Faro (Algarve)

Rizika a očkování ^

• Povinné očkování: Očkování proti žluté zimnici se požaduje od osob starších 1 roku, které přijíždějí ze zemí s endemickým výskytem žluté zimnice. Očkování by mělo proběhnout nejméně 10 dní před vstupem do země.
• Doporučená očkování: V případě pobytu v místech s neznámou hygienickou úrovní se doporučuje očkování proti virové hepatitidě A, popř. B.

Celní předpisy ^

• Bezcelně je do Portugalska povoleno dovážet toto zboží k osobní spotřebě:
• cigarety (200 ks), alkohol nad 22 % (1 l) nebo alkohol pod 22 % (2 l), parfémy (50 ml) a osobní léky
• Předměty k osobní potřebě:
• osobní šperky, fotoaparáty, sportovní potřeby (i jízdní kola), lovecké zbraně s náboji, přenosné hudební nástroje, přenosné hudební přehrávače a televizní a rozhlasové přijímače, přenosné osobní počítače
• Celní deklarace tohoto zboží není nutná (je nutná pouze na výslovnou žádost celních orgánů v závislosti na druhu a množství zboží).
• Dovoz věcí (tiskovin, fotografií, písemností), které mohou být pro svůj charakter považovány za namířené proti oficiálním institucím, může být zakázán.
• Vyvážet se nesmějí výrobky neobchodní povahy v hodnotě nad 45 € u osob starších 15 let a nad 23 € u osob mladších 15 let, neautorizovaná vydání knih z fondu národního kulturního bohatství, esence k výrobě portugalských vín, zdraví škodlivé potraviny a léky.
• Dovoz platebních prostředků, šeků a kreditních karet určených pro pokrytí potřeb cizince není omezen.
• Zlato a drahé kovy se smějí dovážet pouze ve formě předmětů pro osobní potřebu. V případě zlatých mincí a jiné podoby zpracovaného zlata je nutné předchozí potvrzení centrální banky Banco de Portugal.

Kontakt na zastoupení ČR v zemi ^

Honorární konzulát České republiky v Portugalsku
Avenida 5 de Outubro, 55, I. Esq., Faro
8000

tel.: 00351/289 412 750
fax: 00351/289 806 310
e-mail: faro@honorary.mzv.cz

Vedoucí úřadu: Paulo NEVES
Funkce: honorární konzul
Působnost úřadu: jih Portugalska (provincie Algarve)

Úřední hodiny: úterý a čtvrtek 14.30 – 18.00

Kontakt v ČR na zastoupení země ^

Velvyslanectví Portugalské republiky
Pevnostní 9, Praha 6
160 00

tel.: 257 311 230, 257 311 231
fax: 257 311 234
e-mail: embport@mbox.vol.cz
web: www.embportugal.cz

titulář J. E. p. Fernando DE CASTRO BRANDAO
funkce velvyslanec

Úřední hodiny 9.00 – 16.00 /Po – Pá/

Konzulární oddělení
Consular section
Pevnostní 9, Praha 6
160 00

tel.: 257 311 230, 257 311 231
fax: 257 311 234
Úřední hodiny 14.00 – 16.00 /Po, St, Pá/ a dále po předchozí domluvě

Vstupní víza ^

• Občanům České republiky stačí pro vstup do Portugalska pouze platný cestovní pas nebo občanský průkaz (ne s odděleným rohem), přičemž platnost cestovních dokladů musí trvat minimálně po dobu pobytu v Portugalsku.
• Občanský průkaz platí jako cestovní doklad pouze pro jeho držitele – dítě cestující společně s rodičem, který má pouze občanský průkaz, musí mít vlastní platný cestovní pas, i když je zapsané v občanském průkazu rodiče.
• Dítě cestující s rodičem, v jehož platném cestovním pasu je zapsáno, nepotřebuje pro vstup vlastní cestovní doklad. Dítě zapsané v pasu před 1. 9. 2006 takto může cestovat do věku 15 let, dítě zapsané v pasu po 1. 3. 2008 do 10 let.
• V Portugalsku je přihlašovací povinnost – ubytovací zařízení jsou povinna ohlásit pobyt cizince a adresu do 3 dnů. Pokud se cestovatel ubytuje privátně, je povinen se do 3 dnů dostavit na cizineckou policii.

Bezpečnost ^

• Portugalsko je v rámci Evropy bezpečnou zemí. Ve velkoměstech se však stále odehrává drobná kriminalita. Turisté by měli dávat pozor zejména na příruční zavazadla.
• Nejrozšířenější formou kriminality jsou kapesní krádeže a krádeže cenností z automobilů.
• Doporučuje se nosit spíše kreditní kartu či cestovní šeky než velkou hotovost a dále nevozit s sebou přebytečné doklady.

Doprava ^

• K řízení motorových vozidel v Portugalsku stačí platný řidičský průkaz ČR. Není třeba si obstarávat mezinárodní řidičský průkaz, ale je nutné mít s sebou tzv. zelenou kartu.
• Povolená rychlost v obci je 50 km/h, mimo obec 90 km/h a na dálnici 120 km/h.
• Maximální povolené množství alkoholu v krvi je 0,5 promile.

Odlišnosti a zajímavosti v dopravních předpisech:

• dopravní předpisy jsou podobné těm v ČR
• hodně se dbá na přednost zprava
• Ceny pohonných hmot v Evropě
• V odlehlých oblastech je četnost čerpacích stanic relativně malá, doporučuje se tedy natankovat plnou nádrž, kdykoli je to možné.

Místní doprava ^

• Z mezinárodního letiště Faro se do centra města můžete dostat autobusem, taxi nebo pronajatým autem.
• Existují dva typy autobusů, které pendlují mezi letištěm a městem. První jsou autobusy městské hromadné dopravy, které jsou nejlevnější volbou (lístek do centra stojí 1,65 €), cesta zabere 20 minut. Cesta tzv. shuttle busem stojí o poznání více. Jinak ve městě funguje autobusová doprava, můžete se dostat do přilehlých vesniček v oblasti Algarve za relativně dobré ceny. Do asi 70 km vzdáleného letoviska Lagos se dostanete za cca 5 €.
• Cesta taxi z letiště do centra stojí 10 €, jinak cena taxislužby ve městě přibližně odpovídá evropskému standardu.
• Auto si můžete pronajmout již na letišti nebo kdekoli ve městě. Cena se odvíjí od věku řidiče, doby a délky pronájmu a typu auta. Obecně se dá mluvit o cenách mezi 40 – 100 € na den. Využít můžete například služeb společností Europcar nebo Sixt. Porovnejte, zda není výhodnější objednat pronájem auta po internetu z domova. K dispozici jsou např. stránky www.hertz-europe.com, www.avis.cz, www.sixt.de nebo www.holidayautos.cz.

