Bezpečnost
Doprava
Místní doprava
Výlety
Jídlo a pití
Náboženství a tradice
Historie - Kultura
Jak se domluvit
Obyvatelstvo
Spropitné
Co nakoupit?
Orientační ceny
Obchody a tržiště
Peníze
Co vzít s sebou
Počasí a kdy jet
Rady na cestu
Elektřina, zásuvky
Internet
Telefon
Koupání a pláže
Wellness
Potápění
Sport a zábava
Historické lokality
Hory a vnitrozemí
Moře
Okolní země
Příroda
Turistické lokality
Řeky
- Bezpečnostní situaci nelze spolehlivě předvídat s delším
časovým odstupem, vždy je třeba vzít v úvahu aktuální stav.
MZV ČR proto doporučuje během pobytu v Izraeli sledovat místní
zpravodajství o aktuální bezpečnostní situaci, neboť
bezpečnostní riziko, ač statisticky relativně malé, existuje, a nedá se
předvídat z pohledu místa a času teroristického útoku. Uzavřené
prostory jako jsou restaurace a kulturní zařízení jsou střežená a
relativně bezpečná.
- Nedoporučuje se navštěvovat problematické pásmo Gazy,
kde jsou hrozbou neustálé ozbrojené konflikty mezi Izraelci a příznivci
hnutí Hamas. Raketové odstřelování může zasáhnout až 40 km
vzdálená území.
- Bezpečnost se výrazně zlepšila na západním břehu Jordánu, ale mějte
na paměti, že situace zůstává nadále velmi napjatá.
- V severní oblasti platí varování při cestách do Sheba´a Farmy a
Ghajjar podél hranice s Libanonem ( „Blue Line“)
- Při pobytu v Izraeli doporučujeme mít při sobě kontakt na
stálou konzulární službu, která poskytne pomoc občanům ČR
v případě nouze a zodpoví dotazy týkající se bezpečnostní
situace.
- Spojení z místní sítě: 052 294 7698
- Spojení ze sítě ČR: 00 972 52 294 7698
- Kriminalita není v Izraeli výjimečně vysoká,
doporučuje se běžná obezřetnost. K vykradení automobilu nedochází
často, ale terčem se stávají automobily z půjčoven. Doporučujeme proto
nenechávat ve voze žádné osobní doklady a cennosti.
- Bezpečností kontroly před odbavením na mezinárodním letišti Ben
Gurion jsou zdlouhavé a velmi přísné. Doporučujeme dostavit se na letiště
s dostatečným, minimálně dvouhodinovým časovým předstihem.
- Upozorňujeme též, že v Izraeli je trestná nejen výroba a distribuce
drog, ale i jejich držení pro osobní potřebu. Hazardní hry a kasina jsou
v Izraeli zakázána.
- V zemi je plně akceptován mezinárodní řidičský
průkaz i licence některých zemí. Řidič motorového
vozidla musí mít 17 let, u motocyklu 16 let.
- Po silnici se jezdí vpravo
- Rychlostní limity jsou 50 km/h v zastavěných oblastech
a 80 km/h v mimoměstských, 110 km/h na
určených vysokorychlostních komunikacích, pokud značky neurčují jinak.
Pro kontrolu dodržování rychlosti se velmi často využívají rychlostní
kamery a radary, pokuty jsou velmi vysoké.
- Pro cestující i řidiče platí povinnost používat
bezpečnostní pásy.
- Světla musejí svítit i během dne
- Povinnou výbavou je reflexní vesta
- Červené a bílé značení na obrubníku znamená zákaz parkování,
červené a žluté značení znamená vyhrazené parkovací místo pro určité
vozidlo, modré a bílé znaky jsou parkovací místa za poplatek.
- Hlavní letiště Ben Gurion International Tel Aviv je
20 kilometrů jihovýchodně od města. Odtud existuje autobusová doprava do
Tel Avivu, Jeruzaléma, Be´er Sheva a dalších menších měst. Na letišti je
vlakové nádraží s pěti spoji do Tel Avivu. K dispozici jsou samozřejmě
vozy taxislužby ( doba jízdy je 20 min ). Pro cestu např. do Jeruzaléma,
což je cca 50 km, se obecně doporučuje využít sdílené taxi, které má
pevnou sazbu pro jednoho pasažéra. K terminálu zajíždí také El Al
airline autobusy, které jsou napojeny na lety.
- Vnitrostátní lety zajišťují Arkia/Israel Inland Airways
a Israir. Lety
jsou provozovány denně kromě šabatu.
- Hlavními přístavy pro lodní dopravu jsou Ašdod a
Haifa. Zahraniční plavidla mohou kromě těchto využít i Eilat,
Aškelon, Herzlija a Tel Aviv. Jezdí se převážně trajekty z Řecka
(obvykle přes Kypr), nebo z Kypru. Mezistátní linky fungují jenom
v hlavní turistické sezoně, tj. od června do září. Na tento způsob
cestování se orientují zvláště řecké cestovní kanceláře, pro něž je
lodní doprava přeci jenom běžnějším pojmem než pro nás. Mnoho lodí je
využito pro výlety do Jeruzaléma a Tel Avivu.
- Vnitrozemskou plavbu provozuje Kinneret Sailing
Company. Probíhá přes jezero Kinneret od Tiberias na západní straně do
kibucu Ein Gev na východním pobřeží.
- Vnitrostátní doprava není nijak komplikovaná nebo
náročná, především rozloha Izraele je zhruba 4× menší než České
republiky. Navíc Izrael je víceméně země západního střihu, komfort
cestování je tedy obdobný Evropským standardům.
- Železniční doprava je organizována Israel
Railways na šesti linkách. Podél pobřeží vede trasa od
Nahariya na letiště Ben Gurion se zastávkami v Haifě, Binyamina a Tel
Avivu. Druhá běží od Binyamina a Caesaria na Ashkelon, přes Netanya,
Herzlia,Tel Aviv a Ashod. Další úseky spojují Tel Aviv s Kfar Saba,
Beersheva nebo Rishon le Zion. Tel Aviv a Jeruzalém jsou spojeny vyhlídkovou
trasou, která trvá cca 75 min. V roce 2011 by měla být spuštěna nová
vysokorychlostní trať. Ceny jízdenek jsou cca 2,5 krát dražší než
v České republice. Předem si můžete zakoupit místenku. O šabatu a
o svátcích nejede žádný spoj. Držitelé ISIC karty dostanou slevu
20 %.
- Autobusová síť je velmi hustá a kompletní služby jsou
zajištěny i pro nejmenší obce. Doprava je poměrně levná.
Hlavním dopravcem je The Egged
Cooperative. Autodopravce je charakterizován zelenou barvou.
Jako logo má okřídlené písmeno „alef“ (א), podobající se našemu X.
Společnost zajišťuje i výjezdy turistického charakteru, okružní jízdy
po Jeruzalémě apod. V Izraeli najdete i soukromé dopravce. Ceny jízdného
jsou asi 2,5krát vyšší než u nás. Samozřejmě nikam se nedostanete
o šabatu a svátcích
- Během šabatu jezdí unikátní doprava pro Izrael tzv.
Sherut, což je jakési sdílené taxi pro sedm až deset
cestujících. Ceny jsou vyšší asi o 30 % než u autobusu, ale jezdí
když Egget není v provozu.
- Taxislužbu zajišťují společnosti i soukromníci.
K dispozici jsou sdílená i samostatná taxi. Řidiči jsou ze zákona
povinni používat taxametr, ale musíte je požádat, aby jej zapli. Řidiči
většinou ovládají základy angličtiny. Za přivolání taxi je příplatek
3,50 NIS, za zavazadlo 2,90 NIS. Nejlepší je dohodnout cenu předem.
- Automobilismus je v Izraeli rozvinutý. Vynikající
systém silnic spojuje všechna města. Síť čerpacích stanic je hustá.
Prodávají se všechny druhy benzínu včetně bezolovnatého. Dálniční
poplatky neexistují a mýtné se vybírá pouze na dálnici č. 6. Motorová
vozidla musí být pojištěna pro případ škody způsobené třetí straně
(uznávaná je zelená karta).
- V Izraeli je rozsáhlá síť autopůjčoven, při
zapůjčení auta se vyžaduje mezinárodní platební karta a předložit lze
řidičský průkaz vydaný v ČR platný v EU. Autopůjčovny jsou
k dispozici na letišti, v přístavech a ve všech větších městech.
Působí zde velké mezinárodní autopůjčovny jako Hertz, Avis, Budget a
Sixt, stejně jako domácí, kde mezi největší největší patří Eldan
nebo Traffic a Tamir. Poplatky za pronájem nejsou levné i díky poměrně
drahému pojištění, které vyžaduje izraelská vláda. Je dobré dávat
pozor na to, že Židovský sváteční kalendář se nekryje s naším,
speciálně v říjnu a v době Velikonoc (a o šabatech) jsou autopůjčovny
zavřené.
- Izrael není velkou zemí, ale jeho poloha a zvláštní mix židovských
přistěhovalců do míst předků s arabským prostředím a kulturou,
zvýrazněný specifickou historií a monumenty, vytváří rozmanité
možnosti kratších i delších výletů.
- Jeruzalém – Prohlídka Starého města včetně
Židovské čtvrti, Carda, Zdi nářků, Křížové cesty až k chrámu Sv.
Hrobu, Sionu s hrobkou krále Davida a dalších významných míst.
Hezekiah´s Tunnel je 500m dlouhá podzemní chodba, jako vystřižená
s filmu o Indiana Jones. Přivádí na jaře vodu do nádrže Siloe, která je
v bibli zmiňována jako místo, kde Ježíš uzdravil slepce. Budete
potřebovat kraťasy, sandály a silnou baterku.
- Golanské výšiny jsou řídce obydlenou oblastí,
modelovanou přítoky Jordánu a Tiberiadského jezera. K pozoruhodným
místům patří rezervace Banias (Nahal Hermon) na
jižním svahu Hermonu. Výchozím bodem může být také kemping Yehudia
u stejnojmenné říčky, SZ od Tiberiadského jezera. Má vlastní
parkoviště a autobusové spojení s Tel Aviv, Tiberias i menšími městy
v okolí. Platí se parkovné, nocleh (5$), uzamykatelná schránka. V ceně
je mapa a turisticko-informační kancelář. Milovník plavání zvolí trasu
po červené přes sutě starověké Yehudie, za kterou se sestoupí
k vodopádům Nahal Yehudia. Tři vodopády se
slézají pomocí žebříků, tůně pod nimi se mohou přeplavat. Někteří
odvážlivci z vodopádů skáčou, je to ale zakázané.
- Břeh Jordánu je, bohužel pro poutníky, politicky
nestabilním prostředím. Dnes sem mohou pouze několik dní v roce a i tento
stav může vzít rychle za své. O stávající situaci se lze informovat
v turistických informačních centrech, např. v Tiberiadě.
