Madrid

Cena vždy zahrnuje:

• letenky tam a zpět včetně letištních poplatků, bezpečnostních a palivových příplatků

Cena nezahrnuje:

• cestovní pojištění, pojištění proti storno, víza resp. turistické karty, náklady na povinné očkováním (pokud je vyžadováno), dopravu z místa bydliště do místa odletu

Rizika a očkování ^

• Povinné očkování: není
• Doporučená očkování: proti virové hepatitidě typu B, meningokokové meningitidě

Celní předpisy ^

• Na území států EU platí volný pohyb zboží. Výjimkou je zboží podléhající spotřební dani – toho je možné převážet limitované množství pro osobní potřebu:
• cigarety – 800 ks, krátké doutníky – 400 ks, doutníky – 200 ks, tabák – 1 kg, lihoviny – 10 l, alkoholické nápoje se středním obsahem alkoholu – 20 l, víno – 90 l (60 l šumivého vína), pivo – 110 l

Kontakt na zastoupení ČR v zemi ^

• Velvyslanectví České republiky ve Španělsku (Embajada de la República Checa), Avda. Pío XII, 22–24, 28016 Madrid
• Telefon 0034/913531880, sekretariát-913531882, KO-913531896–7
• Fax 0034/913531885, OEÚ-913531888, KO-913531898
• E-mail: madrid@embassy.mzv.cz Web: www.mzv.cz/madrid
• Provozní hodiny: Po – Pá 8:00 – 12:30, 13:00 – 16:30
• Pro veřejnost: Po – Pá 10:00 – 12:00
• Na stejné adrese sídlí i České centrum
• Telefon 0034/913530623, 913530622
• Fax 0034/913530624
• E-mail: ccmadrid@czech.cz
• Web: www.czechcentres.cz/madrid

Kontakt v ČR na zastoupení země ^

Velvyslanectví Španělska
Badeniho 401/4, Praha 7
170 00

tel.: 233 097 211, 224 311 222
fax: 233 341 770, 233 340 813 /Consular Section/
e-mail: embespcz@mail.mae.es
web: www.mae.es/…raga/es/home, www.embajada-esp-praga.cz /Cultural Section/

titulář J. E. p. Arturo LACLAUSTRA BELTRÁN
funkce velvyslanec

Provozní hodiny úřadu 8.30 – 16.00 /Po – Pá/ Vízové oddělení: 9.00 – 12.00 /Po, St, Pá/

Vstupní víza ^

• Občanům České republiky stačí pro vstup do Španělska pouze platný cestovní pas nebo občanský průkaz (ne s odděleným rohem), přičemž platnost cestovních dokladů musí trvat minimálně po dobu pobytu ve Španělsku.
• Občanský průkaz platí jako cestovní doklad pouze pro jeho držitele – dítě cestující společně s rodičem, který má pouze občanský průkaz, musí mít vlastní platný cestovní pas, i když je zapsané v občanském průkazu rodiče.
• Dítě cestující s rodičem, v jehož platném cestovním pasu je zapsáno, nepotřebuje pro vstup vlastní cestovní doklad. Dítě zapsané v pasu před 1. 9. 2006 takto může cestovat do věku 15 let, dítě zapsané v pasu po 1. 3. 2008 může takto cestovat do věku 10 let.
• Při pobytu nad 90 dnů je nutné přihlásit se na cizinecké policii.

Bezpečnost ^

• Turistické oblasti ve Španělsku jsou standardními evropskými regiony i po bezpečnostní stránce. Obecná kriminalita v poslední době stále stoupá, zejména ve velkých městských aglomeracích, jako je Madrid či Barcelona. Pozor na drobné krádeže, zvláště v letních měsících v místech s větší koncentrací lidí (tržiště, letiště, supermarkety, diskotéky atd.) a při různých fiestách. Kromě běžného kapsářství jsou používány různé způsoby odlákání pozornosti (prodej květin, hádání z ruky, „neúmyslné“ potřísnění oděvu, prokazování dostatečné hotovosti falešnému policistovi). Rozhodně není doporučeno nechat se vtáhnout do hraní hazardních her a nakupovat zboží pochybného původu či kvality od „plážových“ prodavačů. V případě, že k okradení přesto dojde, je vhodné případ ohlásit a požádat o vystavení policejního protokolu.
• Na celém území Španělska platí tísňové telefonní číslo 112 (univerzální pro policii, zdravotníky i hasiče). Je funkční 24 hodin denně po celý rok. V naléhavých případech lze využít i telefonních čísel civilní gardy (062) nebo národní policie (091).
• Ve Španělsku je třeba důsledně dodržovat dopravní předpisy. Pokuty za jejich porušení jsou poměrně vysoké a policie je vyžaduje zaplatit na místě. Nově je např. upraveno používání mobilního telefonu při řízení pouze jako hands-free, vypínání mobilního telefonu a rádia při čerpání pohonných hmot, zákaz používání radarových detektorů, používání reflexní vesty, apod. Ve Španělsku platí bodový systém hodnocení dopravních přestupků.
• V případě, kdy český občan poruší, zejména nevědomě, zákon a je odsouzen ke krátkému trestu odnětí svobody, soud ho automaticky ve většině případů mění na vyhoštění se zákazem vstupu na 3 až 10 let.
• Přes stále větší úspěšnost boje španělské vlády s baskickou separatistickou organizací ETA je třeba ve Španělsku s hrozbou nacionalistického terorismu stále počítat. Na letištích platí pravidla upravující množství tekutin a gelů, které smí mít cestující u sebe ve chvíli, kdy prochází bezpečnostní kontrolou.

Z obecných pravidel společenského chování:

• Ve Španělsku je typická siesta přibližně mezi 13. až 16. hodinou, kdy bývají některé obchody a především úřady zavřeny. „Mañana“ znamená „někdy jindy“. Nikam se nespěchá, přijít pozdě není prohřešek, všechno z našeho hlediska „dlouho trvá“, rozčilování nepomáhá. V práci je velmi důležité zdvořilé chování a bezchybné formální oblečení. Na koridě není vhodné povzbuzovat býka, je to urážka matadora (i býka) a národních tradic.

Doporučená opatření:

• zásadně s sebou nenosit větší finanční částky nebo dokonce veškerou hotovost
• nemít důležité doklady a věci na jednom místě
• nevozit s sebou občanské průkazy, vojenské knížky
• jelikož hotel neručí za věci ponechané volně v hotelovém pokoji, cenné předměty, šperky, peníze, pasy, letenky, kamery a fotoaparáty ponechat v hotelovém trezoru
• kopii pasu (a jednu pasovou fotografii) uložit odděleně od originálu, což usnadní vyřízení náhradních dokladů v případě odcizení
• na vycházce ani na pláži nenechávat osobní věci bez dozoru
• mít zaznamenána tel. čísla bankovního ústavu za účelem nahlášení odcizení (ztráty) platební karty
• nepřespávat na osamocených místech
• neponechávat v autě doklady a cennosti, parkovat na bezpečných (hlídaných) parkovištích
• udržovat kontakt s rodinnými příslušníky či přáteli, schopnými poskytnout finanční pomoc
• znát základní španělskou terminologii
• mít pojištění na cestu do zahraničí
• dodržovat finanční vybavenost
• nepřekračovat lhůtu pobytu ve Španělsku (celkem 90 dní v rámci doby 6 měsíců)
• požadovat na hranicích razítko pasové kontroly s datem vstupu do schengenského prostoru
• obeznámit se s možnostmi pomoci a intervence ze strany velvyslanectví
• vyhnout se práci bez pracovního povolení
• nepoužívat autostop, tento způsob cestování zde není zaveden
• při organizované turistice věnovat pozornost výběru vhodné cestovní kanceláře

  (Zdroj: MZV)

Doprava ^

• K řízení motorových vozidel ve Španělsku stačí platný řidičský průkaz ČR. Není třeba si obstarávat mezinárodní řidičský průkaz, ale je nutné mít s sebou tzv. zelenou kartu.
• Povolená rychlost v obci je ve Španělsku 50 km/h, mimo obec 90 – 100 km/h, na dálnici 120 km/h.
• Maximální povolené množství alkoholu v krvi je 0,5 promile, kromě vozidel vezoucích více než 8 pasažérů, vozidel hromadné dopravy, nebo vozidel vezoucích nebezpečný náklad. Ty mají hranici 0,3 promile.

