- Vzhledem k hrozbě teroristického útoku varuje ministerstvo zahraničních věcí české občany před cestováním do muslimských provincií Yala, Pattani a Narathiwat. Riziko představuje také cestování do pohraničních oblastí, kde občas dochází k ozbrojeným střetům.
- Vysoké tresty hrozí turistům za obchodování s jakoukoli drogou, za držení nebo převážení drog.
- Thajsko je buddhistická země, návštěva chrámů je povolena pouze v patřičném oblečení. Nejsou povoleny minisukně a krátké kalhoty. Před vstupem je potřeba se vyzout. V chrámu se usedá s nohama do strany či pod sebe. V žádném případě nesmějí být nohy směrem dopředu ve směru k zpodobení Buddhy. Ženy se nesmějí dotýkat buddhistických mnichů. Není slušné se dotýkat hlavy Thajce ani někomu prohrabávat nebo cuchat vlasy.
- Doporučuje se nepřijímat nabídky zlata a drahých kamenů. V mnoha případech jde o pouhé padělky.
Doprava
K řízení motorových vozidel v Thajsku je nezbytné vlastnit tyto dokumenty:
- technický průkaz vozidla
- mezinárodní řidičský průkaz
- doklad o zaplacení povinného ručení pro zahraničí (zelená karta)
- Povolená rychlost je v Thajsku v obci 60 km/h, mimo obec 80 km/h, na dvouproudé silnici 90 km/h.
- Maximální povolené množství alkoholu v krvi je 0,5 promile.
Odlišnosti a zajímavosti v dopravních předpisech:
- jezdí se vlevo
- pravý pruh na dvouproudých silnicích neoficiálně patří velkým vozidlům
- největší problém je obrovské množství různých vozidel – od starých, velkých kamionů po tuk-tuky a povozy
- na vesnicích budete běžně na silnicích potkávat různou zvěř, hlavně drůbež a dobytek
- po celém Thajsku je množství čerpacích stanic s levným benzinem a naftou
Místní doprava
- Vnitrostátní lety jsou odbavovány z Domestic terminal na mezinárodním letišti Don Muang. Na terminál vede spojovací chodba (asi 5 min pěšky). V Bangkoku se staví nové mezinárodní letiště a Don Muang by do budoucna měl zřejmě sloužit jen pro vnitrostátní lety. Letecká síť je hustá, spolehlivá a relativně levná. Existuje spojení do většiny provincií. Operuje zde několik leteckých společností.
- Cestování vlakem v Thajsku je zážitek, který by si neměl nechat nikdo ujít. Od čisté orientální romantiky ve druhé a třetí třídě, až po luxus v rychlíku nebo v nočním spacím vlaku. Vždy budete překvapeni spolehlivostí, přesností a čistotou nesrovnatelnou s českými drahami. Obdivuhodný je informační systém. Kdo má hluboko do kapsy, nemá se čeho bát.Výchozím bodem pro většinu cest z Bangkoku je hlavní nádraží Hualampong Railway Station na ulici Rama IV Road (dnes je to také zastávka metra). Pouze pro některé trasy na jih (do Lan Suan, Malajsie, Singapore) a do provincie Kanchanaburi (Nam Tok) je třeba použít nádraží Bangkok Noi ve čtvrti Thonburi.
- Autobusová síť je nesmírně hustá, levná a funguje téměř 24 hodin denně. Pokud chcete zažít trochu dobrodružství, nechoďte na autobusové nádraží, ale stoupněte si k silnici a nějaký autobus si zastavte. V některých turisty málo navštěvovaných oblastech mají autobusy jen thajské nápisy. Mimo relativně luxusních klimatizovaných dálkových autobusů spojujících hlavní města provincií operuje celá škála provinční lokální dopravy s řadou druhů neklimatizovaných (ale levných) autobusů). Někdy je „autobus“ přestavěn z nákladního automobilu.
- Song teo – v překladu „dvě lavičky“. Je to pick up ve kterém je asi 10 míst, ale napěchuje se do něho bez problémů nejméně dvakrát tolik cestujících včetně zavazadel. Někdy jezdí po stálých trasách, jindy je možné si ho najmout jako taxi. Cena bývá paušální (stálé trasy) nebo se musí smlouvat. V různých provinciích se liší barvou a značkou automobilu.