Výlety ^

• Pokud se rozhodnete pro výlet do města Faro (viz Google maps), projděte si jeho historické centrum schované za městskými hradbami. Objevíte tu katedrálu ze 13. století, biskupský palác, kostel Panny Marie Karmelské a mnoho dalších pozoruhodných staveb. Jestliže máte rádi historii, navštivte městské archeologické muzeum. Najdete je v budově bývalého kláštera poblíž katedrály, otevřeno má od pondělí do pátku (10 – 12 a 14 – 18 hodin), vstupné pro dospělého je 2 €. V přístavu naleznete další zajímavé muzeum, tentokrát námořní. Uvidíte zde modely lodí a seznámíte se blíže s historií mořeplavectví a rybolovu v celé oblasti. Museu Maritimo má otevřeno od pondělí do pátku pouze od 14.30 do 16.30 hodin, vstupné pro dospělé je 1 €.
• Východně od města Faro leží bývalý rybářský přístav Lagos (viz Google maps). Důležitou roli hrával hlavně v minulosti, kdy zde začínaly všechny objevitelské mořeplavecké cesty. S historií těchto cest se můžete seznámit v regionálním muzeu, dodnes si zde také můžete prohlédnout historické loděnice. Najdete ho ve starém městě, spolu s dalšími historickými budovami: kostelem sv. Antonína nebo pomníkem Jindřicha Mořeplavce.
• Pokud Vás omrzí odpočinek na pláži, můžete si vyjet do oblasti pohoří Serra do Mochique. Nejvyšší horou je Fóia. V blízkosti jsou i lázně Caldas de Monchique.
• Dalším známým letoviskem v oblasti je Albufeira (viz Google maps). Kromě výborného turistického zázemí a dobrých podmínek pro všechny vodní sporty (podobně jako v ostatních střediscích) je toto místo vyhlášeno typickou pyrenejskou atrakcí – býčími zápasy. Portugalská korida se pyšní šetrnějším zacházením s býkem, toreador sedí na koni, jejž výborně ovládá, a k tomu všemu hraje kapela. Pro místní obyvatele je korida velmi sváteční událostí.

Jídlo a pití ^

• Portugalská kuchyně je v Evropě méně známá, ale je velice pestrá a zdravá. Jídelníček je bohatý na dary moře, čerstvé ovoce a zeleninu, oblíbené jsou také kozí a ovčí sýry, koření, česnek a olivový olej.

Speciality

• V Portugalsku se často servírují polévky, typická je např. polévka z korýšů nebo kapustová polévka. Národním jídlem je treska (bacalhau), která se upravuje na nespočetně způsobů. Ve vnitrozemí se konzumují spíše pokrmy z vepřového, jehněčího nebo telecího masa. Portugalci vyrábějí klobásy v různých variacích. Zkuste třeba ochutnat vinnou klobásu s hrozinkami. Mezi další specialitu patří espetada de vaca – hovězí na grilu v česnekové marinádě nebo sardinhas assadas – grilované sardinky.
• Po jídle nesmí na stole chybět dezert (sobremesa). Opravdu výtečný je tart de natas – smetanový dort nebo pastel de nata – košíček plněný smetanovo-vaječným krémem.
• Velice oblíbeným nápojem je káva, která se pije hodně sladká a může se dochutit dobrým likérem nebo skořicí. Portugalská vína jsou proslavená po celém světě. Pěstují se ve 47 vinařských oblastech, nejznámější z nich je portské víno a Madeira. Z místního vína se také vyrábí pálenka agurdente.

Restaurace

• Portugalci žijí bujarým nočním životem – proto vstávají později a oběd mívají kolem 14. hodiny. Večeři podávají nejdříve ve 20 hodin. Pokud se chcete levně najíst, navštivte místní podnik tasca neboli taverna. Levné menu dostanete také v casa de pasto. Čerstvé ryby si můžete objednat především v podniku marisqueira a pokrmy na roštu dostanete v podniku churrasqueira. Na pivo si zajděte do cervejarias a tradiční speciality naleznete v pausadas. Ceny v restauracích jsou dost podobné jako u nás, ale v oblasti Algarve je vše dražší.

Náboženství a tradice ^

• Náboženské složení v Portugalsku: katolíci (97 %), bez vyznání (2 %), zbytek tvoří protestanti různých denominací, muslimové, hinduisté a nepatrná židovská komunita

• Státní svátky

  Nový rok – 1. leden

  Velký pátek – pohyblivý svátek (březen – duben)

  Den svobody – 25. duben (výročí tzv. karafiátové revoluce 1974)

  Svátek práce – 1. květen

  Den Portugalska – 10. červen

  Boží tělo – pohyblivý svátek (červen)

  Nanebevzetí Panny Marie – 15. srpen

  Vyhlášení republiky – 5. říjen

  Svátek Všech svatých – 1. listopad

  Obnovení nezávislosti – 1. prosinec

  Neposkvrněné početí – 8. prosinec

  Vánoce – 25. prosinec

• Mimo národních svátků je třeba počítat s tím, že v Portugalsku existují i svátky regionální a městské (např. v Lisabonu 12. 6. – sv. Antonín; v Portu 24. 6. – sv. Jan)

• Náboženská a posvátná místa ve Faro
  • kostel Panny Marie Karmelské (Nossa Senhora do Carmo)
  • na hlavním náměstí katedrála ze 13. století, naproti níž je biskupský palác
  • kostel svatého Vavřince v obci Almancil

Historie - Kultura ^

Historie Portugalska

Prvním známým etnikem obývajícím území dnešního Portugalska byli Lusitánové, jichž se Portugalci cítí být přímými potomky a kteří se v oblasti usadili v prvním tisíciletí před naším letopočtem.

V období druhého století před Kristem je portugalské území cílem římských výbojů a v prvním století před naším letopočtem se stává římskou provincií jménem Lusitania. Za Římanů zažívá oblast období prosperity, jsou zakládána mnohá města. Dědictvím z římské doby je portugalský jazyk mající původ v latině, pěstování vinné révy a z té doby pochází také název dnešního státu. Cale, jméno obydleného území při ústí řeky Douro, Římané specifikovali jako přístav – Portus Cale.

Za pozdějšího období, kdy území zaplavovaly v 5. a 6. století germánské kmeny, zejména Svébové a Visigóti, si noví obyvatelé název přizpůsobili na Portucale, z toho se později stalo Portugale. Označení přístavu pak bylo vztaženo na moderní město stojící na místě původního Cale – Porto – a také na slavné víno zdejší provenience. Další invazí byla ta maurská, která potkala Pyrenejský poloostrov po roce 711.

S koncem maurské okupace a obdobím reconquisty je spojeno také zformování nezávislého portugalského státu. První portugalský stát vznikl již roku 868, počátky portugalské samostatnosti jsou pak spjaty s osobou Afonsa Henriquese a bitvami: u São Mamede roku 1128, po níž se Afonso prohlásil knížetem portugalským a ve které hájil nezávislost země na sousedních státech, a u Ourique 1139, kde porazil Maury a byl prohlášen portugalským králem Afonsem I. Jako krále jej (a tím pádem Portugalsko jako samostatný státní útvar) uznali roku 1143 okolní představitelé světské moci a roku 1179 papež. Definitivně bylo portugalské území znovudobyto z maurských rukou roku 1249, kdy byla získána oblast Algarve v jižním cípu Portugalska, kde se arabský vliv projevil nejvýrazněji.