- Mezi Jerichem a Jeruzalémem je půvabné údolí Vádí
Kelt, častá nabídka cestovních kanceláří, s tradičním
způsobem života. Můžete vidět beduíny, jak čerpají vodu pro svá stáda,
Araby cestující na oslech, tradiční výrobu mléka a hlavně
charakteristický klášter sv. Jiří z 5. století, přilepený na skalní
stěně. Značená cesta začíná u Mitzpe Jericho. Sestupuje k pramenům Ejn
Kelt se zbytky římského akvaduktu. Skalní stěny vádí lákají nejen
turisty, ale i horolezce.
- Výlet do Negevské pouště na džípu, pěšky nebo na
koni z pouštního města Micpe Ramon s návštěvou
největšího světového kráteru Maktesh Ramon
.Začíná a končí tu okružní trasa, další vede po říčce s vodopádem
a pestrou flórou. Cestou míjí vodní elektrárnu a starý mlýn, kde se
vyrábí a prodává pita (arabský chléb). 2 km východně leží
křižácký hrad Nimrod (arabsky Subejbe), od
16. století v troskách, ale se skvělým výhledem. Vedlejší
rezervace Nahal Dan má podobný charakter, navíc
vykopávky na starověké lokalitě Tel Dan.
- Mrtvé moře – místní oáza Ein Gedi
poskytuje výchozí bod k výletům do okolí buď podél Mrtvého moře nebo
do Judské pouště – to je ale třeba překonat 600 metrů výškového
rozdílu. Vstup do kaňonů Nahal David a Nahal Arugot
se platí – 4$ na den, ale dá se do nich dostat i jinudy. Nejvíc
pozornosti přitahuje vodopád Dudim v Nahal David, nádherný je výhled na
Mrtvé moře. Náročná, ale fascinující je pouť v přírodní
rezervaci Har Sedom. Tady, na jižním cípu Mrtvého
moře, stála prý biblická Sodoma. Nedaleko na sever jsou lázně
Ejn Boqeq. Cesta je značená, postupně modře, černě a
červeně.
- Turisticky přístupná je i Massada, osamocený 700m
vysoký skalní masiv s ruinami starověké židovské pevnosti. Pořádají se
sem výpravy od cca 20 km vzdáleného Mrtvého moře. Nahoru vede lanovka, ale
horu lze zdolat i pěšky, kdy se jedná asi o hodinový výstup.
- Kafarnaum je městem, kam Ježíš odešel z Nazarethu
po uvěznění Jana Křtitele. Učinil zde několik zázraků, uzdravil několik
posedlých a nemocných. Údajně zde žili i apoštolové Ondřej s bratrem
Šimonem, svůj úřad tu měl vykonávat autor stejnojmenného evangelia,
Matouš.Tam, kde na přelomu letopočtů stávala původní obec, dnes nalezneme
pouze vykopávky, které si lze prohlédnout z prosklené budovy, jež se nad
nimi vznáší. Nachází se na severozápadě Galilejského jezera, asi 15 km
od Tiberiady a kousek od oblasti Tabgha. Místní synagoga také ještě
nevydala všechna svá tajemství
- Kibucy jsou jakási pseudosocialistická společenství,
která lze nalézt po celém Izraeli. Mnohé mají dobré zázemí pro turisty,
takže se můžete seznámit s životem v této komunitě.
- Národní
parky a rezervace – Izrael má na 50 NP a rezervací, z nichž
nejznámější jsou Hurshat Tal, Gamla Rezerva nebo Ahziv National Park.
- Izraelská kuchyně je obecně směsicí Východu a Západu
a mnoho jídel a chutí sem dopravili židovští přistěhovalci z celého
světa, zvláště Ruska a východní Evropy, ale i Španělska, Spojených
států a Etiopie. Prakticky neexistuje žádná „národní kuchyně,“ resp.
národní kuchyní je směs všech uvedených zemí.
- Měli byste vědět, že hebrejské slovo „košer“
znamená „ v souladu s židovskými náboženskými
předpisy“. Zákon zakazuje jíst mléko, smetanu nebo sýr ve
stejném pokrmu s masem. Vyhnout se musíte vepřovému a korýšům, i když
imitace mořských plodů jsou běžné a k nerozeznání od pravých.
- Národními specialitami jsou např. Falafel –
kapustové karbanátky v pita chlebu se sezamovou omáčkou ( tahina ) a
salátem. Bývají ochuceny chumusem, neboli cizrnovou
pomazánkou, shishlik – grilované maso na špízu nebo
shawarma – plátky grilovaného masa podávané v pita
chlebu se salátem. V podstatě kebab.
- Saláty jsou oblíbenou pochotkou i u snídaně.
Zahrnují pikantní zeleninu, podávanou většinou čerstvou za studena, což
platí i např. o lilku.
- Izraelci patří mezi největší spotřebitele nealkoholických nápojů na
světě. Velmi populární jsou ovocné šťávy ze všech
druhů ovoce. Nejlepší vína pocházejí z regionů Golan a
Carmel. Víno patří mezi národní pýchu a důležitý vývozní artikl.
Pěstují se odrůdy evropských vín, od Cabernetu Sauvignon, přes Merlot a
Chardonnay až po Rýnský ryzlink. Nejznámější izraelská
piva jsou Gold Star a Maccabe a speciální jsou čokoládové a
pomerančové likéry Sabra, jejichž centrem výroby je
klášter Latrun na cestě mezi Jeruzalémem a Tel Avivem. Izraelská
společnost jinak patří k nejmenším pijákům alkoholu na světě. Těmito
statistikami poněkud zahýbali ruští imigranti (zvláště po
roce 1989)
- Voda v síti je bezpečná pro pití v celém Izraeli.
Balená voda je běžně dostupná a je doporučena v prvních dnech pobytu.
Mléko je pasterizované a mléčné výrobky jsou bezpečné
pro konzumaci. Také místní maso, ryby i zelenina jsou považovány za
bezpečné k jídlu.
- V restauraci je povinností nabídnout jídelní lístek s cenami a menu
bývá v angličtině i hebrejštině. Ceny jídla bývají ale třikrát
větší než v běžných restauracích v Čechách.
- Notoričtí milovníci známých fastfoodových řetězců najdou jejich
pobočky i v Izraeli.
- Většina obyvatel (77,2 %) se hlásí k judaismu
různých směrů a různého stupně dodržování náboženských pravidel.
Druhou největší skupinou jsou muslimové (15,4 %),
převážně sunnité. Významné jsou menšiny křesťanů
různých denominací (2,1% populace; 81,2 % z nich je arabské národnosti) a
drúzů (1,6 %) soustředěných v několika komunitách na
severu Izraele.
- Hebrejský kalendář je lunisolární, data židovských
svátků jsou z hlediska gregoriánského kalendáře pohyblivá. Platí to
i pro Den nezávislosti, státní svátek, který může připadnout i na
duben, i když nezávislost byla vyhlášena 14. května 1948. Deklarace
nezávislosti ze dne 14. 5. 1948 zaručuje náboženskou svobodu a
rovnoprávnost občanů bez ohledu na vyznání, současně však vyhlašuje
Izrael jako židovský stát.
- Židovské svátky jsou i svátky státními, dva vrchní
rabíni (aškenázského a sefardského směru) patří k vysokým státním
představitelům. Hlavní svátky a měsíc (období)
na který obvykle připadnou:
- Roš hašana – Nový rok – jednodenní svátek (září-říjen)
- Jom kipur – Den smíření – jednodenní svátek, ustává veškerý
život v zemi, nevysílá TV ani rozhlas, prakticky ustává motorizovaná
doprava na silnicích (září-říjen)
- Sukot – Svátky stánků – trvají týden, nepracuje se první a
poslední den (říjen)
- Simchat Tora – Radost z Tóry (říjen)
- Chanuka – Svátky zasvěcení (chrámu) – osmidenní svátky,
nepracuje se první a poslední den (prosinec-leden)
- Purim – Svátek „metání losu“ – jednodenní (únor-březen)
- Pesach – Svátek překročení – sedmidenní svátek, nepracuje se
první a poslední den (březen-květen);
- Jom haacmaut – Den nezávislosti (duben/květen)
- Lag ha-Omer – Svátek učenců – jednodenní, volno ve školách
(květen)
- Šavuot – Svátek týdnů (květen-červen)
- Vedle každoročně se vracejících náboženských svátků prochází
Židé v průběhu života také neopakovatelnými rituály,
doprovázejícími významné životní změny a okamžiky, jako jsou
svatba, početí nebo smrt.
- Dnešní judaismus je národně-náboženskou kulturou, není pouze
náboženstvím, ale je i výrazem etnické identity jednoho národa. Mezi
Židy samotnými je potom latentní spor, který lze pro zjednodušení nazvat
spor tradicionalistů a sekularistů. Tradicionalisté
usilují o co největší zachování náboženského rituálu v každodenním
životě, a to i cestou různých zákazů, liberálové ale zasahování do
veřejného dění a jeho omezování berou jako upírání občanských svobod
a tlaku tradicionalistů se z pochopitelných důvodů brání.
- Území dnešního Izraele bylo obýváno již v paleolitu, avšak teprve
v neolitu začala být budována trvalá sídla. Za
nejstarší město je považováno Jericho, které vzniklo okolo roku
8000 př. n. l. Až do 10. století vznikaly na tomto území
pouze městské státy, které byly pod vlivem některé
tehdejší velmoci. Prvním suverénním státem bylo až izraelské
království (cca 931–722 př. n. l.)
- Země izraelská byla podle Tóry Hospodinem přislíbena
Abrahámovi a darována jeho potomkům jako Země zaslíbená, a je proto
věřícími židy (a po nich i křesťany) považována za Svatou
zemi, ve které se nachází nejsvětější místa judaismu
i křesťanství. Touto oblastí však vedly nejdůležitější
obchodní stezky, což přitahovalo zájem velmocí, takže toto
území postupně spadalo pod asyrskou, babylonskou, perskou, řeckou,
římskou, sásánovskou, byzantskou a od 7. století pod islámskou
nadvládu. Poté oblast ovládali Umajjovci, Abbásovci, křižáci a
v roce 1260 byla připojena k mamlúckému sultanátu. Roku 1516 se
stala součástí Osmanské říše, jíž zůstala až do
20. století.
- Po neúspěšném protiřímském povstání Bar Kochby v letech
132−135 n. l. a následujícím vyhnání Židů se židovská
populace na území dnešního Izraele zmenšila, avšak úplně nikdy
nezanikla. Reakcí na povstání byla také změna názvu území:
římský císař Hadrianus přejmenoval provincii Judeu na Syria
Palaestina podle národa Pelištejců.
- Židé žijící mimo Palestinu odedávna usilovali
o návrat, ke stálému proudu uprchlíků, kteří se usazovali ve
Svaté zemi vedla persekuce Židů v Evropě, která začala ve 12.století a
vyvrcholila jejich vyhnáním ze Španělska v roce 1492. Během 16. století
vznikly velké židovské komunity ve „čtyřech svatých městech“ a ve
druhé polovině 18. století přesídlila do Svaté země takřka celá
chasidská pospolitost.
