stuarta nebo
Whistlerův obraz vlastní matky známý jako Whistlerova
matka). Patrně nejznámějším výtvarníkem spojovaným
s americkou kulturou je tvrůce pop artu Andy Warhol, jehož
ikonické malby konzerv, lahví coca coly či Marilyn Monroe zná dnes již
každý. Přestože ne všechna jména moderního umění vešla v širší
známost, je jisté, že se New York stal
od druhé poloviny 20. století centrem výtvarného
umění (a nahradil tak např. Paříž) a nových výtvarných
směrů (kromě již zmíněného pop artu ještě
třeba happeningů jako novodobých uměleckých
počinů nebo konceptuálního umění). Průkopníkem
umělecké fotografie byl Alfred
Stieglitz.
Pro americkou hudbu představovala nejpřínosnější vliv
lidová tradice, zejména
černošská, která se uplatňovala i v dílech
skladatelů, jako byli Charles Ives, Aaron
Copland nebo George Gershwin. John
Cage, Steve Reich a Philip Glass zase
probojovávali a probojovávají nové cesty v hudební tvorbě.
Bezkonkurenčně nejznámější oblastí americké hudby je však ta ležící
mimo klasickou hudbu. Její posluchačstvo se již od počátku 20. století
neomezovalo jen na domácí publikum. Americké provenience jsou žánry jako
blues, spirituál, ragtime
(Scott Joplin), jazz (do jehož tradice se
zapsala jména jako Duke Ellington nebo Louis
Armstrong), swing (Glenn Miller),
country (např. Johnny Cash),
rock-and-roll, později house a
hip hop. Ke světoznámým nesmrtelným hudebním
interpretům se řadí Frank Sinatra, rokenrolový
Elvis Presley, písničkář Bob Dylan a
hvězdy pop music Michael Jackson a
Madonna.
Američané stáli u zrodu kinematografie a později i zvukového
filmu. Filmová produkce se zde soustředila od počátku
20. století kolem slavného Hollywoodu, který
dodnes dominuje světovému filmu (či přinejmenším jeho západní tradici) a
kde vznikly komerčně nejúspěšnější filmy (včetně Titaniku)
v produkcích společností jako Metro-Goldwyn-Mayer
(MGM), 20th Century Fox,
Warner Bros., Paramount
Pictures, Universal Studios či
Columbia Pictures. Pro hollywoodské filmy je
příznačný pověstný happy end. V Los Angeles se
také pravidelně udělují nejslavnější filmové ceny, ceny Akademie
(Oscary). K největším režisérským osobnostem patřili
D. W. Griffith, který rozvíjel různé techniky filmování,
či Orson Welles, jenž bývá označován za největšího
režiséra a jehož film Občan Kane se umísťuje na
prvních pozicích v žebříčcích nejlepších filmů. Kreslený film našel
svou velkou osobnost ve Waltu Disneym. Z osobností spojených
s historií americké kinematografie jen zmiňme režiséra Alfreda
Hitchcocka a z hvězd Freda Astaira,
Ingrid Bergmanovou, Humphreyho
Bogarta, Marlona Branda,
Gary Coopra, Jamese Deana,
Marlene Dietrichovou, Douglase
Fairbankse, Clarka Gabla,
Gretu Garbo, Judy
Garlandovou, Caryho Granta,
Audrey i Katharine
Hepburnovou, Charlieho
Chaplina, Grace Kellyovou,
Marilyn Monroe, Gregory
Pecka, Elizabeth Taylorovou a
Spencera Tracyho. Současné osobnosti Hollywoodu
plní stránky všech společenských časopisů.
K novějším kulturním fenoménům USA patří komiks
(vznik ve 30. letech 20. století ve Spojených státech), slavná je zejména
komiksová postava superhrdiny Supermana autorů Jerry
Siegela a Joa Schustera.
Z historie Floridy a Miami
Floridu objevili v roce 1513 španělští námořníci
pod vedením Juana Ponce de León. Bylo to
v době velikonočních svátků (španělsky
Pascua Florida – doslova
„rozkvetlé Velikonoce“), a proto podle toho zemi pojmenovali (přívlastek
navíc dobře charakterizoval i kvetoucí krajinu). Nicméně toto území bylo
osídleno již před příchodem Evropanů místními indiánskými kmeny,
jakými byli např. Apalačové, Calusové a další. V 16. a 17. století se
snažili Floridu ovládnout jak Španělé, tak Francouzi, nakonec Floridu
získala Velká Británie. Ovšem po americké revoluci, kdy byla Británie
poražena, byla Florida navrácena Španělsku. To ji však v roce
1819 prodalo Spojeným státům za 5 milionů
dolarů a slib, že si USA nebudou dělat nároky na Texas (27. státem USA se
Florida stala roku 1845).
