Asuán (Egypt)

Rizika a očkování ^

• Povinné očkování: není
• Doporučená očkování: doporučuje se očkování proti virové hepatitidě A (popř. B) a břišnímu tyfu. Od října do května také očkování proti meningokokové meningitidě a cestovatelům, kteří se budou pohybovat převážně na venkově, ještě očkování proti vzteklině. Lidem starším 30 let se doporučuje nechat se přeočkovat proti záškrtu.
• Malárie: riziko malárie je velmi nízké
• Ostatní rizika infekčních onemocnění: průjmová onemocnění, hepatitida typu E, brucelóza, fasciolóza (převážně v okolí Alexandrie), horečka dengue, krymsko-konžská horečka, leishmanióza (viscerální a kožní – převážně na severu), filarióza (lymfatická – sporadicky v deltě Nilu), horečka phlebotomus (převážně v severních oblastech), západonilská horečka (v povodí Nilu), horečka Rift-Valley, skvrnitý tyfus, bilharzióza (především údolí a delta Nilu, okolí Suezského průplavu), hepatitida typu C, venerické infekce…

Celní předpisy ^

• Do Egypta se nesmějí dovážet potraviny, alkohol, pornografické materiály a drogy. Vyvážet je zakázáno památky a zlato v nezpracované podobě.
• V Egyptě padají velmi přísné tresty za prodej a přechovávání drog, pohybují se v desítkách let odnětí svobody. Za nedovolené držení drog mohou egyptské soudy udělit až trest smrti.
• Velké množství léků a podpůrných prostředků podléhá přímé kontrole, zejména při vývozu z Egypta.
• Při příjezdu do Egypta lze nakoupit zboží v bezcelních obchodech, tzv. Duty Free Shops, na letišti a vybraných místech v Káhiře v určité částce za kalendářní rok – doporučuje se ověřit u egyptské celní služby. Takto lze nakupovat do 24 hodin po příletu.
• Povinnost směny peněz v Egyptě neexistuje. Doporučuje se měnit peníze pouze na místech k tomu určených (banky, směnárny), za směnu na černém trhu hrozí kromě nebezpečí z toho plynoucího také postihy ze strany státních orgánů.

Kontakt na zastoupení ČR v zemi ^

Embassy of the Czech Republic
4, Dokki Street.
125 11 Giza (Cairo)
Egypt
tel.: 0020 2 3315 202, 3315 204 748 5531, 748 5469,
748 5533, 748 6550,
fax: 0020 2 7485892

Honorární konzulát České republiky v Alexandrii
Mr. Mamdouh Zahran
14th May Road -Semouha
Alexandria, Egypt
Tel.:0020 3 4266664
Fax:0020 3 4266660

Honorární konzulát České republiky v Súdánu (Chartúm)
Mr. Farouk Diab
Parlament St.
El Sheikh Moustafa El Amin New Building
Khartoum, Sudan
tel.: 00249 183 778044, 778045, 779491
fax: 00249 183 775674

Kontakt v ČR na zastoupení země ^

Velvyslanectví Egyptské arabské republiky
Pelléova 14, Praha 6 – Bubeneč
160 00

tel.: 224 311 506
fax: 224 311 157
e-mail: embassyegypt@centrum.cz

titulář J. E. pí Amal Mostafa K. MOURAD
funkce velvyslanec

úřední hodiny: 9.00 – 16.00

Vstupní víza ^

• Při vstupu do země je pro občany České republiky nutné mít platný cestovní pas s dobou platnosti minimálně 6 měsíců ode dne vstupu, pokud je vízum koupeno na místě, nebo s platností minimálně 6 měsíců ode dne podání žádosti o vízum, je-li vízum vyřizováno předem.
• Od roku 2002 je vízum možno získat přímo na letištích v Egyptě za poplatek cca 15 USD. Pokud vízum vyřizuje cestovní kancelář nebo jiný podobný subjekt, může být cena vyšší o manipulační poplatek.
• Přihlašovací povinnost byla pro občany České republiky zrušena v roce 1996.

Bezpečnost ^

• Největší odlišnost od situace v evropských státech je zapříčiněna islámem. Zejména ženám se nedoporučuje nošení krátkých kalhot, sukní a hlubokých výstřihů. Rovněž vodění žen za ruku a polibky na veřejnosti mohou způsobit nepříjemnosti.
• V Egyptě existují místa, kam je přístup povolen pouze se zvláštní dokumentací. Jde o příhraniční oblast s Libyí a oblast Sinaje mimo silnice. Na Sinaji se stále nacházejí neodkrytá minová pole označená mnohdy pouze ostnatým drátem.
• Není doporučeno fotografovat vojenské a policejní objekty, nádraží, dopravní uzly, mosty a další objekty tohoto typu. Turistům hrozí odebrání filmu, popřípadě paměťové karty.
• V oblastech středního Egypta stále hrozí nebezpečí terorismu ze strany radikálních skupin.
• Jsou známy případy českých občanek, jež pod příslibem sňatku s egyptským mužem převedly značnou finanční částku na účet svého budoucího manžela, který o ně posléze ztratil zájem. Doporučuje se tedy vysoká opatrnost ve finančních záležitostech. Rovněž přehnaná důvěra není ten správný postoj.

Doprava ^

K cestování vlastním vozem do Egypta je nutno mít množství dokumentů – jsou vyžadovány:

• mezinárodní řidičský průkaz
• celní orgány dále žádají předložení tzv. karnetu (celní deklarace o dovozu a vývozu vozidla)
• evropská zelená karta zde neplatí
• na hranicích je nutné uzavřít za poplatek havarijní pojištění
• K pronájmu motorových vozidel v Egyptě je nezbytné vlastnit tyto dokumenty:
• technický průkaz vozidla
• mezinárodní řidičský průkaz

Odlišnosti a zajímavosti v dopravních předpisech:

• jízda autem po Egyptě se z bezpečnostních důvodů nedoporučuje
• součástí povinné výbavy musí být hasicí přístroj
• od 1. 8. 2008 platí v Egyptě nový silniční zákon zpřísňující sankce za porušení dopravních předpisů, které se zatím zásadně nedodržují
• jezdí se vpravo, řidič musí být stále ve střehu

Místní doprava ^

• Doprava do Asuánu je nejrozumnější letecká. Pokud cestujete z Evropy, určitě budete přestupovat v Káhiře, a poté pokračovat místními Egypt Air. Z místního mezinárodního letiště pak můžete letět dále např. do Abu Simbel. Tento let trvá cca 45 min a stojí cca 650 L.E. Transfer z letiště zajišťují soukromé společnosti. Cesta do hotelů v Asuánu vyjde pro 1–4 os. 30 – 35 EUR, do Luxoru 120 EUR. Společnost Asuán Private Airport Transfer nabízí i on-line rezervace a cesta vás vyjde až o 30% levněji. Více na: http://www.city-discovery.com/…_shuttle.php
• Pro někoho může být dobrodružstvím cestovat do Asuánu podél Nilu vlakem. Na trase Káhira – Luxor – Asuán jezdí noční luxusní vlaky, které mají označení Delux sleeper – již podle označení je jasné, že jsou vybaveny spacími vozy a jízdné zahrnuje večeři, snídani a za příplatek i číšníka s nápoji do kupé. Jsou provozovány společností Abela Egypt a jízdenky je možné zakoupit pouze v dolarech, eurech či britských librách.  Jízdné: dvoulůžkové kupé 41,5 euro (na osobu), jednolůžkové kupé 58 euro. Děti do 3 let zdarma, děti 4 až 9 let snížené jízdné (cca 30 euro) . Především v turistické sezóně je nutné jízdenky zamluvit dostatečně předem nejlépe faxem, což je nejspolehlivější. Po vyřízení objednávky obdržíte potvrzení a jízdenku později zaplatíte na nádraží v Káhiře. Více informací včetně ceníku a jízdního řádu naleznete na www.sleepingtrains.com. Můžete také zvolit noční jízdu tradičním vlakem, zakupte si však jízdenky a místenky do 1.tř. Vlaky jsou bezpečné, ale se soukromím nepočítejte. V noci ve vagónech bývá poměrně chladno. Cesta trvá okolo 12 hodin. Většina západních turistů využívá první či druhé třídy – díky příjemnému prostředí si tak navíc mohou užívat navíc ještě výhled do krajiny, který je zvlášť na trase Káhira-Luxor nezapomenutelný.
• Plavba po Nilu je sice tou nejpomalejší dopravou, které se v Egyptě můžete dočkat, ale také možná tím nejkrásnějším, co tam můžete zažít. Turistické čluny dnes převážejí návštěvníky z Luxoru do Káhiry či z Asuánu do Abydu a během cesty poskytují nádhernou scenérii, jakou vídali faraónové a místní šlechta při slavných plavbách podnikaných kvůli uctění bohů. Cesty trvají dva až tři dny a za speciální poplatek vás některé lodě zavezou i k úžasnému chrámu v Dendeře. Krátkodobé projížďky po Nilu můžete absolvovat i ve feluce, což je tradiční dřevěná plachetnice.
• Existuje i několik autobusových linek s klimatizovanými vozy, které zajišťují spojení Horního Egypta s Dolním, ale je nutné provést včas rezervaci. Tyto autobusy jsou na místní poměry drahé. U těch levnějších je vybavenost nižší, a také nemáte jistotu, že se nezměnil odjezd.
• V samotném Asuánu, který není přelidněn jako Káhira nebo Alexandria, je velmi příjemným prostředkem přesunu obyčejná chůze. Po městě turisty běžně vozí také koňská bryčka. Kočí vás odveze dle vašeho přání, nebo podle naučené trasy. Každého asi zarazí žalostný vzhled podvyživených koní, ale cesta stojí zato. Pro místní drožkaře (a jejich koně) jsou turisté hlavní obživou a navíc jedině takto můžete zakusit tu pravou atmosféru egyptského Asuánu.