- Nejrychlejším způsobem dopravy je patrně moto taxi. V každém městě, v každé vesnici postávají na rohu skupinky motocyklů s řidiči v barevných vestách. Dovezou Vás rychle, kam si budete přát. Často je to trochu riskantní záležitost, zejména v městských dopravních špičkách, ale také nejrychlejší. Cena se musí smlouvat.
- Samlor, jakási trojkolka, v Asii dříve populární a rozšířený dopravní prostředek. V Thajsku je k dispozici většinou již jen v některých turistických centrech. Je to romantický zážitek pro kratší trasy nebo spíše pro okružní jízdy po památkách.
- Lodní doprava je hojně využívána jak v Bangkoku (říční tramvaje a přívozy), tak zejména v přímořských střediscích a mezi ostrovy. Existuje nepřeberná škála všech možných plavidel, od „rua háng jáu“ (loď s dlouhým ocasem), přes rychlé čluny, až k luxusním výletním lodím. U pravidelných spojů je cena pevně stanovena, jinak se musí smlouvat.
- Mimo velkých nadnárodních sítí autopůjčoven funguje systém malých půjčoven v každém turistickém středisku. Pozor! Zde se ale půjčuje většinou bez pojištění a celé riziko z případných škod je na Vás. Jezdí se po levé straně a jezdí se rychle. Kdo na to nemá, neměl by se do toho pouštět.
Náboženství a historie
- Na území Thajska se rozvíjela civilizace již v době bronzové. Postupně sem migrovala etnika z jihu Číny, Monové (dnes žijící v Myanmaru), Khmerové (obyvatelé dnešní Kambodži) a Malajci, která zde zakládají své státy.
- Samotní Thajci přicházejí do oblasti v prvním tisíciletí našeho letopočtu. Rokem, od nějž se datuje počátek thajského národa, je rok 1238, kdy se dva thajští náčelníci vzbouřili a vymanili se z nadvlády Khmerů. Založili království Sukhothaj. Toto období je považováno za zlatý věk Thajska a thajské kultury. Asi nejvýznamnějším králem tohoto období byl Ramkhamhaeng (zvaný Veliký). Ten pěstoval vztahy s Čínou, bývá s ním spojován i systém písma, z nějž se vyvinula dnešní thajská abeceda. Království Sukhothaj vykonávalo svůj vliv na území, jehož rozloha předčila dnešní Thajsko (sahalo až na území dnešního Myanmaru a Laosu). Sukhothajští vládci přijali théraváda buddhismus za oficiální náboženství a státu vládli jako otcové svého národa. Každý směl zazvonit na zvon před jejich palácem a přednést králi svou stížnost. Postupně se však od království začala odštěpovat různá území, jeho význam pak poklesl na lokální stát. Jako samostatný státní útvar skončilo na přelomu 14. a 15. stol. Záznamy z jeho historie i nápisy připisované králi Ramkhamhaengovi nám zůstaly zachovány v podobě tzv. silajaruek (nápisů vrytých do kamene). Zhruba v téže době jako Sukhothaj se na severu Thajska rozvíjelo jiné království, Lanne. Založeno bylo roku 1296 a přetrvalo – byť již v postavení závislého státu – až do 20. století.
- Delší a významnější historii mělo období Ajutthaja, pojmenované podle hlavního města království severně od Bangkoku, ustaveného kolem roku 1350. Státním náboženstvím byl théraváda buddhismus. Důležité je z té doby sebrání zákoníku založeného na hindských pramenech a tradičním thajském zvykovém právu, tzv. Dharmašastry. Thajským nástrojem práva byla Dharmašastra až do 19. století. Éra Ajutthaja skončila roku 1767, kdy se Barmánci zmocnili hlavního města, vypálili je, zničili jeho chrámy, náboženské sochy a cenné literární a historické rukopisy.
Záhy byli však Barmánci poraženi generálem Taksinem, který za tím účelem sestavil vlastenecké vojsko. Ten přesunul hlavní město ze zpustošené Ajutthaji do Thon Buri (i kvůli poloze blízko moře, výhodné pro zámořský obchod a ozbrojování) a stal se králem Siamu (jak bylo Thajsko dříve nazýváno), jejž znovu sjednotil po období chaosu způsobeném barmskou invazí. Vláda generála Taksina trvala 15 let, vyznačovala se navazováním diplomatických vztahů se sousedy (zejména Čínou) a prosperitou. Generál však skončil neslavně – ve starostech o vlast přišel o duševní zdraví (považoval se dokonce za budoucího Buddhu) a nakonec byl uvězněn a popraven.