V době americké občanské
války byla Florida součástí
Konfederace (Jihu). Vojska Severu sice dokázala obsadit
pobřeží, ale vnitrozemí se jim dobýt nepodařilo. Po válce došlo
k výstavbě mnoha železnic, nicméně do druhé světové války byla Florida
„zapadákovem, kde lišky dávají dobrou noc“. Teprve po válce a hlavně
od 60. let se Florida stala
cílem mnoha turistů
i nových migrantů, ať už jde o penzisty z jiných částí USA, kteří
zde tráví svůj důchod, nebo o kubánské uprchlíky, kteří utíkají
z Kuby již od roku 1959. Jen pro srovnání: v roce 1900 měla Florida
nejméně obyvatel ze všech jižanských států (528 500), dnes
patří se svými přibližně 18 miliony obyvatel
mezi nejlidnatější státy USA.
Na městě Miami je pozoruhodné, že se o jeho vznik zasloužila žena,
což je v rámci velkých amerických měst jedinečný případ. Jmenovala se
Julia Tuttle, byla zdatnou obchodnicí a v oblasti Miami
založila na sklonku 19. století obrovskou citrusovou plantáž. Postupně
dosáhla také toho, aby byla železnice rozšířena až do oblasti dnešního
města a nastartovala tak jeho zázračný růst (říká se jí „matka
Miami“).
K památné události došlo v Miami 15. února 1933.
Když si nově zvolený prezident Franklin Delano Roosevelt potřásal rukou se
starostou Chicaga českého původu Antonínem Čermákem
(Antonem Cermakem), vystřelil po prezidentovi anarchista Giuseppe Zangara.
Kromě dalších lidí zasáhl i Čermáka, který zranění 6. března
podlehl. Při cestě do nemocnice Čermák k Rooseveltovi údajně pronesl:
„Jsem rád, že jsem to byl já, a ne vy.“
V Miami se v roce 1927 narodil Sidney Poitier, slavný
herec a režisér, první černošský herec, který obdržel Oscara. Ve věku
5 let se sem z Kuby s rodiči přistěhoval i herec Andy
García.
Náboženství a tradice
- Americká společnost je velmi ovlivněna náboženstvím, zejména
křesťanstvím. Vždyť americké kolonie byly založeny lidmi, kteří chtěli
svobodně vyznávat svoji víru, ať už se jednalo o puritány, kvakery či
katolíky. Celých 95 procent populace věří v Boha a téměř 45 procent
Američanů chodí jednou týdně do kostela. Nejvíce jsou zastoupeny různé
protestantské církve (jako např. baptisté, metodisté, presbyteriáni
aj.) – přes 50 %, katolíků je přibližně 25 %. Nekřesťanská
náboženství, např. judaismus, islám či buddhismus, jsou zastoupena
dohromady cca 5 %.
- Kromě těchto církví zde můžeme narazit i na různé sekty, jako
např. adventisty, mormony či Svědky Jehovovy, kteří v rámci své misijní
činnosti oslovují lidi na ulici a debatují s nimi o víře v Boha. Pokud
nemáte zájem o hovor, je třeba dát – byť slušnou formou – jasně
najevo svůj nezájem.
- Tato velká religiozita se odráží zejména na postoji Američanů k sexu
či nahotě, např. na některých veřejných místech je nemyslitelné
sportovat bez trika. Převlékat se přímo na plážích mezi lidmi je
nepřípustné. I malé děti musejí mít plavky, v některých státech USA
je koupání „na Adama“ i trestným činem.
- Svátky v USA
1. leden – Nový rok
třetí pondělí v lednu – Den Martina Luthera Kinga,
výročí narození černošského bojovníka za lidská práva (narozen
15. ledna 1929), řada států uznala tento svátek takto označený až po
mnoha letech, v tento den bývají pronášeny projevy
třetí pondělí v únoru – Prezidentský den, vyvinul
se z oslav narození prvního amerického prezidenta George Washingtona
(22. února 1732), později svátek připomínající všechny prezidenty
Spojených států (např. Abraham Lincoln se narodil 12. února 1809),
v řadě obchodů výprodeje v tento den
poslední pondělí v květnu – Den obětí války,
původně vzpomínka na oběti americké občanské války, později v tento
den uctívána památka všech padlých Američanů ve válečných konfliktech,
navštěvovány hroby a památníky padlých, v tento den je také v USA
zahájena letní sezona, vyráží se na piknik, do parků a otevírají
koupaliště
4. červenec – Den nezávislosti (Čtvrtého
července), národní svátek USA, výročí podepsání Deklarace
nezávislosti v roce 1776, oslava doprovázena vlasteneckými přehlídkami a
ohňostroji, výlety do přírody
první pondělí v září – Svátek práce, v USA na
rozdíl od nás v září, kdy se v roce 1882 (přesně 5. září) konala
velká manifestace pracujících
druhé pondělí v říjnu – Kolumbův den, připomínka
přistání Kryštofa Kolumba u břehů nového kontinentu 12. října 1492,
slaveno zvlášť v New Yorku, kde je pořádán obrovský
slavnostní průvod
11. listopad – Den veteránů, v den uzavření
příměří mezi Spojenci a Německem, kdy skončila v roce 1918 první