- První velká vlna moderní imigrace, známá jako první
alija, vypukla po protižidovských pogromech ve východní Evropě
v roce 1881. V té době již existovala sionistická
myšlenka, avšak až Theodor Herzl vytvořil
politický sionismus − hnutí, které usilovalo
o založení židovského státu v Palestině. Rovněž díky Herzlovi se tato
otázka začala řešit i na mezinárodní diplomatické úrovni. V roce
1896 představil Herzl své vize v knize Der Judenstaat
(Židovský stát) a o rok později předsedal prvnímu Světovému
sionistickému kongresu v Basileji.
- V roce 1917 byla Palestina obsazena Brity pod velením
generála Edmunda Allenbyho, v roce 1919 pak bylo na Pařížské mírové
konferenci území Palestiny svěřeno pod britskou správu, a vznikl tak
protektorát Britský mandát Palestina, mezi jehož hlavní cíle
patřilo provedení Balfourovy deklarace, tzn.zřízení národní domoviny
židovského lidu v Palestině. Obyvatelstvo protektorátu bylo v té
době většinou arabské, avšak Jeruzalém byl již převážně
židovský. Během deseti let ( 1919 – 1929 ) přišlo do Palestiny
více než 100 tisíc Židů. Arabské nepokoje a povstání v Jaffě vedly
k tomu, že Britové omezili židovskou imigraci a území pro budoucí
židovský stát stanovili pouze na západ od řeky Jordán.
- Vzestup nacismu v Evropě ve 30. letech vedl k páté
aliji, přílivu téměř čtvrt milionu Židů, který podnítil
arabské násilnosti a povstání, při nichž Arabové zabrali značnou část
protektorátu. Proto Spojené království změnilo politiku vůči židovskému
přistěhovalectví a v roce 1939 v takzvané Bílé knize zavedlo
kvóty pro židovské přistěhovalce. Přes toto omezení však do
Palestiny přijížděli uprchlíci v rámci ilegální aliji. Ke konci druhé
světové války tvořili Židé v Palestině 33 % populace oproti 11 %
v roce 1922.
- I když palestinští Židé s britskými přistěhovaleckými kvótami
nesouhlasili, připojili se většinou k Davidu Ben Gurionovi, jenž
prohlásil: „Budeme bojovat s Brity proti Hitlerovi, jako by Bílá kniha
neexistovala; a budeme bojovat proti Bílé knize, jako by nebyla žádná
válka.“ Extremisté ze skupin Irgun a Lechi však zahájili teroristický boj
proti Britům. Během války došlo k dalšímu velkému
legálnímu i nelegálnímu přistěhovalectví, ale i k další
polarizaci Židů a Arabů.
- Po sérii teroristických útoků na britské síly (např. útoku na hotel
King David) se britská vláda v roce 1947 vzdala svého mandátu
v Palestině. Nově vytvořená Organizace spojených národů (OSN)
přijala 29. listopadu 1947 Plán OSN na rozdělení
Palestiny, podle něhož se území mělo rozdělit na arabský a
židovský stát a Jeruzalém měl zůstat pod mezinárodní správou
OSN jako corpus separatum. Židé plán přijali, přestože 75 %
území, které jim bylo přiřknuto, byla poušť, zatímco Liga
arabských států a Vysoká arabská komise plán odmítly.
- 14. května 1948, den před ukončením Britského
mandátu Palestina, byla vyhlášena nezávislost Státu
Izrael. Druhý den nato armády pěti arabských států Izrael
napadly, a rozpoutaly tak První arabsko-izraelskou válku. Po
více než roce bojů bylo vyhlášeno příměří a stanoveny
dočasné hranice, známé jako Zelená linie. 11. května
1949 byl Izrael přijat do OSN. Podle odhadů OSN během této války
opustilo zemi na 711 tisíc Arabů, tj. zhruba 80 % dřívější arabské
populace a osud těchto uprchlíků dodnes zatěžuje arabsko-izraelské vztahy.
První léta židovského státu byla poznamenána obrovskou imigrační vlnou
přeživších holocaustu a Židů, kteří byli vyhnáni
z arabských zemí.
- V roce 1956 vypukla Suezská krize, způsobená tím, že Egypt
znárodnil Suezský průplav a uzavřel Tiranskou úžinu.
Izrael se rozhodl spojit s Francií a Spojeným královstvím,
zaútočil na Egypt a pokusil se získat zpět přístup k Rudému
moři. Dobyl sice Sinajský poloostrov, pod diplomatickým tlakem USA a
Sovětského svazu se však stáhl výměnou za právo plavit se v Rudém moři
a průplavu.
- Arabské státy považovaly Stát Izrael za nelegitimní a v roce
1964 vznikla Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), jež
deklarovala cíl „dosáhnout zničení Izraele“, a to jedině ozbrojeným
povstáním. V roce 1967 shromáždili
Egypt, Sýrie a Jordánsko svoje armády u hranic Izraele,
Egypt vyzval k odchodu mírové jednotky OSN a opět zablokoval Izraeli
přístup k Rudému moři. Tyto kroky Izrael chápal jako přípravu
k válce a rozhodl se sám udeřit první. Šestidenní válka
přinesla Izraeli rozhodující vítězství a zisk území Západního břehu,
Pásma Gazy, Sinajského poloostrova, Golanských výšin a Východního
Jeruzaléma.
- Na přelomu 60. a 70. let palestinští ozbrojenci provedli řadu
teroristických útoků proti izraelským cílům po celém světě, mimo jiné
masakr izraelských atletů na LOH v Mnichově v roce
1972.
- Po dlouhých letech nadvlády socialistů vyhrála v roce 1977 ve
volbách do izraelského parlamentu Knesetu poprvé pravicová
strana Likud. Tentýž rok učinil egyptský prezident Anwar Sadat
překvapivou cestu do Izraele a o dva roky později podepsali Sadat a Menachem
Begin ve Washingtonu Egyptsko-izraelskou mírovou smlouvu,
podle níž se pak Izrael stáhl ze Sinajského poloostrova. V roce
1978 podnikl Izrael, v reakci na palestinský teroristický útok, Operaci
Lítání, při níž došlo k obsazení jižního Libanonu a vytlačení
jednotek OOP z této země. Za vlády Likudu také došlo k rozsáhlé
expanzi izraelských osad na území Západního břehu Jordánu,
která přinesla růst napětí mezi Izraelci a palestinskými Araby.
- V roce 1982 zasáhl Izrael do Libanonské občanské
války, aby zničil základny, z nichž OOP ostřelovala raketami
severní Izrael, což vedlo k první libanonské válce. Izrael se stáhl
z většiny Libanonu v roce 1986, ale v tzv. nárazníkové zóně setrval
až do roku 2000.
- V roce 1987 vypukla tzv. První intifáda, arabské
povstání proti izraelské okupaci Pásma Gazy a území západně od Jordánu.
Během války v Zálivu v roce 1991 podporovala OOP a mnoho palestinských
Arabů Saddáma Husajna a raketové útoky Iráku proti Izraeli. Téhož roku
proběhla za vlády Jicchaka Šamira Madridská konference. Ta
byla průlomová tím, že se poprvé u jednoho stolu sešly znepřátelené
strany, jejichž představitelé zde spolu přímo hovořili poprvé od Války
za nezávislost . Tzv. Mírová dohoda z Osla byla podepsána
13. září 1993 ve Washingtonu. Z ní vyplývalo, že má být po
přechodnou dobu pěti let na území Západního břehu a pásma Gazy
ustanovena Palestinská samospráva. V roce 1994 byla mezi Izraelem a
Jordánskem podepsána Izraelsko-jordánská mírová
smlouva.
- Za vlády Ehuda Baraka se izraelská armáda stáhla z jižního Libanonu a
bylo zahájeno vyjednávání s předsedou Palestinské autonomie Jásirem
Arafatem. V roce 2000 se uskutečnil summit v Camp Davidu,
kde Barak nabídl plán na založení Palestinského státu,
avšak ten byl Arafatem odmítnut. Po ztroskotání jednání vypuklo další
povstání palestinských Arabů, tzv. Druhá intifáda neboli
Intifáda al-Aksá. Krátce poté se stal v předčasných volbách novým
premiérem Ariel Šaron. Během své vlády prosadil
plán na jednostranné stažení z Pásma Gazy a plán na výstavbu
bezpečnostní bariéry kolem Západního břehu. V roce 2006 utrpěl mozkovou
mrtvici, po níž upadl do kómatu. Premiérský post pak převzal vicepremiér
Ehud Olmert.
- V červenci 2006 začala druhá libanonská válka,
která znamenala vytrvalé bombardování libanonských cílů izraelskou
armádou a ostřelování severu Izraele libanonskou ší'itskou milicí
Hizballáh. Konflikt trval několik týdnů a příměří bylo
uzavřeno 14. srpna.
- V červnu 2008 se za egyptského zprostředkování
podařilo dohodnout půlroční příměří mezi Hamasem a
Izraelem, které trvalo od 19. června do 19. prosince téhož roku.
Šest dní před vypršením příměří se Izrael vyslovil pro prodloužení
příměří, avšak Hamas prodloužení odmítl. Dne 18. prosince vypršelo
příměří a den na to Hamas oznámil, že nehodlá jednat o novém. Útoky
probíhaly opakovaně na obou stranách. V lednu 2009 bylo vyhlášeno
nové příměří, zahrnující stažení izraelských vojáků a
otevření hraničních přechodů. Přestože raketové útoky na jižní
Izrael, ani izraelské odvetné útoky zcela nepřestaly, křehké příměří
trvá stále.
Tel Aviv
- Historie Tel Avivu je vlastně historií dvou měst, Tel Avivu a
Jaffy. Až do začátku 20. stol. píše dějiny největšího
izraelského města přístav Jaffa. Příběh tohoto dvojměstí je sice
vyhrocenou podobou izraelských dějin, ale svým způsobem příznakovou i pro
ostatní města a celou zemi vůbec.
- Jaffa byla snad už ve 2.tis. př. Kr. významným
přístavem, podle židovské tradice stál u zrodu Noahův syn Jaffa
z Jafetu, podle Římanů se zde první lidé usídlili už 40 let po potopě
světa. Město určitě patřilo Egypťanům, o čemž
svědčí kamenná brána se jménem faraóna Ramsese II. z r. 1270 př. Kr.
Později přístav patřil Filištíncům, než jej král
David, podle tradice druhý král Izraelců, ovládl. Jeho syn Šalamoun nechal
na tamějších molech vykládat cedrové dřevo z Libanonu, určené na stavbu
Chrámu. R. 800 se podle tradice prorok Jonáš snažil utéct před božím
povoláním na místní lodi, Bůh ale seslal bouři a Jonáše pohltila
velryba. Poté, co jej vyvrhla, odebral se šířit slovo boží do Ninive. Po
nadvládě Asyřanů, Féničanů a Řeků skončilo město v rukou
Makabejských Židů (asi 142 př. Kr.) a stala se nejvýznamnějším
místním přístavem. Konkurence mu vyrostla až r. 50 po Kr., kdy severně
odtud vyrostla Caesarea. Město sehrálo svou úlohu i v raně křesťanských
dějinách, svatý Petr zde podle tradice vzkřísil ženu Tabitu a odmítl (po
božím vnuknutí) striktní židovská pravidla, aby prokázal rovnost lidí
před Bohem navzdory předchozímu rituálu.
