Antalya (Turecká riviéra)

Rizika a očkování ^

• Povinné očkování: není
• Doporučené očkování: proti virové hepatitidě A, popř. B, břišnímu tyfu a záškrtu
• Malárie: riziko zde existuje, rizikové oblasti jsou v městských a venkovských oblastech jihovýchodní Anatolie.

Celní předpisy ^

• Dovoz cizí měny do Turecka není omezen, vývoz místní měny je však limitován maximálním množstvím v hodnotě odpovídající 5000 USD. Při vyšší částce je potřeba prokázat způsob jejího nabytí. Dovoz a vývoz šperků je omezen hodnotou 15 000 USD, při hodnotě vyšší je taktéž nutné prokázat jejich nabytí.
• Cennější předměty (např. notebooky) mohou být při vstupu do země poznačeny do pasu – z důvodu kontroly pohybu zboží.
• Pro zbraně a ostré náboje je potřeba speciální povolení.
• Při vývozu nového koberce je nutné předložit doklad o koupi. K vývozu starších cenných předmětů je potřeba povolení Generálního ředitelsví pro správu muzeí. Vývoz starožitných předmětů starších 100 let je zakázán. Při koupi cenných uměleckých předmětů se doporučuje dávat pozor na podvodníky.
• Obecně lze říci, že bez cla je možné dovážet zboží v celkové hodnotě do 300 €, u dětí do 15 let 145 €. Tuto hodnotu však mohou v závislosti na charakteru zboží úředníci omezit.
• Bez cla lze dovézt: cigarety – 200 ks, doutníky do 30 g – 50 ks, doutníky – 10 ks, cigaretový tabák – 200 g, cigaretové papírky – 200 ks, dýmkový a žvýkací tabák – 200 g, šňupací tabák – 50 g, káva/instantní káva – 1 kg, čaj – 500 g, cukrovinky/čo­koláda – 1 kg, alkoholické nápoje – 1 láhev o objemu 100 cl nebo 2 lahve s objemem 75 cl, parfém/toaletní voda/voda po holení – 5 balení do 120 ml, zdravotní potřeby/léky/lé­čiva – pouze pro osobní potřebu
• Dovoz a vývoz drog a jiných omamných látek, jejich výroba, obchodování s nimi a šíření toxikomanie jsou trestné. Stejně tak jejich spotřeba, nabídka, zprostředkování prodeje atd. Hrozí vysoké pokuty a odnětí svobody až na 20 let.

Kontakt na zastoupení ČR v zemi ^

Velvyslanectví České republiky v Turecku
Embassy of the Czech Republic
Kaptanpasa Sokak No. 15, G.O.P., Ankara
06700

tel.: ústředna-0090312/4056139, recepce (přímé)-4056141, 4056142, 4056143, KO-4056958
fax: 0090312/4463084, KO-4477395
e-mail: ankara@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/ankara

Vedoucí úřadu: PhDr. Eva FILIPI
Působnost úřadu: diplomatická a konzulární pro Tureckou republiku

Provozní hodiny úřadu: pondělí – čtvrtek: 8.30 – 17.00
pátek: 8.30 – 14.00
úřední hodiny pro veřejnost: pátek: 9.00 – 12.00

Generální konzulát České republiky v Turecku
Consulat Generale of the Czech Republic
Abdi Ipekci Cad. 71, Macka – Istanbul
80212
P.O.Box 35,

tel.: ústředna-0090212/2329046, 2309597, 2341366, sekretariát 2329713, hospodář-2319304, OEÚ 2966524
fax: 0090212/2319493
e-mail: istanbul@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/istanbul

Vedoucí úřadu: Ing. František ŠTĚPÁNEK
Funkce: generální konzul
Působnost úřadu: konzulární pro obvody Istanbul, Ardahan, Artvin, Balikesir, Bartin, Bayburt, Bilecik, Bolu, Bursa, Canakkale, Corum, Edirne, Erzurum, Giresun, Gümüshane, Kars, Kastamonu, Kirklareli, Kocaeli, Ordu, Rize, Samsun, Sakarya, Sinop, Tekirdag, Trabzon, Zonguldak

Provozní hodiny úřadu: pondělí – pátek: 8.00 – 16.30
úřední hodiny pro veřejnost: pondělí – pátek: 8.00 – 14.00
úřední hodiny – víza: pondělí – pátek: 9.00 – 11.00, 13.00 – 14.00

Kontakt v ČR na zastoupení země ^

Velvyslanectví Turecké republiky
Na Ořechovce 69, Praha 616
162 00

tel.: 224 311 402, 224 311 403
fax: 224 311 279
e-mail: TR1@telecom.cz

titulář J. E. p. Koray TARGAY
funkce velvyslanec

Provozní hodiny úřadu 9.00 – 12.30, 14.00 – 17.30

Vstupní víza ^

• Podmínkou pro vstup občanů České republiky do Turecka je mít platný cestovní doklad s platností přesahující minimálně o 3 měsíce dobu plánovaného pobytu nebo uděleného víza.
• Od 1. 1. 2005 přestala pro občany České republiky platit vízová povinnost pro turistické pobyty v Turecku, ty však nesmějí přesáhnout 90 dní.
• Pozor: pro občany Slovenské republiky platí vízová povinnost. Vízum mohou získat na hraničním přechodě, na letišti nebo v přístavu při vstupu do země. Samozřejmě i na Velvyslanectví Turecké republiky v Bratislavě. Cena je 15 EUR, ale doporučuje se mít odpovídající sumu raději připravenu v USD. Platnost víza je 30 dní a nelza prodloužit. Pokuta za překročení je podle doby od 100 USD.

Bezpečnost ^

• V Turecku stále existuje hrozba teroristického útoku, je tedy dobré dbát zvýšené opatrnosti na frekventovaných místech, v MHD apod. Zásadně se doporučuje vyhýbat se cestování v noci, při projíždění kontrolních stanovišť armády nebo četnictva se chovat klidně a ukázněně a respektovat pokyny místních orgánů. Dále se nedoporučuje vyhovět žádostem místních obyvatel o vyvezení různých balíčků, filmů, dopisů atd. Pokud by takováto zásilka byla u turisty nalezena a měla jakoukoliv souvislost s teroristickými organizacemi, hrozí poměrně vysoký trest. Tato varování platí zejména pro oblast východního a jihovýchodního Turecka.
• V ostatních částech Turecka nejsou problémy s osobní bezpečností. Mimo turistická letoviska a velká města je třeba počítat s faktem, že osamělá žena vzbudí pozornost. Pokud se mimo tyto oblasti, zejména na venkově, prochází sama (nebo v doprovodu jiné ženy) po ulici, mohou nastat nepříjemné potíže.
• Bezpečnostní situace je jinak srovnatelná s Evropou. Přepadení jsou v Turecku méně častá než v západních zemích. Naopak drobná kriminalita (krádeže osobních věcí z hotelových pokojů, vykrádání aut, podvody) je v hlavních turistických oblastech častá poměrně dost, vyskytují se i případy znásilnění. Rozhodně tedy nelze doporučit nocování pod širým nebem nebo ponechávání osobních věcí na nestřežených místech.

Doprava ^

K řízení motorových vozidel v Turecku je nezbytné vlastnit tyto dokumenty:

• technický průkaz vozidla
• mezinárodní řidičský průkaz
• doklad o zaplacení povinného ručení pro zahraničí (zelená karta)

Povolená rychlost v obci je v Turecku 50 km/h, mimo obec 90 km/h a na dálnici 120 km/h. Maximální povolené množství alkoholu v krvi je 0,5 promile.