Roku 1255 se Lisabon stává hlavním portugalským městem pro svou centrální pozici, roku 1290 zde byla založena první portugalská univerzita, později přestěhovaná do Coimbry. V té době také Portugalsko získává své hranice, po staletí překvapivě neměnné. Neuvěřitelnou trvalost prokázalo také spojenectví s Anglií, datující se od Windsorské dohody z roku 1386. Třebaže aliance těchto dvou zemí prošla mnoha kolizemi, je to nejdelší diplomatické spojenectví v historii (představitelé obou států se na ně se vší vážností odvolávali i ve 20. století).

V té době také Portugalsku vzchází zlatý věk – nejdříve období objevů, vystřídané následným obdobím koloniální říše. Objevy, nepředstavitelné bez klíčové podpory moudrých panovníků, jako byl Jindřich Mořeplavec, jenž objevitele opatřoval nejlepšími dostupnými mapami a plavidly, byly započaty dobytím bohatého obchodního města Ceuta v severní Africe roku 1415. Z objevů můžeme dále jmenovat Madeiru (1419) a Azorské ostrovy (1427), jež Portugalsku zůstaly dodnes. Kolumbův plán na dosažení Indie po moři plavbou na západ Portugalci odmítli (tušili snad, že taková cesta je výrazně delší než plavba východním směrem?), roku 1497 Bartolomeu Dias obeplul Mys Dobré naděje, a otevřel tak cestu do Indie kolem afrického kontinentu, kam pak doplouvá Vasco de Gama 1498. Brazílii objevuje Portugalec Pedro Cabral roku 1500. O dobývání asijského území se pak dále zasloužil Afonso de Albuquerque. První pokus o plavbu kolem světa vykonal Fernão de Magalhães. Portugalsko se tak stává jednou ze světových velmocí, jejíž důležitost se nezakládá ani tak na uplatňování moci na politické mapě Evropy, ale na zámořských državách v Jižní Americe, Africe a Asii (Portugalci dospěli až na Dálný východ, na území dnešní Indonésie, Číny a Japonska). Portugalsko tehdy dominovalo v jižním Atlantiku a v Indickém oceánu, měřit se s ním mohly jen státy jako Anglie, Francie nebo Španělsko (se kterým si roku 1494 dokonce „rozdělilo svět“, kdy západní polokoule patřila Španělsku a východní Portugalsku). Portugalsko rozeselo po svých koloniích řadu obchodních center, kvetl zejména obchod s otroky a kořením.

Postupně se však dostavoval úpadek, na konci 70. let 16. století se portugalský trůn uvolňuje a dosedá na něj španělský král Filip II. (roku 1580 jako portugalský král Filip I.). Celý Pyrenejský poloostrov je tak spojen v jednu říši personální unií (Iberská unie). Portugalsko, jehož samostatné postavení je zpočátku uznáváno, se však postupně stává téměř španělskou provincií, je stavěno ve vleku Španělska proti dřívějšímu spojenci Anglii. Koloniální soupeři Portugalska, Anglie a Holandsko, si ostatně v této době začínají dělat zálusk na portugalská zámořská území.

K opětovnému ustavení samostatného Portugalska došlo až roku 1640. Vývoj v Portugalsku se pak začal zpožďovat oproti vývoji jiných zemí. Významnou osobností, jež se to pokusila zvrátit, byl Sebastião de Melo, markýz de Pombal. Ve svých rukou soustředil postupně čím dál větší moc, tvrdě stíhal své oponenty, ale zároveň se snažil zavádět osvícenské zásady do mnoha oblastí veřejného života (např. školství). V hospodářství se zhlédnul v merkantilis­tických zásadách, zakládal společnosti a cechy specializované na konkrétní odvětví výroby, vymezil přesně kraj, kde se pěstuje portské víno, kontroloval i kvalitu vína. Po děsivé události moderních dějin Portugalska, zemětřesení v Lisabonu 1. listopadu 1755, jež dosahovalo síly 9. stupně Richterovy škály a zanechalo po sobě spoušť v podobě tisíců mrtvých a téměř zcela zničeného města, se zasloužil o to, aby město bylo bleskurychle rekonstruováno (již za necelý rok byl patrný velký pokrok), a to tak, aby odolalo dalšímu zemětřesení.

Francouzská vojska, jež vtrhla do Portugalska za Napoleona roku 1807, se podařilo vyhnat s pomocí tradičních spojenců Britů 1811. Portugalská královská rodina tehdy prchla do Brazílie a Rio de Janeiro se stalo na krátký čas hlavním městem Portugalska (1808 – 1821). Další těžká rána přišla vzápětí, kdy Brazílie roku 1822 vyhlásila nezávislost. Portugalsko tak ztratilo svou největší kolonii. V průběhu 19. století dále postupně přicházelo o území v Jižní Americe a Asii. Tento smutný úpadek byl provázen i politickým marasmem v podobě neschopných a úplatných vlád, nestabilní ekonomické situace.

Na počátku 20. století se k tomu přidaly nepokoje a několik politických atentátů. Za této situace byla roku 1910 zrušena monarchie a nastolena republika. Ke zlepšení situace to však nevedlo, politický chaos pokračoval (v období 1910 – 1926 se vystřídalo u moci několik desítek vlád!), státní hospodářství se potácelo na pokraji bankrotu (problémy se ještě zvětšily portugalským vstupem do 1. světové války roku 1916 po boku britských spojenců). Jako i v jiných zemích meziválečné Evropy to vedlo k převratu a ustavení pravicové diktatury (roku 1926).

V jedné z nejdelších evropských diktatur pak zaujal klíčové postavení původně ministr financí Antonio de Oliveira Salazar (od r. 1932 přeseda vlády). Ten nastolil tzv. Estado Novo, autoritativní stát inspirovaný Mussoliniho fašistickou Itálií. Salazarovi se podařilo stabilizovat veřejné účty, ale tvrdě potlačoval opozici, nastolil cenzuru, využíval tajnou policii. Navzdory svému obdivu k Mussolinimu a podpoře sousední frankistické diktatury ve Španělsku zachoval Salazar za druhé světové války neutralitu Portugalska a později umožnil Spojencům vytvořit na portugalských územích námořní a letecké základny (učinil tak s vědomím starých portugalsko-anglických závazků i pod tlakem Spojenců). Portugalsko se také stalo posledním útočištěm uprchlíků z Evropy před útěkem do Spojených států. Po válce doma Salazarův tuhý režim nijak nepolevoval. V zahraniční politice sice nebyl zcela izolován  – Portugalsko je zakládajícím členem organizací NATO, OECD a ESVO (Evropské sdružení volného obchodu) – do ústraní se ale dostával svým odmítavým postojem k dekolonizaci. V portugalských koloniích propukaly boje za nezávislost a Portugalsko bylo nuceno pacifikovat několik takových hnutí, což si žádalo značné finanční prostředky. Roku 1961 ztratila země svá území na Indickém subkontinentě, africká území (Angola, Mosambik, Francouzská Guinea) za svou nezávislost bojovala. Roku 1968 Salazara vystřídal Marcelo Caetano. Řešil ekonomické problémy, ale politické uvolňování bylo jen nepatrné.