Odlišnosti a zajímavosti v dopravních předpisech:

• zákaz vjezdu do křižovatky, pokud není v příslušném směru volný výjezd (to oznamují žluté čáry ve tvaru kříže)
• cyklisté mají přednost v jízdě, kříží-li jejich cestu motorová vozidla odbočující doleva nebo doprava
• řidič používající během řízení brýle musí mít u sebe náhradní pár
• dítě do 12 let a výšky 135 cm musí používat dětský zádržný systém
• při tankování musí být vypnutý mobil i rádio
• používání antiradarů a jim podobných varovných systémů je přísně zakázáno
• Ceny pohonných hmot v Evropě

Místní doprava ^

• Z letiště je možné se do centra dostat metrem, autobusem nebo taxi.
• Metro odjíždí z prostoru mezi terminálem 2 a parkovištěm 2, jeho linka 8 Vás z letiště do centra odveze cca za 12 minut, jízdenka stojí 1,10 €.
• Autobusová linka 89 jezdí z letiště do centra každých cca 15 minut, cena lístku je 3,10 €.
• Taxi Vás do centra dopraví asi za 30 minut. Cesta do centra Vás vyjde na 15 až 20 €.
• Ve městě můžete k dopravě využít opět metro, autobus, taxi nebo příměstský vlak.
• Metro má 10 různých linek a představuje nejrychlejší druh dopravy po městě. Intervaly mezi jednotlivými spoji jsou malé, vagony jsou čisté. Jízdenka na metro stojí 1,20 €, výhodný balík 10 jízdenek stojí 5,80 €, denní lístek je za 3,50 €. Dále existuje možnost zakoupení výhodných vícedenních jízdenek. Detailní informace naleznete na stránkách madridského metra.
• Autobusové linky jsou taktéž velice pohodlné pro cestování po městě. Základní lístek stojí 1,20 €. V noci jezdí po městě autobusy buhos (česky „sovy“). Dopravu zajišťuje společnost EMT.
• Taxi Vás po městě vyjde na 0,70 – 1 € za km.
• V Madridu fungují také linky příměstského vlaku. Linek je 11 a nabízí rychlé spojení mezi odlehlejšími stanicemi. Příměstské vlaky spravuje Renfe Carencias.
• Další možností je pronájem auta. Řidič musí dosáhnout věku 21 let, vlastnit alespoň rok platný řidičský průkaz a mít uzavřené mezinárodní pojištění. Pronájem auta zajišťují například půjčovny Avis nebo Hertz. Ceny se pohybují okolo 40 € za osobní automobil na den.Ve většině případů je výhodnější objednat pronájem auta po internetu z domova. K dispozici jsou např. stránky www.hertz-europe.com, www.avis.cz, www.sixt.de nebo www.holidayautos.cz.
• Ideální pro cestování po hlavním městě Španělska je skútr nebo kolo. Široký výběr skútrů a motorek poskytuje například Moto Aquiler. Cena se pohybuje od 25 do 100 € v závislosti na kvalitě stroje. Kolo je možné si půjčit například u Karacol Sport. Cena pronájmu závisí na druhu a kvalitě kola, obecně se dá mluvit o ceně okolo 15 €. Počítejte s nutností složit vratnou zálohu.

Výlety ^

• K nejznámějším historickým pamětihodnostem Madridu patří bezesporu královský palác Palacio Real (viz Google maps). Jeho historie se počíná už roku 852, kdy jej nechal postavit arabský emír Muhammad I. V současné době je areál paláce asi desetkrát větší než londýnský Buckinghamský palác a k reprezentačním účelům jej využívá španělský král Juan Carlos I. V době nepřítomnosti krále je možné prohlédnout si palác i zevnitř. Jeho prohlídka, trvající více než dvě hodiny, určitě stojí za to (sbírka tapiserií, zbraní, hodin). Monumentální palác najdete na náměstí Oriente a má otevřeno od pondělí do soboty 9.30 – 17 hodin, v neděli a ve svátky 9 – 14 hodin.
• V okolí paláce můžete navštívit přilehlé parky, jako je např. Casa de Campo (viz Google maps) s rozlohou více než 1700 hektarů. Uvnitř naleznete zábavní park Parque de Atracciones de Madrid a ZOO Aquarium de Madrid.
• Madrid se pyšní také zajímavou botanickou zahradou Real Jardín Botánico. Naleznete tu více než 30 000 rostlin z celého světa. Zahrada je na adrese Plaza de Murillo 2 (naproti muzeu Prado, viz níže) a vstupné je 2 €.
• Další zajímavostí Madridu jsou tři významná muzea. Všechna jsou shodou okolností soustředěna v okolí bulváru Paseo de Prado, takže na tuto ulici zamíří každý, koho zajímá výtvarné umění. Prvním, největším a asi nejznámějším muzeem je Museo del Prado (viz Google maps). Najdete tu bezesporu nejkvalitnější sbírku španělských mistrů 14. až 19. stol., ale jsou tu také zástupci vlámské a italské malířské školy (obrazy např. El Greka, Murilla, Goyi, Velázqueze a Tiziana). Otevřeno je od úterý do neděle od 9 do 20 hodin. Vstupné pro dospělé je 9 €.
• Druhou významnou obrazárnou je Museo Thyssen-Bornemisza (viz Google maps). Ta byla otevřena až roku 1992 a svou sbírkou evropského a světového malířství doplňuje výše zmíněné El Prado. Otevřeno je také od úterý do neděle od 10 do 18.30 hodin, vstupné je 6 €.
• Pokud jste příznivci spíše moderního umění, neopomeňte Centro Nacional de Arte-Reina Sofía na ulici Santa Isabela 52 (viz Google maps). Najdete zde např. díla Picassa, Dalího nebo Miróa. Otevřeno je v sezoně od pondělí do soboty od 11 do 20 hodin, v neděli od 11 do 18 hodin, v úterý je zavřeno. Vstupné pro dospělé je 6 €.
• Zámek-klášter (a také královské sídlo) Escorial se nachází zhruba 40 km severně od Madridu. Jeho středobodem je kostel s monumentální kopulí a dvěma zvonicemi. V Escorialu je také slavná knihovna (více jak 40 000 svazků) a krypta, kam jsou pohřbíváni španělští králové (leží zde i Karel V. a Filip II.). Ve vzdálenosti 9 km od Escorialu je Údolí padlých (Valle de los Caídos), monumentální památník obětem občanské války. Zde je také pohřben diktátor Franco.
• Slavný Miguel de Cervantes se roku 1547 narodil v Alcalá de Henares, asi 35 km severovýchodně od Madridu. Ve městě je také slavná univerzita a katedrála.
• Pokud chcete vyrazit do okolí Madridu, navštivte třeba město Segovia. Leží asi 85 km severozápadně od Madridu (viz Google maps). Poněvadž nadmořská výška Segovie je kolem 1000 m n. m., je zde teplota oproti Madridu v létě asi o 3 – 5 stupňů nižší. Proto také patří tento výlet k oblíbeným zpestřením v létě. Autobus z Madridu sem zajíždí každou půlhodinu, vlak asi každé 2 hodiny. Jednosměrné jízdné je kolem 6 €. Uvidíte zde impozantní římský akvadukt nebo majestátní hrad Alcazar (otevřeno od 10 do 19 hodin, vstupné 4 €).
• Asi 11 km od města Segovia můžete také navštívit nádherné paláce se zahradou a fontánami La Granja de San Ildefonso (viz Google maps). Základní vstupné je 5 €. V sezoně je otevřeno od 10 do 20 hodin.
• Dalším tipem na výlet mimo Madrid je město Toledo. Leží asi 70 km jihozápadně od Madridu. Také zde můžete navštívit obrovské množství zajímavých míst. Ať už zoo s africkým safari, botanickou zahradu nebo umělecké muzeum. A také sem je z Madridu dobré vlakové i autobusové spojení.