- R. 68 dobyl město císař Vespasián a vyhnal všechny
Židy, r. 636 přechází město z byzantské
nadvlády pod vládu Arabů. Místní si zajisté oddechli,
protože Arabové byli tolerantnější ke všem ne-muslimským vírám a navíc
místní zbavili tíživého daňového jha. Konec proslulosti města přišel
v r. 1099, kdy ho zadupali a zničili
křižáci. Za osmanské říše se jednalo pouze o mírně
vzkvétající město regionální město.
- Další dějiny jsou až dějinami Tel Avivu, založeného jako
předměstí Jaffy r. 1909, aby se předešlo etnickým třenicím mezi
masově přicházejícími Židy a starousedlíky. Tel Aviv znamená doslova
„Jarní vršek.“ Mělo se stát obchodním centrem Blízkého východu. Po
stagnaci první světové války přinesla další vlna imigrantů nové
tření, a proto vláda Britského mandátu rozhodla, že Jaffa a Tel
Aviv budou dvě odlišná města. V meziválečném období dochází
k raketovému růstu města, projektovaného britskými a židovskými
architekty, kteří měli vzdělání funkcionalistické školy Bauhaus. Město
vyrůstalo podle tehdy nejmodernějších plánů, mělo být plné zeleně a
širokých ulic (oproti tradičním středověce vypadajícím uličkám Jaffy).
S vyhlášením nezávislosti r. 1948 se Tel Aviv stává hlavním
městem, ostatně byl v té době jediným výlučné židovským
městem s nejrozvinutějším průmyslem široko daleko. Ale nezávislost
přinesla i První izraelsko-arabský konflikt, izraelská armáda
obsadila město a starousedlí Arabové uprchli. Tehdy Jaffu
osídlili Židé a připojili ji jako předměstí. Po Šestidenní
válce r. 1967 a zákonu o nedělitelnosti Jeruzaléma jako hlavního
města z r. 1980 přichází Tel Aviv o primát hlavního města.
Nicméně OSN stále považuje Jeruzalém za okupované území, a proto má
valná část zemí své konzuláty a ambasády právě v Tel Avivu.
Kultura
- Každá národnost v Izraeli je neoddělitelná od své náboženské
identity. Palestinci jsou Arabové, jejichž tradice jsou založeny
v muslimské kultuře, stejně tak je definována samostatně kultura
židovská.
- Izrael má pestrou literární scénu. Mnoho jeho
spisovatelů přišlo do země ze zahraničí, včetně Zbigniewa
Herberta z Polska, Vasko Popa
z Jugoslávie nebo Roberta Frienda ze Spojených
států. Izraelský spisovatel Shmuel Yosef Agnon, Němec,
který emigroval do Izraele v roce 1913, získal Nobelovu cenu za
literaturu v roce 1966. Mnoho mezinárodních ocenění získal
i básník Arnon Lewy, stejně tak Yehuda
Amichai, jehož verše byly přeloženy do mnoha jazyků.
Mezinárodně nejznámějším moderním autorem je Amos
Oz, autor dvou románů a literatury faktu.
- Izraelský styl v současném malířství a sochařství
je ovlivněn evropským uměním, ale s tematikou výslovně židovskou. Mezi
umělce s mezinárodním uznáním patří malíři Ya´akov Agam,
Menashe Kadishman, Avogdor Arikha a sochaři Dany
Karavan a Ygael Tumarkin. Rituální židovské umění zahrnuje
tvorbu menorů ( svícnů ), pohárů na víno, tallilotů ( modlitebních šál
) a jiných obřadních předmětů.
- Hudební scéna je představována vlastní izraelskou
filharmonií. Mezi klasické hudební hvězdy patří houslista Yitzhak Perlman
a klavírista a dirigent Daniel Barenboim. V Jeruzalémě se koná
Mezinárodní hudební soutěž Leonarda Bernsteina
s udílením výročních cen v oblasti vážné hudby.
Populární hudba má své zastoupení především
v Tel Avivu a hvězdami jako Ofra Haza, Ilanit a Shalom Enoch.
Klezmer – forma židovské hudby, která vznikla ve
východní Evropě v průběhu 17.století, je chraptivou směsicí bicích,
houslí, klarinetu, kláves a tamburin, využívá se hlavně při svatebních
oslavách.
- Světově proslulý je izraelský balet. Izraelský
choreograf Ohad Nahrinu je velmi dobře znám v tanečním světě. V Izraeli
je stále živá tradice lidových tanců, které jsou prováděny profesionály
při např. svatebních oslavách.
- Úředním jazykem je hebrejština ( 2/3 obyvatel ), pro
arabskou menšinu arabština, ( 15 % obyvatel ) dalšími
běžně užívanými jazyky je angličtina, která je
povinným vyučovacím předmětem na školách, na významu nabývá
ruština.
- Jinak vás nepřekvapí obyvatelé hovořící francouzsky, německy,
maďarsky, polsky, španělsky nebo jidiš.
- Počet obyvatel Izraele je 7,5 mil. ( únor 2010 )
- 79,2 % čítají Židé, 19,9 % Arabové a necelé jedno procento
ostatní.
- V kavárnách, restauracích a do hotelových účtů je zákonem přidán
15 % poplatek za služby, není třeba dávat jiné spropitné, i když pokud
chcete ocenit vyjímečné služby, obsluha ráda přijme až 10% z ceny
konzumace, 20 % je považované za velmi štědré.
- Při rozvozu jídel 10 – 15 NIS, pokud bylo dovezeno rychle a
samozřejmě teplé.
- U hotelových zaměstnanců a průvodců můžete dát spropitné podle
vlastního uvážení.
- Řidiči taxi nevyžadují spropitné, ale v turistických oblastech si
díky zahraničním návštěvníků zvykli přijímat i 10 % za spolehlivé
služby.
- Ideálním dárkem je izraelské víno, košer produkty, oděvy, pro
náročné i diamantový šperk nebo na míru šité kožešiny, které
nepodléhají ani clu.
- Dalším možným artiklem je kosmetika a parfémy. Tento nákup je
nejlepší ponechat až na free shopy na letišti. Nabídka je velmi pestrá a
ceny příznivé.
- Netřeba dodávat, že Izrael je jednou z nejlepších zemí pro nákup
židovských a křesťanských náboženských předmětů.
- V turistických oblastech je třeba počítat s vyššími cenami, naopak
v oblastech s arabskou většinou se obecně zaplatí méně.
- Chléb … 2,50 – 3 NIS
- mléko … 5 NIS
- Nealkoholické nápoje 1,5l … 5 – 8 NIS
- láhev vody … 3 – 6 NIS
- místní pivo točené 0,3 … 7–14 NIS
- plechovka piva 0,3 … 3 – 5 NIS
- meloun … 3 NIS
- schawarma v rychlém občerstvení 24 – 30 NIS
- jídlo v řetězcích jako např. McDonalds …... 35 NIS
- předkrm v restauraci … 15 – 25 NIS
- hl. jídlo ….. 40 – 100 NIS
- dezert … 25 – 35 NIS
- káva nebo čaj … 5 – 10 NIS
- sklenka nealko 10 – 12 NIS
- alkohol … od 10 NIS
- pohlednice … 0,50 – 1,50 NIS
- známka na pohled do ČR … 0,50 NIS
- lehátko na pláži … 7 – 10 NIS/den
- Pracovní týden v Izraeli začíná nedělí a končí
v pátek okolo poledne, formálně ale při východu tří hvězd,
tzn. začátkem šabatu. V pátek obecně platí režim jako v sobotu.
- Standardní otevírací doba v obchodech je od neděle do
čtvrtka 08:00–13:00 a 14:00–19:00 (někde i později), v pátek
08:00–14:00, zatímco v sobotu je zavřeno – obchody, restaurace apod.
znovu otevírají po konci šabatu, tzn. v sobotu po západu slunce. Toto se
striktně dodržuje v Jeruzalému, zatímco restaurace v Tel Avivu, Haifě a
jiných kosmopolitních městech bývají otevřeny i během svátku.
- V muslimských částech (např. v části Tel
Avivu-Jaffy, Haify, Ramly) je dnem pracovního klidu pátek;
v místech, kde jsou větší křesťanské komunity (Nazaret)
neděle.
- Smlouvání není v Izraeli obvyklé, s vyjímkou
několika arabských trhů. Nejlepším místem pro nákup čerstvých potravin
jsou židovské trhy „shuks“, zejména v Carmel a Tel Avivu.
- V některých prodejnách suvenýrů a ve specializovaných obchodech
s označením Ministerstva cestovního ruchu, zejména v klenotnictví a
luxusních obchodech, můžete dostat potvrzení na DPH, kterou vám při odletu
vrátí ihned na letišti nebo v přístavu.
- Izraelskou národní měnou je nový izraelský šekel
ILS (v angličtině používaná zkratka NIS, tedy
New Israeli Shekel ), který se dělí na 100 agorot ( nejmenší mince je
v hodnotě 5 agorot ).
- Z cizích měn se ve vnitrostátním styku v některých případech
používá USD (např. v obchodu s realitami včetně
nájemného nebo v hotelích). Platba v cizí měně osvobozuje turisty od DPH
na některé nákupy a služby.
- Banky jsou zpravidla otevřeny ve dnech neděle-pátek
08:30–12:30 a navíc odpoledne (16:00–18:00) v neděli, úterý a čtvrtek.
Většina bank má bankomaty (ATM), z nichž lze vybírat prostřednictvím
platebních karet hotovost v NIS i ze zahraničních účtů.
- Cestovní šeky jsou všeobecně přijímány. Abyste
předešli dalším poplatkům směnných kurzů, doporučují se cestovní
šeky v USD.
- Aktuální
kurz
- Postačí lehké oblečení, ale v zimním období přibalte i něco
teplejšího. Což nebude potřeba u pobřeží Rudého moře. Pokud plánujete
cestu do pouště, volte vzdušné, nejlépe plátěné kalhoty a lehkou
košili, trekkingové boty, cestovní nádobu na vodu.
- Do většiny chrámů je povoleno vstupovat v oděvu zakrývající ramena
a kolena, někde jsou vyžadovány dlouhé rukávy i nohavice a zakryté vlasy
u žen.
- Plavky, krémy s vysokým faktorem, prostředky po slunění i pokrývka
hlavy jsou nutností.
- V lékárničce by neměly chybět léky proti průjmovým
onemocněním.
- Nezapomeňte adaptér pro vaše elektronické pomocníky.
- Klima severního Izraele je typicky středomořské
s chladnou, deštivou zimou a teplým, suchým létem. Teploty se značně
liší nadmořskou výškou, expozicí k moři a převládajícími větry.
Nejchladnějším měsícem je obvykle leden a srpen
nejteplejším. Deště přicházejí v listopadu a končí
v březnu. Na hoře Hermon v Golanech může napršet až 1000 mm ročně.
Zima může být obecně velmi kousavá, ale i v letních měsících se unese
svetřík, protože rozdíly teplot mezi dnem a nocí bývají zřetelné.
- Nejtepleji je v oblastech ležících pod úrovní moře:
v údolí řeky Jordán, na březích Galilejského jezera a Mrtvého moře
nebo v Aravském vádí. Během jara se mohou teploty zvednout díky silným
větrům „chamsin“, které mohou trvat až
padesát dní.