- Rokem 1782 se pak počíná další éra v historii Thajska, zvaná Rattanakosin (podle hlavního města založeného na druhém břehu řeky Čao-Praja, než stál Thon Buri, dnešního Bangkoku) či Čakri (podle zakladatele vládnoucí dynastie). Tato éra trvá díky kontinuitě zajišťované vládnoucí dynastií až dosud. První vládce přijal jméno Rama I. Veliký. Nová říše pokračovala v obchodování se sousedy a státy, s nimiž měla styk přes moře. Důležitou kapitolu zahraniční politiky tvořily vztahy s evropskými velmocemi, které se datují již od styků s Portugalci v 16. století. Vliv velmocí (nyní už britský a francouzský) se pak mocně uplatňoval především v 19. století. Obratnou diplomacií a vládcovskými schopnostmi se siamským králům, kteří v té době začali prosazovat modernizující reformy, podařilo dosáhnout pozoruhodného úspěchu – jako jediná země v jihovýchodní Asii se Siam nestal britskou nebo francouzskou kolonií. (Odtud také lidová etymologie názvu země odvozující jej od slova „tai“ (svobodný, volný) – a odtud Thajsko jako „svobodná země“.)
- Roku 1932 došlo k nekrvavé revoluci, kdy elitní skupina důstojníků a státních úředníků se zahraničním vzděláním požadovala konstituční monarchii. Tehdejší král Prijadhipok (Rama VII.) se podvolil a podepsal ústavu (jeho vlastní politika směřovala ostatně k témuž cíli, odlišný byl jen jeho názor na způsob a rychlost provedení změn). Později však zklamaně abdikoval a emigroval. Roku 1939 byl název země oficiálně změněn na Thajsko (důvodem bylo to, že název Siam byl příliš spojen s absolutistickou minulostí, na druhou stranu název Thajsko preferuje jedno dominantní etnikum, Thajce, před ostatními).
- Přes změny směřující k demokracii následovalo v dějinách Thajska několik desetiletí s mnoha převraty a vládami vojenských režimů, které vždy jen nakrátko střídaly demokratičtější doby. Za druhé světové války Thajsko lavírovalo mezi spojenectvím s Japonskem a odporem vůči němu (hnutí Seri Thaj). Po válce se pak stalo významným spojencem Spojených států, které je vnímaly jako hradbu proti komunismu, jehož režimy zaplavovaly oblast.
- Trvaleji se demokracie začala rozvíjet od 80. let, definitivně po roce 1992 (souvisí s tím i postupné snižování vlivu armády). Negativně tento pokrok ovlivnilo několik nedávných událostí – asijská finanční krize z roku 1997 (přivodila zavření finančních institucí a sociální problémy), tsunami po zemětřesení v prosinci roku 2004 (těžká rána turistickému ruchu) a protivládní protesty rozpoutané roku 2008. Během těchto složitých událostí – ale i v dřívějších bouřlivých dobách – se projevuje mimořádné postavení krále Bhumibola Aduljadeje (Ramy IX.). Ten se těší obrovské, téměř náboženské, autoritě, která mu umožňuje zasahovat do konfliktů v roli zprostředkovatele hledajícího řešení či urovnání sporů, věnuje se rovněž řadě projektů rozvoje thajského venkova.
Thajská kultura
- Zčásti je thajská kultura ovlivněna mnoha kulturami, jež územím přešly nebo s nimiž zdejší obyvatelé přicházeli do styku. Lze tak vystopovat indické, čínské, indonéské, kambodžské a další kořeny kultury v Thajsku, k nimž se od 19. a pak zejména ve 20. století přidružují západní vlivy.
- Nejdůležitějším duchovním prvkem prostupujícím tradičním uměním i způsobem života a zvyky je nicméně buddhismus. Nejvýznamnějšími thajskými výtvarnými projevy jsou v sochařství sochy Buddhy, v malířství vedle Buddhových vyobrazení ornamentální výzdoba paláců a chrámů. Tradičními žánry thajské hudby, pro niž je typické užívání specifických strunných a především bicích nástrojů (obdoby houslí, cimbálu; různé druhy bubnů, činelů apod.), jsou luk thung a mor lam, vyprávějící o starostech a trápeních chudých vesničanů. Svižná lidová skladba k tanci se nazývá kantrum. V kultuře v širším významu se buddhistický vliv projevuje i v thajském boxu (muaj), oblíbeném bojovém umění, jež předávali a jemuž vyučují buddhističtí mniši.
