- Turistické oblasti ve Španělsku jsou standardními evropskými regiony i po bezpečnostní stránce. Obecná kriminalita v poslední době stále stoupá, zejména ve velkých městských aglomeracích, jako je Madrid či Barcelona. Pozor na drobné krádeže, zvláště v letních měsících v místech s větší koncentrací lidí (tržiště, letiště, supermarkety, diskotéky atd.) a při různých fiestách. Kromě běžného kapsářství jsou používány různé způsoby odlákání pozornosti (prodej květin, hádání z ruky, „neúmyslné“ potřísnění oděvu, prokazování dostatečné hotovosti falešnému policistovi). Rozhodně není doporučeno nechat se vtáhnout do hraní hazardních her a nakupovat zboží pochybného původu či kvality od „plážových“ prodavačů. V případě, že k okradení přesto dojde, je vhodné případ ohlásit a požádat o vystavení policejního protokolu.
- Na celém území Španělska platí tísňové telefonní číslo 112 (univerzální pro policii, zdravotníky i hasiče). Je funkční 24 hodin denně po celý rok. V naléhavých případech lze využít i telefonních čísel civilní gardy (062) nebo národní policie (091).
- Ve Španělsku je třeba důsledně dodržovat dopravní předpisy. Pokuty za jejich porušení jsou poměrně vysoké a policie je vyžaduje zaplatit na místě. Nově je např. upraveno používání mobilního telefonu při řízení pouze jako hands-free, vypínání mobilního telefonu a rádia při čerpání pohonných hmot, zákaz používání radarových detektorů, používání reflexní vesty, apod. Ve Španělsku platí bodový systém hodnocení dopravních přestupků.
- V případě, kdy český občan poruší, zejména nevědomě, zákon a je odsouzen ke krátkému trestu odnětí svobody, soud ho automaticky ve většině případů mění na vyhoštění se zákazem vstupu na 3 až 10 let.
- Přes stále větší úspěšnost boje španělské vlády s baskickou separatistickou organizací ETA je třeba ve Španělsku s hrozbou nacionalistického terorismu stále počítat. Na letištích platí pravidla upravující množství tekutin a gelů, které smí mít cestující u sebe ve chvíli, kdy prochází bezpečnostní kontrolou.
Z obecných pravidel společenského chování:
- Ve Španělsku je typická siesta přibližně mezi 13. až 16. hodinou, kdy bývají některé obchody a především úřady zavřeny. „Mañana“ znamená „někdy jindy“. Nikam se nespěchá, přijít pozdě není prohřešek, všechno z našeho hlediska „dlouho trvá“, rozčilování nepomáhá. V práci je velmi důležité zdvořilé chování a bezchybné formální oblečení. Na koridě není vhodné povzbuzovat býka, je to urážka matadora (i býka) a národních tradic.
Doporučená opatření:
- zásadně s sebou nenosit větší finanční částky nebo dokonce veškerou hotovost
- nemít důležité doklady a věci na jednom místě
- nevozit s sebou občanské průkazy, vojenské knížky
- jelikož hotel neručí za věci ponechané volně v hotelovém pokoji, cenné předměty, šperky, peníze, pasy, letenky, kamery a fotoaparáty ponechat v hotelovém trezoru
- kopii pasu (a jednu pasovou fotografii) uložit odděleně od originálu, což usnadní vyřízení náhradních dokladů v případě odcizení
- na vycházce ani na pláži nenechávat osobní věci bez dozoru
- mít zaznamenána tel. čísla bankovního ústavu za účelem nahlášení odcizení (ztráty) platební karty
- nepřespávat na osamocených místech
- neponechávat v autě doklady a cennosti, parkovat na bezpečných (hlídaných) parkovištích
- udržovat kontakt s rodinnými příslušníky či přáteli, schopnými poskytnout finanční pomoc
- znát základní španělskou terminologii
- mít pojištění na cestu do zahraničí
- dodržovat finanční vybavenost
- nepřekračovat lhůtu pobytu ve Španělsku (celkem 90 dní v rámci doby 6 měsíců)
- požadovat na hranicích razítko pasové kontroly s datem vstupu do schengenského prostoru
- obeznámit se s možnostmi pomoci a intervence ze strany velvyslanectví
- vyhnout se práci bez pracovního povolení
- nepoužívat autostop, tento způsob cestování zde není zaveden
- při organizované turistice věnovat pozornost výběru vhodné cestovní kanceláře
Ministerstvo zahraničních věcí doporučuje v souvislosti se situací po konání nelegálního referenda o osamostatnění Katalánska vyhýbat se místům s velkou koncentrací osob a řídit se pokyny místních orgánů, a to zejména v Barceloně.
Dle dostupných informací Katalánsko funguje v omezeném režimu. Na mnoha místech je přerušena doprava a zablokován provoz. Hrozí rozsáhlé stávky a demonstrace. Je nutno počítat s omezeným vstupem do kulturních památek a turisticky atraktivních míst, stejně jako s komplikacemi spojenými s případným omezením služeb katalánských veřejných institucí.
V případě potřeby kontaktujte Zastupitelský úřad v Madridu na nouzové lince +34 69 998 2307.
Ministerstvo zahraničních věcí taktéž doporučuje všem českým občanům registrovat se před cestou v databázi DROZD.
Doprava
- K řízení motorových vozidel ve Španělsku stačí platný řidičský průkaz ČR. Není třeba si obstarávat mezinárodní řidičský průkaz, ale je nutné mít s sebou tzv. zelenou kartu.
- Povolená rychlost v obci je ve Španělsku 50 km/h, mimo obec 90 – 100 km/h, na dálnici 120 km/h.
- Maximální povolené množství alkoholu v krvi je 0,5 promile, kromě vozidel vezoucích více než 8 pasažérů, vozidel hromadné dopravy, nebo vozidel vezoucích nebezpečný náklad. Ty mají hranici 0,3 promile.
Odlišnosti a zajímavosti v dopravních předpisech:
- zákaz vjezdu do křižovatky, pokud není v příslušném směru volný výjezd (to oznamují žluté čáry ve tvaru kříže)
- cyklisté mají přednost v jízdě, kříží-li jejich cestu motorová vozidla odbočující doleva nebo doprava
- řidič používající během řízení brýle musí mít u sebe náhradní pár
- dítě do 12 let a výšky 135 cm musí používat dětský zádržný systém
- při tankování musí být vypnutý mobil i rádio
- používání antiradarů a jim podobných varovných systémů je přísně zakázáno
- Ceny pohonných hmot v Evropě
Místní doprava
- K cestě z letiště El Prat do centra Barcelony můžete
využít autobus, vlak nebo taxi.
- Aerobus má zastávku přímo před příletovou halou.
Vozí pasažéry z letiště do centra a stojí 3,75 €.
Příměstský vlak má zastávku o kousek dále, ale k té
Vás zaveze zdarma přibližovací autobus. Vlak
stojí kolem 2 €. Za taxi dáte
samozřejmě více, ale je to nejpohodlnější cesta.
- Přímo ve městě funguje velice rozsáhlá síť metra,
dále lze kromě taxi a zapůjčeného vozidla využívat autobusy a
příměstské vlaky. Specialitou jsou lanovky. Hromadnou dopravu zajišťuje
společnost TMB.
- Metro je asi nejlepší způsob dopravy po městě.
Zejména ve všedních dnech jezdí v intervalech okolo 2 minut a dostanete se
s ním opravdu všude. Celý střed Barcelony spadá do zóny 1, v níž
platí následující tarify: 1 jízda 1,20 €, 10 jízd
(T10) 6,65 €, denní jízdenka 5 €, 5denní jízdenka 20 €. Přehled
všech tarifů naleznete na oficiálních stránkách. Chaotické jsou pouze
zdlouhavé a občas nepřehledné přestupy z jedné linky na druhou.
- Autobusy jezdí poměrně často, avšak někdy
nedodržují jízdní řád. Pro hromadnou přepravu po městě se více
vyplatí metro.
- Taxi poznáte podle černé barvy a ostře
kontrastujících žlutých dveří. Taxi jsou volné, svítí-li na autě
nápis „libre“. Taxikáři mají k dispozici převážně Škody
Octavie, Seaty a Volkswageny. Problémem může být dorozumívání, mnoho
řidičů totiž neumí anglicky. Taxi z letiště do centra
Vás vyjde na zhruba 20 €.
- Příměstské vlaky poznáte podle loga (červená šipka
v kruhu). Dostanete se s nimi na vzdálenější místa (Montserrat,
Tarragona, přilehlé pláže – např. Malgrat de Mar). Lístky stojí
od 1 do 10 €, podle vzdálenosti.
- Ve městě funguje spousta autopůjčoven, avšak vzhledem
k hustotě provozu a složitosti parkování je auto spíše přítěží.
Výhodnější je pronájem skútru. Ceny se pohybují okolo
20 € na den. Skútr si můžete vypůjčit například u Cooltra. Ve
většině případů je výhodnější objednat pronájem auta po internetu
z domova. K dispozici jsou např. stránky www.hertz-europe.com, www.avis.cz, www.sixt.de nebo www.holidayautos.cz.
- Specialitu pro turisty představuje lanovka. V okolí
přístavu se nachází vyhlídkové věže a zároveň stanice lanovky.
Můžete se pohybovat mezi jednotlivými místy, jako jsou vrch Montjuïc –
přístav – Barceloneta. Jedna cesta z přístavu na Montjuïc stojí okolo
10 € včetně poplatku jen za vyjetí
výtahem ke stanici (4,50 €).