světová válka, jsou v USA uctíváni veteráni všech
dosavadních válek
čtvrtý čtvrtek v listopadu – Den díkůvzdání,
odkazuje k osidlování Ameriky a vzdávání díků za první úrody (a
obecně dary, kterých se člověku v uplynulém roce dostalo), v současných
USA především svátek, kdy se sejde (či spíše sjede, před tímto svátkem
nutno počítat s maximálním provozem na silnicích, letištích a
nádražích) ke společné večeři širší rodina, případně přátelé;
podává se obvykle plněný pečený krocan a k svátku patří i rituály
spojené s tím, co si kdo přeje, tento svátek také zahajuje předvánoční
sezonu, ve městech se po něm objevuje vánoční výzdoba, v pátek po Dni
díkůvzdání začínají vánoční nákupy
25. prosinec – Vánoce
31. prosinec – Silvestr, v New Yorku již tradiční
zvyk spouštění koule z budovy 1 na Times Square – od vrcholu k patě
budovy jí to trvá 1 minutu, dorazí tam přesně o půlnoci předělující
starý a nový rok
- V Americe se dále slaví
14. únor – svatý Valentýn, proslulý
svátek, jehož spojení se světcem tohoto jména je vykonstruované; ačkoli
je vnímán jako americký „produkt“, jeho původ je v Anglii, posílají
se při něm květiny a zejména tradiční pohlednice (valentýnky), často
jako pozdrav přátelům, nejen vyznání mezi milenci
31. říjen – Halloween, svátek s keltskými
kořeny, který si dnes užívají především děti nošením
hrůzostrašných kostýmů (duchů, kostlivců, čarodějů, čertů nebo
postav z literatury a filmu, klasicky Drákuly nebo Frankensteina a
z nejnovějších filmových trháků nahánějících strach),
„koledováním“ po sousedství, vydlabáváním dýní do tvaru obličeje
s děsivými nebo humornými rysy ozářeného světlem svíčky, zapalováním
ohňů, návštěvou strašidelných atrakcí, strašením se nebo vyváděním
žertů, vyprávěním hrůzyplných historek a sledováním hororů
Na North Miami Beach najdete španělský
klášter. Stavba vznikla původně v polovině 12. století ve
Španělsku v provincii Segovia, později byla pojmenována po svatém Bernardu
z Clairvaux. V roce 1925 ji zakoupil mediální magnát William Randolph
Hearst. V důsledku nákazy v zemi původu, Španělsku, byla ale v New Yorku
v přístavu zásilka držena v karanténě a Hearstovi později došly
peníze. Opět tak byla památka sestavena až po čtvrtstoletí. Dnes je z ní
turistická atrakce a oblíbené místo pro konání svateb.
Historické lokality
- Správním střediskem této oblasti je Miami. Historické
sbírky, které se vztahují k historii, kultuře, folkloru a archeologii
Jižní Floridy a karibské oblasti jsou soustředěny v Historickém
muzeu Jižní Floridy na 101 West Street Flagler v Miami.
- Dalším národním historickým mezníkem, který je akreditován Americkou
asociací muzeí, je diplomatické sídlo Vizcaya Museum and
Gardens, které je po celý rok otevřeno pro veřejnost. Svoji
návštěvou jej poctily královna Alžběta II., papež Jan Pavel II., Ronald
Reagan nebo španělský král Juan Carlos I.
- Jižní část města South Beach má svůj nezaměnitelný ráz. Díky
úsilí Ligy na ochranu miamského designu se podařilo zapsat Art Deco
District Miami Beach v roce 1979 do národního registru
historických míst USA. Miamské Art Deco z 20. až 40. let minulého
století se vyznačuje hladkou štukovou omítkou, jasnými
liniemi,terasovitými poschodími, námořními motivy a převládající
modrou, zelenou a růžovou. Většina nejlepších kousků stojí na dvou
ulicích Collins Avenue a přímořské Ocean Drive. Zde je také informační
centrum na 1114 Ocean Drive.
- Pár domů od infocentra stojí bývalá rezidence věhlasného modního
návrháře Gianni Versaceho Casa Casaurina, kde byl na
vstupním schodišti v červenci 1997 zavražděn.
- Jakýmsi městem ve městě je Little Havana, centrum
kubánského exilu, který se zde usazoval od 60. let. Místní obyvatelé svou
čtvrť budovali tak, aby jim co nejvíce připomínala svou vlast.
Úředním jazykem je angličtina, ale New York City má výrazný řečový dialekt známý jako Brooklynesse nebo New Yorkese. Proto také Jackie Mason řekl: „Ten, kdo v New Yorku mluví dobrou angličtinou, vypadá jako cizinec.“
- Vhledem k tomu, že USA jsou přistěhovaleckou zemi, je zdejší
obyvatelstvo velmi rozmanité, různého původu a ras. V roce
2006 překročil počet obyvatel USA 300 miliónu, z toho Američané
evropského původu tvoří 74,7%, černošský původ má 12,1%, asijský 4,3%,
zbytek připadá na původní indiány a míšence. Hispánci (většinou
Latinoameričané bez ohledu na rasu) tvoří 14,5% obyvatelstva, zejména na
Floridě žije početná kubánská diaspora.
