Bezpečnost
Doprava
Místní doprava
Výlety
Jídlo a pití
Náboženství a tradice
Historie - Kultura
Jak se domluvit
Obyvatelstvo
Spropitné
Co nakoupit?
Orientační ceny
Obchody a tržiště
Peníze
Co vzít s sebou
Počasí a kdy jet
Rady na cestu
Elektřina, zásuvky
Internet
Telefon
Koupání a pláže
Wellness
Potápění
Sport a zábava
Historické lokality
Hory a vnitrozemí
Moře
Okolní země
Příroda
Turistické lokality
Řeky
- Turistické oblasti ve Španělsku jsou standardními evropskými regiony
i po bezpečnostní stránce. Obecná kriminalita v poslední
době stále stoupá, zejména ve velkých městských aglomeracích, jako je
Madrid či Barcelona. Pozor na drobné krádeže, zvláště
v letních měsících v místech s větší koncentrací lidí (tržiště,
letiště, supermarkety, diskotéky atd.) a při různých fiestách. Kromě
běžného kapsářství jsou používány různé způsoby
odlákání pozornosti (prodej květin, hádání z ruky, „neúmyslné“
potřísnění oděvu, prokazování dostatečné hotovosti falešnému
policistovi). Rozhodně není doporučeno nechat se vtáhnout do hraní
hazardních her a nakupovat zboží pochybného původu či kvality od
„plážových“ prodavačů. V případě, že k okradení přesto dojde,
je vhodné případ ohlásit a požádat o vystavení policejního
protokolu.
- Na celém území Španělska platí tísňové telefonní číslo
112 (univerzální pro policii, zdravotníky i hasiče). Je funkční
24 hodin denně po celý rok. V naléhavých případech lze využít
i telefonních čísel civilní gardy (062) nebo národní policie (091).
- Ve Španělsku je třeba důsledně dodržovat dopravní
předpisy. Pokuty za jejich porušení jsou poměrně vysoké a policie
je vyžaduje zaplatit na místě. Nově je např. upraveno používání
mobilního telefonu při řízení pouze jako hands-free, vypínání mobilního
telefonu a rádia při čerpání pohonných hmot, zákaz používání
radarových detektorů, používání reflexní vesty, apod. Ve Španělsku
platí bodový systém hodnocení dopravních přestupků.
- V případě, kdy český občan poruší, zejména nevědomě, zákon a je
odsouzen ke krátkému trestu odnětí svobody, soud ho automaticky ve
většině případů mění na vyhoštění se zákazem vstupu
na 3 až 10 let.
- Přes stále větší úspěšnost boje španělské vlády s baskickou
separatistickou organizací ETA je třeba ve Španělsku s hrozbou
nacionalistického terorismu stále počítat. Na letištích
platí pravidla upravující množství tekutin a gelů, které smí mít
cestující u sebe ve chvíli, kdy prochází bezpečnostní kontrolou.
Z obecných pravidel společenského chování:
- Ve Španělsku je typická siesta přibližně mezi 13. až 16. hodinou,
kdy bývají některé obchody a především úřady zavřeny. „Mañana“
znamená „někdy jindy“. Nikam se nespěchá, přijít pozdě není
prohřešek, všechno z našeho hlediska „dlouho trvá“, rozčilování
nepomáhá. V práci je velmi důležité zdvořilé chování a bezchybné
formální oblečení. Na koridě není vhodné povzbuzovat býka, je to
urážka matadora (i býka) a národních tradic.
Doporučená opatření:
- zásadně s sebou nenosit větší finanční částky nebo dokonce
veškerou hotovost
- nemít důležité doklady a věci na jednom místě
- nevozit s sebou občanské průkazy, vojenské knížky
- jelikož hotel neručí za věci ponechané volně v hotelovém pokoji,
cenné předměty, šperky, peníze, pasy, letenky, kamery a fotoaparáty
ponechat v hotelovém trezoru
- kopii pasu (a jednu pasovou fotografii) uložit odděleně od originálu,
což usnadní vyřízení náhradních dokladů v případě odcizení
- na vycházce ani na pláži nenechávat osobní věci bez dozoru
- mít zaznamenána tel. čísla bankovního ústavu za účelem nahlášení
odcizení (ztráty) platební karty
- nepřespávat na osamocených místech
- neponechávat v autě doklady a cennosti, parkovat na bezpečných
(hlídaných) parkovištích
- udržovat kontakt s rodinnými příslušníky či přáteli, schopnými
poskytnout finanční pomoc
- znát základní španělskou terminologii
- mít pojištění na cestu do zahraničí
- dodržovat finanční vybavenost
- nepřekračovat lhůtu pobytu ve Španělsku (celkem 90 dní v rámci doby
6 měsíců)
- požadovat na hranicích razítko pasové kontroly s datem vstupu do
schengenského prostoru
- obeznámit se s možnostmi pomoci a intervence ze strany
velvyslanectví
- vyhnout se práci bez pracovního povolení
- nepoužívat autostop, tento způsob cestování zde není zaveden
- při organizované turistice věnovat pozornost výběru vhodné cestovní
kanceláře
(Zdroj: MZV)
- K řízení motorových vozidel ve Španělsku stačí platný
řidičský průkaz ČR. Není třeba si obstarávat mezinárodní
řidičský průkaz, ale je nutné mít s sebou tzv. zelenou
kartu.
- Povolená rychlost v obci je ve Španělsku 50 km/h, mimo
obec 90 – 100 km/h, na dálnici
120 km/h.
- Maximální povolené množství alkoholu v krvi je
0,5 promile, kromě vozidel vezoucích více než
8 pasažérů, vozidel hromadné dopravy, nebo vozidel vezoucích nebezpečný
náklad. Ty mají hranici 0,3 promile.
Odlišnosti a zajímavosti v dopravních předpisech:
- zákaz vjezdu do křižovatky, pokud není v příslušném směru volný
výjezd (to oznamují žluté čáry ve tvaru kříže)
- cyklisté mají přednost v jízdě, kříží-li jejich cestu motorová
vozidla odbočující doleva nebo doprava
- řidič používající během řízení brýle musí mít u sebe
náhradní pár
- dítě do 12 let a výšky 135 cm musí používat dětský
zádržný systém
- při tankování musí být vypnutý mobil i rádio
- používání antiradarů a jim podobných varovných systémů je přísně
zakázáno
- Ceny
pohonných hmot v Evropě
- Nejjednodušší doprava do Španělska je letecká.
Letadlo je vzhledem k rozlehlosti země vyhledávaným prostředkem
i v rámci vnitrostátní dopravy. V zemi je 48 letišť a několik
leteckých společností např. Iberia, Spanair, Air Europa, Air Nostrum aj.
Letiště San
Pablo Airport se nachází asi 10 km jihovýchodně od města mezi
Sevillou a Rinconadou. Z téměř 80% slouží k dopravě vnitrostátní. Na
tomto letišti jsou přijímána letadla společností Air Berlin, Air Europa,
Brussel Airlines, Iberia, Ryanair, Spanair, TAP Air Portugal aj. Mezi centrem a
letištěm fungují pravidelné autobusové spoje každých 30 min. od 6:15 do
23:00. Cesta trvá asi 20 – 30 minut a cena jednosměrné jízdenky je
2,30 EUR.
- Železniční dopravu zajišťují španělské dráhy RENFE. Hlavním uzlem je Madrid, odkud
vycházejí základní tratě pokrývající celé území. Pod názvem
„largos recorridos“ jsou vlaky na dlouhé vzdálenosti, pod názvem
„cercanías“ na krátké vzdálenosti. Vysokorychlostní vlaky AVE
zajišťují spojení např. Madrid – Sevilla ( cca 470 km za 2h 15 min.)
Regionální tratě spojují Sevillu s Almérií, Cádizem, Cordóbou,
Granadou, Huelvou, Jaén, Malagou a Meridou.
- Zajímavostí jsou jízdy speciálních turistických vlaků, které ve své
ceně zahrnují nejen jízdné, ale i ubytování, stravování a výlety
včetně vstupů. Atraktivní kouty Andalusie můžete poznat „Al-Andalus
Expressem“, který vyjíždí v květnu, v červnu a září.
Sedmidenní okruh s programem vás vyjde na cca 2850 EUR.
- Velmi rozšířená je autobusová doprava. Dálkové linky
provozuje několik společností, z kterých nejrozšířenější je
společnost Alsa. Do Andalusie se dostanete také se společností Daibus nebo
Continental-Auto. Autobusy jsou vybaveny klimatizací a ceny jsou levnější
než u vlaku.
- Španělsko disponuje rozsáhlou silniční sítí, která
je poměrně kvalitní. Přes 10 000 km připadá na placené dálnice „
autopistas noc peaje“, bezplatné úseky a silnice dálničního typu
„autovías“. Jsou značeny obvykle písmenem A, ale někdy i E.