Odlišnosti a zajímavosti v dopravních předpisech:

• dopravní předpisy jsou podobné těm v ČR, v praxi se však příliš nedodržují. Turecko patří mezi země s nejvyšší nehodovostí a úmrtností na silnici. Je tedy doporučováno dbát zvýšené opatrnosti na silnicích
• řidič svou přítomnost často dává najevo troubením
• použití světelné signalizace neznamená dávání přednosti, ale právě naopak
• pokud řidič signalizuje levým blinkrem, nemusí to znamenat pouze jeho odbočení vlevo, ale také tímto způsobem může dávat najevo, že jej lze předjet

Místní doprava ^

• Letiště Antalya se nachází 10 km od centra stejnojmenného města. Z letiště je možné dostat se do centra města (a odtud dále pokračovat do dalších destinací po celé Turecké riviéře) autobusem, taxi nebo si přímo na letišti pronajmout automobil vlastní.
• Silnice jsou v této oblasti co do kvality srovnatelné s komunikacemi v ČR. Žádná dálnice oblastí neprochází.
• Železnice je plánována, ale zatím v oblasti nefunguje.
• Cesta do centra města autobusem stojí 10 TRY (asi 150 Kč) a zabere okolo 30 minut. Tento druh dopravy zajišťuje společnost Havas.
• Taxi na Turecké riviéře patří k nejdražším v celém Turecku. Cena taxi z letiště do centra se pohybuje v přepočtu okolo 300 – 600 Kč. I tak se však při počtu 3 a více osob vyplatí cesta z letiště spíše tímto způsobem než Havas busem. Na cenu je vždy potřeba ptát se před vstupem do vozu. Obecně se dá hovořit o ceně 35 Kč/km po městě.
• Jednu z možností dopravy po oblasti představuje také pronájem vlastního auta, jeepu či motorky. Za auto zaplatíte v průměru 25 € na den, jeep Vás vyjde na 40 € a motorka (podle typu) na 40 – 60 €. Často využívané jsou půjčovny TravelJigsaw nebo First Rent a Car. Ve většině případů je výhodnější objednat pronájem auta po internetu z domova. K dispozici jsou např. stránky www.hertz-europe.com, www.avis.cz, www.sixt.de nebo www.holidayautos.cz.
• Po městě Antalya se lze pohybovat tramvají, autobusem, hybridem taxi a autobusu (tzv. dolmusem) nebo výše zmíněnými způsoby (taxi a auto). Při dopravě po pobřeží lze využít příměstské autobusy nebo taxi.
• Přímo ve městě Antalya funguje jedna 6km tramvajová linka. Zajímavostí je, že se jedná o jednokolejku. Tramvaje se křížují v polovině tratě. Tento způsob dopravy představuje velice levnou možnost prohlédnout si centrum města z vozu hromadné dopravy. Zpáteční jízdenka stojí v přepočtu okolo 20 Kč. Při větším počtu osob lze uplatnit množstevní slevy.
• Speciálním dopravním prostředkem je minibus dolmus. Má 16 míst a jezdí po celém městě. Stačí říct řidiči, kam má jet, stejně tak když chcete vystoupit. Tyto minibusy jezdí dost často „narvané k prasknutí“, což také jejich název v překladu znamená. Jejich obrovskou výhodou je cena. Zpravidla nikdy nezaplatíte v přepočtu více než 20 Kč za jednu jízdu po městě.
• Fungují zde také „normální“ městské autobusy, které jsou asi dvakrát dražší než Dolmusy. Ty už staví na pravidelných zastávkách.
• Autobusy do celé oblasti odjíždí z monumentálního nového autobusového nádraží (Yeni Otogar). To stojí asi 4 km severně od centra. Z něj se dostanete prakticky po celé oblasti Turecké riviéry. Ceny se pohybují okolo 150 Kč na 100 km.

Výlety ^

• Nejznámějším symbolem města je jednoznačně růžový minaret Yivli Minare (vroubkovaný minaret) ze 13. století (viz Google maps). Z jeho vrcholu můžete obdivovat v nádherném výhledu celé město. Hned vedle naleznete i další zajímavé památky, např. mešitu ze 14. století, která byla původně byzantským kostelem, nebo zříceninu školy koránu. Ve starém městě najedete i známou Hadriánovu bránu, jež byla archeology objevena teprve nedávno. Navštívit můžete také archeologické muzeum a jeho zahradu (otevřeno je od úterý do neděle od 8 do 17 hodin s přestávkou v době od 12 do 13.30). Naleznete zde exponáty od doby kamenné až po současnost.
• 14 km od města leží nádherné Dudenské vodopády (Asagi Düden Selalesi, viz Google maps) s jeskyněmi. V jeskyni Karain se skrývají nejstarší paleolitické malby v Turecku. Některé z jeskyní jsou přístupné pouze z moře.
• Asi 35 km severozápadně od Antalye najdete městečko s národním parkem Termessos (viz Google maps) neboli Orlí hnízdo, které je známé tím, že nebylo dobyto Alexandrem Makedonským. Je to osobité místo, kde je roztroušena spousta historických pozůstatků, např. kamenné hradby, lázně nebo amfiteátr. Místo leží na skalnatém vrchu v lese a výstup k němu je poměrně náročný. Výlet s výhledem na „mrtvé“ město však určitě stojí za námahu.
• Další z národních parků, které je možno navštívit, je Olympos (viz Google maps). Táhne se po pobřeží až za letovisko Kemer. Na jihu parku jsou ruiny starověkého města Olympos obklopené oleandrovými háji. Park těsně sousedí s přírodním úkazem Chiméra. Jedná se o plameny, které bez příčiny a zatím z neznámých důvodů hoří již od antických dob. Návštěva plamenů šlehajících z kamenné stráně nedaleko pláže je nejpůsobivější v noci.

Jídlo a pití ^

• Turecká kuchyně je velice rozmanitá, chutná a zdravá. Základem jídel je zelenina, která je díky vhodným klimatickým podmínkám čerstvá po celý rok. Turci nejedí vepřové maso, upravují hlavně kuřecí, jehněčí a skopové, které se dusí nebo vaří. K přípravě smažených jídel se používá kvalitní olivový olej.

Speciality

• Typickým tureckým jídlem je kebab v různých variacích, známý i u nás. Dalšími oblíbenými jídly jsou kefte (mleté masové placičky), patlican dolmasi (plněný lilek), pide – turecký chleba, podávaný s různými druhy masa a zeleniny, a také polévky ćorbasi.
• Ze sladkých moučníků Vám Turci nabídnou baklavu (moučník z listového těsta s medem a ořechy), halvu v sezamovém těstě nebo lokum – známý turecký med.
• Nejčastějším nápojem je černý čaj, typickým nápojem je samozřejmě turecká káva. Velmi oblíbené jsou též jogurtový nápoj ayran a různé šťávy z čerstvého ovoce. Pokud máte rádi pivo, určitě ochutnejte místní značku Efes. Typickým alkoholickým nápojem je pálenka raki (rakije).

Restaurace

• V restauracích se obvykle podává oběd od 12. do 15. hodiny a večeře mezi 19. a 22. hodinou. Levně a dobře se můžete najíst v tzv. lokantě (jídelně), kde Vám většinou nabídnou místní speciality. Ve stánku na ulici pořídíte kebab v přepočtu přibližně za 20 Kč, v lepší restauraci ho dostanete asi za 80 Kč.

Náboženství a tradice ^

• Hlavní náboženství: 98 % obyvatelstva jsou muslimové, z nich cca 80 % sunité a 20 % šíité

• Státní svátky v Turecku
  1. leden – Nový Rok
  2. duben – Den nezávislosti a Den dětí
  3. květen – Den mládeže a sportu, také výročí narození Atatürka
  4. květen – svátek připomínající dobytí Istanbulu Mehmedem Dobyvatelem roku 1453 (probíhá pouze v Istanbulu)
  5. červen – Den námořních sil
  6. srpen – Den armádních sil
  7. srpen – oslava tureckého vítězství nad řeckými ozbrojenými silami u Dumlupinaru roku 1922
  8. září – konec války za nezávislost (probíhá pouze v Izmiru)
  9. říjen – připomínka vyhlášení republiky Atatürkem
  10. listopad – výročí Atatürkovy smrti roku 1938

• Měsíc ramadán je nejvýznamnější náboženskou událostí muslimů. Ti se celý měsíc postí od východu do západu slunce. Tento půst patří mezi pět pilířů islámu.

• návštěva mešity
  • vstupujeme vždy bez bot
  • muži s dlouhými kalhoty
  • ženy mají mít zahalená kolena, ramena a vlasy

• modlitby (salát) probíhají 5× denně – za úsvitu (salátu-l-fadžr), v poledne (salátu-z-zuhr), odpoledne (salátu-l'asr), při západu slunce (salátu-l-maghrib) a v noci (salátu-l-‚iša‘). Ti, kdo se modlí, stojí směrem ke Ka'abě v Mekce

• Pět povinností muslima
  • víra v jedinečnost Boží a božské poslání Mohameda
  • modlitba (pětkrát denně s hlavou otočenou k Mekce)
  • půst (v měsíci ramadánu od úsvitu do soumraku)
  • udílení almužny chudým (2,5 % čistých ročních zisků ve prospěch nižších sociálních vrstev – zakát)
  • pouť do Mekky (jednou za život, umožňuje-li to finanční situace a zdravotní stav muslima)