V dubnu 1974 konečně došlo k pokojné karafiátové revoluci (pojmenované podle květů tehdejšího ročního období, jimiž si povstalci „ozdobili“ zbraně) a později k přechodu k demokracii. Portugalsko předává svá zámořská území, nejdříve v Africe, roku 1999 oblast Macaa Číně, naposledy formálně uznává nezávislost Východního Timoru roku 2002. Postupně je dosaženo větší politické stability, roku 1986 vstupuje země do dnešní Evropské unie (významnou postavou v tomto dění byl tehdejší portugalský předseda vlády Mário Soares). Portugalsku se postupně daří přilákat zahraniční investice. Přestože patří k ekonomicky slabším zemím západní Evropy, v žebříčku zemí podle kvality života se umisťuje na lichotivých pozicích.

Kultura Portugalska

Portugalská kultura se rozvíjí už od počátku našeho letopočtu. Za tu dobu prodělala mnoho proměn a nechávala se ovlivňovat kulturami jiných zemí, evropských i zámořských, s nimiž Portugalsko pěstovalo obchodní styky.

Jedinečným portugalským rysem je užívání kachličkové výzdoby (azulejos – jméno pochází z arabštiny, samotné kachličky přivezli na Pyrenejský poloostrov Maurové) v architektuře. Azulejos jsou stálým výtvarným prvkem místní architektury, adaptujícím se bez obtíží vždy na další a další výtvarné směry, jak je přinášejí staletí. S těmito dlaždicemi se v Portugalsku setkáme v interiérech i na vnější výzdobě nejrůznějších staveb – domů, paláců, kostelů, vlakových nádraží i stanic metra. Keramická fasádová výzdoba může být sestavena z dlaždiček jednotného vzoru, tvořit složitější ornamenty nebo dokonce vytvářet obrazy slavných osobností či okamžiků portugalských dějin. Vedle tohoto vznešeného poslání však mají i funkci praktickou – v parnech vhodně upravují teplotu uvnitř staveb.

V hudbě má dlouhou historii tradiční žánr fado – tesklivý, zádumčivý zpěv vypravující za doprovodu kytary nejčastěji o tématech, jako jsou nešťastná láska, odloučení, zármutek. Fado rozhodně není mrtvým nebo ustrnulým žánrem – za Salazarovy diktatury v druhé polovině 20. století do něj jeho interpreti vkládali svůj odpor vůči režimu a další zpěváci přinášejí svůj nový, moderní pohled na tyto skladby, kterým získávají posluchače i v zahraničí. Nejslavnější zpěvačkou fado byla jistě Amália Rodrigues („královna fado“). Mariza je velmi známá „fadista“ současnosti.

Ve světě asi nejslavnějším portugalským literátem je lisabonský rodák Luís de Camões, tvůrce portugalského eposu Lusovci. Lusovci jsou srovnáváni s klasickými eposy Homéra, Vergiliovou Aeneidou či Dantovou Božskou komedií. Vznosné vlastenecké dílo podává velkolepou dikcí portugalské dějiny, oslavuje velké národní postavy a objevné cesty. K výjimečnosti eposu přispívá legenda spojená s jeho vznikem – Camões, který v té době sloužil jako voják v jihovýchodní Asii, kam se dostal v důsledku konfliktů, jež míval s urozenými, prý po ztroskotání lodi zachránil nedokončený rukopis svého díla tak, že plaval a držel ho přitom nad hladinou. Camõesův úmrtní den, 10. červen, kdy roku 1580 velký portugalský básník zemřel, byl vyhlášen Dnem Portugalska.

Fernando Pessoa je moderní postavou portugalské poezie, známou pro psaní pod různými heteronymy (kdy mění nejen jméno „autora“ básní, ale i styl a smýšlení jejich tvůrce).

Portugalský prozaik a dramatik José Saramago, jenž skrze fantaskní zápletky nahlíží problémy lidské existence, získal roku 1998 Nobelovu cenu.

Jedinečnou osobností portugalské kinematografie je režisér Manoel de Oliveira, tvořící ještě ve svých 100 letech další filmy – je tak nejstarším stále tvořícím režisérem (jeho kariéra začala již roku 1931!).

Historie města Faro

Oblast města Faro byla osídlena již od pravěkých dob. Na jeho místě vyrostla nejdříve osada zvaná Ossonoba, významné sídlo v římské době, z níž se dosud dochovaly některé stavební památky.

Maurská okupace místa počala v 8. století. Faro se za ní stává nejdůležitějším místem v jihozápadním cípu poloostrova. Z portugalských oblastí bylo právě Faro (a celá oblast Algarve) okupováno nejdéle – portugalský král Afonso III. je získává až roku 1249.

Přístav těžil ze své výhodné polohy, příznivé pro obchod. Zdejší významná židovská menšina tiskne koncem 15. století první knihy. O vzrůstajícím významu Fara svědčí jeho povýšení na město roku 1540 a určení za sídlo biskupa Algarve roku 1577.

Rok 1596 se do historie města zapsal neblaze – došlo k jeho vyplenění, poboření hradeb a kostelů hrabětem z Essexu a jeho vojáky, kteří město nakonec zapálili.

Postupně se však město oficiálně stává střediskem provincie Algarve v 19. století a výrazně prosperuje v posledních desetiletích hlavně díky turistům, kteří si je oblíbili pro jeho vzhled, bohatou nabídku služeb turistům i atraktivní okolí.

Jak se domluvit ^

• Úředním jazykem v Portugalsku je portugalština. Přistěhovalci z Afriky mluví tzv. crioulo, což je směs původních jazyků afrických zemí a portugalštiny.
• Bez problémů se domluvíte také anglicky, španělsky, francouzsky nebo německy.

Obyvatelstvo ^

• V Portugalsku žije 10 102 022 obyvatel. Dříve se většinou Portugalci stěhovali do zemí s vyšší životní úrovní. Dnes je tomu naopak – Portugalsko se stává jednou z cílových zemí přistěhovalců.
• Dnešní Portugalsko můžeme rozdělit do dvou nejvíce osídlených zón. První zóna je v těsné blízkosti metropolí, jako jsou Lisabon nebo Porto. Druhou zónou je pak pobřeží na sever od Teja a Lisabonu. Naopak k nejméně osídleným oblastem patří hornaté vnitrozemí.
• Největším městem je Lisabon. Žije zde 850 000 obyvatel.
• Národnostní složení: Portugalci (99 %).