- Autopůjčovny jsou označeny tradičně Rent
A Car, ale i alquiler de coches. Jsou zde
zastoupeny mezinárodní firmy Hertz, Avis nebo Europcar, ale místní
autopůjčovny mnohdy poskytují srovnatelné služby za levnější peníz.
Přesto se ujistěte, zda je v pronájmu zahrnuto havarijní pojištění –
seguro, jaká je spoluúčast při nehodě – franquicia, zda je zahrnuta
DPH – IVA apod. Většina půjčoven požaduje vratnou kauci a platbu kartou.
Řidiči musí mít nejméně 21 let a vlastnit řidičské oprávnění
minimálně dva roky. Zapůjčení malého automobilu typu např. Ford Fiesta
vyjde na 45 EUR/den. Přímo v přízemí hlavní budovy letištního
terminálu je pět půjčoven automobilů: Auriga Crown, Avis, Europcar, Hertz a
National Atesa. V Seville je velmi hustý automobilový provoz, kterému
charakter historické zástavby nevyhovuje. Nastávají i problémy
s parkováním a většina hotelů má omezenou kapacitu parkovišť, která
jsou za poplatek. Také některé ulice jsou vyhrazeny pouze pro městskou
veřejnou dopravu. Pokud se přece jen rozhodnete řídit využijte možnosti
několika multipodlažních parkovišť kolem centra: Calle Sor
Angela de la Cruz (nedaleko Plaza Encarnacion) , Paseo Cristobal Colon (vedle
řeky u mostu Triana), Plaza de Armas (vedle autobusového nádraží) nebo
Plaza de la Concordia (hlavní vchod obchodního domu El Corte Ingles ).
- Taxi z letiště do města vás přijde na 15 až 22 EUR
podle denní doby. Stanoviště je vedle budovy terminálu a cesta trvá okolo
15 min. Vozy taxislužby mají bílou barvu a volné jsou označeny zeleným
světlem. Jízda přes město ze severu na jih stojí cca 5 euro, připlácí
se za zavazadla a jízdu po desáté hodině večer.
- Veřejnou dopravu v Seville zajišťují
autobusy, které zajišťuje společnost Tussam. Jezdí poměrně často.
Nejpoužívanější jsou linky C1, C2, které jsou okružní, a C3, C4 se
drží okraje starého města a poté prochází Trianou. Jedna jízda stojí
1 EURo nebo za 5,15 EURO máte hodinovou jízdenku na jakoukoli trať.
- V roce 2006 byla otevřena první trasa metra, je
17 km dlouhá s 23 zastávkami.
- Pro turisty je lákavá prohlídka města koňským
spřežením. Stanoviště mají vedle katedrály a na Plaza de Espana
v parku Maria Luisy.
- Pro shlédnutí největších zajímavostí je vypravován otevřený
„double-decker“ vyhlídkový autobus Hop on
Hop. Vstupenky si musíte zakoupit v některé cestovní agentuře
a můžete využít čtyř zastávek tohoto autobusu kdykoli po celých
24 hodin.
- Samotná Sevilla je atraktivním turistickým cílem.
Leží na březích řeky Guadalquivir a je jedním z z největších
historických center v Evropě. Může se pochlubit minaretem La
Giralda, jednou z největších křesťanských katedrál,
královským palácem Alcazar s nádhernými
zahradami. Architektonickými poklady jsou Casa de
Pilatos, Torre del Orro, radnice, různé farní kostely
a paláce. Shlédnout můžete sbírky několika muzeí. Pokud chcete
reprezentativní obrázky Sevilly, musíte projít přes most do čtvrti
Triana, vidět La Macarena,
Santa Cruz se stísněnými uličkami, květinovými
balkony a bohatě zdobenými fasádami, San
Bartolomé, ulici Las Sierpes nebo
býčí arénu La Maestranza a odpočívat v jednom
z nejkrásnějších městských parků Parq de Maria
Luisa nebo na březích řeky Guadalquvir.
- Asi 9 km severně od města v blízkosti obce Santiponce je velice dobře
zachováno římské divadlo z 2. století před n.l. To přežilo období
budování Sevilly, kdy byl z bývalého římského města
Italica čerpán veškerý kámen. Je zde zachováno na dvacet
mozaik, včetně krásné podlahy s ptáky.
- Archeologické muzeum se nachází v Maria Luisa parku,
jsou zde chronologicky řazeny sbírky z pravěku, románského období nebo
období arabské nadvlády. Otevřeno je úterý 15:00 – 20:00, středa –
sobota 9:00 – 20:00, neděle 9:00 – 14:00. Vstupné je zdarma pro občany
EU, pro ostatní 1,50 eura.
- Museum of Art & Popular Costume se věnuje
populárnímu umění a tradicím Andalusie.
- Museo de Bellas Artes – Muzeum výtvarných umění, se
nachází v bývalém klášteře v Merced Calzada. Jeho historie se píše
již od roku 1835 a je dnes druhou největší obrazárnou ve Španělsku.
Otevřeno je v úterý 14:30 – 20:30, středa – sobota 9:00 – 20:30,
neděle 9:00 – 14:30. Vstupné pro občany EU je zdarma, pro ostatní
1,50 euro.
- Za muzeum je považována také velkolepá aréna Plaza de Toros de
La Maestranza, kde ještě probíhají býčí zápasy, ale zároveň
je zde expozice vývoje zápasů do současnosti.
- V roce 2006 bylo otevřeno pro veřejnost v Casa de Palacio Museo del Baile Flamenco, kde
se můžete se zúčastnit i kurzů flamenca. Je otevřeno každý den včetně
svátků od 9:00 do 18:00. Vstupné pro dospělé je 10 EUR, děti 6 EUR.
- Oficiální turistická agentura pro Sevillu je Antonio Doblas,
která vám nabídne i komentované prohlídky městem s různým zaměřením
( monumentální, klasická, mystická, umělecká apod.), noční prohlídky
Alcazaru, plavby po Guadalquvir, shlédnutí Flamenco Show. Nabízí také
prohlídky koňským spřežením, cyklovyjížďky nebo kulinářské
výlety.
- Místní agentury pořádají výlety do vinných sklepů
v oblasti sherry (Jerez) mezi městy Jerez de la Frontera El Puerto de
Santa Maria a Sanlúcar de Barameda, které jsou unikátní po
celém světě.
- Výlety lze přes některé agentury objednat on-line již
z domova. Např. VIATOR nabízí jednodenní výlet do Cádizu a Jerez za
95 EUR, do Cordoby za 90 EUR, prohlídka města vyhlídkovým autobusem
přijde na 15 EUR.
- Koho unaví památky může se jít rozptýlit do zábavního parku Isla Magica,
který byl vytvořen na místě světové výstavy Expo´92. V parku jsou
četná jezera, spousta atrakcí i výstav, divadelních představení
zaměřených např. na indiánskou kulturu, Amazonii, Ameriku, ráj pirátů
apod. Otevřeno je v dubnu a květnu, srpnu a září od 11:00 do 22:00,
v červnu a červenci 10:30 až 21:30, v prosinci 12:00 – 19:30. vstupné
na jeden den je pro dospělé 28 Euro, děti a senioři 20 Euro.
- Z nejbližších měst stojí za zhlédnutí Jerez de la
Frontera s architektonickými památkami Alcazar de Jerez, Mosque and
Morish Bath, Camara Obscure, Domecq Palace nebo Duque de Abrantes Palace. Nea
výběr je i několik muzejních expozic. Specialitou města je Královská
andaluská škola jezdeckého umění, kde se konají i přehlídky drezúry.
Milovníky vůně benzínu osloví závodní okruh Circuito Permanente de Jerez,
který hostil i závody Formule 1 a mnohé motocyklové Grand Prix. Město
leží cca 95 km jihozápadně od Sevilly.
- Dalším typem je správní centrum Cádiz s katedrálou a
dalšími církevními stavbami, které je nejstarším městem Evropy.
S dalších atraktivit navštivte Tavira tower, kostel Sant Felipe Neri a
staré město nebo archeologické muzeum. Doporučujeme oběd v místní
rybářské restauraci. V únoru zde probíhá slavný karneval. Je vzdálen
cca 125 km jižně od Sevilly.
- Asi 125 km jihovýchodně od metropole se rozkládá
Ronda, město, na jehož vývoj měli vliv Féničané,
Řekové i Římané, zbořili jej Vizigóti a znovu postavili Arabové.
Zůstaly po nich stavby, které vznikly v době největšího rozmachu města,
např. brána Almocábar s částí hradeb, lázně, most, minaret sv.
Šebestiána aj. Velkým magnetem Rondy je býčí aréna, která je tu od
18. století a je patrně nejstarší a jedna z nejkrásnějších v celém
Španělsku. Pod jednou ze svých tribun ukrývá odborníky velmi ceněné
Toreadorské muzeum.