Jídlo a pití ^

• Španělská kuchyně je velice rozmanitá a není jednotná pro celou zemi. Každý region má své typické vyhlášené speciality.
• Nejdůležitějšími ingrediencemi jsou rajčata, papriky, česnek, olivový olej a koření. A samozřejmě nesmí chybět ani vynikající víno. V přímořských oblastech zaujímají hlavní místo v jídelníčku ryby a mořské plody v kombinaci se zeleninovými saláty, ve vnitrozemí je to spíše maso – vepřové, skopové, drůbež – a vydatné, husté polévky.

Speciality

• Mezi nejznámější španělské speciality patří paella. Základem je rýže, ta může být smíchaná s různými druhy masa, mořských živočichů nebo zeleniny. V horkém létě je velice osvěžující studená polévka gazpacho s rajčaty, paprikami, okurkami a cibulí. Dalším národním jídlem je toritilla, pečená placka z brambor, vajec a cibule. Specialitou místní kuchyně jsou tapas – jednohubky, malé chuťovky, které se jedí před jídlem nebo k vínu a pivu. Podávají se na malých talířcích a výběr všelijakých druhů je opravdu velký.
• Ze sladkých moučníků se podávají např. typické churros, což jsou křupavé tyčinky.
• Jste-li milovníci dobrého vína, určitě Vás potěší velký výběr kvalitních odrůd ze 40 vinařských oblastí. Víno se prodává pod značkou D.O. (denominacíón de origen) a mezi nejznámější odrůdy patří červené víno Tempranillo. Pokud chcete zahnat žízeň a zajít na pivo, nezklamou Vás tradiční evropské značky. Určitě však ochutnejte místní oblíbené pivo jako San Miguel nebo Estrella.

Restaurace

• Pokud tedy chcete ochutnat místní speciality, zajděte si třeba do taverny, kavárny nebo do některého z tapas barů, kde se cena tapas pohybuje kolem 2 až 3 €. Kdo je zvyklý na klasické fast foody, může se občerstvit v zařízeních jako McDonald's, McChicken nebo Pollo Frito. Ve Španělsku najdete také řadu mezinárodních restaurací, od italské a německé až třeba po thajskou.
• Oběd se běžně podává mezi 14. a 16., večeře kolem 21. hodiny. V poledne využijte cenově výhodné menu (menu del día) a večer menu del noche. Nejlepší cena, s níž se setkáte, je kolem 8 €. Samozřejmě máte také výběr z jídelníčku (a la carta), což je ovšem dražší.

Náboženství a tradice ^

• V zemi je na 83,6 % katolíků a pouze 11,9 % lidí je bez vyznání. Zbylá procenta jsou protestanti a muslimové.

• Svátky

Civilní:
1. 1. Nový rok
1. 5. Svátek práce
12. 10. Národní svátek Španělska a Španělského společenství
6. 12. Den ústavy

Církevní:
6. 1. Tři králové
9. – 10. 4. Velikonoce 2009
15. 8. Nanebevzetí Panny Marie
1. 11. Všech svatých
8. 12. Neposkvrněné početí
25. 12. Narození Krista

Významná náboženská místa a kostely:

• památky Ovieda a Asturského království – kostely Santa María del Naranco, San Miguel de Lillo, Santa Cristina de Lena, Cámara Santa a San Julián de los Prados, nacházející se v Oviedu
• město Girona – katedrála Panny Marie, jedna z nejširších jednolodních gotických katedrál na světě; stavba započala v 11. století v románském slohu, dostavěna byla v 18. stol
• město Burgos – katedrála, která je zasvěcena Panně Marii
• katedrála v Seville
• Barcelona
  • kostel Santa Maria del Mar
  • klášter Montserrat

