Barcelona

Rizika a očkování ^

• Povinné očkování: není
• Doporučená očkování: proti virové hepatitidě typu B, meningokokové meningitidě

Celní předpisy ^

• Na území států EU platí volný pohyb zboží. Výjimkou je zboží podléhající spotřební dani – toho je možné převážet limitované množství pro osobní potřebu:
• cigarety – 800 ks, krátké doutníky – 400 ks, doutníky – 200 ks, tabák – 1 kg, lihoviny – 10 l, alkoholické nápoje se středním obsahem alkoholu – 20 l, víno – 90 l (60 l šumivého vína), pivo – 110 l

Kontakt na zastoupení ČR v zemi ^

Honorární konzulát Barcelona
Consulado Honorario de la República Checa
Travesera de Gracia, 40–42, 5, 2–a
08021 Barcelona, España
Tel.: 00 34/932413236, 932004537, fax: 00 34/932413237
E-mail: Barcelona@honorary.mzv.cz
Honorární konzul: p. Jaime Martín Puchol
Působnost úřadu: konzulární obvod Katalánsko (provincie Barcelona, Gerona, Lérida a Tarragona) a dvě provincie autonomního společenství Aragón (Huesca a Zaragoza)
Úřední hodiny: pondělí – pátek 10.00 – 13.00 hod.

Kontakt v ČR na zastoupení země ^

Velvyslanectví Španělska
Badeniho 401/4, Praha 7
170 00

tel.: 233 097 211, 224 311 222
fax: 233 341 770, 233 340 813 /Consular Section/
e-mail: embespcz@mail.mae.es
web: www.mae.es/…raga/es/home, www.embajada-esp-praga.cz /Cultural Section/

titulář J. E. p. Arturo LACLAUSTRA BELTRÁN
funkce velvyslanec

Provozní hodiny úřadu 8.30 – 16.00 /Po – Pá/ Vízové oddělení: 9.00 – 12.00 /Po, St, Pá/

Vstupní víza ^

• Občanům České republiky stačí pro vstup do Španělska pouze platný cestovní pas nebo občanský průkaz (ne s odděleným rohem), přičemž platnost cestovních dokladů musí trvat minimálně po dobu pobytu ve Španělsku.
• Občanský průkaz platí jako cestovní doklad pouze pro jeho držitele – dítě cestující společně s rodičem, který má pouze občanský průkaz, musí mít vlastní platný cestovní pas, i když je zapsané v občanském průkazu rodiče.
• Dítě cestující s rodičem, v jehož platném cestovním pasu je zapsáno, nepotřebuje pro vstup vlastní cestovní doklad. Dítě zapsané v pasu před 1. 9. 2006 takto může cestovat do věku 15 let, dítě zapsané v pasu po 1. 3. 2008 může takto cestovat do věku 10 let.
• Při pobytu nad 90 dnů je nutné přihlásit se na cizinecké policii.

Bezpečnost ^

• Turistické oblasti ve Španělsku jsou standardními evropskými regiony i po bezpečnostní stránce. Obecná kriminalita v poslední době stále stoupá, zejména ve velkých městských aglomeracích, jako je Madrid či Barcelona. Pozor na drobné krádeže, zvláště v letních měsících v místech s větší koncentrací lidí (tržiště, letiště, supermarkety, diskotéky atd.) a při různých fiestách. Kromě běžného kapsářství jsou používány různé způsoby odlákání pozornosti (prodej květin, hádání z ruky, „neúmyslné“ potřísnění oděvu, prokazování dostatečné hotovosti falešnému policistovi). Rozhodně není doporučeno nechat se vtáhnout do hraní hazardních her a nakupovat zboží pochybného původu či kvality od „plážových“ prodavačů. V případě, že k okradení přesto dojde, je vhodné případ ohlásit a požádat o vystavení policejního protokolu.
• Na celém území Španělska platí tísňové telefonní číslo 112 (univerzální pro policii, zdravotníky i hasiče). Je funkční 24 hodin denně po celý rok. V naléhavých případech lze využít i telefonních čísel civilní gardy (062) nebo národní policie (091).
• Ve Španělsku je třeba důsledně dodržovat dopravní předpisy. Pokuty za jejich porušení jsou poměrně vysoké a policie je vyžaduje zaplatit na místě. Nově je např. upraveno používání mobilního telefonu při řízení pouze jako hands-free, vypínání mobilního telefonu a rádia při čerpání pohonných hmot, zákaz používání radarových detektorů, používání reflexní vesty, apod. Ve Španělsku platí bodový systém hodnocení dopravních přestupků.
• V případě, kdy český občan poruší, zejména nevědomě, zákon a je odsouzen ke krátkému trestu odnětí svobody, soud ho automaticky ve většině případů mění na vyhoštění se zákazem vstupu na 3 až 10 let.
• Přes stále větší úspěšnost boje španělské vlády s baskickou separatistickou organizací ETA je třeba ve Španělsku s hrozbou nacionalistického terorismu stále počítat. Na letištích platí pravidla upravující množství tekutin a gelů, které smí mít cestující u sebe ve chvíli, kdy prochází bezpečnostní kontrolou.

Z obecných pravidel společenského chování:

• Ve Španělsku je typická siesta přibližně mezi 13. až 16. hodinou, kdy bývají některé obchody a především úřady zavřeny. „Mañana“ znamená „někdy jindy“. Nikam se nespěchá, přijít pozdě není prohřešek, všechno z našeho hlediska „dlouho trvá“, rozčilování nepomáhá. V práci je velmi důležité zdvořilé chování a bezchybné formální oblečení. Na koridě není vhodné povzbuzovat býka, je to urážka matadora (i býka) a národních tradic.

Doporučená opatření:

• zásadně s sebou nenosit větší finanční částky nebo dokonce veškerou hotovost
• nemít důležité doklady a věci na jednom místě
• nevozit s sebou občanské průkazy, vojenské knížky
• jelikož hotel neručí za věci ponechané volně v hotelovém pokoji, cenné předměty, šperky, peníze, pasy, letenky, kamery a fotoaparáty ponechat v hotelovém trezoru
• kopii pasu (a jednu pasovou fotografii) uložit odděleně od originálu, což usnadní vyřízení náhradních dokladů v případě odcizení
• na vycházce ani na pláži nenechávat osobní věci bez dozoru
• mít zaznamenána tel. čísla bankovního ústavu za účelem nahlášení odcizení (ztráty) platební karty
• nepřespávat na osamocených místech
• neponechávat v autě doklady a cennosti, parkovat na bezpečných (hlídaných) parkovištích
• udržovat kontakt s rodinnými příslušníky či přáteli, schopnými poskytnout finanční pomoc
• znát základní španělskou terminologii
• mít pojištění na cestu do zahraničí
• dodržovat finanční vybavenost
• nepřekračovat lhůtu pobytu ve Španělsku (celkem 90 dní v rámci doby 6 měsíců)
• požadovat na hranicích razítko pasové kontroly s datem vstupu do schengenského prostoru
• obeznámit se s možnostmi pomoci a intervence ze strany velvyslanectví
• vyhnout se práci bez pracovního povolení
• nepoužívat autostop, tento způsob cestování zde není zaveden
• při organizované turistice věnovat pozornost výběru vhodné cestovní kanceláře

  (Zdroj: MZV)

Doprava ^

• K řízení motorových vozidel ve Španělsku stačí platný řidičský průkaz ČR. Není třeba si obstarávat mezinárodní řidičský průkaz, ale je nutné mít s sebou tzv. zelenou kartu.
• Povolená rychlost v obci je ve Španělsku 50 km/h, mimo obec 90 – 100 km/h, na dálnici 120 km/h.
• Maximální povolené množství alkoholu v krvi je 0,5 promile, kromě vozidel vezoucích více než 8 pasažérů, vozidel hromadné dopravy, nebo vozidel vezoucích nebezpečný náklad. Ty mají hranici 0,3 promile.

Odlišnosti a zajímavosti v dopravních předpisech:

• zákaz vjezdu do křižovatky, pokud není v příslušném směru volný výjezd (to oznamují žluté čáry ve tvaru kříže)
• cyklisté mají přednost v jízdě, kříží-li jejich cestu motorová vozidla odbočující doleva nebo doprava
• řidič používající během řízení brýle musí mít u sebe náhradní pár
• dítě do 12 let a výšky 135 cm musí používat dětský zádržný systém
• při tankování musí být vypnutý mobil i rádio
• používání antiradarů a jim podobných varovných systémů je přísně zakázáno
• Ceny pohonných hmot v Evropě