- Turistické autobusy nabízí možnost prohlídky
jednotlivých památek. K dostání jsou jízdenky: jednodenní
(18 € pro dospělého) a dvoudenní
(22 € pro dospělého). Z autobusů můžete libovolně
vystupovat kdekoliv na jeho trase. Fungují zde takto 3 linky. S nákupem
jízdenky je možné získat také slevy na vstupy do
jednotlivých muzeí a památek.
Náboženství a historie
Historie Španělska
Území Španělska bylo osídleno již před několika desítkami tisíc
let. Nejznámějším svědectvím jsou jeskynní malby
v Altamiře na severu Španělska. Svou polohou se Španělsko přímo
nabízelo osidlování středomořskými civilizacemi, na něž nám zbyla
památka v podobě místních názvů – město Cádiz vděčí za své
jméno Féničanům, kteří je založili jako Gádir, Řekové zase nazvali
Španělsko Iberií dle řeky Ebro, podle které bývá někdy nazýván
i celý poloostrov.
Z invazí, jež ovlivnily původní obyvatelstvo složené
z Iberů a Keltů, byla nejvýznamnější ta římská.
Z této doby se dochovaly akvadukty, římská divadla, arény, datuje se
z ní např. založení měst jako Zaragoza (pův. Caesaraugusta) nebo Valencia
(Valentia). Kulturní dědictví z této doby (latinský základ jazyka
i vzdělanosti, náboženství) Španělsko nikdy nezradilo, byť byla tato
prvotní stopa vystavena v následujících dobách agresivním vlivům.
Španělsko oplátkou Římanům dodávalo potraviny jako víno či olivový
olej, ale také císaře (na území dnešního Španělska poprvé uviděli
svět tak význační císaři jako Traianus,
Hadrián či Theodosius I.). Podle některých
dohadů byl rodákem ze Španělska i stoický filozof Seneca, jehož rodina
pocházela z Córdoby. Ve Španělsku se narodil též římský básník
Martialis, známý skladatel epigramů, drobného žánru, jehož vliv můžeme
vystopovat až do našeho národního obrození a ke Karlu Havlíčkovi.
Římská správa byla vystřídána nájezdy germánských
národů, z nichž se do historie země vepsali zejména
Vizigóti, kteří si zvolili za hlavní město svého
království Toledo. Povlovný úpadek visigótské vlády byl rázně
přerušen muslimskou výpravou z roku 711,
již vedl Tárik ibn Zijád. Během několika málo let si Arabové získali
nadvládu nad většinou Pyrenejského poloostrova a jejich postupu hlouběji do
evropského kontinentu učinil přítrž až francký vůdce Karel Martel
vítězstvím v bitvě u Poitiers roku 732. V době arabské nadvlády byly
položeny základy budoucí síly španělského námořnictva. Pozoruhodným
jevem, který období ohraničované roky 711 a 1492 provázel, byla takzvaná
convivencia – pokojné soužití katolíků, muslimů a židů
i jejich vzájemná inspirace, jejímž výsledkem byla jedinečná kulturní
směs. Architektonické pozůstatky toho můžeme dodnes obdivovat ve
španělských městech. Střediskem této interakce náboženských a
kulturních proudů tří etnik bylo město Toledo.
Postupem času se začala projevovat nejednota v rámci arabské nadvlády a
toho využívali křesťanští vládci ve Španělsku, již zahájili od severu
proces znovudobývání (reconquista) Španělska, jehož
patrně nejslavnější postavou je národní hrdina El Cid,
jenž se vyznamenal dobytím Valencie. Proces znovudobývání Španělska byl
dovršen roku 1492, kdy konečně padla Granada, poslední
zbylé muslimské území. Její dobytí je spojeno se slavným párem
manželů-vládců Isabely Kastilské a Ferdinanda
Aragonského. Jejich osobním spojením (vzali se roku 1469 ve
Valladolidu) splynula v jeden svazek i obě
království, a tak byl položen základ dnešnímu Španělsku. Svým
slavným činem spočívajícím v podpoře výpravy Kryštofa
Kolumba také založili budoucí nesmírné bohatství
a dominantní postavení Španělska v následujích
staletích. Zároveň však také (jako katolická veličenstva – reyes
católicos) tvrdě ukončili období tolerance mezi příslušníky
různých vyznání a etnik. Postiženi byli zejména židé, které již na
konci 14. století postihla vlna masakrů. Nyní dostali ultimátum –
konvertovat ke katolické víře, nebo zemi opustit (opatřeními bylo
postiženo několik desítek tisíc židů). Stejný osud potkal muslimy,
cikánské obyvatelstvo bylo pronásledováno…
V 16. a 17. století nadešel Španělsku zlatý
věk. Bylo v té době největší říší, jedinou
světovou velmocí. Z Ameriky mu proudilo nepředstavitelné
bohatství zlata a stříbra, slavní dobyvatelé – mezi
nimi Fernando Cortés a Francisco Pizarro –
pokořili říše Aztéků, Inků a Mayů, a tím ještě
mocněji vzrostla území podléhající Španělsku o oblasti Střední a
Jižní Ameriky. Od roku 1580 do roku
1640 existovala Iberská unie, spojení Španělska a
Portugalska. Hrozící nebezpečí vyplývající z muslimské dominance
v Středomoří se podařilo zažehnat vítězstvím v bitvě
u Lepanta roku 1571. Pod vojevůdcem Donem Juanem
d'Austria v ní, jak je obecně známo, udatně bojoval a ztratil
levou ruku Miguel de Cervantes, autor nesmrtelného díla
Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Nebyl jedinou velkou
postavou této doby, kdy s mocí a vlivem Španělska vzkvétala i jeho
kultura. Připomeňme osobnosti Cervantesova literárního kolegy, dramatika
Lope de Vegy, malíře velkých postav a událostí Diega Velázqueze či El
Greca, ve Španělsku usazeného malíře fantaskních obrazů řeckého původu
(jak k tomu odkazuje jeho vžité přízvisko). Neblahým dědictvím
opatření zaměřených proti židům a muslimům bylo řádění
inkvizice. Fakt, že se židé přiklonili ke katolictví, nestačil.
Mnohým se totiž podařilo dosáhnout významného postavení, což vzbuzovalo
závist. Podařilo se vzbudit nedůvěru k těmto conversos.
Inkvizice, jež měla stát na stráži náboženské čistoty Španělska,
postihovala dále kacíře, protestanty, čarodějnice či homosexuály,
zakazovala údajně kacířské knihy. Vyvrcholením jejích procesů bylo
autodafé, v překladu akt víry, který kacíř vykonal
pokáním. Vlastní autodafé byl čistě náboženský rituál, dnes je tak
někdy označováno i upalování, z něhož se stalo postupem času
promyšlené představení. Zlaté období Španělska bylo spojeno
s panováním Habsburků. Z nich nejvýznamnější
panovník, nad jehož říší slunce nezapadalo, byl Karel
V., císař římský. Nesmírnou říši rozdělil – svému synu
Filipovi II., zbudovateli Escorialu, odkázal Španělsko,
Nizozemí a zámořské državy, bratru Ferdinandovi císařskou korunu. Po
smrti velkého císaře se objevily první náznaky soumraku slavné
říše – nepokoje v Nizozemí, důsledky válečných konfliktů ve
střední Evropě. K tomu zemi postihlo v 17. století několik morových
ran. Španělská větev Habsburků, jež už léta slábla, nakonec
vymřela.
Následovala válka o dědictví španělské (1701 –
1714), ze které vyšli vítězně Bourboni. Španělsko se nyní orientovalo na
Francii, a to včetně absolutistické formy vlády. Lavírování ve vztahu
k revoluční Francii skončilo Napoleonovým vpádem do Španělska a
dosazením jeho bratra na uvolněný trůn. Bourbonský král sice posléze
opět dosedl na španělský trůn, ale Španělsku to pokoj nepřineslo. Celé
devatenácté století se svými nepokoji, zmatky, revoltami, politickými
zvraty a bratrovražedným konfliktem mezi konzervativními příznivci
autoritativní vlády a jejich umírněnými odpůrci jako by bylo sérií
předznamenání tragické historie Španělska ve 20. století. Do něj již
někdejší koloniální velmoc vstupovala bez svých amerických území,
která v 19. století ztratila. V první světové válce sice zachovávalo
Španělsko neutralitu, dokonce i ekonomicky těžilo ze své situace
dodavatele válčícím stranám, po válce však přišly jiné rány –
epidemie španělské chřipky, zhoršení ekonomické situace, ztráta Maroka,
kde Španělsku zbyla jen města Ceuta a Melilla, a roku 1930 státní
bankrot.
Léta trvající roztržka mezi dvěma křídly španělské politiky vyústila
nakonec v krvavý konflikt, děsivou předehru druhé
světové války, válku občanskou. Začala
17. července 1936 tažením generála Franciska
Franka z Maroka na pevninské Španělsko. Proti sobě v ní stáli
republikáni (komunisti s anarchisty podporovaní Sovětským svazem a
většinou světového veřejného mínění) a na druhé straně nacionalisté
(fašisti a konzervativci s podporou Portugalska, Itálie a především
nacistického Německa). Franco, jenž měl na své straně dobře vycvičenou
armádu i účinnou pomoc ze strany Německa, spěl rychle k vítězství.
Republikánům, jimiž zmítaly vnitřní rozpory a jimž se dostalo „jen“
vojensky slabší podpory mezinárodních brigád, se však podařilo vytvrat
v odporu ve městech Madrid, Barcelona a Valencie a v oblasti Baskicka.