Spropitné ^

• V portugalských restauracích se nechává většinou spropitné ve výši 10 – 15 %. Pozor, malé mince (2 nebo 5 centů) jsou pro většinu číšníků urážlivé.
• Taxikáři si ceny rovnou zaokrouhlují, dobrovolné spropitné se pohybuje mezi 5 – 10 %.

Co nakoupit? ^

• Při návštěvě Portugalska jistě přemýšlíte, co je pro tuto zemi typické a čím Vaše blízké potěšit. Máme tu pro Vás několik vhodných tipů.
• Asi nejoblíbenějším suvenýrem z Portugalska je světoznámé portské víno. Ochutnat je můžete přímo v továrnách, odkud tato značka pochází. Nenajdete je ale přímo v Portu, jak by se dalo předpokládat, ale v sousedním městě Vila Nova de Gaia.
• Dlouholetou tradici má výroba keramiky. Typické jsou zejména azulejos, což jsou malované kachle a dlaždice, které tvoří výzdobu kostelů, sálů i obytných domů. Tradiční porcelán zakoupíte levně v řemeslnické dílně ve zdejších vesnicích.
• Mezi další typické suvenýry, jež Vám budou připomínat Vaši dovolenou, patří různé krajky a výšivky, proutěné a dřevěné výrobky či zlato a stříbro. Můžete se také setkat se zpracováním korku v různých podobách.
• Ceny výrobků jsou srovnatelné s našimi, nejlépe se nakupuje na tržištích, kde seženete řemeslnické výrobky za příznivé ceny.

Orientační ceny ^

• Pivo stojí od 0,60 € do 1,50 €; v restauraci zaplatíte 2 i 3 €
• Za láhev coly (nealkoholického nápoje) dáte přibližně 1,50 €
• Kávu si dáte za cenu do 1 eura (0,40 – 0,80 €)
• Láhev vody stojí necelé 1 euro
• Cena mléka je 0,50 až 0,80 €
• Chléb je k mání za 0,70 – 1 €
• Kilogram ovoce přijde na zhruba 1 euro
• Vstupné do muzeí a galerií bývá v rozmezí 2 – 5 € (velmi často 4 eura)
• Chcete-li se podívat na býčí zápasy, zaplatíte od 10 eur až po několik desítek eur za osobu (záleží na aréně a účinkujících)
• Večer s fadem a večeří vyjde na 30 – 70 €
• 1 kilometr jízdy si taxislužby účtují za cca 1 €
• Pronájem lehátka a slunečníku stojí od 5 € na den

Obchody a tržiště ^

• Pokud se hodláte vydat v Portugalsku na nákupy, nepřekvapí Vás nijak ceny zboží, které jsou dosti podobné cenám u nás. Možnosti nákupů budete mít jak v klasických kamenných obchodech a moderních obchodních centrech, tak i na trzích nebo stáncích se zemědělskými produkty podél silnic. Nejlevnější nabídka je v supermarketech nebo obchodních řetězcích Pingo Doce. V Lisabonu se setkáte s významnými obchodními centry jako např. Centro Comercial Colombo s více než 500 obchody a restauracemi.
• Součástí běžného života Portugalců jsou nákupy na trzích, pořádané většinou na hlavních náměstích. Nabídka je opravdu široká – od potravin, ovoce a zeleniny přes oblečení, suvenýry a řemeslné výrobky až po starožitnosti. Trhy jsou často specializované na určitý druh zboží a konají se většinou jedno dopoledne v týdnu. Na trzích je běžné smlouvat, ale jen mírně. Nejznámější trh se koná každý čtvrtek ve městě Barcelos.
• Běžná otevírací doba obchodů je od 9 do 19 hodin, ve velkých městech zavírají až kolem 23. hodiny, malé obchody dodržují polední siestu od 13 do 15 hodin. V neděli mají obchody zavřeno. Výjimkou jsou nákupní centra a některé supermarkety.

Peníze ^

• Před zavedením jednotné evropské měny euro se zde platilo měnou zvanou escudo.
• Peníze lze vyměnit či rozměnit ve směnárnách, hotelech či bankách. Provozní hodiny jsou od 8.30 do 15 hodin. Větší pobočky v rekreačních oblastech končí až v 18 hodin. O víkendu bývá v bankách zavřeno.
• Na kartu lze vybrat hotovost v bankovních automatech MB – Multibanco, které se nacházejí u většiny bank. Také je možné využít tzv. eurošeků, za něž Vám bude vydána hotovost. Poplatky za výměnu bývají vysoké. Běžně lze platit také platebními kartami jako MasterCard, Visa, nebo American express.
• Aktuální kurz eura

Co vzít s sebou ^

• Do Portugalska si vezměte pohodlné oblečení. Záleží také na tom, kam míříte. K turistice a návštěvě měst je vhodná kvalitní obuv a sportovní oblečení. Pokud chcete dovolenou trávit u moře, bude se Vám hodit vzdušné letní oblečení. Nezapomeňte plavky, krém na opalování s dostatečným ochranným faktorem, sluneční brýle a pokrývku hlavy. U skalnatých pobřeží se mohou nacházet mořští ježci, vezměte si proto boty do vody. Na večeři do hotelu je vhodné obléct si slušné oblečení – pánové dlouhé kalhoty a dámy letní šaty nebo sukni. Také do katolických kostelů byste měli mít zahalená ramena a dlouhé kalhoty nebo sukni.
• Do kufru ještě přibalte repelent – ten se může kdykoliv hodit. Lékárnička se základními léky také není na škodu.

Počasí a kdy jet ^

• Faro je součástí regionu Algarve, který má nádherné středomořské klima se spoustou slunce a nejvyššími průměrnými teplotami z celého Portugalska. Hlavní sezona je od května do října.
• Léto je obdobím slunce, jež se neschová plných 12 hodin. Teploty vzduchu v polovině léta dosahují 29 ^oC, ale mohou vystoupat i nad 30 ^oC. Díky poloze u pobřeží jsou tato horka mírněna brízou vanoucí od moře. Srážky jsou velmi nízké, vůbec nejsušší jsou červenec a srpen. Moře je chladnější než v uzavřeném Středomoří, a to díky studenému Atlantiku (i v parném létě jen okolo 20 ^oC).
• Zimy ve Faro jsou velice mírné. Maxima průměrných teplot se pohybují okolo 20 ^oC, málokdy klesnou teploty pod 15 ^oC. Délka slunečního svitu je 5 – 6 hodin denně. Prosinec až únor je tady nejdeštivějším obdobím. Můžete očekávat i občasné větrné počasí, které přinese bouřky od Atlantiku. Ty jsou však velmi krátké – slunce se zase velice rychle objeví. Moře má jen 15 – 16 ^oC.
• Příjemným obdobím je jaro, teplotní maxima se už mohou vyšplhat přes 20 ^oC, je hodně slunce. Počasí přeje ale více výletům než koupání, moře se totiž otepluje pomalu. Podzim je deštivější, ale teplotní maxima se mohou blížit 30 ^oC.
• Vzácné jsou extrémy počasí – např. v lednu 2006 byl na plážích sníh. V roce 2004 na extrémní vlnu veder navázaly lesní požáry, které ještě zhoršovaly vanoucí brízy.