- Léto v Izraeli panuje prakticky od dubna do listopadu.
Nejideálnější doba pro návštěvu je duben a květen, kdy zde panují
příjemné letní teploty a většina rostlin je v plném květu. Díky
teplému sluníčku se již dá ve Středozemním moři koupat a hotely ještě
nebývají plné letních hostů. Nemusíte ani litovat zimní návštěvy
Jeruzaléma, protože po silném turistickém zážitku z fenomenální
kolébky historie si pak můžete odskočit na několik dnů na koupání
v Rudém moři a ještě si můžete prohlédnout pitoreskní barevný
podmořský svět.
- Izrael je pro turisty poměrně drahou zemí, a to platí především
o službách.
- Zdravotní péče v Izraeli je poměrně drahá. Jeden den pobytu
v nemocnici při náhlém onemocnění stojí cca 1.000,– USD resp. při
náročnějších úkonech může dosáhnout i násobků této částky. Proto
lze jednoznačně doporučit, aby si čeští občané před cestou do Izraele
sjednali pojištění zahrnující léčebné náklady.
- Zdravotní střediska jsou označena Davidovou červenou hvězdou na bílém
pozadí.
- Při výběru darů je nutno věnovat pozornost tomu, zda je akceptovatelný
pro příjemce, např. zda potraviny splňují požadavky kašrutu, pro muslimy
nemusí být vhodným dárkem alkoholické nápoje.
- Při návštěvách v nábožensky nebo etnicky vyhraněných oblastech a
komunitách je třeba dodržovat místně platné kodexy oblékání a
chování, například nejezdit během šabatu autem do ortodoxních čtvrtí
a osad.
- Výraz Shalom (‚mír‘) se používá pro Dobrý den a Nashledanou.
- Napětí v síti je 240 V AC, 50 Hz. Standartní jsou
tříkolíkové konektory, v případě potřeby adaptéry zakoupíte přímo
v Izraeli.
- Izrael je technologicky vyspělý a internetové kavárny jsou
široce dostupné ve většině měst a obcí. Běžná cena je cca
15 NIS/ hod, ale v některých lokalitách cena klesla pod 10 NIS.
Wi-Fi připojení je běžné hotelích, kavárnách a
v některých veřejných prostorách, jako např. Ben Yehuda Street
v Jeruzalémě. Wifi připojení zdarma mají všechny pobočky „Aroma
Espresso Bar“, „Arcaffé“, „Café Café“, McDonalds a „Yellow“.
V některých vám majitel musí sdělit heslo.
- V poslední době byl zahájen tzv. Jeruzalém WiFi
projekt, který si klade za cíl pokrýt celou oblast Jeruzaléma.
V současné době se toto již vztahuje na střed města. Podobný projekt byl
zahájen i v Tel Avivu.
- Kód země je 972
- Pokrytí pro mobilní telefony je po celé zemi včetně Negevské pouště.
Informujte se u vašich mobilních operátorů o cenách roomingu.
- Telefonica
O2
- T-Mobile
- Vodafon
- Pokud chcete volat domů z Izraele, musíte vybrat společnost, kterou
chcete použít pro váš mezinárodní hovor jako první. Nemůžete použít
přístupový kód pro mezinárodní čísla jako ve zbytku Evropy, kde 00 je
téměř univerzální společný přístupový kód. Společnosti a jejich
přístupové kódy jsou následující:
- Smile – 012
- Barak – 013
- Bezek International – 014
- Netvision – 017
- XFONE – 018
- 017 a 018 prefixy jsou pro operátory VOIP. Proto mají nejlevnější
sazbu, ale nižší kvalitu linek.
- V Izraeli si můžete pronajmout mobilní telefon pro použití v Izraeli
nebo si koupit SIM-kartu, která vyjde o mnoho levněji. „Orange“ SIM-karta
stojí cca 100 NIS, u Cellcomu budete mít v této ceně určité volné
minuty. Stánky těchto společností jsou ve všech větších nákupních
centrech.
- V některých místech fungují stále i veřejné telefonní
automaty, které jsou většinou na telefonní karty, které zakoupíte
na poštách nebo některých obchodech.
- Důležitá telefonní čísla:
- první pomoc 101
- hasičský sbor 102
- policie 100
- infolinka 144
- Svými plážemi je proslulý Tel Aviv. Táhnou se podél
celého města v délce 14 kilometrů. S hlavními třídami tvoří centrum
zdejšího dění, jsou volně přístupné (platí se jen za lehátka) a
v sezóně (tj. především v létě) se zde setkávají tisíce turistů,
které obsluhují desítky barů a půjčoven. Pláže jsou upravené a všechny
písčité, mimo sezonu se promění v klidné promenády, nekoupe se zde už
téměř nikdo.
- Také Haifa je proslulá svými plážemi, i když na
rozdíl od těch Tel Avivských leží stranou centra. Oblíbenou destinací je
Karmelská pláž. Ta bývá přeplněna plážovými
sportovci všeho druhu a řadami slunících se lidí, přístupná je autobusem
ze zast. Haifa Centrum. Oblázková pláž Bat Galim
leží několik minut od stejnojmenné zastávky. Na jih od hlavní promenády
leží Student Beach, oblíbená právě mladými,
kteří zde neustále popíjí, a tak je snadné dát se do řeči. Nutno dodat,
že pláž žije hlavně v noci. Obecně vzato, čím dále od centra (kde je
přístav), tím klidnější pláže naleznete.
- Bláhodárný vliv vody z Mrtvého moře je znám již od
nepaměti, a proto v této oblasti vzniklo unikátní lázeňské
středisko Ein Bokek – místo, kde je možné spojit odpočinek
s léčením závažných onemocnění. Je zde celoročně teplé a slunečné
podnebí, v zimním období jsou průměrné denní teploty okolo 25 °C,
v letním období pak okolo 35 °C. Hotely nabízejí v rámci pobytu
některé léčebné a ozdravné kúry zdarma, je možné však po příjezdu
absolvovat vyšetření u lékaře a zajistit tak vhodné léčení.
U Mrtvého moře se léčí taková onemocnění jako je lupénka,
artropatická lupénka, artritida, revmatismus, astma, syndrom chronické
únavy, akné. Nejrozšířenější léčebnou metodou je
balneoterapie a koupele.
- Slaná voda obsahuje hojné množství užitečných chloridů: chloridu
sodného (NaCl), draselného (KCl) a vápenatého (CaCl2), množství bromu,
využívaného v léčebných letoviscích pro uklidňující účinky na
nervovou soustavu, hořčíku, působícího příznivě proti alergiím a na
průdušky. Bahno Mrtvého moře, které je nejnižší proláklinou Země , je
po léta uznáváno pro své léčebné účinky.
- Další pozoruhodnou lokalitou je Hammat Gader, místo
známé horkými sirnými prameny, jež mají mít léčivé účinky. Areál je
na východním břehu Galilejského jezera. Známý je též
bahenními kúrami
- Lázně v Ein Gedi využívají především
termo-minerálních pramenů s teplotou 38oC. Vysoká koncentrace
soli, která je 10× větší než kdekoliv jinde, vytváří známý stav
beztíže. Minerály působí velmi dobře na lidský organismus a zdejší
lázně mají nejvyšší procento brómu, který je obsažen jak ve vodě, tak
ve vzduchu. Bróm působí na snižování tlaku a na nervový systém. Vysoké
procento kyslíku, které je obsaženo ve zdejším vzduchu, je ideální pro
astmatiky a osoby s poruchami dýchání. Zdejší prameny jsou taktéž
bohaté na síru, magnésium, kalcium, sodík a draslík. Tyto minerály čistí
především krev. Prameny jsou rozvedeny do 6 bazénů. Některé jsou určeny
jen pro ženy a některé zase jen pro muže. Toto zajišťuje ještě větší
soukromí a uvolnění. Je zde také jeden velký bazén, kde je povolen vstup
jak mužům tak ženám – ideální pro rodiny. Bonbónkem může být
masáž a bahenní zábaly. Zdejší bahno je světově proslulé a zde si ho
můžete nabírat přímo ze zdroje. Bahno je také bohaté na minerály –
vápník, magnésium, draslík, sodík, zinek, železo, síru a oxid
siřičitý.
- V Izraeli je registrováno 23 potápěčských
center. Téměř všechna centra nabízejí služby
profesionálních instruktorů, nabídku zapůjčení výstroje. Několik
najdete v Tel Avivu, Cesareji, kibucu Nahsholim, v Ašdodu, Herzeliyi
nebo Nahariyi.
- V oblasti Tel Avivu je jedním z nejkrásnější ponorů do
Gordon Gaves v oblasti Gordon Beach. V hloubce
6 – 12m se potkáte se všemi druhy podmořského života, jako chobotnice,
krabi, humři aj. V unikátních skalních tunelech, kaňonech a
průchodech.
- Další lokalitou je The Bird Head Canyon na Meziim
Beach jen asi 7 minut plavby lodí.
- V Tel Avivské oblasti najdete i vrak The Amazing Sea
Wolf, který je určen jen pro zkušené potápěče.
Sport
- Škodolibí návštěvníci tvrdí, že hlavním izraelským sportem je
grilování. Ve skutečnosti nejvíce Izraelců fandí fotbalu a košíkové, ve
kterých dosahují i jistých mezinárodních úspěchů, především na
klubové scéně. Kromě toho jsou vynikající šachisté. Sportovní nabídka
pro turisty je bohatá, sportoviště pod střechou i v přírodě bývají ve
velice dobrém stavu a hlavně – i letní sporty lze provozovat po
celý rok. Ze suchozemských to jsou:
- běh a kolo – ideální trasy okolo
Galilejského jezera nebo v Tel Avivu po cyklostezkách Jozuových zahrad a
parku Hayarkon
- Golf – jediné 18ti jamkové hřiště je Caesareji.
Otevřeno je každý den i pro nečleny. Cena za Green Fee je 460 od soboty do
čtvrtka,520 NIS v pátek a o svátcích.
- Lyžování – na svazích Hermonu jsou
otevřeny sjezdovky od ledna do poloviny dubna.
- Skalní lezení – nejlepší podmínky jsou
v Ein Gedi, kde je 150m široká a 80m vysoká stěna nejvyšší
obtížnosto omega.
- Turistika – turistický svaz si říká Society for the Protection of Nature in
Israel (SPNI), organizuje výlety, školí průvodce a
vydává podrobné turistické mapy.
- Sportovní „Olympijské centrum“ vyrostlo v En Gedi u Mrtvého
moře. Nabízí gymnastickou halu, běžeckou dráhu, fotbalové
hřiště, tenisové kurty, otevřený a krytý bazén. Přírodní podmínky
(málo srážek, vysoký obsah kyslíku, uvolňující voda Mrtvého moře) jsou
takřka ideální pro skupinové soustředění, v létě je ale
příliš horko.
- Nabídka vodních sportů:
- Jachting aj. – půjčovny surfů jsou
v Tiberias a větších středomořských střediscích, půjčovny lodí
u Tiberiadského jezera a Jordánu, u moře v Tel Avivu, Akku, Netanji
i jinde. Největším centrem izraelských jachtařů je marina v Tel Avivu.