- Při cestě do Rondy budete projíždět přírodní rezervací
Sierra de Grazalema s bílými vesničkami Grazalema, Olvera, Zahara
de la Sierra nebo Arcos de la Frontera připomínající svým vzezřením
arabskou minulost.
- Cordoba s mešitou a gotickou katedrálou, Alcazárem a
uličkami s pátii je vzdálena cca 150 km východně od hl. města
Andalusie.
- Vzdálenějším cílem je na jižním pobřeží ležící
Malaga ( cca 200km )s maurskou pevností Alcazaba,
mudejarským kostelem San Juan, s renesanční katedrálou a lidovými
hospůdkami.
- Z přírodních krás můžete obdivovat jediný národní park
Andalusie Doñana v ústí řeky Guadalquivir, který je přístupný
z několika míst. Ze Sevilly je vzdálen cca 100km.
- Zajímavou možností pro milovníky luxusu je jízda Al-Andalus
Expressem, který je složen ze sedmi přepychových spacích vozů
pečlivě zrestaurovaných do původní podoby z roku 1929. Sedmidenní okruh
ze Sevilly ( 6 nocí) s prohlídkami měst,vstupy do vybraných památek,
s noclehem v hotelu v Madridu vyjde na 2850 Euro.
- Španělská kuchyně je velice rozmanitá a není jednotná pro celou zemi.
Každý region má své typické vyhlášené speciality.
- Nejdůležitějšími ingrediencemi jsou rajčata, papriky, česnek,
olivový olej a koření. A samozřejmě nesmí chybět ani vynikající víno.
V přímořských oblastech zaujímají hlavní místo v jídelníčku ryby a
mořské plody v kombinaci se zeleninovými saláty, ve vnitrozemí je to
spíše maso – vepřové, skopové, drůbež – a vydatné, husté
polévky.
Speciality
- Mezi nejznámější španělské speciality patří
paella. Základem je rýže, ta může být smíchaná
s různými druhy masa, mořských živočichů nebo zeleniny. V horkém
létě je velice osvěžující studená polévka gazpacho
s rajčaty, paprikami, okurkami a cibulí. Dalším národním jídlem je
toritilla, pečená placka z brambor, vajec a cibule.
Specialitou místní kuchyně jsou tapas – jednohubky, malé
chuťovky, které se jedí před jídlem nebo k vínu a pivu. Podávají se na
malých talířcích a výběr všelijakých druhů je opravdu velký.
- Ze sladkých moučníků se podávají např. typické
churros, což jsou křupavé tyčinky.
- Jste-li milovníci dobrého vína, určitě Vás potěší
velký výběr kvalitních odrůd ze 40 vinařských oblastí. Víno se
prodává pod značkou D.O. (denominacíón de origen) a mezi nejznámější
odrůdy patří červené víno Tempranillo. Pokud chcete
zahnat žízeň a zajít na pivo, nezklamou Vás tradiční
evropské značky. Určitě však ochutnejte místní oblíbené pivo jako
San Miguel nebo Estrella.
Restaurace
- Pokud tedy chcete ochutnat místní speciality, zajděte si třeba do
taverny, kavárny nebo do některého
z tapas barů, kde se cena tapas pohybuje kolem 2 až 3 €.
Kdo je zvyklý na klasické fast foody, může se občerstvit v zařízeních
jako McDonald's, McChicken nebo Pollo Frito. Ve Španělsku najdete také řadu
mezinárodních restaurací, od italské a německé až třeba po
thajskou.
- Oběd se běžně podává mezi 14. a 16., večeře kolem 21. hodiny.
V poledne využijte cenově výhodné menu (menu del día) a večer menu del
noche. Nejlepší cena, s níž se setkáte, je kolem 8 €. Samozřejmě
máte také výběr z jídelníčku (a la carta), což je ovšem
dražší.
- V zemi je na 83,6 % katolíků a pouze 11,9 % lidí je bez vyznání.
Zbylá procenta jsou protestanti a muslimové.
Civilní:
1. 1. Nový rok
1. 5. Svátek práce
12. 10. Národní svátek Španělska a Španělského společenství
6. 12. Den ústavy
Církevní:
6. 1. Tři králové
9. – 10. 4. Velikonoce 2009
15. 8. Nanebevzetí Panny Marie
1. 11. Všech svatých
8. 12. Neposkvrněné početí
25. 12. Narození Krista
Významná náboženská místa a kostely:
- památky Ovieda a Asturského království – kostely
Santa María del Naranco, San Miguel de Lillo, Santa Cristina de Lena, Cámara
Santa a San Julián de los Prados, nacházející se v Oviedu
- město Girona – katedrála Panny Marie, jedna
z nejširších jednolodních gotických katedrál na světě; stavba započala
v 11. století v románském slohu, dostavěna byla v 18. stol
- město Burgos – katedrála, která je zasvěcena
Panně Marii
- katedrála v Seville
- Barcelona
- kostel Santa Maria del Mar
- klášter Montserrat
Historie Španělska
Území Španělska bylo osídleno již před několika desítkami tisíc
let. Nejznámějším svědectvím jsou jeskynní malby
v Altamiře na severu Španělska. Svou polohou se Španělsko přímo
nabízelo osidlování středomořskými civilizacemi, na něž nám zbyla
památka v podobě místních názvů – město Cádiz vděčí za své
jméno Féničanům, kteří je založili jako Gádir, Řekové zase nazvali
Španělsko Iberií dle řeky Ebro, podle které bývá někdy nazýván
i celý poloostrov.
Z invazí, jež ovlivnily původní obyvatelstvo složené
z Iberů a Keltů, byla nejvýznamnější ta římská.
Z této doby se dochovaly akvadukty, římská divadla, arény, datuje se
z ní např. založení měst jako Zaragoza (pův. Caesaraugusta) nebo Valencia
(Valentia). Kulturní dědictví z této doby (latinský základ jazyka
i vzdělanosti, náboženství) Španělsko nikdy nezradilo, byť byla tato
prvotní stopa vystavena v následujících dobách agresivním vlivům.
Španělsko oplátkou Římanům dodávalo potraviny jako víno či olivový
olej, ale také císaře (na území dnešního Španělska poprvé uviděli
svět tak význační císaři jako Traianus,
Hadrián či Theodosius I.). Podle některých
dohadů byl rodákem ze Španělska i stoický filozof Seneca, jehož rodina
pocházela z Cordoby. Ve Španělsku se narodil též římský básník
Martialis, známý skladatel epigramů, drobného žánru, jehož vliv můžeme
vystopovat až do našeho národního obrození a ke Karlu Havlíčkovi.
Římská správa byla vystřídána nájezdy germánských
národů, z nichž se do historie země vepsali zejména
Vizigóti, kteří si zvolili za hlavní město svého
království Toledo. Povlovný úpadek visigótské vlády byl rázně
přerušen muslimskou výpravou z roku 711,
již vedl Tárik ibn Zijád. Během několika málo let si Arabové získali
nadvládu nad většinou Pyrenejského poloostrova a jejich postupu hlouběji do
evropského kontinentu učinil přítrž až francký vůdce Karel Martel
vítězstvím v bitvě u Poitiers roku 732. V době arabské nadvlády byly
položeny základy budoucí síly španělského námořnictva. Pozoruhodným
jevem, který období ohraničované roky 711 a 1492 provázel, byla takzvaná
convivencia – pokojné soužití katolíků, muslimů a židů
i jejich vzájemná inspirace, jejímž výsledkem byla jedinečná kulturní
směs. Architektonické pozůstatky toho můžeme dodnes obdivovat ve
španělských městech. Střediskem této interakce náboženských a
kulturních proudů tří etnik bylo město Toledo.