Výlety ^

• Asuán je nejdůležitějším městem Horního Egypta. Původní název Elefantina vyjadřoval hlavní obchodní artikl, který se zde soustřeďoval, a to kly z ulovených afrických slonů. Nejlepší na prohlídku města je ranní či večerní doba, kdy není takové horko. Již zdálky vás uvítá mešita Tabia s typickými dvěma vysokými minarety. Její architektura je kombinací několika kultur včetně té moderní. Na západním břehu Nilu lze navštívit hrobky faraonských hodnostářů, shlédnout Mauzoleum Agy Chána nebo se vydat ke vzdálenějším rozsáhlým zříceninám kláštera sv.Simeona. Na východním břehu zaujme návštěvníky Nubijské muzeum nebo starověké žulové lomy, jejichž kámen najdeme téměř na každé egyptské stavbě. Na skále poblíž prvního nilského kataraktu se tyčí hotel Old Cataract, ve kterém bydlívala spisovatelka Agatha Christie, která sem umístila část děje svého románu Smrt na Nilu.
• Asuánské přehrady – První z nich (Stará asuánská hráz) je dlouhá dva kilometry a byla postavena Brity už v letech 1898 až 1902. Jelikož byla později ještě zvýšena, je dnes vysoká 51 metrů. O šedesát let později (1960 až 1971) za pomoci SSSR vystavěna druhá přehrada nazývaná „Vysoká hráz“ (Sad dal-Alí). Nepůsobí příliš mohutně, ale je dlouhá 3,6 kilometrů a v patě široká 980 metrů. Po jejím naplnění vzniklo Násirovo jezero dlouhé 500 km a více než třetinou své délky tak zasahuje i do Súdánu. Voda z něj pohání elektrárnu zabudovanou v hrázi. Kvůli možnému zaplavení byly některé památky za pomoci Organizace UNESCO přemístěny. Přepravy se tak dočkaly například chrám z ostrova Pilak zaplavovaný již dříve po stavbě první přehrady (přesunut na ostrov Agílkia) či chrámy v Abú Simbelu (přesunuty o 20 kilometrů dál).
• Chrám Pilak je dostupný z Asuánu pouze lodí. Nečekejte však žádné rozměrné lodě, turisty přepravují malé upravené rybářské loďky. Nejvýznamnější stavbou z celého komplexu je chrám bohyně Eset (Isidy), jehož stavba je datována od 3. století př. n. l. do roku 437 n.l.
• Téměř nedostupné vzhledem k bezpečnostním opatřením v oblasti jsou chrámy a hrobky v Amadě a zámeček Kasr Ibrím, ke kterým je možné se dostat pouze v rámci organizované plavby po jezeře Násir.
• V Abú Simbelu se nachází dva rozsáhlé skalní chrámy, které jsou mnohdy považovány za ty nejkrásnější z celého Egypta. Díky optickým vlastnostem v průběhu dne postupně střídají barvy od šedavě rudé přes růžovou a žlutobílou až po ohnivě rudou. V chrámu faraóna Ramesse II. sedí u vchodu jeho čtyři dvacetimetrové impozantní sochy. Počítejte s nepříjemným davem turistů, kteří se snaží dostat dovnitř úzkým vchodem, který byl původně určen pouze pro faraóna. Druhým chrámem je chrám jeho manželky Nefertari.
• Ostrov Elefantina se nachází přímo uprostřed Nilu naproti Asuánu. Dnes je příjemným výletním místem s desítkami rekonstruovaných staveb a svatyní, které jsou dokladem kdysi prosperujícího obchodního centra.
• Místní agentury nabízejí různé typy výletů, ceny jsou většinou podle počtu zúčastněných osob. V ceně je zahrnut obvykle oběd, vstup do památek a anglicky mluvící průvodce.
• Dvouhodinový výlet po Nilu v malé plachetnici, feluce pro 2 – 3 osoby vyjde 35EUR/os. Můžete cestovat v sedě nebo v leže na matraci.
• Celodenní výlet do Abú Simbel pro 2 – 3osoby za 90 EUR/os, pro 4–6 osob 75 EUR/os.
• Cesta do Darau na slavný velbloudí trh, který je pořádán každé úterý. Pro 2 – 3 os 58 EUR/os.
• Více na http://memphistours.com
• Vícedenní plavby po Nilu – Většinou se nalodíte na veliký ponton, kde stojí hotel se vším všudy. Z horní paluby uvidíte během plavby obyčejný Egypt. Vesničky hliněných chatrčí, některé jsou bez střech, protože tam moc často neprší, pradleny a koupající se děti v řece, do níž by vám asi hygienik zakázal vstoupit i v gumových holínkách, oslíky a buvoly zapřažené do vozů s cukrovou třtinou nebo tím, co se zrovna sklízí, rybáře, lovící v kalných vodách něco k večeři. Vás však na většinou vícedenním výletě budou hýčkat. Např. plavba z Asuánu do Luxoru trvá většinou tři až 5 dní.

Jídlo a pití ^

• Egyptská kuchyně má svůj původ v arabské, ovlivňovaly ji však i kuchyně okolních národů. Je pro ni typické koření všeho druhu, základ pokrmů tvoří hlavně zelenina. Připravuje se zde hodně bezmasých pokrmů, protože maso je drahé. Přesto jsou místní jídla vydatná. Často se zde také konzumují ryby a mořské plody. Jako příloha se podává mnoho druhů chleba a rýže.

Speciality

• V egyptské kuchyni se podává několik chodů. Předkrm se nazývá mázza a tvoří jej nejčastěji salát nebo polévka.
• Jako hlavní chod se servíruje maso nebo ryby. Národním jídlem je foul – vařené boby se zeleninou. Další místní specialitou jsou chlebové placky el baladi podávané s kaší zvanou hummus z cizrny a sezamu. Oblíbenou specialitou je také firaakh mashwi – grilované kuře nebo kofta – grilované kuličky z mletého masa. Častým pokrmem známým i u nás je kebab.
• Ochutnejte typický dezert umm ali – koláč s oříšky a hrozinkami namáčený v mléce.
• Po jídle se podává turecká káva, která je v Egyptě národním nápojem stejně jako čaj zvaný ahhwa a šáj. Pro osvěžení se podává s lístkem máty. Velice lahodný nápoj je kardele – čaj z ibišku. Pokud chcete ochutnat místní pivo, zkuste značku Stella. Dlouholetou tradici má egyptské víno, mezi známé značky patří např. Giannaclis nebo Ptolemy.

Restaurace

• Běžná doba oběda je v Egyptě kolem 15. hodiny. Navečer si lidé dopřejí čaj a lehkou svačinu a večeří až po 20. hodině. Stravovat se můžete na ulicích a tržištích, kde seženete nejlevnější jídlo. Ceny v restauracích se pohybují mezi 2 – 20 EGP.