Místní doprava ^

• K cestě z letiště El Prat do centra Barcelony můžete využít autobus, vlak nebo taxi.
• Aerobus má zastávku přímo před příletovou halou. Vozí pasažéry z letiště do centra a stojí 3,75 €. Příměstský vlak má zastávku o kousek dále, ale k té Vás zaveze zdarma přibližovací autobus. Vlak stojí kolem 2 €. Za taxi dáte samozřejmě více, ale je to nejpohodlnější ces­ta.
• Přímo ve městě funguje velice rozsáhlá síť metra, dále lze kromě taxi a zapůjčeného vozidla využívat autobusy a příměstské vlaky. Specialitou jsou lanovky. Hromadnou dopravu zajišťuje společnost TMB.
• Metro je asi nejlepší způsob dopravy po městě. Zejména ve všedních dnech jezdí v intervalech okolo 2 minut a dostanete se s ním opravdu všude. Celý střed Barcelony spadá do zóny 1, v níž platí následující tarify: 1 jízda 1,20 €, 10 jízd (T10) 6,65 €, denní jízdenka 5 €, 5denní jízdenka 20 €. Přehled všech tarifů naleznete na oficiálních stránkách. Chaotické jsou pouze zdlouhavé a občas nepřehledné přestupy z jedné linky na druhou.
• Autobusy jezdí poměrně často, avšak někdy nedodržují jízdní řád. Pro hromadnou přepravu po městě se více vyplatí metro.
• Taxi poznáte podle černé barvy a ostře kontrastujících žlutých dveří. Taxi jsou volné, svítí-li na autě nápis „libre“. Taxikáři mají k dispozici převážně Škody Octavie, Seaty a Volkswageny. Problémem může být dorozumívání, mnoho řidičů totiž neumí anglicky. Taxi z letiště do centra Vás vyjde na zhruba 20 €.
• Příměstské vlaky poznáte podle loga (červená šipka v kruhu). Dostanete se s nimi na vzdálenější místa (Montserrat, Tarragona, přilehlé pláže – např. Malgrat de Mar). Lístky stojí od 1 do 10 €, podle vzdálenosti.
• Ve městě funguje spousta autopůjčoven, avšak vzhledem k hustotě provozu a složitosti parkování je auto spíše přítěží. Výhodnější je pronájem skútru. Ceny se pohybují okolo 20 € na den. Skútr si můžete vypůjčit například u Cooltra. Ve většině případů je výhodnější objednat pronájem auta po internetu z domova. K dispozici jsou např. stránky www.hertz-europe.com, www.avis.cz, www.sixt.de nebo www.holidayautos.cz.
• Specialitu pro turisty představuje lanovka. V okolí přístavu se nachází vyhlídkové věže a zároveň stanice lanovky. Můžete se pohybovat mezi jednotlivými místy, jako jsou vrch Montjuïc – přístav – Barceloneta. Jedna cesta z přístavu na Montjuïc stojí okolo 10 € včetně poplatku jen za vyjetí výtahem ke stanici (4,50 €).
• Turistické autobusy nabízí možnost prohlídky jednotlivých památek. K dostání jsou jízdenky: jednodenní (18 € pro dospělého) a dvoudenní (22 € pro dospělého). Z autobusů můžete libovolně vystupovat kdekoliv na jeho trase. Fungují zde takto 3 linky. S nákupem jízdenky je možné získat také slevy na vstupy do jednotlivých muzeí a památek.

Výlety ^

• Výchozím bodem pro všechny Vaše cesty po Barceloně může být třída La Rambla. Je to hlavní turistická tepna historického centra vedoucí od pobřeží, kde stojí majestátní Kolumbův sloup, přes starou čtvrť La Ciutat, dále přes Barri Gotic (gotická čtvrť), El Raval (arabská čtvrť) až na Plaza de Catalunya – hlavní barcelonské náměstí. Každá z těchto částí má své osobité kouzlo a stojí za procházku. Nedoporučujeme pouze večerní a noční procházky po islámské čtvrti El Raval.
• Nevynechejte naopak návštěvu starobylé gotické čtvrti. Kromě středověkých uliček zde najdete katedrálu na Plaza del Rei, historickou nemocnici Hospital de la Santa Creu, klášter Sant Pau del Camp, baziliku Església del Pí a mnoho dalších unikátních staveb.
• V Barceloně určitě navštivte slavné Museu Picasso. Najdete ho na ulici Montcada, vstupné je 9 €.
• Blízko výše zmíněného Kolumbova sloupu na třídě La Rambla je zajímavé námořní muzeum Museu Marítim, které stojí skutečně za vidění. Zachycuje dobu od počátků primitivních plavidel až po současné zaoceánské parníky. K vidění jsou jak modely lodí, tak i lodě ve skutečné velikosti. Muzeum je otevřeno každý den od 10 do 20 hodin, standardní vstupné je 6,50 €.
• Téměř povinností je navštívit v Barceloně pohádkový Güellův park (viz Google maps). Park je situován nad městem a má rozlohu 17,8 hektarů. Nese název po průmyslníku Eusebi Güellovi, významném mecenáši slavného Antonia Gaudího, který celý projekt navrhl původně jako zahradní město se 60 parcelami, jež se však nepodařilo realizovat. Dnes je dominantou parku mohutná terasa, která slouží k pořádání slavností nebo k setkávání Barceloňanů. Najdeme tu také jediné dva realizované domy, jeden patřil E. Güellovi, který v něm bydlel až do své smrti, a druhý A. Gaudímu. Dnes je zde jeho muzeum. Řadu Gaudího staveb nalezneme samozřejmě také přímo v centru Barcelony. Jde např. o Casa Batlló na třídě Paseo Grácia nebo dosud nedokončený chrám Sagrada Família mezi ulicemi C. de Provenca a C. de Mallorca a v neposlední řadě také o nepřehlédnutelný rohový dům Casa Mila (La Pedrera) na křižovatce ulic Carrer de Provenca a Passeig de Gracia.
• Dobrým tipem pro prohlídku Barcelony může být turistický autobus. Jedná se o linku 100 – Barcelona Bus Turístic. Jezdí celoročně na dvou trasách v intervalech 6 – 30 minut. První nástupní zastávka je na Placa de Catalunya, dále jsou zastávky na 27 nejzajímavějších místech Barcelony, kde je možno dle libosti vystupovat i nastupovat. Celodenní jízdenka stojí 14 € (děti 4 – 12 let 8 €). Více informací nejen o tomto autobusu získáte v hlavních barcelonských turistických informacích na adrese Placa de Catalunya 17.
• Kromě historického centra můžete v Barceloně navštívit vyhlášené Akvárium v přístavišti. Akvárium patří k největším v Evropě a je pro návštěvníky velkým zážitkem. Otevřeno je od 9.30 do 21.30 hodin. Vstupné je pro dospělé 17 €, pro děti 4 – 12 let 12 €, pro seniory nad 60 let 14 €. Najdete ho na Moll d'Espanya del Port Vell. Zajíždí sem i turistický bus – zastávka Ruta Sud Blava.
• Fanouškům fotbalu není jistě nutno připomínat, že Barcelona má i svůj světoznámý fotbalový klub FC Barcelona, a i když nenavštívíte přímo samotný zápas tohoto klubu (vstupenky na zápasy je nutno rezervovat dlouho dopředu), můžete navštívit jeho obrovský stadion Nou Camp (viz Google maps) pro více než 90 000 diváků i s přilehlým muzeem a prodejnou suvenýrů.
• V okolí Barcelony navštivte např. klášter Montserrat. Leží na sever od Barcelony a dojedete tam buď turistickými autobusy, nebo vlakem. Leží v národním parku montserratských vápencových skal. Jedná se o benediktinský klášter, který je jedním z nejposvátnějších míst Katalánska. Naleznete zde baziliku s černou madonou a hrobky aragonských králů (podle některých také Svatý grál). Do kláštera samotného můžete dojít pěšky nebo dojet lanovkou.
• Celé pobřeží Costa Brava (v překladu divoké nebo skalnaté pobřeží), na kterém Barcelona leží, je jedním z nejznámějších evropských dovolenkových cílů. A vyberou si zde všichni. Mladším turistům je možno doporučit letovisko Lloret de Mar (viz Google maps), které je centrem denní i noční zábavy. Najdete tu spoustu barů, klubů, diskoték, restaurací i kasin. O poznání klidnější je středisko Malgrat de Mar (viz Google maps), jež je proto vhodnější pro rodiny s dětmi a pro všechny ostatní, kteří preferují spíše aktivní či pasivní relaxaci u čistého moře.

Jídlo a pití ^

• Španělská kuchyně je velice rozmanitá a není jednotná pro celou zemi. Každý region má své typické vyhlášené speciality.
• Nejdůležitějšími ingrediencemi jsou rajčata, papriky, česnek, olivový olej a koření. A samozřejmě nesmí chybět ani vynikající víno. V přímořských oblastech zaujímají hlavní místo v jídelníčku ryby a mořské plody v kombinaci se zeleninovými saláty, ve vnitrozemí je to spíše maso – vepřové, skopové, drůbež – a vydatné, husté polévky.

Speciality

• Mezi nejznámější španělské speciality patří paella. Základem je rýže, ta může být smíchaná s různými druhy masa, mořských živočichů nebo zeleniny. V horkém létě je velice osvěžující studená polévka gazpacho s rajčaty, paprikami, okurkami a cibulí. Dalším národním jídlem je toritilla, pečená placka z brambor, vajec a cibule. Specialitou místní kuchyně jsou tapas – jednohubky, malé chuťovky, které se jedí před jídlem nebo k vínu a pivu. Podávají se na malých talířcích a výběr všelijakých druhů je opravdu velký.
• Ze sladkých moučníků se podávají např. typické churros, což jsou křupavé tyčinky.
• Jste-li milovníci dobrého vína, určitě Vás potěší velký výběr kvalitních odrůd ze 40 vinařských oblastí. Víno se prodává pod značkou D.O. (denominacíón de origen) a mezi nejznámější odrůdy patří červené víno Tempranillo. Pokud chcete zahnat žízeň a zajít na pivo, nezklamou Vás tradiční evropské značky. Určitě však ochutnejte místní oblíbené pivo jako San Miguel nebo Estrella.

Restaurace

• Pokud tedy chcete ochutnat místní speciality, zajděte si třeba do taverny, kavárny nebo do některého z tapas barů, kde se cena tapas pohybuje kolem 2 až 3 €. Kdo je zvyklý na klasické fast foody, může se občerstvit v zařízeních jako McDonald's, McChicken nebo Pollo Frito. Ve Španělsku najdete také řadu mezinárodních restaurací, od italské a německé až třeba po thajskou.
• Oběd se běžně podává mezi 14. a 16., večeře kolem 21. hodiny. V poledne využijte cenově výhodné menu (menu del día) a večer menu del noche. Nejlepší cena, s níž se setkáte, je kolem 8 €. Samozřejmě máte také výběr z jídelníčku (a la carta), což je ovšem dražší.