Postupem času se začala projevovat nejednota v rámci arabské nadvlády a
toho využívali křesťanští vládci ve Španělsku, již zahájili od severu
proces znovudobývání (reconquista) Španělska, jehož
patrně nejslavnější postavou je národní hrdina El Cid,
jenž se vyznamenal dobytím Valencie. Proces znovudobývání Španělska byl
dovršen roku 1492, kdy konečně padla Granada, poslední
zbylé muslimské území. Její dobytí je spojeno se slavným párem
manželů-vládců Isabely Kastilské a Ferdinanda
Aragonského. Jejich osobním spojením (vzali se roku 1469 ve
Valladolidu) splynula v jeden svazek i obě
království, a tak byl položen základ dnešnímu Španělsku. Svým
slavným činem spočívajícím v podpoře výpravy Kryštofa
Kolumba také založili budoucí nesmírné bohatství
a dominantní postavení Španělska v následujích
staletích. Zároveň však také (jako katolická veličenstva – reyes
católicos) tvrdě ukončili období tolerance mezi příslušníky
různých vyznání a etnik. Postiženi byli zejména židé, které již na
konci 14. století postihla vlna masakrů. Nyní dostali ultimátum –
konvertovat ke katolické víře, nebo zemi opustit (opatřeními bylo
postiženo několik desítek tisíc židů). Stejný osud potkal muslimy,
cikánské obyvatelstvo bylo pronásledováno…
V 16. a 17. století nadešel Španělsku zlatý
věk. Bylo v té době největší říší, jedinou
světovou velmocí. Z Ameriky mu proudilo nepředstavitelné
bohatství zlata a stříbra, slavní dobyvatelé – mezi
nimi Fernando Cortés a Francisco Pizarro –
pokořili říše Aztéků, Inků a Mayů, a tím ještě
mocněji vzrostla území podléhající Španělsku o oblasti Střední a
Jižní Ameriky. Od roku 1580 do roku
1640 existovala Iberská unie, spojení Španělska a
Portugalska. Hrozící nebezpečí vyplývající z muslimské dominance
v Středomoří se podařilo zažehnat vítězstvím v bitvě
u Lepanta roku 1571. Pod vojevůdcem Donem Juanem
d'Austria v ní, jak je obecně známo, udatně bojoval a ztratil
levou ruku Miguel de Cervantes, autor nesmrtelného díla
Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Nebyl jedinou velkou
postavou této doby, kdy s mocí a vlivem Španělska vzkvétala i jeho
kultura. Připomeňme osobnosti Cervantesova literárního kolegy, dramatika
Lope de Vegy, malíře velkých postav a událostí Diega Velázqueze či El
Greca, ve Španělsku usazeného malíře fantaskních obrazů řeckého původu
(jak k tomu odkazuje jeho vžité přízvisko). Neblahým dědictvím
opatření zaměřených proti židům a muslimům bylo řádění
inkvizice. Fakt, že se židé přiklonili ke katolictví, nestačil.
Mnohým se totiž podařilo dosáhnout významného postavení, což vzbuzovalo
závist. Podařilo se vzbudit nedůvěru k těmto conversos.
Inkvizice, jež měla stát na stráži náboženské čistoty Španělska,
postihovala dále kacíře, protestanty, čarodějnice či homosexuály,
zakazovala údajně kacířské knihy. Vyvrcholením jejích procesů bylo
autodafé, v překladu akt víry, který kacíř vykonal
pokáním. Vlastní autodafé byl čistě náboženský rituál, dnes je tak
někdy označováno i upalování, z něhož se stalo postupem času
promyšlené představení. Zlaté období Španělska bylo spojeno
s panováním Habsburků. Z nich nejvýznamnější
panovník, nad jehož říší slunce nezapadalo, byl Karel
V., císař římský. Nesmírnou říši rozdělil – svému synu
Filipovi II., zbudovateli Escorialu, odkázal Španělsko,
Nizozemí a zámořské državy, bratru Ferdinandovi císařskou korunu. Po
smrti velkého císaře se objevily první náznaky soumraku slavné
říše – nepokoje v Nizozemí, důsledky válečných konfliktů ve
střední Evropě. K tomu zemi postihlo v 17. století několik morových
ran. Španělská větev Habsburků, jež už léta slábla, nakonec
vymřela.
Následovala válka o dědictví španělské (1701 –
1714), ze které vyšli vítězně Bourboni. Španělsko se nyní orientovalo na
Francii, a to včetně absolutistické formy vlády. Lavírování ve vztahu
k revoluční Francii skončilo Napoleonovým vpádem do Španělska a
dosazením jeho bratra na uvolněný trůn. Bourbonský král sice posléze
opět dosedl na španělský trůn, ale Španělsku to pokoj nepřineslo. Celé
devatenácté století se svými nepokoji, zmatky, revoltami, politickými
zvraty a bratrovražedným konfliktem mezi konzervativními příznivci
autoritativní vlády a jejich umírněnými odpůrci jako by bylo sérií
předznamenání tragické historie Španělska ve 20. století. Do něj již
někdejší koloniální velmoc vstupovala bez svých amerických území,
která v 19. století ztratila. V první světové válce sice zachovávalo
Španělsko neutralitu, dokonce i ekonomicky těžilo ze své situace
dodavatele válčícím stranám, po válce však přišly jiné rány –
epidemie španělské chřipky, zhoršení ekonomické situace, ztráta Maroka,
kde Španělsku zbyla jen města Ceuta a Melilla, a roku 1930 státní
bankrot.
Léta trvající roztržka mezi dvěma křídly španělské politiky vyústila
nakonec v krvavý konflikt, děsivou předehru druhé
světové války, válku občanskou. Začala
17. července 1936 tažením generála Francisca
Franka z Maroka na pevninské Španělsko. Proti sobě v ní stáli
republikáni (komunisti s anarchisty podporovaní Sovětským svazem a
většinou světového veřejného mínění) a na druhé straně nacionalisté
(fašisti a konzervativci s podporou Portugalska, Itálie a především
nacistického Německa). Franco, jenž měl na své straně dobře vycvičenou
armádu i účinnou pomoc ze strany Německa, spěl rychle k vítězství.
Republikánům, jimiž zmítaly vnitřní rozpory a jimž se dostalo „jen“
vojensky slabší podpory mezinárodních brigád, se však podařilo vytvrat
v odporu ve městech Madrid, Barcelona a Valencie a v oblasti Baskicka.
Postupně však padlo nejdříve Baskicko roku 1937, roku 1939 pak Barcelona a
nakonec i Madrid. Válka, která stála několik stovek tisíc životů a
jejímž symbolem se stalo bombardování města Guernica, známé
i z Picassova obrazu, jako nanejvýš hanebného a barbarského skutku,
skončila vítězstvím nacionalistů. Na dalších téměř 40 let byla
nastolena diktatura generála Franka. Začalo zatýkání republikánů, jichž
byly desetitisíce popraveny, mnoho jich zvolilo emigraci. Španělsko se
dostalo do mezinárodní izolace, ale okolnosti se proměňovaly. Do druhé
světové války se zdecimované Španělsko nezapojilo, postupně nastalo
politické a ekonomické uvolňování. Španělsko začalo dohánět ostatní
státy vyspělé Evropy, generál Franco sám určil svým nástupcem
pokračovatele bourbonské dynastie, dnešního krále Juana Carlose
I.
Generálovou smrtí roku 1975 byla otevřena poklidná cesta
k demokracii. Španělsko vstoupilo do Severoatlantické aliance, stalo se
členem EHS (dnešní Evropské unie) roku 1986. Symbolicky byl tento vývoj
zpečetěn volbou Barcelony jako místa konání Letních olympijských her roku
1992. Od té doby mír v zemi narušily jen akivity baskické separatistické
organizace ETA a teroristický útok ve vlacích z 11. března 2004.
Kultura Španělska
Významná období v dějinách španělské kultury zahájilo období
maurské kultury s řadou architektonických památek maurského
stylu v Cordobě, Toledu, Grenadě (uveďme slavný
palácový komplex Alhambru), jako příklad románské
architektury lze uvést katedrálu svatého Jakuba Většího v Compostele
(Santiago de Compostela), gotickou reprezentuje
katedrála v Avile. Výrazně se ve španělské kultuře
projevila renesance s nejvýznamnějšími stavbami Escorialem
a univerzitou v Salamance. Významnými literárními tvůrci tohoto období
jsou mystikové sv. Jan od Kříže (San Juan de la Cruz) a sv. Terezie z Avily
(Santa Teresa de Jesús). V barokním stylu je vystavěn královský
palác v Madridu, dalšími vrcholnými představiteli španělského
baroka jsou malíř Diego Velázquez,
spisovatel Miguel de Cervantes Saavedra či dramatici
Lope de Vega a Pedro Calderón de la Barca.
Významným umělcem, který žil na přelomu 18. a 19. stol. a svým dílem
ukazoval již k modernímu umění, byl Francisco Goya.
Maloval jak portréty královské rodiny, tak temné obrazy plné hrůzy.
Další významnou a přínosnou epochou ve španělském umění byl
modernismus 20. století. Španělsko se v té době může
pochlubit několika umělci světového věhlasu –
v malířství to byli Pablo Picasso a
Salvador Dalí, v architektuře
Antonio Gaudí. Ačkoli španělská lidová
hudba svými živými rytmy, specifickým
tajemným a žhavým kouzlem, tradičními tanci, z nichž
nejznámější je divoké flamenco, i typickými
nástroji kytarou a kastaněty uchvacovala a
inspirovala mnoho posluchačů i hudebních tvůrců jiných národů,
ponecháme-li stranou specifický žánr španělské zpěvohry
zarzuelu, našla španělská hudba svůj specifický hlas až
díky skladatelům z přelomu 19. a 20. stol. Za všechny jmenujme
Isaaca Albénize, Enriqua Granadose a
Manuela de Fallu. Z nových umění se do světové
kinematografie zapsali především avantgardista Luis
Buñuel a filmový vypravěč Pedro Almodóvar.