Americký dolar (USD) (v hovorové angličtině též buck) je oficiální měna Spojených států amerických, dále se dělí na 100 centů. Bankovky mají hodnoty $10, 20, 50, 100 (vzácně i 500 a 1000). Mince pak: čtvrťák – $0,25, desetník – $0.10 pětník (nickel) – $0,05 a cent (penny) – $0,01.
Uznávané a používané platební karty v USA jsou Visa, MasterCard, American Express, Discover. Kromě kreditních karet doporučujeme používání cestovních šeků.
- Cestovními šeky běžně zaplatíte v obchodech, restauracích, hotelích i na benzinových čerpadlech (bez poplatků).
- K výběru hotovosti slouží síť bankomatů tzv. ATM, které jsou v bankách, obchodech, benzínových čerpadlech atd. Za výběr si bankomat strhne poplatek $1–2,5 plus poplatek vaší bance. Přímé platby kartami jsou naopak zdarma.
- Aktuální kurz
- Florida je někdy označována jako Stát slunečního
svitu. Počasí na Floridě je něco, s čím si mohou být
návštěvníci jisti. Díky blízkosti tropického pásu je často v létě
zasažena hurikány a tropickými bouřemi. Pro uklidnění: přichází tak
jednou za 4 roky, a pokud pojedete mimo sezónu hurikánů, tak se nemáte
čeho obávat. Nejčastěji se vyskytují v září. Také monitorovací
stanice fungují celoročně. Florida vás ráda přivítá po celý rok. Ten se
dělí na období sucha, což je v zimních měsících a období dešťů
v létě.
- V zimě se teploty vzduchu se pohybují okolo
24oC a minima neklesnou pod 16oC. Vzhledem k blízkosti
rovníku se ani nemění doba slunečního svitu, která činí i 8 hodin.
Vlhkost vzduchu je kolem 70%. Moře vás osvěží svými 24oC.
Období od listopadu do dubna je považováno
za hlavní sezónu. Vyjímkou byl rok 1977, kdy
Florida zažila své první sněžení.
- V letních měsících rtuť teploměru vyšplhá přes 30oC a
minima neklesnou pod 24oC. Nastává období dešťů, kdy vás
může zaskočit zvyšující se vlhkost vzduchu až na 75% a přes polovinu
deštivých dní v měsíci. Velice brzy se po deštích vyjasní, moře svými
30oC vás moc neosvěží, zvláště když slunce svítí až
9 hodin denně.
Telefon
- Mobilní telefony pracují v systému GSM, musíte mít
alespoň třípásmový přístroj. Pokud si koupíte místní předplacenou
kartu do mobilního telefonu, budete překvapeni, protože všichni místní
operátoři si účtují poplatek i za odchozí i příchozí hovory a sms
zprávy v rámci domácí sítě. Za volání je to cca 5,–Kč/min, u sms
cca 1 Kč. Největším domácím operátorem je AT&T a Verizon
Wireless.
- Ceny volání zjistíte na stránkách vašich mobilních operátorů:
- O2
- T-Mobile
- Vodafon
- Telefonování z pevných linek hotelu je drahé, raději
využijte kartové telefonní automaty. Místní hovor vyjde na cca
0,50 USD/min a do ČR 1,30 USD/min.
- Doporučujeme zakoupit předplacené telefonní karty,
které jsou speciální pro mezinárodní volání, a některé mají velmi
příznivé tarify. Telefonní karty dostanete ve všech supermarketech, na
čerpacích stanicích nebo ve speciálních teleshopech za 5,–, 10,–,
50,– USD i výše, podle konta nabití. Po 18:00 hodině jsou výrazné
slevy, do Evropy až o polovinu.
- Důležitá telefonní čísla: na celém území USA
je číslo 911, je souhrným pro hasiče, záchranku
i policii.
- Někdy se místo čísel používají i písmena.
- Pokud chceme telefonovat do České republiky nebo obecně mimo Severní
Ameriku, je nutné před telefonním číslem vytočit kromě kódu státu
ještě předvolbu 011 ( u nás je to 00 ). Do ČR by celé
číslo bylo ve formátu „011 420 666 666 666“
Internet
- Internet je v USA naprosto běžný, internetové kavárny najdete ve
městech na každém rohu. Ve veřejných knihovnách je zpravidla zdarma.
Elektřina, zásuvky
- V USA je v elektrické síti rozdílné napájecí napětí – 110/60 Hz (v ČR 220/50 Hz), zásuvky a zástrčky elektrických spotřebičů jsou odlišné od evropských. Ve specializovanách obchodech lze zakoupit transformátor napětí i nástavec na evropskou zástrčku.