Náboženství a tradice ^

• V zemi je na 83,6 % katolíků a pouze 11,9 % lidí je bez vyznání. Zbylá procenta jsou protestanti a muslimové.

• Svátky

Civilní:
1. 1. Nový rok
1. 5. Svátek práce
12. 10. Národní svátek Španělska a Španělského společenství
6. 12. Den ústavy

Církevní:
6. 1. Tři králové
9. – 10. 4. Velikonoce 2009
15. 8. Nanebevzetí Panny Marie
1. 11. Všech svatých
8. 12. Neposkvrněné početí
25. 12. Narození Krista

Významná náboženská místa a kostely:

• památky Ovieda a Asturského království – kostely Santa María del Naranco, San Miguel de Lillo, Santa Cristina de Lena, Cámara Santa a San Julián de los Prados, nacházející se v Oviedu
• město Girona – katedrála Panny Marie, jedna z nejširších jednolodních gotických katedrál na světě; stavba započala v 11. století v románském slohu, dostavěna byla v 18. stol
• město Burgos – katedrála, která je zasvěcena Panně Marii
• katedrála v Seville
• Barcelona
  • kostel Santa Maria del Mar
  • klášter Montserrat

Historie - Kultura ^

Historie Španělska

Území Španělska bylo osídleno již před několika desítkami tisíc let. Nejznámějším svědectvím jsou jeskynní malby v Altamiře na severu Španělska. Svou polohou se Španělsko přímo nabízelo osidlování středomořskými civilizacemi, na něž nám zbyla památka v podobě místních názvů – město Cádiz vděčí za své jméno Féničanům, kteří je založili jako Gádir, Řekové zase nazvali Španělsko Iberií dle řeky Ebro, podle které bývá někdy nazýván i celý poloostrov.
Z invazí, jež ovlivnily původní obyvatelstvo složené z Iberů a Keltů, byla nejvýznamnější ta římská. Z této doby se dochovaly akvadukty, římská divadla, arény, datuje se z ní např. založení měst jako Zaragoza (pův. Caesaraugusta) nebo Valencia (Valentia). Kulturní dědictví z této doby (latinský základ jazyka i vzdělanosti, náboženství) Španělsko nikdy nezradilo, byť byla tato prvotní stopa vystavena v následujících dobách agresivním vlivům. Španělsko oplátkou Římanům dodávalo potraviny jako víno či olivový olej, ale také císaře (na území dnešního Španělska poprvé uviděli svět tak význační císaři jako Traianus, Hadrián či Theodosius I.). Podle některých dohadů byl rodákem ze Španělska i stoický filozof Seneca, jehož rodina pocházela z Córdoby. Ve Španělsku se narodil též římský básník Martialis, známý skladatel epigramů, drobného žánru, jehož vliv můžeme vystopovat až do našeho národního obrození a ke Karlu Havlíčkovi.
Římská správa byla vystřídána nájezdy germánských národů, z nichž se do historie země vepsali zejména Vizigóti, kteří si zvolili za hlavní město svého království Toledo. Povlovný úpadek visigótské vlády byl rázně přerušen muslimskou výpravou z roku 711, již vedl Tárik ibn Zijád. Během několika málo let si Arabové získali nadvládu nad většinou Pyrenejského poloostrova a jejich postupu hlouběji do evropského kontinentu učinil přítrž až francký vůdce Karel Martel vítězstvím v bitvě u Poitiers roku 732. V době arabské nadvlády byly položeny základy budoucí síly španělského námořnictva. Pozoruhodným jevem, který období ohraničované roky 711 a 1492 provázel, byla takzvaná convivencia – pokojné soužití katolíků, muslimů a židů i jejich vzájemná inspirace, jejímž výsledkem byla jedinečná kulturní směs. Architektonické pozůstatky toho můžeme dodnes obdivovat ve španělských městech. Střediskem této interakce náboženských a kulturních proudů tří etnik bylo město Toledo.
Postupem času se začala projevovat nejednota v rámci arabské nadvlády a toho využívali křesťanští vládci ve Španělsku, již zahájili od severu proces znovudobývání (reconquista) Španělska, jehož patrně nejslavnější postavou je národní hrdina El Cid, jenž se vyznamenal dobytím Valencie. Proces znovudobývání Španělska byl dovršen roku 1492, kdy konečně padla Granada, poslední zbylé muslimské území. Její dobytí je spojeno se slavným párem manželů-vládců Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského. Jejich osobním spojením (vzali se roku 1469 ve Valladolidu) splynula v jeden svazek i obě království, a tak byl položen základ dnešnímu Španělsku. Svým slavným činem spočívajícím v podpoře výpravy Kryštofa Kolumba také založili budoucí nesmírné bohatství a dominantní postavení Španělska v následujích staletích. Zároveň však také (jako katolická veličenstva – reyes católicos) tvrdě ukončili období tolerance mezi příslušníky různých vyznání a etnik. Postiženi byli zejména židé, které již na konci 14. století postihla vlna masakrů. Nyní dostali ultimátum – konvertovat ke katolické víře, nebo zemi opustit (opatřeními bylo postiženo několik desítek tisíc židů). Stejný osud potkal muslimy, cikánské obyvatelstvo bylo pronásledováno…
V 16. a 17. století nadešel Španělsku zlatý věk. Bylo v té době největší říší, jedinou světovou velmocí. Z Ameriky mu proudilo nepředstavitelné bohatství zlata a stříbra, slavní dobyvatelé – mezi nimi Fernando Cortés a Francisco Pizarro – pokořili říše Aztéků, Inků a Mayů, a tím ještě mocněji vzrostla území podléhající Španělsku o oblasti Střední a Jižní Ameriky. Od roku 1580 do roku 1640 existovala Iberská unie, spojení Španělska a Portugalska. Hrozící nebezpečí vyplývající z muslimské dominance v Středomoří se podařilo zažehnat vítězstvím v bitvě u Lepanta roku 1571. Pod vojevůdcem Donem Juanem d'Austria v ní, jak je obecně známo, udatně bojoval a ztratil levou ruku Miguel de Cervantes, autor nesmrtelného díla Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Nebyl jedinou velkou postavou této doby, kdy s mocí a vlivem Španělska vzkvétala i jeho kultura. Připomeňme osobnosti Cervantesova literárního kolegy, dramatika Lope de Vegy, malíře velkých postav a událostí Diega Velázqueze či El Greca, ve Španělsku usazeného malíře fantaskních obrazů řeckého původu (jak k tomu odkazuje jeho vžité přízvisko). Neblahým dědictvím opatření zaměřených proti židům a muslimům bylo řádění inkvizice. Fakt, že se židé přiklonili ke katolictví, nestačil. Mnohým se totiž podařilo dosáhnout významného postavení, což vzbuzovalo závist. Podařilo se vzbudit nedůvěru k těmto conversos. Inkvizice, jež měla stát na stráži náboženské čistoty Španělska, postihovala dále kacíře, protestanty, čarodějnice či homosexuály, zakazovala údajně kacířské knihy. Vyvrcholením jejích procesů bylo autodafé, v překladu akt víry, který kacíř vykonal pokáním. Vlastní autodafé byl čistě náboženský rituál, dnes je tak někdy označováno i upalování, z něhož se stalo postupem času promyšlené představení. Zlaté období Španělska bylo spojeno s panováním Habsburků. Z nich nejvýznamnější panovník, nad jehož říší slunce nezapadalo, byl Karel V., císař římský. Nesmírnou říši rozdělil – svému synu Filipovi II., zbudovateli Escorialu, odkázal Španělsko, Nizozemí a zámořské državy, bratru Ferdinandovi císařskou korunu. Po smrti velkého císaře se objevily první náznaky soumraku slavné říše – nepokoje v Nizozemí, důsledky válečných konfliktů ve střední Evropě. K tomu zemi postihlo v 17. století několik morových ran. Španělská větev Habsburků, jež už léta slábla, nakonec vymřela.
Následovala válka o dědictví španělské (1701 – 1714), ze které vyšli vítězně Bourboni. Španělsko se nyní orientovalo na Francii, a to včetně absolutistické formy vlády. Lavírování ve vztahu k revoluční Francii skončilo Napoleonovým vpádem do Španělska a dosazením jeho bratra na uvolněný trůn. Bourbonský král sice posléze opět dosedl na španělský trůn, ale Španělsku to pokoj nepřineslo. Celé devatenácté století se svými nepokoji, zmatky, revoltami, politickými zvraty a bratrovražedným konfliktem mezi konzervativními příznivci autoritativní vlády a jejich umírněnými odpůrci jako by bylo sérií předznamenání tragické historie Španělska ve 20. století. Do něj již někdejší koloniální velmoc vstupovala bez svých amerických území, která v 19. století ztratila. V první světové válce sice zachovávalo Španělsko neutralitu, dokonce i ekonomicky těžilo ze své situace dodavatele válčícím stranám, po válce však přišly jiné rány – epidemie španělské chřipky, zhoršení ekonomické situace, ztráta Maroka, kde Španělsku zbyla jen města Ceuta a Melilla, a roku 1930 státní bankrot.
Léta trvající roztržka mezi dvěma křídly španělské politiky vyústila nakonec v krvavý konflikt, děsivou předehru druhé světové války, válku občanskou. Začala 17. července 1936 tažením generála Franciska Franka z Maroka na pevninské Španělsko. Proti sobě v ní stáli republikáni (komunisti s anarchisty podporovaní Sovětským svazem a většinou světového veřejného mínění) a na druhé straně nacionalisté (fašisti a konzervativci s podporou Portugalska, Itálie a především nacistického Německa). Franco, jenž měl na své straně dobře vycvičenou armádu i účinnou pomoc ze strany Německa, spěl rychle k vítězství. Republikánům, jimiž zmítaly vnitřní rozpory a jimž se dostalo „jen“ vojensky slabší podpory mezinárodních brigád, se však podařilo vytvrat v odporu ve městech Madrid, Barcelona a Valencie a v oblasti Baskicka. Postupně však padlo nejdříve Baskicko roku 1937, roku 1939 pak Barcelona a nakonec i Madrid. Válka, která stála několik stovek tisíc životů a jejímž symbolem se stalo bombardování města Guernica, známé i z Picassova obrazu, jako nanejvýš hanebného a barbarského skutku, skončila vítězstvím nacionalistů. Na dalších téměř 40 let byla nastolena diktatura generála Franka. Začalo zatýkání republikánů, jichž byly desetitisíce popraveny, mnoho jich zvolilo emigraci. Španělsko se dostalo do mezinárodní izolace, ale okolnosti se proměňovaly. Do druhé světové války se zdecimované Španělsko nezapojilo, postupně nastalo politické a ekonomické uvolňování. Španělsko začalo dohánět ostatní státy vyspělé Evropy, generál Franco sám určil svým nástupcem pokračovatele bourbonské dynastie, dnešního krále Juana Carlose I.
Generálovou smrtí roku 1975 byla otevřena poklidná cesta k demokracii. Španělsko vstoupilo do Severoatlantické aliance, stalo se členem EHS (dnešní Evropské unie) roku 1986. Symbolicky byl tento vývoj zpečetěn volbou Barcelony jako místa konání Letních olympijských her roku 1992. Od té doby mír v zemi narušily jen akivity baskické separatistické organizace ETA a teroristický útok ve vlacích z 11. března 2004.