Rady na cestu ^

• Portugalci jsou obvykle velmi vstřícní a milí lidé, kteří nemají příliš naspěch, rádi posedí u oběda a žijí nočním životem, jako ostatní obyvatelé Středomoří. Portugalsko je silně katolická země, do kostelů je tedy vhodné vstupovat se zahalenými rameny a koleny, na plážích jihu země by se dámy zase neměly slunit bez horního dílu plavek.
• Výrazná je portugalská zdvořilost, a jelikož Portugalci budou s povděkem kvitovat každý pokus o projev v jejich mateřštině, uvádíme zde několik základních výrazů běžného zdvořilého styku: Bom dia (Dobrý den), Boa tarde (Dobré odpoledne), Boa noite (Dobrou noc), senhor (pán/pane), senhora (paní), por favor (prosím – při žádání), desculpe (omlouvám se/promiňte), muito obrigado/obrigada (mnohokrát děkuji). Když se v Portugalsku zdraví dvě ženy nebo přátelé a známí, je běžné, že si dají přátelský polibek na obě tváře.
• Z témat, o nichž je třeba se vyjadřovat citlivěji, jsou to zejména ta, jež se dotýkají rivality obou států Pyrenejského poloostrova – Španělska a Portugalska.

Elektřina, zásuvky ^

• Elektrické napětí je dle evropské normy 220 V.

Internet ^

• Dostupnost internetu v Portugalsku odpovídá úrovni vyspělých evropských zemí.
• Internetové kavárny jsou ve velkých městech a letoviscích časté. Ceny se pohybují okolo 2 – 3 € za hodinu, rychlost připojení bývá celkem vysoká.
• Ve větších městech a letoviscích mají některé restaurace a kavárny k dispozici free Wi-Fi. I na ulici větších měst se lze dost často připojit k internetu přes zabezpečené i nezabezpečené přístupové body.
• Některé hotely nabízejí možnost internetového připojení po dobu pobytu zdarma.

Telefon ^

• Mobilní operátoři Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone poskytují do Portugalska roaming. Pokrytí signálem je prakticky všude.
• Telefonní čísla v Portugalsku jsou devítimístná. Pokud voláte do České republiky, použijte předvolbu +420. Pokud voláte do Portugalska, je nutné zadat předvolbu +351.
• Zavolat si v zemi můžete z telefonních budek, které jsou na mince nebo na karty. Telefonní kartu je možné zakoupit na poště či v novinových stáncích za cenu 2,50 – 10 €.
• Levněji Vás vyjde volání uskutečněné v době mezi 21. a 9. hodinou, o víkendech a o svátcích.
• Pro mobilní telefony je možnost zakoupení portugalské SIM karty.
• Zde jsou k dispozici odkazy na stránky mobilních operátorů Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone, kde naleznete bližší informace pro volání ze zahraničí:
• Telefónica O2
• T-Mobile
• Vodafone

Koupání a pláže ^

• V Portugalsku se liší pláže na jihu a na západě země.
• Na jihu v okolí města Faro je členité pobřeží, kde se střídají kamenité útesy s písčitými plážemi v zátokách. Moře je zde o něco teplejší. Navštívit můžete např. pláž Praia de Rocha nebo Ponta de Piedade.
• Na západě a severu Portugalska jsou pláže, jež se pozvolna svažují do vody. Pozor si zde dejte na velké vlny, které mohou mít i v mělčích vodách velikou sílu.
• Je velice důležité věnovat pozornost vlajkové signalizaci na plážích (zelená – bezpečné koupání, žlutá – koupání na vlastní riziko, červená – vstup do vody přísně zakázán). Doporučujeme přibalit obuv do vody.
• Pokud jste milovníci vodních atrakcí, nenechte si ujít návštěvu Aqualandu Algarve v městečku Alcantarilha (viz Google maps). Vstupné do akvaparku je pro dospělé 19,50 €, pro děti (4 – 12 let) 15 €.
• Také poblíž městečka Lagoa (viz Google maps) naleznete akvapark. Jmenuje se Slide & Splash a nabízí mnoho vodních atrakcí s veškerým servisem nutným pro aktivní odpočinek a občerstvení. Vstupné pro dospělé je 19 €, pro děti (5 – 10 let) a seniory (nad 65 let) 15 €. Otevřeno je v hlavní sezoně od 10 do 18 hodin.
• Další, i když poněkud skromnější Aquapark Teimoso je ve městě Figueira da Foz, 200 km severně od Lisabonu (viz Google maps). Otevřen bývá zhruba od června do září (v závislosti na počasí). Výše vstupného pro dospělé je asi 8 €, pro děti (4 – 11 let) a seniory (nad 65 let) přibližně 6 €.

Wellness ^

• V Portugalsku naleznete mnoho míst, kde je možno se věnovat wellness aktivitám. Jedním z nich může být As Cascatas Golf Resort & Spa na adrese Hotel Apartamento As Cascatas, Rua do Brasil Lote, Vilamoura Algarve. Je tu připraveno 14 relaxačních lůžek, kde Vám poskytnou masáže obličeje i celého těla, aromaterapeutickou koupel, saunu, turecké lázně, jacuzzi a mnoho dalších léčebných, rehabilitačních, pěstících a fitness procedur. Více informací o ubytování, lázeňských programech a jejich cenách najdete na stránkách http://www.ascascatasvilamoura.com/.
• Navštívit můžete také Pestana ALVOR Beach Hotel v Algarve. Zdejší wellness centrum nabízí masáže, ošetření obličeje, kadeřnický salon, saunu a tureckou koupel, bazény se sladkou i slanou vodou.
• Další spa centrum je v hotelovém komplexu Praia D´El Rey Marriott Golf & Beach Resort (adresa Av. D. Inés de Castro 1, Vale de Janelas, Amoreira).
• Lázeňské středisko Grande Real Santa Eulalia v Algarve se specializuje na pobyty s redukčním programem. Po konzultaci s lékařem Vám sestaví (většinou) 7denní program, při kterém využívají kardio-fitness přístroje, thalasso park s koncentrovanou slanou vodou, skotské střiky, lymfatické drenáže, turecké lázně a další procedury vedoucí ke snížení hmotnosti.