Postupně však padlo nejdříve Baskicko roku 1937, roku 1939 pak Barcelona a
nakonec i Madrid. Válka, která stála několik stovek tisíc životů a
jejímž symbolem se stalo bombardování města Guernica, známé
i z Picassova obrazu, jako nanejvýš hanebného a barbarského skutku,
skončila vítězstvím nacionalistů. Na dalších téměř 40 let byla
nastolena diktatura generála Franka. Začalo zatýkání republikánů, jichž
byly desetitisíce popraveny, mnoho jich zvolilo emigraci. Španělsko se
dostalo do mezinárodní izolace, ale okolnosti se proměňovaly. Do druhé
světové války se zdecimované Španělsko nezapojilo, postupně nastalo
politické a ekonomické uvolňování. Španělsko začalo dohánět ostatní
státy vyspělé Evropy, generál Franco sám určil svým nástupcem
pokračovatele bourbonské dynastie, dnešního krále Juana Carlose
I.
Generálovou smrtí roku 1975 byla otevřena poklidná cesta
k demokracii. Španělsko vstoupilo do Severoatlantické aliance, stalo se
členem EHS (dnešní Evropské unie) roku 1986. Symbolicky byl tento vývoj
zpečetěn volbou Barcelony jako místa konání Letních olympijských her roku
1992. Od té doby mír v zemi narušily jen akivity baskické separatistické
organizace ETA a teroristický útok ve vlacích z 11. března 2004.
Kultura Španělska
Významná období v dějinách španělské kultury zahájilo období
maurské kultury s řadou architektonických památek maurského
stylu v Córdobě, Toledu, Grenadě (uveďme slavný
palácový komplex Alhambru), jako příklad románské
architektury lze uvést katedrálu svatého Jakuba Většího v Compostele
(Santiago de Compostela), gotickou reprezentuje
katedrála v Avile. Výrazně se ve španělské kultuře
projevila renesance s nejvýznamnějšími stavbami Escorialem
a univerzitou v Salamance. Významnými literárními tvůrci tohoto období
jsou mystikové sv. Jan od Kříže (San Juan de la Cruz) a sv. Terezie z Avily
(Santa Teresa de Jesús). V barokním stylu je vystavěn královský
palác v Madridu, dalšími vrcholnými představiteli španělského
baroka jsou malíř Diego Velázquez,
spisovatel Miguel de Cervantes Saavedra či dramatici
Lope de Vega a Pedro Calderón de la Barca.
Významným umělcem, který žil na přelomu 18. a 19. stol. a svým dílem
ukazoval již k modernímu umění, byl Francisco Goya.
Maloval jak portréty královské rodiny, tak temné obrazy plné hrůzy.
Další významnou a přínosnou epochou ve španělském umění byl
modernismus 20. století. Španělsko se v té době může
pochlubit několika umělci světového věhlasu –
v malířství to byli Pablo Picasso a
Salvador Dalí, v architektuře
Antonio Gaudí. Ačkoli španělská lidová
hudba svými živými rytmy, specifickým
tajemným a žhavým kouzlem, tradičními tanci, z nichž
nejznámější je divoké flamenco, i typickými
nástroji kytarou a kastaněty uchvacovala a
inspirovala mnoho posluchačů i hudebních tvůrců jiných národů,
ponecháme-li stranou specifický žánr španělské zpěvohry
zarzuelu, našla španělská hudba svůj specifický hlas až
díky skladatelům z přelomu 19. a 20. stol. Za všechny jmenujme
Isaaca Albénize, Enriqua Granadose a
Manuela de Fallu. Z nových umění se do světové
kinematografie zapsali především avantgardista Luis
Buñuel a filmový vypravěč Pedro Almodóvar.
Historie Barcelony
První spolehlivé datum v historii Barcelony je rok
230 před n. l. Tehdy oblast obsadili Kartaginci. Ačkoliv se objevují teorie,
že jméno město získalo po jejich vůdci jménem Barca (jedna mytologická
verze dokonce hovoří o Herkulovi, Iásonovi a argonautech, jimž se při
výpravě za zlatým rounem ztratila jedna z lodí, již našli na místě
dnešního města, a uchváceni krásou krajiny, pojmenovali ji podle deváté
lodi – Barca Nona -, je pravděpodobné, že název
Barcelona pochází od jména iberské osady
Barkeno. Následovalo období římské nadvlády, s jehož památkami
se můžeme dodnes setkat (např. pozůstatky Augustova chrámu), byť Římané
dávali přednost jiným střediskům v oblasti. Poté si kraj podmanili
Visigóti a Arabové. Jejich okupace však netrvala ani století, neboť
město získává již roku 801 francký král Ludvík
Pobožný. Katalánsko tehdy získalo poprvé alespoň formálně
autonomii, kdy mu vládli hrabata, jejichž moc postupně
rostla. Roku 1137 splynuly dynastickou unií
Aragonsko a barcelonské hrabství, a vytvořily tak
Korunu aragonskou. Barcelona se tehdy stala jedním z center
říše, která v době své největší slávy ve 14. století zahrnovala
kromě severovýchodu Španělska též Sardinii, Korsiku, Sicílii, jih Itálie
a dokonce oblasti v Řecku. Sjednocením Aragonska a Kastilie
začal věhlas Barcelony uhasínat. Metropolí
spojených království se stal Madrid, obchodní styk ve Středomoří
ustupoval svým významem rozkvétajícímu obchodu s Amerikou. Ve
válce o dědictví španělské se Katalánsko přidalo
na stranu Rakouska proti budoucímu španělskému králi
z dynastie Bourbonů Filipovi V. Roku 1714 Barcelona padla,
autonomní postavení, které do té doby měla,
ztrácí a je zakázáno užívání katalánštiny. Význam
Barcelony však po čase začal opět stoupat, nejdříve ten hospodářský
v 18. století, kdy město prosperuje díky umožnění obchodu s Amerikou a
průmyslové revoluci, nesené zejména textilním průmyslem, později
i kulturní. S nástupem romantického hnutí
v 19. století dochází
i v Katalánsku k obrození (renaixença) jazyka a
kultury, vedeném spisovateli a básníky. Díky průmyslu a událostem, jako
bylo vybudování železničního spojení mezi Madridem a Barcelonou roku
1848 či Univerzální výstava pořádaná roku 1888, se rozrůstá také
město, jehož počet obyvatel se za 19. století zpětinásobil, do roku
1930 pak znovu vzrostl dvojnásobně. Město se nejen rozrůstá, ale také
mění tvář – hlavní třídy jsou rozšiřovány, budovány ve velkorysém
neoklasicistním stylu (La Rambla). Zároveň ve městě houstne politická a
sociální atmosféra již od přelomu 19. a 20. století. Na počátku
nového století město zažije generální stávky, vzrůstá anarchistické
hnutí s politickými zločinci (pistolleros) i katalánský nacionalismus.
Druhá španělská republika, vzniklá roku
1931, vzbudila naděje místních vlastenců
(krátce byla obnovena i katalánská autonomie), které měly být záhy
zklamány. V občanské válce stála
Barcelona přirozeně na straně
republikánů. Město dlouho vzdorovalo, v březnu
1938 zažilo bombardování, které postihlo
i původně gotickou katedrálu sv. Eulalie a při němž zahynulo více jak
tisíc jeho obyvatel. 26. ledna 1939 nakonec město padlo
do rukou frankistů. Tuhý odpor, který mu
Barcelona a Katalánci kladli, jim Franco nezapomněl.
Zrušil instituce autonomie, ve veřejném styku
zakázal užívání katalánského jazyka, který i jinak
potlačoval. Zakázán byl dokonce i tradiční katalánský kolový tanec
sardana. Řada Katalánců tehdy raději volila útěk
přes Pyreneje. Ekonomická prosperita města ale neustala, což zapříčinilo
imigraci z chudších oblastí Španělska, zejména z Andalusie. Po
Frankově smrti a pominutí pochmurné atmosféry, jakou jeho režim
zvláště v Katalánsku vytvářel, se logicky hlásilo opět ke slovu
katalánské národní uvědomění. Brzy bylo vyslyšeno,
když byla roku 1978 přijata nová španělská ústava,
která Katalánsku udělila autonomii. Mimořádně důležitou
událostí bylo pak konání Letních olympijských her roku
1992, které ještě více podpořily ekonomiku a rozvoj
města. Dnes je Barcelona otevřeným, pohostinným městem, jež se
nepřestává vyvíjet a významně těží z turistiky.
Kultura Barcelony
Z kulturní historie města jeho tvář
poznamenaly zejména gotika (pozoruhodná
gotická čtvrť, představující s katedrálou, bazilikou, bludištěm
uliček a několika náměstími svět sám pro sebe) a pak slohy 19. a
20. století. Barcelona proslula především svými stavbami z období
modernismu (uveďme jen jméno Antionia
Gaudího), směru, který se obdobím i svými
výrazovými prostředky stýkal s evropskou secesí, ale obojím ji
překračoval (trváním až do poloviny 20. století i využíváním prvků
z jiných, zejména pseudohistorických stylů, ale i místních a arabských
staveb). Ani architektonicky ale Barcelona neustrnula. Novými odvážnými
stavbami, k nimž dala impuls olympiáda z roku 1992, razí dál cestu
avantgardní architektuře.