Kultura Španělska

Významná období v dějinách španělské kultury zahájilo období maurské kultury s řadou architektonických památek maurského stylu v Córdobě, Toledu, Grenadě (uveďme slavný palácový komplex Alhambru), jako příklad románské architektury lze uvést katedrálu svatého Jakuba Většího v Compostele (Santiago de Compostela), gotickou reprezentuje katedrála v Avile. Výrazně se ve španělské kultuře projevila renesance s nejvýznamnějšími stavbami Escorialem a univerzitou v Salamance. Významnými literárními tvůrci tohoto období jsou mystikové sv. Jan od Kříže (San Juan de la Cruz) a sv. Terezie z Avily (Santa Teresa de Jesús). V barokním stylu je vystavěn královský palác v Madridu, dalšími vrcholnými představiteli španělského baroka jsou malíř Diego Velázquez, spisovatel Miguel de Cervantes Saavedra či dramatici Lope de Vega a Pedro Calderón de la Barca. Významným umělcem, který žil na přelomu 18. a 19. stol. a svým dílem ukazoval již k modernímu umění, byl Francisco Goya. Maloval jak portréty královské rodiny, tak temné obrazy plné hrůzy. Další významnou a přínosnou epochou ve španělském umění byl modernismus 20. století. Španělsko se v té době může pochlubit několika umělci světového věhlasu – v malířství to byli Pablo Picasso a Salvador Dalí, v architektuře Antonio Gaudí. Ačkoli španělská lidová hudba svými živými rytmy, specifickým tajemným a žhavým kouzlem, tradičními tanci, z nichž nejznámější je divoké flamenco, i typickými nástroji kytarou a kastaněty uchvacovala a inspirovala mnoho posluchačů i hudebních tvůrců jiných národů, ponecháme-li stranou specifický žánr španělské zpěvohry zarzuelu, našla španělská hudba svůj specifický hlas až díky skladatelům z přelomu 19. a 20. stol. Za všechny jmenujme Isaaca Albénize, Enriqua Granadose a Manuela de Fallu. Z nových umění se do světové kinematografie zapsali především avantgardista Luis Buñuel a filmový vypravěč Pedro Almodóvar.

Historie Barcelony

První spolehlivé datum v historii Barcelony je rok 230 před n. l. Tehdy oblast obsadili Kartaginci. Ačkoliv se objevují teorie, že jméno město získalo po jejich vůdci jménem Barca (jedna mytologická verze dokonce hovoří o Herkulovi, Iásonovi a argonautech, jimž se při výpravě za zlatým rounem ztratila jedna z lodí, již našli na místě dnešního města, a uchváceni krásou krajiny, pojmenovali ji podle deváté lodi – Barca Nona -, je pravděpodobné, že název Barcelona pochází od jména iberské osady Barkeno. Následovalo období římské nadvlády, s jehož památkami se můžeme dodnes setkat (např. pozůstatky Augustova chrámu), byť Římané dávali přednost jiným střediskům v oblasti. Poté si kraj podmanili Visigóti a Arabové. Jejich okupace však netrvala ani století, neboť město získává již roku 801 francký král Ludvík Pobožný. Katalánsko tehdy získalo poprvé alespoň formálně autonomii, kdy mu vládli hrabata, jejichž moc postupně rostla. Roku 1137 splynuly dynastickou unií Aragonsko a barcelonské hrabství, a vytvořily tak Korunu aragonskou. Barcelona se tehdy stala jedním z center říše, která v době své největší slávy ve 14. století zahrnovala kromě severovýchodu Španělska též Sardinii, Korsiku, Sicílii, jih Itálie a dokonce oblasti v Řecku. Sjednocením Aragonska a Kastilie začal věhlas Barcelony uhasínat. Metropolí spojených království se stal Madrid, obchodní styk ve Středomoří ustupoval svým významem rozkvétajícímu obchodu s Amerikou. Ve válce o dědictví španělské se Katalánsko přidalo na stranu Rakouska proti budoucímu španělskému králi z dynastie Bourbonů Filipovi V. Roku 1714 Barcelona padla, autonomní postavení, které do té doby měla, ztrácí a je zakázáno užívání katalánštiny. Význam Barcelony však po čase začal opět stoupat, nejdříve ten hospodářský v 18. století, kdy město prosperuje díky umožnění obchodu s Amerikou a průmyslové revoluci, nesené zejména textilním průmyslem, později i kulturní. S nástupem romantického hnutí v 19. století dochází i v Katalánsku k obrození (renaixença) jazyka a kultury, vedeném spisovateli a básníky. Díky průmyslu a událostem, jako bylo vybudování železničního spojení mezi Madridem a Barcelonou roku 1848 či Univerzální výstava pořádaná roku 1888, se rozrůstá také město, jehož počet obyvatel se za 19. století zpětinásobil, do roku 1930 pak znovu vzrostl dvojnásobně. Město se nejen rozrůstá, ale také mění tvář – hlavní třídy jsou rozšiřovány, budovány ve velkorysém neoklasicistním stylu (La Rambla). Zároveň ve městě houstne politická a sociální atmosféra již od přelomu 19. a 20. století. Na počátku nového století město zažije generální stávky, vzrůstá anarchistické hnutí s politickými zločinci (pistolleros) i katalánský nacionalismus. Druhá španělská republika, vzniklá roku 1931, vzbudila naděje místních vlastenců (krátce byla obnovena i katalánská autonomie), které měly být záhy zklamány. V občanské válce stála Barcelona přirozeně na straně republikánů. Město dlouho vzdorovalo, v březnu 1938 zažilo bombardování, které postihlo i původně gotickou katedrálu sv. Eulalie a při němž zahynulo více jak tisíc jeho obyvatel. 26. ledna 1939 nakonec město padlo do rukou frankistů. Tuhý odpor, který mu Barcelona a Katalánci kladli, jim Franco nezapomněl. Zrušil instituce autonomie, ve veřejném styku zakázal užívání katalánského jazyka, který i jinak potlačoval. Zakázán byl dokonce i tradiční katalánský kolový tanec sardana. Řada Katalánců tehdy raději volila útěk přes Pyreneje. Ekonomická prosperita města ale neustala, což zapříčinilo imigraci z chudších oblastí Španělska, zejména z Andalusie. Po Frankově smrti a pominutí pochmurné atmosféry, jakou jeho režim zvláště v Katalánsku vytvářel, se logicky hlásilo opět ke slovu katalánské národní uvědomění. Brzy bylo vyslyšeno, když byla roku 1978 přijata nová španělská ústava, která Katalánsku udělila autonomii. Mimořádně důležitou událostí bylo pak konání Letních olympijských her roku 1992, které ještě více podpořily ekonomiku a rozvoj města. Dnes je Barcelona otevřeným, pohostinným městem, jež se nepřestává vyvíjet a významně těží z turistiky.

Kultura Barcelony

Z kulturní historie města jeho tvář poznamenaly zejména gotika (pozoruhodná gotická čtvrť, představující s katedrálou, bazilikou, bludištěm uliček a několika náměstími svět sám pro sebe) a pak slohy 19. a 20. století. Barcelona proslula především svými stavbami z období modernismu (uveďme jen jméno Antionia Gaudího), směru, který se obdobím i svými výrazovými prostředky stýkal s evropskou secesí, ale obojím ji překračoval (trváním až do poloviny 20. století i využíváním prvků z jiných, zejména pseudohistorických stylů, ale i místních a arabských staveb). Ani architektonicky ale Barcelona neustrnula. Novými odvážnými stavbami, k nimž dala impuls olympiáda z roku 1992, razí dál cestu avantgardní architektuře.