Historie - Kultura ^

Historie Španělska

Území Španělska bylo osídleno již před několika desítkami tisíc let. Nejznámějším svědectvím jsou jeskynní malby v Altamiře na severu Španělska. Svou polohou se Španělsko přímo nabízelo osidlování středomořskými civilizacemi, na něž nám zbyla památka v podobě místních názvů – město Cádiz vděčí za své jméno Féničanům, kteří je založili jako Gádir, Řekové zase nazvali Španělsko Iberií dle řeky Ebro, podle které bývá někdy nazýván i celý poloostrov.
Z invazí, jež ovlivnily původní obyvatelstvo složené z Iberů a Keltů, byla nejvýznamnější ta římská. Z této doby se dochovaly akvadukty, římská divadla, arény, datuje se z ní např. založení měst jako Zaragoza (pův. Caesaraugusta) nebo Valencia (Valentia). Kulturní dědictví z této doby (latinský základ jazyka i vzdělanosti, náboženství) Španělsko nikdy nezradilo, byť byla tato prvotní stopa vystavena v následujících dobách agresivním vlivům. Španělsko oplátkou Římanům dodávalo potraviny jako víno či olivový olej, ale také císaře (na území dnešního Španělska poprvé uviděli svět tak význační císaři jako Traianus, Hadrián či Theodosius I.). Podle některých dohadů byl rodákem ze Španělska i stoický filozof Seneca, jehož rodina pocházela z Córdoby. Ve Španělsku se narodil též římský básník Martialis, známý skladatel epigramů, drobného žánru, jehož vliv můžeme vystopovat až do našeho národního obrození a ke Karlu Havlíčkovi.
Římská správa byla vystřídána nájezdy germánských národů, z nichž se do historie země vepsali zejména Vizigóti, kteří si zvolili za hlavní město svého království Toledo. Povlovný úpadek visigótské vlády byl rázně přerušen muslimskou výpravou z roku 711, již vedl Tárik ibn Zijád. Během několika málo let si Arabové získali nadvládu nad většinou Pyrenejského poloostrova a jejich postupu hlouběji do evropského kontinentu učinil přítrž až francký vůdce Karel Martel vítězstvím v bitvě u Poitiers roku 732. V době arabské nadvlády byly položeny základy budoucí síly španělského námořnictva. Pozoruhodným jevem, který období ohraničované roky 711 a 1492 provázel, byla takzvaná convivencia – pokojné soužití katolíků, muslimů a židů i jejich vzájemná inspirace, jejímž výsledkem byla jedinečná kulturní směs. Architektonické pozůstatky toho můžeme dodnes obdivovat ve španělských městech. Střediskem této interakce náboženských a kulturních proudů tří etnik bylo město Toledo.
Postupem času se začala projevovat nejednota v rámci arabské nadvlády a toho využívali křesťanští vládci ve Španělsku, již zahájili od severu proces znovudobývání (reconquista) Španělska, jehož patrně nejslavnější postavou je národní hrdina El Cid, jenž se vyznamenal dobytím Valencie. Proces znovudobývání Španělska byl dovršen roku 1492, kdy konečně padla Granada, poslední zbylé muslimské území. Její dobytí je spojeno se slavným párem manželů-vládců Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského. Jejich osobním spojením (vzali se roku 1469 ve Valladolidu) splynula v jeden svazek i obě království, a tak byl položen základ dnešnímu Španělsku. Svým slavným činem spočívajícím v podpoře výpravy Kryštofa Kolumba také založili budoucí nesmírné bohatství a dominantní postavení Španělska v následujích staletích. Zároveň však také (jako katolická veličenstva – reyes católicos) tvrdě ukončili období tolerance mezi příslušníky různých vyznání a etnik. Postiženi byli zejména židé, které již na konci 14. století postihla vlna masakrů. Nyní dostali ultimátum – konvertovat ke katolické víře, nebo zemi opustit (opatřeními bylo postiženo několik desítek tisíc židů). Stejný osud potkal muslimy, cikánské obyvatelstvo bylo pronásledováno…
V 16. a 17. století nadešel Španělsku zlatý věk. Bylo v té době největší říší, jedinou světovou velmocí. Z Ameriky mu proudilo nepředstavitelné bohatství zlata a stříbra, slavní dobyvatelé – mezi nimi Fernando Cortés a Francisco Pizarro – pokořili říše Aztéků, Inků a Mayů, a tím ještě mocněji vzrostla území podléhající Španělsku o oblasti Střední a Jižní Ameriky. Od roku 1580 do roku 1640 existovala Iberská unie, spojení Španělska a Portugalska. Hrozící nebezpečí vyplývající z muslimské dominance v Středomoří se podařilo zažehnat vítězstvím v bitvě u Lepanta roku 1571. Pod vojevůdcem Donem Juanem d'Austria v ní, jak je obecně známo, udatně bojoval a ztratil levou ruku Miguel de Cervantes, autor nesmrtelného díla Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Nebyl jedinou velkou postavou této doby, kdy s mocí a vlivem Španělska vzkvétala i jeho kultura. Připomeňme osobnosti Cervantesova literárního kolegy, dramatika Lope de Vegy, malíře velkých postav a událostí Diega Velázqueze či El Greca, ve Španělsku usazeného malíře fantaskních obrazů řeckého původu (jak k tomu odkazuje jeho vžité přízvisko). Neblahým dědictvím opatření zaměřených proti židům a muslimům bylo řádění inkvizice. Fakt, že se židé přiklonili ke katolictví, nestačil. Mnohým se totiž podařilo dosáhnout významného postavení, což vzbuzovalo závist. Podařilo se vzbudit nedůvěru k těmto conversos. Inkvizice, jež měla stát na stráži náboženské čistoty Španělska, postihovala dále kacíře, protestanty, čarodějnice či homosexuály, zakazovala údajně kacířské knihy. Vyvrcholením jejích procesů bylo autodafé, v překladu akt víry, který kacíř vykonal pokáním. Vlastní autodafé byl čistě náboženský rituál, dnes je tak někdy označováno i upalování, z něhož se stalo postupem času promyšlené představení. Zlaté období Španělska bylo spojeno s panováním Habsburků. Z nich nejvýznamnější panovník, nad jehož říší slunce nezapadalo, byl Karel V., císař římský. Nesmírnou říši rozdělil – svému synu Filipovi II., zbudovateli Escorialu, odkázal Španělsko, Nizozemí a zámořské državy, bratru Ferdinandovi císařskou korunu. Po smrti velkého císaře se objevily první náznaky soumraku slavné říše – nepokoje v Nizozemí, důsledky válečných konfliktů ve střední Evropě. K tomu zemi postihlo v 17. století několik morových ran. Španělská větev Habsburků, jež už léta slábla, nakonec vymřela.
Následovala válka o dědictví španělské (1701 – 1714), ze které vyšli vítězně Bourboni. Španělsko se nyní orientovalo na Francii, a to včetně absolutistické formy vlády. Lavírování ve vztahu k revoluční Francii skončilo Napoleonovým vpádem do Španělska a dosazením jeho bratra na uvolněný trůn. Bourbonský král sice posléze opět dosedl na španělský trůn, ale Španělsku to pokoj nepřineslo. Celé devatenácté století se svými nepokoji, zmatky, revoltami, politickými zvraty a bratrovražedným konfliktem mezi konzervativními příznivci autoritativní vlády a jejich umírněnými odpůrci jako by bylo sérií předznamenání tragické historie Španělska ve 20. století. Do něj již někdejší koloniální velmoc vstupovala bez svých amerických území, která v 19. století ztratila. V první světové válce sice zachovávalo Španělsko neutralitu, dokonce i ekonomicky těžilo ze své situace dodavatele válčícím stranám, po válce však přišly jiné rány – epidemie španělské chřipky, zhoršení ekonomické situace, ztráta Maroka, kde Španělsku zbyla jen města Ceuta a Melilla, a roku 1930 státní bankrot.
Léta trvající roztržka mezi dvěma křídly španělské politiky vyústila nakonec v krvavý konflikt, děsivou předehru druhé světové války, válku občanskou. Začala 17. července 1936 tažením generála Franciska Franka z Maroka na pevninské Španělsko. Proti sobě v ní stáli republikáni (komunisti s anarchisty podporovaní Sovětským svazem a většinou světového veřejného mínění) a na druhé straně nacionalisté (fašisti a konzervativci s podporou Portugalska, Itálie a především nacistického Německa). Franco, jenž měl na své straně dobře vycvičenou armádu i účinnou pomoc ze strany Německa, spěl rychle k vítězství. Republikánům, jimiž zmítaly vnitřní rozpory a jimž se dostalo „jen“ vojensky slabší podpory mezinárodních brigád, se však podařilo vytvrat v odporu ve městech Madrid, Barcelona a Valencie a v oblasti Baskicka. Postupně však padlo nejdříve Baskicko roku 1937, roku 1939 pak Barcelona a nakonec i Madrid. Válka, která stála několik stovek tisíc životů a jejímž symbolem se stalo bombardování města Guernica, známé i z Picassova obrazu, jako nanejvýš hanebného a barbarského skutku, skončila vítězstvím nacionalistů. Na dalších téměř 40 let byla nastolena diktatura generála Franka. Začalo zatýkání republikánů, jichž byly desetitisíce popraveny, mnoho jich zvolilo emigraci. Španělsko se dostalo do mezinárodní izolace, ale okolnosti se proměňovaly. Do druhé světové války se zdecimované Španělsko nezapojilo, postupně nastalo politické a ekonomické uvolňování. Španělsko začalo dohánět ostatní státy vyspělé Evropy, generál Franco sám určil svým nástupcem pokračovatele bourbonské dynastie, dnešního krále Juana Carlose I.
Generálovou smrtí roku 1975 byla otevřena poklidná cesta k demokracii. Španělsko vstoupilo do Severoatlantické aliance, stalo se členem EHS (dnešní Evropské unie) roku 1986. Symbolicky byl tento vývoj zpečetěn volbou Barcelony jako místa konání Letních olympijských her roku 1992. Od té doby mír v zemi narušily jen akivity baskické separatistické organizace ETA a teroristický útok ve vlacích z 11. března 2004.

Kultura Španělska

Významná období v dějinách španělské kultury zahájilo období maurské kultury s řadou architektonických památek maurského stylu v Córdobě, Toledu, Grenadě (uveďme slavný palácový komplex Alhambru), jako příklad románské architektury lze uvést katedrálu svatého Jakuba Většího v Compostele (Santiago de Compostela), gotickou reprezentuje katedrála v Avile. Výrazně se ve španělské kultuře projevila renesance s nejvýznamnějšími stavbami Escorialem a univerzitou v Salamance. Významnými literárními tvůrci tohoto období jsou mystikové sv. Jan od Kříže (San Juan de la Cruz) a sv. Terezie z Avily (Santa Teresa de Jesús). V barokním stylu je vystavěn královský palác v Madridu, dalšími vrcholnými představiteli španělského baroka jsou malíř Diego Velázquez, spisovatel Miguel de Cervantes Saavedra či dramatici Lope de Vega a Pedro Calderón de la Barca. Významným umělcem, který žil na přelomu 18. a 19. stol. a svým dílem ukazoval již k modernímu umění, byl Francisco Goya. Maloval jak portréty královské rodiny, tak temné obrazy plné hrůzy. Další významnou a přínosnou epochou ve španělském umění byl modernismus 20. století. Španělsko se v té době může pochlubit několika umělci světového věhlasu – v malířství to byli Pablo Picasso a Salvador Dalí, v architektuře Antonio Gaudí. Ačkoli španělská lidová hudba svými živými rytmy, specifickým tajemným a žhavým kouzlem, tradičními tanci, z nichž nejznámější je divoké flamenco, i typickými nástroji kytarou a kastaněty uchvacovala a inspirovala mnoho posluchačů i hudebních tvůrců jiných národů, ponecháme-li stranou specifický žánr španělské zpěvohry zarzuelu, našla španělská hudba svůj specifický hlas až díky skladatelům z přelomu 19. a 20. stol. Za všechny jmenujme Isaaca Albénize, Enriqua Granadose a Manuela de Fallu. Z nových umění se do světové kinematografie zapsali především avantgardista Luis Buñuel a filmový vypravěč Pedro Almodóvar.

