• Rizika a očkování
• Celní předpisy
• Kontakt na zastoupení ČR v zemi
• Kontakt v ČR na zastoupení země
• Vstupní víza

Rizika a očkování ^

• Povinné očkování se pro občany České republiky nevyžaduje žádné, ale nepodceňte doporučení podle regionu nebo účelu cesty.
• Na většině území Brazílie, kromě pobřežních oblastí od Fortalezy na jih, se doporučuje vakcína proti žluté zimnici. Doporučuje se také očkování proti hepatitidě typu A a B a břišnímu tyfu. Při cestách do Amazonie není od věci užívat antimalarika. Pokud chcete cestovat po venkově doporučuje se očkování proti vzteklině a starším 30 let proti záškrtu. Zkontrolujte platné očkování proti tetanu a spalničkám.
• V období dešťů od prosince do května, místy až do srpna, se objevuje horečka dengue, proti které neexistuje očkování. Vzhledem k tomu, že je přenášena komárem Aedes aegypti, jediným preventivním opatřením je používání repelentů a nošení vhodného oděvu. K nejohroženějším oblastem patří severovýchod, středozápad a stát Rio de Janeiro.
• Významné riziko přestavuje také možnost nakažení AIDS. Podle zprávy Světové zdravotnické organizace z r. 2008 je v Brazílii přes 710 tisíc osob starších 15 let HIV pozitivních, což představuje 0,6% obyvatelstva.
• Více např. na www.ockovacicentrum.cz nebo www.vakciny.net/

Celní předpisy ^

• Při vstupu na území Brazílie je potřeba deklarovat částky v hotovosti nebo cestovních šecích převyšující v přepočtu částku 10 000,– BRL.
• Alkohol a cigarety vyrobené v Brazílii a určené výhradně pro zahraniční trh je zakázáno do Brazílie dovážet. Dále je zakázáno dovážet drogy, omamné látky a předměty ukryté za účelem oklamání celní kontroly. Osobám mladším 18 let je zakázáno dovážet jakýkoliv alkohol a cigarety.
• Bezcelně lze do Brazílie dovážet zboží osobní potřeby v množství odpovídajícím charakteru a délce pobytu. Bezcelní limit na ostatní věci je 500,– USD na každou osobu individuálně a nelze jej sčítat ani v případě např. spolucestujících manželů. V případě překročení tohoto limitu je potřeba dovážené věci nechat proclít a zaplatit clo ve výši 50 % hodnoty nad 500,– USD. Pokud by se cestující pokusil zboží před proclením ukrýt, hrozí při jeho odhalení pokuta ve výši dalších 50 % z hodnoty zboží nad 500,– USD.
• Při nákupu ve free-shopu na brazilském letišti (vstupu do země) je možno nakoupit bezcelně další zboží v hodnotě max. 500,– USD – v tom případě je limit následující:
• 24 ks alkoholických nápojů (maximálně 12 ks jednoho druhu)
• 20 krabiček cigaret zahraniční výroby
• 25 ks doutníků
• 10 ks kosmetických výrobků
• 3 ks hodinek, hraček či elektronických výrobků
• Ilegální vývoz rostlin a živočichů z Brazílie je přísně trestán!!!

Kontakt na zastoupení ČR v zemi ^

• Velvyslanectví České republiky v Brazílii – Embaixada da República Tcheca, SHIS QI 9,Conjunto 16, Casa, 3 CEP 71625–160, Brasília -DF
• Telefon: 0055 61 3242 7785; 3242 7905; 3248 2053
• Fax: 0055 61 3242 7833
• E-mail: brasilia@embassy.mzv.cz
• Web: http://www.mzv.cz/brasilia
• Vedoucí úřadu: JUDr. Ivan JANČÁREK
• Funkce: velvyslanec
• Působnost úřadu: diplomatická a konzulární pro Brazilskou federativní republiku
• Úřední hodiny: pondělí, středa, pátek 09.00 – 12.00
• Diplomatická a konzulární pohotovost: 61–81736466
• Obchodně-ekonomický úsek 61–81736465
• Honorární konzulát České republiky v Brazílii, Salvador, Av. 7 de Setembro 2901/1402 Norte, CEP 40410–120, Salvador – BA
• Telefon: 0055 71 3337 5826
• Fax: 0055 71 3337 5826
• E-mail: salvador@honorary.mzv.cz
• Titulář: Géza Lászlo URMÉNYI
• Funkce: honorární konzul
• Úřední hodiny: pondělí – pátek

Kontakt v ČR na zastoupení země ^

• Velvyslanectví Brazilské federativní republiky, Panská 5, Praha 1, 110 00
• telefon: 224 490 111, 224 321 910
• Fax : 224 312 901
• E-mail: brazil@brazil.cz, gabinete@brazil.cz
• Web: http://www.brazil.cz/
• Vedoucí úřadu: J.E. pí. Leda Lucia MARTINS CAMARGO Funkce Velvyslanec
• Provozní hodiny úřadu: 09.00 – 17.00 /Po-Pá/
• Konzulární oddělení – Consular Section
• telefon: 224 490 111
• E-mail: consular@brazil.cz
• Provozní hodiny úřadu: 09.30 – 13.30 /Po-Pá/

Vstupní víza ^

• Občané ČR, kteří vlastní platný cestovní pas, mohou od 3. října 2005 vstupovat na území Brazilské federativní republiky bez víza – toto platí pouze pro turistické pobyty a pobyty, které nebudou sloužit k výdělečné činnosti. Délka pobytu nesmí přesáhnou 90 dnů – pokud doba pobytu nepřesáhne 180 dnů v kalendářním roce, může být délka pobytu prodloužena.
• Přihlašovací povinnost vyřizuje za turistu hotel (ubytovací zařízení). Je-li pobyt delší než 30 dnů, musí se turista sám ohlásit na Federální policii, pokud tak neučiní a zažádá si např. o prodloužení pobytového víza, může mu výt udělena finanční pokuta nebo vykázání ze země.
• Cestujete-li z Brazílie do okolních států (kromě letecké dopravy), je nutné dbát na obstarání výstupního razítka brazilských pohraničních orgánů do cestovního pasu a odevzdání 2. části hraniční průvodky, kterou obdržíte při vstupu do Brazílie. V opačných případech vznikají problémy pří opakovaném vstupu do země. Stejně tak při vstupu do země je potřeba vyplnit a nechat si potvrdit hraniční průvodku a vstupní razítko do cestovního pasu.

• Bezpečnost
• Doprava
• Místní doprava
• Výlety
• Jídlo a pití
• Náboženství a tradice
• Historie - Kultura
• Jak se domluvit
• Obyvatelstvo
• Spropitné
• Co nakoupit?
• Orientační ceny
• Obchody a tržiště
• Peníze
• Co vzít s sebou
• Počasí a kdy jet
• Rady na cestu
• Elektřina, zásuvky
• Internet
• Telefon
• Koupání a pláže
• Wellness
• Potápění
• Sport a zábava
• Historické lokality
• Hory a vnitrozemí
• Moře
• Okolní země
• Příroda
• Turistické lokality
• Řeky

Bezpečnost ^

• Bezpečnostní situace v Brazílii, zvláště pak ve velkých městech, není vůbec ideální.
• Cestovní pas, letenky a další originální doklady ponechávejte během Vašeho pobytu pokud možno vždy uzamčené v hotelovém trezoru. V Brazílii Vám k prokázání totožnosti zpravidla postačí fotokopie cestovního pasu.
• Nenoste na pláž nebo na procházky po městě velký obnos peněz, nenoste raději ani žádné šperky. Velkým lákadlem jsou i batohy a ledvinky u pasu, proto peníze a doklady noste v pouzdře na těle. Obezřetní buďte i při používání fotoaparátů a kamer. Doporučuje se používat jako příruční zavazadlo nenápadné igelitové tašky z místních supermarketů. Nejčastějším trikem pro přiblížení je zapálení cigarety.
• Při návštěvách velkých měst, a speciálně Rio de Janeira, se nenechte zlákat k výletům do chudinských čtvrtí ( favel), neprocházejte tunely, které spojují jednotlivé části města a raději se pohybujte vždy ve skupině nebo s davem. V noci se doporučuje k přesunu i na krátké vzdálenosti využívat taxi.
• K přepadení dochází i za bílého dne, na rušné ulici i na pláži. Útočníci bývají velice často ozbrojeni střelnou zbraní. V případě, že máte jen podezření, že jste sledováni, zamiřte do obchodu, recepce apod. Vyhýbejte se i podezřele vypadajícím nebo podivně se chovajícím osobám.
• V případě přepadení raději vydejte vše, o co vás útočníci požádají. V žádném případě se nesnažte bránit, nepodceňujte ani nízký věk útočníka a nedoporučuje se mu ani hledět do tváře.
• Odcizení pasu vždy nahlaste na policii a nechte si vystavit protokol o krádeži. Spojte se urychleně s českým zastupitelským úřadem.