Seznam osobností spojených s Barcelonou je neobyčejně bohatý, včetně jmen z nejslavnějších. Z výtvarných umělců jsou to největší tvůrci 20. století Pablo Picasso a Salvador Dalí. Zatímco Picasso se do Barcelony střídavě vracel počátkem 20. století, rodilý Katalánec Dalí se do svého kraje, kde založil i své muzeum, na konci čtyřicátých let vrátil nadobro. Na svůj katalánský původ byl hrdý i další slavný malíř, rodák z Barcelony Joan Miró, jenž ve svých surrealistických obrazech vyvolával zpátky svět dětství. Vedle vysoce individuálního, mnohdy až fantaskního stylu staveb Antonia Gaudího, kterým kraluje slavná Sagrada Família, jejíž dokončení – stále v nedohlednu – se zdá být úkolem téměř neproveditelným, obohatil Barcelonu z modernistů svými budovami nejvíce Lluís Domènech i Montaner. Těžil přitom více z dědictví maurského slohu. Ze spisovatelů v Barceloně pobýval argentinský spisovatel fantaskních povídek Jorge Luis Borges, rodákem z Barcelony, jejíž historii 20. století ve svých novelách také sleduje, je současný spisovatel Eduardo Mendoza. Hudebnímu světu dalo Katlánsko např. jednoho z nejslavnějších violoncellistů Pabla Casalse a operní hvězdy Victorii de los Angeles, Montserat Caballé, která vstoupila do širšího povědomí slavným duetem Barcelona se zpěvákem skupiny Queen Freddiem Mercurym, a José Carrerase. V Barceloně se narodil i dlouholetý předseda Mezinárodního olympijského výboru Juan Antonio Samaranch.

Jak se domluvit ^

• Nejvýznamnějším a zároveň úředním jazykem Španělska je španělština, označovaná zde jako kastilština. K dalším úředním jazykům náleží regionální jazyky katalánština (užívaná na východě a severovýchodě Španělska, v Andoře a na Baleárech), 2,5 % hovoří baskicky a 7,5 % galicijsky.
• Vedle těchto jazyků se ve Španělsku vyskytují také asturština (není sice regionálním úředním jazykem, ale v Asturii je chráněna místními zákony), aragonština, extremadurština, leónština a různé přechodné dialekty, jež však úředními jazyky nejsou.
• Veškeré informace, včetně prospektu většinou i s plánkem města a informacemi o nejdůležitějších památkách a zajímavých akcích v místě a nejbližším okolí dostanete v turistických informačních kancelářích. Bývají k dispozici zdarma, a to v hlavních světových jazycích.
• V celém Španělsku včetně Kanárských ostrovů, Mallorky a dalších oblíbených míst se bez problémů domluvíte anglicky, francouzsky nebo německy. V oblastech, které nejsou turisty tak zasažené, už budete mít pozici horší.

Obyvatelstvo ^

• Obyvatelstvo ve Španělsku tvoří především Španělé (74 %), dále jsou to Katalánci (17 %), Galicijci (6 %) a Baskové (2 %).

Spropitné ^

• Ve Španělsku si většinou restaurace spropitné samy započítávají. I tak se však ze slušnosti připlácí 5 – 10 % z ceny navíc.
• Pokojským v hotelech se dává okolo 3 € a poslíčkům za nošení kufrů 1 – 2 €. Záleží však na kvalitě hotelu.

Co nakoupit? ^

• Při návštěvě Španělska jistě přemýšlíte, co je pro tuto zemi typické a čím Vaše blízké potěšit. Máme tu pro Vás několik tipů.
• K tradičním produktům patří kožené výrobky, např. bundy, vesty, kabelky, peněženky a boty, jejichž nákup se cenově rozhodně vyplatí. Rovněž kosmetika a parfémy Vás vyjdou hodně levně.
• Z dražších, ale typických dárků si potom můžete koupit zlaté a stříbrné šperky nebo třeba křišťál. Vaši dovolenou Vám budou připomínat různé keramické výrobky lišící se region od regionu svým tvarem a zdobením.
• Dalšími upomínkovými předměty jsou místní vyšívané krajky, koberce a doutníky.
• Dětem udělají radost vynikající španělské sladkosti podobné marcipánu a tureckému medu, dospělí jistě ocení kvalitní víno Rioja, láhev sangrie či brandy (Cardelnal, Mendosa). Kuchařky uvítají zdravý olivový olej, čerstvé olivy nebo koření.
• Můžete se také setkat s drobnými suvenýry s podpisem architekta Antonia Gaudího a malíře Salvadora Dalího, na které jsou Španělé právem hrdí.
• Co se týká cen, velice se podobají cenám v České republice. Samozřejmě se liší v různých oblastech, ale obecně se dá říci, že jsou ceny srovnatelné.

Orientační ceny ^

• Za pivo můžete v restauraci dát až 3,50 €
• Plechovka coly v obchodě Vás přijde na 1 euro
• Za litr vody v obchodě zaplatíte kolem 0,50 €, můžete se však setkat i s cenami až kolem 1 eura
• Bochník chleba nebo bageta vyjde asi na 1 euro
• Vstupné do muzeí, galerií a na přírodních atrakce se pohybuje od 3 do 9 €
• Za 1 km jízdy zaplatíte taxi kolem 1 eura
• Plážové lehátko si můžete pronajmout za cenu kolem 5 eur

Aktuální směnný kurz euro/koruna

Obchody a tržiště ^

• Nejdůležitějším centrem nakupování na pobřeží Costa Brava je Barcelona. Kromě mnoha velkých obchodních středisek mají Španělé v oblibě i nakupování v malých krámcích v centru města, což je vidět na přeplněných ulicích.
• Hlavní nákupní třída se nachází poblíž náměstí Plaça de Catalunya. K ní přiléhají další významné ulice s módními obchody. Vedle malých obchodů narazíte na pobočku slavného obchodního řetězce El Corte Inglés, kterých je v samotné Barceloně ještě dalších pět. Mezi další významné obchodní domy patří např. Centres comerciales.
• Ve městě můžete navštívit opravdový jižanský trh, kde koupíte čerstvé ovoce a zeleninu, ale také koření nebo výtečné nakládané olivy a mnoho dalších dobrot. Bleší trh nabízí nepřeberné množství šperků, nábytku a jiného zboží, vše doprovází originální hudební atmosféra. Na tržištích je možné také smlouvat.
• Běžná otevírací doba v obchodech je každý den kromě neděle od 9 do 20 hodin, polední pauza trvá většinou od 14 do 17 hodin. Velké obchodní domy mívají otevřeno do 21 nebo 22 hodin (i v neděli) a nedodržují polední pauzy.

Peníze ^

• Do roku 2002 se ve Španělsku platilo pesetami, poté se země stala členem EU a platnou měnou euro (€). Při cestě do této země je vhodné si s sebou vzít eura nebo platební kartu.
• Většina hotelů, restaurací, velké obchody a autopůjčovny přijímají platby běžnými mezinárodními kreditními kartami, především Visa a MasterCard. Někdy je při platbě vyžadován pas.
• Banky (Bancos) jsou otevřeny od 8.30 do 14 hod., od pondělí do pátku (popř. soboty) a přijímají všechny běžné druhy cestovních šeků.
• Po celém Španělsku jsou dostupné bankomaty a také směnárny (cambio), u nichž bývá kurz měny méně příznivý než v bance, ale bývají otevřené déle. Doporučujeme vyměnit valuty už doma, protože se tak vyhnete placení poměrně vysokých poplatků.
• Aktuální kurz

Co vzít s sebou ^

• Pro pobyt u moře si nezapomeňte přibalit do kufru plavky a opalovací krém s dostatečně vysokým faktorem, sluneční brýle, pokrývku hlavy a sandály. Mohou se Vám hodit také boty do vody a další vybavení pro potápění a zábavu u moře.
• Zabalte si lehké pohodlné oblečení, k večeři do restaurací je však vhodné nosit společenský oděv. Od pánů se vyžaduje košile a dlouhé kalhoty, dámy si mohou obléknout letní šaty. Pokud chcete navštívit kostel, je potřeba mít slušné oblečení – delší kalhoty či sukni a košili nebo tričko s rukávy. V případě horšího počasí buďte vybaveni teplejším oblečením a deštníkem.
• Pro jistotu si s sebou vezměte repelent nebo jiný prostředek proti hmyzu, protože v některých obdobích se zde mohou hojně vyskytovat komáři.

Počasí a kdy jet ^

• Barcelona má velice příjemné klima, ovlivněné blízkostí moře. Pro návštěvu okolních letovisek je nejpříhodnější květen, červen a srpen s teplotami od 25 do 28 ^oC. Pokud jedete za památkami, je ideální zvolit jaro nebo podzim, který ale může být deštivější. I zima může být příjemná na procházky, protože půlkruh hor chrání město před studenými větry od severu a severovýchodu a teploty málokdy klesnou pod 10 ^oC.
• Maximální teploty jsou v období od června do září, v červenci se v centru Barcelony přehoupnou i přes 35 ^oC. Příjemněji bude na pobřežních promenádách nebo v přímořských letoviscích Costa Bravy (okolo 28 °C).
• Úhrn srážek je v letních měsících nízký, mohou přijít krátkodobé prudké lijáky, které nicméně příjemně ochladí rozpálené ulice. V zimě prší častěji, se sněhem se však setkáte výjimečně.
• Vlhkost vzduchu nedosahuje většinou 70 %.
• Slunečního svitu si užijete stejně jako ve vzdálenějších destinacích, a to 9 – 10 hodin denně.
• Moře je chladnější než v jižnějších destinacích, v červnu 19 ^oC, v parném létě 22 – 24 ^oC.
• V hlavní sezoně od května do září je ideální strávit dovolenou na pobřeží Costa Brava. Pokud chcete zavítat do Barcelony, je lepší využít měsíce jako květen, červen nebo září, kdy není tak horko a právě tehdy se zde koná mnoho kulturních akcí.