Seznam osobností spojených s Barcelonou je neobyčejně
bohatý, včetně jmen z nejslavnějších. Z výtvarných umělců jsou to
největší tvůrci 20. století Pablo Picasso a
Salvador Dalí. Zatímco Picasso se do Barcelony střídavě
vracel počátkem 20. století, rodilý Katalánec Dalí se do svého kraje,
kde založil i své muzeum, na konci čtyřicátých let vrátil nadobro. Na
svůj katalánský původ byl hrdý i další slavný malíř, rodák
z Barcelony Joan Miró, jenž ve svých surrealistických
obrazech vyvolával zpátky svět dětství. Vedle vysoce individuálního,
mnohdy až fantaskního stylu staveb Antonia Gaudího, kterým
kraluje slavná Sagrada Família, jejíž
dokončení – stále v nedohlednu – se zdá být úkolem téměř
neproveditelným, obohatil Barcelonu z modernistů svými budovami nejvíce
Lluís Domènech i Montaner. Těžil přitom více
z dědictví maurského slohu. Ze spisovatelů v Barceloně
pobýval argentinský spisovatel fantaskních povídek Jorge Luis
Borges, rodákem z Barcelony, jejíž historii 20. století ve svých
novelách také sleduje, je současný spisovatel Eduardo
Mendoza. Hudebnímu světu dalo Katlánsko např. jednoho
z nejslavnějších violoncellistů Pabla Casalse a operní
hvězdy Victorii de los Angeles, Montserat
Caballé, která vstoupila do širšího povědomí slavným duetem
Barcelona se zpěvákem skupiny Queen Freddiem
Mercurym, a José Carrerase. V Barceloně se narodil
i dlouholetý předseda Mezinárodního olympijského výboru Juan
Antonio Samaranch.
Náboženství a tradice
- V zemi je na 83,6 % katolíků a pouze 11,9 % lidí je bez vyznání. Zbylá procenta jsou protestanti a muslimové.
- Svátky
- Civilní:
- 1. 1. Nový rok
- 1. 5. Svátek práce
- 12. 10. Národní svátek Španělska a Španělského společenství
- 6. 12. Den ústavy
- Církevní:
- 6. 1. Tři králové
- 9. – 10. 4. Velikonoce 2009
- 15. 8. Nanebevzetí Panny Marie
- 1. 11. Všech svatých
- 8. 12. Neposkvrněné početí
- 25. 12. Narození Krista
Historické lokality
Hlavní město Španělska
- Madrid – je královským sídlem, nachází se zde
královský palác Palacio Real, spousta muzeí, galerií a divadel
Historické lokality
- Barcelona – gotická čtvrť, radnice zvaná Casa de la
Ciutat, muzea, romantická zákoutí a náměstíčka
- Malaga – rodiště Pabla Picassa, Picassovo muzeum,
pevnost Alcazaba s amfiteátrem a hrad Gibralfaro
- Granada – Alhambra (středověký komplex paláců a
pevností maurských panovníků)
- Sevilla – Reales Alcázares (Královský hrad), Giralda
(arabský minaret mešity), Torre del Oro (Zlatá věž), Barrio Santa Cruz
(židovská čtvrť), Archivo de Indias (Indický archív), náměstí Plaza de
España, univerzita
- Córdoba – mešita-katedrála, Puente Romano (Římský
most), Alcázar de los Reyes Cristianos (pevnosti křesťanských králů)
- Nejvýznamnějším a zároveň úředním jazykem Španělska je španělština, označovaná zde jako kastilština. K dalším úředním jazykům náleží regionální jazyky katalánština (užívaná na východě a severovýchodě Španělska, v Andoře a na Baleárech), 2,5 % hovoří baskicky a 7,5 % galicijsky.
- Vedle těchto jazyků se ve Španělsku vyskytují také asturština (není sice regionálním úředním jazykem, ale v Asturii je chráněna místními zákony), aragonština, extremadurština, leónština a různé přechodné dialekty, jež však úředními jazyky nejsou.
- Veškeré informace, včetně prospektu většinou i s plánkem města a informacemi o nejdůležitějších památkách a zajímavých akcích v místě a nejbližším okolí dostanete v turistických informačních kancelářích. Bývají k dispozici zdarma, a to v hlavních světových jazycích.
- V celém Španělsku včetně Kanárských ostrovů, Mallorky a dalších oblíbených míst se bez problémů domluvíte anglicky, francouzsky nebo německy. V oblastech, které nejsou turisty tak zasažené, už budete mít pozici horší.
- Obyvatelstvo ve Španělsku tvoří především Španělé (74 %), dále
jsou to Katalánci (17 %), Galicijci (6 %) a Baskové (2 %).
- Do roku 2002 se ve Španělsku platilo pesetami, poté se země stala členem EU a platnou měnou euro (€). Při cestě do této země je vhodné si s sebou vzít eura nebo platební kartu.
- Většina hotelů, restaurací, velké obchody a autopůjčovny přijímají platby běžnými mezinárodními kreditními kartami, především Visa a MasterCard. Někdy je při platbě vyžadován pas.
- Banky (Bancos) jsou otevřeny od 8.30 do 14 hod., od pondělí do pátku (popř. soboty) a přijímají všechny běžné druhy cestovních šeků.
- Po celém Španělsku jsou dostupné bankomaty a také směnárny (cambio), u nichž bývá kurz měny méně příznivý než v bance, ale bývají otevřené déle. Doporučujeme vyměnit valuty už doma, protože se tak vyhnete placení poměrně vysokých poplatků.
- Aktuální kurz
- Barcelona má velice příjemné klima, ovlivněné
blízkostí moře. Pro návštěvu okolních letovisek je
nejpříhodnější květen, červen a srpen s teplotami od 25 do
28 oC. Pokud jedete za památkami, je ideální zvolit jaro
nebo podzim, který ale může být deštivější. I zima může být
příjemná na procházky, protože půlkruh hor chrání město před
studenými větry od severu a severovýchodu a teploty málokdy klesnou pod
10 oC.
- Maximální teploty jsou v období od června do září,
v červenci se v centru Barcelony přehoupnou i přes 35 oC.
Příjemněji bude na pobřežních promenádách nebo v přímořských
letoviscích Costa Bravy (okolo 28 °C).
- Úhrn srážek je v letních měsících
nízký, mohou přijít krátkodobé prudké lijáky, které
nicméně příjemně ochladí rozpálené ulice. V zimě prší častěji, se
sněhem se však setkáte výjimečně.
- Vlhkost vzduchu nedosahuje většinou 70 %.
- Slunečního svitu si užijete stejně jako ve
vzdálenějších destinacích, a to 9 – 10 hodin
denně.
- Moře je chladnější než v jižnějších destinacích,
v červnu 19 oC, v parném létě 22 –
24 oC.
- V hlavní sezoně od května do září je ideální
strávit dovolenou na pobřeží Costa Brava. Pokud chcete zavítat do
Barcelony, je lepší využít měsíce jako květen,
červen nebo září, kdy není tak horko a právě tehdy se zde koná
mnoho kulturních akcí.
Telefon
- Španělsko má roaming pro mobilní operátory O2, T-Mobile a Vodafone. Pokrytí signálem je na většině míst.
- Pokud voláte do České republiky, použijte předvolbu +420. Pokud voláte do Španělska, je nutné zadat předvolbu +34.
- Zavolat si můžete také z hotelového pokoje či recepce, je to však ta nejdražší varianta. Dále můžete volat z telefonního úřadu (locutorio) nebo z telefonních automatů, které jsou na mince a telefonní karty, některé i na kreditní karty. Telefonní kartu (tarjeta telefónica) je možné zakoupit v místních stáncích (tabacos) nebo na poště. Tyto karty nejsou universální, ale liší se podle provozovatele – tzn. konkrétní karta funguje jen v příslušném telefonním automatu. Instrukce jsou psány v angličtině.
- Zde jsou k dispozici odkazy na stránky mobilních operátorů O2, T-Mobile a Vodafone, kde naleznete bližší informace pro volání ze zahraničí.
- O2
- T-Mobile
- Vodafone
Internet
- Dostupnost internetu v pevninském Španělsku, na Kanárských a Baleárských ostrovech nijak nezaostává za průměrnou dostupností v státech Evropské unie.
- Ve městech jsou četné internetové kavárny, za hodinu zaplatíte přibližně 1,50 €, rychlost připojení bývá celkem vysoká. Mnoho kaváren nabízí také 15 minut zdarma.
- Ve větších městech a letoviscích mají některé restaurace a kavárny k dispozici free Wi-Fi.
- Spousta hotelů nabízí možnost internetového připojení zdarma po dobu pobytu.
Elektřina, zásuvky
- Pro pobyt u moře si nezapomeňte přibalit do kufru plavky a opalovací krém s dostatečně vysokým faktorem, sluneční brýle, pokrývku hlavy a sandály. Mohou se Vám hodit také boty do vody a další vybavení pro potápění a zábavu u moře.
- Zabalte si lehké pohodlné oblečení, k večeři do restaurací je však vhodné nosit společenský oděv. Od pánů se vyžaduje košile a dlouhé kalhoty, dámy si mohou obléknout letní šaty. Pokud chcete navštívit kostel, je potřeba mít slušné oblečení – delší kalhoty či sukni a košili nebo tričko s rukávy. V případě horšího počasí buďte vybaveni teplejším oblečením a deštníkem.
- Pro jistotu si s sebou vezměte repelent nebo jiný prostředek proti hmyzu, protože v některých obdobích se zde mohou hojně vyskytovat komáři.
- Španělé jsou velcí vlastenci, kteří jsou hrdí i na svou historii (zejména imperiální) a svůj kraj. Není proto vhodné se jejich cítění v těchto věcech dotýkat (např. problematizováním období španělské kolonizace). Rozporuplné, většinou bolestné reakce (někdy však až trestní postih) může způsobit připomínání fašistické diktatury ve Španělsku. Také není dobré zdůrazňovat stereotypy (o býčích zápasech a lidových tancích, např. flamenco) – na některé vznětlivé Španěly to už může působit jako rudý hadr na býka.