Z historie Sevilly
Historie města se začala psát již v prvním tisíciletí před naším
letopočtem. Nejvýznamnějšími dobyvateli města z té doby byli
Římané, kteří Sevillu získali od Kartaginců roku
206 před n. l. Sevillu Římané nazývali
Hispalis (zřejmě ze staršího Ispal). Z doby
římské prosperity dnes v Seville zůstal akvadukt
a také vědomost, že v blízkém (necelých 10 km
severozápadně od Sevilly položeném) městě Italica se
narodili dva budoucí římští císaři, Traianus a
Hadrianus. Římské období ve městě, jako i jinde, ukončili
Vandalové a Vizigóti. Velkou tehdejší osobností byl svatý
Isidor ze Sevilly, velký učenec, jenž shrnul tehdejší
dosavadní vědění do enycklopedického díla
Etymologiae. Další významná epocha v dějinách
města začala roku 712, kdy se do města dostávají
Maurové. Ti změnili název města na již povědomě
znějící Išbilija (odtud
dnešní Sevilla). Postupně se ze
Sevilly stalo správní středisko maurské
Andalusie, ve městě vyrostla velká
mešita, most přes řeku
Guadalquivir, maurský palác…
V rámci reconquisty Sevillu dobyl kastilský
král Ferdinand III. roku 1248
(22. prosince). Vladař, považovaný za svatého, pak z města učinil
hlavní město své říše, v čemž pokračoval i jeho syn, nesmírně
vzdělaný Alfons X. (zabýval se mimo jiné astronomií,
astrologií, pozvednutím kastilského – dnešního španělského –
jazyka, literaurou i hudbou). Neobyčejné kulturní – zejména
architektonické – maurské
dědictví (k němuž se ještě později připojil
židovský vliv) Sevilly nezmizelo, některé stavby
byly přestavěny na významná místa pro křesťany
(alcazar na královský palác,
Giralda, původně minaret mešity, byl pojat jako
zvonice do nově budované katedrály Santa María de la Sede,
jež byla největší na světě, aktuálně je třetí
největší), jiné, budované už v křesťanské éře, byly
silně ovlivněny maurským stylem (z toho vzniklý tzv.
mudéjarský styl). Další zlatá
epocha (a to doslova) nastala Seville po objevení
Ameriky, neboť město se stalo
branou do Nového světa a mělo monopol
na obchod se zámořskými koloniemi. Tehdy byla Sevilla snad
nejbohatším španělským městem (dokládají to
krásné stavby kostelů, klášterů a paláců). V následujících
staletích potkaly Sevillu i smutné události a těžké časy –
připomeňme velkou morovou ránu z roku 1649, jež
ji připravila téměř o polovinu obyvatel, později
války a rozhárané poměry ve Španělsku v 18. a 19. století, které
nakonec korunovala občanská válka a fašistická diktatura. I tyto zlé doby
Sevilla přečkala a zachovala si svou krásu a alespoň občas si mohla
připomenout i svůj někdejší světový význam, jako např. roku
1929, kdy hostila ibero-americkou výstavu
(při této příležitosti také mj. vznik významných staveb na
Plaza de España), nebo roku 1992,
kdy se ve městě konalo Expo.
Ke kultuře města Sevilla
Z nejslavnějších kulturních tradic Sevilly uveďme oslavy
spojené se svatým týdnem (před Velikonocemi),
včetně slavného průvodu, a také živý a rušný
trh (feria), který se koná dva týdny poté. Tradiční motto
města NO8DO, s nímž se lze setkat na vlajce města i na
různých objektech v majetku města, lze údajně vyložit takto: číslice
8 je třeba číst díky podobnosti s klubkem nití jako „madeja“
(španělsky klubko). Výsledné „No madeja do“ zní takřka stejně jako
„No me ha dejado“ (Neopustila mě), což se snad
má vztahovat k vděčnému zvolání krále Alfonse X., motivovanému
loajalitou Sevilly a jejích obyvatel během mocenského konfliktu (jiný
výklad je takový, že neuvedeným podmětem této věty je Panna Marie).
Mezi mnoha významnými rodáky ze Sevilly čteme jména
renesančního hudebního skladatele duchovních skladeb Cristóbala de
Morales, tří barokních malířů Diega Velázqueze,
Valdése Leala a Murilla, laureáta Nobelovy
ceny, básníka Vicenta Aleixandra či španělského premiéra
z let 1982 – 1996 Felipa Gonzáleze.
Vybájenými, ale neméně slavnými „rodáky“ ze Sevilly jsou postavy
významných světových oper, jejichž
autoři si Sevillu často
volili jako působivou španělskou
kulisu svých děl. Uveďme Bizetovu
Carmen (původní sevillská továrna na tabák, kde Carmen
pracovala a jež byla svého času největší továrnou na světě, je dnes
hlavní budovou sevillské univerzity), Rossiniho Lazebníka
sevillského a Mozartovu Figarovu svatbu
(podle Beaumarchaisových komedií),
Verdiho Sílu osudu (částečně), Beethovenova
Fidelia, Mozartova Dona Giovanniho (samotná
legenda o sevillském svůdci byla zřejmě mylně spojovaná s historickou
postavou španělského šlechtice Miguela
Mañary) nebo Prokofjevovy Zásnuby
v klášteře.
- Nejvýznamnějším a zároveň úředním jazykem Španělska je
španělština, označovaná zde jako kastilština. K dalším
úředním jazykům náleží regionální jazyky
katalánština (užívaná na východě a severovýchodě
Španělska, v Andoře a na Baleárech), 2,5 % hovoří
baskicky a 7,5 % galicijsky.
- Vedle těchto jazyků se ve Španělsku vyskytují také
asturština (není sice regionálním úředním jazykem, ale
v Asturii je chráněna místními zákony), aragonština,
extremadurština, leónština a různé přechodné dialekty, jež
však úředními jazyky nejsou.
- Veškeré informace, včetně prospektu většinou i s plánkem města a
informacemi o nejdůležitějších památkách a zajímavých akcích
v místě a nejbližším okolí dostanete v turistických informačních
kancelářích. Bývají k dispozici zdarma, a to v hlavních světových
jazycích.
- V celém Španělsku včetně Kanárských ostrovů, Mallorky a dalších
oblíbených míst se bez problémů domluvíte anglicky,
francouzsky nebo německy. V oblastech, které nejsou
turisty tak zasažené, už budete mít pozici horší.
- Obyvatelstvo ve Španělsku tvoří především Španělé (74 %), dále
jsou to Katalánci (17 %), Galicijci (6 %) a Baskové (2 %).
- Ve Španělsku si většinou restaurace spropitné samy započítávají.
I tak se však ze slušnosti připlácí 5 – 10 %
z ceny navíc.
- Pokojským v hotelech se dává okolo 3 € a
poslíčkům za nošení kufrů 1 – 2 €. Záleží však
na kvalitě hotelu.
- Při návštěvě Španělska jistě přemýšlíte, co je pro tuto zemi
typické a čím Vaše blízké potěšit. Máme tu pro Vás
několik tipů.
- K tradičním produktům patří kožené výrobky, např.
bundy, vesty, kabelky, peněženky a boty, jejichž nákup se cenově rozhodně
vyplatí. Rovněž kosmetika a parfémy Vás vyjdou
hodně levně.
- Z dražších, ale typických dárků si potom můžete koupit
zlaté a stříbrné šperky nebo třeba
křišťál. Vaši dovolenou Vám budou připomínat různé
keramické výrobky lišící se region od regionu svým tvarem
a zdobením.
- Dalšími upomínkovými předměty jsou místní vyšívané
krajky, koberce a doutníky.
- Dětem udělají radost vynikající španělské sladkosti
podobné marcipánu a tureckému medu, dospělí jistě ocení kvalitní
víno Rioja, láhev sangrie či
brandy (Cardelnal, Mendosa). Kuchařky uvítají zdravý
olivový olej, čerstvé olivy nebo koření.
- Můžete se také setkat s drobnými suvenýry s podpisem architekta
Antonia Gaudího a malíře Salvadora Dalího,
na které jsou Španělé právem hrdí.
- Co se týká cen, velice se podobají cenám v České
republice. Samozřejmě se liší v různých oblastech, ale obecně se dá
říci, že jsou ceny srovnatelné.