Doprava ^

• K řízení motorového vozidla je nutný mezinárodní řidičský průkaz. Teoreticky by měl být opatřen doložkou DETRANu, což je obdoba našich dopravních inspektorátů, včetně překladu. Skutečnost však bývá taková, že cizinci žádnou doložku nemají, často ani mezinárodní řidičský průkaz, a používají řidičský průkaz země svého původu.
• Doklady od vozidla a doklad o zákonném pojištění vozidla zajišťuje příslušná autopůjčovna.
• Povolené rychlostní limity jsou ve městě 40/80 km/h, mimo město 80 km/h a po dálnici 120km/h
• Povolený limit alkoholu v krvi je nulový.
• Dopravní předpisy nejsou v Brazílii příliš respektovány, většina řidičů se chová jako páni silnic. Domácí řidiči jezdí velmi rychle, červené světlo na křižovatce není moc respektováno, v noci jezdí bez světel. Pro řízení vozidla v Brazílii se doporučuje dostatek zkušeností a velká opatrnost. Ve velkých městech je velice populární jízda na motocyklech.

Místní doprava ^

• Letecká doprava
• Délka letu z Prahy do Recife se pohybuje okolo 12 hodin. Lety většinou nejsou přímé. Nejvýhodněji se jeví lety s portugalskou společností TAP Portugal, která zajišťuje lety do Rio de Janeira, Sao Paula a dalších čtyř měst. Vzhledem k rozloze země je lepší i po vnitrozemí cestovat letecky. V každém větším městě v Brazílii se nachází letiště. Mezinárodní letiště, které slouží Recife je Guarapes, známé také jako Gilberto Freyre International Airport. Nachází se 1 km od pláže Boa Viagem, 9 km od centra a 19 km od přístavu Suape Port. Výhodná je slevová karta Air Pass, kterou zajišťuje každá z brazilských leteckých společností. Můžete s ní navštívit až 5 měst v celé Brazílii za minimální cenu s podmínkou návaznosti karty na letenku z Evropy do Brazílie a zpět. Poplatek za pořízení Brazilian Airpass  činí 30 USD. Také u místní letecké společnosti VARIG lze asi za 500 dolarů koupit letenku, se kterou můžete letět 5 letů kamkoliv po celé zemi. Na žádané cíle v rámci Brazílie vás dále mohou dopravit společnosti Gol, BRA nebo TAM. Taxi z letiště vás vyjde cca na 10 USD, pokud zvolíte místní shuttle, zaplatíte 6 USD.
• Nejrozšířenější a nejrozvinutější je autobusová doprava, kde dálkové spoje zajišťují kvalitní služby. Převládají moderní vozy Marco Polo ( licenční Volvo), Mercedes, Volkswagen. Existují tři cenové kategorie, které nejsou pevně dané: convencional – nejlevnější,vět­šinou mají WC, Executivo – s klimatizací a televizí, mají méně zastávek, a Leito – nejluxusnější, které jezdí většinou v noci. Jsou asi za dvojnásobnou cenu než convencional, ale nabízejí polštářek, přikrývku, steward servíruje občerstvení a nápoje. Všechna větší města jsou propojena širokou sítí linek, některé berou cestující i na stání. Je dobré zajistit si proto místenku dostatečně předem. Příklady cen: Rio de Janeiro – Recife ( 36 hodin, comum 88****** USD, leito 117 USD) Autobusová nádraží hledejte pod názvem Rodoviária.
• Automobilová doprava
• Hlavní silniční komunikace jsou ve velmi slušném stavu, horší situace je na komunikacích vedlejších. Nejlepší silniční síť má jih Brazílie, dobré jsou i dálnice na pobřeží Atlantického oceánu. Dálniční známky neexistují, ale na zprivatizovaných silnicích se platí tzv. pedágio, což je obdoba dálničních poplatků. Jednotlivá výběrčí stanoviště jsou vzdálena 50 – 100 km, za vzdálenost mezi nimi se platí cca 3–4 reály. Metropolitní oblast Recife je křižována třemi federálními dálnicemi, North, South a West.Cena pronájmu automobilu vychází nejlevněji u společnosti AutoEurope, na 7 dní nabízí dvoudvéřové vozidlo bez klima za cca 200 EU, čtyřdvéřové s klima za cca 360. Na jeden den od 27 EU. Půjčovny aut jsou přímo na letišti nebo v centru měst. Nejpohodlnější a mnohdy i levnější bývá zajištění vozu přímo přes cestovní kancelář.
• Taxislužba funguje velice spolehlivě, není nejlevnější, ale je bezpečná a s pevnou sazbou. Městské vozy jsou žluté s červenými cedulemi s poznávací značkou.  Mají zaručeně taxametry, ale je dobré zkontrolovat jejichn zapnutí. Při delších vyjížďkách lze s řidičem dohodnout paušální sazbu. Většinou se cena po městě pohybuje 10 USD za jízdu.
• Od roku 1998 je v Recife zprovozněno metro, druhé nejrozsáhlejší po Sao Paulu. Z centrální stanice se dostanete do Jaboatao, Timbi a Mall ( nákupní oblast). Většinou jsou na metro napojeny autobusové linky, pro které můžete použít stejnou jízdenku. Jízdenka pouze pro metro stojí 1,40 reálů, integrovaná s autobusem 1,85 reálů.
• Samotný Recife je také významným mezinárodním přístavem. Moderním přístavem je také jižněji položený Suape Port v blízkosti Ipojuca.
• Vlaková doprava vzhledem ke složitým přírodním podmínkám není přípiš rozvinutá. Spojuje především města na pobřeží Atlantského oceánu.

Výlety ^

• V samotném městě Recife a nejbližším okolí doporučujeme navštívit např.:
• Recife Antigo, což je historické centrum města, které je velmi pěkně zrekonstruované a je součástí kulturního i nočního života.
• Museo do Estado de Pernambuco se skládá z více než 12 tisíc uměleckých děl od nizozemské invaze až do 21.století.
• Antropologické muzeum Museu do Homem do Nordeste je vysoce uznávané muzeum antropologie, které zobrazuje artefakty bohaté kulturní minulosti tohoto regionu
• Museum of the Northeastern Man zachycuje tři hlavní témata tvořící historii Pernambuca, pěstování cukrové třtiny, životní styl a folklorní a náboženské projevy.
• Ateliér Francisca Brennanda s keramickými uměleckými díly v budově staré cihelny, která patřila sochařově rodině.
• Basilica el Convento Nossa Senhora de Carno ( otevřeno Po – Pá 7:00 –17:00, So 7:00 – 12:00, Ne 9:00 – 11:00, 19:00 – 21:00)
• Synagoga Kahal Zur Izrael v Recife Antigo je nejstarší v Americe a  její počátky sahají do 17. století.
• Ricardo Brennand Institute je umístěn ve středověkém objektu a zobrazuje období holandské nadvlády v Recife. Podobně zaměřená je i expozice Městského muzea v Cinco Pontas Fort.
• Mirabilandia – je třetí největší zábavní park v Brazílii s pozemními  atrakcemi ( více na www.mirabilandia.com.br). Vstupné je 22 reálů/osobu, otevřeno je každý den od 15:00 do 21:00
• Kouskem přírody přímo v centru města je Horto Zoobatanico, nově zrekonstruovaná malá zoo a botanická zahrada
• Po rušném dnu na pláži si zajděte relaxovat  do The Recife Brazil Iberapuera Park s poklidnými jezery.
• 14 km jižně od Recife leží pro historii brazilského národa důležitý Parque Histórico Nacional dos Guararapes
• Olinda – malé historické město, chráněné v rámci UNESCO
• Recife je rozdělen řekami na tři ostrovy, takže se přímo nabízejí výlety lodí rozsáhlou sítí kanálů pod 39 mosty. Oblíbené jsou i noční plavby ( www.brazilmax.com )
• Dois Irmaos Park se nachází v horské oblasti Pernambuco, domov zde nalezly tisíce  druhů zvířat a rostlin. Překrásný je výhled na pláže a celé město.
• V Brazílii byste v žádném případě neměly vynechat návštěvu fotbalového utkání
• Mořský národní park souostroví Fernando de Noronha cca 550 km od Recife, kde můžete provozovat trekking nebo využít možnost vodních i suchozemských exkurzí.
• Další možnosti organizovaných výletů autobusem, jeepy, celodenní, okružní apod. najdete na www.city-discovery.com/recife.

Jídlo a pití ^

• Gastronomie je velmi ovlivněna africkou, portugalskou, italskou a arabskou kuchyní.
• Hlavními surovinami brazilské národní kuchyně jsou rýže, černé fazole a mouka ze sladkých brambor, manioku. Používají se různé druhy mas jako jsou hovězí, vepřové, klobásy, uzený jazyk apod. Afričané přinesli do Brazílie kokosové mléko, olivový olej a koření.
• Z nápojů jsou velice oblíbené ovocné šťávy, tzv.sucos, v některých oblastech se pije extrakt ze stonků cukrové třtiny caldo de cana. Tradičním nápojem je samozřejmě káva, ta pravá by měla být silná, horká a sladká. Čaj (chá) není tak frekventovaný jako káva, ale v některých oblastech se pije slámkou z vydlabané dýně. Nejtypičtějším alkoholickým nápojem je cachaca, destilát z cukrové  třtiny, jehož cena se pohybuje jako u velice drahé whisky. Caipirinha se míchá z cachacy, limetek, cukru a ledové tříště. Batidas jsou koktejly z cachacy, cukru a ovocných šťáv. Každý Čech se patrně bude pídit po pivu, které je i zde národním nápojem. Točenému se říká chopp, točí jej v místních restauracích a prý je velmi dobré.
• Ideálním místem pro ochutnávky národní kuchyně jsou speciální restaurace, tzv. churrascarias.
• Musíme upozornit na ostražitost při pití vody. Doporučuje se pouze balená. Ověřte si, z jaké vody se podává  led do nápojů. Pokud si nejste jisti, raději si jej odepřete. Nejezte neloupané ovoce a zeleninu omývejte také raději vodou balenou.
• Nabídka brazilské kuchyně:
• Feijoada – národní jídlo, dušené maso s rýží a fazole.
• acarajé – bahijská specialita z hnědých fazolí usmažených na oleji z dende, smíchaných se solí a cibulí. Uvnitř je náplň ze sušeného garnáta, papriky a rajčatové šťávy.
• Angú – placka z kukuřičné mouky, vody a soli
• barreado- národní pokrm státu Paraná z míchaného masa na banánovém listu.
• Babó de caramao – manioková pasta vařená, ochucená sušeným garnátem, kokosovým mlékem a ořechy kešu.
• Caruru – populární pokrm afrického původu. Jedná se vařenou zeleninu s cibulí, solí a pepřem, s garnáty v oleji palmy dende a mořskou rybou.
• Některé brazilské ovoce, hlavně z Amazonie a ze severovýchodu, nemá české ekvivalenty. Jedná se např. o ingá, abiu, marimari, pupunha, jambo aj.