Historie Madridu

Ačkoliv se dle archeologických nálezů dá usuzovat na pravěké osídlení oblasti Madridu, první hodnověrné zmínky o městě máme až z 10. století, kdy se v kraji usadili Maurové. Na místě dnešního královského paláce si postavili pevnost a dali městu jméno odkazující na životodárnou vodu. Řeku Manzanares nazývali al-Majrit (zdroj vody), z toho pak vyplynulo jméno oblasti Majerit/Magerit (oblast bohatá na vodu) až k dnešní podobě Madrid. Roku 1085 dobývá město křesťanský král Alfonso VI. Kastilský. Madrid nicméně nadále zůstává městem okrajového významu ve stínu Toleda, případně jiných center moci. Situace se začíná měnit spojením Aragonska a Kastilie a pak zejména za vlády Habsburků. Madrid si oblíbil již císař Karel V., ale sídlo dvora sem přesunul až jeho syn Filip II. roku 1561, a tím Madrid de facto získal postavení hlavního města. V době zlatého věku Španělska v 16. a 17. stol. prodělávala španělská metropole zvláštní schizofrenní vývoj. Na jednu stranu si zde panovníci budují uzavřený přepychový komplex paláců a kostelů ve městě, které jim přes pozoruhodnou polohu v srdci poloostrova skýtá svou určitou izolovaností klid od všeho ruchu, a vedle toho si chudina, jíž neplynou zisky z amerického zlata, staví nejnuznější obydlí. Změnu stylu v budování města přináší až nová dynastie Bourbonů v 18. stol. Zejména králi Karlu III. (1759 – 1788) leží osud Madridu na srdci, chce jej pozvednout na úroveň ostatních evropských metropolí, a tak buduje v tehdejších módních stylech, francouzském a italském, mosty, brány a fontány, na místech, kde původně stávala maurská pevnost a později starý hrad, který lehl popelem, je budován nový královský palác (Palacio Real). Významným datem je pro Madriďany 2. květen 1808, den, kdy vypuklo povstání (El Levantamiento del dos de mayo) proti francouzské okupaci, po němž začla válka za španělskou nezávislost. 19. století přináší další rozvoj – je budováno královské divadlo (Teatro Real), nově postavená železnice překonává vzdálenost od důležitého pobřeží moře. Na počátku 20. století prudký rozvoj města pokračuje, mezi lety 1900 a 1930 se populace zdvojnásobuje (z 500 000 na milion), je budováno metro a důležitá městská tepna Gran Vía. Tehdy již ale vše spělo ke katastrofě občanské války. Madrid stál pevně za republikánskou vládou a kapituloval až na konci války 23. března 1939. V 60. letech průmyslový rozvoj města přivodil masivní migraci lidí z venkovských regionů do hlavního města. Na rozdíl od období zrodu nového hlavního města se však Madrid dokázal s tímto přírůstkem obyvatel vypořádat se ctí, město je dnes živou, pulzující metropolí v Evropě. Nedávnou minulost města tragicky poznamenaly atentáty z 11. března 2004, kdy islámští teroristé umístili bomby do několika vlaků mířících v ranní špičce do Madridu. Největší masakr od konce občanské války si vyžádal 191 obětí.

Madrid a kultura

V Madridu žil Miguel de Cervantes Saavedra, proslavený jako otec Dona Quijota, roku 1607 se zde natrvalo usadil. Umírá zde 22. dubna 1616 (současně s jiným géniem literatury, Williamem Shakespearem). Jen o málo mladší Cervantesův kolega Lope de Vega se ve městě narodil – roku 1562 – i zemřel (1635). Největší význam mají jeho dramata, jichž napsal kolem 2000, dochovalo se jich čtyři sta. V tomto zlatém věku španělského umění jmenované umělce spojené s Madridem doplňují barokní malíř, portrétista královské rodiny Diego Velázquez a básník a dramatik Pedro Calderón de la Barca. Spolu s Velázquezovými díly můžeme dnes ve vyhlášených madridských galeriích obdivovat také díla Francisca Goyi, dalšího slavného obyvatele Madridu, jenž svým uměním mimo jiné zachytil pohnuté události spojené s válkou za nezávislost na počátku 19. století. Z cizích slovesných umělců ve městě ve 20. století i v truchlivých dobách občanské války, v níž ostatně zaujali jednoznačné protifašistické stanovisko, pobývali slavný americký spisovatel Ernest Hemingway i jeden z nejvlivnějších světových básníků, chilský Pablo Neruda. Tento spisovatel, připomínaný zejména pro svou milostnou poezii, si – jak známo – zvolil po přečtění pozoruhodné povídky U Tří lilií z cyklu Povídky malostranské pseudonym podle českého literáta 19. století. Luis Buñuel v Madridu studoval, jiný slavný filmař, Pedro Almodóvar, do Madridu odešel za svou kariérou. V Madridu se narodila hvězda světového filmu Penélope Cruz. Do svých osmi let ve městě žil tenorista Plácido Domingo, jeden z nejslavnějších a nejuniverzálnějších operních umělců současnosti, známý ze slavného spojení tří tenorů (spolu s Lucianem Pavarottim a José Carrerasem) Roku 1977 se ve městě narodil Raúl González, fotbalista a kapitán Realu Madrid, za nějž už vstřelil víc jak 300 gólů. V mezinárodních utkáních získal svůj první pohár roku 1996, v zápasu s českým mužstvem.

Jak se domluvit ^

• Nejvýznamnějším a zároveň úředním jazykem Španělska je španělština, označovaná zde jako kastilština. K dalším úředním jazykům náleží regionální jazyky katalánština (užívaná na východě a severovýchodě Španělska, v Andoře a na Baleárech), 2,5 % hovoří baskicky a 7,5 % galicijsky.
• Vedle těchto jazyků se ve Španělsku vyskytují také asturština (není sice regionálním úředním jazykem, ale v Asturii je chráněna místními zákony), aragonština, extremadurština, leónština a různé přechodné dialekty, jež však úředními jazyky nejsou.
• Veškeré informace, včetně prospektu většinou i s plánkem města a informacemi o nejdůležitějších památkách a zajímavých akcích v místě a nejbližším okolí dostanete v turistických informačních kancelářích. Bývají k dispozici zdarma, a to v hlavních světových jazycích.
• V celém Španělsku včetně Kanárských ostrovů, Mallorky a dalších oblíbených míst se bez problémů domluvíte anglicky, francouzsky nebo německy. V oblastech, které nejsou turisty tak zasažené, už budete mít pozici horší.

Obyvatelstvo ^

• Obyvatelstvo ve Španělsku tvoří především Španělé (74 %), dále jsou to Katalánci (17 %), Galicijci (6 %) a Baskové (2 %).

Spropitné ^

• Ve Španělsku si většinou restaurace spropitné samy započítávají. I tak se však ze slušnosti připlácí 5 – 10 % z ceny navíc.
• Pokojským v hotelech se dává okolo 3 € a poslíčkům za nošení kufrů 1 – 2 €. Záleží však na kvalitě hotelu.

Co nakoupit? ^

• Při návštěvě Španělska jistě přemýšlíte, co je pro tuto zemi typické a čím Vaše blízké potěšit. Máme tu pro Vás několik tipů.
• K tradičním produktům patří kožené výrobky, např. bundy, vesty, kabelky, peněženky a boty, jejichž nákup se cenově rozhodně vyplatí. Rovněž kosmetika a parfémy Vás vyjdou hodně levně.
• Z dražších, ale typických dárků si potom můžete koupit zlaté a stříbrné šperky nebo třeba křišťál. Vaši dovolenou Vám budou připomínat různé keramické výrobky lišící se region od regionu svým tvarem a zdobením.
• Dalšími upomínkovými předměty jsou místní vyšívané krajky, koberce a doutníky.
• Dětem udělají radost vynikající španělské sladkosti podobné marcipánu a tureckému medu, dospělí jistě ocení kvalitní víno Rioja, láhev sangrie či brandy (Cardelnal, Mendosa). Kuchařky uvítají zdravý olivový olej, čerstvé olivy nebo koření.
• Můžete se také setkat s drobnými suvenýry s podpisem architekta Antonia Gaudího a malíře Salvadora Dalího, na které jsou Španělé právem hrdí.
• Co se týká cen, velice se podobají cenám v České republice. Samozřejmě se liší v různých oblastech, ale obecně se dá říci, že jsou ceny srovnatelné.