- Pivo stojí v restauracích 2 €
- Plechovku coly koupíte v obchodě za
0,25 €
- Láhev vody stojí v supermarketu
0,5 €
- Chléb nebo bageta je k mání za
0,4 €
- Kávu dostanete za přibližně
1 euro
- Vstupné do muzeí, na památky a další atrakce je
několik eur (zpravdila 3 – 10)
- Kilometrová jízda taxíkem vyjde na jedno
euro, obdobně stojí jízdenka ve veřejné
dopravě
- Pro běžné nakupování jsou zcela vyhovující i u nás známé levné
obchody Plus nebo Lidl, mezi cenově průměrné patří Mercadona a
nejdražší jsou řetězce Supersol. Většina obchodů má otevřeno
od 10:00 do 14:00 a od 17:00 do 20:00. Některé obchody v centru
zůstávají otevřené po celý den a v sobotu i odpoledne. Téměř všechny
přijímají kreditní karty.
- Kdo bere nakupování jako sport, nesmí vynechat hlavní nákupní
uzel mezi Plazas Nueva, Magdalena, Encarnacion a San Francisco s Calle
Sierpes ve svém středu.
- Mezi velké obchodní domy patří El Corte Ingles
s pobočkami na Plaza de la Magdalena a Plaza del Duque.
- Keramiku a slavné kachle nebo džbánky na pivo nakoupíte
nejlépe v centru kachlové tvorby, čtvrti Triana.
- Pro šaty na flamenco a příslušné doplňky zamiřte do
C/Francos. Originál šaty přijdou i na 200 EUR. Různé doplňky, jako jsou
šály, šátky, boty, kabelky nebo květiny do vlasů, hledejte v prodejnách
Casal, Prestigio, Elena Bernal, San Eloy nebo Alcaiceria de Laloza.
- Sevilla je rájem pro milovníky bot, i v levnějších
prodejnách najdete kvalitu za velice rozumnou cenu. Pokud chcete chodit
v botách jako Uma Turman nebo Woody Allen, zavítejte do obchůdku Camper.
Ceny odrážejí kvalitu i vyjímečnost.
- I potraviny mají své specializované prodejny.
Nejstarší pekárnou v Seville je Horno de San Buenaventura, kde oblíbené
pochoutky můžete ochutnat ihned v kavárně. Supermercado Baco se
specializuje na tresky, ale má i dobrý výběr sýrů a
španělských vín.
- Do roku 2002 se ve Španělsku platilo pesetami, poté se země stala
členem EU a platnou měnou euro (€). Při cestě do této
země je vhodné si s sebou vzít eura nebo platební kartu.
- Většina hotelů, restaurací, velké obchody a autopůjčovny přijímají
platby běžnými mezinárodními kreditními kartami,
především Visa a MasterCard. Někdy je při platbě vyžadován pas.
- Banky (Bancos) jsou otevřeny od 8.30 do 14 hod., od
pondělí do pátku (popř. soboty) a přijímají všechny běžné druhy
cestovních šeků.
- Po celém Španělsku jsou dostupné bankomaty a také
směnárny (cambio), u nichž bývá kurz měny méně příznivý
než v bance, ale bývají otevřené déle. Doporučujeme vyměnit valuty už
doma, protože se tak vyhnete placení poměrně vysokých poplatků.
- Aktuální
kurz
- Pro pobyt u moře si nezapomeňte přibalit do kufru plavky a
opalovací krém s dostatečně vysokým faktorem, sluneční
brýle, pokrývku hlavy a sandály. Mohou se Vám hodit také
boty do vody a další vybavení pro potápění a
zábavu u moře.
- Zabalte si lehké pohodlné oblečení, k večeři do
restaurací je však vhodné nosit společenský oděv. Od
pánů se vyžaduje košile a dlouhé kalhoty, dámy si mohou obléknout letní
šaty. Pokud chcete navštívit kostel, je potřeba mít slušné
oblečení – delší kalhoty či sukni a košili nebo tričko
s rukávy. V případě horšího počasí buďte vybaveni teplejším
oblečením a deštníkem.
- Pro jistotu si s sebou vezměte repelent nebo jiný
prostředek proti hmyzu, protože v některých obdobích se zde mohou hojně
vyskytovat komáři.
- Andalusii charakterizuje suché a teplé podnebí. Je
vůbec nejteplejším regionem v celém Španělsku, dokonce teplejším než
Kanárské ostrovy. Sevilla je jedním z nejteplejších měst v Evropě
vůbec.V roce 1881 byl 4. srpna dokonce zaznamenán teplotní rekord
51oC.
- Léto, a především srpen,je vrcholem sezóny, ale pokud
si chcete příjemně prohlédnout pamětihodnosti města, zvolte raději
chladnější měsíce. Průměrné maximální teploty se běžně pohybují
okolo 36oC, je sucho a slunce pálí po celých dvanáct hodin. Pobyt
ve městě je opravdu na hranici únosnosti.
- – Nejkrásnějším obdobím je patrně jaro a podzim.
Už v dubnu stoupá teplota k příjemným 24oC, v květnu
k 27oC. Jaro bývá nejdeštivějším obdobím, i když se
srážky většinou soustředí do několika silných bouří. Slunce si
užijete až 8 hodin denně. V této době Sevilla hostí většinu slavností
a festivalů. Na podzim jsou teploty podobné. Říjen vás bude hýčkat
příjemnými 26oC a ani v listopadu většinou neklesnou teploty
pod 20oC. Déšť je také nepravděpodobný, ale může přinést
úlevu od dlouhodobých veder. Ubývá však sluníčka.
- Za zimu je považováno období od prosince do února.
Nejchladnější je leden, ale maxima jsou stále okolo 15oC a minima
neklesnou pod 6oC. Teploměr se téměř nikdy nedotkne bodu mrazu.
Domácí jsou si teplem tak jisti, že mnozí z nich nemají doma topení. Zima
je také deštivým obdobím, v průměru prší osm dní v měsíci, ale
slunce se objevuje i na šest hodin denně.
- Z hlediska těchto podmínek jsou za hlavní návštěvnickou
sezónu považovány měsíce duben až červen a poté září
a říjen. Nejméně atraktivním měsícem je leden.
- Španělé jsou velcí vlastenci, kteří
jsou hrdí i na svou historii (zejména imperiální) a svůj kraj.
Není proto vhodné se jejich
cítění v těchto věcech dotýkat (např.
problematizováním období španělské kolonizace). Rozporuplné, většinou
bolestné reakce (někdy však až trestní postih) může způsobit
připomínání fašistické diktatury ve Španělsku. Také není dobré
zdůrazňovat stereotypy (o býčích zápasech a lidových tancích, např.
flamenco) – na některé vznětlivé Španěly to už může působit jako
rudý hadr na býka.
- Obyvatelé Španělska jsou velmi srdeční a
vřelí, častý bývá fyzický kontakt –
nemělo by Vás tedy překvapit, pokud si blízcí lidé (příbuzní, známí)
dávají polibky na obě tváře – a to někdy i muži – nebo Vám
Španělé při přátelském hovoru poklepávají na rameno, dotýkají
se zad…
- Španělská zdvořilost se projevuje třeba tak, že
Španěl u stolu nezačne jíst dříve než ostatní. Nevstane pak zase, dokud
někdo jiný ještě jí. Nabídnete-li něco Španělovi, zdvořile odmítne,
svou nabídku tedy opakujte. I přes vlastní „pohodovost“ bude Španěl
považovat za nezdvořilé, pokud se na schůzku nedostavíte včas.
- Španělé poměrně málo jedí nebo pijí na ulicích, pohybovat se na
veřejnosti v opilém stavu jim pak přijde vyloženě neslušné.
- Je známo, že většina španělských obyvatel se hlásí ke
katolickému náboženství (v zemi jsou i věřící jiných
vyznání, včetně muslimů). Ačkoliv Španělé nebývají náboženští
fanatici (projevují toleranci vůči jiným náboženstvím, homosexualitě, na
plážích dámy mohou bez problémů odložit horní díl plavek), je vhodné
jejich náboženství a hlavní svátky ctít.
- Dostupnost internetu v pevninském Španělsku, na Kanárských a
Baleárských ostrovech nijak nezaostává za průměrnou dostupností
v státech Evropské unie.
- Ve městech jsou četné internetové kavárny, za hodinu zaplatíte
přibližně 1,50 €, rychlost připojení bývá celkem
vysoká. Mnoho kaváren nabízí také 15 minut zdarma.
- Ve větších městech a letoviscích mají některé restaurace a kavárny
k dispozici free Wi-Fi.
- Spousta hotelů nabízí možnost internetového připojení zdarma po dobu
pobytu.
- Španělsko má roaming pro mobilní operátory Telefónica
O2, T-Mobile a Vodafone. Pokrytí
signálem je na většině míst.
- Pokud voláte do České republiky, použijte předvolbu
+420. Pokud voláte do Španělska, je nutné zadat předvolbu
+34.
- Zavolat si můžete také z hotelového pokoje či recepce, je to však ta
nejdražší varianta. Dále můžete volat z telefonního
úřadu (locutorio) nebo z telefonních
automatů, které jsou na mince a telefonní karty, některé i na
kreditní karty. Telefonní kartu (tarjeta telefónica) je
možné zakoupit v místních stáncích (tabacos) nebo na
poště. Tyto karty nejsou universální, ale liší se podle provozovatele –
tzn. konkrétní karta funguje jen v příslušném telefonním automatu.