Náboženství a tradice ^

• Brazílie je z 90% křesťanskou zemí. Většinu tvoří katolíci, asi 15% protestanté a minimum novodobé křesťanské církve. Existuje zde malá komunita židovských věřících a ojediněle jsou vyznávány i afro-brazilské kulty, především ve státě Bahia. Bez vyznání je jen asi 7% obyvatel.
• Federální svátky
• 1. leden – Nový rok, Den světového bratrství
• únor – Karneval (pohyblivý svátek, úterý před Popeleční středou)
• březen / duben – Velký pátek velikonoční (pohyblivý svátek)
• 21. duben – Tiradentes, výročí úmrtí bojovníka za nezávislost na Portugalsku (1792)
• 1. květen – Svátek práce
• červen – Boží tělo (pohyblivý svátek, 62 dní po Velkém pátku)
• 7. září – Den nezávislosti
• 12. říjen – Den zjevení Panny Marie (Nossa Senhora de Aparecida)
• 2. listopad – Památka zesnulých
• 15. listopad – Vyhlášení republiky (1889)
• 25. prosinec – Vánoční svátek
• Největším brazilským svátkem je Karneval, jehož datum je pohyblivé, začíná 40 dní před velikonocemi a pracovní volno je poskytnuto oficiálně na dva a půl dne. O Velikonocích je volno na Velký pátek, kdežto Velikonoční pondělí je pracovním dnem. Vánočním svátkem v Brazílii není 26. prosinec.
• Některé jednotlivé státy mají kromě těchto federálních i své vlastní svátky, kdy je většinou oslavován některý ze svatých patronů. Např. Rio de Janeiro slaví navíc 20. leden, 24. duben, 20. listopad,  Sao Paulo 25. leden, 9. červenec a 20. listopad.
• I když zde žije údajně nejvíce věřících na světě, na víru se zde pohlíží trochu odlišně než u nás. Bohoslužeb se účastní spousta mladých, farář vtipkuje, zpívají se písničky.Účast na bohoslužbě je příjemným společenským zážitkem i pro ty, kteří by u nás do kostela nevkročili.
• Posvátná a náboženská místa ve státě Pernambuco
• posvátným drahokamem je klášter Capela Dourada v Convento de Santo Antonio, který byl založen již v roce 1606 – Recife
• barokní kostel Igreja do Carmo – Recife
• Cathedral de Sao Pedro dos Clérigos – Recife
• Nossa Senhora do Carmo – nejstarší karmelitský klášter v Brazílii – Olinda
• Convento de Sao Francisco – Olinda
• Nossa Senhora das Neves – Olinda

Historie - Kultura ^

Historie Brazílie

První známé jméno brazilské historie je Pedro Álvares Cabral, který u zdejších břehů přistál 22. dubna roku 1500 na cestě do Afriky a Asie (snad tušil, že v této oblasti najde pevninu, kterou už možná nedlouho před tímto portugalským námořníkem objevili i jiní Evropané, Španělé). V době Cabralova přistání zde už tisíce – a snad i desítky tisíc – let žily domorodé kmeny, přišlé z Asie přes Beringovu úžinu. V době objevení Evropany jich mohlo být i několik milionů ve více jak tisíci kmenech. Dvě hlavní skupiny byli Tupíové a Guaraniové. Tito „indiáni“, jak zde jsou podnes označováni (índios), se živili především zemědělstvím a lovem, mnohdy kočovali, a tak nerozvinuli žádnou vyspělejší civilizaci. Zdržovali se při pobřeží a kolem hlavních vodních toků. Později bylo domorodé obyvatelstvo nemilosrdně redukováno přímým vražděním, nemocemi z Evropy, proti nimž bylo bezbranné, a tvrdou prací na vznikajících plantážích. Dnes jich přežívá necelých dvě stě tisíc, zejména v amazonských pralesích. I tak se Brazílie může pochlubit největším počtem národů nedotčených civilizací na světě.

S kolonizováním nového území Portugalci – vzhledem k výnosnějším državám v jihovýchodní Asii – příliš nepospíchali. Přikročili k němu až ve 30. letech 16. století, kdy byla země rozdělena na 15 kapitánií, přidělovaných nižším šlechticům, kteří měli zajistit novou kolonii před nenechavostí jiných výbojných evropských národů. První trvalou osadou bylo São Vicente, založené 1532, prvním brazilským guvernérem Tomé de Sousa. První hlavní město bylo Salvador da Bahia. Nejdříve odsud odváželi Portugalci do své vlasti jen červené barvivo získávané z dřeviny, kterou ve své mateřštině nazývali pau brasil (druhý výraz údajně původně odkazoval právě k barvivu, brasil má znamenat „žhavé uhlíky“), což dalo nové a již trvalé jméno původně Zemi pravého – či svatého – kříže (Terra de Vera/Santa Cruz). Zanedlouho však byl tento první hospodářský zdroj vyčerpán (stromy byly vytěženy) a Portugalci v zemi (zejména na severovýchodě) úspěšně zavedli jinou plodinu, cukrovou třtinu, po které evropský trh přímo bažil. Záhy se ukázalo, že domorodci nejsou pro otrockou práci na plantážích ideální (vyhledávali je průkopníci ze São Paula, podle vlajkonoše, jenž kráčel v jejich čele, zvaní bandeirantes, kteří se pídili i po zlatu, prozkoumávali nepoznané území a rozšiřovali hranice Brazílie směrem na západ), a otroci sem začali být dováženi z afrického světadílu. Až do zrušení otroctví na konci 19. století jich sem byly dovezeny téměř 4 miliony, množství rovnající se asi 40 % všech otroků dovezených do Ameriky. Pozoruhodné je, že v Brazílii běžně docházelo ke svazkům navzájem mezi Evropany, indiány a černošskými otroky (byl zde naprostý nedostatek bělošek), míra tolerance byla výjimečná, a tak má dnes většina obyvatel smíšené předky. Těžké podmínky pro otroky na plantážích (úmorná 17hodinová práce v teplotách i nad 30 °C, podvýživa, stísněnost v barácích, kde jich bydlelo až 200, strašlivá „hygiena“ a z ní plynoucí nemoci i sexuální zotročování) vyhnaly mnoho z nich do vnitrozemí, kde základali svoje osady, často přemožené až s velkým úsilím bandeirantes (tyto černošské komuny se nazývaly quilombos, ta největší, Palmares, měla až 20 000 obyvatel a udržela se po velkou část 17. století). Nová portugalská kolonie byla také záhy ohrožována jinými evropskými námořními mocnostmi – s Francouzi jsou spojena především města Rio de Janeiro (založené roku 1565 na místě, odkud je Portugalci vyhnali) a São Luis, které sami Francouzi založili na počátku 17. století a pojmenovali je podle svého krále, toho jména třináctého, s agresivnějšími a coby okupanty houževnatějšími Holanďany, které Portugalci také nakonec v polovině 17. století porazili, je spjato mimo jiné působení Jana Mořice z Nassau, který si získal svou moudrou a úspěšnou vládou a náboženskou tolerancí i portugalské osadníky. Výnosnost exportu cukru po nějaké době klesla, naštěstí pro Brazílii zde bandeirantes ve vnitrozemí objevili zlato (doly v Minas Gerais), jež se stalo na nějaký čas dalším hlavním hospodářským produktem (po část 18. století byla Brazílie dokonce hlavním světovým producentem vzácného kovu) a podpořilo rozvoj vnitrozemí (budování bohatých historických měst, honosných sídel a obdivuhodných kostelů). S jeho těžbou souvisí také rozkvět města Rio de Janeiro, odkud se zlato vyváželo a které se stalo roku 1763 po Salvadoru novým hlavním městem. Do konce 18. století však těžba upadla. Ze zlata také nebohatli všichni, některé naopak sužovalo portugalské zdanění, navíc i v Brazílii nacházelo ohlas dění v Evropě (kde se schylovalo k Francouzské revoluci) a v Severní Americe – vše nakonec vyústilo v hnutí za nezávislost (1789), jež kvůli prozrazení skončilo dříve než začalo. Jeho vůdce, zvaný Tiradentes (posměšně „vytrhávač zubů“, podle povolání dentisty, jež mezi jinými vykonával), skončil roku 1792 v Rio de Janeiru na šibenici. Jeho tělo pak bylo rozčtvrceno a jednotlivé části vystaveny pro výstrahu po různých místech v Minas Gerais. Zprávu o tom, hanobící jeho památku, údajně vojáci sepsali jeho krví. Dnes je Tiradentes jako bojovník za osvobození brazilským národním hrdinou a výroční den jeho smrti (21. duben) se slaví jako státní svátek.