- Obyvatelé Španělska jsou velmi srdeční a vřelí, častý bývá fyzický kontakt – nemělo by Vás tedy překvapit, pokud si blízcí lidé (příbuzní, známí) dávají polibky na obě tváře – a to někdy i muži – nebo Vám Španělé při přátelském hovoru poklepávají na rameno, dotýkají se zad…
- Španělská zdvořilost se projevuje třeba tak, že Španěl u stolu nezačne jíst dříve než ostatní. Nevstane pak zase, dokud někdo jiný ještě jí. Nabídnete-li něco Španělovi, zdvořile odmítne, svou nabídku tedy opakujte. I přes vlastní „pohodovost“ bude Španěl považovat za nezdvořilé, pokud se na schůzku nedostavíte včas.
- Španělé poměrně málo jedí nebo pijí na ulicích, pohybovat se na veřejnosti v opilém stavu jim pak přijde vyloženě neslušné.
- Je známo, že většina španělských obyvatel se hlásí ke katolickému náboženství (v zemi jsou i věřící jiných vyznání, včetně muslimů). Ačkoliv Španělé nebývají náboženští fanatici (projevují toleranci vůči jiným náboženstvím, homosexualitě, na plážích dámy mohou bez problémů odložit horní díl plavek), je vhodné jejich náboženství a hlavní svátky ctít.
- Za pivo můžete v restauraci dát až 3,50 €
- Plechovka coly v obchodě Vás přijde na 1 euro
- Za litr vody v obchodě zaplatíte kolem 0,50 €,
můžete se však setkat i s cenami až kolem 1 eura
- Bochník chleba nebo bageta vyjde asi na
1 euro
- Vstupné do muzeí, galerií a na přírodních atrakce se
pohybuje od 3 do 9 €
- Za 1 km jízdy zaplatíte taxi kolem 1 eura
- Plážové lehátko si můžete pronajmout za cenu kolem
5 eur
Aktuální
směnný kurz euro/koruna
- Nejdůležitějším centrem nakupování na pobřeží Costa Brava je
Barcelona. Kromě mnoha velkých obchodních středisek mají Španělé
v oblibě i nakupování v malých krámcích v centru města, což je
vidět na přeplněných ulicích.
- Hlavní nákupní třída se nachází poblíž náměstí Plaça de
Catalunya. K ní přiléhají další významné ulice s módními obchody.
Vedle malých obchodů narazíte na pobočku slavného obchodního řetězce
El Corte Inglés, kterých je v samotné Barceloně ještě
dalších pět. Mezi další významné obchodní domy patří např.
Centres comerciales.
- Ve městě můžete navštívit opravdový jižanský trh,
kde koupíte čerstvé ovoce a zeleninu, ale také koření nebo výtečné
nakládané olivy a mnoho dalších dobrot. Bleší trh
nabízí nepřeberné množství šperků, nábytku a jiného zboží, vše
doprovází originální hudební atmosféra. Na tržištích je možné také
smlouvat.
- Běžná otevírací doba v obchodech je každý den
kromě neděle od 9 do 20 hodin, polední pauza trvá většinou od 14 do
17 hodin. Velké obchodní domy mívají otevřeno do 21 nebo 22 hodin
(i v neděli) a nedodržují polední pauzy.
- Španělská kuchyně je velice rozmanitá a není jednotná pro celou zemi.
Každý region má své typické vyhlášené speciality.
- Nejdůležitějšími ingrediencemi jsou rajčata, papriky, česnek,
olivový olej a koření. A samozřejmě nesmí chybět ani vynikající víno.
V přímořských oblastech zaujímají hlavní místo v jídelníčku ryby a
mořské plody v kombinaci se zeleninovými saláty, ve vnitrozemí je to
spíše maso – vepřové, skopové, drůbež – a vydatné, husté
polévky.
Speciality
- Mezi nejznámější španělské speciality patří
paella. Základem je rýže, ta může být smíchaná
s různými druhy masa, mořských živočichů nebo zeleniny. V horkém
létě je velice osvěžující studená polévka gazpacho
s rajčaty, paprikami, okurkami a cibulí. Dalším národním jídlem je
toritilla, pečená placka z brambor, vajec a cibule.
Specialitou místní kuchyně jsou tapas – jednohubky, malé
chuťovky, které se jedí před jídlem nebo k vínu a pivu. Podávají se na
malých talířcích a výběr všelijakých druhů je opravdu velký.
- Ze sladkých moučníků se podávají např. typické
churros, což jsou křupavé tyčinky.
- Jste-li milovníci dobrého vína, určitě Vás potěší
velký výběr kvalitních odrůd ze 40 vinařských oblastí. Víno se
prodává pod značkou D.O. (denominacíón de origen) a mezi nejznámější
odrůdy patří červené víno Tempranillo. Pokud chcete
zahnat žízeň a zajít na pivo, nezklamou Vás tradiční
evropské značky. Určitě však ochutnejte místní oblíbené pivo jako
San Miguel nebo Estrella.
Restaurace
- Pokud tedy chcete ochutnat místní speciality, zajděte si třeba do
taverny, kavárny nebo do některého
z tapas barů, kde se cena tapas pohybuje kolem 2 až 3 €.
Kdo je zvyklý na klasické fast foody, může se občerstvit v zařízeních
jako McDonald's, McChicken nebo Pollo Frito. Ve Španělsku najdete také řadu
mezinárodních restaurací, od italské a německé až třeba po
thajskou.
- Oběd se běžně podává mezi 14. a 16., večeře kolem 21. hodiny.
V poledne využijte cenově výhodné menu (menu del día) a večer menu del
noche. Nejlepší cena, s níž se setkáte, je kolem 8 €. Samozřejmě
máte také výběr z jídelníčku (a la carta), což je ovšem
dražší.
- Při návštěvě Španělska jistě přemýšlíte, co je pro tuto zemi
typické a čím Vaše blízké potěšit. Máme tu pro Vás
několik tipů.
- K tradičním produktům patří kožené výrobky, např.
bundy, vesty, kabelky, peněženky a boty, jejichž nákup se cenově rozhodně
vyplatí. Rovněž kosmetika a parfémy Vás vyjdou
hodně levně.
- Z dražších, ale typických dárků si potom můžete koupit
zlaté a stříbrné šperky nebo třeba
křišťál. Vaši dovolenou Vám budou připomínat různé
keramické výrobky lišící se region od regionu svým tvarem
a zdobením.
- Dalšími upomínkovými předměty jsou místní vyšívané
krajky, koberce a doutníky.
- Dětem udělají radost vynikající španělské sladkosti
podobné marcipánu a tureckému medu, dospělí jistě ocení kvalitní
víno Rioja, láhev sangrie či
brandy (Cardelnal, Mendosa). Kuchařky uvítají zdravý
olivový olej, čerstvé olivy nebo koření.
- Můžete se také setkat s drobnými suvenýry s podpisem architekta
Antonia Gaudího a malíře Salvadora Dalího,
na které jsou Španělé právem hrdí.
- Co se týká cen, velice se podobají cenám v České
republice. Samozřejmě se liší v různých oblastech, ale obecně se dá
říci, že jsou ceny srovnatelné.
- Ve Španělsku si většinou restaurace spropitné samy započítávají. I tak se však ze slušnosti připlácí 5 – 10 % z ceny navíc.
- Pokojským v hotelech se dává okolo 3 € a poslíčkům za nošení kufrů 1 – 2 €. Záleží však na kvalitě hotelu.
Aktivity a zábava
- Výchozím bodem pro všechny Vaše cesty po Barceloně může být třída
La Rambla. Je to hlavní turistická tepna historického centra
vedoucí od pobřeží, kde stojí majestátní Kolumbův sloup, přes starou
čtvrť La Ciutat, dále přes Barri Gotic
(gotická čtvrť), El Raval (arabská čtvrť) až na
Plaza de Catalunya – hlavní barcelonské náměstí.
Každá z těchto částí má své osobité kouzlo a stojí za procházku.
Nedoporučujeme pouze večerní a noční procházky po islámské čtvrti
El Raval.
- Nevynechejte naopak návštěvu starobylé gotické čtvrti. Kromě
středověkých uliček zde najdete katedrálu na Plaza del
Rei, historickou nemocnici Hospital de la Santa Creu,
klášter Sant Pau del Camp, baziliku Església del
Pí a mnoho dalších unikátních staveb.
- V Barceloně určitě navštivte slavné Museu Picasso. Najdete
ho na ulici Montcada, vstupné je 9 €.
- Blízko výše zmíněného Kolumbova sloupu na třídě La Rambla je
zajímavé námořní muzeum Museu
Marítim, které stojí skutečně za vidění. Zachycuje dobu od
počátků primitivních plavidel až po současné zaoceánské parníky.
K vidění jsou jak modely lodí, tak i lodě ve skutečné velikosti. Muzeum
je otevřeno každý den od 10 do 20 hodin, standardní vstupné je
6,50 €.
- Téměř povinností je navštívit v Barceloně pohádkový Güellův
park (viz Google maps). Park je situován nad městem a má rozlohu
17,8 hektarů. Nese název po průmyslníku Eusebi Güellovi, významném
mecenáši slavného Antonia Gaudího, který celý projekt
navrhl původně jako zahradní město se 60 parcelami, jež se však
nepodařilo realizovat. Dnes je dominantou parku mohutná terasa, která
slouží k pořádání slavností nebo k setkávání Barceloňanů. Najdeme
tu také jediné dva realizované domy, jeden patřil E. Güellovi, který
v něm bydlel až do své smrti, a druhý A. Gaudímu. Dnes je zde jeho muzeum.