Na co dát pozor

• Nedoporučujeme pít místní vodu, proto si kupujte tu balenou a vyhýbejte se ledu v nápojích. Pečlivě omývejte ovoce a zeleninu. Dávejte pozor na to, aby maso bylo vždy dostatečně tepelně upravené, a dbejte na správnou hygienu.

Náboženství a tradice ^

• Náboženské složení Egypta
• islám – 90 % obyvatel
• zbylých 10 % obyvatel má vyznání koptské (křesťanské), římskokatolické, řecké pravoslavné a anglické protestantské

• Egyptské svátky
  • 7. leden – koptské Vánoce – slaví je i muslimové
  • 1. – 3. leden – Velký Bairam (svátek poutníků)*
  • 20. leden – muslimský Nový rok *
  • 31. březen – narození Proroka Mohameda (Moulid El Nabi)*
  • 9. duben – Sham Al-Nassim – Jarní den*
  • 25. duben – Den osvobození Sinaje
  • 18. červen – Den nezávislosti
  • 23. červenec – Den revoluce
  • 6. říjen – Den armády
  • 12. – 15. říjen – Bairam
  • 24. říjen – Den města Suez
  • 19. – 22. prosinec – Velký Bairam*
  • 23. prosinec – Den vítězství
• svátky tohoto označení jsou pohyblivé *

• Náboženská a posvátná místa
  • Hamzova mešita v Suezu
  • mešita s univerzitou Al-Azhar v Káhiře – požívá velké náboženské autority
  • mešita v Sidi Okba – 35 m vysoký minaret z 9. stol.
  • katedrála svatého Marka v Káhiře

Historie - Kultura ^

Historie Egypta

Egypt jako státní útvar má nejdelší historii na světě. Důležitým datem na úsvitu jeho dějin je tradičně uváděný rok 3150 před n. l., kdy došlo ke spojení království Horního (na jihu) a Dolního (na severu) Egypta, které údajně provedl král Menes. Zmíněné dva státní útvary se utvořily kolem životadárné tepny země, Nilu, zejména poté, co docházelo k vysychání země a formování Sahary. Hlavním městem se stal Memfis, v čele státu stanul faraon, uctívaný jako bůh, jenž svou mocí zajišťuje tok Nilu. Starý Egypt měl rozvinutou administrativní strukturu (z původních místních vládců se stali guvernéři, kteří pro faraona zajišťovali výběr daní), polyteistické náboženství a mysl obrácenou k posmrtné existenci. Jeho civilizace, projevující se v lékařském umění, astronomii, sochařství i hieroglyfickém písmu, jež prodělalo vývoj od obrázkové nápodoby věcí k abstraktní hláskové reprezentaci, právem vzbuzuje hrdost Egypťanů a byla základem výjimečného vědomí jejich pospolitosti.

Budeme-li se při popisu egyptských dějin držet tradiční periodizace, můžeme období starého království (přibližně 2600 – 2200 př. n. l.) charakterizovat především jako období budování pyramid (včetně té Cheopsovy, jediného dochovaného ze starověkých sedmi divů světa), na kterých oproti dřívějšímu přesvědčení nepracovali otroci, ale egyptské obyvatelstvo v rámci jakési robotní povinnosti v době rozvodněného Nilu, který znemožňoval zemědělské práce. Období království střídala přechodná období vnitřních sporů zhoršovaných přírodními pohromami, provázená i vykrádáním pyramid.

Po období středního království (asi 2000 – 1600 před n. l.), jež přineslo egyptská tažení na jih a do východního Středomoří, a dalším přechodném období přišlo nové království, kdy moc Egypta sahala až na Blízký východ, kdy byl Egypt bohatý a mocný a vládli mu nejslavnější faraoni 18. až 20. dynastie. Jmenujme Hatšepsut, jejíž mumie byla identifikována teprve nedávno – veleúspěšnou ženu vládkyni, jež vystupovala jako muž, Amenhotepa III., budovatele chrámu v Luxoru, i jeho následovníka Amenhotepa IV. (Achnatona), který se neúspěšně pokoušel prosadit monoteistický kult slunečního božstva, a jeho ženu Nefertiti. Nejmocnější byl Egypt za dlouhé vlády zřejmě největšího faraona Ramsese (Ramesse) II. Velkého (1279 – 1212 př. n. l.), jenž roku 1274 vybojoval proti Chetitům bitvu u Kadeše a je spojován s obdobím biblického Exodu. Do historie se zapsal jako původce mnoha staveb (včetně pohřebních staveb v Údolí králů).

Postupně však přicházel úpadek, finance říše byly ruinovány bitvami, zhoršovaly se podmínky prostých obyvatel a především Egypt ohrožovala jiná etnika – mořské národy, Asyřané a Peršané. Z perské okupace, kdy Egypt klesl na pouhou satrapii, zemi vysvobodil Alexandr Veliký roku 332 př. n. l. S jeho jménem je spojeno v egyptských dějinách především založení nového hlavního města Alexandrie. Ta se brzy stala důležitým centrem mořeplavby, obchodu a především kultury díky knihovně, jež přitahovala vědce zdaleka.

Po Alexandrově smrti Egypt připadl jeho generálu a druhovi Ptolemaiovi (roku 305 před Kristem se stal egyptským faraonem), zakladateli ptolemaiovské dynastie, jež pak Egyptu vládla tři sta let. Helénská dynastie Ptolemaiovců přijala egyptský způsob správy země i egyptské zvyky, uctívala egyptská božstva, stavěla jim chrámy, přejala i egyptský oděv a způsob pohřbívání. Příznačné pro tyto panovníky byly krvesmilné sňatky mezi sourozenci, již pak panovali společně. Za Ptolemaiovců také přibylo do Egypta mnoho řeckých přistěhovalců, kteří se stali privilegovanou vrstvou obyvatelstva. Řečtina se stala hlavním jazykem, knihovna v Alexandrii byla centrem řecké vzdělanosti. Vedle Řeků se tehdy v Egyptě usazovali také Arabové a Židé.

Konec éry Ptolemaiovců je spojen s vládkyní Kleopatrou VII., nejslavnější ženou starověku. Přes rodovou příslušnost se naučila egyptsky, horlivě uctívala egyptské bohy. Dokázala okouzlit (podle historika Plutarcha asi spíše vtipem, osobním kouzlem a lahodností hlasu než podmanivou krásou) dva mocné muže tehdejšího světa – Caesara a Marka Antonia. Život slavné panovnice, který inspiroval a dodnes inspiruje vznik řady uměleckých děl, se skončil krátce po smrti jejího milence Marka Antonia roku 30 před Kristem, poté co byli poraženi Octavianem (budoucím císařem Augustem) v bitvě u Actia roku 31. Oba se sprovodili ze světa vlastní rukou.

Následně se Egypt stává římskou provincií (zvanou Aegyptus). Římané šli ve stopách Ptolemaiovců v respektování egyptských tradic a provincii využívali především jako obilnici své říše. V jejich době také na egyptské území proniká křesťanství (Koptové), jež nakonec zatlačuje původní kulty. Jeho šíření je tradičně spjato s osobou svatého Marka, který začal hlásat novou víru v Alexandrii. Zaniká tak vrstva kněží, na dlouhá staletí pak mizí schopnost číst hieroglyfy. Éra římské – později byzantské – nadvlády končí pak v 7. století.

Roku 641 n. l. Arabové definitivně dobyli Alexandrii. Arabská éra významně poznamenala povahu Egypta, hlavním jazykem se stává arabština, šíří se islám, roku 969 je založena Káhira jako nové hlavní město. Na konci arabské éry vládli Egyptu mameluci, privilegovaná vojenská vrstva (původně osobní stráž chalífa či sultána) sestavená z bývalých otroků turecko-čerkeského původu, kteří konvertovali k islámu. V Egyptě panovali v letech 1250 až 1517.

Roku 1517 Turecko dobyli Otomani, ale země zůstává de facto nadále v rukou mameluků. Roku 1798 přitáhl do Egypta Napoleon Bonaparte. Egypťané byli náhle konfrontováni s rozvinutým západním světem, Napoleon s sebou navíc přivezl skupinu vědců a umělců, kteří kompletně Egypt popsali.