- Spíše k starším animistickým tradicím patří uctívání domácích duchů, již údajně obývají malé dřevěné domečky, jež pro ně Thajci staví. Předmětem uctívání jsou v Thajsku taky předkové.
Náboženství a tradice
- Náboženské složení – thajským národním náboženstvím je théraváda buddhismus, známý též jako hínajána („malý vůz“), k němuž se hlásí 94,6 % obyvatel. 4,6 % obyvatel vyznává islám (jih země), 0,7 % obyvatel tvoří křesťané. V horských kmenech je stále rozšířena animistická víra (víra v existenci nesmrtelné, samostatné duše a duchovních bytostí).
- Státní svátky v Thajsku:
- 1. leden – Nový rok
- 11. březen – den Magha Puja – slaví se za úplňku 3. lunárního měsíce, oslava Buddhova učení
- 6. duben – den Čakri (z dynastie Čakri pochází současný král)
- 13. – 15. duben – thajský Nový rok neboli Songkran Festival
- 5. květen – Den korunovace
- 10. květen – den Wisakha Bucha – slaví se tři významné události v životě Buddhy – jeho narození, osvícení a přenesení do parinirvány (stavu „vyvanutí“)
- 8. červenec – den Asalha Pucha – den zrození buddhismu, předchází buddhistickému půstu
- 9. červenec – Buddhist Lent – buddhistický půst
- 12. srpen – narozeniny královny
- 23. říjen – den Chulalongkorn – připomenutí úmrtí krále Ramy V.
- 5. prosinec – narozeniny krále
- 10. prosinec – Den ústavy
- 31. prosinec – novoroční svátky
Některé svátky mají pohyblivý termín. V případě, že svátek připadá na sobotu nebo neděli, se den volna přesouvá na nejbližší pracovní den (pondělí).
- Thajská náboženská a posvátná místa:
- největší: Buddhův obraz (provincie Chonburi), ležící Buddha (provincie Ang Thong), stojící Buddha (provincie Roi Et), sedící Buddha (provincie Sing Buri), kráčející Buddha (provincie Nakhon Pathom), kovový Buddha (provincie Suphan Buri), socha Buddhy ze zlata (provincie Bangkok), nejstarší Buddhova stopa (provincie Prachin Buri)
- nejvyšší buddhistická stavba na světě – Chedi Phra Pathom (127 m)
- největší chrámy – Wat Phra Dammakaya, Wat Pha Nam Thip Thep Prasit Wanaram (největší čedi – sakrální stavba k poctě Buddhy)
- největší chrám z bílého mramoru na světě – Wat Sothon Wararam Woravihan
- katolický kostel (provincie Chanthaburi)
Historické lokality
Hlavní město Thajska
- Bangkok – historické jádro města tvoří staré královské město, v němž se nachází královský palác s chrámem Wat Phra Kaeo (a také třeba královská loděnice s bohatě zdobenými čluny, které se používají při královských plavbách po řece Čao-Praja), dále palác Vimammk, čínské město s barevnými uličkami, národní muzeum a mnoho náboženských chrámů (jejich počet se uvádí nad 300) a buddhistických soch.
Historické lokality
- Ban Chiang – město se řadí k nejdůležitějším archeologickým nalezištím v jihovýchodní Asii, proto je zapsáno na seznamu UNESCO.
- Ajuthaja – pozůstatky tohoto historického města jsou zapsané na seznamu UNESCO a je možné si je prohlédnout v několika zachovalých areálech.
- Sukhothai – historické město s několika chrámovými komplexy je také památkou UNESCA.
- V Thajsku je úředním jazykem thajština, která má čtyři dialekty. Základem spisovné thajštiny je centrální dialekt.
- Dalšími jazyky jsou čínština, používaná místní čínskou komunitou, a ostatní místní dialekty.
- V turistických destinacích a větších městech se domluvíte anglicky.
- Počet obyvatel Thajska je 68 414 135. V hlavním městě Bangkoku, přezdívaném také „město andělů“, žije 8 000 000 obyvatel.
- Národnostní složení: 75 % tvoří Thajci, ti se dále dělí do několika skupin. První skupinou jsou centrální Thajci, kteří žijí kolem řeky Čao-Praja. Druhou skupinou, žijící v severovýchodním Thajsku, jsou Thai Lao. Třetí skupinou jsou Thai Pak Tai. Ti obývají jižní Thajsko. Poslední skupinou jsou severní Thajci. Zbylá procenta tvoří Číňané a míšenci.