Historie - Kultura ^

Historie Turecka

Strategická poloha Turecka (zejména Anatolie) na rozhraní evropského a asijského kontinentu lákala odedávna k osídlení – tato oblast byla jednou z vůbec nejdříve obydlených na světě. Z různých říší a civilizací, jež se zde vystřídaly, jmenujme jen akkadskou říši, dále říši Chetitů, anatolského lidu mluvícího indoevropským jazykem, jehož klínové písmo rozluštil v době první světové války z tabulek český jazykovědec a orientalista Bedřich Hrozný. Ve 12. století př. n. l. počali západní část Anatolie (či Malé Asie, užijeme-li názvu odvozeného od Římanů) osidlovat Řekové. Do této doby bývá také kladena trojská válka. Město Troja i konflikt, vyvolaný Paridovým únosem krásné Heleny, ženy spartského krále Menelaa, známé z Homérovy Iliady, byly dlouho pokládány za pouhý mýtus. Až v 70. letech 19. století německý obchodník a archeolog Heinrich Schliemann, jenž si prý již v dospívání předsevzal objevit místa popisovaná v antických eposech, objevil pozůstatky města. Zda má trojská válka svůj historický základ, či je jen konstruktem odkazujícím k mnoha jiným konfliktům, zůstává předmětem sporů. Na území dnešního Turecka se tak nachází i legendární hora Ida, místo, odkud bohové pozorovali postup trojské války i kde se konal slavný Paridův soud nad krásou tří bohyň – Héry (Junony), Pallas Athény (Minervy) a Afrodité (Venuše). Až láska nejkrásnější ženy světa, krásné Heleny, již nabídla bohyně Afrodité, přiměla Parida k tomu, aby jí udělil zlaté jablko jako cenu pro nejkrásnější ze tří bohyň. V dnešním Turecku, ve Smyrně, se také měl narodit bájný slepý pěvec Homér, autor Iliady a Odyssey, a to někdy v 8. stol. př. n. l. Zda vůbec žil, či zda vůbec sepsal obě základní památky světového písemnictví jeden básník podle starších ústních podání, nebo se jedná o práci mnoha tvůrců, zůstane asi navždy tajemstvím. Následovalo období říše Frygů, o nichž se zmiňuje i Homér a jejichž jméno dnes žije díky frygickému modu v hudbě a frygické čapce, kterou s odkazem na mýty nosili revolucionáři ve Francii. Z mýtů spojených s Frygy si dodnes připomínáme ještě pojem gordický uzel, uvázaný legendárním frygickým králem Gordiasem na oji vozu taženého voly, na kterém měl vjet podle proroctví do města budoucí král. Frygům prý také vládl král Mídas, jenž dokázal cokoliv, čeho se dotkl, proměnit ve zlato. Jednou však dal ve sporu, kdo je lepší hudebník, přednost Panovi před bohem slunce Apollonem, a za to se mu dostalo kruté odplaty – oslích uší. Další říší byla říše lydické, již si později podmanili Peršané. Ve 4. století př. n. l. osvobodil Anatolii od Peršanů Alexandr Veliký.

Kolem počátku našeho letopočtu se datuje římská nadvláda v oblasti, období pokoje a prosperity se správním centrem v Efesu, městě proslaveném Artemidiným chrámem, jedním z divů starověkého světa, který roku 356 zapálil Herostrates údajně proto, aby si tak získal slávu. Za éry Římanů se v Anatolii také píše důležitá kapitola z dějin křesťanství – stala se jedním z prvních míst, kam se začalo šířit. Podle některých tradic se sem, přesněji do Efesu, uchýlili po Ježíšově smrti apoštol Jan s Pannou Marií, kteří zde oba údajně dožili. Jan zde měl také napsat své evangelium, byť není jasné, zda je Jan Evangelista totožný s apoštolem Janem. Efes je rovněž jedno z měst, jimž sv. Jan adresoval své Zjevení, přičemž i všech dalších šest (mj. Smyrna a Pergamum) leží v dnešním Turecku, což dokládá význam zdejších křesťanských komunit. Jistější již je, že území bylo cílem prvním misijních cest sv. Pavla, autora novozákonních epištol, např. Listu Efeským. Rozlehlost Římské říše si vyžádala její dělení, zprvu administrativní, roku 395 již oficiální.

Významným krokem v tomto vývoji bylo založení Konstantinopole (Konstantinova města, dnešního Istanbulu) Konstantinem I. roku 330 jako nového hlavního města říše, postaveného jako „nový Řím“ na místě starého řeckého města Byzantium. Východní říše římská přežila pád západní části (roku 476) a stala se důležitou baštou východního křesťanství, hrází před nebezpečím ze strany Otomanů. Asi nejvýznamnějším panovníkem říše byl císař Justinián (483 – 565). Dobyl zpět významné části bývalé říše z rukou germánských národů (nejdůležitější byl zisk Itálie), sebral římské právo v Corpus Juris Civilis. Dal v Konstantinopoli, tehdy významné zastávce hedvábné stezky, spojníku Číny a oblastí jižní a východní Asie s Evropou a břehy severní Afriky, kromě obchodního významu tehdy přibírající i funkci kulturní výměny, zbudovat chrám Boží moudrosti (Hagia Sofia). S byzantskou říší jsou také spojeny křižácké výpravy z 11. – 13. století, obrácené původně proti „pohanům“, později však využité i proti cařihradským vládcům. Ponechaná Západem napospas osudu, zmítaná vnitřními problémy, padla Konstantinopole 29. 5. 1453 do rukou Otomanů, kteří v té době ovládli i Balkán.

Vzniklá Osmanská říše byla v dobách své největší teritoriální expanze v 16. století, kdy získala rozsáhlá území sahající od Blízkého východu přes východní Středomoří a Balkán až na území dnešního Maďarska, svým rozsahem důstojným nástupcem byzantské říše (zatímco jejím kulturním nástupcem bylo ruské carství). Patrně největším vládcem říše byl Sulejman Veliký (1520 – 1566). V 16. a 17. století Osmané Evropanům pravidelně naháněli strach, když stanuli několikrát až před Vídní. Na druhou stranu se sultanát stával také důležitým hráčem na politické mapě Evropy – spojoval se s Angličany, Francouzi či Holanďany proti Habsburkům. Postupem doby však přestávalo osmanské vojsko, jinak proslulé svou organizovaností a elitním vojskem sestaveným z křesťanských zajatců, janičáři, stačit rychle se vyvíjejícím západním armádám, které budovaly systém obranných pevností a prodělávaly modernizaci, již v Osmanské říši mnohdy znemožňovaly konzervativní muslimské kruhy. Navíc byli Turkové často ve dvojím ohni – na západě bojovali proti Habsburkům, na východě je ohrožovali Peršané. Důležitým psychologickým momentem pro Evropu byla bitva u Lepanta (1571), kdy bylo „neporazitelné“ osmanské loďstvo poraženo. Vojenské pokořování vyvrcholilo na konci 17. století, kdy při dalším neúspěšném pokusu o obléhání Vídně bylo turecké vojsko poraženu na hlavu. Upadat zároveň začíná i hospodářství říše – její geografická situace přinášející výhodu v podobě kontrolování důležitých obchodních cest z Evropy do Asie pozbývá významu kvůli zámořským objevům, jež umožnily obchodní styk s východní Asií jinou cestou. Dějiny 18. a 19. století jsou pak především dějinami územních ztrát (severní Afrika, Řecko, Balkán). K tomu se přidávají vlády slabých sultánů (kterým často dominovali velkovezírové, někdy dokonce i ženy z harému) a v 19. století i mezi poddanými sultána probouzející se národní uvědomění. Vcelku přiléhavý je termín „nemocný muž na Bosporu“, vztahovaný na situaci Osmanské říše v 19. století. Stát, k jehož světlým stránkám patřila náboženská i etnická různorodost a snášenlivost (na konci 15. století přijal kupříkladu s otevřenou náručí židy a muslimy, kteří byli vyhnáni španělskou inkvizicí) a který dovoloval praktikovat všechna náboženství Knihy (islám, křesťanství i judaismus), jejichž věřící měli dokonce nárok být posuzováni podle svých zákonů, se snažil situaci řešit v průběhu 19. století reformami (Tanzimat) vedoucími až ke konstituční monarchii. Definitivně byl osud půltisícileté říše zpečetěn jejím angažmá v první světové válce po boku Německa, z níž Turecko vyšlo značně územně oslabeno a ekonomicky zdecimováno. K nejtemnějším stránkám turecké historie patří arménská genocida z této doby. Započala roku 1915 vězněním arménských představitelů a deportacemi, k nimž se později přidaly masakry a pochody smrti, kterým padlo za oběť víc jak milion Arménů. Důvodem protiarménských opatření byla údajná kolaborace s Ruskem. Turecko dodnes odmítá uznat, že by šlo o státem řízenou genocidu. V reakci na poválečnou okupaci Turecka spojenci vypukla turecká válka za nezávislost.