- Florida je synonymem slunce a opalování. Proto nezapomeňte na opalovací
krémy s vysokým faktorem, zklidňující prostředky po opalování,
sluneční brýle, pokrývku hlavy. V některých hotelových bazénech jsou
vyžadovány u žen plavky vcelku kvůli poměrně značnému stupni
puritánství.
- Oblečení můžete zvolit opravdu lehké, běžné hotelové restaurace
nekladou zvláštní nároky na oděv. Pokud zvolíte výlet na moře nebo si
zkusíte zarybařit, samozřejmě přizpůsobte vrstvy.
- Do základní lékárničky přibalte pro jistotu repelent a léky na
alergii po štípnutí hmyzem.
- Nákup alkoholických nápojů je povolen od 21 let, cigaret od 18 let. Mějte u sebe doklad totožnosti. Je zakázáno konzumovat alkohol na veřejnosti a je nutné jej přenášet v neprůhledném obalu.
- Při koupání a opalování na veřejně přístupných místech musíte mít vždy plavky, platí to i u dětí a batolat. Jinak porušíte zákon. Mužům se doporučují plavky s nohavičkami.
- K cenám zboží a služeb, včetně ubytovacích s výjimkou základních potravin a léků se připočítává při placení spotřební daň 3 – 12% (na cenovkách je uváděna cena bez daně).
- Již před třiceti lety bylo na dohled zavedení metrického systému v USA, ale dnes je pořád vše při starém. Takže se používají nadále míry palec, míle, galon i libra.
- 1 inch ( in.) = 2,54 cm
- 1 foot ( ft.) = 30,48 cm
- 1 yard ( yd ) = 0,9 m
- 1 mile = 1,6 km
- 1 pint = 0,57 l
- 1 quart = 0,95 l
- 1 gallon = 3,79 l
- 1 ounce (oz) = 28,35 g
- 1 pound ( lb) = 453,6 g
- 1 ton = 907 kg
Teplota se měří ve oF:
- 32oF = 0oC
- 50oF = 10oC
- 68oF = 20oC
- 86oF = 30oC
- 100oF = 37,8oC
- Nákup cigaret je povolen mladistvým od 18 let, alkoholu od 21 let.
- Je zakázáno konzumovat alkohol na veřejnosti.
- V obchodech na bankovky větší nominální hodnoty čmárají černým fixem. Papír použitý na pravé bankovky má totiž tu vlastnost, že barvu černé fixy promění na žlutou.
- průměrné ceny za ubytování : cca 1200 – 2000 Kč
- malá láhev piva: cca 20 Kč
- 1L balené vody: cca 20 Kč
- Hot Dog: cca 30 Kč
- 1L benzínu : cca 15 Kč
- Součástí životního stylu v Miami jsou světová nákupní centra.
Najdete zde obchody nejznámějších světových návrhářů.
Nakupování v South Beach´s Shopping je srovnatelné
s centry jako je Worth Avenue v Palm Beach nebo Rodeo Drive
v Beverly Hills.
- Na cestě z Miami Beach do Miami narazíte na bezpočet obchůdků, které
si konkurují a přetahují se o zákazníky. Více jak stovka obchodů se tu
tísní na Bayside Marketplace, což je ráj pro koupěchtivé
návštěvníky. Otevírací doba je Po až Čt 10:00 – 22:00, Pá a So
10:00 – 23:00 a v neděli 11:00 – 21:00. Restaurace a bary zavírají
později. Svůj sen o nákupech si vyplníte také v Sawgrass
Mills v blízkosti Fort Lauderdale ( Po – So 10:00 – 21:30,
v neděli 11:00 – 20:00 ), kde na jednom místě jsou soustředěny
nákupní zóny, obchody s veškerým sortimentem,outlety, obchodní domy
i restaurace.
- Otevírací doba je ve většině obchodů orientačně
po – pá 9:30 – 18:00, obchodní centra do 22:00. Fast
Foody fungují 24 hodin denně, především ve velkých
městech.
- Z kulinářského hlediska jsou Spojené státy úplným rájem, pestrou
směsicí národních a kulturních vlivů, které krystalizují na talíři.
Prakticky na každém kroku potkáme restaurace italské, čínské, japonské,
korejské, indické, vietnamské, řecké, někdy i francouzské.
- Americká kuchyně je známá přípravou grilovaného hovězího masa.
V žádné jiné zemi si milovníci masa nepřijdou tak na své jako v USA.
Ať už hovězí svíčkové medailónky, New York steak, hovězí biftek nebo
burger, každý den si můžete smlsnout na jiném kousku masa. Strádat nebudou
ani vegetariáni, neboť v každém větším městě jsou i bezmasé jídelny
a vegetariánské kavárny – „veggie café“.
- Kultura stolování se ale značně liší od těch, které známe.
V restauracích lze jen málokdy rezervovat stůl, člověk prostě čeká
u baru ve vestibulu, než se uvolní další stůl. Ke stolu si nesedáme
automaticky a vyčkáme na číšníka, který nás usadí.