Instrukce jsou psány v angličtině.
- Zde jsou k dispozici odkazy na stránky mobilních operátorů Telefónica
O2, T-Mobile a Vodafone, kde naleznete bližší informace pro volání ze
zahraničí.
- Telefónica
O2
- T-Mobile
- Vodafone
- Pokud byste chtěli zakusit chladnou vodu Atlantiku a slunit se na bílých
písčitých plážích, tak nejblíže Seville se nacházejí letoviska
v okolí Sanlúcar de Barrameda, Chipiona nebo Rota
v provincii Cádiz, popř. pláže v okolí Huelvy.
- V samotné Seville byl vystavěn obří vodní park Aquapolis.
Je otevřen denně v červnu a září od 12:00 do 19:00, v červenci a srpnu
od 12:00 do 20:00. Ceny vstupného: dospělí nad 140 cm 18,95 EUR, děti
s výškou mezi 0,90 a 1,40m 13,95 EUR, senioři nad 65 let také
13,95. O jedno euro jsou ceny levnější při objednání přes
internet.
- V Seville je na dvě desítky sportovních plaveckých bazénů, z nichž
plavecký bazén s olympijskými parametry má sportovní
centrum Sato Sport Santa
Justa. Jinak při pobytu ve vícehvězdičkových hotelech si
můžete zasportovat většinou v hotelových bazénech.
- V posledních letech některá města v Andalusii obnovila tradici
Banos Arabes, neboli arabských lázní. V Seville se toto zařízení
jmenuje Aira de
Sevilla a zahrnuje komplex tří pater a střešní terasy. Hlavní
atrakcí jsou koupele různých teplot, tepidárium, calidarium a frigidarium,
nebo různé formy masáží a aroma terapie. Součástí komplexu jsou
nezbytné čajovny. Provoz je od 10:00 do 02:00, cena koupelí je 15 –
18 EUR, cena masáží 24 – 38 EUR. Adresa Calle Aire 15,
Sevilla 41004.
Wellness služby nabízí hned několik hotelů
v Seville:
- Becquer Hotel Sevilla nabízí saunu, parní
lázně,turecké lázně, masáže, bahenní zábaly, hydromasážní vany,
welness centrum a klub zdraví.
parní a turrecké lázně, Spa a wellness centrum, solarium, saunu,
masáže, vířivky i fitness centrum. Na podobné procedury lákají klienty
např. i hotely:
- Hotel & Spa JM Andalusí Park
- Hesperia Sevilla
- Hotel Las Casas de la Juderia
- Eme Fusion Hotel
- Hotel Las Casas del Rey Baeza Sevilla
- Abba Triana Hotel
- Pětihvězdičkový Hotel Cortijo Soto Real v Las Cabezas
de San Juan nabízí luxusní wellness centrum v několika odděleních. Centro
de Beleza nabízí krytý bazén, hydromasážní bazén, saunu, parní
místnosti, venkovní bazén, fitness a řadu odborných masáží
k rozmazlování pokožky i těla.
- Hotel Spa Hacienda la Boticaria v Alcalá de Quadaria
nabízí různé procedury na regeneraci pokožky, regeneraci pohybového
aparátu, různé typy masáží, ale i estetické a terapeutické ošetření.
Je vzdálen 23 km od Sevilly
- Španělsko je nejen krásná země naplněná atmosférou
jižanského temperamentu, ale také oblast skýtající skvělé
příležitosti jak pro potápění v moři a okolí ostrovů, tak i pro
jeskynní potápění. Uveďme proto výběrem některá místa, která za
zmínku rozhodně stojí. Nutno podotknout, že v okolí každého z ostrovů
patřících ke Španělsku je překrásný podmořský svět, který vyzařuje
svou osobitou atmosférou. Vraťme se ale k pevnině.
- Rezervace Illes Medes – překrásné místo protkané
četnými tunely. Potápění v těchto tunelech je naprosto bezpečné. Velkou
místní atrakcí je bronzový delfín, kterému je lepší se – pro velký
počet obdivovatelů – vyhnout.
- Illa Pedrosa – ostrov ležící hned u pobřeží, je
opět protkán systémem jeskyní a má velice příjemnou atmosféru.
- Carral Bernat – ostrůvek, u kterého se setkáte
s neobvykle velkým množstvím neobvykle „nenažraných“ ryb. Potkáte zde
kanici, mořany, gorgónie, ropušnice a mnoho dalších
drobnějších rybek.
- Vrak lodi Reggio Messina – loď byla záměrně potopena
v roce 1992. Její potopení se ale moc nepovedlo, protože se rozlámala na
mnoho kusů. To ovšem naopak umožnilo dostat se na místa, jež by jinak
nebyla přístupná. Zajímavější je záď lodi, která zůstala víc
pohromadě. Loď je označena na přídi i na zádi bójemi. Měří asi
150 metrů a je v hloubce 35 metrů.
- Cova de la Vaca – místo zajímavé především svými obyvateli
(myslíme tím samozřejmě ryby). Bydlí tu dva obří kanici. Ti se ale občas
nechtějí nechat vyrušit ze svého odpočinku, a tak za sebe posílají
menší zástupce. I ti jsou ale krásní. Dalšími obyvateli tohoto místa
jsou třeba gorgónie a jiné malé druhy ryb. Potápí se k nim tunelem,
najdete zde i malé jeskyně. Jsou tu i malé průlezy, do nichž se jen tak
někdo nedostane.
- Útes El Medallot – působí na člověka jako taková
malá langustí farma. Všude, kam se kolem sebe podíváte, vykukují na Vás
mezi kameny tito zajímaví tvorové. Potkáte zde i kanice a mnoho malých
ryb. Když máte štěstí, uvidíte i chobotnici. Na toto místo nejezdí
tolik turistů, a tak se zde ryby chovají přirozeněji a nežadoní neustále
o kus žvance.
- Tyto lokality jsou nedaleko Barcelony. Je to tady opravdu
moc hezké a stojí to za návštěvu slibující rozšíření potápěčských
obzorů.
Hovoříme-li o sportu v Seville, je třeba na prvním místě zmínit dvě
významná mužstva kopané – FC Sevilla
(či Sevilla FC – Fútbol Club) a Real Betis.
Z nich je v první španělské lize aktuálně klub FC Sevilla, který také
získal mj. dva poháry UEFA (v letech 2006 a 2007). Domovský stadion FC
Sevilly je pojmenován po někdejším prezidentovi klubu – Stadion
Ramóna Sanchéze Pizjuána (konalo se zde mj. také
Mistrovství světa ve fotbale,
1982, a Pohár mistrů evropských
zemí 1986). O sportovních aspiracích
Sevilly svědčí i její zájem z poslední doby
o pořádání letní olympiády, zhmotněný
v olympijském stadionu, kde proběhlo roku
1999 mistrovství světa v atletice. Ale nabídka
sportů v Seville tím vyčerpána není – jen jmenujme
basketbal, jezdectví,
veslování či kanoistiku
na řece Guadalquivir, golfové kluby ve vzdálenosti do 10 km
od města Real Club de Golf de Sevilla a Club Zaudin Golf s poplatky za
osmnáctijamkové hřiště zhruba od 60 do 100 eur. Z méně náročných
sportů se nabízí například možnost vypůjčit si kolo
(zhruba za euro na hodinu – mapka se stanovišti kol) a
projet se některou z mnoha cyklostezek města.
Na pomezí sportu a zábavy se nacházejí býčí zápasy,
jichž je Sevilla významným centrem se svou Plaza de Toros de la Real
Maestranza de Caballería de Sevilla,
nejstarší a podle mnohých
nejkrásnější arénou ve Španělsku s přilehlým
muzeem býčích zápasů. Od této trochu
problematické tradice lze přejít k neškodným nedělním
trhům a oslavám velikonočního týdne (Semana
Santa) a následnému dubnovému svátku Feria de
abril, který je výtečnou příležitostí pro poznávání
tradičních španělských oděvů, flamenka a dalších tanců i kytarových
skladeb a jezdecké tradice. Co se týče modernější zábavy, má prý
Sevilla ze všech měst Evropy nejvyšší
počet barů na počet obyvatel a najdete v ní i diskotéky pod
širým nebem.