Definitivně nadchází pád mameluků poté, co se moci chopil bystrý a politicky schopný velitel albánského původu Muhammad Ali roku 1805 jako guvernér Egypta. Roku 1811 mamelucké vůdce vylákal léčkou do pevnosti a zmasakroval je. Dnes je Muhammad Ali spatřován jako zakladatel moderního Egypta – budoval armádu, podporoval pěstování nových zemědělských plodin (zejména bavlny), pozval do země zahraniční obchodníky, zakládal továrny (především textilního a vojenského průmyslu) a vzdělávací instituce, stavěl silnice, kanály, zavlažovací systémy… Snažil se o územní expanzi, ale dobytých území (např. Sýrie) se musel z větší části vzdát po nátlaku velmocí. Zato však získal dědičné právo na guvernérský post vždy pro nejstaršího mužského potomka. Jím založená dynastie pak Egyptu vládla až do roku 1952.

Významným bylo v historii Egypta 19. století vybudování Suezského průplavu roku 1869 ve francouzsko-egyptské spolupráci. Výše zahraničního dluhu později přinutila tehdejšího vládce Egypta Ismaila k prodeji egyptského podílu na projektu Britům, což – spolu s francouzsko-britským potlačením povstání z roku 1882, jež bylo vyvoláno nespokojeností obyvatel s vysokým zdaněním a evropskou přítomností v Egyptě – vedlo k podřízení Egypta Británii. Roku 1914 – v souvislosti s vypuknutím první světové války – byl Egypt oficiálně vyhlášen britským protektorátem. Odpor vůči britské nadvládě a touha po samostatnosti však vzrůstaly (k tomu se přidávaly konflikty jako ten v Denšavai, kde britští vojáci vyprovokovali roztržku, při které byl britský voják zabit, za což bylo několik Egypťanů popraveno) – roku 1922 tak Británie vyhlásila egyptskou nezávislost, ale svůj vliv v zemi uplatňovala nadále.

Skutečnou nezávislost Egypt získal až v 50. letech. Nejdříve nespokojení důstojníci (pro něž byla poslední kapkou porážka Izraelem, když byl špatně připravený Egypt vtažen do války při vzniku židovského státu) svrhli krále Faruka roku 1952 a roku 1953 vyhlásili republiku. Vlády se ujal vůdce důstojníků Gamal Násir. Trvající negativní postoj vůči Izraeli (Egypt zadržoval a zabavoval náklady, které byly pro Izrael převáženy Suezským průplavem), odpor ke stále trvající britské přítomnosti v regionu a zájmy Británie a Francie na udržení vlivu v oblasti (z důvodů někdejších koloniálních vazeb, zásob ropy i strategické pozice Egypta – jak ekonomicky, tak politicky – v době studené války i dříve, kdy ve válečných konfliktech Britové zabraňovali nepřátelům v průplavu kanálem) vedly k suezské krizi.

Když Západ odmítl financovat stavbu Asuánské přehrady, Násir v červenci 1956 znárodnil společnost spravující Suezský kanál. Odezvou byla invaze přirozených spojenců – Británie, Francie a Izraele. Přes vojenský úspěch spojenecké operace (Egypt byl naopak ozbrojován zeměmi sovětského bloku, což započalo nebývalým zbrojním obchodem s tehdejším Československem roku 1955) byl zejména na Británii vyvíjen obrovský nátlak (politický, ale také ekonomický ze strany USA i OSN), takže cizí vojska byla nucena se během několika měsíců stáhnout.

Násirovi to tehdy vyneslo obrovskou prestiž v arabském světě. Byl silnou osobností, reformoval (především znárodňoval) egyptské hospodářství a snažil se sjednotit arabské státy pod vedením Egypta. Jeho obraz ve vlastní zemi i v zahraničí byl vážně narušen výsledkem jím vyprovokované šestidenní války z roku 1967, kdy Izrael porazil egyptské, jordánské i syrské vojsko a zabral území včetně Sinaje.

Násira vystřídal Anwar Sadat. Ten dokázal překvapit Izrael v yomkippurské válce roku 1973, a zvýšit tak egyptské sebevědomí. Byl si vědom, že nelze s Izraelem věčně válčit a nakonec dospěl k uzavření míru s Izraelem, který se vzdal územních nároků na Sinajském poloostrově, dohodami z Camp Davidu 1978/1979 (izraelským partnerem byl premiér Menachem Begin, za USA dohodu pomáhal uzavřít prezident Jimmy Carter). Od té doby Egypt působí jako moderátor mezi Izraelci a Araby, spolu s dalšími umírněnými muslimskými státy usiluje o uzavření rozumné dohody vedoucí k míru na Blízkém východě. Ve vnitřní politice se Sadat zapsal do historie snahou o větší politickou svobodu a především povzbuzením soukromých investic (i zahraničních) díky politice otevřených dveří (Infitah). V této politice v zásadě pokračuje i současný prezident Husní Mubarak (v úřadu od 1981).

Egyptská kultura

Egyptská kultura, vzkvétající spolu s egyptskou říší, ovlivňovala mnohé jiné sousední civilizace ve Středomoří, v Africe a na Blízkém východě. Prošla také mnoha změnami – od doby faraonů přes ptolemaiovské období helénské kultury a rané křesťanství až po období islámské kultury, trvající (s mnoha předchozími i nově se prosazujícími vlivy) dodnes. Jména představitelů egyptské kultury nám přitom zůstávají ve velké míře skrytá nebo neznámá.

Na egyptském výtvarném umění je pozoruhodné především to, že už v období faraonů bylo podřízeno pevným pravidlům. Charakteristické pro ně je, že zachycuje výjevy lineárně, v jedné rovině, osoby a zvířata v naprosté většině z profilu, jak to můžeme pozorovat na úchvatné výzdobě vnitřních prostor pyramid. Z architektů těchto nejslavnějších egyptských staveb známe alespoň jméno Imhotepa z poloviny třetího tisíciletí, který byl zároveň faraonovým kancléřem a veleknězem. Je rovněž považován za zakladatele egyptské medicíny.

Vědci, o nichž se nám zachovala alespoň nějaká povědomost, jsou především ti spojení s nejvýznamnější egyptskou kulturní institucí své doby, alexandrijskou knihovnou, založenou na počátku třetího století před n. l. Skýtala přístřeší až 700 000 svazků a jako magnet přitahovala tehdejší učence, z nichž připomeňme alespoň Diofanta, údajného původce algebry, a Ptolemaia (shoda jména s dynastií, jež Egyptu dovládla asi 120 let před jeho narozením, je zřejmě čistě náhodná), jenž sebral dřívější znalosti v oborech astronomie a zeměpisu, napsal dílo o optice a pojednání o hvězdopravec­tví, uznávané ještě ve středověku. V knihovně se také shromažďovaly dřívější literární památky (údajně včetně originálů dramatických veledíl Aischyla, Sofokla a Euripida), byly zde při zkoumání různých variant textů (např. homérských eposů) stanoveny první zásady textové kritiky.

Tehdejší hudební díla se nám pochopitelně nezachovala (víme jen to, že se provozovala především na harfu i jistý druh flétny, tehdy v Egyptě užívaný).

Ze starověké egyptské literární produkce známe hlavně nejrůznější obřadní texty – hymny k různým božstvům a texty k pohřebním obřadům. Texty pyramid jsou nazývány mytologické texty a popisy obřadů, jež se nám zachovaly vryté na stěny pyramid. Vyvrcholení pohřebních textů představuje tzv. Kniha mrtvých, jež byla v podobě svitku vkládána zemřelým do rakve či pohřební komory. Měla být zemřelému jakýmsi průvodcem po onom světě a nám podává pozoruhodný obraz tehdejších představ o posmrtném bytí. Z jiných žánrů uveďme různé texty se sebranou moudrostí (jako Naučení Ptahhotepovo, sbírku mravních přísloví). Významnou literární památkou vzniklou v Egyptě je řecký překlad židovské bible, známý jako Septuaginta, spojený s knihovnou v Alexandrii. Až dlouho po svém vzniku nabyla také významu tzv. Rosettská deska, obsahující klasický řecký překlad egyptského textu, přičemž originální text v hieroglyfech je uveden též, což v 19. století umožnilo rozluštění hieroglyfů J. – F. Champollionem.