- Oficiální měnou je thajský baht (THB). Thajský baht se dále dělí na méně běžné drobné mince v hodnotě 25 a 50 satangů. 1 THB = 100 satangů. Bankovky jsou v oběhu v hodnotách 20, 50, 100, 500 a 1000, mince pak v hodnotě 1, 5 a 10 THB.
- Banky mají otevřeno od pondělí do pátku 8.30 – 15.30. Největší jsou Bangkok Bank, Thai Farmes Bank a Siam Commercial Bank.
- Používání kreditních karet i vybírání peněz z bankomatu je ve velkých městech běžné, ale v odlehlých částech země je nezbytné mít u sebe potřebné množství hotovosti. Bankomaty bývají zřetelně označeny nápisem ATM. Běžně se přijímají karty Visa a Mastercard/Eurocard.
- Cestovní šeky jsou bezpečnou variantou na cestách, peníze si na ně lze vybrat v bankách, směnárnách i větších hotelech, ale opět jen ve velkých městech či turistických centrech.
- Směnárny jsou většinou otevřené cca od 7 do 21 hodin.
- Nejběžnější měnou pro směnu v Thajsku jsou americké dolary a libry. Pro výměnu peněz jsou zpravidla nejjistější a nejvýhodnější banky, nejméně výhodné kurzy pak nabízejí hotely. Pro směnu je nutný pas. Doklad si uschovejte, při odletu z Thajska si můžete peníze vyměnit zpátky.
- Kurz neustále kolísá. Doporučujeme ho během Vašeho pobytu sledovat a vyměnit si peníze ve správný čas. Kurzy si můžete přečíst denně kromě pondělí v obchodní rubrice Bangkok Post a v novinách Nations.
- Aktuální kurz
- Pro Thajsko jako celek jsou charakteristické vysoké teploty a vysoká vlhkost vzduchu po celý rok. Bangkok není výjimkou.
- Rok je rozdělen pouze na dvě období – suché a vlhké, která se jinak teplotami vzduchu (okolo 30 oC) příliš neliší. Teploty moře jsou také po celý rok stabilní (v rozmezí 26 – 28 oC).
- Období dešťů trvá přibližně od května do září, největší intenzitu mají v červnu. Prší většinou v odpoledních hodinách, ale jsou dny, kdy pršet nepřestane.
- Období od října do listopadu je nejpříznivější pro návštěvu. Průměrné teploty vzduchu se drží mezi 25 – 28 oC a vanou lehké větry od moře. Je nicméně třeba počítat s prudkou přeháňkou i v tomto období. Slunce svítí 8 hodin denně.
- Vrcholem sezony je období od listopadu do února. To je zde nejméně srážek a nejtepleji z celého roku. Vysoké teploty nad 30 oC v kombinaci s vysokou vlhkostí (nad 80 %) mohou však být nepříjemné.
- Problémem může být také velice nízká poloha Bangkoku vzhledem k moři. V období dlouho trvajících dešťů dochází totiž k záplavám, kdy se rozlévají nejen řeky, ale i kanály sloužící dopravě.
- V samotném městě může být nepříjemný též smog.
Telefon
- Mobilní operátoři O2, T-Mobile a Vodafone mají v Thajsku své roamingové partnery. Pokrytí signálem je velmi dobré. Ztráta signálu Vás může potkat pouze v odlehlejších lokalitách.
- Pokud voláte do České republiky, použijte předvolbu +420 (00420), pokud voláte do Thajska, je nutné zadat předvolbu +66 (0066).
- V Thajsku si můžete zatelefonovat z telefonních budek, které se dělí na národní a mezinárodní. U mezinárodních telefonních budek je třeba mít mezinárodní telefonní kartu (v ceně od 300 THB). Kartu je možno zakoupit na každé poště a v některých obchodech. Hovor do České republiky Vás vyjde na přibližně 50 THB za minutu.
- Telefonování do zahraničí přímo z hotelového pokoje nedoporučujeme z důvodu účtování zvláštního příplatku hotelem.
- Nejlevnější variantou telefonování je návštěva internetové kavárny, kde je možnost použití skypu a Vy zaplatíte pouze připojení k internetu.
Internet
- Internet je v Thajsku běžně dostupný ve městech a v turistických letoviscích.
- Internetové kavárny jsou v Thajsku dost využívané a opravdu četné, příznivá je jak jejich cena, tak otevírací doba (většina kaváren má otevřeno 10.00 – 0.00). Rychlost připojení bývá vysoká.