Orientační ceny ^

• Pivo v restauraci Vás vyjde asi na 2 €
• Litr coly pořídíte v obchodě za přibližně 1 euro
• Za láhev vody v supermarketu dáte 0,50 €
• Za bochník chleba nebo bagetu zaplatíte okolo 0,50 eura
• Vstupné do muzeí a galerií se pohybuje v rozmezí 3 až 6 €
• Za 1 km jízdy taxíkem zaplatíte asi 1 euro

Aktuální směnný kurz euro/koruna

Obchody a tržiště ^

• Milovníci nakupování si v Madridu přijdou na své. V centru města je velké množství obchodů, butiků, tržišť, ale také restaurací, barů a kaváren, kde můžete příjemně trávit odpočinek.
• Obchody s nejznámějšími módními značkami se vyskytují v oblasti Salamanca. Nabídce samozřejmě odpovídají i ceny oděvů. Obchody s módním oblečením se nabízí také v Calle Fuencarral. V blízkosti náměstí Plaza Mayor je plno malých krámků se suvenýry a řemeslnými výrobky i butiků s oblečením.
• Běžnou součástí života pro místní obyvatele je návštěva tradičních trhů. Oblíbené je tržiště El Rasto ve čtvrti La Latina a Lavapiés.
• Otevírací doba v obchodech je každý den kromě neděle převážně od 10 do 20 hodin a polední pauza trvá většinou od 14 do 17 hodin. Ve velkých obchodních domech mívají otevřeno do 21 nebo 22 hodin včetně neděle a bez polední pauzy.

Peníze ^

• Do roku 2002 se ve Španělsku platilo pesetami, poté se země stala členem EU a platnou měnou euro (€). Při cestě do této země je vhodné si s sebou vzít eura nebo platební kartu.
• Většina hotelů, restaurací, velké obchody a autopůjčovny přijímají platby běžnými mezinárodními kreditními kartami, především Visa a MasterCard. Někdy je při platbě vyžadován pas.
• Banky (Bancos) jsou otevřeny od 8.30 do 14 hod., od pondělí do pátku (popř. soboty) a přijímají všechny běžné druhy cestovních šeků.
• Po celém Španělsku jsou dostupné bankomaty a také směnárny (cambio), u nichž bývá kurz měny méně příznivý než v bance, ale bývají otevřené déle. Doporučujeme vyměnit valuty už doma, protože se tak vyhnete placení poměrně vysokých poplatků.
• Aktuální kurz

Co vzít s sebou ^

• Pro pobyt u moře si nezapomeňte přibalit do kufru plavky a opalovací krém s dostatečně vysokým faktorem, sluneční brýle, pokrývku hlavy a sandály. Mohou se Vám hodit také boty do vody a další vybavení pro potápění a zábavu u moře.
• Zabalte si lehké pohodlné oblečení, k večeři do restaurací je však vhodné nosit společenský oděv. Od pánů se vyžaduje košile a dlouhé kalhoty, dámy si mohou obléknout letní šaty. Pokud chcete navštívit kostel, je potřeba mít slušné oblečení – delší kalhoty či sukni a košili nebo tričko s rukávy. V případě horšího počasí buďte vybaveni teplejším oblečením a deštníkem.
• Pro jistotu si s sebou vezměte repelent nebo jiný prostředek proti hmyzu, protože v některých obdobích se zde mohou hojně vyskytovat komáři.

Počasí a kdy jet ^

• Madrid je nejvýše položeným evropským hlavním městem (655 m. n. m.), panuje zde kontinentální podnebí, vliv oceánu je velice malý. Průměrné roční teploty jsou proto velmi zavádějící. Vliv na podnebí má i vysoká nadmořská výška, jež ovlivňuje především noční teploty. Nepanuje zde prakticky nikdy mírné podnebí, tak typické pro přímořské oblasti. Naopak je to území teplotních extrémů.
• Rozeznáme čtyři roční období, ale jaro a podzim jsou daleko kratší.
• Léto je zde přímo žhavé (Madrid je 4. nejteplejším městem v Evropě), denní maxima přesahují často 40 ^oC, ale večery jsou chladnější. Horka jsou snesitelná i díky relativně nízké vlhkosti vzduchu, v létě i pod 50 %. Vítané ochlazení přináší čerstvý vítr z okolních pohoří.
• Pokud chcete zažít letní Madrid, přijeďte v červnu. Maxima jsou do 27 ^oC, slunce zůstane na obloze téměř 10 hodin a deště jsou vzácné. Větší sucho v Evropě zaznamenávají pouze Atény. V červenci teploty prudce stoupají a vrcholí v srpnu, kdy i místní obyvatelé čerpají dovolenou a míří k moři, aby se ochladili.
• V zimě panuje v této oblasti drsné a studené podnebí, v noci s teplotami i pod bodem mrazu. Průměrná zimní teplota v Madridu je 5 ^oC. V horách se objeví i sníh, ale ve městě samotném není obvyklým jevem. Také v tomto ročním období si užijete slunce nepřetržitě až 5 hodin denně.
• Hlavní město se dá navštívit prakticky po celý rok, ale nejpříjemnější procházky po městě zažijete určitě na jaře a na podzim.

Rady na cestu ^

• Španělé jsou velcí vlastenci, kteří jsou hrdí i na svou historii (zejména imperiální) a svůj kraj. Není proto vhodné se jejich cítění v těchto věcech dotýkat (např. problematizováním období španělské kolonizace). Rozporuplné, většinou bolestné reakce (někdy však až trestní postih) může způsobit připomínání fašistické diktatury ve Španělsku. Také není dobré zdůrazňovat stereotypy (o býčích zápasech a lidových tancích, např. flamenco) – na některé vznětlivé Španěly to už může působit jako rudý hadr na býka.
• Obyvatelé Španělska jsou velmi srdeční a vřelí, častý bývá fyzický kontakt – nemělo by Vás tedy překvapit, pokud si blízcí lidé (příbuzní, známí) dávají polibky na obě tváře – a to někdy i muži – nebo Vám Španělé při přátelském hovoru poklepávají na rameno, dotýkají se zad…
• Španělská zdvořilost se projevuje třeba tak, že Španěl u stolu nezačne jíst dříve než ostatní. Nevstane pak zase, dokud někdo jiný ještě jí. Nabídnete-li něco Španělovi, zdvořile odmítne, svou nabídku tedy opakujte. I přes vlastní „pohodovost“ bude Španěl považovat za nezdvořilé, pokud se na schůzku nedostavíte včas.
• Španělé poměrně málo jedí nebo pijí na ulicích, pohybovat se na veřejnosti v opilém stavu jim pak přijde vyloženě neslušné.
• Je známo, že většina španělských obyvatel se hlásí ke katolickému náboženství (v zemi jsou i věřící jiných vyznání, včetně muslimů). Ačkoliv Španělé nebývají náboženští fanatici (projevují toleranci vůči jiným náboženstvím, homosexualitě, na plážích dámy mohou bez problémů odložit horní díl plavek), je vhodné jejich náboženství a hlavní svátky ctít.

Elektřina, zásuvky ^

• elektrické napětí: 220 V

Internet ^

• Dostupnost internetu v pevninském Španělsku, na Kanárských a Baleárských ostrovech nijak nezaostává za průměrnou dostupností v státech Evropské unie.
• Ve městech jsou četné internetové kavárny, za hodinu zaplatíte přibližně 1,50 €, rychlost připojení bývá celkem vysoká. Mnoho kaváren nabízí také 15 minut zdarma.
• Ve větších městech a letoviscích mají některé restaurace a kavárny k dispozici free Wi-Fi.
• Spousta hotelů nabízí možnost internetového připojení zdarma po dobu pobytu.