Největší nabídku vodního lyžování, půjčovnu skútrů, parasailing aj.
nabízí Jižní park v Tel Avivu.
- Plavat se dá prakticky všude, kde je voda, od
golanských jezírek a oáz v Negevu po mořské břehy. Ve Středozemním
moři pozor na spodní proudy, v Mrtvém moři se rychlé pohyby nevyplatí,
protože voda v očích příšerně pálí. Velmi specifické je plavání
v pásmu Gazy (výběr vhodného oblečení).
- Rafting – provozuje se na Nahal Hermon
(Banias), bystřině pod Hermonem, za dobrých podmínek i jinde. Info:
Activity Rafting and Recreation
Zábava
- Noční kluby a diskotéky najdete ve většině
izraelských měst. Množství rockových, jazzových, folkových i pop music
klubů je zastoupeno ve všech hlavních městech a turistických střediscích.
V místech důležitých pro liturgický život na ně nenarazíte – jedná
se o centrum Jeruzaléma, Meron, Safed aj. Je dobré být obeznámen
s židovským svátečním kalendářem a jiným počítáním dnů,
o šabatu, tj. i v pátek večer, například zábava není
k nalezení.
- Noční život v Jeruzalémě je trochu tlumenější, ale
i zde najdete několik dobrých klubů, legendou se stal Haoman
17.
- Centrem kultury je především Tel Aviv, který je
domácí scénou pro různé umělecké soubory klasické hudby, baletu, opery a
divadla. Velmi populární je i kino, kde všechny hebrejské filmy jsou
opatřeny titulky v angličtině a francouzštině. Vstupenky většinou
zakoupíte i v hotelu. Narozdíl od Svatého města Tel Aviv nikdy nespí, za
zábavou se dá vyrazit kdykoli, i o šabatech. Pořádají se zde i street
parties a různé undergroundové subkultury lze nalézt prakticky
jenom zde.
- Izraelský folklór a taneční vystoupení lze vidět
všude, především v kibucu.
- Spletitá historie Izraele je vzrušující a zároveň vyčerpávající.
Najdete zde rozpadající se chrámy, zničená města, opuštěné pevnosti a
stovky míst spojených s biblí. Tři největší města Izraele mají každé
svůj odlišný charakter a atmosféru. Jeruzalém je svatý a navždy
ultranáboženský, Tel Aviv je liberálním městem internetových podnikatelů
a pozdně nočních technařů, Haifa má průmyslový nádech ….
- Do Starého města Jeruzaléma vstoupíte přes impozantní
opevnění Jaffa Gate. Nutností je návštěva
Davidovy věže
s historickým muzeem Jeruzaléma. Zhora je nádherný výhled
směrem k Chrámové hoře. Prozkoumejte rušný trh,
nákupní uličky i tiché uličky čtyř odlišných městských čtvrtí –
židovské, muslimské, křesťanské a arménské. Pro židy i muslimy má
duchovní význam překrásný Skalní dóm na
Chrámové hoře. Symbolem židovské víry a odolnosti je Zeď
nářků na stejnojmenném náměstí pod Chrámovou horou. Jen
pár kroků odtud byl zrekonstruován Archeologický park,
jehož Davidson Center nabízí virtuální návštěvu chrámu před
2000 lety. Fascinující 2000 let stará obydlí byla vykopána ve
čtvrti Herodian. Šest prostorných vil a panských
sídel s vyzdobenými lázněmi, keramickými obklady a sbírkami domácích
starožitností jsou součástí prohlídky. Srdcem křesťanské čtvrti je
soubor svatyní v chrámu Svatého hrobu, který je
pro věřící místem ukřižování Ježíše. Oficiálním památníkem
holokaustu, při kterém bylo zavražděno na 6 miliónů Židů, je
Yad
Vashem,Izraelské
muzeum na pahorku Givat Ram je zase hlavní sbírkou archeologie a
starého umění. Jsou zde uloženy svitky od Mrtvého moře a
Svatá kniha.
- Tel Aviv má mezi izraelskými městy specifický
charakter. Protože patří k relativně mladým městům, nenajdete zde staré
pamětihodnosti ani mnoho sakrálních staveb. Jako lze v tuzemských městech
nalézt množství pamětních desek připomínajících oběti různých
povstání, jsou pro Tel Aviv smutně charakteristické památníky obětem
atentátů. Nejznámějším je památník Jichhaka
Rabina, bývalého izraelského premiéra a významné politické
persóny. V Memorial Garden to the Fallen je zas
v jedenácti hájích jedenáct pomníků, zmiňujících největší hrdiny
příslušného počtu arabsko-izraelských válek. Řadu památníků ukončuje
Fontána ohně a vody (Fountain of Fire and Water),
memento možného soužití i tak odlišných etnik, jako jsou Arabové a
Židé. Kulturní rozmanitost židovského národa můžete porovnat
v Muzeu židovské diaspory, kde jsou ukázky hudby,
oděvů, probíhají zde rekonstrukce dějinných událostí, shlédnout
můžete filmové záběry. Izraelské
muzeum Jaffa a Eretz nabízí více než 3000 let starou
historii nejstaršího obchodního přístavu světa a města Tel Aviv.
- Na izraelské poměry sekulární Haifa se může pyšnit
nemalým počtem stálých expozic. Město sice nedisponuje nijak závratným
počtem sakrálních, ani tradicí zabydlených míst, ale bohatě si vše
vynahrazuje nezvykle aktivním kulturním životem. Reuben and Edith
Hecht Museum patří k často vyhledávaným cílům. Nachází
se na hoře Karmel, v prvním patře hlavní budovy
Haifské university. Uvnitř lze nalézt stálé archeologické expozice dr.
Reubena Hechta, který je věnoval místní universitě. Sestává z unikátní
sbírky fénických artefaktů, starověkých řemesel a jejich dovedností,
dále vykopávky kultur obývajících starověký Kanaan, tedy Palestinu.
Naprostým unikátem je vylovená Ma´aganská loď. Horu Karmel nalezneme také
ve Starém zákoně. Písmo zmiňuje horu také jako symbol plodnosti a krásy,
jak o ní mluví proroci Izajáš a Nachum, a také král Šalamoun. Na Karmelu
se dá navštívit i Eliášova jeskyně. Dodnes na Karmelu stojí jeden kostel
a klášter karmelitánského řádu, který je možno zčásti projít.
K hoře se zásadním způsobem váže ještě jedno náboženství,
Baháismus. Na svazích nad Haifou stojí dvě
zásadní budovy této víry, a totiž Baháistický chrám (Baha´I Shrine of
the Bab) a Dům spravedlnosti. Některými expozicemi je tematicky blízké
The National Maritime Museum, Národní
pobřežní museum. Expozice představuje vývoj umění
v Izraeli od dávného starověku. Umění, ale jiného druhu, představuje
i Museum of Art, museum umění. Těžiště tvoří
současné umění, sledují se jak místní, tak mezinárodní trendy.
Z jiného soudku pochází National Museum of
Science, Národní vědecké museum, v budově bývalého
Technionu. Museum se snaží o reprezentaci úspěchů izraelské vědy, která
v mnoha oborech patří ke světové špičce. Ve stylu např. vídeňského
technického musea zde naleznete množství interaktivních exponátů,
zrcadlovou místnost, temnou komoru, leteckou místnost, ale i výstavu
dinosaurů, jak si zařídit ekologické bydlení, zábavnou výstavu optických
deformací v prostoru apod. Otevřeno mají všechny dny kromě soboty.
Závěrem zmiňme Museum of Natural History (Museum
přírodního prostředí), Zoologický institut a Museum of
Nature (Přírodovědné museum) se sbírkou hadů. Všechna tři
muzea jsou pověstná rozsáhlostí představovaných témat a potěší
především příznivce biologii příbuzných oborů.
- Cesareja byla
kdysi skvělým římským městem, později obsazena byzantskými a
křižáckými oddíly. Nejvíce stop po sobě zanechal schopný judský král
Herodes, který zde postavil přístavní město pojmenované na počest
císaře (caesara) Octavia Augusta. Židé se zde snaží nalézt ztracenou
kontinuitu s palestinskými dějinami, zatímco pro Araby byla živou
přítomností a ruiny minulosti jen mementem pohanským světů
dávnověku.
- Krásné jezero Kinneret ( Galilejské jezero ) je
obklopeno křesťanskými stánky, jako jsou Kafarnaum, Cana a Hora
Blahoslavenství. Nachází se nedaleko Ježíšova rodného města Nazareth,
v současnosti největšího arabského města v Izraeli.
- Nazareth je hlavním městem severního distriktu, kam
ročně směřují desítky tisíc turistů, aby spatřily místo mládí
Ježíše Nazaretského. Nepřehlédnutelnou dominantou je Bazilika
Zvěstování, největší křesťanský komplex na Blízkém
východě. Uvnitř areálu zase nalezneme mozaiky, kde byli Ježíš a Marie
vyobrazeni podle kanonizovaných podob, přisouzených jim v různých
křesťanských kulturách. Bazilika stojí nad jeskyní, nad níž měl podle
tradice stát i dům panny Marie. Monumentální stavba se započala r. 1954 a
vysvěcena byla až r. 1969. Dovnitř lze vstoupit jen v dlouhých kalhotách,
ženy musí mít dlouhou sukni i rukáv. Jiná pamětihodná místa
připomínají další sakrální stavby, např. kostel sv. Gabriela, ležící
před studnou, kam si panna Marie chodila pro vodu. Patří řecké pravoslavné
církvi a vstup dovnitř se tak řídí jejími pravidly. Řeckokatolický
synagogální kostel u tržiště vděčí za svůj název přestavbě
někdejší synagogy, kde měl učit sám Ježíš. Na kopci v horní části
města je kostel chlapce Ježíše, kde dnes funguje církevní škola. Ve
staré části města stojí Bílá mešita, kam se lze podívat mimo čas
modliteb.
- V okolí Galilejského jezera se také rozkládá národní
park Hammat Tiberias. Našince může překvapit
podoba národního parku, v tomto případě se jím míní především
památkové rezervace. V parku můžete nalézt zbytky tureckých lázní ze
6. stol př. Kr., jež jsou součástí Muzea Ernesta Lehmana
(Ernest Lehman Museum). V areálu parku se nachází i prastará
synagoga ze 4. stol. př. Kr., zajímavá mozaikovou podlahou.
- Za pozornost stojí i vesnička Bethsaida, ležící na
severním pobřeží jezera. Narodili se zde hned tři apoštolé, Petr, Ondřej
a Filip, v jejím okolí mělo dojít k zázraku uzdravení slepého. Dnes je
Bethsaida víceméně archeologickým nalezištěm,
- S oblastí Tabgha se dostáváme do krajiny, kam se
výrazně otiskl Nový zákon. Jedná se o menší oblast na pobřeží jezera,
několik kilometrů severně od Tiberiady. K nalezení je zde hned několik
významných míst, která by podle tradice měla pamatovat události
zaznamenané v evangeliích. Nachází se zde kostel Rozmnožení
chlebů z 5. stol. Ještě starší je kostel
Petrova primátu ze 4. stol., nicméně přestavěného r.