Rady na cestu ^

• Španělé jsou velcí vlastenci, kteří jsou hrdí i na svou historii (zejména imperiální) a svůj kraj. Není proto vhodné se jejich cítění v těchto věcech dotýkat (např. problematizováním období španělské kolonizace). Rozporuplné, většinou bolestné reakce (někdy však až trestní postih) může způsobit připomínání fašistické diktatury ve Španělsku. Také není dobré zdůrazňovat stereotypy (o býčích zápasech a lidových tancích, např. flamenco) – na některé vznětlivé Španěly to už může působit jako rudý hadr na býka.
• Obyvatelé Španělska jsou velmi srdeční a vřelí, častý bývá fyzický kontakt – nemělo by Vás tedy překvapit, pokud si blízcí lidé (příbuzní, známí) dávají polibky na obě tváře – a to někdy i muži – nebo Vám Španělé při přátelském hovoru poklepávají na rameno, dotýkají se zad…
• Španělská zdvořilost se projevuje třeba tak, že Španěl u stolu nezačne jíst dříve než ostatní. Nevstane pak zase, dokud někdo jiný ještě jí. Nabídnete-li něco Španělovi, zdvořile odmítne, svou nabídku tedy opakujte. I přes vlastní „pohodovost“ bude Španěl považovat za nezdvořilé, pokud se na schůzku nedostavíte včas.
• Španělé poměrně málo jedí nebo pijí na ulicích, pohybovat se na veřejnosti v opilém stavu jim pak přijde vyloženě neslušné.
• Je známo, že většina španělských obyvatel se hlásí ke katolickému náboženství (v zemi jsou i věřící jiných vyznání, včetně muslimů). Ačkoliv Španělé nebývají náboženští fanatici (projevují toleranci vůči jiným náboženstvím, homosexualitě, na plážích dámy mohou bez problémů odložit horní díl plavek), je vhodné jejich náboženství a hlavní svátky ctít.

Elektřina, zásuvky ^

• elektrické napětí: 220 V

Internet ^

• Dostupnost internetu v pevninském Španělsku, na Kanárských a Baleárských ostrovech nijak nezaostává za průměrnou dostupností v státech Evropské unie.
• Ve městech jsou četné internetové kavárny, za hodinu zaplatíte přibližně 1,50 €, rychlost připojení bývá celkem vysoká. Mnoho kaváren nabízí také 15 minut zdarma.
• Ve větších městech a letoviscích mají některé restaurace a kavárny k dispozici free Wi-Fi.
• Spousta hotelů nabízí možnost internetového připojení zdarma po dobu pobytu.

Telefon ^

• Španělsko má roaming pro mobilní operátory Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone. Pokrytí signálem je na většině míst.
• Pokud voláte do České republiky, použijte předvolbu +420. Pokud voláte do Španělska, je nutné zadat předvolbu +34.
• Zavolat si můžete také z hotelového pokoje či recepce, je to však ta nejdražší varianta. Dále můžete volat z telefonního úřadu (locutorio) nebo z telefonních automatů, které jsou na mince a telefonní karty, některé i na kreditní karty. Telefonní kartu (tarjeta telefónica) je možné zakoupit v místních stáncích (tabacos) nebo na poště. Tyto karty nejsou universální, ale liší se podle provozovatele – tzn. konkrétní karta funguje jen v příslušném telefonním automatu. Instrukce jsou psány v angličtině.
• Zde jsou k dispozici odkazy na stránky mobilních operátorů Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone, kde naleznete bližší informace pro volání ze zahraničí.
• Telefónica O2
• T-Mobile
• Vodafone

Koupání a pláže ^

• Severovýchodně od Barcelony se táhne pobřeží Costa Brava. Jeho pláže jsou typické jemným štěrkem až hrubším, tmavožlutým pískem a těsně přimknutou bujnou zelení. Mnoho pláží na tomto pobřeží se může pyšnit modrou vlajkou EU za čistotu moře a kvalitu služeb.
• Na povrchu některých pláží je hrubší štěrk, a proto doporučujeme přibalit si boty do vody.
• Nejjižnější částí Costa Bravy je oblast Blanes. Toto letovisko disponuje dlouhými plážemi s hrubším pískem a pozvolným vstupem do vody, jež jsou často lemovány skalnatými útesy. Přímo v centru města je pláž hned vedle přístavu. Podél ní se táhne promenáda s pásem obchodů a restaurací. Asi 300 m od centra je nejdelší místní pláž S´Abanell, kde je k dispozici také mnoho turistických atrakcí. Jedinou oblázkovou pláží v okolí je Santa Ana s členitým pobřežím, velice vhodným k potápění. Nejkrásnější část pláže v Blanes se nazývá Sant Francesc.
• Další zajímavou částí pobřeží Costa Brava je městečko Lloret de Mar. Najdete tu sedm místních pláží pokrytých hrubším pískem. Mezi dvě hlavní pláže patří Playa de Fenals (klidnější, vhodná pro rodiny s dětmi) a Playa de Lloret de Mar (rušná, místy široká až 45 m se spoustou vodních atrakcí). K méně frekventovaným plážím patří Playa de Canyelles y Sa Somera, Playa de Treumal, Playa de Santa Cristina a nudistická Playa de Sa Boadella.
• Koupání v moři můžete vystřídat návštěvou akvaparku. Najdete jej v městečku Roses, asi 150 km severovýchodně od Barcelony (viz Google maps) a jmenuje se Aqua Brava. Otevřeno mívá pouze přes hlavní sezonu (asi od poloviny června do poloviny září). Vstupné je 21 € pro dospělé, 12 € pro děti do 120 cm a pro seniory nad 65 let.
• Pěkný akvapark spojený s mořskou zoo najdete také v městečku Palafolls, asi 65 km severovýchodně od Barcelony (viz Google maps). Jmenuje se Marineland Catalunya a kromě atrakcí běžných i v jiných akvaparcích zde můžete sledovat vystoupení delfínů, lachtanů a papoušků. Akvapark je dostupný ze všech přímořských letovisek autobusem. Otevřený bývá od poloviny května do září denně od 10 do 18 hodin. Vstupné pro dospělé je 23 €, pro děti (4 – 12 let) 16,50 €.

Wellness ^

• Asi 50 km severozápadně od Barcelony můžete navštívit vinařskou oblast Can Bonastre, kde si můžete kromě kvalitních vín a vyhlášené gurmánské restaurace Tribia užít také wellness péči v lázních Acbua. V jejich nabídce naleznete thajské esenciální rostlinné masáže, bahenní zábaly, Kleopatřinu mléčnou koupel, vinnou relaxační terapii, bambusovou anticelulitickou masáž, lymfodrenáž, masáž a koupel se zeleným čajem, kakaovou výživnou tělovou terapii nebo aromaterapie s vonnými oleji. Ve vinařsko-lázeňském středisku se můžete ubytovat v malém hotýlku se 12 pokoji a strávit zde například klidný relaxační víkend. Z dalších aktivit se tu můžete věnovat plavání v krytém bazénu, golfu v blízkém Masía Bach, komentovaným prohlídkám vinic pěšky i na kolech, ochutnávkám vín nebo výletům ve vrtulníku.
• Dalším místem, kde naleznete bohatou nabídku wellness služeb, je hotel Le Meridien Hotel Ra – Beach Hotel & Spa v přímořském městečku El Vendrell poblíž letoviska Tarragona. Specializují se zde na tzv. thalasso terapii, která využívá k ošetření mořskou vodu s vysokou koncentrací jódu a dalších minerálních látek. Zdejší procedury se tak dělí na „mořskou“ část s několika různými bazény, vířivkami, saunou, parní lázní a dalšími vodními kúrami a na procedury v „suchém“ prostoru, kam patří ralaxační a léčebné masáže, lymfatická drenáž, aromaterapie, chromoterapie, reflexní masáž, čokoládová terapie a mnoho dalších. Využít můžete také lékařské konzultace v dietetické a klinické poradně.
• Přibližně 100 km severně od Barcelony leží horské wellnes středisko Berga Resort. Komplex zahrnuje wellness centrum, chatky k pronájmu, sportovní centrum a restauraci. Zdejší relaxační wellness centrum se specializuje na snižování napětí ve svalech, eliminaci stresu a toxinů v těle, stimulaci krevního oběhu a urychlování a podporu zotavení při rekonvalescenci a po sportovních výkonech. Kromě této specializace nabízí také mnoho zkrášlujících a pečujících procedur.
• Severně od Barcelony (asi 40 km) je město La Garriga, dobře známé svými horkými termálními prameny. Místní lázeňské středisko Termas La Garriga en Barcelona využívá cennou minerální vodu z pramenů při různých procedurách ke zmírnění stresu, odstraňování bolesti a zlepšování vzhledu pokožky. Kompletní nabídka všech poskytovaných masáží, zábalů, koupelí, střiků a inhalací je velice rozsáhlá.