Řadu Gaudího staveb nalezneme samozřejmě také přímo v centru Barcelony.
Jde např. o Casa Batlló na třídě Paseo Grácia nebo dosud
nedokončený chrám Sagrada Família mezi ulicemi C. de
Provenca a C. de Mallorca a v neposlední řadě také o nepřehlédnutelný
rohový dům Casa Mila (La Pedrera) na křižovatce ulic Carrer
de Provenca a Passeig de Gracia.
- Dobrým tipem pro prohlídku Barcelony může být turistický
autobus. Jedná se o linku 100 – Barcelona Bus
Turístic. Jezdí celoročně na dvou trasách v intervalech 6 –
30 minut. První nástupní zastávka je na Placa de Catalunya, dále jsou
zastávky na 27 nejzajímavějších místech Barcelony, kde je možno dle
libosti vystupovat i nastupovat. Celodenní jízdenka stojí 14 € (děti
4 – 12 let 8 €). Více informací nejen o tomto autobusu získáte
v hlavních barcelonských turistických informacích na adrese Placa de
Catalunya 17.
- Kromě historického centra můžete v Barceloně navštívit vyhlášené
Akvárium
v přístavišti. Akvárium patří k největším v Evropě a je pro
návštěvníky velkým zážitkem. Otevřeno je od 9.30 do 21.30 hodin.
Vstupné je pro dospělé 17 €, pro děti 4 – 12 let 12 €, pro seniory
nad 60 let 14 €. Najdete ho na Moll d'Espanya del Port Vell. Zajíždí sem
i turistický bus – zastávka Ruta Sud Blava.
- Fanouškům fotbalu není jistě nutno připomínat, že Barcelona má
i svůj světoznámý fotbalový klub FC Barcelona, a i když
nenavštívíte přímo samotný zápas tohoto klubu (vstupenky na zápasy je
nutno rezervovat dlouho dopředu), můžete navštívit jeho obrovský stadion
Nou Camp (viz Google maps) pro více než 90 000 diváků
i s přilehlým muzeem a prodejnou suvenýrů.
- V okolí Barcelony navštivte např. klášter Montserrat.
Leží na sever od Barcelony a dojedete tam buď turistickými autobusy, nebo
vlakem. Leží v národním parku montserratských vápencových skal. Jedná
se o benediktinský klášter, který je jedním z nejposvátnějších míst
Katalánska. Naleznete zde baziliku s černou madonou a hrobky aragonských
králů (podle některých také Svatý grál). Do
kláštera samotného můžete dojít pěšky nebo dojet lanovkou.
- Celé pobřeží Costa Brava (v překladu divoké nebo
skalnaté pobřeží), na kterém Barcelona leží, je jedním
z nejznámějších evropských dovolenkových cílů. A vyberou si zde
všichni. Mladším turistům je možno doporučit letovisko Lloret de
Mar (viz Google maps), které je centrem denní i noční zábavy.
Najdete tu spoustu barů, klubů, diskoték, restaurací i kasin. O poznání
klidnější je středisko Malgrat de Mar (viz Google maps),
jež je proto vhodnější pro rodiny s dětmi a pro všechny ostatní, kteří
preferují spíše aktivní či pasivní relaxaci u čistého moře.
Wellness
- Asi 50 km severozápadně od Barcelony můžete navštívit vinařskou
oblast Can Bonastre, kde si můžete kromě kvalitních vín a
vyhlášené gurmánské restaurace Tribia užít také wellness
péči v lázních Acbua.
V jejich nabídce naleznete thajské esenciální rostlinné masáže, bahenní
zábaly, Kleopatřinu mléčnou koupel, vinnou relaxační terapii, bambusovou
anticelulitickou masáž, lymfodrenáž, masáž a koupel se zeleným čajem,
kakaovou výživnou tělovou terapii nebo aromaterapie s vonnými oleji. Ve
vinařsko-lázeňském středisku se můžete ubytovat v malém hotýlku se
12 pokoji a strávit zde například klidný relaxační víkend. Z dalších
aktivit se tu můžete věnovat plavání v krytém bazénu, golfu v blízkém
Masía Bach, komentovaným prohlídkám vinic pěšky i na kolech,
ochutnávkám vín nebo výletům ve vrtulníku.
- Dalším místem, kde naleznete bohatou nabídku wellness služeb, je hotel
Le Meridien Hotel Ra – Beach
Hotel & Spa v přímořském městečku El
Vendrell poblíž letoviska Tarragona. Specializují
se zde na tzv. thalasso terapii, která využívá k ošetření mořskou vodu
s vysokou koncentrací jódu a dalších minerálních látek. Zdejší
procedury se tak dělí na „mořskou“ část s několika různými bazény,
vířivkami, saunou, parní lázní a dalšími vodními kúrami a na procedury
v „suchém“ prostoru, kam patří ralaxační a léčebné masáže,
lymfatická drenáž, aromaterapie, chromoterapie, reflexní masáž,
čokoládová terapie a mnoho dalších. Využít můžete také lékařské
konzultace v dietetické a klinické poradně.
- Přibližně 100 km severně od Barcelony leží horské wellnes středisko
Berga Resort. Komplex
zahrnuje wellness centrum, chatky k pronájmu, sportovní centrum a restauraci.
Zdejší relaxační wellness centrum se specializuje na snižování napětí
ve svalech, eliminaci stresu a toxinů v těle, stimulaci krevního oběhu a
urychlování a podporu zotavení při rekonvalescenci a po sportovních
výkonech. Kromě této specializace nabízí také mnoho zkrášlujících a
pečujících procedur.
- Severně od Barcelony (asi 40 km) je město La Garriga,
dobře známé svými horkými termálními prameny. Místní lázeňské
středisko Termas La Garriga en
Barcelona využívá cennou minerální vodu z pramenů při
různých procedurách ke zmírnění stresu, odstraňování bolesti a
zlepšování vzhledu pokožky. Kompletní nabídka všech poskytovaných
masáží, zábalů, koupelí, střiků a inhalací je velice rozsáhlá.
Potápění
- Španělsko je nejen krásná země naplněná atmosférou
jižanského temperamentu, ale také oblast skýtající skvělé
příležitosti jak pro potápění v moři a okolí ostrovů, tak i pro
jeskynní potápění. Uveďme proto výběrem některá místa, která za
zmínku rozhodně stojí. Nutno podotknout, že v okolí každého z ostrovů
patřících ke Španělsku je překrásný podmořský svět, který vyzařuje
svou osobitou atmosférou. Vraťme se ale k pevnině.
- Rezervace Illes Medes – překrásné místo protkané
četnými tunely. Potápění v těchto tunelech je naprosto bezpečné. Velkou
místní atrakcí je bronzový delfín, kterému je lepší se – pro velký
počet obdivovatelů – vyhnout.
- Illa Pedrosa – ostrov ležící hned u pobřeží, je
opět protkán systémem jeskyní a má velice příjemnou atmosféru.
- Carral Bernat – ostrůvek, u kterého se setkáte
s neobvykle velkým množstvím neobvykle „nenažraných“ ryb. Potkáte zde
kanici, mořany, gorgónie, ropušnice a mnoho dalších
drobnějších rybek.
- Vrak lodi Reggio Messina – loď byla záměrně potopena
v roce 1992. Její potopení se ale moc nepovedlo, protože se rozlámala na
mnoho kusů. To ovšem naopak umožnilo dostat se na místa, jež by jinak
nebyla přístupná. Zajímavější je záď lodi, která zůstala víc
pohromadě. Loď je označena na přídi i na zádi bójemi. Měří asi
150 metrů a je v hloubce 35 metrů.
- Cova de la Vaca – místo zajímavé především svými obyvateli
(myslíme tím samozřejmě ryby). Bydlí tu dva obří kanici. Ti se ale občas
nechtějí nechat vyrušit ze svého odpočinku, a tak za sebe posílají
menší zástupce. I ti jsou ale krásní. Dalšími obyvateli tohoto místa
jsou třeba gorgónie a jiné malé druhy ryb. Potápí se k nim tunelem,
najdete zde i malé jeskyně. Jsou tu i malé průlezy, do nichž se jen tak
někdo nedostane.
- Útes El Medallot – působí na člověka jako taková
malá langustí farma. Všude, kam se kolem sebe podíváte, vykukují na Vás
mezi kameny tito zajímaví tvorové. Potkáte zde i kanice a mnoho malých
ryb. Když máte štěstí, uvidíte i chobotnici. Na toto místo nejezdí
tolik turistů, a tak se zde ryby chovají přirozeněji a nežadoní neustále
o kus žvance.
- Tyto lokality jsou nedaleko Barcelony. Je to tady opravdu
moc hezké a stojí to za návštěvu slibující rozšíření potápěčských
obzorů.
Sport a zábava
- Barcelona je městem sportu. Stačí uvést dva velké pojmy –
světoznámý fotbalový klub FC Barcelona a
olympiádu z roku 1992. Díky posledně
jmenované akci nabízí dnes rozvinutou infrastrukturu zejména pro atlety. Dva
ze stadionů v Barceloně také obdržely 5 hvězdiček od sdružení
UEFA – stadion mužstva FC Barcelona Camp Nou
(doslova „nové pole“) a hlavní olympijský stadion her z roku
1992 Estadi Olímpic Lluís Companys, pojmenovaný
podle politického představitele Katalánska popraveného Frankem. Turisté
často vyhledávají aspoň v roli diváků býčí
zápasy, jejichž „svatyní“ je v Barceloně Plaza de Toros
Monumental (otevřena 1914), 10 minut chůze od chrámu Sagrada Familia a asi
půl hodiny od centrálního bodu, Katalánského náměstí. Dalším
oblíbeným sportem v Barceloně je cyklistika. Jsou zde
zvláštní pruhy pro cyklisty a množství stojanů na kola. Kolo si zde
můžete půjčit za přibližně 20 € na den. Kromě toho jsou v hlavním
městě Katalánska oblíbené i závody formulí, na
plážích najdete klasickou nabídku vodních
sportů, významný z nich je třeba jachting. I lyžovat se
dá – v některém z dnes snadno dosažitelných pyrenejských letovisek.