Výjimečný byl v dějinách Brazílie počátek 19. století, kdy byla tato jediná latinskoamerická země s portugalským základem kultury, jež si pozoruhodně udržovala svou územní celistvost, vyznamenána tím, že si v ní v Rio de Janeiru zřídil své sídlo (a tím i sídlo celého portugalského impéria, v němž stálo nyní brazilské království na stejné úrovni jako portugalské) portugalský král Jan (João) VI. roku 1808 (prchl sem i s 15 000 dvořany před Napoleonem, jenž táhl na Lisabon). Ani poté, co byl Bonaparte roku 1815 definitivně poražen, nepospíchal král s návratem do Evropy a přiměly jej až neklidné poměry v Portugalsku. Záhy po jeho odplutí vyhlásil Dom Pedro, jeho syn ustanovený jako regent, nezávislost Brazílie (7. září 1822). Stalo se to prý podle legendy trochu teatrálním gestem, když na břehu řeky Ipiranga vytasil meč a zakřičel: „Nezávislost, nebo smrt!“

Vládl pak jako brazilský císař Pedro I. Spíše než svými vladařskými schopnostmi však proslul milostnými avantýrami (jedno nemanželské dítě měl v Lisabonu dokonce s jeptiškou) a roku 1831 musel odstoupit a vrátil se do Portugalska. Jeho malý syn Pedro II. pro nízký věk nastoupil na trůn (i tak předčasně) až roku 1840. Zemi vládl tento vzdělaný, ušlechtilý a laskavý muž jako osvícený panovník a otec brazilského lidu (učil se i jazyku domorodců). Hájil svobodu slova, podporoval vzdělanost, rozvíjel zemi hospodářsky industrializací, stavbou železnice a podporou nové výnosné plodiny – kávovníku. Za jeho panování se Brazílie také vydala směrem, který vyústil ve zrušení otroctví roku 1888 (Brazílie už tehdy byla poslední zemí na americkém kontinentu, kde k němu ještě nedošlo). Účast země v paraguayské válce (1865 – 1870), která si vyžádala 100 000 brazilských životů, a zrušení otroctví vedly k poklesu obliby císaře, zejména v armádních řadách a u bohatých vlastníků půdy, kteří těžce nesli to, že přišli o levnou pracovní sílu bez jakékoli kompenzace. Roku 1889 nakonec vojenský puč ukončil brazilské císařství. Pedro II. odešel do exilu a zemřel v Paříži roku 1891. Jeho poslední myšlenky patřily opuštěné vlasti a nadějím v její budoucnost, do rakve mu na jeho přání položili sáček s brazilskou půdou. Celý svět vzdával velkému panovníkovi úctu, lítost cítili i prostí Brazilci a po letech uznali velikost císaře i oficiální představitelé republikánské Brazílie, kam se Pedrovy ostatky nakonec roku 1920 vrátily k uložení.

Republiku, jejímž prvním prezidentem byl Deodoro da Fonseca, ovládali fakticky bohatí vlastníci kávovníkových plantáží (kromě toho bohatství země, kam tehdy imigrovalo i mnoho Evropanů, zajišťoval i celosvětový nárůst poptávky po kaučuku související s automobilismem). Poptávka po kávě se však zřítila po krachu na newyorské burze (kaučuk začal být už předtím produkován i jinde) a s ní i ekonomická a politická moc pozemkových vlastníků.

Roku 1930 se moci chopila vojenská junta a prezidentem se poté stal Getúlio Vargas. Postupně vládl jako diktátor (inspirovaný vývojem některých evropských zemí), potlačoval opozici. K jeho zásluhám patřilo další budování průmyslu, moudrá snaha o větší rozrůzněnost zemědělské produkce (aby nebyla již tak zranitelná úpadkem jediné plodiny), sociální programy a – přes počáteční váhání – i podpora Spojencům ve druhé světové válce (Brazílie podporovala vítěznou alianci už v té první). Po válce musel odstoupit, jeho druhé prezidentování od roku 1951 provázely již ekonomické nesnáze a korupční skandály. Po pokusu o odstranění opozičního novináře upozorňujícího na aféry, do nějž byl Vargas zapleten, se roku 1954 zastřelil.

Prezident Juscelino Kubitschek (v úřadu 1956 – 1961), jehož matka byla českého původu, si zajistil místo v dějinách vybudováním – vedle velkých silnic propojujících zemi – nového hlavního města Brasília (od roku 1960), pozoruhodného souborem staveb moderní urbanistické architektury. Kubitschek vzbuzoval důvěru a optimismus, brazilská společnost se tehdy stávala městskou společností. Období, kdy byl v úřadě, je dnes považováno za zlaté roky a on sám je někdy připomínán jako otec moderní Brazílie. (Záměr postavit nové hlavní město blíže středu země, což by vedlo i k většímu rozvoji vnitrozemí, obsahovala již ústava z roku 1891.)

Špatná ekonomická situace a politická nestabilita nakonec vedly roku 1964 k puči, během něhož se moci chopila armáda, zavedla cenzuru, zakázala politické strany, několik stovek disidentů mučila a zavraždila. Její vláda skončila až roku 1985.

V 90. letech se za prezidentů Itamara Franka a Fernanda Henriqua Cordosa konečně dařilo pomalu zlepšovat ekonomickou situaci (hyperinflaci, zahraniční dluh) privatizacemi, tržní ekonomikou a zavedením nové měny, realu. Hospodářství rostlo, byla snížena vysoká míra inflace. Prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který je v úřadě od roku 2003 a který se na tento post vypracoval z čističe bot, továrního dělníka a odborového předáka, účinně udržuje rovnováhu mezi zlepšováním života chudých (bývá to podmíněno školní docházkou jejich dětí) a zodpovědnou rozpočtovou politikou (za jeho vlády byl např. splacen nesmírný brazilský zahraniční dluh). Problémy, před nimiž nyní Brazílie stojí, jsou např. nadále nespravedlivé přerozdělování bohatství, nevymýtitelná korupce, nízká vzdělanost nejchudších, rozdělení půdy či drogová kriminalita ve velkých městech.

Brazilská kultura

Jako je tomu i v případě jiných bývalých kolonií, řada kulturních projevů v Brazílii je výsledkem mísení vlivů několika kultur. Brazílie je výjimečná tím, že zde portugalský základ, obohacovaný domorodými tradicemi a dovezenými africkými vlivy (projevujícími se zejména podmanivými hudebními rytmy), vytvořil jedinečnou a nezaměnitelnou kulturu, jejíž životnost potvrzuje i její obliba a obliba jejích jednotlivých projevů po celém světě.

Z výtvarného umění indiánů je nejvýznamnější jejich produkce malovaných hrnčířských výrobků, na nichž najdeme složité vzorce, výjevy z každodenního vesnického života i portréty lidí a zvířat. Západní vlivy se v Brazílii prosazovaly formou dovezených výtvarných směrů (jejich prvními šiřiteli byli misionáři, především jezuitští). Jedním z nejvýznamnějších bylo baroko, jež se udrželo v některých oblastech mnohem déle než v Evropě a bylo svého času i jakýmsi brazilským národním uměním. Bohatě vnitřně zdobené kostely v Minas Gerais – často svědčí o mimořádném řemeslném umu zlatníků a řezbářů – mohly těžit z toho, že se zdejší rozkvět baroka časově shodoval se zlatou horečkou. Patrně nejslavnějším umělcem brazilského baroka je sochař a architekt Aleijadinho (tuto přezdívku, znamenající cosi jako „mrzáček“, si vysloužil podle své ochromující choroby, která mu nicméně nezabránila v tvorbě). Pomníkem jeho umění (a také umění jiného velkého barokního umělce, malíře Ataída) je kostel sv. Františka z Assisi v Ouro Preto, Aleijadinho vytvořil také působivé sochy dvanácti proroků v Congonhas. Jiné významné směry se vynořily ve dvacátém století, po přelomové události, kterou byl týden moderního umění v São Paulu (dodnes významném muzejním a výstavním centru, a to i v rámci amerického kontinentu) v roce 1922, a slučovaly evropské avantgardní směry (kubismus, expresionismus, surrealismus) s čistě brazilskými tradicemi. Nejznámější výtvory moderní brazilské architekury najde návštěvník v novém hlavním městě Brasília, jsou dílem jednoho z nejvýznamnějších moderních světových architektů Oscara Niemeyera.