- Vzhledem k tomu, že číšníci dostávají velmi nízký plat, jsou
odkázáni na spropitné od hostů. Budete tedy velmi přátelsky a s ochotou
obslouženi, od vás se zase na oplátku očekává spropitné ve výši
cca 20%.
- Fastfoodové řetězce, jako např. McDonald´s,
Burger King, Taco Bell či
KFC aj, pomohou na cestách ušetřit čas i peníze, neboť
v mnoha případech vyjde jídlo levněji než vaření z vlastních zásob.
Na rozdíl od českých fastfoodů dostaneme v USA větší porce a přísady
jako kečup, hořčici či majonézu zdarma. U studených nápojů (Cola,
Pepsi, Sprite, 7-UP) platíme vlastně za kelímek a tudíž si můžeme
tekutinu zdarma doplnit – tzv. free refill. Další plus tkví v dostupnosti
rychlých občerstvení.
- Z cestování po USA si určitě dovezte nějaké značkové
oblečení, spotřební zboží, sportovní
zboží apod. Jen pro příklad, Lewisky zde koupíte i čtvrtinu
levněji, stejné je to u triček z mikrovláken, sportovní boty bývají
levnější až o polovinu, značková zavazadla ( Samsonite apod.) také.
Levné jsou i některé běžné léky ( např. balení
1000 ks acylpirinu za 4 USD).
- Pozor u spotřební elektroniky( fotoaparáty, objektivy,
mininotebooky apod.) na záruku, která se může vztahovat jen na USA a bývá
pouze jednoletá. Také iPhone přístroje vyjdou levněji, ale zaplatíte
ještě odblokování a aktivaci. Cílem nákupů bývají velice často různé
outlety, kde se dá strávit i několik hodin. Sledujte rozličné slevové
akce, na to jsou Američané experti..
- Vděčným suvenýrem pro hokejového fanouška bude určitě nějaký
dárek s logem Florida Panthers nebo Tampa Bay Lightnings, vděčné jsou
i golfové doplňky. Pozor na dárky vyrobené z kůže
ohroženého druhu. V Miami se běžně prodávají ve stáncích
se suvenýry vypreparované hlavy aligátorů, peněženky nebo kabelky
z jejich kůže, korály. Mohli byste mít problém s jejich vývozem. Ve
všech obchodech nakoupíte upomínkové předměty a pohlednice.
- Počítejte, že se z vašeho pobytu budete vracet s více zavazadly než
jste přijeli.
- Mezi 15 – 20 % je běžné v restauraci a řidičům taxi, v hotelu očekává portýr 50 centů až dolar za každé zavazadlo odnesené z taxíku nebo za odnesení garderóby dámě v restauraci. Podobné ceny pro zavazadla platí na nádraží či na letišti.Pokud platíte kartou, doporučuje se uhradit kartou útratu a sprotpitné nechat ležet na stole v hotovosti.
- Dát spropitné je tak běžné, že to není zdvořilost, ale povinnost. Některé profese ze spropitného žijí, jako např. čišníci.
Aktivity a zábava
- Hlavní turistické oblasti Floridy jsou Miami Beach, Palm Beach, St.
Augustine (založený v roce 1565 – nejstarší město v USA), Daytona
Beach, a Fort Lauderdale na východním pobřeží Floridy a Sarasota, Tampa, a
St. Petersburg jejím západním pobřeží.
- V oblasti Orlanda je umístěn nejpopulárnější turistický cíl Floridy
Walt Disney World rozprostírající se na území o rozloze
27,000-akrů. Mnoho turistů také směřuje k americkému kosmodromu
NASA Kennedy Space Center.
- Turisty vyhledávaný je národní park Everglades, kde
jsou bažinaté lesy a pozoruhodní živočichové jako kapustňáci, delfíni a
aligátoři, 275 druhů ryb a přes 400 druhů ptáků.
Wellness
- Pokud jste milovníky wellness procedur, navštivte One
Ocean Remington Resort & Spa na Atlantic
Beach. Užijete si tu několik druhů masáží (thaiská, shiatsu,
těhotenská, reflexní, aromamasáž, masáž horkými kameny…), zábaly
(anicelulitický, jogurtový, hydratační, bahenní, detoxikační,
bylinný…) a spoustu dalších procedur.
- Dalším místem, kde můžete navštívit lázeňské středisko je hotel
Boca Raton Resort & Club ve městě Boca
Raton. Uvnitř hotelového komplexu je Spa Palazzo, které je
ideálním relaxačním útočištěm plným klidu, kde si osvěžíte tělo a
obnovíte duševní síly. Kromě i jinde běžných procedur si tady můžete
dopřát borůvkovou peelingovou kúru, ošetření třtinovým cukrem,
citrusovou léčbu celulitidy, kaviárovou pleť. masku a mnoho dalších.