Telefon ^

• Španělsko má roaming pro mobilní operátory Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone. Pokrytí signálem je na většině míst.
• Pokud voláte do České republiky, použijte předvolbu +420. Pokud voláte do Španělska, je nutné zadat předvolbu +34.
• Zavolat si můžete také z hotelového pokoje či recepce, je to však ta nejdražší varianta. Dále můžete volat z telefonního úřadu (locutorio) nebo z telefonních automatů, které jsou na mince a telefonní karty, některé i na kreditní karty. Telefonní kartu (tarjeta telefónica) je možné zakoupit v místních stáncích (tabacos) nebo na poště. Tyto karty nejsou universální, ale liší se podle provozovatele – tzn. konkrétní karta funguje jen v příslušném telefonním automatu. Instrukce jsou psány v angličtině.
• Zde jsou k dispozici odkazy na stránky mobilních operátorů Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone, kde naleznete bližší informace pro volání ze zahraničí.
• Telefónica O2
• T-Mobile
• Vodafone

Koupání a pláže ^

• Španělská metropole Madrid nabízí 75 městských bazénů a koupališť! Ne všechny jsou otevřené po celý rok, ale přes léto funguje většina z nich. Většinou jsou součástí velkých sportovních komplexů, kde najdete také sportovní haly, tenisové kurty atd. Jejich úroveň je navíc velmi dobrá, většina z nich nabízí také občerstvení. Cena vstupného je kolem 4 € (pro děti a mládež je možno získat slevu).
• Zde jsou alespoň některé z nich:

Instalación Deportiva Municipal Francos Rodríguez – adresa: Numancia 1 linka autobusu: 44, 127, 128, 132 stanice metra: Francos Rodríguez

Club Deportivo Canal de Isabel II – jeden z největších sportovních klubů adresa: C/CEA Bermúdez 2 stanice metra: Canal

Instalación Deportiva Municipal Casa de Campo, adresa: Casa de Campo linka autobusu: 31, 33, 36, 39, 65, 138 stanice metra: El Lago/Puerta del Ángel

Wellness ^

• Asi 100 km jižně od Madridu naleznete město Almonacid de Toledo s rekreačním komplexem Villa Nazules Hotel Hípica Spa. Jedná se o ubytovací zařízení uprostřed olivových hájů, kde jsou běžné hotelové služby obohaceny o jezdecký a lázeňský program. Hostům je zde k dispozici jezdecký klub, tenisové kurty, venkovní i krytý bazén, sauna, turecké lázně, masáže a další lázeňské služby. Jde o velice oblíbené místo pro tzv. zdravotní dovolenou.
• Přímo v Madridu můžete relaxovat v městských lázních AquayBien – Balneario Urbano, které najdete na ulici Villergas Martinez 16. K relaxačním a pěstícím procedurám tu používají bahno, chaluhy, minerální soli a silice. Péče je tu rozdělena do tří okruhů: ošetření těla (odstraňování celulitidy, aktivace oběhové soustavy, lymfatické drenáže, revitalizace pokožky-peeling a rehydratace), probouzení smyslů (masáže, zábaly, koupele, speciální masáže chodidel v síni kamenů) a fyzioterapeutické ošetření (léčebné masáže a manuální lymfatické drenáže vedoucí k odstranění bolestí páteře, hlavy, zánětů šlach apod.).

Potápění ^

• Španělsko je nejen krásná země naplněná atmosférou jižanského temperamentu, ale také oblast skýtající skvělé příležitosti jak pro potápění v moři a okolí ostrovů, tak i pro jeskynní potápění. Uveďme proto výběrem některá místa, která za zmínku rozhodně stojí. Nutno podotknout, že v okolí každého z ostrovů patřících ke Španělsku je překrásný podmořský svět, který vyzařuje svou osobitou atmosférou. Vraťme se ale k pevnině.
• Rezervace Illes Medes – překrásné místo protkané četnými tunely. Potápění v těchto tunelech je naprosto bezpečné. Velkou místní atrakcí je bronzový delfín, kterému je lepší se – pro velký počet obdivovatelů – vyhnout.
• Illa Pedrosa – ostrov ležící hned u pobřeží, je opět protkán systémem jeskyní a má velice příjemnou atmosféru.
• Carral Bernat – ostrůvek, u kterého se setkáte s neobvykle velkým množstvím neobvykle „nenažraných“ ryb. Potkáte zde kanici, mořany, gorgónie, ropušnice a mnoho dalších drobnějších rybek.
• Vrak lodi Reggio Messina – loď byla záměrně potopena v roce 1992. Její potopení se ale moc nepovedlo, protože se rozlámala na mnoho kusů. To ovšem naopak umožnilo dostat se na místa, jež by jinak nebyla přístupná. Zajímavější je záď lodi, která zůstala víc pohromadě. Loď je označena na přídi i na zádi bójemi. Měří asi 150 metrů a je v hloubce 35 metrů.
• Cova de la Vaca – místo zajímavé především svými obyvateli (myslíme tím samozřejmě ryby). Bydlí tu dva obří kanici. Ti se ale občas nechtějí nechat vyrušit ze svého odpočinku, a tak za sebe posílají menší zástupce. I ti jsou ale krásní. Dalšími obyvateli tohoto místa jsou třeba gorgónie a jiné malé druhy ryb. Potápí se k nim tunelem, najdete zde i malé jeskyně. Jsou tu i malé průlezy, do nichž se jen tak někdo nedostane.
• Útes El Medallot – působí na člověka jako taková malá langustí farma. Všude, kam se kolem sebe podíváte, vykukují na Vás mezi kameny tito zajímaví tvorové. Potkáte zde i kanice a mnoho malých ryb. Když máte štěstí, uvidíte i chobotnici. Na toto místo nejezdí tolik turistů, a tak se zde ryby chovají přirozeněji a nežadoní neustále o kus žvance.
• Tyto lokality jsou nedaleko Barcelony. Je to tady opravdu moc hezké a stojí to za návštěvu slibující rozšíření potápěčských obzorů.

Sport a zábava ^

• Ve světě sportu je Madrid znám zejména díky kopané a klubům FC Madrid a Atlético Madrid s jejich proslulými stadiony, Estadio Santiago Bernabéu (název je podle slavného hráče Realu Madrid, jenž se mimořádně zasloužil o vzestup tohoto týmu), respektive Estadio Vicente Calderón (podle bývalého předsedy Atletiku Madrid). Oba stadiony ohodnotila UEFA 5 hvězdičkami. Slavná je také zdejší korida (býčí zápasy) v aréně Las Ventas (kapacita až 25 000 diváků), jež je považována za hlavní místo této tradiční zábavy. Kromě běžné nabídky sportovního vybití, kterou lze v tak významné metropoli očekávat (v tělocvičnách, fitness centrech, na golfových hřištích i tenisových dvorcích či při jízdě na koni), si lze z Madridu vyjet i zalyžovat, nejbližší střediska (Valdesqui) se nacházejí necelých 80 km severozápadně od města v pohoří Sierra de Guadarrama.
• Madrid je považován za jedno z nejkrásnějších měst, v němž se pojí minulé se žhavě současným v okouzlující celek. Příjemně lze tak volný čas trávit procházkou historickými částmi města, některým z městských parků, včetně slavného El Retiro (doslova „oddech, odpočinek“ – oficiální název je Parque del Buen Retiro, Park příjemného oddechu), který v sobě pojímá památky a sochy i jezírko, kde mají svůj domov kachny a labutě. Navštívit lze i botanickou či zoologickou zahradu s delfináriem a velkým akváriem nebo muzeum voskových figurin. Živou podívanou nabízejí třeba festival flamenca, vánoční trh či pouliční oslavy Nového roku. Významný je madridský noční život. O městě se ostatně říká, že jeho obyvatelé jsou jako kočky, nikdy nespí (podniky jsou často otevřeny do tří nebo do čtyř do rána). Vyplatí se navštívit i více barů nebo hospůdek – k tomu je ideální např. náměstí Puerta del Sol (Sluneční brána – dříve bylo toto území na okraji města), místo novoročních oslav. Poté se můžete vydat do některého z mnoha nočních podniků nebo na některou z diskoték všech možných úrovní a zaměření.