Literatura sahá svými počátky do zpráv o objevené zemi v 16. století, dále ji rozvíjeli misionáři (asi nejvýznamnějším byl António Vieira). V době romantismu v 19. století pomáhalo písemnictví etablovat národní identitu, jejíž sebevědomí se zakládalo na indiánských tradicích a přírodním bohatství země. Za nejvýznamnějšího brazilského spisovatele je pokládán Machado de Assis z přelomu 19. a 20. století, který ve svých dílech pronikal pomocí ironického až cynického humoru, plného pesimismu, lidské vztahy – díla jako Posmrtné paměti Bráse Cubase (Memórias Póstumas de Brás Cubas) nebo Don Morous (Dom Casmurro). Jiným slavným spisovatelem, píšícím o těžkém životě rodné Bahie, je Jorge Amado – díla Mulatka Gabriela (Gabriela, Cravo e Canela) nebo Dona Flor a její dva manželé (Dona Flor e Seus Dois Maridos, též zfilmováno). Pro své komunistické přesvědčení žil v emigraci, v období 1950 – 1952 v tehdejším Československu (Praha, Dobříš). Patrně nejslavnějším současným spisovatelem, významným i v českých poměrech, je Paulo Coelho s asi nejslavnějším Alchymistou (O Alquimista).

Nejvíce se však k rozvinutí svérázného temperamentního charakteru Brazilců hodila hudba, zejména žánry, jež v sobě spojují hudbu a tanec. Po celém světě se proslavila svůdná samba, původně vzniklá v chudinských čtvrtích Rio de Janeira, jež má zřetelně africké kořeny. Dnes se samba stala přímo symbolem Brazílie a zdrojem národní identity. Později si svět získala ještě třeba jemnější bossa nova (slavná píseň The Girl from Ipanema), nedávno na krátkou dobu i lambada. Dále lze v Brazílii slyšet rychlý tanec forró, probouzený specifickým rytmem bubnu, trianglu a akordeonu, či maracatu (původně hudbu bicích nástrojů znějící k průvodům). Z interpretů populárních hudebních druhů jmenujme Carmen Mirandu, která se prosadila i v Hollywoodu, či Gilberta Gila, představitele tropikalismu (využívajícího mezinárodních hudebních postupů k obnovování národních tradic). V klasické hudbě se vedle italskými operami inspirovaného Carlose Gomese (autor opery Il Guarany, jež slavila triumf i v Itálii) ve světě prosadil především Heitor Villa-Lobos, který vkládal tradiční brazilské rytmy a melodie do symfonických skladeb, mnohdy i s využitím specifických lidových nástrojů (z jeho děl uveďme alespoň Bachianas brasileiras).

Z historie a kultury Recife

Oblast Recife („recife“ je portugalský výraz pro útes, což je jasná narážka na korálové útesy při pobřeží přístavu) patřila k prvním, jež byly v Brazílii kolonizovány portugalskými námořníky. Došlo k tomu v polovině 30. let 16. století. Z 15 brazilských kapitánií (viz výše) byla ta zdejší – s názvem Pernambuco – jednou z mála, jež prosperovala. Bylo to především zásluhou cukrové třtiny a Duarta Coelho Pereiry, tehdejšího správce Pernambuka. Jako pracovní síla se na cukrových plantážích lépe než domorodci osvědčili otroci z Afriky. Jejich dovážení mělo za následek nejen etnickou různost populace v místě, ale i významné kulturní obohacení zdejšího života. Zvláštní epizoda v dějinách Recife i celé oblasti nastala v letech 1630 – 1654, kdy se území dostalo pod nadvládu Holanďanů. Před tehdejším správním centrem oblasti, městem Olinda, dali Nizozemci přednost Recife – snad také proto, že jim zdejší krajina s mnoha kanály připomínala rodnou zem a Amsterodam (Recife se někdy přezdívá brazilské Benátky). Tehdy se město Recife stalo metropolí holandské Brazílie. Nepřehlédnutelnou osobností té doby je guvernér brazilského území vlastněného Holanďany Jan Mořic z Nassau. To on udělal vlastně z Recife město, přizval sem vědce i umělce k poznání a zachycení této části světa a ještě dále rozšířil holandské državy v této oblasti. Na dobu jeho správy dnes upomínají jak stavby z té doby, tak i kuriozita v podobě první synagogy v Novém světě, jež zde byla za nábožensky tolerantního Mořice z Nassau zřízena. Nakonec se Portugalci, Brazilci, domorodí indiáni a obyvatelé afrického původu spojili a Holanďany vyhnali (tzv. pernambucké povstání – insurreição pernambucana). Rozhodující obrat v historii města nastal během takzvané války podomních obchodníků (guerra dos mascates), 1710 – 1711, kdy obchodníci z Recife získali převahu nad pozemkovými vlastníky cukrových plantáží z Olindy. Recife je od té doby významným ekonomickým centrem, zatímco výstavnější Olinda centrem kulturním a historickým (od roku 1982 je historický střed Olindy na seznamu organizace UNESCO). Oficiálně je Recife hlavním městem Pernambuka od první poloviny 19. století. Významnou událostí z technické historie města je úspěšné zdolání Atlantického oceánu vzducholodí Graf Zeppelin v květnu 1930. Cílem cesty tehdy bylo právě Recife, později sem byla z Německa, z Frankfurtu nad Mohanem, zřízena přímá linka vzducholodi. V Recife ji dodnes připomíná věž, u níž vzducholoď kotvila.

V Recife i v blízké Olindě je spousta galerií a muzeí, jež se zaměřují na různé historické a kulturní aspekty místa – např. muzeum zaměřené na období holandské okupace, muzeum, které se věnuje místnímu domorodému etniku, muzeum s expozicí lidového umění či muzeum zrušení otroctví. Nicméně největším kulturním lákadlem jsou v Recife každoroční karnevalové oslavy s hudebními scénami na ulicích celého města. Účastníci se tu o svou bezpečnost nemusejí obávat tolik jako např. v Riu, zábava je zde také více lidovější. Jako je v Rio de Janeiru s karnevalem neodmyslitelně spojena samba, je takovým typickým hudebním žánrem pro karneval v Recife frevo (název této skladby a tance je údajně odvozen od slovesa „vřít“, jak zní v portugalštině – při poslechu freva má tanečníkům doslova hořet půda pod nohama). Jiným žánrem, oblíbeným během karnevalu, je maracatu se zřetelně africkými kořeny. Velkou událostí, jíž se zúčastňuje až 1,5 milionu lidí, je zahájení karnevalového týdne (před Popeleční středou) v sobotu slavností oslavující ranní rozbřesk – Galo da Madrugada (doslova „ranní kohout“), kdy průvod lidí v pestrých kostýmech následuje obří postavu kohouta za znění hudby. Jiná, i když podstatně méně známá oslava se váže k svátku svatého Jana (Festa Junina). Tyto slavnosti trvají téměř celou druhou polovinu června, tak jako jinde jsou spojeny se zapalováním ohňů a kromě toho zde ještě s ohňostrojem a též s převleky, tancem a pitím.

Jak se domluvit ^

• Úředním jazykem zde zůstala po kolonizátorech portugalština.
• Dalším často používaným jazykem je španělština z důvodu příbuznosti s portugalštinou a nutností komunikace s okolními latinskoamerickými státy. Angličtina je do určité míry rozšířena v obchodních kruzích a situace se lepší mezi mládeží.
• Obecně je znalost cizích jazyků velmi slabá.

Obyvatelstvo ^

• Počet obyvatel podle sčítání v roce 2007 se odhaduje na necelých 200 miliónů. Průměrná hustota obyvatelstva činí 23 ob/km², ale vzhledem k přírodním podmínkám je nerovnoměrná. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva je 55%.
• Národnostní složení Brazilců je vzhledem k historickému vývoji velmi pestré. Většinu obyvatel tvoří potomci Evropanů ( 48%), jen o něco méně je míšenců ( 43%). Afričané tvoří asi 7% a po půl procentu jsou zastoupeni Asiaté a původní indiánské obyvatelstvo.

Spropitné ^

• Všichni pracovníci ve službách budou očekávat spropitné. U hotelových nosičů a pokojských často představuje jejich jediný příjem. Obvyklá částka je 1USD za den. Na letišti je běžná odměna 1 USD za zavazadlo.
• Za služby v hotelích a restauracích je pravidlem ponechat spropitné ve výši 10 % z ceny, pokud jste byli spokojeni. U služeb taxi je zvykem zaokrouhlit částku směrem nahoru. Také místní řidiči a průvodci rovněž očekávají odměnu, její výše záleží na spokojenosti klienta, spropitné se dává i u čerpacích stanic, čističům bot a holičům.

Co nakoupit? ^

• K charakteris­tickým suvenýrům patří rukodělné výrobky z keramiky, kamene, slámy, kůže, krajky, stříbra a dřeva. Dárkem pro muže může být kvalitní doutník.
• Mezi nejoriginálnější brazilské suvenýry patří vypreparované dravé piranhas, figurky karnevalových tanečnic, dřevěné podobizny Krista Vykupitele, ametysty, acháty, brazilský národní nebo klubový dres, kořalka cachaca nebo kokosový likér Baianinha.