Na jejím konci bylo vypuzení cizích armád a uznání Turecké republiky jako nástupnického státu Osmanské říše (1923). Ústřední postavou těchto dějů byl Mustafa Kemal (1881 – 1938) zvaný Atatürk (Otec Turků). Bleskovým sledem reforem, jaké neměly v islámském světě obdoby, udělal z Turecka moderní stát. K nejdůležitějším z nich patřilo zrušení sultanátu, ustavení republiky s novým hlavním městem Ankarou, bratrstvo dervišů bylo rozpuštěno, ženy se měly přestat zahalovat, muži přestat nosit fezy. Byl zaveden západní kalendář, přijata nová abeceda odvozená z latinky. Stát se stal sekularizovaným, z ústavy zmizela zmínka o islámu jako oficiálním náboženství. Ženy získaly volební právo i právo být voleny. Stát zasahoval do ekonomiky země. Ačkoliv Atatürkovým reformám byla vyčítána zbrklost, s níž rušil staleté tradice, i mnohdy nevybíravý způsob jejich prosazování, většina Turků je přijala a dodnes žije Atatürkovým odkazem. Každý pokus porušit sekulární charakter státu naráží na odpor zejména armády, jež se cítí být strážcem Atatürkova odkazu. Od jeho doby se Turecko trvale sbližuje se západním světem – po druhé světové válce se stalo členem OSN, roku 1952 Severoatlan­tické aliance, pokračují složité rozhovory o vstupu do Evropské unie. Problematickou kapitolou mezinárodních vztahů je turecký zásah na Kypru a následné vyhlášení Severokyperské turecké republiky.

Kultura Turecka

Turecká kultura představuje pozoruhodnou směs několika vlivů, především vlastního tureckého, islámského a evropského. Po období přirozeného ovlivňování kulturami národů, s nimiž Turecko přicházelo do styku, následovalo období programového úsilí o napodobení západních vzorů. Se vznikem turecké republiky pak byl naopak podporován návrat k tradiční kultuře země a etablování specifické národní kultury. Dnes se tureckou kulturou prolíná zejména snaha usmířit oba proudy – ten tradiční i ten poohlížející se po evropských vzorech. V minulosti turecká kultura tu evropskou ozvláštňovala – literárně byly předávány příběhy veselého anatolského lidového mudrce a filosofa Nasredina, specifickou chuť i barvu propůjčovaly evropské hudbě od období klasicismu „turecké“ nástroje (zejména z žesťové a bicí skupiny) i vlivy turecké hudby (především obdivované vojenské janičářské kapely), které se odráží např. v Mozartově Tureckém pochodu či opeře Únos ze serailu. Turecká architektura se ve svých nejslavnějších projevech (mešity a paláce, zejména v Istanbulu) inspirovala zejména byzantskou kulturou, uveďme alespoň nejslavnějšího architekta klasického období, jímž byl Minar Sinan (např. Sulejmanova mešita v Istanbulu). Ze současných osobností turecké kultury jmenujme prozaika, nositele Nobelovy ceny z roku 2006, Orhana Pamuka, olivněného moderními západními směry, a mezinárodně oceňované osobnosti kinematografie původem z Turecka Nuri Bilge Ceylana, Fatiha Akina a Ferzana Özpeteka.

Historie Antalye

Město Antalya bylo založeno několik set let před naším letopočtem. Všechny dějinné peripetie pak město prodělávalo spolu s celým Tureckem, jako důležité sídlo a přirozené centrum oblasti. Z biblických Skutků apoštolů víme, že město navštívil sv. Pavel z Tarsu. V oblasti Antalya také působil biskup svatý Mikuláš z Myry, žijící na přelomu 3. a 4. st. n. l. (zemřel 6. prosince 330), divotvůrce a patron námořníků. Byl známým dobrodincem chudých. S jeho životem jsou spojeny dvě známé legendy. Za časů velkého hladu prý jeden řezník vlákal k sobě tři malé děti, všechny zabil a jejich maso chtěl prodat. Světec však jeho zločin prohlédl a vroucími modlitbami děti vzkřísil zpět k životu. Jiná je o chudém muži, jenž měl tři dcery, kterým nemohl dát ani věno. Nenašly tak ženicha a vše spělo k tomu, že skončí jako prostitutky. Svatý Mikuláš se o tom dověděl a rozhodl se pomoci. Aby nebyl poznán, vhodil tajně do obydlí otce a jeho tří dcer tři měšce plné zlaťáků. Podle jiné verze je shodil komínem, podle ještě jiné ty tří dívky večer předtím praly punčochy a daly je ven uschnout. Ráno v nich pak peníze našly. Asi z těchto legend i obecného spojování svatého s obdarováváním vzešly různé zvyky spojené s jeho svátkem. Biskup z Myry také posloužil jako inspirace pro postavu Santa Clause.

Jak se domluvit ^

• V Turecku i v turecké části Kypru je úředním jazykem turečtina.
• V jihovýchodním Turecku se používá neoficiální jazyk kurdština. Znalost dalších světových jazyků, především angličtiny a němčiny, je mezi obyvateli značně omezená.
• Angličtina je nejvíce rozšířená v turistických centrech a mezi vzdělanější vrstvou obyvatelstva. V turistických destinacích se však dá také domluvit německy.

Obyvatelstvo ^

• V Turecku žije 70 413 958 obyvatel. Z toho téměř 57 % obyvatel žije na venkově. K nejhustěji osídleným oblastem patří západní pobřeží.
• Národnostní složení: většinu z celkového počtu obyvatel tvoří Turci (86 %), dále jsou to Kurdové (11 %) a Arméni, kteří se usadili v Istanbulu a v okolí jezera Van. K méně početným skupinám patří Arabové, Tataři, Asyřané atd.

Spropitné ^

• V tureckých restauracích se očekává 10 % spropitného z ceny jídla, někdy je však již započítáno předem. Je dobré kontrolovat účtenky.
• V hotelu se nechává spropitné poslíčkovi, který nosí zavazadla. Záleží samozřejmě na kvalitě hotelu.
• Turecké hotely jsou vybaveny systémem kasiček na spropitné. Ty visí na baru, na recepci atd. Od hosta se očekává, že sem každý den alespoň několik drobných hodí.
• V autobusech se spropitné nedává vůbec, někdy se minimálně zaokrouhluje v taxíku.

Co nakoupit? ^

• V Turecku se nabízí množství obchůdků s typickými suvenýry, které si můžete dovézt ze své dovolené. Nabízíme Vám několik vhodných tipů.
• Mezi nejoblíbenější dovážené suvenýry patří ručně nebo strojově tkané koberce. Existuje tu nekonečný výběr velikostí, vzorů a barev. Nákup koberce je pro Turky skutečný rituál doprovázený popíjením kávy nebo čaje, nelze ho proto nijak uspěchat.
• Co se v Turecku podstatně vyplatí, je nákup vodní dýmky. Pořídíte ji zhruba o třetinu levněji než u nás a výběr dýmek i tabáků různých chutí a vůní je opravdu rozmanitý.
• Dalším milým dárkem, který se zde vyplatí koupit, je zlato a šperky. Dávejte si však pozor na to, co kupujete. Přestože Vám obchodník vystaví záruční list, může se jednat o padělek.
• Na památku si můžete koupit typický suvenýr modré oko. Jedná se o drobný dekorativní předmět, korálek či přívěšek ve tvaru oka. Turci tvrdí, že je to oko proroka či Alláha a obdarovanému člověku má přinést štěstí. Možná se štěstí usměje i na Vás a od nějakého Turka modré oko dostanete.
• K této orientální zemi neodmyslitelně patří koření. Všude kolem Vás se setkáte s rozmanitými vůněmi různých druhů koření, ale i čajů a kávy. Koření seženete ve vkusné dárkové kazetě, kterou můžete zakoupit v místních bazarech.
• Oblíbeným suvenýrem jsou také keramické výrobky, které se vyrábějí v dílnách ve středním Turecku. Největším centrem tohoto řemesla se stalo městečko Avanos. Za příznivé ceny se dají pořídit různě zdobené vázy, hrnečky, dózy či repliky antických výrobků. Typické jsou také tepané nádoby z měděného plechu.

Orientační ceny ^

• Za pivo v obchodě dáte 0,80 €,v baru až 1,60 €
• Za láhev vína dáte několik eur
• Nealkoholické nápoje stojí 0,80 €
• Cena plastové láhve vody je asi 0,30 eura
• Za chléb zaplatíte v průměru 0,50 YTL/0,30 €, za máslo 3,60 YTL/2 €, kilogram sýra stojí kolem 10 YTL/5 €, 1 kg masa 20 YTL/10 €, litr mléka 1,60 YTL/0,90 €, kilogram ovoce stojí kolem 2 YTL/1 €
• 1 km jízdy taxíkem Vás přijde na 1,30 YTL
• Vstupné do muzeí se pohybuje do 12 YTL
• Pronájem lehátka a slunečníku na den Vás může vyjít na 3 €

Aktuální směnný kurz

Obchody a tržiště ^

• Nákupních možností je v Turecku opravdu mnoho. Obrovské množství obchůdků, tržišť i nákupních center láká ke skvělým nákupům. V turisticky zajímavých lokalitách často potkáte pouliční prodavače nabízející své zboží. Celé rodiny s oblibou tráví víkendy v obchodních centrech, kde je i dostatek možností odpočinku a zábavy.
• Nejvýznamnější centrum všech nákupů tvoří turecké trhy, tzv. bazary, ve kterých často najdete nejen obchůdky s rozličným zbožím, ale také mešity, směnárny, banky, restaurace a řemeslnické dílny.
• Pro nakupování na tureckých tržnicích je doslova nutností smlouvat. To se však nesluší v kamenných obchodech a restauracích. Pokud byste na tržišti nesmlouvali, obchodníci by se mohli urazit. Při smlouvání je důležitá zejména trpělivost. Prodavači si Vás okamžitě otipují a podle oblečení a šperků Vám zvýší cenu. Nejprve Vám sdělí nadhodnocenou cenu zboží, navrhujte alespoň o půlku méně. Po čase buď cenu sníží na úroveň, která odpovídá Vašim představám, nebo zboží prostě nekupujte a nenechte se přesvědčit.
• Běžná otevírací doba obchodů je od pondělí do soboty od 9 do 13 hodin a odpoledne od 14 do 19 hodin.