Z novějších uměleckých odvětví se zmiňme o filmu, jehož je Egypt významným centrem – v Káhiře se koná významný mezinárodní filmový festival, většina arabských filmů je právě egyptské provenience. A nelze nezmínit hvězdu světové kinematografie Omara Sharifa.

Historie Asuánu

Ve starověku se Asuán nazýval Swen či Swan (řecky Syene). Město bylo významné svou polohou na okraji území Horního Egypta – na kraji světa, jak připadalo Egypťanům. Pro staré obyvatele Egypta bylo místo také jakýmsi pramenem nebo zdrojem, odkud tekly životadárné vody Nilu. A také se zde nacházely významné kamenolomy, kde se rovněž těžila žula, která poskytovala stavební materiál na majestátní egyptské chrámy. Až dodnes může návštěvník ve skále vidět stopy práce starověkých lamačů. Ze skutečnosti, že osídlení v oblasti současného Asuánu bylo hraniční, vyplývají další funkce města – vojenská (obranná a při výbojích také úloha jakéhosi výchozího stanoviště) a obchodní (zlato, stříbro, slonovina, kůže). Co se týče etymologie názvu města, bývá vedle odkazů na stejnojmennou egyptskou bohyni zrození dítěte zmiňován právě také obdobný (údajně koptský) výraz pro obchod. O městě se tehdy zmiňují i významní starověcí autoři včetně Herodota, Strabona, Plinia staršího nebo Ptolemaia, se zmínkou o něm se setkáme i v Bibli (Izaiáš, Ezechiel). Na počátku 20. století se o tuto lokalitu počali zajímat zámožní evropští turisté a cestovní ruch si dodnes uchovává značný podíl na ekonomických příjmech regionu. Počátkem 20. století byla také dokončena první přehrada, jež je pojmenována po městě Asuán. Elektřinu, branou z druhé přehrady, vybudované v 70. letech, hojně využívá průmysl v Asuánu.

Jak se domluvit ^

• Úředním jazykem v Egyptě je arabština, která se však od arabštiny užívané na Arabském poloostrově liší několika místními dialekty. Používá se arabská abeceda a píše se zprava doleva.
• Mezi další cizí jazyky patří angličtina, se kterou se dobře domluvíte. Uspějete také s francouzštinou, němčinou a ruštinou.

Obyvatelstvo ^

• Egypt se rozkládá na území o rozloze 1 001 450 km² a žije zde 74 718 797 obyvatel.
• S nejhustším osídlením se setkáme zejména podél břehů řeky Nil. Důvodem je především to, že oblast Nilu je jedním z mála míst, kde se nachází orná půda. Pouštní oblasti Sahary jsou osídleny jen velmi řídce.
• Nejlidnatějším městem je hlavní město Káhira, dále jsou to Alexandrie, Asuán a další velká města Nilské delty.
• Národnostní složení: většinu obyvatel Egypta tvoří Arabové (99 %).

Spropitné ^

• V Egyptě se spropitné žádá od všech a prakticky všude. Například pro některé hlídače památek nebo veřejných WC je spropitné jediným finančním příjmem. Těmto osobám se nechává spropitné okolo 1 EGP.
• V taxi je běžné spropitné 1 – 5 EGP na osobu. V hotelu se očekává 1 EGP za každé zavazadlo, 2 EGP pokojskému (v Egyptě uklízejí muži) za den.
• V restauracích je běžné nechávat 10 % z ceny jídla, pokud si to obsluha sama nezapočítá. Doporučuje se kontrolovat účty.
• Bakšiš se dává i místním průvodcům, obvykle se pohybuje okolo 10 % z ceny výletu.

Co nakoupit? ^

• Z dovolené v Egyptě rozhodně nemůžete odjet bez nějakého suvenýru, kterých se všude nabízí plno.
• Nejtypičtějšími suvenýry jsou výrobky z alabastru a mramoru jako např. mísy, vázy a sošky egyptských bohů. Alabastrovou dílnu můžete navštívit třeba v Luxoru, kde Vám ukáží výrobu a tyto předměty si budete moct také koupit.
• Tradičními výrobky jsou také mosazné a měděné hrnce, tácy, konvice a svícny s orientálními rytinami.
• Pro koupi typického papyru s originálními kresbami se vyplatí navštívit specializovanou dílnu nebo prodejní galerii papyrů, protože na tržištích najdete pouze levné náhražky z listů banánovníků.
• Koupit si můžete také oblečení a látky z egyptské bavlny, jež je proslulá svou jemností. Oblíbené jsou vyšívané galábije (dlouhé košile), trička s místními motivy či různé šátky a kostýmy na břišní tance. Kromě bavlněných textilií se prodávají také výrobky z vlny, velbloudí srsti a hedvábí. Poněvadž je v Egyptě levná pracovní síla, vyplatí se Vám koupit značkové oblečení.
• Nesmíme opomenout tkané koberce a koberečky s nádhernými geometrickými vzo­ry.
• Krásným suvenýrem jistě budou i zlaté a stříbrné šperky – prsteny, náhrdelníky a náramky – nebo núbijské šperky, které se opět vyplatí koupit v osvědčené řemeslnické dílně.
• Na každém tržišti najdete v dnešní době populární vodní dýmky (šíše).
• Udělejte si výlet do některé parfumerie, kde Vás seznámí s historií parfémů v Egyptě a představí celou výrobu. Budete mít samozřejmě možnost si při této návštěvě parfémy také zakoupit. Nejvýhodnější ceny jsou v Hurghadě a Káhiře. Také na tržištích si lze parfémy zakoupit – obchodníci Vám namíchají třeba originální vůni přímo pro Vás.
• Kuchařky určitě ocení dárek v podobě koření a bylinek, které jsou kvalitnější a také levnější než u nás.

Orientační ceny ^

• Pivo zakoupíte v obchodě asi za 6 EGP
• Nealkoholické nápoje stojí v obchodě 2 EGP (plechovka) až 5 EGP (plastová láhev)
• Láhev vody (1,5 l) vyjde asi na 2 EGP
• Chléb/pečivo zakoupíte za cenu do 1 EGP
• Kilogram ovoce se prodává od 2 EGP
• Vstupné do muzeí se pohybuje v rozmezí od 10 do 40 EGP
• O ceně taxislužby se smlouvá, kratší vzdálenost Vás může vyjít na několik liber (zhruba od 5 EGP)
• Za plážové lehátko se platí zhruba 10 EGP

Kurz egyptská libra/česká koruna pro přepočet najdete zde

Obchody a tržiště ^

• Pokud jste se vydali do Egypta za nákupy, vězte, že jste na správném místě. Na předním místě nákupních možností stojí místní oblíbené bazary. Další možností je navštívit hlavní město Káhiru nebo jiná velká města a vydat se za nákupy do moderních obchodních center západního stylu. Naleznete tam známé pobočky mezinárodních obchodních řetězců, které prodávají značkové zboží. Nákupní střediska jsou centry nejen obchodu, ale také společenského života. O víkendu zde s oblibou tráví svůj volný čas celé rodiny a nakupování zakončí příjemným odpočinkem v některé restauraci či kavárně.
• Běžná otevírací doba obchodů v turistických oblastech bývá v hlavní sezoně zhruba od 9 do pozdních nočních hodin. V pátek je zavřeno, protože je to den pracovního klidu. V postním měsíci ramadánu platí zvláštní otevírací doba.
• K Egyptu neodmyslitelně patří smlouvání, které je i jakýmsi rituálem. Pokud byste to ani nezkusili, mohli by se obchodníci dokonce urazit. Zboží je mnohonásobně nadhodnocené, takže zvolte cenu alespoň o polovinu nižší. Po trpělivém vyjednávání pak můžete přistoupit na cenu, se kterou budete spokojeni Vy i obchodník. V zásadě se nesmlouvá v hotelech a restauracích nebo u některých druhů zboží s pevně stanovenými cenami, jako jsou např. potraviny a léky.
• Orientální bazary a barevná tržiště, plná překřikujících se prodavačů, najdete ve všech větších egyptských městech, avšak to, které se nachází v Asuánu, patří k nejpopulárněj­ším. Vyznačuje se nezaměnitelnou atmosférou a proslavilo jej obzvláště kvalitní a čerstvé koření, jehož exotická vůně je součástí vzpomínek každého návštěvníka. Na barevných hromádkách aromatických ingrediencí, pečlivě srovnaných do úhledných kuželů a pyramid, si obchodníci právem zakládají. Na pultech asuánských krámů najdete i vyhlášené oříšky a skvělý rubínově červený slézový čaj, který si nechávají od zdejších obchodníků posílat i zámožní Káhiřané. Velice žádané jsou i datle a fíky. Znalci uvádějí, že místní palmy rodí nejchutnější plody v Egyptě.
• V bazaru se nacházejí i čtvrti, do kterých cizinci zabloudí jen omylem. Potkáte v nich třeba prodavače náboženských předmětů, sedících znuděně na zemi a pokuřujících neodmyslitelné vodní dýmky nebo zakrvavené řezníky, kteří prodávají maso v příšerném vedru přímo na ulici, v záři poledního slunce. Jako návnadu na zákazníky, které touží přilákat k nákupu, používají useklé hlavy velbloudů, krav a kůzlat, naskládané na pultech v kalužích krve. Jiný kraj-jiný mrav.