 

Orientační ceny ^

• Cenově patří Brazílie mezi přijatelné pro české cestovatele.
• poštovní známka do Evropy stojí 1,60 BRL,
• pohlednice 1 až 2 BRL
• minerálka 1l   1,50 BRL
• víno  1l   od 10 BRL
• malý chléb  0,50 BRL
• pivo 0,3l   1,50 BRL
• Cola v plechovce   0,80 BRL
• sýr 1kg   8–15 BRL
• uzeniny 1kg   8–15 BRL
• ovoce 1kg   1 BRL
• galon vody 3 BRL
• caipirinha 3 BRL
• hlavní jídlo v restauraci 15 – 28 BRL, víno 1l 20 BRL, káva 1,5 – 3 BRL
• benzín 1l cca 3 BRL

Obchody a tržiště ^

• Obecně se dá říci, že ceny potravin a běžných věcí jsou zcela srovnatelné s evropskými poměry. Nejvýhodněji nakoupíte samozřejmě v supermarketech, v malých nebo specializovaných obchůdcích na hlavních třídách a v centrech měst pořídíte dráže.
• V obchodech, kde je cena předem přesně stanovena se nesmlouvá, naopak smlouvejte na tržištích, cenu můžete srazit až na polovinu. Mějte připraveny drobné bankovky, prodavač bude tvrdit, že nemá nazpět.
• Prodejní doba v obchodech je většinou od 8:00 do 18:00 popř. 19:00. Řada samoobsluh a supermarketů má otevřeno nonstop. To je ale velmi obecné, každá instituce má svoji pracovní dobu, která se navíc liší i podle města a místa. Totéž platí i o prodejní době.
• Největším nákupním centrem je Shopping Center Recife s 465 obchody, 10 kinosály a několika restauracemi. Pro severozápadní oblast bylo vytvořeno Shopping Center Tacaruna s kombinací obchodů, služeb i odpočinku. Toto centrum se neustále rozšiřuje. Až do půlnoci můžete trávit čas v novém Shopping Paco da Alfandega, kde kromě módních obchodů, služeb, panoramatických restaurací byla vybudována i zahrada, otevřený prostor pro módní přehlídky, ale např. i hvězdárna. Módou a šarmem zaujme Plaza Shopping Casa Forte se 140 obchody a prostory pro relaxaci.

Peníze ^

• Peněžní jednotkou v Brazílii je 1 real ( BRL ), což je 100 centavos. Mince mají hodnoty 1,5,10,25,50 c­entavos a 1 real. Bankovky v oběhu mají hodnoty 1,2,5,10,20,50 a 100 realů.
• Nelze platit jinou měnou. Nejlépe směnitelný je americký dolar, který směníte v hotelech, bankách i směnárnách. S ostatními měnami můžete mít problém, někdy je lze směnit v centrále hlavních bank. Je možné použít i cestovní šeky v USD, které opět můžete směnit ve směnárnách, v bankách a některých hotelech.
• Nejlepší kurz nabízejí směnárny, kterých je ale minimálně a mívají otevřeno pouze ve všední den do 16:00 hod. Letištní směnárny nebývají také nejvýhodnější, v hotelech jsou kurzy podhodnocené.
• K největším bankám patří Banco de Brasil nebo Citibank. Bankomaty jsou ve všech velkých městech a jsou vhodné díky výhodnému kurzu i k výměně peněz.
• Kreditními kartami lze platit po celé zemi, nejrozšířenější jsou Visa, AmEx, Master-Card a Diner´s.
• Aktuální kurz naleznete na : http://www.cnb.cz/…nni_kurz.jsp
• Možnosti výměny v Salvadoru:
• Banco do Brasil (Cruzeiro de São Francisco 11, Pelourinho)a také na letišti.
• Bradesco (Rua da Misericordia, Cidade Alta) také s mezinárodními bankomaty v Pelourinho,na autobusové nádraží a letišti.
• Toursbahia, www.toursbahia.com.br, je jednou ze dvou oficiálních směnáren, kde můžete směnit hotovost nebo cestovní šeky.

Co vzít s sebou ^

• Budete se pohybovat v tropické oblasti, proto nezapomeňte opalovací krémy s vysokým faktorem, zklidňující prostředky po opalování, panthenol na popáleniny
• Lehké oblečení s dlouhým rukávem a dlouhými nohavicemi je vhodné jako prevence před obtížným hmyzem.
• Obuv do vody je vhodná, pokud se budete pohybovat v méně známých vodách.
• Kromě základního vybavení lékárničky přibalte léky proti průjmu a případným alergiím. Nezapomeňte na velmi kvalitní repelenty, nejúčiněji se údajně jeví Off, který zakoupíte přímo v Brazílii.

Počasí a kdy jet ^

• Podnebí je na většině území rovníkové, horké a vlhké, s malými výkyvy teplot a vysokými celoročními srážkami. 90% území leží v tropech, východní pobřeží je pod vlivem Atlantického oceánu. Rozlišují se období sucha a dešťů. Průměrná teplota v celé zemi je asi 25^oC s velkými rozdíly denních teplot. Zcela ojedinělým regionem je Amazonie, podmínky se liší v závislosti na vzdálenosti od oceánu a na různé nadmořské výšce. Teplota a vlhkost může být tak vysoká, že se pro mnohé stává nesnesitelnou.
• Brazilské léto od listopadu do dubna je teplé a vlhké, teploty překračují 30^oC, někdy vyšplhají i ke 40^oC, vlhkost bývá okolo 80%.V této době napadne také poměrně velké množství srážek. Oblast severovýchodu v okolí Recife je však v tomto vyjímečná, patří mezi nejsušší. Asi nejvhodnějším obdobím pro pobyt je konec listopadu a prosinec, kdy i příroda je nejkouzelnější. Nejteplejší měsíce jsou leden až únor, kdy i teplota moře vystoupá k 27^oC, ale vzhledem k menšímu počtu srážek se zde vlhkost drží těsně nad 70%.
• Za vysloveně zimní měsíce jsou považovány červen až srpen, kdy je počasí velmi deštivé a noci bývají chladnější. Denní teploty ale v této části udržují vysoký standart okolo 25^oC. Také moře se ochladí minimálně o jeden stupeň.

Rady na cestu ^

• V etiketě jsou dodržovány normální evropské zvyky. Podání ruky je běžné při setkání i při odchodu.
• V zemi je vysoce respektována katolická církev
• Nejčastějším gestem je vztyčený palec, což znamená: děkuji, vše OK,rád tě vidím apod. Zatímco vztyčený ukazovák znamená číslovku jeden – jedno pivo, jeden Real apod.
• Pozdrav Ciao se používá pouze při loučení.
• Pozvání do rodiny nebývá obvyklé; pokud k němu dojde, jedná se o projev zvláštních sympatií a důvěry. V takovém případě je nanejvýš vhodné přinést malou pozornost pro hostitelku.
• Venku nebo pod stanem lze spát pouze v kempech, kterých je však málo.

Elektřina, zásuvky ^

• Elektřina a napětí se mění v jednotlivých státech. Proto dbejte na kontrolu před připojením spotřebičů. Většina zásuvek má napětí 110 nebo 120 V. Některé hotely mívají 220 V, je to však výjimka.
• V oblasti Rio de Janeiro, Sao Paulo, Porto Alegre a Manaus převažuje 110/120 V, v Brasilii a Recife 220 V. Ve většině hotelů jsou zásuvky na 220 V, pro zástrčky se dvěma kulatými nebo plochými kolíky.
• Určitě doporučujeme adaptér.

Internet ^

• Internetové kavárny najdete ve všech velkých městech.Za minutu zaplatíte většinou okolo 0,30 BLR. Připojení nabízí i většina hotelů ve svých veřejných prostorách zdarma. U vícehvězdičkových bývá připojení zdarma i na pokoji.
• Internetový kód země je .br

Telefon ^

• Ve městech jsou na ulicích viditelně označeny veřejné telefonní automaty, některé jsou přímo na plážích. Místní je označují jako Orelhao. Telefonní karty se dají koupit v novinových stáncích po celém městě a stojí v rozmezí 2,50 až 10 reálů. Pro mezinárodní hovor z Brazílie vytočte předvolbu 0021, dále kód volané země a telefonní číslo Př. do ČR 0021 420 666 6­66 666
• Pro volání z ČR do Brazílie je nutno vytočit předvolbu 0055 a dále požadované číslo.
• Hlavními operátory v zemi jsou Brasil Telecom , Embratel , CTBC , GVT , Intelig, Telefónica a Telemar.
• Mobilní telefony fungují v Brazílii na jiné frekvenci než v Evropě, proto je potřeba mít duální telefon (podobně jako v USA).
• Roamingovými partnery pro T-mobile i O2 jsou Claro, Brasil Telecom, Nextel, TIM Brazil a Oi. Ceny volání zjistíte na stránkách vašich mobilních operátorů: Telefonica O2 http://www.o2.cz/…hranici.html, T-Mobile http://www.t-mobile.cz/…-v-zahranici, Vodafon http://www.vodafone.cz/…fy/index.htm
• Faxy jsou k dispozici na poštách a v některých vícehvězdičkových hotelech.
• Některá důležitá telefonní čísla:
• Záchranka ( Pronto- Socorro) 192
• Hasiči ( Bombeiros) 193
• Pořádková policie ( Polícia Militar) 190
• Federální policie (Polícia Federal) 194
• Kriminální policie ( Polícia Civil) 197
• Další důležité pro Rio de Janeiro
• DEAT ( policie pro turisty) – (21)3399–7170–5, 3399–7177–9
• Letištní policie- (21)3398–4752