- Některé hotely nabízejí možnost internetového připojení po dobu pobytu, ať už na recepci, nebo přes Wi-Fi. Ceny jsou však o dost vyšší než v kavárnách.
Elektřina, zásuvky
- 220 – 230 V
- některé zásuvky a zástrčky mají odlišné rozměry – je nutné použít redukci
- Do Thajska si s sebou sbalte pohodlné bavlněné oblečení. Pokud jedete do hor, důležitou součástí Vaší výbavy by měly být pevné boty, teplejší oblečení a bunda do deště. Neopomíjejte teplé oblečení, protože se velice liší denní a noční teploty. Není však nutné si brát oblečení hodně – jestliže Vám bude něco scházet, můžete si to v Thajsku levně koupit.
- Při návštěvě chrámů je nutné dodržovat místní zásady. Vstoupit můžete pouze v oblečení, které zakrývá ramena a kolena, zvláště v královském paláci v Bangkoku musíte mít uzavřené boty nebo alespoň pásek přes patu. Na veřejnosti se také doporučuje neoblékat se výstředně, ale dodržovat místní zvyky. V některých luxusních restauracích je dokonce vyžadován pánský oblek.
- Při pobytu u moře se Vám budou hodit plavky, opalovací krém s vysokým ochranným faktorem, sluneční brýle, pokrývka hlavy a boty do vody. Máte-li rádi potápění, vybavení na ně zde také jistě využijete.
- Do kufru si ještě přibalte repelent, adaptér do zásuvek a léky na střevní obtíže, úžeh a úpal.
- Thajci jsou velmi zdvořilí a přívětiví lidé. Nejčastěji se zdraví pozdravem wai – to sepnou ruce jako při modlení, přičemž konečky prstů míří vzhůru, a lehce se ukloní, při zdravení výše postavené osoby zvedají ruce výš. Na tváři Thajce nejčastěji uvidíte úsměv. Mnohdy se však za ním mohou skrývat i jiné emoce (třeba i zcela opačné) než radost nebo veselí. Lze nanejvýš doporučit, aby tento způsob jednání (s úsměvem a bez zvyšování hlasu) používali i turisté, a to i v případě drobných konfliktů nebo sdělování výtek. Jak jsou Thajci mistry v krocení negativních emocí či smutku, tak nejsou zvyklí veřejně dávat mezi sebou najevo ani svou fyzickou náklonnost.
- Zvláštní ohledy, nezvyklé pro Evropany, je třeba brát na dvě oblasti – buddhistické náboženství a úctu ke královskému majestátu.
- Je absolutně nezbytné být při návštěvě posvátného místa či chrámu střízlivě oblečen (v dlouhé kalhoty a košili, pokud možno s dlouhými rukávy) nebo oblečena (v dlouhé sukni a s dlouhým rukávem) a zouvat se před takovou návštěvou. Na oblečení se v Thajsku dbá i mimo posvátná území – oděv zakrývající alespoň ramena a kolena lze doporučit všeobecně, v případě dam turistek je pohyb na pláži pouze ve spodním dílu plavek považován za krajně neslušný. Ale nejde jen o to, co má člověk na sobě a jakou část těla má zakrytu, ale také o to, jak je oblečen. Budete-li čistě a řádně upraveni, jistě s Vámi budou místní také lépe zacházet, a dokonce Vám v obchodě třeba i sleví. Sochy Buddhy lze ve svatyních beze všeho fotit, ale rozhodně nepózujte vedle nich, nepokoušejte se na ně vylézt a stůjte vždy k soše čelem. Také se má při vstupu do chrámu (ale i běžného domu) překračovat vyvýšený práh, je totiž považován za příbytek duchů, jichž je zde – alespoň podle místní víry – velké množství. S vírou souvisí i zvláštní význam různých částí těla – hlava je nejposvátnější, rozhodně se tedy na ni žádného Thajce nedotýkejte. Naopak chodidla jsou považována za nečistá, dbejte proto na to, abyste se jimi nikoho nedotkli ani jimi na nikoho neukazovali. V chrámu se doporučuje sedět se zkříženýma nohama pod sebou, aby se člověk vyvaroval toho, že chodidly směřuje na někoho nebo snad přímo na Buddhovu sochu. Také má-li někdo natažené nohy, je lepší ho obejít, než byste ho překročili, což je pokládáno za hrubě neslušné. Zvláštní respekt se prokazuje buddhistickým mnichům, což se týká zejména žen: mniši by neměli být jejich vinou uvedeni v pokušení, na veřejnosti se jim proto mají ženy vyhnout, aby s nimi mniši nepřišli do styku. Mniši také nesmějí z rukou ženy nic přijmout. Když jim tedy chce turistka něco dát, lze využít jiného muže jako prostředníka.