V nabídce najdete také speciální procedury pro muže. Součástí wellness
střediska je také salón krásy a spa kuchyně s nízkokalorickou
stravou.
- Další kvalitní spa centra najdete také v těchto
hotelech:
- Mayfair Hotel & Spa, Coconut Grove (Jurlique Spa)
- Biltmore, Coral Gables
- Plaza Resort & Spa, Daytona Beach (Ocean Waters Spa)
- Pink Shell Beach Resort & Spa, Fort Myers Beach (Aquagene Spa)
- Hyatt Key West Resort & Spa, Key West, (Jala Spa)
- Acqualina Resort & Spa on the Beach, Miami (ESPA)
- InterCotinental Miami, Miami (mySpa)
- Hotel Victor, Ocean Beach (Spa V)
- Naples Grande Resort & Club, Naples (The Golden Door Spa)
- Hyatt Regency Grand Cypress, Orlando
- PGA National Resort & Spa, Palm Beach Garden – nositel ohodnocení
„Best Wellness in Palm Beach Country“, součástí spa střediska je kolekce
bazénů s léčivými minerálními solemi z celého světa
- The Ocean Sands Resort & Spa, Pompano Beach (Bella Vita Restreat)
- Marriott Sawgrass Golf Resort & Spa, Ponte Vedra Beach
- Tropical Breeze Resort & Spa, Siesta Key (The Key Day Spa)
- Safety Harbor Resort & Spa, Safety Harbor
- Canyon Ranch SpaClub, Gaylord Palms, Kissimmeee
- Casa Ybel Resort, Sanibel Island (Sbarra´s Tropical Victorian
Day Spa)
- Fairmont Turnberry Isle Resort & Club, Aventura (Willow
Stream Spa)
- Shore Club Miami, Miami Beach
- Spa a wellness center je jistě více. Na nejbližší se informujte přímo
v místě vašeho pobytu.
Potápění
- Florida patří mezi oblíbené destinace pro potápění. Světově
vyhlášeným střediskem pro šnorchlování i potápění s dýchacím
přístrojem je Key West se spoustou korálových útesů a
podmořského světa.
Sport a zábava
Sport
- Pro Floridu jsou typické všechny vodní sporty. Ve všech
střediscích nebo přímo v hotelových rezortech najdete jachetní přístav
s půjčovnou, školu vodního lyžování, nabídky parasailingu nebo
windsurfingu. Největším kontaktním místem pro vodní sporty je
Grandon Park. Jen pro příklad, za dvouhodinovou
lekci windsurfingu se zapůjčením vybavení zaplatíte okolo 70 US $.
- V mnoha přístavech najdete nabídky sportovního
rybaření všech úrovní nebo se jen vydáte na výlet s rybáři.
Ceny se pohybují podle typu lodi, vytíženosti a délky plavby od 350 US $ do
900 US $.
- Oblíbeným sportem je také jogging podél pláží,
cyklistika nebo jízda na kolečkových
bruslích. Po celém letovisku jsou upravené stezky pro tyto druhy
sportovní činnosti. Vstříc vám vyjdou např. půjčovny Fritz
to Skate, Bike & Surf nebo Miami Beach Bicycle
Center.
- Pro milovníky tenisu je připraveno několik desítek
veřejných tenisových kurtů s širokou škálou povrchů.
- Pro horolezecké nadšence i pro začátečníky je určen
Fitness komplex Eden Roc Resort s krytou horolezeckou
stěnou.
- Celá Florida je rájem golfistů. Přímo v oblasti Miami
se nachází několik golfových klubů, které jsou přístupné veřejnosti a
máte zde možnost absolvovat kurzy nebo získat zelenou kartu.
- Melreese Golf Club
- Costa del Sol Golf a Country klub
- Miami Prameny Golf Club
- Palmetto Golf Club
- Bayshore Country Club
- Turnberry Isle Country Club Drive
- Key Biscayne Golf Club
Zábava:
- Floridské pláže mají své nepopiratelné kouzlo, jsou
několik desítek metrů široké, s bělostným pískem a velmi čisté.
Marně byste na nich hledali stánky s občerstvením, plážové bary a
další vymoženosti, na které jsme zvyklí z ostatních destinací.
- V Miami vyrůstají podél pláží mnohapatrové hotely a
kondominia, dopravní tepny kopírují pobřeží a jsou plné obchodů
s módním zbožím, suvenýry a dalším sortimentem. Jižní pláž
South Beach je 60 km dlouhá plážová zóna podél
východního pobřeží od Miami až po Palm Beach. Zahrnuje nejznámější
pláže Miami Beach ve stylu Art Deco, Hollywood
Beach, Fort Lauderdale, Pompano Beach a Palm
Beach. Na části pláží je většinou i automobilová promenáda,
kde můžete s autem většinou zdarma zajet až na pláž.
- Ještě před sto lety byla Florida místem
močálů a džungle. Během několika let američané objevili exotický půvab
tohoto státu a vytvořili si z něj americký ráj na zemi.