Peníze ^

• Od roku 2005 je zavedena nová turecká lira (Yeni Türk Lirasi), zkratka YTL/TRY. Dělí se dále na 100 nových kurušů (Yeni Kuruş), zkratka YKr. Nominální hodnoty bankovek jsou 100, 50, 20, 10, 5 a 1 YTL. Mincí zase 1 YTL a 50, 25, 10, 5, a 1 nový Kuruş.
• aktuální kurz: http://www.cnb.cz/…nni_kurz.jsp
• Směnárny mají obvykle otevřeno od pondělí do soboty. Najdeme je ve většině měst. Je to asi nejspolehlivější způsob výměny peněz za přijatelný kurz. Peníze vyměňují i hotely a některé obchody, ale v nevýhodném kurzu.
• Banky mají obvykle otevřeno 8.30 – 12.00 a 13.30 – 17.00 (pondělí až pátek), v sobotu a v neděli je zavřeno. Cestovní šeky přijímají pouze banky.
• Bankomaty (Bankamatika) jsou po celém Turecku, dokonce i v odlehlých městečkách. Nejuniverzálnější bankomaty poznáte podle loga Cirrus či Plus. Obvykle je možné vybrat peníze až do výše denního limitu. Některé bankomaty vydávají nejen YTL, ale i eura či dolary. Občas u nich však vázne komunikace s centrální bankou, a proto vyžadovanou hotovost nevydají.
• Výměnu peněz doporučujeme až v Turecku za volně směnitelou měnu, ale je dobré si nechat nějakou finanční rezervu. V Turecku jsou vítanější eura než americké dolary. Ve většině obchodů lze ale platit jak eury, tak americkými dolary.

Co vzít s sebou ^

• K moři si určitě nezapomeňte vzít opalovací krém, plavky, sluneční brýle a pokrývku hlavy, důležitá je vhodná obuv.
• Do kufru si můžete zabalit lehké, prodyšné kalhoty, košili, halenku, delší sukni a šaty a něco teplejšího na večer. Vzhledem k islámskému náboženství není vhodné chodit v příliš krátkých tričkách, sukních a kalhotách. Při vstupu do mešity je nutné se zout a mít zahalená alespoň ramena a kolena, ženy musejí mít také zakryté vlasy.
• Pokud nechcete kupovat balenou vodu a pít přímo vodu z kohoutku, vezměte si raději tablety na úpravu vody. Z důvodu většího výskytu komárů zejména v přímořských oblastech si přibalte repelent. Před cestou se vybavte lékárničkou se základními léky, může se Vám hodit.

Počasí a kdy jet ^

• Dovolená v Turecku je možná během hlavní sezony od jara do podzimu. V létě tu po většinu dní svítí sluníčko, ale klima se v jednotlivých oblastech liší. U Středozemního moře je vyšší vlhkost vzduchu i teplota vody a vítr skoro nefouká. Naopak u Egejského moře fouká častěji svěží vítr, ale díky menší vlhkosti je zde příjemněji.
• Letní měsíce jsou ideální pro cestování na východ země. Je zde příznivé klima a nesetkáte se s velkými davy turistů. Pokud máte v úmyslu zavítat na jižní a západní pobřeží, doporučujeme cestovat na jaře nebo na podzim, kdy zůstává teplota moře stále velice lákavá a vyhnete se přeplněným letoviskům. „Mimosezona“ je v Turecku od prosince do února. Toto období se k návštěvě země nehodí, protože převládají chladné až mrazivé dny a v únoru prší téměř na celém území.
• Rozlehlou oblast Antalye na Turecké riviéře si můžete užívat téměř po celý rok, snad kromě prosince a ledna, kdy teploty klesají pod 10 ^oC a naopak stoupá úhrn srážek. Pohoří Taurus brání pronikání studených severních větrů, které tak nedosáhnou k pobřeží. Ne nadarmo se pro tuto destinaci užívá slogan “tam, kde se slunce směje“.
• Příjemných 21 ^oC Vás přivítá již v dubnu nebo ještě i v listopadu, od června do září musíte počítat s maximy vysoko nad 35 ^oC. V tomto období minimální teploty většinou neklesnou pod 20 ^oC.
• Pro milovníky opalování je potěšující, že slunečního svitu si dosyta užijí v letních měsících 11 – 13 hodin denně, na jaře a na podzim stále ještě 7 až 9 hodin.
• Zimy jsou deštivé, ale v sezoně máte jistotu, že nezaprší. Proto i vlhkost vzduchu je poměrně nízká – okolo 60 %.
• Teplota vody od červnových 20 ^oC stoupá k maximům v srpnu a září (26 – 27 ^oC), ještě v listopadu se otužilejší mohou koupat ve 20 ^oC, ale ani v zimě teplota vody neklesne pod 18 ^oC.

Rady na cestu ^

• Turci jsou obecně velmi přátelští a přívětiví lidé, přesto je několik témat, u nichž je třeba být obzvlášť opatrný. Týká se to zejména odkazu Mustafy Kemala Atatürka, zakladatele Turecké republiky jako moderního státu (jeho znevažování je dokonce i trestné). Lépe je také zcela vynechat témata jako arménská genocida (a to včetně slova genocida) nebo kurdská problematika.
• Třebaže je Turecko sekulární zemí, je – zcela pochopitelně – naprosto nemístné a riskantní projevovat neúctu k islámu.
• S předchozím bodem souvisí několik obecně známých zásad, jak se chovat v mešitě či v pravoslavném chrámu: ženy mají mít pokrývku hlavy, delší sukni. I u mužů je vhodné, aby si vzali dlouhé kalhoty. Před vstupem do mešity je nutné se zout (to i předtím, než vejdete do tureckého domu). K tomu jsou v mešitách určené speciální desky nebo někde i úložné skříňky, boty můžete také držet v ruce nebo je mít v igelitovém sáčku. V mešitě jakožto svatyni se také nelze občerstvovat nebo odpočívat vleže (případně dokonce spát). V čas modlitby by také měli turisté projevovat přednost věřícím – umožnit jim modlení v přední části chrámů, nerušit je, při hlavní pobožnosti v pátek v poledne nechat mešitu jen muslimům.
• Je dobré si také dávat pozor na některá gesta a projevy. Například vztyčený palec na znamení toho, že „vše je OK“, je považován za hrubé gesto. Urážlivé je i mlaskání jazykem při hovoru.

Elektřina, zásuvky ^

• 220 V
• jsou zde dva typy zásuvek a zástrček, z nichž ten menší odpovídá evropskému standardu

Internet ^

• Dostupnost internetu v Turecku je na velice slušné úrovni.
• Internetové kavárny jsou hlavně ve velkých městech a letoviscích poměrně četné. Ceny se pohybují od 1 do 4 € za hodinu, rychlost připojení bývá celkem vysoká.
• Ve větších městech a letoviscích mají některé restaurace a kavárny k dispozici free Wi-Fi. I na ulici větších měst dost často najdete zabezpečené i nezabezpečené přístupové body.
• Spousta hotelů nabízí možnost internetového připojení zdarma po dobu pobytu.