Potápění ^

• Faro se nachází v krásné části Portugalska s názvem Algarve. Jsou zde překrásné pláže, skalnaté útesy a nebezpečné vlny oceánu. Spolu s dalšími dvěma městy regionu, Lagosem a Albufeirou, patří mezi nejvyhledávanější místa v Portugalsku.
• Samozřejmě i zde je mnoho možností pro potápění a šnorchlování, ale je nutné počítat s nebezpečnými mořskými proudy, které trápily již první mořeplavce vyplouvající z této oblasti.
• Díky skalnatým (pískovcovým) břehům je zde možné vidět velké množství ryb (tuňáků, sardinek, dokonce i žraloků). Proto je tato oblast proslulá mezi rybáři. Je zde možné i podmořské rybaření.

Sport a zábava ^

• Sportem číslo jedna je ve městě Faro a v přilehlé oblasti golf. Golfových hřišť je v okolí hned několik. Poplatky za hřiště s 18 jamkami se pohybují kolem 100 eur. Z vodních sportů jsou kromě plavání oblíbené také šnorchlování a windsurfing. Nachází se zde také stadion Estádio Algarve s kapacitou 30 000 diváků, jedno z míst konání Eura 2004. Od této události se nicméně nedaří sportoviště trvaleji využít (místní kluby hrají pouze v nižších soutěžích), a tak se zde konají především různé koncerty a festivaly.
• Jako univerzitní město ožívá Faro večer a v noci mnoha bary, diskotékami a kluby.

Historické lokality ^

Hlavní město Portugalska

• Lisabon – pevnost sv. Jiří, palác Paço da Alcáçova, národní muzeum dlaždic, náměstí Largo das Portas do Sol, Belémská (Betlémská) věž, socha Ježíše Krista, vedle grandiózních staveb jsou zde také bílé obytné domky, z jejichž balkonů visí květiny, a mnoho kašen

Historické lokality

• Batalha – kostel a dominikánský klášter Panny Marie Vítězné (na seznamu UNESCO)
• Coimbra – historické univerzitní město s barokní knihovnou, románskou katedrálou, klášterem Santa Cruz a klášterem de Calas, muzeum Machada de Castro
• Porto – románsko-gotická katedrála, kostel Cedofeita, Věž kleriků (Torre dos Clérigos), burzovní palác, muzea, atrakcí města je železniční nádraží São Bento
• Braga – katedrála a několik muzeí, např. muzeum sakrálního umění

Hory a vnitrozemí ^

• Povrch Portugalska je velice rozmanitý. Najdeme zde horské masivy, roviny, pánve i hluboká údolí. Pohoří se nalézají převážně ve vnitrozemí. Severní oblast je rozdělena řekami na několik horských pásem.
• Nejvyšší hora kontinentálního Portugalska Torre se tyčí do výšky 1991 m a leží v pohoří Serra da Estrala v centrální části Portugalska. V severním, středním a východním Portugalsku se rozkládají četná pohoří, např. Serra de Gerez, Serra de Marao a Serra de Mamede. Jih země tvoří převážně roviny nebo mírné pahorkatiny. Ale i zde najdeme menší pohoří Serra de Monchique.

Moře ^

Celé pobřeží Portugalska omývá Atlantský oceán.

Okolní země ^

• Město Faro se nachází asi 60 km od hranic se Španělskem. 400 km jižně leží africký kontinent a na něm Maroko.
• Nejbližší turistické lokality sousedních zemí: Malaga (Costa del Sol), Alicante (Costa Blanca)ve Španělsku, Casablanca, Fes a Tanger v Maroku.

Příroda ^

• Portugalsko leží v západní části Pyrenejského poloostrova, na jihu je lemováno Cádizským zálivem a na západě Atlantikem.
• Nejvyšší pohoří Portugalska a stejnojmenný přírodní park Serra da Estrela (neboli „pohoří hvězdy“) je nejvyšším pásmem kontinentálního Portugalska. Většina vrcholů dosahuje výšky až 1500 metrů. Nejvyšší horou je Torre („věž“), která se zvedá až do 1993 metrů. Pro tuto oblast je typické suché a horké klima, a to i přesto, že zde ročně spadne až 2000 mm srážek. Půda se zde tedy k hospodářským účelům příliš nevyužívá, pouze v údolí se tu a tam pěstuje kukuřice a žito.
• Národní parky a chráněná území zaujímají území 6500 km², tj. 7 % celkové rozlohy země. Statut národního parku má pouze Parque Nacional da Peneda-Gerés na severovýchodě. Naleznete zde nádhernou, nespoutanou malebnou krajinu s větrem ošlehanými vrcholky hor i zalesněnými údolími, kde rostou duby, pinie a tisy. Z živočichů tu můžete zahlédnout například jelena, vlka, lišku nebo divoké koně či orla královského. Dále je zde 11 parques naturais – přírodních parků, 8 přírodních rezervací a několik chráněných oblastí.
• V jižní části Portugalska patří k nejzajímavějším Sado Estuary Natura Reseve, jež zahrnuje také pobřežní oblast o rozloze 23 160 ha kolem řeky Sado a jejího ústí. Bahnité břehy, laguny, jezera a duny jsou důležité pro život savců, ptáků a měkkýšů. Nejzajímavějším a nejatraktivnějším savcem, kterého tu lze pozorovat, je bezesporu delfín. Předpokládá se, že tu je kolem 30 delfíních druhů. Z ptáků tady najdete plameňáky, čápy a volavky. Na jihu u výběžku Pont da Piedade ožívají skály – proplouváte nádhernými jeskyněmi a bizarními skalisky, které se formují do různých podob. O kousek dál se ocitnete na nejjižnějším cípu Portugalska Finis terrae – konec světa s 60 m vysokými útesy.
• Mezi Algarve a Lisabonem se rozkládá kraj Alentejo, s rozsáhlými lány obilí, olivovníků a korkového dubu. Poměrně mladý přírodní park Parque Natural do Vale do Guadiana se rozkládá poblíž hranic v okolí Serpy a Mértoly v oblasti kopců, planin a hlubokých údolí kolem řeky Guadiana, jež je jednou z nejdelších a nejzajímavějších řek v Portugalsku. Domovem je tento park bohaté flóře a fauně, vyskytují se tu také zcela neobvyklé druhy např. čápa, sovy nebo orla.