Potápění ^

• Španělsko je nejen krásná země naplněná atmosférou jižanského temperamentu, ale také oblast skýtající skvělé příležitosti jak pro potápění v moři a okolí ostrovů, tak i pro jeskynní potápění. Uveďme proto výběrem některá místa, která za zmínku rozhodně stojí. Nutno podotknout, že v okolí každého z ostrovů patřících ke Španělsku je překrásný podmořský svět, který vyzařuje svou osobitou atmosférou. Vraťme se ale k pevnině.
• Rezervace Illes Medes – překrásné místo protkané četnými tunely. Potápění v těchto tunelech je naprosto bezpečné. Velkou místní atrakcí je bronzový delfín, kterému je lepší se – pro velký počet obdivovatelů – vyhnout.
• Illa Pedrosa – ostrov ležící hned u pobřeží, je opět protkán systémem jeskyní a má velice příjemnou atmosféru.
• Carral Bernat – ostrůvek, u kterého se setkáte s neobvykle velkým množstvím neobvykle „nenažraných“ ryb. Potkáte zde kanici, mořany, gorgónie, ropušnice a mnoho dalších drobnějších rybek.
• Vrak lodi Reggio Messina – loď byla záměrně potopena v roce 1992. Její potopení se ale moc nepovedlo, protože se rozlámala na mnoho kusů. To ovšem naopak umožnilo dostat se na místa, jež by jinak nebyla přístupná. Zajímavější je záď lodi, která zůstala víc pohromadě. Loď je označena na přídi i na zádi bójemi. Měří asi 150 metrů a je v hloubce 35 metrů.
• Cova de la Vaca – místo zajímavé především svými obyvateli (myslíme tím samozřejmě ryby). Bydlí tu dva obří kanici. Ti se ale občas nechtějí nechat vyrušit ze svého odpočinku, a tak za sebe posílají menší zástupce. I ti jsou ale krásní. Dalšími obyvateli tohoto místa jsou třeba gorgónie a jiné malé druhy ryb. Potápí se k nim tunelem, najdete zde i malé jeskyně. Jsou tu i malé průlezy, do nichž se jen tak někdo nedostane.
• Útes El Medallot – působí na člověka jako taková malá langustí farma. Všude, kam se kolem sebe podíváte, vykukují na Vás mezi kameny tito zajímaví tvorové. Potkáte zde i kanice a mnoho malých ryb. Když máte štěstí, uvidíte i chobotnici. Na toto místo nejezdí tolik turistů, a tak se zde ryby chovají přirozeněji a nežadoní neustále o kus žvance.
• Tyto lokality jsou nedaleko Barcelony. Je to tady opravdu moc hezké a stojí to za návštěvu slibující rozšíření potápěčských obzorů.

Sport a zábava ^

• Barcelona je městem sportu. Stačí uvést dva velké pojmy – světoznámý fotbalový klub FC Barcelona a olympiádu z roku 1992. Díky posledně jmenované akci nabízí dnes rozvinutou infrastrukturu zejména pro atlety. Dva ze stadionů v Barceloně také obdržely 5 hvězdiček od sdružení UEFA – stadion mužstva FC Barcelona Camp Nou (doslova „nové pole“) a hlavní olympijský stadion her z roku 1992 Estadi Olímpic Lluís Companys, pojmenovaný podle politického představitele Katalánska popraveného Frankem. Turisté často vyhledávají aspoň v roli diváků býčí zápasy, jejichž „svatyní“ je v Barceloně Plaza de Toros Monumental (otevřena 1914), 10 minut chůze od chrámu Sagrada Familia a asi půl hodiny od centrálního bodu, Katalánského náměstí. Dalším oblíbeným sportem v Barceloně je cyklistika. Jsou zde zvláštní pruhy pro cyklisty a množství stojanů na kola. Kolo si zde můžete půjčit za přibližně 20 € na den. Kromě toho jsou v hlavním městě Katalánska oblíbené i závody formulí, na plážích najdete klasickou nabídku vodních sportů, významný z nich je třeba jachting. I lyžovat se dá – v některém z dnes snadno dosažitelných pyrenejských letovisek. Svérázným „sportem“ Katalánců je vytváření útvaru zvaného „castell“ (doslova hrad) během různých slavností. Jedná se o „věže“ z lidských těl. Završí ji ten nejlehčí, který vyleze nahoru a vztyčí ruku. Kataláncům se to spojuje s jejich národním vědomím.
• Jako druhé největší španělské město, které pulzuje rytmem moderní doby, skýtá Barcelona bohaté možnosti noční zábavy v klubech a barech. Některé jsou i úzce specializované – např. cerveseria se zaměřuje na pivo, xampanyeria na šumivá vína, klasická vína nabízejí bodegas a v cotelerias zase můžete vybírat z široké nabídky koktejlů. Příjemně také strávíte letní sobotní noc na pláži, s živou hudbou, popíjením a plaváním. Mnoho zábavních atrakcí (ale také riziko ošizení či okradení) nabízí také slavná třída La Rambla (Las Ramblas, budeme-li na ni nahlížet jako na spojení několika ulic v alej stromů).

Historické lokality ^

Hlavní město Španělska

• Madrid – je královským sídlem, nachází se zde královský palác Palacio Real, spousta muzeí, galerií a divadel

Historické lokality

• Barcelona – gotická čtvrť, radnice zvaná Casa de la Ciutat, muzea, romantická zákoutí a náměstíčka
• Malaga – rodiště Pabla Picassa, Picassovo muzeum, pevnost Alcazaba s amfiteátrem a hrad Gibralfaro
• Granada – Alhambra (středověký komplex paláců a pevností maurských panovníků)
• Sevilla – Reales Alcázares (Královský hrad), Giralda (arabský minaret mešity), Torre del Oro (Zlatá věž), Barrio Santa Cruz (židovská čtvrť), Archivo de Indias (Indický archív), náměstí Plaza de España, univerzita
• Córdoba – mešita-katedrála, Puente Romano (Římský most), Alcázar de los Reyes Cristianos (pevnosti křesťanských králů)

Hory a vnitrozemí ^

• Povrch Španělska je převážně hornatý. Pohoří Sierra Nevada se rozkládá na jihu země v Andalusii a je druhým nejvyšším pohořím v západní Evropě. Nejvyšší hora kontinentálního Španělka Mulhacén dosahuje výšky 3478 m n. m. Na hoře Valeta se nachází lyžařský areál, nejvýše položený ve Španělsku a zároveň nejjižnější v Evropě.
• Dalším významným pohořím jsou Pyreneje, které oddělují poloostrov od zbytku Evropy a tvoří hranici mezi Francií a Španělskem. Nachází se zde také stát Andorra. Nejvyšším vrcholem je Pico de Aneto (3404 m n. m.), který je pokryt ledovcem. Horské pásmo je 435 km dlouhé a najdeme zde tři národní parky. Hory jsou tvořeny množstvím masivů, mezi nimiž se rozkládají úzká údolí.
• V severní části se rozkládá horský systém Kantaberské pohoří, které je tvořeno mnoha drobnými pohořími. Dominantou je atraktivní pohoří Picos de Europa s nejvyšším bodem Torre de Cerredo (2648 m n. m.). Díky různorodému terénu je Kantaberské pohoří vhodné především pro vysokohorskou turistiku a horolezectví.
• Iberské pohoří se táhne od severozápadu k jihovýchodu Španělska. Nejvyšším vrcholem je hora Moncayo (2313 m n. m.). Toto pohoří vytváří rozvodí řek mezi Atlantským oceánem a Středozemním mořem.
• V centrální části poloostrova severně od Madridu se nachází Kastilské pohoří. Nejvyšší hora Pico Almanzor dosahuje výšky 2592 m n. m.
• Zbytek vnitrozemí pokrývá rozlehlá a suchá náhorní plošina Meseta.
• Nížin je ve Španělsku velmi málo. Na jihu podél řeky Guadalquivir se rozprostírá nejúrodnější Andaluská nížina. Řeku Ebro obklopuje Eberská nížina. Podél středomořského pobřeží se táhne úzká a úrodná nížina (huerta).

Moře ^

• Východní pobřeží Španělska omývá Středozemní moře, západní břehy až po Gibraltar obklopuje Atlantský oceán a na severu se nachází Biskajský záliv.

Okolní země ^

• Zhruba 100 km severně od Barcelony hraničí Španělsko s Francií, kde nejbližšími turistickými lokalitami jsou např.: Marseille, Avignon nebo Nice.

Příroda ^

• Barcelona je hlavním městem španělská provincie Katalánsko, která leží na severovýchodě země v sousedství Pyrenejí a Středozemního moře. Charakterizuje ji velice rozmanitá krajina. Přirozenou hranici s Francií tvoří Pyreneje s hlubokými údolími, lesy a jezery a nejvyšší horou Katalánska Pico d’Estats (3115 m). I vnitrozemí vyplňují četná pohoří, jež hlavně v severní části končí často až u pobřeží. Na území Katalánie se nachází jeden národní park – Aiguies Tortes s jezerem Sant Mauricii a četné chráněné krajinné oblasti, např. Montserratské skály severně od Barcelony nebo přírodní park del Montnegre – Corredor v Calellu. Do moře se zde vlévá nejvodnatější španělská řeka Ebro.
• V Pyrenejích se rozkládají převážně listnaté a jehličnaté lesy, směrem k pobřeží převládá buk, dub a kaštan. Z keřů je zde hlavně hloh, cesmína, černý bez a moruše. Brzy na jaře kraj ožije miliony květů mandloní a v mírném oparu jižního slunce se změní v jediný růžový sad ozvučený bzukotem včel a jarním zpěvem ptáků. V té době je také v plném proudu sklizeň pomerančů a posledních mandarinek, jejichž rozsáhlé plantáže lemují především údolí řeky Ebro a část pobřeží Costa del Azahar, jehož jméno v překladu znamená pobřeží pomerančového květu. Vůní kvetoucích pomerančovníků srovnatelnou s jasmínem však bývá tento kraj prosycen až v dubnu, kdy bílé květy ozdobí ušlechtilé koruny citrusů. Stejně dobře se tady daří i vinné révě.
• Ze španělské zvířeny stojí za zmínku rys pardálový, vyskytující se pouze ve Španělsku, a žanetka tečkovaná. V Pyrenejích najdete například divoká prasata, vlky, kozorožce nebo kamzíky. Z dravých ptáků jmenujme například orla nebo supa.