Telefon ^

• Turecko má roaming pro mobilní operátory Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone.
• Pokud voláte do České republiky, použijte předvolbu +420. Pokud voláte do Turecka, je nutné zadat předvolbu +90.
• Zavolat si můžete z hotelového pokoje či recepce, tato varianta je však velmi drahá. Volat lze také z pošty. Dále jsou v Turecku k dispozici modré telefonní budky, z kterých si zavoláte za žeton (jsou na něm dvě rýhy a písmena PTT) nebo na telefonní kartu. Žeton i telefonní kartu je možno zakoupit na poště nebo v novinovém stánku. Další variantou je zakoupení předplacené mezinárodní telefonní karty – vytočíte přístupové číslo, poté vložíte PIN uvedený na kartě a zvolíte požadované číslo.
• Zde jsou k dispozici odkazy na stránky mobilních operátorů Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone, kde naleznete bližší informace pro volání ze zahraničí:
• Telefónica O2
• T-Mobile
• Vodafone

Koupání a pláže ^

• Turecká riviéra je oblíbeným místem pro své krásné dlouhé pláže s pozvolným vstupem do moře. Vhodná je pro rodiny s malými dětmi. Díky pohoří Taurus, jehož pásmo celé pobřeží kopíruje, je toto místo chráněno před nepříznivým počasím. Koupat se je možné zhruba od dubna do října a moře bývá mimořádně teplé a slané. Na většině pláží převažuje písečný až štěrkový povrch. Přímo v Antalyi jsou dvě velké pláže: Konyaaki Plaji a Lara Plaji. Na obou jsou oblíbené rybí restaurace. V Antalyi se vyhněte pláži na východ od přístavu, bývá znečištěná. V letovisku Side navštivte pláže po obou stranách malého poloostrova. Ve městečku Kerner jsou písečné pláže kombinované se skalními útesy. Proto nezapomeňte na boty do vody. Důležité je také věnovat dostatek pozornosti vlajkové signalizaci na plážích (zelená – bezpečné koupání, žlutá – koupání na vlastní riziko, červená – přísný zákaz vstupu do vody).
• Navštívit také můžete:
• Pláž Fugla o rozloze 500 x 10 m s žlutým až zlatým hrubým pískem. Možnost pronájmu slunečníků a lehátek. Na pláži je možnost využití půjčovny šlapadel a lodí, nenachází se tu však žádná restaurace ani kiosek. Pláž je obrácena směrem k západu slunce.
• Damlatas je pláž o rozloze 3000 x 60 m s žlutým až zlatým hrubým pískem. Na pořádek na pláži dohlíží plavčík.
• Pokud rádi vystřídáte koupání v přírodě a zábavu v akvaparku, můžete zvolit Adaland Aquapark v městečku Aydin (viz Google maps). Je plný rozmanitých vodních atrakcí a restaurací. Vstupné pro dospělé je 20 €, pro děti (4 – 9 let) 13 €. Pro svou výhodnou polohu je dobře dostupný z turistických středisek Bodrum, Kusadasi, Marmaris i Antalya. Další informace získáte na http://www.adaland.com/.
• Také ve středisku Antalya naleznete akvapark. Jmenuje se Aqualand Antalya a leží na Dumlupinar Blv. na západním nábřeží ve městě.
• Další akvapark je součástí hotelového komplexu Club Ali Bey Side v letovisku Manavgat, asi 50 km východně od Antalye.

Wellness ^

• Turecko velmi přitahuje návštěvníky, kteří si o dovolené rádi dopřejí wellness procedury. Je velice bohaté na léčivé termální prameny (údajně je zde více než 1000 pramenů o teplotě 20 – 110 ^oC). A právě v jejich blízkosti je kolem 200 lázeňských středisek. Jde zejména o oblast Marmarského a Egejského moře.
• Jedněmi z nejstarších a nejznámějších tureckých termálních lázní jsou Pamukkale se svými vápencovými terasami (viz sekce výlety). Zdejší léčivé prameny využívá mnoho lázeňských hotelů v okolí. Údajně prospívají při onemocněních srdce, poruchách centrálního nervového systému a zhoršené pohyblivosti. V Pamukkale se můžete ubytovat například v lázeňském hotelu Colossae Hotel – Thermal Resort nebo v Richmond Hotel Thermal.
• Další termální lázně naleznete v blízkosti města Sivas. Ty jsou ovšem více vzdálené od přímořských letovisek Turecké i Egejské riviéry. Místní sirnatá mineralizovaná pramenitá voda je doporučována lékaři při léčbě dermatologických chorob, hlavně lupénky. Na lázeňské procedury se v místě specializuje například středisko Sivas Thermal Fish Springs.
• V blízkosti města Dalyan na severozápadním pobřeží Turecka můžete navštívit Sultánské bahenní a termální lázně. Zdejší bahno má napomáhat k dosažení „věčného mládí“. Podle zdejšího podání pokud si vydatně natřete bahnem celé tělo, poté ho důkladně opláchnete a následně se krátce vykoupete v sirné lázni, omládne Vaše pokožka o deset let.
• Mezi klasické wellness procedury v Turecku patří lázeň hammam. Pokud na ni v nabídkách narazíte, měli byste vědět, že jde o několikahodinovou léčebnou kúru pro Vaše unavené tělo, jež je v Turecku velice oblíbená. Je to účinná kombinace relaxačních procedur, začínající saunou o teplotě kolem 60 ^oC, která zahřeje organismus. Odtud se přechází do páry a po důkladném prohřátí těla a otevření pórů pokožky přejdete na pokyn správce lázní do typické mramorové koupelny, kde se položíte na neustále polévanou mramorovou desku a jste důkladně omyti a jemně Vás promasírují. Teprve poté lze jít do odpočívárny, kde si můžete dopřát např. pleťovou masku. Nakonec se Vám dostane důkladné masáže celého těla olivovým olejem, který Vaše rozehřáté tělo absorbuje tak, že nebudete mít ani mastnou pokožku. Celá návštěva může trvat kolem 3 hodin a pokud o ni máte zájem, informujte se v místě své dovolené.
• Kromě termálních lázní najdete v Turecku také řadu thalassoterape­utických center využívajících léčebné účinky koncentrované teplé mořské vody a mořských řas. Účinně tato kúra působí proti stresu, podporuje relaxaci, pomáhá při boji proti stárnutí organismu a celulitidě. Thalassoterapie je doporučována také při nemocech oběhového ústrojí, potížích s dýchacími cestami, kožními problémy a chronických zánětech. Zavedené thalassoterape­utické centrum je např. součástí hotelu Gloria Golf Resort Hotel ve městě Belek, Sheraton Hotel Voyager a Turkiz Hotel v Antalyi. Thalassoterapie je ve wellness turistice významným trendem. Spa center zabývajících se touto metodou je mnohom více, než uvádíme, proto se o nejbližších střediscích informujte v místě svého ubytování.

Potápění ^

• Bohužel je třeba konstatovat, že Turecko není zrovna tím pravým místem pro potápěče. Šnorchl si nepochybně přibalit do svých kufrů můžete. Je pak jen otázkou štěstí, jestli se na pláži právě u Vašeho hotelu budou vyskytovat nějaké zvědavé rybičky. Když už tam jsou, tak jsou na lidi velice zvyklé.
• Dno je zde všude převážně písčité a jen místy jsou k vidění nějaké řasy a pár živočichů, kteří ovšem nestojí za zaplacení ponoru u některé z mnoha místních potápěčských škol. Nenechte se nachytat, opravdu je lepší jet za potápěním někam jinam a v Turecku si užít výletů a odpočinku.
• Vlastní vybavení si s sebou skutečně nevozte. Snad jen v případě, že byste věděli o nějakém zajímavém místě, které potom, prosíme, nezapomeňte poznamenat v hodnocení. Rádi si rozšíříme obzory!

Sport a zábava ^

• Do Turecka se jezdí především za sluncem a mořem. Pokud si ale budete chtít zpříjemnit dovolenou sportem, je pro Vás připraveno množství vodních atrakcí, jako jsou windsurfing, parasailing (let na padáku za člunem) nebo potápění. Oblíbeným sportem je také golf, tenis nebo squash.
• Za zábavou nemusíte daleko. Hotely nabízejí animační programy pro své klienty, které nicméně nejsou samozřejmě povinné. Můžete se ale za doprovodu tanečních skupin naučit třeba břišní tanec nebo si jen užívat hudby a vychutnat si přitom skleničku dobrého pití.

Historické lokality ^

Hlavní město Turecka

• Ankara – sídlo vlády, zastupitelství, politické i vojenské moci
  • historická pevnost, etnografické muzeum, Atatürkovo mauzoleum

Historické lokality

• Istanbul – sultánský palác Topkapi, Velký bazar, kde koupíte téměř cokoliv, a egyptský bazar s kořením, hipodrom s obeliskem, cisterna Yerebatan se zásobou pitné vody, archeologické muzeum se sbírkou antického umění, Konstantinův sloup – nejstarší stavba ve městě, reprezentační empirový palác Dolmabahce, významným exponátem je socha Alexandra Velikého
  • mešity – Hagia Sofia (původně křesťanský chrám, poté mešita, dnes slouží jako muzeum), Modrá mešita (nejkrásnější stavba Istanbulu), Yeni Camii (Nová mešita), Fatih Camii (Dobyvatelova mešita)
• Efes – patří mezi nejzachovalejší antická města
  • Artemidin chrám – jeden ze sedmi divů světa, velký amfiteátr, Arkadiada (široká třída lemovaná sloupy), Celsova knihovna, tržiště agora a Hadriánův chrám
• Izmir (Smyrna) – řecká pevnost, mešity, muzeum a univerzita
• Aspendos – amfiteátr a zřícenina antického města
• Perge – antické město
• Side – antické město, najdeme zde třeba amfiteátr a sloupoví starověkých cest
• Troja – pozůstatky legendárního města známého z homérských eposů poblíž pobřeží Egejského moře
• ruiny Pergama (dnes Bergama), jižně od Troje, k vidění mj. Afroditin chrám, akropole, divadlo, gymnasium

Hory a vnitrozemí ^

• Reliéf Turecka je převážně hornatý. Největší centrální část zaujímá náhorní plošina zvaná Anatolie. Dosahuje výšky v průměru 900 – 1300 m a je často postihována zemětřeseními.
• Podél severního pobřeží se rozkládají Pontské hory s nejvyšším vrcholem Kockar (3937 m).
• Na západě se střídají nižší pohoří s hlubokými údolími řek a náplavovými nížinami.
• Jižní pobřeží tvoří tři hřebeny pohoří Taurus, jehož vrcholy přesahují 3000 m. Několik lokalit skalnatého pobřeží je hojně využíváno pro rafting.
• Ve východní, nejhornatější oblasti se nachází Araratská vysočina s nejvyšším vrcholem země, horou Ararat (5156 m n. m.). Výstup na horu je poměrně obtížný a je podmíněn udělením povolení ministerstvem cestovního ruchu v Ankaře.
• V západní, evropské části se rozkládá pohoří Východní Thrákie.
• Mezi řekami Eufrat a Tigris se rozprostírá Mezopotámská nížina.