Peníze ^

• Národní měnou je egyptská libra (v arabštině guinah, tradičně fr. livre égyptienne – EGP), která se dále dělí na piastry (qirsh – PT). 1 EGP = 100 PT. Bankovky mají hodnoty 25 a 50 pt (tamní označení pro piastry), 1, 5, 10, 20, 50, 100 a 200 L. E. (tamní označení pro libry), mince mají hodnoty 5, 10, 20, 25 a 50 pt a 1 libru. Pozor na záměnu bankovek, jsou od sebe hůře rozeznatelné.
• Banky mají otevřeno od neděle do čtvrtka od 8.30 do 14.00. Návštěvu doporučujeme raději v ranních hodinách. Největší banky: Banque Misr, Barclays a Citibank.
• Směnárny mají otevřeno od 18.00 do 21.00. Nejvýhod­nější kurzy bývají zpravidla v zahraničních směnárnách (Forex). Většina bank a směnáren přijímá cestovní šeky American Express, Barclays, Citibank a Travelex. Eurošeky se nedoporučuje používat.
• Při výměně cestovních šeků budete muset nejspíše předložit pas. Pro případ ztráty či krádeže si pokaždé uschovejte stvrzenku a zapište si sériová čísla, která noste odděleně od šeku.
• Nejrozšířenějšími kreditními kartami jsou Visa, MasterCard a American Express.
• Doporučujeme vzít si s sebou raději USD než euro, neboť na spoustě míst zaplatíte s eury ve stejném kurzu jako s USD. Egyptská měna se nesmí ze země vyvážet.
• Aktuální kurzy najdete na http://www.cnb.cz/…en/kurzy.jsp

Co vzít s sebou ^

• Na dovolenou do Egypta si zabalte pohodlné letní oblečení a vhodnou obuv, na chladnější období si přibalte něco teplejšího na večer. Pokud cestujete za památkami a přírodou, je důležité mít pohodlné sportovní oblečení a kvalitní obuv.
• V této muslimské zemi je nutné dodržovat zásady slušného odívání a přizpůsobit chování místním zvykům. A to zejména v odlehlých místech, kde na západní turisty nejsou lidé moc zvyklí. Ženám doporučujeme nenosit tílka, hluboké výstřihy a minisukně, jinak se můžou setkat s posměšky nebo nepříjemnými poznámkami. Oblékejte sukně nebo kalhoty pod kolena a trička se zakrytými rameny. Vhodnost zahalených kolenou a ramenou platí i pro muže. Při vstupu do mešit se navíc musíte zout a u žen je vhodné, aby měly vlasy zakryty šátkem.
• Pro koupání v moři si s sebou nezapomeňte plavky, sluneční brýle s UV filtrem, krém na opalování s vysokým ochranným faktorem a pokrývku hlavy, doporučují se také boty do vody. Výskyt korálových útesů láká k potápění, proto si můžete přibalit i potápěčskou výbavu.
• Je dobré mít šátek proti větru a písku v poušti a repelent proti komárům. Budou se Vám také hodit různé drobné dárky jako bakšiš pro domorodce, např. pohledy, odznaky nebo tužky. Důležité je mít s sebou lékárničku s léky proti horečce, chřipce, střevním potížím a s Vašimi osobními léky.

Počasí a kdy jet ^

• Klima Asuánu lze jednoduše popsat dvěma slovy: teplé a suché. Srážky téměř neexistují, díky velmi nízké vlhkosti se stávají horka snesitelnější. Na rozdíl od přímořských oblastí Asuán zůstává horký a dehydrovaný po celý rok.
• Zimy jsou mírné příjemné, nedochází tady k extrémním změnám teplot jako na poušti. Zima je vrcholem turistické sezóny. Ve městě se pohybují teploty mezi 23 – 30^oC a se srážkami nepočítejte. Nejchladnějším měsícem je leden, průměrné teploty však mají příjemných 16^oC. Během výletů budete potřebovat teplejší oblečení pouze při večerních aktivitách, ale teplota většinou neklesne pod 17^oC. Nejnižší teplota byla zaznamenána v Asuánu v lednu 1955, a to 10,5^oC.
• Léta v Asuánu jsou nesnesitelně horká s průměrnými teplotami od 32 do 36^oC. Tím, že nemáte možnost se ochladit v moři, nejlépe horka přečkáte v klimatizovaných místnostech.
• Počasí v březnu a dubnu může být ohroženo silnými větry „chamsín“ z vnitrozemí Západní pouště, které mohou dosahovat rychlosti až 150 km za hodinu.

Rady na cestu ^

• Při cestování do Egypta je nutné mít na paměti jeho z největší části muslimskou a dosti konzervativní povahu. Islám a jeho projevy je absolutně nutné respektovat, raději se nepouštět do hovorů o náboženství, a už vůbec ne z „ateistické“ pozice. (Jiným předmětem rozhovoru, jemuž je nanejvýš radno se vyhnout, je Izrael. Z historických osobností se nejvyšší úctě těší někdejší prezident Násir, o něm tedy zase není vhodné se vyjadřovat kriticky.) S náboženstvím také souvisí opatrnost, která je vhodná při konzumaci alkoholu. Ta se rozhodně nedoporučuje na veřejnosti ani v míře vedoucí k opilosti. Jak známo, ovlivňuje islámská víra i odívání. U dam se doporučuje, aby nosily oděv zahalující paže i nohy (výjimky jsou zpravidla tolerovány při návštěvách pyramid v letním parnu, kde je přípustné i kratší tričko), v mešitě by měli mít dolní končetiny skryté pod oděvem i muži (ženy navíc paže, ramena i vlasy), samozřejmé je zouvání před vstupem do nich.
• Střízlivější a méně provokující oblečení není důležité jen kvůli náboženským ohledům – turistky se díky němu také nestanou hned terčem obtěžování, jež se v lepším případě projevuje jen pokřikováním a zvědavými pohledy (jiná dobrá rada je ta, aby večer ženy raději vycházely jen v doprovodu, případně ve skupince turistů). Egypťané mají vůbec jiné pojetí osobního prostoru, udržují menší odstup od těla. Běžný je i větší fyzický kontakt mezi muži, dotýkání se. Slovní obtěžování, snaha navazovat kontakt „hrozí“ ostatně všem turistům, raději je ignorujte.
• Je také dobré znovu připomenout všeobecné očekávání spropitného („bakšiše“), s kterým místní obyvatelé počítají za sebemenší službu. Uvědomme si, že tyto drobné tvoří ne-li jediný, tedy alespoň významný zdroj příjmů mnoha Egypťanů.

Elektřina, zásuvky ^

• 220 V
• Setkáte se se zástrčkami britskými (ty jsou uzemněné, s pojistkou) nebo evropskými.

Internet ^

• Dostupnost internetu v Egyptě je na slušné úrovni.
• Internetových kaváren je hlavně ve velkých městech a letoviscích požehnaně. Ceny jsou velice příznivé, hodina stojí v přepočtu okolo 20 Kč. Rychlost připojení je dobrá.
• Některé hotely také poskytují internetové připojení, to je však většinou dražší než v kavárnách ve městě.