1933. Má stát na místě, kde se udál Ježíšův zázrak chození po vodě.
Na Hoře Blahoslavenství zase vyslovil osm
blahoslavenství, kterými povzbudil slabé tohoto světa. Na památku epizody
z Matoušova evangelia zde dnes stojí chrám z 20. stol. Do místa zvaného
Yardenit, nebo také Baptismal Site (angl.), jezdí
houfy křesťanských turistů, aby se nechaly pokřtít. Právě zde měl Jan
Křtitel pokřtít Ježíše vodou Jordánu.
- Akka patří k nejstarším přístavům světa, první
zmínky máme už z 19. stol. př. Sultán Al-Jazzar sice nechal město
srovnat se zemí, ale vybudoval zde mocné a prosperující město s obnoveným
přístavem. Po 1. světové válce spadlo město s územím pod britský
mandát, většinu zde mají dodnes Arabové, kteří nebyli při vyhlášení
nezávislosti r. 1948 naštěstí vyhnáni. Město si tak zachovává původní
ráz. Triumfující muslimští vítězové se rozhodli smazat z povrchu světa
někdejší křesťanskou slávu, a proto se jali zasypat celé město pískem,
i zbytky rozbořené johanitské pevnosti, které se
nám tak trochu paradoxně díky tomu dochovaly dodnes. Ve městě je dodnes
patrné prolínání muslimské a křesťanské kultury. Dnes je zde kostel sv.
Jana postavený na zbytcích křižáckého chrámu, Mořská brána a dobře
zachované hradby s mohutnými baštami i starý přístav. Až ve 20. stol.
bylo objeveno sedm pískem zasypaných křižáckých komnat a sálů.
- Massada ( Mezada ) je židovské sídlo na břehu
Mrtvého moře, kde se v roce 73 n.l. Navzájem ubylo 960 obyvatel, aby se
nedostali do rukou římského nepřítele. Na severozápadním břehu Mrtvého
moře narazili archeologové v klášteře v Essenů zničeném Římany na
rukopisy z doby před Kristem. Tady nad Mrtvým mořem tančila celou noc
Salomé, tady Herodes obdržel od své dcery krvavý dar.
- Kafarnaum je městem, kam Ježíš odešel z Nazarethu po
uvěznění Jana Křtitele. Učinil zde několik zázraků, uzdravil několik
posedlých a nemocných. Údajně zde žili i apoštolové Ondřej s bratrem
Šimonem, svůj úřad tu měl vykonávat autor stejnojmenného evangelia,
Matouš. Tam, kde na přelomu letopočtů stávala původní obec, dnes
nalezneme pouze vykopávky, které si lze prohlédnout z prosklené budovy,
jež se nad nimi vznáší. Nachází se na severozápadě Galilejského jezera,
asi 15 km od Tiberiady a kousek od oblasti Tabgha. Místní synagoga také
ještě nevydala všechna svá tajemství
- Atraktivní historické lokality se nacházejí na palestinském území.
Biblický Betlém je veliký, a tak jiný, než ho známe
z katolických obrázků. Snad ten pocit neútulnosti je to, co nás na městě
překvapí. Chrám je utonulý v shluku zájezdových autobusů, jako všechna
svatá místa v Palestině. Na místě, kde stál chlév je
jeskynní kaple.
- Severně od Mrtvého moře, na kraji úrodné nížiny v údolí Jordánu
leží Jericho, zřejmě nejstarší město světa, počátek
kultury. Dnes je místem palestinských ceremonií, archeologických vykopávek
a směšného zábavního parku a místo palestinského věznění těch,
kteří jsou nebezpeční i Palestincům samotným.
- Dalším z biblických míst, tentokrát v Judeji je
Hebron, kde Abrahám pokřtil Sáru, Jakuba i Léu. Tato jedna
z nejsvatějších židovských památek se dějinami ocitla na palestinském
území. Hebron se dostal pod mezinárodní správu, mešita je separována
ostnatým drátem, synagoga je uzavřena, ulice jsou pusté. Vstup je pouze na
zvláštní povolení Izraelského ministerstva zahraničních věcí.
- Mezi známá Izraelská pohoří patří Karmel a
Galilejská hornatina s nejvyšší horou Meron
měřící 1208 metrů. Na jihu je rozsáhlá
Negevská poušť.
- Západní pobřeží Izraele je omýváno Středozemním
mořem, jižní část vodami Agabského
zálivu, který je součástí Rudého
moře.
- Samostatnou kapitolou je vnitřní Mrtvé moře (hebr. Yam
Ha-Melah – Slané moře, nebo Jam Ha-Mavet – Moře smrti, arab. Al Bahr al
Mayyit – Mrtvé moře), které je nejníže položené místo na světě,
leží 420 m pod hladinou moře. Jedná se o bezodtokové slané jezero,
nacházející se na územích izraelského Jižního distriktu, Západního
břehu Jordánu v Palestině a Jordánska.
- Izrael leží ve východním Středomoří, sousedí
s Libanonem a Syrskou arabskou republikou na severu,
Palestinskou národní správou a Jordánskem
na východě a Egyptem na jihu. Gazu,
malý pobřežní úsek mezi Izraelem a Egyptem, by měla spravovat Palestinská
národní správa, ale prakticky je v rukou militantní skupiny Hamas.
- Pro vstup na palestinská území nepotřebujete
vízum a platí zde stejné podmínky jako pro Izrael. Bezpečnostní situace je
horší než ve zbytku Izraele a návštěva se příliš nedoporučuje.
- Trajektem se můžete dostat z Haify do Limassolu na
Kypru. Trajekt je provozován společností Rosenfeld Shipping.
- Cestovní kanceláře organizují výlety do
Egypta přes hraniční přechod Taba blízko letoviska Eilat. Je
také možné cestovat do Jordánska přes Jicchak
Rabin Checkpoint cca 4 km severně od Eilatu. Není povolen pěší přechod,
je zde organizována kyvadlová doprava.
- Neexistuje žádná dopravní dostupnost do Sýrie a
Libanonu. Tyto státy nepovolují vstup všem, kteří mají
v cestovním pase záznam o návštěvě Izraele.
- Co Izraeli schází na velikosti, to si vynahrazuje všestrannou pestrostí.
Území Izraele je úzké a protažené do délky. Pobřežní nížina
přechází v náhorní plošinu (500 – 1000m ), která k východu prudce
spadá do jordánských příkopových propadlin. Dominantním
fyzikálně-geografickým útvarem je velká příkopová propadlina, která se
táhne po celé východní hranici Izraele s tím, že na jižním okraji
začíná jako Aravské údolí či wádí, pak je vyplněno
Mrtvým mořem, než přejde údolím Jordánu, aby se poté
rozlilo do Galilejského jezera a bylo zakončeno
vyvrásněnými Golanskými výšinami.
- Údolní sedliny a pláně v severní části, zavlažované několika
chudšími říčkami, tvoří hlavní oblast intenzivně obdělávané
zemědělské půdy. Zdaleka hlavní závlahovou zásobárnou však je řeka
Jordán. Stéká z pahorků severní Galileje a ústí do Mrtvého moře.
- Před miliony let se na pomezí dnešního Izraele a Jordánska nacházela
příkopová propadlina, která se v nejhlubším místě naplnila vodou. Tak
vzniklo Mrtvé moře, které měří 79 km na délku a 5–17
km na šířku. Jeho hladina leží 400m pod úrovní hladiny oceánu. Život
v Mrtvém moři znemožňují soli, především magnezium, sodík a chlorid
vápníku. Ve vodě se vyskytují pouze některé bakterie, bez života jsou
také pouštní břehy formované 600 m vysokými strmými stěnami pustého
pohoří. Část stěn pokrývá vrstva soli a rostliny vyrůstají pouze místy
v údolích vytvořených v oblastech vádí. Mrtvé moře získává vodu
z řeky Jordán a několika menších horských zdrojů. Tím, že se voda
z Jordánu odvádí k zavlažovacím účelům, hrozí Mrtvému moři
v budoucnosti rapidní pokles hladiny.
- Jižní polovinu Izraele naproti tomu tvoří poušť
Negev. Ta společně s Aravským wádí není úplně bezvodá, a to
jen díky vodovodnímu systému, který na obrovské plantáže a bujně zelená
pole přivádí vodu z Galilejského jezera vzdáleného přes 300 km.
- Ein Avdat je přírodní rezervací v Negevské poušti.
Je zdrojem vody a dnes patří k oblíbeným turistickým cílům díky kráse
strmého kaňonu, ve kterém se nachází. Bujná vegetace v oblasti pramenů
přitahuje velké množství zvířat, hmyzu, zpěvných ptáků, dravců, jako
jsou supi, jestřábi nebo dropi. Z flory jsou zajímavé druhy slanomilných
rostlin jako topoly a Atriplexes.
- Judská poušť se nachází na východě Izraele, mezi
Judskými horami a Mrtvým mořem. I když svou rozlohou (asi 1 500 km2 ) se
řadí k malým pouštím, nalezneme zde mnoho fascinujících přírodních
rezervací, historických památek a v klášterů.
- Izrael má na 50 národních parků a rezervací, z nichž nejznámější
jsou Hurshat Tal, Gamla Rezerva nebo Ahziv National Park. Zajímavý
národní park Ein Gedi, který je spojen s kaňony Nahal
David a Nahal Arugot, byste si opravdu neměli nachat ujít.
- V Izraeli byste našli na 2400 druhů rostlin, z nichž většina je
schopna přežít delší období sucha. Ačkoli původní stále zelené lesy
padly za oběť těžbě, miliony nových stromů byly vysázeny v rámci
programu zalesňování a dnes již pokrývají 6 procent země.
- Žije zde přes 100 druhů savců, jako jsou druhy černé zvěře, gazely,
šakali, hyeny, divoké kočky nebo jezevci. Izrael je domovem několika stovek
druhů ptáků včetně stěhovavých. Žijí zde koroptve, kukačky, dropi,
pouštní tetřevi a skřivani. Neodmyslitelnými živočichy jsou různí
plazi, ryby a hmyz.
- Zemědělské produkty jsou především citrusové plody,
banány, bavlna, tabák, vinná réva, datle, fíky, olivy, mandle a
avokádo.
- Izrael znamená pro miliony turistů z celého světa duchovní
nedotknutelnost pro tři velká monoteistická náboženství:
křesťanství, judaismus a islám, je lákadlem pro archeologické nadšence,
eko-turisty i milovníky lenošení na pláži. Pro jiné Izrael evokuje obraz
války, sebevražedných atentátů a narušování mírových smluv. Nicméně,
Izrael je nepopiratelně krásným kouskem světa, se střídavými scenériemi
moře, pouště, starobylých měst a zeleně přírodních rezervací.
- V r. 1980 byl Jeruzalém (včetně východní arabské části, která
byla do r. 1967 spravována Jordánskem) zákonem vyhlášen „nedělitelným
hlavním městem Izraele“ (748 tis. obyvatel, z toho 64 % Židů, 36 %
Arabů). Většina států však toto rozhodnutí Izraele neuznala a sídlem
jejich velvyslanectví je Tel Aviv (388 tis. obyvatel; celá aglomerace Tel
Avivu včetně některých dále uvedených měst asi 3,1 mil.).