Moře ^

• Severní břehy Turecka omývá Černé moře, západní břehy Egejské moře a na jihu se nachází Středozemní moře.

Okolní země ^

• Zhruba 250 km jihovýchodně od města Antalya leží ve Středozemním moři ostrov Kypr, 300 km západně začíná ve Středozemním moři oblast řeckých ostrovů a ostrůvků, z nichž nejznámější jsou Rhodos, Kos, Samos a Kréta.
• Nejbližší turistické lokality sousedních zemí: severní Kypr, Larnaca, Paphos (Kypr), Rhodos, Kos, Samos, Kréta (Řecko).

Příroda ^

• Turecké pobřeží omývají vody 4 moří. Oblast Antalye včetně dalšího střediska Alanye leží na pobřeží Středozemního moře. Téměř při celém jeho pobřeží se táhne vysoké pohoří Taurus, Toros Daglari neboli Býčí hory, jež je stále populárnější nejen mezi horolezci, kteří se sem vydávají hlavně v období od června do září, ale i mezi lyžaři. Čím dál častěji sem míří i speleologové, jelikož se zde nacházejí jedny z největších vápencových jeskyní a krasových útvarů v celém Turecku.
• Asi devadesát kilometrů od města Antalya leží hora Olympos. Na jejím úpatí bylo již v helénském období založeno město, jehož minulost je opředena mnoha mytickými příběhy. Dnes je celá hora Olympos, včetně území starověkého města, ustanovena národním parkem. Součástí parku je i ohňová stráň Chimera, z níž občas vyšlehne plamen (Hefaistův oheň). Oblast je vhodná i pro sportovní vyžití, jež představuje například trekking, horská cyklistika, jízda na kánoích či horolezectví. Pokud jste dobrodružnější povahy, jeďte se podívat i do národního parku Köprülü. Ten nabízí krásnou subtropickou přírodu ve stejnojmenném kaňonu a možnost divokého raftingu na řece.
• Antalya je známá nejen díky výtvorům člověka. Přímo pod hradem je jeskyně Damlatas, jejíž klima blahodárně působí při léčbě astmatu. Přesněji řečeno působilo. Při množství turistů, které jí dnes projdou, je v jeskyni léčivá atmosféra asi tak do 10 hodin dopoledne. Za návštěvu však přesto stojí.
• V jihozápadní části ostrova se rozkládá divoká oblast tureckého Středomoří Yedi Burun (Sedm mysů). Sjedete-li však kamkoli k pobřeží Středozemního moře a necháte-li stranou velká turistická centra, nebudete zklamáni. Jsou zde stovky malých malebných a klidných zátok a stovky útesů, z nichž se dá pozorovat oslnivě modrá hladina moře. Pobřežní město Kas hlídá 500 m vysoká hora ve tvaru lidské postavy ležící na boku, ve strmé skále je vytesáno mnoho lykijských hrobek.
• Žádný návštěvník by si neměl nechat ujít bohatou nabídku termálních a léčivých pramenů. Výběr je opravdu velký: rozhodnout se lze mezi sirnatými prameny, termálními bahenními lázněmi a tradičními termálními prameny. Většina z nich je ale v egejské a marmarské oblasti na západě země. Určitě se vypravte do bělostného tureckého zázraku jménem Pamukkale. Teplá minerální voda si tu razí cestu bílým útesem a vytváří jezírka, stalaktity, terasy a jiné útvary, pro něž lze jen obtížně najít název. Pamukkale leží v oblasti tektonického zlomu a na povrch tu vyvěrá asi 35 °C teplá voda, obsahující rozpuštěný vápenec. Právě ten se na asi 200m svahu usazuje a vytváří bělavé přírodní krajky – travertin. Bohužel mnoho hotelů nad terasami využívá termální vodu a plní jí své bazény. Odebírají tak hlavní zdroj travertinových útvarů. Nedostatek vápníku se projevuje hnědnutím sněhobílých polí.
• Pokud máte opravdu seriózní zájem poznat přírodu Turecka, neměli byste vynechat národní park Gorem v Kappadokii, i když je od přímořských letovisek poměrně daleko. Díky podivuhodné lávové krajině je totiž světovou geologickou raritou. Vulkanická masa tu zvětrává do působivých kuželů, hřibů, bran a věžiček. Každé údolí skrývá nová překvapení, jako např. „Vilí komíny“ v údolí Drevent nebo ojedinělé hřibovité útvary v údolí Catalkaya.
• V blízkosti Antalye najdete ještě přírodní park Tekirova, největší park plazů na světě. Chováno je v něm množství druhů hadů, obřích ještěrů, žab a želv, a to v prostředí vegetace kaktusů, léčivých rostlin a exotických dřevin.
• Turecko je známé svým hroznovým vínem a výrobou hrozinek, jež spolkne okolo 95 % produkce hroznů. Pouze malý díl jde na výrobu alkoholu. A z toho pak okolo 25 procent na destilaci čisté pálenky, známé pod názvem raki (rakije), která platí za turisticky nejoblíbenější nápoj a oblíbený alkoholický nápoj tureckého obyvatelstva. V bezprostřední blízkosti pobřeží se táhnou rozsáhlé pomerančové, citrusové a grapefruitové háje i bavlníkové plantáže. Pěstují se zde také olivy, mandarinky, papriky, vlašské ořechy, sezam, lískové ořechy, slunečnice, zelenina a granátová jablka – ta jsou pro tuto oblast typická. V podhorských oblastech se rozkládají jablečné sady. Z divoce rostoucích rostlin stojí za zmínku a za pohled především divoké oleandry, fíkovníky, borovice, jedlé kaštany nebo platany.
• Z hospodářských zvířat bezkonkurenčně vedou kozy, následují ovce, osli, koně a skot, můžete se setkat i s velbloudem. Dodnes je zde chován bourec morušový k výrobě hedvábí. Z divoce žijící fauny jsou tu jeleni, mufloni, plameňáci, rysové i medvědi.

Turistické lokality ^

• Turecká riviéra je rájem pro sportovce, milovníky vodních sportů i lidi se zájmem o historii, je to i výchozí místo pro okružní jízdy, výlety a plavby lodí. Zdejším plážím vytváří neopakovatelné pozadí pohoří Taurus, které se dostává do samé blízkosti pobřeží. Možnosti vodních sportů jsou prakticky neomezené, v nabídce jsou paragliding, parasailing, surf, jetskiing, jetboat aj.

Antalya a okolí

• Antalya je významnou metropolí Turecké riviéry a zároveň jedním z jejích nejkrásnějších středisek. Staré město vystavěné na svahu impozantní skály je plné historických památek a muzeí, typických bazarů s koberci či zlatými šperky. Na západ od něj vyrostlo nové město, které je rušným dopravním uzlem s velkým přístavem a mezinárodním letištěm. Ke koupání a slunění jsou vhodná malá kamenná plata a přírodní pláže. Četné obchody, kavárny a restaurace tvoří ve spojení s tropickou vegetací příjemnou kulisu. Oblíbené pláže v Antalyi jsou především široká, štěrková Konyaalti Plaji a kilometry dlouhá písečná Lara Plaji, obě s mnoha rybími restauracemi. Pro romantické tanečníky se na jedinečném místě nabízí diskotéka Club 29. Je situována přímo nad mořem, má velký taneční parket pod širým nebem a pěkné bary.