Telefon ^

• Do Egypta poskytují roaming mobilní operátoři Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone. Dostatečné pokrytí signálem je ve všech běžně turisticky využívaných oblastech.
• Pokud voláte do České republiky, použijte předvolbu +420, pokud voláte do Egypta, je nutné zadat předvolbu +20.
• V každém větším městě či turistickém středisku si můžete zavolat z telefonních automatů na karty. Telefonní kartu zakoupíte na poště, na telekomunikačním úřadě nebo v některém z obchodů či supermarketů. Karty bývají na 5, 10, 20 a 40 jednotek. Nejsnadnější je najít telefonní budku společnosti „Menatel“. Jedna minuta volání do Evropy vychází na cca 5 Kč. Zavolat si můžete také z pošty, kde zaplatíte až po skončení hovoru. Minimální poplatek činí cca 30 EGP/3 min. Kód vstupu do mezinárodní sítě je v Egyptě 00.
• Při telefonování z hotelů musíte počítat s vyšší cenou, a to cca 2 – 4 libry za minutu volání v rámci Egypta a cca 2 – 4 dolary při volání do zahraničí. Cena je samozřejmě závislá na konkrétním hotelu a většinou i na počtu hvězdiček. Čím více hvězdiček hotel má, tím více za volání zaplatíte.
• Zde jsou k dispozici odkazy na stránky mobilních operátorů Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone, kde naleznete bližší informace pro volání ze zahraničí:
• Telefonica O2 http://www.o2.cz/…hranici.html
• T-Mobile http://www.t-mobile.cz/…-v-zahranici
• Vodafon http://www.vodafone.cz/…fy/index.htm

Koupání a pláže ^

• I když vody Nilu lákají ke koupeli, tento zážitek si raději odepřete. V řece žijí larvy, které způsobují chronické záněty, cirhózu jater a nakonec i smrt. V řece se tak koupou jen místní, kteří o tomto nebezpečí neví. A smrt, která přichází třeba až po dvaceti letech, si do souvislosti s koupáním v řece nedávají.
• Jediným místem, kde se odvážlivci mohou vykoupat, poněvadž voda je poměrně čistá, je oblast pod hrází Asuánské přehrady.
• Přesto nejjistější osvěžení zažijete u hotelového bazénu.

Wellness ^

• Wellness pobyty jsou v cestovním ruchu stále oblíbenější. V současné době má vlastní spa středisko téměř každý větší hotel v Egyptě. V těchto hotelových lázních je obvykle k dispozici několik druhů masážních bazénů, parní lázeň, whirlpool a sauna. Poskytují tu léčebné i relaxační masáže, reflexoterapii, thalassoterapii (využívající koncentrovanou mořskou vodu), aromaterapii a mnoho dalších metod, jež mnohdy čerpají z tradic období před několika tisíci lety. Součástí těchto spa center bývají salony krásy, kadeřnictví a fitness studia.

Wellness střediska najdete v hotelech:

• Renaissance Alexandria Hotel, 544 El Gueish Avenue, Alexandria
• JW Marriott Hotel Cairo, Ring Road-Mirage City, Heliopolis Cairo
• Hurghada Marriott Beach Resort, El Corniche Road, Hurghada
• Caribbean World Soma Bay, Hurghada
• Hotel Sheraton Soma Bay, Hurghada
• Sharm El Sheikh Marriott Resort, Naama Bay, Sharm El Sheikh
• Renaissandce Golden View Beach Resort Sharm El Sheikh, Om El Seid Hill, Sharm El Sheikh
• Hyatt Regency Sharm El Sheikh Resort, The Gardens Bay, Sharm El Sheikh
• Taba Heights Marriott Beach Resort, Taba and Nuweiba Highway South Sinai, Taba
• Radisson SAS Resort, Golden Coast, Taba

Pokud jste ve výčtu hotelů nenašli právě ten, ve kterém jste ubytováni, informujte se na recepci. Nabídka hotelových wellness středisek v Egyptě je opravdu široká. Kromě hotelů najdete v zemi i další místa, kam je možno cestovat za prokázanými léčebnými účinky. Jde například o:

• Asuán – vhodný pro léčbu revmatických onemocnění, využívají se tu tradiční núbijská přírodní terapie, koupání v písku a masáže
• New Valley – oblast vřídelních pramenů s přirozenou teplotou 35 – 45 ^oC, používají zde dále koupele v písku nebo tradiční léčivé byliny
• Oyoun Mossa – toto místo se pyšní vodou s nejvyšším obsahem síry na světě a horkým, suchým podnebím, jež je ideální při rekonvalescenci, dále se zde překvapivě účinně léčí většina druhů bolesti
• Oáza Síwa, Hamamat Cleopatra, Gabal Takrour, Helwan a Hurghada – proslulé léčbou vhodným klimatickým prostředím
• Kromě hotelových středisek můžete navštívit také denní lázně La Rose Spa na adrese El-Mohandseen, Káhira. Jejich kompletní nabídku služeb si prohlédněte na stránkách: http://www.larosespa.com/.

Potápění ^

• Vítejte u Rudého moře, blízkého ráje potápění a šnorchlování. Potápění je zde možné prakticky po celý rok. Celé Rudé moře nabízí neuvěřitelné korálové útesy s nepřeberným množstvím ryb a jiných mořských živočichů. Ke spatření zde jsou i hejna delfínů.
• Mnozí potápěči této lokalitě doslova propadli. Jak pro její dostupnost vzdálenostní, tak pro její dostupnost v ohledu finančním.
• Ceny jsou samozřejmě různé, ale orientačně se pohybují v těchto relacích:

pětidenní balíček – 10 ponorů z lodi	195 €
1 ponor ze břehu s licencí	30 €
2 ponory s licencí bez vybavení	40 €
šnorchlování nad 12 let	20 €
šnorchlování 5 – 12 let	15 €

• Možné je i absolvování potápěčského kurzu, jehož cena se pohybuje kolem 300 eur za osobu v základní kvalifikaci. Nutné jsou dvě fotografie na oprávnění.
• Vyjet na moře s instruktory lze prostřednictvím mnoha organizací, jež se nalézají v každém přímořském hotelovém komplexu.
• Nakonec zmiňme několik nejznámějších lokalit v této oblasti. U Hurgady to jsou Small Gifton Drift, El Eruk – zde se vyskytuje rejnok leopardí, dále Malag Disha, Abu Hasish a nakonec vrak El Mina – sběrač min v hloubce 30 m.
• U Safagy je to Panorama Reef – zde jsou k vidění žraloci a vrak Salem Expres.
• Další velice zajímavou lokalitou je národní park Ras Muhammad (kde je mj. nejseverněji položený mangrovový les na světě) a lokality Sharks Reef a Yolanda Reef, kde jsou žraloci dlouhoploutví. Dále pak vrak Thistlegorm s barakudami a napoleony. Je zde samozřejmě ještě mnoho dalších míst a vraků k prohlédnutí a obdivování.
• Upozorňujeme na možnost potápění v Hurghadě s českými instruktory

Sport a zábava ^

V oblasti Asuánu si můžete například vypůjčit kolo a projet se podél břehu Nilu, plout na tradiční loďce zvané felucca na některý z ostrovů (do 50 egyptských liber) nebo se svézt na velbloudu – jezdívá se třeba ke koptskému klášteru sv. Simeona (asi 15minutová jízda) s pozůstatky hlavního kostela již z 11. století a dochovaným zařízením kláštera (např. lisy na olej a víno). V Asuánu byste také neměli minout návštěvu tradičního trhu – suku, kde jsou k dostání především núbijské rukodělné výrobky (talismany, košíky), súdánské meče, africké masky apod.

Historické lokality ^

Hlavní město Egypta

• Káhira – Naleznete zde Egyptské muzeum se zlatým Tutanchamonovým pokladem, orientální bazar Khan al-Khalili, Citadelu (středověkou pevnost) s několika mešitami. Staré město Káhiry (neboli Koptské město) je křesťanská čtvrť s řadou kostelů a jiných církevních památek. Gíza leží na předměstí Káhiry a je známá třemi pyramidami – Cheopsovou, Rachefovou a Menkaureovou, dále si zde můžete prohlédnout Sfingu a další pyramidy a hrobky.