Turistické lokality ^

• Budete-li bydlet v Barceloně a zatoužíte-li po koupání, je skvělé vyjet do některého z letovisek za městem. Je tady čistší voda než u pláží ve městě a současně tu nebývá tak plno. Stačí jet kterýmkoli vlakem po pobřeží na východ a vystoupit na některé ze zastávek s přívlastkem – de Mar. Doporučujeme Malgrat de Mar, Arenys de Mar nebo Calella. V přístavu stále ještě kotví „Las Golondrinas“ (vlaštovky), dvouposchoďové výletní lodě, které od roku 1988 lákají k okružním plavbám po přístavu. Severní směr je turisticky zajímavější. Lidová čtvrť Barceloneta, která byla postavena v 18. století a kde odjakživa žili rybáři a námořníci, je pro své pláže, rybí restaurace, hospůdky a bary oblíbeným cílem obyvatel města. Odtud vede příjemná pobřežní promenáda do Poblenou, supermoderní městské čtvrti obklopené zelení a mořem, jež byla vybudována na místě staré a nevzhledné průmyslové zóny a v roce 1992 sloužila jako olympijské městečko.

Costa Brava

• Nejsevernější katalánské pobřeží dostalo právem název Costa Brava neboli divoké pobřeží. Táhne se v délce 300 km od letoviska Blanes až k francouzským hranicím. Rozeklané panorama bizarních skalních útvarů, o které se s hřmotem tříští zpěněné vlny, se místy střídá s klidnými plážemi, idylickými zátokami ukrytými mezi skalami a rybářskými vesničkami. Celé pobřeží je spojeno se jménem proslulého surrealisty Salvadora Dalího.
• Roses je známá rybářská obec na severovýchodě regionu Girona v Katalánsku. Jsou zde překrásné písečné pláže se zálivy, pobřeží není skalnaté, a proto je vhodné i pro koupání dětí. Večery můžete trávit procházkou po jedné z největších a nejbohatších marin na pobřeží Port de Roses. V blízkosti se nachází akvapark „Aqua Brava“ a sportovní přístav, kde můžete plachtit, surfovat, rybařit nebo se potápět. Vzdálenost od barcelonského letiště je cca 157 km.
• Jedním z nejnavštěvo­vanějších středisek na Costa Brava je Lloret de Mar, vzdálené cca 80 km severně od Barcelony. Bylo postaveno jako jedno z prvních. V letovisku najdete široký výběr obchůdků, restaurací, kaváren, barů i diskoték a na jeho okraji velký akvapark. Pláže jsou zde písečné, lemované širokou palmovou promenádou, nebo ukryté mezi skalami. Vstup do moře je stupňovitý. Koupání a slunění můžete doplnit celou řadou vodních sportů, jako je např. windsurfing, vodní lyžování, plachtění, projížďka na skútru či šlapadle nebo adrenalinový parasailing. Pro svou krásu a oblíbenost je Lloret de Mar často nazýváno perlou Costa Brava. Centrum města tvoří hlavní třída s mnoha turistickými atrakcemi, arénou pro býčí zápasy, večerními programy s flamengem a další.
• Tossa de Mar spolu s Sant Felio de Guíxols patří k nejkrásnějším úsekům pobřeží Costa Brava. Silnice tu šplhá až do výšky 600 m n. m. a za každou zákrutou nabízí stále nové a nové pohledy na moře tříštící se o skalní útesy. Romantika zdejšího kraje si Vás podmaní, stejně jako katalánské malíře a krajináře už ve třicátých letech. Dodnes si městečko uchovalo středověký ráz, protože nové vily, hotely, penziony, obchody, banky a zkrátka vše, co k modernímu letovisku nepochybně patří, se začalo stavět mimo hradby. Při procházce kouzelnými uličkami starého města (Vila Vella) stojí za návštěvu městské muzeum, které je umístěno v jednom z nejstarších středověkých domů, nalepeném na hradby a kruhovou věž, a které se chlubí dvěma obrazy Marca Chagalla. Pláže jsou písečné, lemované skalami, s pozvolným vstupem do moře. Oceněny byly modrou vlajkou EU. Vzdálenost z letiště je cca 90 km.
• Sant Feliu de Guíxols si zachovalo svůj původní klid a atmosféru starého městečka díky tomu, že nemělo dostatek prostoru pro vznik ohromných hotelových komplexů. Na promenádě, jež lemuje městskou pláž, je poněkud rušněji. Zahrádky restaurací a hospůdek se s přibývajícím šerem pomalu zaplňují a z krásné secesní budovy, chlubící se nápisem „Casino dels Nou“, je dokonce slyšet hudbu. Kasino už svému účelu dávno neslouží, obvykle tu najdete u skleničky vína, brandy či jiného drinku hráče karet či tolik oblíbeného domina. V rybářském přístavu, když si přivstanete, budete moci sledovat rybáře vracející se z otevřeného moře a nedočkavé obchodníky, kteří zásobují místní restaurace rybími úlovky. Vzdálenost od letiště je cca 105 km.
• Platja d’Aro je výstavní letovisko, jemuž nechybí nic nebo alespoň nic podstatného, po čem plážový turista prahne. Koupání je tu nádherné. Kromě hlavní pláže dlouhé skoro dva kilometry a široké kolem dvaceti metrů tu najdete i romantické plážičky skrývající se v malých zátokách. Vydáte-li se směrem k Sant Feliu, narazíte po necelých dvou kilometrech na jednu z nejkrásnějších zátok této oblasti – Sa Conca. Nevydržíte-li na pláži, vydejte se do 3 km vzdáleného Castell d’Aro. Jako by se tu zastavil čas. Kromě fiestas jsou zajímavé pravidelné sardinkové hody. Vzdálenost od letiště je cca 107 km.
• Mezi další populární střediska patří Blanes, místo ležící na rozhraní Costa Bravy a Costa del Maresme. Klidná atmosféra lázeňského města se starým rybářským přístavem, hradem sv. Jana a středověkými strážními věžemi předurčila letovisko k tomu, aby se stalo oblíbeným a velmi navštěvovaným výletním místem a cílem mnoha turistů. Jsou zde nádherné písečné pláže. Chloubou městečka je i světoznámá botanická zahrada Mar i Murtra s úplnou sbírkou středomořské a severoafrické flóry. Co se týče sportu, nejpopulárnější jsou ty vodní – kanoistika, plachtění, windsurfing, vodní skútry, parasailing. Od barcelonského letiště je město vzdáleno cca 72 km.
• Město Calellu nalezneme necelou hodinu jízdy na sever od Barcelony. K obci patří tři kilometry pláží a skalnaté útesy směrem od Capaspre s překrásnými zátokami, z nichž jedna je určena především nudistům. Jádro města se rozkládá mezi pobřežím a hornatou oblastí, jež je již součástí výběžku pohoří přírodního parku del Montnegre-Corredor. Místní písečná pláž je každoročně oceňována modrou vlajkou kvality. Centrem města je bezpochyby dlouhá pěší zóna a také komerční centrum nabízející rozmanité atraktivní zboží. Vzdálenost od letiště cca 55 km.

Costa del Maresme

• Oblast ležící 30 km severně od Barcelony až po Blanes se označuje jako Costa del Maresme (snad s odkazem na původní bažiny). Na rozdíl od Costa Brava jsou pláže široké a dlouhé. Jednotlivá letoviska jsou velice dobře dostupná vlakem, trať vede při pobřeží a většinou odděluje hotely od pláže. Najdete zde i další možnosti vyžití v kulturních a zábavních podnicích, sportovních centrech nebo akvaparcích. Do centra Mataró je vzdálenost z letiště asi 30 km.

Costa Dorada

• Costa Dorada neboli zlaté pobřeží se nachází v jižní části Katalánska. Je dlouhé přes 200 km, pláže se chlubí jemným pískem a průzračnou vodou. Centrem oblasti je historická Tarragona s významným přístavem. Chcete-li si oddechnout od koupání a slunce, máte možnost navštívit řadu antických a středověkých památek i populární koridu (býčí zápasy).
• Nejnavštěvovanějším centrem je Salou, moderní letovisko se spoustou kvalitních apartmánů, luxusních hotelů, restaurací, obchodů, barů a diskoték. Nedaleko Salou, v oblasti La Pineda, mohou hosté navštívit největší a nejpopulárnější diskotéku Pacha, která nadchne nejen svým interiérem, ale také venkovní zahradou plnou vzrostlých palem, bazénů a zákoutí k posezení. Pláže jsou zde písečné a široké s pozvolným vstupem do moře a nabízejí ideální podmínky nejen pro koupání, vhodné i pro rodiny s dětmi, ale také pro vodní sporty. Poblíž Salou jsou i golfová hřiště a výborné zázemí pro milovníky jachtingu. Vzdálenost od letiště cca 100 km.

Doporučené výlety (více sekce výlety): Costa Brava a okolí

• Pyreneje a podhůří – údolí Arán, údolí Boi, národní park Aiguies Tortes s jezerem Sant Mauricii
• Barcelona
• Sant Pere de Rodes – románský klášter
• po stopách S. Dalího – Figueres, Cadaqués, Portlligat, Púbol
• Blanes (botanická zahrada)
• klášter Montserrat
• La Bisbal d’Empordà – keramické trhy

Costa Dorada:

• Tarragona – velmi dobře zachovalé římské město (akvadukt, amfiteátr) a katedrála
• kláštery Santes Creus a Santa María de Poblet
• vinařská oblast Penedés
• delta řeky Ebro (přírodní rezervace)
• Salou – zábavní tematický park Port Aventura

Řeky ^

• Nejvýznamnějšími řekami oblasti jsou Ter a Llobregat.
• 208 km dlouhá řeka Ter pramení v Pyrenejích ve výšce 2480 m n. m., je přehrazena několika nádržemi, protéká městem Girona a ústí do Středozemního moře na severním konci Costa Brava.
• 170 km dlouhá řeka Llobregat pramení v Pyrenejích ve výšce 1259 m n. m. a ústí do Středozemního moře několik kilometrů jižně od Barcelony. Ve městě Martorell vede přes řeku most Pont del Diable, postavený v roce 1283 na místě římské cesty Via Augusta.