Svérázným „sportem“ Katalánců je vytváření útvaru zvaného
„castell“ (doslova hrad) během různých
slavností. Jedná se o „věže“ z lidských těl. Završí ji ten
nejlehčí, který vyleze nahoru a vztyčí ruku. Kataláncům se to spojuje
s jejich národním vědomím.
- Jako druhé největší španělské město, které pulzuje rytmem moderní
doby, skýtá Barcelona bohaté možnosti noční zábavy v klubech
a barech. Některé jsou i úzce specializované – např.
cerveseria se zaměřuje na pivo, xampanyeria na šumivá vína, klasická vína
nabízejí bodegas a v cotelerias zase můžete vybírat z široké nabídky
koktejlů. Příjemně také strávíte letní sobotní noc na pláži,
s živou hudbou, popíjením a plaváním. Mnoho zábavních atrakcí (ale
také riziko ošizení či okradení) nabízí také slavná třída La
Rambla (Las Ramblas, budeme-li na ni nahlížet jako na
spojení několika ulic v alej stromů).
- Severovýchodně od Barcelony se táhne pobřeží Costa
Brava. Jeho pláže jsou typické jemným štěrkem až hrubším,
tmavožlutým pískem a těsně přimknutou bujnou zelení. Mnoho pláží na
tomto pobřeží se může pyšnit modrou vlajkou EU za čistotu moře a kvalitu
služeb.
- Na povrchu některých pláží je hrubší štěrk, a proto doporučujeme
přibalit si boty do vody.
- Nejjižnější částí Costa Bravy je oblast Blanes. Toto
letovisko disponuje dlouhými plážemi s hrubším pískem a pozvolným
vstupem do vody, jež jsou často lemovány skalnatými útesy. Přímo
v centru města je pláž hned vedle přístavu. Podél ní se táhne
promenáda s pásem obchodů a restaurací. Asi 300 m od centra je nejdelší
místní pláž S´Abanell, kde je k dispozici také mnoho
turistických atrakcí. Jedinou oblázkovou pláží v okolí je Santa
Ana s členitým pobřežím, velice vhodným k potápění.
Nejkrásnější část pláže v Blanes se nazývá Sant
Francesc.
- Další zajímavou částí pobřeží Costa Brava je městečko
Lloret de Mar. Najdete tu sedm místních pláží pokrytých
hrubším pískem. Mezi dvě hlavní pláže patří Playa de
Fenals (klidnější, vhodná pro rodiny s dětmi) a Playa de
Lloret de Mar (rušná, místy široká až 45 m se spoustou vodních
atrakcí). K méně frekventovaným plážím patří Playa de
Canyelles y Sa Somera, Playa de Treumal, Playa
de Santa Cristina a nudistická Playa de Sa
Boadella.
- Koupání v moři můžete vystřídat návštěvou akvaparku. Najdete jej
v městečku Roses, asi 150 km severovýchodně od Barcelony
(viz Google maps) a jmenuje se Aqua
Brava. Otevřeno mívá pouze přes hlavní sezonu (asi od poloviny
června do poloviny září). Vstupné je 21 € pro dospělé, 12 € pro
děti do 120 cm a pro seniory nad 65 let.
- Pěkný akvapark spojený s mořskou zoo najdete také v městečku
Palafolls, asi 65 km severovýchodně od Barcelony (viz Google maps). Jmenuje
se Marineland
Catalunya a kromě atrakcí běžných i v jiných akvaparcích
zde můžete sledovat vystoupení delfínů, lachtanů a papoušků. Akvapark je
dostupný ze všech přímořských letovisek autobusem. Otevřený bývá od
poloviny května do září denně od 10 do 18 hodin. Vstupné pro dospělé
je 23 €, pro děti (4 – 12 let) 16,50 €.
- Budete-li bydlet v Barceloně a zatoužíte-li po
koupání, je skvělé vyjet do některého z letovisek za městem. Je tady
čistší voda než u pláží ve městě a současně tu nebývá tak plno.
Stačí jet kterýmkoli vlakem po pobřeží na východ a vystoupit na některé
ze zastávek s přívlastkem – de Mar. Doporučujeme Malgrat de
Mar, Arenys de Mar nebo Calella.
V přístavu stále ještě kotví „Las Golondrinas“ (vlaštovky),
dvouposchoďové výletní lodě, které od roku 1988 lákají k okružním
plavbám po přístavu. Severní směr je turisticky zajímavější. Lidová
čtvrť Barceloneta, která byla postavena v 18. století a kde odjakživa
žili rybáři a námořníci, je pro své pláže, rybí restaurace, hospůdky
a bary oblíbeným cílem obyvatel města. Odtud vede příjemná pobřežní
promenáda do Poblenou, supermoderní městské čtvrti obklopené zelení a
mořem, jež byla vybudována na místě staré a nevzhledné průmyslové zóny
a v roce 1992 sloužila jako olympijské městečko.
Costa Brava
- Nejsevernější katalánské pobřeží dostalo právem název
Costa Brava neboli divoké pobřeží. Táhne se v délce
300 km od letoviska Blanes až k francouzským hranicím. Rozeklané panorama
bizarních skalních útvarů, o které se s hřmotem tříští zpěněné
vlny, se místy střídá s klidnými plážemi, idylickými zátokami
ukrytými mezi skalami a rybářskými vesničkami. Celé pobřeží je spojeno
se jménem proslulého surrealisty Salvadora Dalího.
- Roses je známá rybářská obec na severovýchodě
regionu Girona v Katalánsku. Jsou zde překrásné písečné pláže se
zálivy, pobřeží není skalnaté, a proto je vhodné i pro koupání dětí.
Večery můžete trávit procházkou po jedné z největších a nejbohatších
marin na pobřeží Port de Roses. V blízkosti se nachází akvapark „Aqua
Brava“ a sportovní přístav, kde můžete plachtit, surfovat, rybařit nebo
se potápět. Vzdálenost od barcelonského letiště je cca 157 km.
- Jedním z nejnavštěvovanějších středisek na Costa Brava je
Lloret de Mar, vzdálené cca 80 km severně od Barcelony.
Bylo postaveno jako jedno z prvních. V letovisku najdete široký výběr
obchůdků, restaurací, kaváren, barů i diskoték a na jeho okraji velký
akvapark. Pláže jsou zde písečné, lemované širokou palmovou promenádou,
nebo ukryté mezi skalami. Vstup do moře je stupňovitý. Koupání a slunění
můžete doplnit celou řadou vodních sportů, jako je např. windsurfing,
vodní lyžování, plachtění, projížďka na skútru či šlapadle nebo
adrenalinový parasailing. Pro svou krásu a oblíbenost je Lloret de Mar často
nazýváno perlou Costa Brava. Centrum města tvoří hlavní třída s mnoha
turistickými atrakcemi, arénou pro býčí zápasy, večerními programy
s flamengem a další.
- Tossa de Mar spolu s Sant Felio de Guíxols patří
k nejkrásnějším úsekům pobřeží Costa Brava. Silnice tu šplhá až do
výšky 600 m n. m. a za každou zákrutou nabízí stále nové a nové
pohledy na moře tříštící se o skalní útesy. Romantika zdejšího kraje
si Vás podmaní, stejně jako katalánské malíře a krajináře už ve
třicátých letech. Dodnes si městečko uchovalo středověký ráz, protože
nové vily, hotely, penziony, obchody, banky a zkrátka vše, co k modernímu
letovisku nepochybně patří, se začalo stavět mimo hradby. Při procházce
kouzelnými uličkami starého města (Vila Vella) stojí za návštěvu
městské muzeum, které je umístěno v jednom z nejstarších
středověkých domů, nalepeném na hradby a kruhovou věž, a které se
chlubí dvěma obrazy Marca Chagalla. Pláže jsou písečné, lemované
skalami, s pozvolným vstupem do moře. Oceněny byly modrou vlajkou EU.
Vzdálenost z letiště je cca 90 km.
- Sant Feliu de Guíxols si zachovalo svůj původní klid a
atmosféru starého městečka díky tomu, že nemělo dostatek prostoru pro
vznik ohromných hotelových komplexů. Na promenádě, jež lemuje městskou
pláž, je poněkud rušněji. Zahrádky restaurací a hospůdek se
s přibývajícím šerem pomalu zaplňují a z krásné secesní budovy,
chlubící se nápisem „Casino dels Nou“, je dokonce slyšet hudbu. Kasino
už svému účelu dávno neslouží, obvykle tu najdete u skleničky vína,
brandy či jiného drinku hráče karet či tolik oblíbeného domina.
V rybářském přístavu, když si přivstanete, budete moci sledovat rybáře
vracející se z otevřeného moře a nedočkavé obchodníky, kteří
zásobují místní restaurace rybími úlovky. Vzdálenost od letiště je cca
105 km.