Historické lokality

• Abú Simbel – chrám Ramesse II. s jeho kolosálními sochami vytesanými do skály, kvůli stavbě Asuánské přehrady byly chrámy v 60. letech přesunuty
• Sakkara – Džoserova pyramida
• Memfis – nejstarší egyptská metropole, socha Ramesse II., alabastrová socha Amenhotepa II.
• Alexandrie – někdejší kulturní centrum, římské divadlo, řecko-římské muzeum, palác Montaza a Pompeiův sloup
• Karnak – obelisky královny Hatšepsut, dochované pylony, kolosální sochy Ramesse II. a množství chrámů
• Luxor – zvaný „město paláců“, Amonův chrám, muzeum Luxoru s exponáty z období vlády Achnatona
• Údolí králů – skalní hroby 64 faraonů, k nejzajímavějším patří hrob Tutanchamona, Ramesse II. a Thutmose I.
• Údolí královen – hrobky královen, princezen a princů, např. hrobka královny Nefertari, chrám královny Hatšepsut

Hory a vnitrozemí ^

• Většinu rozlohy Egypta tvoří pouštní pustiny. Nil rozděluje oblast na Libyjskou poušť na západě a Arabskou na východě. Libyjská poušť většinou tvoří pískové duny, někdy je též kamenitá. Na severu Libyjské pouště se nachází pás proláklin. Největší z nich se nazývá Kattára s nejnižším bodem 137 m pod hladinou moře.
• Na jihu země se rozkládá masiv Džabal Abenat s nejvyšší horou vysokou 1934 m. Podél pobřeží Rudého moře se táhne dlouhé pohoří, které přechází v Arabskou poušť. Na Sinajském poloostrově leží nejvyšší hora Egypta s názvem Hora sv. Kateřiny (Džebel Katherína), měří 2642 m. Dalším vrcholem je Džebel Sinaj.

Moře ^

• Sever Egypta omývá Středozemní moře, na východě se nachází Rudé moře. Sinajský poloostrov je od ostatní části pevniny oddělen Suezským průplavem, který se dále na jih rozšiřuje v Suezský záliv.

Okolní země ^

• Egypt sousedí s několika státy, na západě s Libyí, na jihu se Súdánem, na východě se Saudskou Arábií, na severovýchodě s Jordánskem a Izraelem.
• Bezprostřední pozemní hranice má Egypt na severovýchodě Sinaje jen s Izraelem (hraniční přechody Rafah na severu a Taba-Eilat na jihu společné hranice). Existuje ale také přímý spoj pravidelným trajektem z egyptské Nuweiby do jordánské Akaby.
• Nejbližší hranicí od Asuánu je hranice se Sudánem, ke které byste se dostaly po více než 300 kilometrové plavbě po Asuánské přehradě.

Příroda ^

• Oblast podél Nilu, z každé strany tak pět až patnáct kilometrů, je zeleným pruhem ve vyprahlé pustině. Nil tekl odjakživa svým vlastním tempem. Jednou do roka, v letních měsících, přišla velká voda a zaplavila rozlehlé oblasti podél řeky. Mohutné záplavy sice napáchaly mnoho škod a zahubily každý rok spousty lidí, ale když voda opadla, zanechala na polích nánosy úrodné naplaveniny. V roce 1933, a poté v roce 1970 byla dokončena dvě vodní díla na Nilu, vzniklo tak jezero dlouhé 480 km a v nejširším místě 16 km široké. Stavba má své odpůrce i zastánce. Jedni říkají, že sice nejsou zničující záplavy, ale poušť se díky tomu přibližuje z obou stran k řece. Druzí stavbu hájí tím, že přehrada umožnila zavlažování půdy a obdělávaná plocha se naopak zvětšuje. Navíc, množství energie, které asuánské elektrárny vyrábějí, umožnilo rozvoj řady zcela nových hospodářských odvětví.
• V údolí Nilu se nejvíce daří palmám (i těm datlovým – „stromům života“ produkujícím až 100 kg datlí ročně), fíkovníkům a eukalyptům. Egypťané využívají palem k nejrůznějším účelům, např. z nich pletou rohože nebo staví ploty a ohrádky kolem domů. Jelikož je kvalitní úrodná půda skutečně vzácná, je osázena prakticky všechna zemědělskými plodinami (pšenicí, ječmenem, kukuřicí, luštěninami, bavlnou, cukrovou třtinou). V pouštních oázách jsou nejobvyklejší banánovníky, olivovníky a vinná réva. Velmi populární je zde pěstování ibišků, protože místní z květů této rostliny připravují skvělý nápoj karkádé.
• Při návštěvě Egypta jednoznačně potkáte dva druhy hospodářských zvířat: velbloudy a osly. Ti se zde využívají nejen na práci, ale i na jídlo. Z hovězího dobytka jsou zde chováni jen vodní buvoli, kteří slouží pouze jako tažná zvířata.
• Přestože byste v poušti mnoho divokých zvířat nečekali, můžete tam narazit např. na hyeny, šakaly, pouštní lišky, gazely či pouštní myši. Ptáků se v Egyptě vyskytuje na 300 druhů, z nichž velká část sem přilétá přezimovat z Evropy. V bažinách kolem Nilu je možné spatřit volavky, plameňáky a čápy. V Egyptě můžete nalézt také supa bělohlavého či orlovce říčního a dokonce i sovu či sokola. V jižní části toku Nilu žijí krokodýli, želvy, chameleóni a několik druhů hadů (je třeba dávat pozor např. na zmiji či kobru královskou).

Turistické lokality ^

• Město Asuán je díky blízkosti modrých vod Nilu obklopeno bujnou vegetací a turisty je oblíbené nejen díky okolním památkám, ale i nezapomenutelným spletitým uličkám. Ve starověku se jmenoval Elefantina, což vyjadřovalo hlavní artikl obchodu, jehož bylo centrem: zde se soustřeďovaly kly ulovených afrických slonů a putovaly jako cenné zboží dál. Asuán bylo také strategicky významné místo, proto v něm byly vojenské jednotky, které chránily hranici a také poskytovaly ochranu karavanám, mířícím dále na jih. Je jistě zajímavé, že právě v tomto městě řecký matematik Eratosthenes poprvé přesně vypočítal obvod Země.
• Pro mnoho turistů je Asuán nejkrásnějším městem celého nilského údolí. V paměti vám zůstane pohádková scenérie žlutých písečných dun, které se na západním břehu příkře svažují k temně modrým vodám Nilu, s jehož barvou tak nádherně kontrastují bílé plachty plachetnic zvaných felúky. Na některých místech připomíná spíše větší vesnici. Protínají jej pouze tři silniční tahy a průmysl zde téměř neexistuje. Často je nazýván branou černé Afriky a návštěvníci oceňují zejména pohodovou a relaxační atmosféru města, které přímo vybízí k procházkám po nábřeží, vyjížďce na velbloudu či plavbě po Nilu. Na pronajaté plachetnici můžete zamířit k některému z ostrůvků, které jsou rozsety na tmavomodré hladině řeky. Na ostrůvcích v Nilu se nacházejí luxusní restaurace a hotely, za zmínku však stojí ještě minimálně jeden. Nese jméno britského honorárního konzula lorda Kitchnera, který zde založil nádhernou botanickou zahradu. Pobyt v ní je přímo ideálním balzámem na nervy, pocuchané přeplněnou, hlučnou a hektickou Káhirou nebo nekonečnými davy turistů, obléhajících pyramidy v Gíze. V Asuánu si zkrátka odpočinete.
• Západní břeh je, podobně jako v Luxoru, mnohem méně obydlený. Abyste se na něj vůbec dostali, musíte využít veřejného přívozu anebo si pronajmout plachetnici. Most byste totiž ve čtvrtmilionovém Asuánu hledali marně. Nezapomeňte navštívit místní populární trh s nezaměnitelnou atmosférou a exotickou vůní koření.

Možnosti výletů (více sekce Výlety):

• Asuánské přehrady – na břehu Násirova jezera tu můžete najít některé památky, které musely ustoupit vodní nádrži, např. chrám Philae, původně zasvěcený božstvu Isis, jeden z posledních postavených v klasickém egyptském architektonickém stylu, tento chrám ze 7. stol. př. n. l. byl později přeměněn na křesťanský – do hieroglyfů byly vyryty kříže, tváře egyptských bohů byly smazány
• Chrám Pilak
• Abú Simbel
• Ostrov Elefantina
• Krátkodobé i dlouhodobé výlety po Nilu
• Návštěva velbloudího trhu

Řeky ^

• Bujnou vegetaci zajišťuje Asuánu řeka Nil, na které byla dokončena dvě vodní díla, tzv. Asuánské přehrady.