Historické lokality ^

Hlavní město Španělska

• Madrid – je královským sídlem, nachází se zde královský palác Palacio Real, spousta muzeí, galerií a divadel

Historické lokality

• Barcelona – gotická čtvrť, radnice zvaná Casa de la Ciutat, muzea, romantická zákoutí a náměstíčka
• Malaga – rodiště Pabla Picassa, Picassovo muzeum, pevnost Alcazaba s amfiteátrem a hrad Gibralfaro
• Granada – Alhambra (středověký komplex paláců a pevností maurských panovníků)
• Sevilla – Reales Alcázares (Královský hrad), Giralda (arabský minaret mešity), Torre del Oro (Zlatá věž), Barrio Santa Cruz (židovská čtvrť), Archivo de Indias (Indický archív), náměstí Plaza de España, univerzita
• Córdoba – mešita-katedrála, Puente Romano (Římský most), Alcázar de los Reyes Cristianos (pevnosti křesťanských králů)

Hory a vnitrozemí ^

• Povrch Španělska je převážně hornatý. Pohoří Sierra Nevada se rozkládá na jihu země v Andalusii a je druhým nejvyšším pohořím v západní Evropě. Nejvyšší hora kontinentálního Španělka Mulhacén dosahuje výšky 3478 m n. m. Na hoře Valeta se nachází lyžařský areál, nejvýše položený ve Španělsku a zároveň nejjižnější v Evropě.
• Dalším významným pohořím jsou Pyreneje, které oddělují poloostrov od zbytku Evropy a tvoří hranici mezi Francií a Španělskem. Nachází se zde také stát Andorra. Nejvyšším vrcholem je Pico de Aneto (3404 m n. m.), který je pokryt ledovcem. Horské pásmo je 435 km dlouhé a najdeme zde tři národní parky. Hory jsou tvořeny množstvím masivů, mezi nimiž se rozkládají úzká údolí.
• V severní části se rozkládá horský systém Kantaberské pohoří, které je tvořeno mnoha drobnými pohořími. Dominantou je atraktivní pohoří Picos de Europa s nejvyšším bodem Torre de Cerredo (2648 m n. m.). Díky různorodému terénu je Kantaberské pohoří vhodné především pro vysokohorskou turistiku a horolezectví.
• Iberské pohoří se táhne od severozápadu k jihovýchodu Španělska. Nejvyšším vrcholem je hora Moncayo (2313 m n. m.). Toto pohoří vytváří rozvodí řek mezi Atlantským oceánem a Středozemním mořem.
• V centrální části poloostrova severně od Madridu se nachází Kastilské pohoří. Nejvyšší hora Pico Almanzor dosahuje výšky 2592 m n. m.
• Zbytek vnitrozemí pokrývá rozlehlá a suchá náhorní plošina Meseta.
• Nížin je ve Španělsku velmi málo. Na jihu podél řeky Guadalquivir se rozprostírá nejúrodnější Andaluská nížina. Řeku Ebro obklopuje Eberská nížina. Podél středomořského pobřeží se táhne úzká a úrodná nížina (huerta).

Moře ^

• Východní pobřeží Španělska omývá Středozemní moře, západní břehy až po Gibraltar obklopuje Atlantský oceán a na severu se nachází Biskajský záliv.

Okolní země ^

• Zhruba 250 km západně od Madridu sousedí Španělsko s Portugalskem.
• Nejbližší turistické lokality sousedních zemí: Lisabon, Porto, Lisabonské pobřeží (Portugalsko).

Příroda ^

• Hlavní město Madrid se rozkládá v centrální části Pyrenejského poloostrova v náhorní plošině Messeta, která přispívá k tomu, že Španělsko patří ke státům s vysokou průměrnou nadmořskou výškou. Madrid je nejvýše položeným evropským hlavním městem (655 m n. m.). Je vstupní branou do oblasti Kastilie. Tento největší španělský region zabírá velký díl severozápadní části centrálního Španělska. Jeho území vyplňuje ze dvou třetin náhorní plošina, obklopená téměř ze všech stran horami. Na východě se zvedá Iberský masiv, na severu Kantaberské pohoří, na jihu Centrální masiv tvořený pohořími Guadarrama, Gredos a Peña de Francia a na západě tvoří přirozenou hranici s Portugalskem řeka Duero. Kastilie – León je rovinatá a pustá s typickým pěstováním vinné révy. Rozkládá se zde kdysi největší římský zlatý důl na Pyrenejském poloostrově – Las Médulas. Z hlubokých roklin a strží trčí k obloze zašpičatělé červenohnědé skalnaté útvary nejroztodivnějších tvarů. V Kastilii – La Mancha je krajina převážně suchá, na většině území jsou horské pláně a holé kopce. Toto území sloužilo z velké části jako pastviny, především pro ovce, kozy, ale i skot. Je to oblast chovu býků pro koridu. Původní přírodou se můžete pokochat např. v národním parku Tablas de Daimiel – Daimielské mělčiny, zvané též Oka Guadiany. Chráněná oblast představuje místa, kde se řeka propadá do podzemí a po průtoku jeskyněmi se opět vynořuje na zemský povrch. Druhý národní park, Cabañeros, se chlubí původním iberským středomořským lesnatým porostem.
• V dolinách Kastilie se daří smíšeným lesům s porosty olší, dubů a jasanů, ve vyšších polohách borovicím.
• Z typických představitelů zdejší fauny jmenujme např. jednorožce, medvěda velkého, vlka a prase divoké. Ptačí říše je zastoupena orly, supy, jestřáby i jinými dravci. U břehů řek můžeme vidět i mloka skvrnitého. Otevřené travinné terény v centrálním Španělsku jsou útočištěm v současnosti již vzácných obyvatel pouště, jako je stepokur krásný nebo drop.

Turistické lokality ^

• Madrid je královské město, které se v posledních letech neustálé rozrůstá, omlazuje. Staví se zde nové mrakodrapy a modernizuje se infrastruktura. Současný Madrid znovuobjevuje to, co v minulosti ztratil. Centrum města charakterizují široké ulice se zelení a rozlehlá kruhová náměstí. Madrid neoplývá příliš velkým množstvím historických památek. Turisté proto nemusejí mít ten pocit bezmoci, že všechno nelze stihnout. Milovníci umění to mají o něco těžší, protože na poznání trojlístku muzeí Museo del Prado, Museo Thyssen-Bornemisza a Museo Nacional Centro de Arte Reina Sofía a dalších je třeba dnů více. Magnetem Madridu však nejsou jen historické památky a obrazové galerie, ale také prostředí a atmosféra. A především noční život.
• Do snad nejoblíbenějších „barových“ čtvrtí Huertas a La Latina, přes den klidných, jež se však v nočních hodinách mění k nepoznání, se s oblibou vyráží z náměstí Puerta del Sol. Pro Madriďany je nepředstavitelné, že by celou noc vydrželi na jednom místě. Kolem třetí většina barů zavírá a madridské uličky se pomalu noří do klidu. Zcela jiná atmosféra vládne v tuto hodinu na diskotékách, které nezávisle na uvedené otvírací době ožívají právě kolem třetí a končí někdy kolem šesté. Hemingway to popsal takto: „V Madridu nikdo neulehá na lůžko, dokud nepokoří noc.“
• Starý Madrid, nebo spíše ryzí Madrid (jak nazývají tuto část města jeho obyvatelé), je ohraničen ulicemi Mesón de Paredes a Mayor. Jako byste se z moderní čtyřmilionové metropole najednou přenesli do malého provinčního městečka s tradičními rodinnými i společenskými rituály, původními řemesly, malými krámky, slavnostmi i hospůdkami, kde se nabízejí tytéž místní speciality jako před 50 lety.
• Fotbaloví fanoušci si přijdou na své v době zápasů světových klubů Real Madrid a Atlético Madrid. Kromě uctívaného fotbalu můžete zhlédnout tenisová utkání světových špiček či zajít do arény ohodnotit odvážnost toreadorů bojujících s býky. Zápasy v aréně Las Ventas, která je považovaná za nejlepší v zemi, se konají od poloviny května do konce října.

Možnosti výletů (více sekce Výlety):

• Madrid – historický, muzea, divadla, koncerty, hospůdky a restaurace, bleší trh Rastro
• El Escorial – chrám, klášter, královská rezidence, panteon (50 km od Madridu)
• Chinchón – zřícenina hradu, pitoreskní náměstí, kostel, anýzovka (50 km od Madridu)
• Alcalá de Henares – Colegio Mayor San Ildefonso, Cervantesův rodný dům (30 km od Madridu)
• Aranjuez – královský palác, zahrady, jahodový vlak
• Toledo – 70 km od Madridu
• Segovia – 87 km od Madridu
• Avila – 107 km od Madridu

Řeky ^

• Asi 50 km jižně od Madridu, u města Aranjuez, se nachází soutok řek Tajo, Henares a Tajuňa. Dále směrem na západ teče Tajo, nejdelší řeka Španělska i celého Pyrenejského poloostrova, jejíž tok měří 1038 km.