- Jeruzalém. Nejkomplexnější město měst. Město, které
přes všechny války, vždy ráno vstane do nového dne. Místo, kde věčnost
je opakovanou každodenností. Město bílé, šedivé, růžové a žluté
opuky. Od roku 1948 do roku 1967 zde vedla vojenská linie mezi dvěma světy,
dvěma bloky, linie, přes kterou se umíralo. Proto je strašné, smířit se
se znovurozdělením města zdí novou, strašnou, z betonových bloků,
krájející vrcholy kopců. A přesto Jeruzalém žije.
- Staré, svaté, východní město, starý
Jeruzalém, je první místo, kam všichni směřují.
Jaffská brána a za ní normální
orientální bazar, arabský súk. Všichni
směřují k Chrámu Božího hrobu. Úplně jiné,
tiché a uzavřené je židovské město. Pár
obchůdků, bank, vojáci. Nejhezčí část města ale není židovská. Je jí
cardo, bývalé římské Champs-Elysés. Kolonáda,
promenáda, butiky.
- Nový Jeruzalém to je chaos, tržnice, nákupy,
restaurace, stříbrnictví, auta, úřady, staré klidné obytné čtvrti,
pěší zóna, vysoké hotely.
- Vzdálenost z letiště Ben – Gurion Tel Aviv je cca 60 km.
- Tel Aviv má mezi izraelskými městy specifický
charakter. Protože patří k relativně mladým městům, nenajdete zde staré
pamětihodnosti ani mnoho sakrálních staveb. Na druhou stranu se v jeho
krátké historii vytvořily různorodé čtvrti, které mohou
uspokojit různé zájmy všech možných cestovatelů. Kdo chce v Tel Avivu
strávit více času, může zajít do Dizengoff
Street, „ulice boháčů,“ vždy považovanou za jednu
z nejprestižnějších ulic. Vyplatí se sem zamířit zvláště těm, kdo
přijeli nakupovat: jsou zde módní salóny, značkové obchody a proslulé
kavárny. Sheinkin Street, jako protipól, je zase
enklávou mladých lidí, kteří z polorozbořených domů vytvořili centrum
subkultur a alternativně smýšlejících lidí. Florentin
Neighborhood a Basel Street si stále
drží svou původní, obdobnou podobu. Montefiore a
Nachmani jsou menší ulice, sestávající z původní
zástavby, pamatující vznikání Tel Avivu. V ulicích se rovněž nachází
proslulé bary, restaurace a bistra. Z ulic uveďme závěrem
Rothschildův bulvár, kdysi hlavní ulici
vznikajícího města, lemovanou palmami a poskytující příjemný stín.
O letních pátcích se zde konají street parties (zatímco jinde je šabatem
požadovaný klid!), ulice sama, notoricky známá, je jedním z místních
center kultury.
- Nejdůležitější je ale přilehlé Bílé město, soubor
asi 3000 domů postavených ve 30. letech ve stylu Bauhaus. Zatímco u nás
se můžeme pyšnit samotinkou vilou Tugendhat, byť i ta je výjimečná,
v Izraeli vyrostlo celé funkcionalistické město, postavené architekty
prchajícími z nacistické Třetí říše. Ve městě je i obří
park Jozuovy zahrady, park
HaYarkon (Yehoshua Gardens, Hayakon Park) s jezírkem,
cyklostezkami, amfiteátrem a promyšlenou architekturou a skladbou dřevin a
květin. V jeho sousedství je největší izraelský
lunapark . Za zmínku stojí i nejvyšší
observatoř na Blízkém východě, Azrieli Observatory,
položená ve 49. patře mrakodrapu Azrieli Center. Z budovy lze jediným
pohledem obsáhnout skoro celý Izrael. Vzdálenost z letiště Ben-Gurion je
cca 25 km.
- Městečko Netanya je hlavní město oblasti Sharon a
místem židovských imigrantů z Francie. Byla založena roku 1929, nejdříve
jako farmářské město pro pěstování citrusů, ale velmi brzy se z ní
stalo prázdninové letovisko. Také si získala pověst významného střediska
zpracování diamantů. Naleznete zde jedny z nejhezčích pláží v zemi.
Své služby zde nabízí mnoho hotelů, restaurací, zábavních podniků.
Uskutečnit můžete výlety do okolí, výlety v jeepu, jízdu na koni,
plachtění nebo paragliding. Zdržuje se zde většinou bohatší klientela, ve
městě není vidět mnoho turistů cestujících s batohem. Vzdálenost
z letiště je cca 55 km.
- Asi 60 km jižně od Tel Avivu se nachází město
Aškalon, které se může pyšnit třítisíciletou historií
a stejnojmenným národním parkem. Město se stává významným rekreačním
místem Izraelců díky svým plážím a zbytkům ruin z dávných dob. Žije
zde také velký počet Židů ze severní Afriky a také z Ruska. Není to
velké město, a proto je jeho návštěva velmi příjemná. Zastavit se
můžete v distriktu Migdal, kdysi arabské čtvrti s zeleninovým trhem a
trhem se šperky a oděvy, rezidenční čtvrť Afridar s mnoha kavárnami a
obchody. Vzdálenost z letiště je cca 65 km.
- Těm, kteří přijíždí do Izraele trajektem, bude Haifa
s nejvyšší pravděpodobností bránou do Izraele. Největší izraelský
přístav má mnoho společného s ekonomickým hegemonem Izraele, Tel Avivem.
Jedná se o stejně nezvykle sekularizované město, kde se nachází poskrovnu
náboženských památek, za to zde v hojné míře naleznete světskou zábavu
všeho druhu: od klubů po množství výstavních síní a muzeí. Haifa si
s ničím nezadá s jinými dravými městy Západu, jedná se o rychle se
rozvíjející oblast. Z biblické hory Karmel jsou
nádherné výhledy na město, zvláště z Haifské university. Vedle
Baháistického komplexu budov nabízí svahy Karmelu
i jiné zajímavosti, starý karmelitánský
klášter a Eliášovu jeskyni.
Světské vyžití dovoluje koňský ranč v blízkosti kibucu Beit Orein,
nabízí zde i vyjížďky džípem. Plážová promenáda se začíná vinout
ve vzdálenosti asi 15min severně od zast. Hof Ha Carmel a i díky tomu, že
je domovem proslulých podniků, si říká o večerní procházku. Vzdálenost
z letiště je cca 114 km.
- Nazareth, hlavní město Severního distriktu, s populací
asi 65 000 obyvatel. Ročně sem směřují desítky tisíc turistů, aby
spatřily místo mládí Ježíše Nazaretského. Město se nachází
v otevřené krajině mezi Galilejskou vrchovinou, Jezreelským údolím a
Estrelonskou rovinou. Většinu dnešního obyvatelstva tvoří Arabové,
s početnou komunitou Arabů pokřtěných, což je světový unikát. Město
samotné je typickým příkladem vnitrozemské Izraelské zástavby,
k nalezení jsou zde všudypřítomné křivolaké uličky, kamenné domy
pocházejí převážně z 19. a 20. stol. O stavby je dobře postaráno,
protože při rekonstrukcích se dočkaly zvýšené ochrany. Většina staveb
je světských. Některé kláštery se přeorientovaly na poskytování
ubytování poutníkům, takže v praxi je dnes půlka kláštera světská a
přístupná cestovatelům, zatímco do druhé mohou jenom řeholníci. Na
kláštery se doptáte pouze v jejich anglickém názvu, protože hebrejské
obdoby nepřešly do běžného užití a angličtina jinak tvoří běžný
dorozumívací jazyk. Většina veřejnosti určených nápisů je právě
anglicky. A nebylo by to blízkovýchodní město, aby se tu od baziliky a
dále do svahu netáhlo tržiště. Vedle obyčejných trhovců jsou zde
i proslulí kovotepci a kaligrafové arabského původu.
- Tiberias je město na západním břehu Galilejského
jezera, které nese jméno na počest císaře Tiberia. Ve starověku a
středověku bylo zničeno sérií ničivých zemětřesení, zkáza byla
dokončena velkou povodní v roce 1934. Na místě starých čtvrtí stojí
promenáda, otevřený park, nákupní ulice, restaurace a moderní hotely.
Pečlivě je udržováno několik kostelů, dvě mešity a několik synagog.
Můžete využít plavby po jezeře nebo se ponořit do horkých pramenů
nedalekých lázní Hamat Gader s tropickými
zahradami, které jsou domovem exotických ptáků i krokodýlů. Vzdálenost
z letiště je 143 km.
- Mrtvé moře stále zůstává lákavou
turistickou destinací, turismus se zde pěstuje od Heroda Velikého a ve
větší míře od 60.let, takže okolí je vybaveno dostatečným zázemím.
Svět zná tuto oblast z prospektů cestovních kanceláří, kde si
lázeňští hosté hoví v moři v poloze na znak, často v klidu čtou
i noviny. V moři se nemůže nikdo utopit, protože koncentrace soli ve vodě
dosahuje téměř 30%. Nedá se tu však pořádně ani plavat, proto zde
zapomeňte na kraula či motýlka.
- Letovisko Ein Bokek v jižní části Mrtvého moře (
30 km východně od Jeruzaléma ) je zárověň lázeňským střediskem.
Bývalé antické město se dnes nachází mezi horami se skalními rozsedlinami
a mořem a působí jako oáza v poušti. V letovisku se nachází několik
hotelů podél moře, několik léčebných klinik, restaurace a obchody.
Dlouhá promenáda propojuje letovisko Ein Bokek s menším letoviskem Neve
Zohar a je vhodnou procházkou pro udržení fyzické kondice. Vzdálenost
z letiště v Tel Avivu je cca 159 km
- Atraktivní oázou na břehu Mrtvého moře, kde se odehrávají hlavní
aktivity v oblasti je Ein Gedi. Přírodní rezervace, hotely
a informační centrum jsou na severu, za západní straně silnice. Na další
zastávce je pláž, restaurace a benzínka. Za další kilometr narazíte na
hotel kibucu a po dalších 2 km dorazíte do lázní. Lázně nabízejí
i hlídanou pláž se slunečníky a lehátky. Slunce zde svítí 300 dní
v roce a je k Vaší pokožce milosrdnější než kdekoliv jinde na světě.
Pro ty, kteří nechtějí používat ke koupání slanou vodu, je připraven
sladkovodní bazén. Vzdálenost z letiště je cca 129 km.
- Nejslavnější a nejdelší řekou Izraele je 252 km dlouhý
Jordán. Ale tato slavná řeka, modravá na obrázcích, řeka
v níž byli pomazáni Jan a Ježíš, řeka řek, k níž putují zástupy,
není ve skutečnosti nic, než malý zelený vyschlý Botič. Řeku Jordán
spotřeboval člověk na pěstování krásných jaffských pomerančů.
- Řeka vzniká soutokem říček Dan, Hasbani a Banias, dále teče do
Galilejského jezera, a poté do Mrtvého moře.
|
Vídeň
tel.: 
e-mail: 