Východně od Antalye

• Alanya je nejvýchodnějším z oblíbených tureckých letovisek na Turecké riviéře. Své líbánky zde údajně trávila Kleopatra s Antoniem. Nejkrásnější pláž této oblasti nese její jméno. Krásné pláže se táhnou celé kilometry po obou stranách města, kde vznikají další turistická centra, obklopená všudypřítomnými banánovými plantážemi. V nejbližším okolí Alanye vyrůstají prázdninové vesničky s ubytováním převážně vyšší kategorie, např. Okurcalar (Alara Ceter), Avsallar, Incekum či Oba. Moře je čisté, méně zdatní plavci mohou mít problém s častými vlnami. Pobřeží se poměrně prudce svažuje a moře nabírá na hloubce. Výhodou je daleko menší vlhkost vzduchu, než sužuje např. Antalyi. V Alanyi je oblíbeným místem schůzek promenáda se svými kavárnami, bary a obchody. Velmi pěkná je diskotéka hotelu Banana na pláži. Transfer z letiště v Antalyi trvá cca 2,5 hod.
• Malebné městečko Konakli leží asi 13 km západně od Alanye. Průzračně čisté moře a zlatavé písky či oblázky místních pláží jsou skvělým místem jak pro odpočinek, tak pro aktivní provozování sportů či příjemné večerní procházky. Pod vodou často bývají kameny, proto většina hotelů používá pro vstup do vody mola. Moderní hotely citlivě doplňují okolní přírodu a centrum města nabízí několik restaurací a obchůdků. Za pulzujícím nočním životem vyražte místními minibusy raději do nedaleké Alanye. Konakli navštěvují turisté, kteří vyhledávají spíše klidné prožití dovolené. Vzdálenost od letiště v Antalyi je cca 112 km.
• Romantické město Side se spoustou památek, kavárniček a obchůdků s koberci a koženými výrobky v křivolakých uličkách, s malými rodinnými penziony a malým rybářským přístavem potěší klienty všech věkových kategorií. Jméno samo vzniklo od jména „granátové jablko“, které je zde hojně pěstováno. V bezprostřední blízkosti města se táhnou rozsáhlé pomerančové, citrusové a grapefruitové háje i bavlníkové plantáže. Zlatavé pláže s jemným pískem a pozvolným vstupem do moře na západní straně patří mezi to nejlepší, co můžete ve Středomoří poznat, a ocení je zejména rodiny s menšími dětmi. Nové hotely vyrůstají v poslední době na oblázkové a písečné pláži na východě. Mladší generace se pak do Side sjíždí i z ostatních letovisek kvůli známé diskotéce pod širým nebem – Oxyd, která připomíná pohádkové komíny Kappadokie. Většina lokálů má otevřeno dlouho do noci. Dalšími oblíbenými diskotékami tu jsou Cin Cin, Chez nous a Nimfeon. Vzdálenost od letiště v Antalyi je cca 50 km.
• Necelých 40 km od Antalye se rozkládá moderní letovisko Belek, pro něž jsou typické velké luxusní klubové komplexy v zahradách přímo na 12 km dlouhém pobřeží. Všechny mají vlastní pláž. Kolorit střediska dokreslují věčně zelené piniové háje a eukalypty, které poskytují stín ke kladení vajec i mořským želvám. Velikost, či spíše menší rozměry, letoviska zaručují i jistou intimitu, takže se zde vyhnete přelidněnosti. Daní za to je již naznačená vyšší cena – jen málokterý hotel tu má kategorii nižší jak čtyři hvězdičky. Belek je vyhledáván hlavně příznivci golfu, nachází se tu nejznámější golfový klub – National golf club a tři další golfová hřiště. Noční život v Beleku je dosti omezený. Hotely mají vlatní animační program, diskotéky, bary a jiné programy, aby klienti nemuseli vyjíždět mimo letovisko.

Západně od Antalye

• Asi 145 km jihozápadně od Antalye, na úbočích mohutného Tauru, se rozkládá rozvíjející se moderní letovisko a balneologické centrum Kemer. Kemer a okolí s nespočetným množstvím romantických zátok a kouzelných zálivů zdejšího rozeklaného pobřeží jsou považovány za jedno z nejkrásnějších míst tureckého pobřeží vůbec. I samo městečko s místním jachetním přístavem a udržovanými uličkami s mnoha obchody, restauracemi a kavárnami stojí za prozkoumání. Je přirozeným centrem, najdete v něm galerie, butiky i prodejny zlatých šperků nebo ručně vázaných koberců. Zdejší převážně oblázkové pláže přitahují turisty čistou vodou a nádherným přírodním prostředím. Na rozdíl od východních letovisek zde panuje vysoká vlhkost vzduchu, moře je teplé a celé ovzduší připomíná podnebí v tropech. V oblasti Kemeru je možno vidět snad největší počet delfínů žijících ve volné přírodě. Kemer má výsadní místo mezi středomořskými letovisky pro svou velikost a intimitu.
• Bývalé biskupské sídlo Demre, asi 150 km jihozápadně od Antalye, je menším centrem. Při procházce po pobřeží tady můžete nalézt zcela soukromou plážičku, kde Vás nebude nikdo rušit. Setkáte se zde i s nabídkou plážových a vodních sportů, můžete se vydat na výlet lodí na pláže Kekova, Simena, Ucagiz, Patara a Kaputas. Největším lákadlem letoviska Kas jsou výjimečné podmínky pro potápění. Pod mořskou hladinou jsou ukryty korálové zahrady, žraloci modří či létající ryby i vrak lodi.
• Kas sousedí se starověkým přístavním městem Antiphellos, jež je dnes plné rybářských člunů a výletních jachet. Okolí je lemováno typickými korkovými duby. Hlavní obchodní ulici lemují bary a prodejny koberců a kožených výrobků. Přibližně 10 minut pěšky od vlastního centra města Kas je amfiteátr přímo na moři.
• Ölüdeniz v překladu znamená „mrtvé moře“ a jeho název dokonale vystihuje pokojné, tiché a křišťálově čisté moře v této oblasti. Na nádherné, široké pláži, lemující toto středisko, se střídají metry bílého písku s kamínky, pláž však bývá často přelidněná. Ölüdeniz je totiž nejvyhledávanější a jednou z nejhezčích pláží v celém Turecku, proto se sem stahují turisté i místní z dalekého okolí. Chcete-li si ale tento nádherný kus pobřeží Turecka vychutnat ve větším klidu, vyhledejte raději pláž Kidrak, která je 3 km východním směrem, nebo se přeplavte na blízký ostrov sv. Mikuláše. Tato oblast je vyhledávána i vyznavači paraglidingu.
• Stranou hlavního turistického ruchu, asi 14 km západně od Ölüdeniz, se rozkládá menší, klidné letovisko Fethiye, jež leží na rozhraní Středozemního a Egejského moře. Je ideálním místem k odpočinku pro milovníky sportu, především vodního, ale díky příjemnému větříku i paraglidingu. Okolní příroda v podhůří Tauru nabídne spoustu možností pro milovníky turistiky. Ve staré části Fethiye naleznete mnoho různých obchodů a překrásný přístav. Žijí zde převážně místní obyvatelé. Novější Calis je turistickou oblastí s většinou ubytovacích kapacit. Hlavní promenáda Calisu je centrem nočního života, zábavy a nákupů a po celé délce ji kopíruje dlouhá písčitá pláž. Transfer z letiště v Dalamanu trvá cca 1 hod.

Možnosti výletů (více sekce Výlety):

• Antalya – staré město
• Alanya
• Aspendos – působivý amfiteátr, kde se dodnes uvádějí řecké tragédie
• Perge – pozůstatky antického řeckého města (amfiteátr, termální lázně, agora)
• národní park Köprülü – možnost raftingu
• národní park Olympos
• národní park Termessos
• pohoří Taurus – využití džípů
• Pamukkale
• Side – historické památky (řecké divadlo, studna, agora a římské lázně)
• Kappadokia
• poznávací zájezdy Orient Expressem Antalya
• plavba Blue Cruise Antalya
• Dudenské vodopády
• Zelený kaňon – 3. největší přehrada v Turecku
• starověké město Olympos

Řeky ^

• Řeky v jihoturecké provincii Antalya pramení v horském masivu Bati Toroslar a vyznačují se dravým proudem na horním toku a mělkým korytem v ústí do Středozemního moře. Alakir, Aksu nebo Kargi většinou nedosahují ani 100 km délky.
• Řeka Köprü Irmagi je z antalyjských řek nejdelší (měří hodně přes 100 km). Pramení v téměř 3000 m vysokém pohoří Dedegöl a její horní tok je vhodný pro rafting.
• Asi 80 km proti proudu Köprü Irmagi, u vesnice Bolasan, se nachází národní park Köprülü. Je proslavený svou divokou, pestrou přírodou a největším cypřišovým lesem v Turecku. Jeho jádrem je 14 km dlouhý a až 400 m hluboký kaňon, kterým Köprü Irmagi protéká. Přitažlivost parku zvyšují zachovalý antický most přes řeku a zbytky starořímského města Selge (Altinkaya).