Turistické lokality ^

• Faro je střediskem hlavní turistické oblasti Portugalska – Algarve. Tento nejjižnější okraj kontinentálního Portugalska je nejzelenějším a nejúrodnějším krajem v zemi. Je provoněn pomeranči, mandlemi a fíkovníky, které obklopují městečka s jedinečnou architekturou sněhobílých vilek s ornamentálními kruhovými komíny a bohatě nazdobenými balkony či zahradami. Celé pobřeží lemují nekonečné pláže mezi písečnými skalisky a načervenalými útesy. Pobřeží Algarve a jeho větrné podmínky jsou vhodné k pořádání mezinárodních závodů regat a plachetnic. Vzhledem k tomu, že pobřeží je velice rozmanité, doporučujeme klientům, aby si zapůjčili automobil a vydali se objevovat překrásné pláže, romantické zálivy a zlatá skaliska sami. Doslova rájem je celé pobřeží pro rybáře. Velice oblíbený a atraktivní je lov žraloků. Vydat se můžete na celodenní i půldenní výlet lodí podél pobřeží. Rekreace na Algarve je vhodná pro všechny bez rozdílu. Na své si přijdou milovníci historie, přírody, vodních sportů, ale i gastronomie. Zklamáni nebudou ani vášniví tenisté či golfisté. Algarve bylo opětovně zvoleno jednou z 10 nejlepších golfových destinací na světě. Zpestřením pobytu v Algarve – nejen pro děti – je návštěva vodních parků, kde jsou Vám k dispozici obří skluzavky, tobogany, bazény atd. Dámy zajisté ocení jedinečnou příležitost – zacvičit si ve vybraných termínech 2× denně aerobik pod vedením zkušených profesionálních instruktorů aerobiku.
• Samotné Faro se může pochlubit množstvím historických památek, katedrálou, renesančním klášterem, muzeem Jindřicha Mořeplavce, námořním muzeem nebo krásnými kostely. Staré město se rozkládá v sousedství poklidného přístavu a od okolní modernější zástavby je odděleno mohutnými hradbami. Farská pláž se nachází sedm kilometrů od města. Je tvořena písečným poloostrovem, který se táhne podél pobřeží. Na pláž se dostanete přes most. V okolí se nabízejí i jiné možnosti sportovního vyžití, jako jsou golf, tenis nebo jízda na koních.
• Dalším velkým městem této oblasti je západně ležící Lagos, kde kdysi ležela fénická osada. Díky zámořským objevům v 15. století, jejichž průkopníkem byl Jindřich Mořeplavec, se město stalo důležitým námořním střediskem, ale také významným překladištěm otroků. Dnes je Lagos rušné, půvabné městečko, jež je cílem jachtařů z celé Evropy. Nový moderní přístav ve východní části města je vůbec první opravdu bezpečné kotviště lodí připlouvajících z Atlantiku. Zájemci o koupání v Lagosu mohou využít nabídky oblíbených pláží Praia de Dona Ana, Praia do Camilo či Praia da Piedade, které jsou většinou malé, klidné, lemované pískovcovými skalami. Mezi surfaři a vodními lyžaři je nejoblíbenější Meia Praia. Přes léto je zde hodně mladých lidí, i díky vyhlášeným kavárnám, restauracím a klubům.
• Na poloviční cestě mezi letovisky Portimao a Lagos leží letovisko Alvor se starým přístavem a spletí klikatých uliček s mnoha obchůdky, bary a restauracemi. Směrem na západ se táhne písčitá pláž ohraničená dunou a na východě skalními výběžky. Transfer od letiště je cca 1 h 45 min.
• V rybářském městě Portimao, které má fénický původ, můžete obdivovat několik historických staveb, kostelů a budovu radnice. Nedaleko se rozkládá známá pláž Rocha s pevností Santa Catarina de Ribamar. Široká a dlouhá písečná pláž, lemovaná krásně tvarovanými skalními bloky, nabízí hojnost zábavy především na pobřežní promenádě. Je místem nočního života, který málokdy končí před půlnocí. Transfer z letiště cca 1 h 20 min.
• Také Carvoieiro bylo původně malou rybářskou vesničkou. Dnes nabízí kromě staré romantické části také moderní hotely a obchody. Téměř v centru letoviska je hlavní písčitá pláž, v malebných zátokách najdete i několik klidnějších a menších pláží. Transfer z letiště cca 1 hod.
• Oblíbeným střediskem s písečnými plážemi s pozvolným vstupem do moře je Galé. Pobřeží zdobí kromě tradičních citrusů a fíkovníků pestré bugenvilie. Středisko je známé tradiční portugalskou kuchyní a skvěle upravovanými rybími specialitami. Populární jsou romantické výlety rybářskými loďkami podél pobřeží, které je obklopeno skalisky a tajemnými jeskyněmi.
• Jakýmsi turistickým hlavním městem Algarve je původně rybářské městečko Albufeira. Jeho zlatavé pláže a pulzující noční život jsou lákadlem pro návštěvníky z celé Evropy. Dvěma tunely se z centra dostanete na místní pláže dos Pescadores a dos Barcos, kde brzy zrána uvidíte připlouvat místní rybáře s čerstvými úlovky. Velká část centra je vyhrazena pouze pro pěší. Do ní patří i nejstarší oblast kolem ulice Rua da Igreja Velha, kde se na některých budovách dochovaly původní maurské oblouky. V těsném okolí Albufeiry je několik rekreačních středisek se známými plážemi (Praia da Oura, Praia de Santa Eulália, Praia de Maria Luisa).
• Asi 7 km východně od Albufeiry leží vesnička Falésia se stejnojmennou, téměř 4 km dlouhou pláží, jež je celá lemována vysokými skalisky červenobílé barvy a malými kaňony. Na tomto klidném místě se nacházejí luxusní hotelové komplexy a apartmány. Milovníci golfu najdou zázemí ve městě Vilamoura.
• Největším rybářským přístavem je Olhalo. Tradičními stavbami jsou zde lodní doky a tovární haly. I tak tu najdete nádherné písečné pláže na ostrovech Ilha da Cultra (pláž Hangares) a Ilha da Armona (pláž Fuzeta), na které se dopravíte lodí. Každým rokem v srpnu se v Olhalu koná tradiční rybí festival na ulici Jardim Patrao Joaquim Lopes s místní hudbou.
• Nejvýchodněji položeným letoviskem je malebné město Tavira. Je obklopeno zlatými plážemi a kolorit dokreslují čtyřboké střechy se zdobenými komíny. Do dnešní doby se zde dochoval římský most, spojující oba břehy řeky Gilao. Lov tuňáků býval hlavním zdrojem obživy místních obyvatel, ale poté, co ryby odtáhly, žijí obyvatelé Taviry především z cestovního ruchu. Za návštěvu stojí místní kostely a středověké domy s gotickými okny a portály. Pro milovníky koupání je tu 2 km vzdálený ostrov Ilha de Tavira, dostupný trajektovou dopravou z přístaviště. Území ostrova náleží k přírodní rezervaci Parque Natural da Ria Formosa (mokřiny, kde vegetuje mnoho ptačích druhů). Milovníci golfu ocení dvě golfová hřiště.

Možnosti výletů (více sekce Výlety):

• Faro
• Albufeira
• Lagos
• lázně Monchique (známé již Římanům), kromě nich je zde i spousta krámků, jež nabízejí výrobky uměleckých řemeslníků, a Fóia
• mys sv. Vincenta (Cabo de São Vicente), nejjihozápadněji situovaný bod evropské pevniny
• Sagres – strategické místo při objevných plavbách
• Ponta da Piedade
• přírodní park Ria Formosa

Řeky ^

• Přibližně 50 km východně od Fara se na hranicích se Španělskem do Atlantiku vlévá řeka Guadiana, jeden z nejvýznamnějších toků Pyrenejského poloostrova (délka toku 742 km).