- Král (a celá jeho rodina) se těší nejvyšší úctě, projevovat k němu veřejně neúctu je nevhodné a nebezpečné. Bere se to de facto jako velezrada a hrozí za to mnohaleté vězení. Přímo s monarchou asi do styku nepřijdete, ale jeho portrét zdobí místní měnu, se kterou je nutné podle toho jednat, neničit ji, netrhat ani nemuchlat. Rozhodně na ni také nešlapejte, i když jste ji chtěli jen zadržet poté, co jste ji upustili. Několikrát za den také můžete zaslechnout místní hymnu – pouští se z amplionů na veřejných prostranstvích (včetně tržišť), zní z rádia i televize, v kině ji hrají před promítáním filmu. Na veřejnosti při jejím poslechu všichni ustanou v své činnosti, případně povstanou a turisté je v tom následují.
- V thajských restauracích je vše vyřešeno položkou „service charge“ (poplatek za služby) na celkovém účtu, takže už se žádné další spropitné navíc dávat nemusí. Tato položka dělá zpravidla 10 % z celkové ceny.
- Taxikářům, v hospodách a na stáncích s občerstvením se spropitné nedává vůbec.
- Hotely očekávají spropitné ve výši 10 % z celkové ceny, každý drobný peníz udělá samozřejmě radost nosičům a pokojským.
- Sever Thajska a oblast při západní hranici s Barmou jsou velice hornaté. Zasahují sem výběžky Šanských pohoří, kde se také nachází nejvyšší hora Thajska Doi Inthanon (2575 m).
- Severovýchodní část tvoří pustá a málo úrodná oblast Khoratské plošiny. Nejúrodnější částí je centrální rovina s množstvím zavodňovacích kanálů. Nejkrásnější a turisticky nejvýznamnější je jižní část, která se rozkládá na šíji Kra a na Malajském poloostrově. Zdejší pobřeží je lemováno nádhernými písečnými plážemi.
- 150 km západně od Bangkoku se nachází hranice Thajska s Myanmarem, 500 km severovýchodně hranice s Laosem, 200 km východně s Kambodžou a 800 km jižně s Malajsií. Ostrovní stát Indonésie leží 1000 km jižně a Srí Lanka 2000 km západně.
- Thajko leží na poloostrově Zadní Indie v jihovýchodní Asii. Pro každého má něco. Můžete navštívit džungli deštného pralesa, malebnou krajinu rýžových polí nebo tropické ostrovy plné palem. Zemi lze rozdělit do čtyř hlavních oblastí.
- První je centrální nížinná část, která je nejúrodnější oblastí země. V údolí řeky Čao-Praja se pěstuje především rýže a nachází se zde několik národních parků s bohatou flórou a faunou.
- Druhou oblastí je nejchudší severovýchod s Khoratskou plošinou. Po jejím západním okraji se k jihu táhnou pískovcová pohoří, tvořící izolované stolové hory, často se značným převýšením vůči okolí.
- Zcela odlišná je třetí oblast hornatého severu s nejvyšším vrcholem Thajska Doi Inthanon (2575 m n. m.) a stejnojmenným parkem, kde horský ráz podtrhují velice úrodná údolí řek. Oblast zlatého trojúhelníku při hranici s Barmou a Laosem je nechvalně proslulá pěstováním opia. To se zde pěstuje dále, ale přesunulo se do méně přístupných oblastí. V blízkém okolí Chiang Mai pak rozhodně stojí za návštěvu posvátná hora Doi Suthep. Nedaleko se na ploše asi dvou tisíc km2 rozkládá nejstarší národní park Thajska Khao Yai, jeden z nejpůvodnějších deštných pralesů. Lze se zde obdivovat i několika krásným vodopádům, které lákají ke koupání. Nepříjemné jsou pijavice a všudypřítomní komáři.