Hlavní město Španělska
- Madrid – je královským sídlem, nachází se zde
královský palác Palacio Real, spousta muzeí, galerií a divadel
Historické lokality
- Barcelona – gotická čtvrť, radnice zvaná Casa de la
Ciutat, muzea, romantická zákoutí a náměstíčka
- Malaga – rodiště Pabla Picassa, Picassovo muzeum,
pevnost Alcazaba s amfiteátrem a hrad Gibralfaro
- Granada – Alhambra (středověký komplex paláců a
pevností maurských panovníků)
- Sevilla – Reales Alcázares (Královský hrad), Giralda
(arabský minaret mešity), Torre del Oro (Zlatá věž), Barrio Santa Cruz
(židovská čtvrť), Archivo de Indias (Indický archív), náměstí Plaza de
España, univerzita
- Córdoba – mešita-katedrála, Puente Romano (Římský
most), Alcázar de los Reyes Cristianos (pevnosti křesťanských králů)
- Povrch Španělska je převážně hornatý. Pohoří Sierra
Nevada se rozkládá na jihu země v Andalusii a je druhým
nejvyšším pohořím v západní Evropě. Nejvyšší hora
kontinentálního Španělka Mulhacén dosahuje výšky 3478 m n. m.
Na hoře Valeta se nachází lyžařský areál, nejvýše položený ve
Španělsku a zároveň nejjižnější v Evropě.
- Dalším významným pohořím jsou Pyreneje, které
oddělují poloostrov od zbytku Evropy a tvoří hranici mezi Francií a
Španělskem. Nachází se zde také stát Andorra. Nejvyšším vrcholem je
Pico de Aneto (3404 m n. m.), který je pokryt ledovcem.
Horské pásmo je 435 km dlouhé a najdeme zde tři národní parky. Hory jsou
tvořeny množstvím masivů, mezi nimiž se rozkládají úzká údolí.
- V severní části se rozkládá horský systém Kantaberské
pohoří, které je tvořeno mnoha drobnými pohořími. Dominantou je
atraktivní pohoří Picos de Europa s nejvyšším bodem Torre de
Cerredo (2648 m n. m.). Díky různorodému terénu je Kantaberské
pohoří vhodné především pro vysokohorskou turistiku a horolezectví.
- Iberské pohoří se táhne od severozápadu
k jihovýchodu Španělska. Nejvyšším vrcholem je hora Moncayo
(2313 m n. m.). Toto pohoří vytváří rozvodí řek mezi
Atlantským oceánem a Středozemním mořem.
- V centrální části poloostrova severně od Madridu se nachází
Kastilské pohoří. Nejvyšší hora Pico Almanzor
dosahuje výšky 2592 m n. m.
- Zbytek vnitrozemí pokrývá rozlehlá a suchá náhorní plošina
Meseta.
- Nížin je ve Španělsku velmi málo. Na jihu podél řeky Guadalquivir se
rozprostírá nejúrodnější Andaluská nížina. Řeku Ebro
obklopuje Eberská nížina. Podél středomořského
pobřeží se táhne úzká a úrodná nížina (huerta).
- Východní pobřeží Španělska omývá Středozemní
moře, západní břehy až po Gibraltar obklopuje Atlantský
oceán a na severu se nachází Biskajský
záliv.
- Andalusie hraničí na severu se španělskými
autonomními oblastmi Extremadurou a Kastilií-La Manchou a na východě
s Murcií. Jižní hranici tvoří Gibraltar a pobřeží Středozemního
moře, jihozápadní Atlantický oceán a na západě sousedí Andalusie
s Portugalskem.
- S portugalských středisek jsou poměrně dosažitelná letoviska Faro
197 km nebo Tavira 170 km, do Lisabonu je to cca 460 km.
- Přes Gibraltarský průliv je dostupné cestovatelsky zajímavé Maroko.
Pro občany České republiky neplatí pro návštěvu Maroka vízová
povinnost, takže výlet je bez problémů.
- Andalusie zaujímá jižní část Pyrenejského
poloostrova, kde její přirozenou severní hranici tvoří horský
hřeben Sierra Morena, který spadá na jihu do zeleného údolí
největší řeky Guadalquivir. Jihozápadní Sierra de
Grazalena je nejdeštivější oblastí Španělska, zatímco
východní Alméria je nejvyprahlejší pouští, kde najdete
i typickou severoafrickou vegetaci. V deltě Guadalquivir se nachází jediný
národní park v Andalusii Coto de Doňana se systémem
pramenů, bažin, dunami, pahorky a porosty, které poskytují útočiště
četným druhům vodního ptactva a dravcům. V blízkosti písečných dun zde
žije více než 360 ptačích druhů. Park byl zapsán na seznam světového
dědictví UNESCO. Přírodní rezervací je Sierra de
Grazalema s korkovými duby, borovicemi, piniemi a španělskými
jedlemi „pinsapo“ a nejvýznamnější kolonií supů v Evropě.
- Půda je zde velice úrodná, ale celá polovina zemědělské půdy není
obdělávána a leží ladem nebo slouží k chovu býků.
- Oblast mezi městy Jerez de la Frontera, El Puerto de Santa Maria a
Sanlúcar de Barameda je pěstitelskou oblastí nejslavnějšího
španělského vína cherry ( jerez ). Blízkost Atlantiku, enormní
délka slunečního svitu, hojnost srážek a zvláštní bílá půda, která
odráží sluneční paprsky na hrozny zespodu, je to, čím je sherry
nenapodobitelné. A také postup Féničanů, kdy se do nových vín přidává
část toho starého.
- Díky nerostnému bohatství stříbra, olova a cínu se
tento kraj rychle osidloval a rozvíjel. Intenzivnější zavodňování,
rychlá urbanizace a rozvoj cestovního ruchu jsou ale stále větší
zátěží pro zdejší nevelké zásoby vody, což ohrožuje divokou zvěř
v této oblasti
- Sevilla je hlavním městem stejnojmenné provincie. Má
více než 700 000 obyvatel, což je téměř polovina obyvatel celé
provincie. V minulosti jako přístav hrála důležitou roli v obchodu mezi
Španělskem a Amerikou a i dnes je stále jedním z nejaktivnějších
říčních přístavů Pyrenejského poloostarova.
- Sevilla je jedním z největších historických center Evropy a velice
oblíbeným turistickým cílem všech návštěvníků Španělska. Přes
všechny důležité památky a fascinující historii se jí přezdívá
radostné město. Samotní obyvatelé jsou oblíbeni pro svůj humor, vtip a
jiskru, město samotné pro svoji vitalitu. Jedná se o největší město
jižního Španělska, město Carmen, Dona Juana a Figara. Při jeho
návštěvě budete v samém srdci andaluské kultury, v centru býčích
zápasů a žhavého flamenca.
- Mimořádné výkony herců můžete sledovat při každoroční přehlídce
Feria de Abril, kdy se celý dlouhý týden hraje, tančí, jí
a pije. Muži ukazují na odiv své koně a ženy brilantně ohnivé šaty.
Další jarní událostí je svatý týden Semana Santa,
náboženský svátek s mnoha procesími.
- Ubytování v Seville si můžete vybrat podle svých
představ, ve všech cenových pásmech. Jedním z nejluxusnějších hotelů
je Alfonso XIII, který dříve sloužil královské rodině. Naopak cenově
přijatelné hotely najdete na stránkách www.easytobook.com
- Z kulinářských specialit si nenechte ujít místní pokrmy z mořských
plodů, tapas. Městu se připisuje jejich vznik a ochutnat je můžete
v desítkách tapas barů. Ve čtvrti Santa Cruz např. Bar Giralda, Modesto,
Las Teresas a Casa Robles, v Triana El Kiosco de lasFlores, Casa Cuesta nebo
Bodeguita Sanlúcar aj.
- Pamětihodnosti Sevilly najdete v sekci historické
lokality a historie.
- Možnosti výletů ( více sekce výlety)
- Sevilla – historická část, muzea,divadla, koncerty
- Itaca – ruiny římského města 9 km severně od Sevilly
- Cádiz – správní centrum regionu, 125 km jižně od hl.města
- Jerez de la Frontera – 95 km jihozápadně od Sevilly
- Ronda – 125 km jihovýchodně
- Cordoba – 150 km východně
- Přírodní rezervace Sierra de Grazalema
- Národní park Doňana
- Jízda Al-Andalus Expressem
- Hlavní řekou Andalusie je mohutný tok Guadalquivir,
která je pátou největší řekou Španělska. Jméno pochází z arabského
al-wadi al-Kabir ( Velká řeka ), Římané jej nazývali Betis. Svým povodím
zasahuje na území všech osmi andaluských provincií. Pod Sevillou protéká
vlhkou oblastí Las Marismas del Guadalquivir, kde se rozděluje na jednotlivá
ramena, před ústím do Cádizského zálivu se opět spojuje v jedno koryto a
ústí až 7 km širokým estuárem u města Sanlúcar de Barrameda do
Atlantiku. Při přílivu se námořní lodě dostanou až do Sevilly. Jinak je
řeka využívána pro zavlažování.
- Mezi vodnaté toky patří ještě např. pravé přítoky Ribera de
Huelva a Rio de Casareales.
|