- Z floridského Miami dosud dýchá pyšný duch éry
marnotratných milionářů. Miami je tím pravým místem širokých pláží,
spoře oděných dívek, venkovních kaváren, barů, neonů a noční zábavy,
karibského životního stylu a amerického nadšení. Je místem nádherné
architektury ve stylu ArtDeco, místem palmových parků, osvěžujících
vodních kanálů a průplavů. Milovníci vody a vodních sportů mají na
výběr možnost surfování , plachtění a vodní lyžování které je
nabízeno téměř všude na pobřeží a větších jezerech. Zajímavostí je
zajisté i jízda na kanoích, která vás seznámí s vodními cestami a
zákoutími místních vodních toků. Pocit pohody znásobí výlet do
Key West, které proslulo nevázaným stylem života a
opovrhováním pravidly zbytku USA. Chlubí se nejjižnějším bodem USA a
také 11 mil dlouhým mostem spojujícím Key West s Key
Marathon, který je považován za srdce Florida
Keys. U těchto ostrovů se nacházejí překrásné korálové
útesy. Ostrovy jsou celosvětově vyhledávanými destinacemi nejen díky
potápěčským revírům, ale i pro sportovní rybolov a jachtařské regaty.
Mezi další ostrovy Florida Keys patří Big Pine Key,
Islamorada nebo Key Largo.
Možnosti výletů (více sekce výlety):
- Národní park Everglades
- Ostrov Matlacha
- Pine Island
- Disney World
- Orlando
- John.F.Kennedy Space Center
- Key West
- Povrch USA je velice rozmanitý, nacházejí se zde vysoká horská pásma,
úrodné stepi a nížinaté oblasti okolo velkých řek. Nejvyšší
vrchol USA Mt. McKinley najdeme na Aljašce a tyčí se do výšky
6194 m. Západní polovinu území vyplňuje široké pásmo
Kordiller, které se táhne z Kanady až do Mexika. Člení se
na mnoho pohoří, z nichž nejznámější jsou např. Sierra
Nevada na západě a Skalnaté hory uprostřed.
V pohořích se vyskytují četné národní parky s krásnými a
nezapomenutelnými přírodními scenériemi. Poblíž východního pobřeží
se táhnou Apalačské hory.
- Východní a jihovýchodní část je převážně nížinatá. Apalačské
hory přechází v Pobřežní nížinu na pobřeží Atlantského oceánu.
Florida je nížinatý a bažinatý poloostrov, na který navazuje
Mississippská nížina podél Mexického zálivu.
- Východní pobřeží Floridy omývá Atlantický oceán, západní
pobřeží daleko teplejší Mexický záliv.
- Z Miami jsou dosažitelné tyto ostrovní země v jižním až jihovýchodním směru od Floridy: Bahamy (asi 300 km), Kuba (asi 300 km), Haiti (asi 1 000 km), Dominikánská republika (asi 1 200 km), a Jamajka (asi 900 km). Nejbližšími státy na americkém kontinentu jsou: Mexiko (asi 800 km jihozápadně), Belize (asi 900 km jihozápadně) a Honduras (asi 1 400 km jižně).
- Nížinatý a bažinatý poloostrov Florida vznikl vynořením části
pevninského šelfu. Břehy poloostrova jsou omývány Mexickým zálivem a
vodami Atlantiku. Pro floridskou krajinu jsou typické subtropické lesy a
téměř 8000 jezer, z nichž největší je
Okeechobee. Písčitá půda s rašelinovým
základem činí Floridu jedním z nejúrodnějších míst Spojených států.
Je domovem mnoha druhů dřevin i rostlin. Převahu mají
cypřiše, palmy, borovice a
duby, severněji magnólie.
Na poloostrově jsou tři chráněné krajinné oblasti:
Apalachicola s listnatými a borovicovými lesy a
masožravými rostlinami, Osceola s cypřišovými
bažinami a Oscala s pouštními křovinami.
V současné době se začleňují do Národního parku
Everglades, který zabírá značnou část jižní Floridy, kam
je díky bažinám přístup pouze po zpevněných komunikacích nebo na
speciálních plavidlech airboatech. Nejznámějším a nejlépe viditelným
živočichem je aligátor, kterého můžete potkat
i při místních komunikacích. Kromě aligátora je pro Floridu typický
i krokodýl, ale žije tu také více než 400 druhů ptáků, mnoho druhů
i jedovatých hadů a více než 400 druhů ryb. Na seznam ohrožených druhů
patří panteři, pumy a černí medvědi. Florida hostí
největší kolonie volavek bílých a
pelikánů, který se stal symbolem státu.
- Ze zemědělských plodin se tu daří
především citrusům, zelenině, podzemnici olejné, sóji a cukrové
třtině.
- Řeky na východním pobřeží USA pramenící v Appalačských horách
jsou krátké a ústí do Atlantiku. Nejdelší řekou USA je
Mississippi s přítokem Missouri (6212 km).
|