- Platja d’Aro je výstavní letovisko, jemuž nechybí nic
nebo alespoň nic podstatného, po čem plážový turista prahne. Koupání je
tu nádherné. Kromě hlavní pláže dlouhé skoro dva kilometry a široké
kolem dvaceti metrů tu najdete i romantické plážičky skrývající se
v malých zátokách. Vydáte-li se směrem k Sant Feliu, narazíte po
necelých dvou kilometrech na jednu z nejkrásnějších zátok této
oblasti – Sa Conca. Nevydržíte-li na pláži,
vydejte se do 3 km vzdáleného Castell d’Aro. Jako
by se tu zastavil čas. Kromě fiestas jsou zajímavé pravidelné sardinkové
hody. Vzdálenost od letiště je cca 107 km.
- Mezi další populární střediska patří Blanes, místo
ležící na rozhraní Costa Bravy a Costa del Maresme. Klidná atmosféra
lázeňského města se starým rybářským přístavem, hradem sv. Jana a
středověkými strážními věžemi předurčila letovisko k tomu, aby se
stalo oblíbeným a velmi navštěvovaným výletním místem a cílem mnoha
turistů. Jsou zde nádherné písečné pláže. Chloubou městečka je
i světoznámá botanická zahrada Mar i Murtra
s úplnou sbírkou středomořské a severoafrické flóry. Co se týče
sportu, nejpopulárnější jsou ty vodní – kanoistika, plachtění,
windsurfing, vodní skútry, parasailing. Od barcelonského letiště je město
vzdáleno cca 72 km.
- Město Calellu nalezneme necelou hodinu jízdy na sever od
Barcelony. K obci patří tři kilometry pláží a skalnaté útesy směrem od
Capaspre s překrásnými zátokami, z nichž jedna je určena především
nudistům. Jádro města se rozkládá mezi pobřežím a hornatou oblastí,
jež je již součástí výběžku pohoří přírodního parku del
Montnegre-Corredor. Místní písečná pláž je každoročně oceňována
modrou vlajkou kvality. Centrem města je bezpochyby dlouhá pěší zóna a
také komerční centrum nabízející rozmanité atraktivní zboží.
Vzdálenost od letiště cca 55 km.
Costa del Maresme
- Oblast ležící 30 km severně od Barcelony až po Blanes se označuje
jako Costa del Maresme (snad s odkazem na původní bažiny). Na rozdíl od
Costa Brava jsou pláže široké a dlouhé. Jednotlivá letoviska jsou velice
dobře dostupná vlakem, trať vede při pobřeží a většinou odděluje
hotely od pláže. Najdete zde i další možnosti vyžití v kulturních a
zábavních podnicích, sportovních centrech nebo akvaparcích. Do centra
Mataró je vzdálenost z letiště asi 30 km.
Costa Dorada
- Costa Dorada neboli zlaté pobřeží se nachází v jižní části
Katalánska. Je dlouhé přes 200 km, pláže se chlubí jemným pískem a
průzračnou vodou. Centrem oblasti je historická Tarragona s významným
přístavem. Chcete-li si oddechnout od koupání a slunce, máte možnost
navštívit řadu antických a středověkých památek i populární koridu
(býčí zápasy).
- Nejnavštěvovanějším centrem je Salou, moderní
letovisko se spoustou kvalitních apartmánů, luxusních hotelů, restaurací,
obchodů, barů a diskoték. Nedaleko Salou, v oblasti La
Pineda, mohou hosté navštívit největší a nejpopulárnější
diskotéku Pacha, která nadchne nejen svým interiérem, ale také venkovní
zahradou plnou vzrostlých palem, bazénů a zákoutí k posezení. Pláže
jsou zde písečné a široké s pozvolným vstupem do moře a nabízejí
ideální podmínky nejen pro koupání, vhodné i pro rodiny s dětmi, ale
také pro vodní sporty. Poblíž Salou jsou i golfová hřiště a výborné
zázemí pro milovníky jachtingu. Vzdálenost od letiště cca 100 km.
Doporučené výlety (více sekce výlety):
Costa Brava a okolí
- Pyreneje a podhůří – údolí Arán, údolí Boi, národní park
Aiguies Tortes s jezerem Sant Mauricii
- Barcelona
- Sant Pere de Rodes – románský klášter
- po stopách S. Dalího – Figueres, Cadaqués, Portlligat, Púbol
- Blanes (botanická zahrada)
- klášter Montserrat
- La Bisbal d’Empordà – keramické trhy
Costa Dorada:
- Tarragona – velmi dobře zachovalé římské město (akvadukt,
amfiteátr) a katedrála
- kláštery Santes Creus a Santa María de Poblet
- vinařská oblast Penedés
- delta řeky Ebro (přírodní rezervace)
- Salou – zábavní tematický park Port Aventura
- Povrch Španělska je převážně hornatý. Pohoří Sierra
Nevada se rozkládá na jihu země v Andalusii a je druhým
nejvyšším pohořím v západní Evropě. Nejvyšší hora
kontinentálního Španělka Mulhacén dosahuje výšky 3478 m n. m.
Na hoře Valeta se nachází lyžařský areál, nejvýše položený ve
Španělsku a zároveň nejjižnější v Evropě.
- Dalším významným pohořím jsou Pyreneje, které
oddělují poloostrov od zbytku Evropy a tvoří hranici mezi Francií a
Španělskem. Nachází se zde také stát Andorra. Nejvyšším vrcholem je
Pico de Aneto (3404 m n. m.), který je pokryt ledovcem.
Horské pásmo je 435 km dlouhé a najdeme zde tři národní parky. Hory jsou
tvořeny množstvím masivů, mezi nimiž se rozkládají úzká údolí.
- V severní části se rozkládá horský systém Kantaberské
pohoří, které je tvořeno mnoha drobnými pohořími. Dominantou je
atraktivní pohoří Picos de Europa s nejvyšším bodem Torre de
Cerredo (2648 m n. m.). Díky různorodému terénu je Kantaberské
pohoří vhodné především pro vysokohorskou turistiku a horolezectví.
- Iberské pohoří se táhne od severozápadu
k jihovýchodu Španělska. Nejvyšším vrcholem je hora Moncayo
(2313 m n. m.). Toto pohoří vytváří rozvodí řek mezi
Atlantským oceánem a Středozemním mořem.
- V centrální části poloostrova severně od Madridu se nachází
Kastilské pohoří. Nejvyšší hora Pico Almanzor
dosahuje výšky 2592 m n. m.
- Zbytek vnitrozemí pokrývá rozlehlá a suchá náhorní plošina
Meseta.
- Nížin je ve Španělsku velmi málo. Na jihu podél řeky Guadalquivir se
rozprostírá nejúrodnější Andaluská nížina. Řeku Ebro
obklopuje Eberská nížina. Podél středomořského
pobřeží se táhne úzká a úrodná nížina (huerta).
- Východní pobřeží Španělska omývá Středozemní
moře, západní břehy až po Gibraltar obklopuje Atlantský
oceán a na severu se nachází Biskajský
záliv.
- Zhruba 100 km severně od Barcelony hraničí Španělsko
s Francií, kde nejbližšími turistickými lokalitami jsou
např.: Marseille, Avignon nebo Nice.
- Barcelona je hlavním městem španělská provincie
Katalánsko, která leží na severovýchodě země v sousedství
Pyrenejí a Středozemního moře. Charakterizuje ji velice rozmanitá krajina.
Přirozenou hranici s Francií tvoří Pyreneje s hlubokými
údolími, lesy a jezery a nejvyšší horou Katalánska Pico
d’Estats (3115 m). I vnitrozemí vyplňují četná pohoří,
jež hlavně v severní části končí často až u pobřeží. Na území
Katalánie se nachází jeden národní park – Aiguies Tortes
s jezerem Sant Mauricii a četné chráněné krajinné oblasti,
např. Montserratské skály severně od Barcelony
nebo přírodní park del Montnegre – Corredor
v Calellu. Do moře se zde vlévá nejvodnatější španělská
řeka Ebro.
- V Pyrenejích se rozkládají převážně listnaté a jehličnaté lesy,
směrem k pobřeží převládá buk, dub a kaštan. Z keřů je zde hlavně
hloh, cesmína, černý bez a moruše. Brzy na jaře kraj ožije
miliony květů mandloní a v mírném oparu
jižního slunce se změní v jediný růžový sad ozvučený bzukotem včel a
jarním zpěvem ptáků. V té době je také v plném proudu sklizeň
pomerančů a posledních mandarinek, jejichž rozsáhlé
plantáže lemují především údolí řeky Ebro a část pobřeží Costa del
Azahar, jehož jméno v překladu znamená pobřeží pomerančového květu.
Vůní kvetoucích pomerančovníků srovnatelnou s jasmínem však bývá
tento kraj prosycen až v dubnu, kdy bílé květy ozdobí ušlechtilé koruny
citrusů. Stejně dobře se tady daří
i vinné révě.
- Ze španělské zvířeny stojí za zmínku rys
pardálový, vyskytující se pouze ve Španělsku, a
žanetka tečkovaná. V Pyrenejích najdete
například divoká prasata, vlky, kozorožce nebo kamzíky. Z dravých ptáků
jmenujme například orla nebo supa.
- Nejvýznamnějšími řekami oblasti jsou Ter a Llobregat.
- 208 km dlouhá řeka Ter pramení v Pyrenejích ve
výšce 2480 m n. m., je přehrazena několika nádržemi, protéká městem
Girona a ústí do Středozemního moře na severním konci Costa Brava.
- 170 km dlouhá řeka Llobregat pramení v Pyrenejích ve
výšce 1259 m n. m. a ústí do Středozemního moře několik kilometrů
jižně od Barcelony. Ve městě Martorell vede přes řeku most Pont
del Diable, postavený v roce 1283 na místě římské cesty Via
Augusta.
|