Koupání a pláže ^

• Brazilské písečné pláže harmonicky kombinují slunce po celý rok, stín pod kokosovými palmami, teplé moře a čerstvý mořský vánek. Pláže se chlubí obrovskou rozmanitostí. Existují zde klidné zátoky, ideální pro koupání, plachtění , potápění i podvodní rybolov, stejně jako pláže u otevřeného moře, zátoky s obrovskými vlnami oblíbené surfaři. Některé jsou ukryty ve skalních útesech, které vytváří přírodní bazény z kamene, které jsou ideálním místem pro rodiny s dětmi.
• Pobřeží Pernambuca je 187 kilometrů dlouhé a jedno z nejkrásnějších v Brazílii. Samotné město Recife, které se nachází zhruba v polovině, má spoustu překrásných pláží. Mezi obyvateli i turisty je nejoblíbenější 7 km dlouhá Praia de Boa Viagem, která kombinuje teplé vody a jemný písek s infrastrukturou moderní metropole.  Je obklopena tmavou linií útesů, za kterými se při odlivu tvoří přírodní bazény. Kvůli ochraně přírody je zde zakázáno grilování na pláži a i obchodníci musejí zůstat přes ulici za pásmem písku. Rozkládá se od Praia Pina až po Praia Piedad. Kvůli zvýšenému počtu napadení žralokem byl zakázán surfing na městských plážích Pina, Boa Viagem a Candeias. Plavcům je doporučováno neplavat a nepřelézat za útesy. Jednak kvůli možnému výskytu žraloků, ale i kvůli nepředvídatelným proudům.
• Severní oblast sahá až k pláži Carne de Vaca nedaleko Paraíba, což je něco přes hodinu jízdy. Nejjižnější pláž je Sao José da Coroa Grande je dosažitelná za dvě hodiny. Každý den tedy můžete okusit kouzlo jiné pláže.
• Surfaři vyhledávanou pláží je Gambu, 35 km od Recife a pro potápěče je ideální Praia Porto de Galinhas 60 km jižně od Recife, kterou speciální časopisy označují jako nejlepší v Brazílii.
• Asi 20 kilometrů severně od Recife v Maria Farinha se rozkládá Veneza Water Park s vodními plochami a vodními atrakcemi nejen pro děti. Je otevřen denně od 9 do 17 hod. ( www.venezawaterpark.com.br). Obrovský aquapark Beach park se nachází asi 15 minut od města Fortaleza a poskytuje zábavu a vzrušení na 170 tisících metrů čtverečných. Je zde údajně nejvyšší skluzavka na světě ( 41 m vysoko, rychlost skluzu dosahuje 100 km/h.) Je otevřen denně od 11 do 17 hodin. Ceny: dospělí 95 USD/den, děti 85 USD ( od 1m do 12 let věku)/den. Více na www.beachpark.com.br

 

Wellness ^

• Mezi nejkrásnější lázeňské rezorty patří prestižní Casa Grande Hotel Resort & Spa na ostrově Guaruja v blízkosti Sao Paula. Nabízí estetické i terapeutické ošetření za pomoci nejmodernějších metod, masáže, aromaterapii, hydromusikoterapii aj. Z lázeňských zařízení jsou zde Spa bazény, vyhřívaný bazén, sauna, fitness. Na vše dohlíží odborný personál. Více na www.spamedguaruja.com.br
• Zajímavým centrem je na jihovýchodě u Porto Alegre Kurotel Longevity Center and Spa, Nações Unidas, 533 Gramado, RS, které se zaměřuje na dlouhověkost prostřednictvím přírodní medicíny. Tzv. Metoda Kur se zaměřuje na na sebeuvědomění, prediktivní medicínu, zdravé životní návyky. Můžete využít programy na hubnutí, na odvykání kouření, na stress, body terapie, hydratace čokoládou, čajové terapie, stimulační masáže na zmírnění celulitidy aj. Najdete zde i speciální programy pro těhotné nebo pro celou rodinu s využitím chůvy na hlídání. Více na www.kurotel.com.br
• Welness služby nebo různou škálu lázeňských procedur nabízejí i některé luxusní hotely v Recife a okolí.
• V samotném Recife je to např. Dorisol Recife Grand Hotel, který nabízí bazény, saunu, posilovnu a vířivky. Podobným vybavením se pyšní Mar hotel Recife. Spa a wellness centrum, saunu a venkovní bazén mohou užívat návštěvníci hotelu Shelton Inn Mar na Praia de Piedade.
• V Porto Galinhas je nejluxusnějším rezortem Enotel resort & Spa, který je považován za oázu klidu a krásy. Kromě bazénu s teplou vodou a fitness vás může zlákat salon krásy, různé formy relaxačních masáží, Spa pro páry, Spa jeskyně nebo sauny.

Potápění ^

• Brazílie je nepochybně velmi krásným místem pro potápění. Je třeba, ostatně jako všude, zvolit tu správnou lokalitu. Některé si zde tedy uvedeme, ale je jich v Brazílii pochopitelně mnohem více.
• Oblast Fortaleza – podmořský park.V této oblasti se nalézají velice zajímavé lokality, které rozhodně stojí za návštěvu.
• Pedra da Risca do Meio – Avião Bandeirante je název velice pěkného a svou náladou romantického vraku letadla havarovaného v roce 1989. V současné době leží v hloubce 28 metrů. Jeho podložím je písčité dno, a tak zde není hojné rostlinstvo, ale fauna je zde pestrá. Kromě několika druhů drobných rybek se zde usídlila muréna, která není ráda, je-li vyrušována. Dále zde můžete potkat kanice, netopýrníky a mnoho dalších. Trup letadla je poměrně zachovalý. Viditelnost je zde kolem 20 – 30 metrů tedy velice dobrá.
• Pedra do Mar je další lokalitou v této oblasti. Je to překrásné místo plné drobných rybiček i velkých ryb. Místy je zde slabší proud, a proto se ocitnete v záplavě obrovského množství kamarádských rybek. Lze zde ovšem potkat i žraloky, rejnoky, murény, langusty a z flóry především mořské houby. Hloubka je zde kolem 22 metrů a viditelnost v hloubce až 20 metrů.
• Risca do Meio je okouzlující lokalitou s velkým množstvím podmořské fauny i flóry. Je to místo se skupinou skal a velkou trhlinou s hloubkou od 20 metrů do 28 metrů. Potkáte zde mimo jiné želvy, langusty, rejnoky, hejna barevných rybiček rozmanitých druhů a z flóry uvidíte korály a rudé řasy.

Sport a zábava ^

• Ze sportovních aktivit samozřejmě všechna střediska nabízejí pestrou paletu vodních sportů, kdy asi nejtypičtějším je surfing, kateboarding a všechny jiné oplachtěné discipliny. Na každé pláži se můžete připojit ke skupinkám hrajícím plážový fotbal, volejbal apod.
• Golfisté mohou využít hřiště Caxanga v Golf a Country Clubu na Avenida Caxanga, kde je otevřeno kromě pondělí od 7:00 do 18:00.
• Kdo není sportovec, ale přece chce něco podniknout pro své tělo, může navštívit školy samby nebo bojového tance capoeira.
• Mirabilandia – je třetí největší zábavní park v Brazílii s pozemními  atrakcemi ( více na www.mirabilandia.com.br). Vstupné je 22 reálů/osobu, otevřeno je každý den od 15:00 do 21:00
• Největší atrakcí roku je The Recife e Olinda Carnival v týdnu před Popeleční středou, velice bujaré jsou i oslavy příchodu Nového roku na pláži Praia de Boa Viagem a v Recife Antigo. V ostatních obdobích můžete navštívit bezpočet diskoték, barů nebo jen posedět při sklence v restauraci s rozličnou světovou kuchyní.
• Noční život Recife je koncentrován podél pláží, kde je spousta venkovních tropických barů otevřena do pozdních hodin. Nejvíce nočních klubů najdete na The Bom Jesus Street  v Recife Antigo. Nejpopulárnější mezi mládeží je Downtown Pub – A Casa do Rock , který bývá velice často přelidněný, mohou být i fronty na vstup ( www.downtownpub.com.br). Živé hudební show brazilské hudby, jazzu a blues nabízí Budega Club. Především pro střední generaci je určen Depois Dancing Bar. Dodržujte doporučení navštěvovat noční podniky v páru nebo ve třech kvůli bezpečnosti.
• Ve městě můžete zhlédnout nejnovější filmy v několika multiplexech, např. Tacaruna, Multiplex Recife, Multiplex Boa Vista, Multiplex Casa Forte aj.
• Nejznámější divadelní scénou je Teatro Santa Isabel, která je dějištěm klasických her, oper i koncertů.

Historické lokality ^

• Recife je s 1,5 miliónem obyvatel 5. nejlidnatějším městem Brazílie a správním střediskem státu Pernambuco. Je známým městem kanálů a mostů, proto se často nazývá Brazilské Benátky. Ve středu města stojí za zhlédnutí na obdélníkovém náměstí Patio de Sao Pedro stejnojmenná katedrála z roku 1782, na  Praca da República stojí Teatro Santa Isabel a Palacio da Justica. Stará věznice Casa da Cultura byla přeměněna na kulturní a nákupní centrum tradičních řemeslných výrobků. Populárním místem je pomník Malakoff Tower v tuniském stylu, kde je hvězdárna a kulturní centrum. Nejzajímavějšími církevními stavbami jsou Kaple Francisca de Assisi z roku 1612, Sao Pedro dos Clerigos se stěnami vyřezávanými ze dřeva a Basílica de Nossa Senhora do Carmo postavená roku 1663. Dalšími turistickými cíli jsou např.:
• Museo do Estado de Pernambuco ve Fort Cinco Pontes
• Ricardo Brennand Institute
• Synagoga Kahal Zur Izrael
• Museum of the Northeastern Man
• Museu do Homem do Nordeste
• Parque Histórico Nacional dos Guararapes
• Olinda , jehož historické centrum je zapsáno na seznamu UNESCO

Hory a vnitrozemí ^

• Povrch území tvoří převážně pahorkatiny a nížiny. Na severu se rozkládá Guyanská vysočina s nejvyšší horou Pico de Neblina (3014 m), která se vypíná na hranicích s Venezuelou. Východ a jihovýchod země vyplňuje rozsáhlá Brazilská vysočina. Dosahuje průměrných výšek 1000 až 1500 m s výjimkou jihovýchodního pobřežního pásu. Zde se tyčí štít Pico da Bandeira (2890 m).
• Zbytek území ve vnitrozemí představuje Amazonská nížina s bažinatými a záplavovými oblastmi.