- Nejvyhledávanější je deštným pralesem pokryté jižní Thajsko, které se rozkládá na Malajském poloostrově až k hranicím s Malajsií. Zde je řada národních parků. Pro celou oblast jsou typické rozeklané, věžovité vápencové ostrovy, které trčí až do výšky 300 metrů z moře, tzv. mogoty. Přírodní zajímavostí jsou nejrozsáhlejší dochované porosty mangrovů, které se vyskytují na rozhraní sladkých a slaných vod.
- Při obou pobřežích Thajska se nachází velké množství ostrovů. Hornatý ostrov Ko Chang na východě je největší z asi padesáti ostrovů, jež tvoří národní mořský park stejného jména. Je pro něj charakteristické centrální pohoří s nejvyššími vrcholy Khao I Aen (637 m), Khao Chom Prasat (661 m) a Khao Salak Phet (743 m). V centrální části ostrova se nacházejí také vodopády a sladkovodní jezírka. Třetím největším thajským ostrovem je Ko Samui. Ještě donedávna se mu říkalo kokosová plantáž, kvůli všudypřítomným kokosovým palmám. Jižně od města Lamai jsou zajímavé skalní útvary Dědova a Bábina skála. Působením vápence zde vznikly působivé kaskády, z nichž padají úchvatné vodopády – Muang 1 (18 m) a Muang 2 (téměř 80 m). Asi dvě hodiny plavby směrem na západ od Ko Samui se rozkládá mořský národní park Ang Tong, tvořený 40 neobydlenými ostrůvky. Mezi strmými pobřežními skalisky se rozestupují tajuplné vápencové jeskyně, např. Tham Bua Bok s působivými stalaktity. Přesně uprostřed ostrova Ko Mae Kok se zase třpytí smaragdově zelené slané jezero Tale Nai. Nejčlenitější a nejmenší ostrov souostroví Samui je Ko tao, neboli „želví ostrov“. Bohatý podmořský život, široká paleta korálů a dobrá viditelnost tvoří ráj pro potápěče.
- Na západě v Andamanském moři je téměř nedotčená příroda na ostrově Ko Phi Phi Ley, který je neobydlen, ale přes den můžete využívat jeho pláže nebo si užívat nerušeného potápění u jeho břehů. Nejnavštěvovanějším ostrovem je Phuket. Členité pobřeží v sobě uzavírá tropickou vegetaci deštných pralesů, kaučukových plantáží, skalnaté poloostrovy, vápencové útesy a široké pláže. Donedávna opomíjeným koutem byl region Krabi. Dnes je nazýván rajským místem, především pro krasové útesy, bujnou zeleň a tyrkysové moře. Na ochranu mangrovového porostu pobřežních oblastí jižního Thajska vznikl v roce 1982 Národní park Ao Phang Nga o rozloze 400 km2, z čehož je 40 ostrovů. Hlavní atrakcí jsou jeskyně a zátoky s mangrovovým porostem. V jeskyni ostrova Khao Khien jsou primitivní malby, znázorňující ryby, delfíny a obojživelníky. Národní park Ao Phang Nga chrání vzácné vodní savce jako je indonéský bílý delfín, malajský delfín, sviňuchy, až 120 druhů ptáků na 30 druhů plazů a obojživelníků a mnoho druhů ryb a korálů.
- V Thajsku je 80 národních parků a dále tři desítky přírodních rezervací, kde jsou pod ochranou stále se snižující stavy tygrů, leopardů, slonů a asijských medvědů černých. Nejznámějším symbolem Thajska je slon – pracovní zvíře, válečný stroj i obřadní tvor. Populace divoce žijících slonů se však stále tenčí, odhady udávají dva až tři tisíce jedinců. V pestrém vodním světě můžete spatřit korálové ryby, želvy, murény, občas i různé druhy žraloka.
- Na jedné pětině území Thajska se nacházejí monzunové a deštné pralesy. Země disponuje neuvěřitelnou škálou ovocných, bambusových a tropických dřevin. Typickým zástupcem zdejší flóry jsou slavné thajské orchideje, pozor ale s jejich divokým sběrem!
- Nejddůležitějšímim vodními toky jsou v centrálním Thajsku Chao Phaya (365 km) a Pasak (513 km), na severovýchodě Mekong (hraniční řeka, jen částečně v Thajsku), Chi (442 km) a Mun (673 km), na severu Ping (590 km) a Wang Wang Yom Nan (672 km), na západě a jihu Maeklong (140 km), Petchburi (170 km), Tapi (214 km) a Pattani (165 km).
|
Při filtrování selhala komunikace s databankou nabídek, zkuste to prosím za chvíli znovu.