Moře ^

Celé pobřeží okolo přístavu Recife je omýváno Atlantickým oceánem.

Okolní země ^

• Na severu Brazílie sousedí s Francouzskou Guayanou, Surinamem, Guyanou, Venezuelou, Kolumbií, na západě má za sousedy Peru a Bolívii, na jihu Paraguay, Argentinu a Uruguay.
• Guayana – nutné vízum, jednorázové turistické s platností na 3 měsíce za 20 USD, při opuštění země se platí povinná odletová daň cca 22 USD, platí se v hotovosti. Přihlašovací povinnost není zavedena.
• Surinam – nutné vízum, platnost je 2 měsíce
• Venezuela – občané ČR obdrží v letadle, popř. na hraničním přechodu turistická víza formou bezplatné turistické karty DIEX 2. Mohou zde pobývat maximálně 90 dnů. Přihlašovací povinnost není zavedena.
• Kolumbie – můžete cestovat bez víz za účelem turistiky a návštěvy po dobu 90 dnů. Je nutné používat oficiální hraniční přechody a požádat o vstupní razítko. Jeho absence by vám zkomplikovala odjezd ze země.
• Pro Peru i Bolívii – při turistických cestách do 90 dnů není požadováno vízum. Přihlašovací povinnost není zavedena. Při opuštění Peru je nutné předložit výstupní lístek, při použití letiště je třeba zaplatit letištní poplatek, který u mezinárodních letů činí 31 USD, v Bolívii 30 USD.
• Paraguay – nejsou požadována víza. Při výjezdu je třeba počítat s placením letištního poplatku cca 31 USD, který je vybírán u přepážky ( Tasa de Embarque) od všech cestujících.
• Uruguay také nepožaduje víza při turistických cestách do 90 dnů. Přihlašovací povinnost není zavedena, na hranicích se vyplňuje vstupní popř.výstupní formulář. Platí se letištní poplatek, do Argentiny 17 USD, do ostatních zemí 31 USD.
• Argentina – víza se udělují v závislosti na účelu a délce pobytu, většinou do 90 dnů. Přihlašovací povinnost se nevyžaduje. Při opuštění země se vybírá letištní poplatek 18 USD u přepážky Tasa de Embarque od všech cestujících.
• Francouzská Guyana – pro zámořská území Francie platí bezvízový styk po dobu 90 dnů. Pro občana ČR není nutná přihlašovací povinnost. Při kontrole nezletilé osoby mladší 18 let cestující bez doprovodu dospělé osoby mohou vyžadovat fr.úřady písemný souhlas rodičů s cestou do zahraničí.
• Všechny údaje mají jen informační charakter, před vstupem do země si je ověřte na příslušných zastupitelských úřadech. Více na www.mzv.cz.

 

Příroda ^

• Rozsáhlé území Brazílie se dá rozdělit na tři zcela odlišné přírodní celky, Guyanskou vysočinu na severu, Brazilskou vysočinu na jihovýchodě a Amazonskou nížinu. Porost tvoří většinou tropický deštný les ( selva ) s velkým bohatstvím rostlinných druhů. Orná půda tvoří 6% plochy země, pastviny 22% a lesy 58%. Světově významná je produkce plodin tropického a i mírného klimatického pásma. Brazílie zaujímá světové prvenství v produkci kávy, sklidí se zde čtvrtina světové produkce. Kávovníků je na šedesát druhů, pěstuje se především kávovník arabský. První místo Brazílii patří i v produkci sisalu,pomerančů a manioku, stříbrnou příčku zaujímá ve sklizni cukrové třtiny, sóji, banánů, mandarinek, kakaových bobů, ananasu,tabáku, bavlny a dalších. Rozšíření je chov skotu a prasat, chlubit se může i největším stádem koní na světě. Velice důležitá je těžba dřeva, sběr přírodního kaučuku, lístku cesmíny paraguayjské na čaj yerba, maté nebo para ořechů.
• Brazílie disponuje ohromným surovinovým bohatstvím. Světově významná je těžba rud železa. Země ukrývá i řadu dalších neželezných kovů, bauxit, mangan, chrom, zinek, cín, uranové rudy aj. Těží se zde také ropa, diamanty, akvamaríny, ametysty, citríny a zlato.
• V Brazílii je okolo 350 oblastí chráněným státem, z toho 35 národních parků. Veřejnosti jsou přístupné pouze některé, jiné lze navštívit na zvláštní povolení.
• Zcela samostatnou biologickou jednotkou je Amazonie, jejíž prales zabírá téměř 42% brazilského území. Národní park Jaú v povodí Río Negro chrání centrální oblast tropických deštných pralesů. V Amazonii má domov přes 3000 druhů stromů. Na obřích stromech žijí četné epifyty, především bromélie náležející k orchideím. Z živočichů zde sídlí kapustňáci, několik druhů říčních želv, různé druhy kajmanů, vydry obrovské, četné druhy opic, jaguáři, oceloti a jiní. Bohatství fauny a flory je obrovské, některé druhy jsou endemité, tzn. že se vyskytují pouze zde, jedná se především o motýli a ptáky.
• Nejatraktivnějším přírodním úkazem jsou vodopády Iguacú, které leží na dolním toku stejnojmenné řeky na hranici s Argentinou. Vodní masa se řítí v půlkruhu do Ďáblova chřtánu, který je dominantou oblasti. Neburácí zde však jen jeden vodopád, najdeme zde 21 větších a 250 menších peřejí o celkové šíři 4 km. Iguacú jsou dvakrát širší než Viktoriiny vodopády a mají dvaapůlkrát větší průtok než Niagarské.
• Nejznámější brazilskou přírodní rezervací je Pantanal na jihozápadě Brazílie který zabírá plochu jako polovina Francie. Je rájem ornitologů a biologů vůbec, lovců piraní a pozorovatelů opic. Je nejrozmanitějším mokřadem na zemi a Brazilci jej právem nazývají „Rajská zahrada“. Ke zvláštnostem fauny Pantanalu patří čápovití ptáci jabiru a kajmani.
• Asi 500 km východně od pobřeží Recife je potápěči vyhledáván Národní park Marinho de Fernando de Noronha.

Turistické lokality ^

• Stát Pernambuco se pyšní rozsáhlými plážovými resorty, kam míří především milovníci klidného pobytu s luxusním zázemím a potápěči obdivující staré vraky na dně Atlantiku.
• Hlavní město Recife je díky vodním kanálům a bezpočtu mostů nazýváno „Benátkami Brazílie“. Je oblíbeným cílem sluncechtivých turistů, kde nejnavštěvovanější je 7 km dlouhá Praia de Boa Viagem, která kombinuje teplé vody a jemný písek s infrastrukturou moderní metropole.  Je obklopena tmavou linií útesů, za kterými se při odlivu tvoří přírodní bazény. Kvůli ochraně přírody je zde zakázáno grilování na pláži a také obchodníci musejí zůstat za pásmem písku.
• Překrásné pláže vám nabídne i historicky významné město Olinda. Severně od ní se nacházejí např. Janga Beach, Rio Doce, Praia da Maria Farinha aj.
• Vyhledávanou destinací je ostrov Itamarcá 50 kilometrů severně od Recife. Zajímavý je čtyřhvězdičkový hotel, který je umístěn v bývalé holandské pevnosti Orange přímo ve vodě. Výlet lodí si můžete udělat na blízký ostrov Coroa do Aviao.
• Porto de Galinhas se nachází asi 60 km jižně od Recife a jeho historie je spjata s legálním i ilegálním dovozem otroků. Toto letovisko má jedny z nejkrásnějších pláží, které se vinou podél malebného zálivu, většina z nich je chráněna korálovými útesy a lemována kromě kokosových palem mangrovníky a stromy kešu. Jsou vyhledávány především milovníky potápění a jsou považovány za rušnější. Za klidem se proto vydejte na 3 kilometry vzdálenou Praia de Maracaípe.

Řeky ^

• Největší řekou země a zároveň celého světa je přes 7 tisíc kilometrů dlouhá Amazonka s levými přítoky Icá, Jarupá a Río Negro, pravými např.Juruá, Purus, Madeira a Tocantis. Jih Brazílie odvodňuje veletok Paraná s největším přítokem Paraguay.
• Ve státě Pernambuco jsou hlavními řekami Capiparibe, Beberibe, Jiquiá, Tejipió, Jordao a Pina, které nejsou zdaleka tak vodnaté jako výše zmiňované.